{"id":2205,"date":"2016-03-05T16:00:00","date_gmt":"2016-03-05T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2196"},"modified":"2016-03-05T16:00:00","modified_gmt":"2016-03-05T15:00:00","slug":"caught-on-camera-16","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/03\/05\/caught-on-camera-16\/","title":{"rendered":"Caught on Camera 16."},"content":{"rendered":"
autor: Zarlina<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Neboj se<\/strong><\/div>\n
\n

Bill n\u00e1sledoval Toma po velk\u00e9m dom\u011b do kuchyn\u011b a p\u0159em\u00fd\u0161lel, co mu proboha tak najednou cht\u011bl uk\u00e1zat. Jist\u011b, zat\u00edm byl docela otev\u0159en\u00fd a snadno se s n\u00edm mluvilo, ale po dom\u011b Billa zat\u00edm neprovedl a jedin\u00e9 m\u00edstnosti, kter\u00e9 Bill dosud vid\u011bl, byly ty mezi jeho pokojem a j\u00eddelnou. Zbytek domu byl pro n\u011bj st\u00e1le z\u00e1hada a nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 ani nem\u011bl z\u00e1jem vid\u011bt cokoliv dal\u0161\u00edho. Ale Tom m\u011bl mal\u00fd \u00fasm\u011bv na rtech, kdy\u017e Billa vedl skrz d\u016fm, a bez ohledu na to, jak moc to cht\u011bl Bill pop\u0159\u00edt, za\u010d\u00ednal b\u00fdt trochu zv\u011bdav\u00fd. Ale jen dokud Tom neotev\u0159el dve\u0159e a nepokynul mu sm\u011brem dol\u016f po schodech, kter\u00e9 jasn\u011b vedly do sklepa.<\/p><\/div>\n

„Ani n\u00e1hodou,“ \u0159ekl Bill a obr\u00e1til se na Toma, kter\u00fd se zasm\u00e1l. „Tam nep\u016fjdu.“<\/div>\n
„Nechyst\u00e1m se t\u011b zab\u00edt ve sv\u00e9m sklep\u011b, Bille,“ \u0159ekl Tom se sm\u00edchem. „No tak, nem\u016f\u017ee\u0161 si snad po\u0159\u00e1d myslet, \u017ee ti ubl\u00ed\u017e\u00edm?“<\/div>\n
\n

Bill se zamra\u010dil. Ne, ve skute\u010dnosti nev\u011b\u0159il, \u017ee by mu Tom ubl\u00ed\u017eil, ne, ale st\u00e1le nebyl velk\u00fdm fanou\u0161kem sklep\u016f a j\u00edt tam dol\u016f s n\u011bk\u00fdm, kdo jej st\u00e1le m\u016f\u017ee nebo nemus\u00ed nen\u00e1vid\u011bt, mu nep\u0159ipadalo jako p\u0159\u00edli\u0161 chytr\u00e1 v\u011bc. Jist\u011b, nevypadalo to, jako \u017ee jej Tom st\u00e1le nen\u00e1vid\u00ed, ale p\u0159ipadalo mu to a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 k neuv\u011b\u0159en\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Bude se ti to l\u00edbit,“ \u0159ekl Tom s \u00fasm\u011bvem. „Nebo, no, mysl\u00edm, \u017ee bude,“ kousl se do rtu. „Douf\u00e1m<\/em>, \u017ee se ti to bude l\u00edbit.“<\/div>\n
Bill si povzdechl a pohl\u00e9dl na schody, v\u016fbec se mu nel\u00edbilo, jak\u00e1 tam byla tma.<\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00e9 sv\u011btlo?“ Zeptal se nejist\u011b. „Mohli bychom spadnout\u2026“ Spadnout a zab\u00edt se, a potom by si Tom nemusel d\u011blat starosti o jeho zabit\u00ed, proto\u017ee u\u017e by bylo hotovo.<\/div>\n
Tom se znovu rozesm\u00e1l a nat\u00e1hl se po vyp\u00edna\u010di. \u0160iroce se na Billa zazubil, kdy\u017e schody zalilo jasn\u00e9 sv\u011btlo a k Billovu p\u0159ekvapen\u00ed to nebyly klasick\u00e9 rozviklan\u00e9 schody, kter\u00e9 obvykle vedly do sklepa a nikdo je p\u0159\u00edli\u0161 nepou\u017e\u00edval. M\u00edsto toho byly ze stejn\u00e9ho drah\u00e9ho d\u0159eva jako schody do prvn\u00edho patra, a tyhle byly matn\u011b zelen\u00e9, d\u00edky \u010demu\u017e se cel\u00fd suter\u00e9n zd\u00e1l b\u00fdt mnohem vst\u0159\u00edcn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e si Bill myslel, \u017ee bude.<\/div>\n
\n
„Chce\u0161 mi uk\u00e1zat sv\u00e9 studio?“ Zeptal se a pomalu se vydal ke schod\u016fm, ne\u017e za\u010dal pomalu sch\u00e1zet sm\u011brem dol\u016f, a c\u00edtil se trochu nerv\u00f3zn\u011b, kdy\u017e se Tom vydal t\u011bsn\u011b za n\u00edm.<\/div>\n
Jeho rozumn\u00e1 \u010d\u00e1st si nemyslela, \u017ee by jej Tom zabil, ale jeho dal\u0161\u00ed \u010d\u00e1st byla st\u00e1le lehce paranoidn\u00ed a on nem\u011bl r\u00e1d, kdy\u017e za n\u00edm n\u011bkdo \u0161el tak bl\u00edzko.<\/div>\n
„Ty ho chce\u0161 vid\u011bt?“ Zeptal se Tom, a kdy\u017e do\u0161li dol\u016f, postavil se vedle Billa a nazna\u010dil mu, aby pokra\u010doval. „M\u00e1m n\u011bco jin\u00e9ho, co ti chci uk\u00e1zat, ale jestli ho chce\u0161 vid\u011bt, m\u016f\u017eeme j\u00edt nejd\u0159\u00edv tam.“<\/div>\n
„Co jin\u00e9ho tady je\u0161t\u011b m\u00e1\u0161?“ Zeptal se Bill a tentokr\u00e1t dokonce ani nedok\u00e1zal skr\u00fdt svou zv\u011bdavost.<\/div>\n
„No, je to studio, ale ne hudebn\u00ed,“ zazubil se Tom. „Poj\u010f, uk\u00e1\u017eu ti to. Na to druh\u00e9 se m\u016f\u017eeme pod\u00edvat pozd\u011bji.“<\/div>\n
Bill se c\u00edtil zmaten\u011b, ale stejn\u011b ho n\u00e1sledoval a brzy se zastavili p\u0159ede dve\u0159mi, kde se k n\u011bmu Tom oto\u010dil a k Billovu p\u0159ekvapen\u00ed se zd\u00e1l b\u00fdt vzru\u0161en\u00fd o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm.<\/div>\n
\n

„Nejsem si jist\u00fd, \u017ee n\u00e1m to pom\u016f\u017ee naj\u00edt n\u011bco, co bys mohl d\u011blat po zbytek t\u00fddne,“ \u0159ekl Tom s \u00fasm\u011bvem. „Ale vzhledem k tomu, \u017ee o mn\u011b chce\u0161 v\u011bd\u011bt tyhle n\u00e1hodn\u00e9 v\u011bci, myslel jsem, \u017ee by se ti to mohlo l\u00edbit.“<\/p><\/div>\n

Bill se tv\u00e1\u0159il zmaten\u011b, zat\u00edmco Tom otev\u0159el dve\u0159e, a n\u00e1sledoval jej dovnit\u0159, op\u011bt trochu nesv\u016fj ze tmy. Tom se ale nezd\u00e1l, \u017ee by mu to vadilo a zav\u0159el za nimi dve\u0159e, tak\u017ee byli ponech\u00e1ni v naprost\u00e9 tm\u011b.<\/div>\n
„Ehm\u2026 Tome?“<\/div>\n
„Neboj se,“ usly\u0161el za sebou Tom\u016fv hlas. „Po\u0159\u00e1d se t\u011b nechyst\u00e1m zab\u00edt.“<\/div>\n
Bill se zamra\u010dil, kdy\u017e se Tom lehce zasm\u00e1l, pot\u00e9 se m\u00edstnost n\u00e1hle zaplnila sv\u011btlem a Bill nedok\u00e1zal zadr\u017eet mal\u00fd povzdech, kter\u00fd se mu vydral z krku, kdy\u017e se rozhl\u00e9dl.<\/div>\n
„Wow.“ Vydal ze sebe ohromen\u00fd sm\u00edch. „Ty jsi taky um\u011blec?“<\/div>\n
Tom ho skute\u010dn\u011b vzal do studia, do v\u00fdtvarn\u00e9ho ateli\u00e9ru, kter\u00fd byl pln\u00fd r\u016fzn\u00fdch obraz\u016f. Ale nebyly to jen tak ledajak\u00e9 obrazy. V\u0161echny byly pouze ve t\u0159ech barv\u00e1ch, v b\u00edl\u00e9, \u010dern\u00e9 a n\u011bjak\u00e9 v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed, jako byla \u010derven\u00e1 nebo \u017elut\u00e1, kter\u00e1 na ka\u017ed\u00e9m obraze vynikala.<\/div>\n
\n

„To jsi v\u00e1\u017en\u011b d\u011blal ty?“ Zeptal se Bill, kter\u00e9mu se tomu necht\u011blo p\u0159\u00edli\u0161 v\u011b\u0159it. Ten chlap v\u00e1\u017en\u011b nemohl b\u00fdt talentovan\u00fd jak v hudb\u011b, tak i v malov\u00e1n\u00ed. To prost\u011b nebylo f\u00e9r.<\/p><\/div>\n

„Jo,“ zazubil se Tom. „Je to takov\u00fd m\u016fj kon\u00ed\u010dek. Za\u010dal jsem s t\u00edm, kdy\u017e jsem si pot\u0159eboval odpo\u010dinout od sv\u00e9 \u017eeny,“ zasm\u00e1l se. „Nen\u00e1vid\u011bla sklep, kter\u00fd jsme v dom\u011b m\u011bli, tak\u017ee tam dol\u016f nikdy nechodila, co\u017e znamenalo, \u017ee jsem byl o samot\u011b.“<\/div>\n
„Jsou \u00fa\u017easn\u00e9,“ zamumlal Bill a p\u0159e\u0161el k jednomu obrazu, na kter\u00e9m byl p\u00e1r v de\u0161ti. V\u0161e bylo \u010dern\u00e9 a b\u00edl\u00e9, s v\u00fdjimkou de\u0161tn\u00edku, kter\u00fd byl namalov\u00e1n z\u00e1\u0159iv\u011b \u010dervenou barvou. „Nikdy jsem nic takov\u00e9ho nevid\u011bl,“ dodal a pod\u00edval se na dal\u0161\u00ed pln\u00fd strom\u016f, kde z tmav\u00fdch barev vystupoval pouze \u017elut\u00fd mot\u00fdl.<\/div>\n
Tom se je\u0161t\u011b jednou ti\u0161e zasm\u00e1l a Bill s\u00e1m sebe p\u0159istihl, \u017ee se mu l\u00edb\u00ed, jak to zn\u00ed. Ten mu\u017e se zd\u00e1l b\u00fdt tak vesel\u00e1 osoba. Neust\u00e1le se usm\u00edval a sm\u00e1l a n\u011bjak se mu poda\u0159ilo zp\u016fsobit, \u017ee se Bill v tom velk\u00e9m dom\u011b vlastn\u011b c\u00edtil v\u00edt\u00e1n. Dokonce jako kdyby jej tam Tom p\u0159ivedl jen proto, aby si s n\u00edm promluvil, ale te\u010f mu ani nevadilo, \u017ee jej tam m\u00e1.<\/div>\n
\n

„Co se mezi v\u00e1mi dv\u011bma stalo?“<\/p><\/div>\n

„Spousta v\u011bc\u00ed,“ \u0159ekl Tom. „Byli jsme p\u0159\u00edli\u0161 rozd\u00edln\u00ed a oba jsme ud\u011blali chyby, kter\u00e9 jsme nemohli vr\u00e1tit zp\u00e1tky. Nakonec jsme se rozhodli, \u017ee jsme prost\u011b nebyli stvo\u0159eni jeden pro druh\u00e9ho.<\/div>\n
„Je ona Nicolina matka?“ Zeptal se Bill a obr\u00e1til se k Tomovi, kter\u00fd m\u011bl v o\u010d\u00edch zamy\u0161len\u00fd pohled.<\/div>\n
„O n\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 ot\u00e1zky, Bille,“ \u0159ekl nakonec. „To jsem na za\u010d\u00e1tku \u0159ekl jasn\u011b.“<\/div>\n
„Nept\u00e1m se pro sv\u016fj \u010dl\u00e1nek,“ \u0159ekl Bill a c\u00edtil se trochu ubl\u00ed\u017een\u011b, \u017ee si Tom myslel, \u017ee by to skute\u010dn\u011b pou\u017eil. „\u0158\u00edkal jsem ti, \u017ee bych nepou\u017eil \u017e\u00e1dn\u00e9 informace, kter\u00e9 se tento t\u00fdden dozv\u00edm o tv\u00e9 dce\u0159i, bez ohledu na to, o \u010dem se rozhodnu ps\u00e1t.“<\/div>\n
„Tak pro\u010d to chce\u0161 v\u011bd\u011bt?“<\/div>\n
Bill svra\u0161til obo\u010d\u00ed a nebyl si jist\u00fd, co odpov\u011bd\u011bt.<\/div>\n
„Prost\u011b jsem zv\u011bdav\u00fd,“ \u0159ekl m\u00edsto toho. „Nemus\u00ed\u0161 odpov\u00eddat.“<\/div>\n
Tom pomalu p\u0159ik\u00fdvl a zamy\u0161len\u011b se obr\u00e1til k jednomu z obraz\u016f.<\/div>\n
\n

„Nejsem si jist\u00fd, jak moc chci, aby toho lid\u00e9 v\u011bd\u011bli,“ \u0159ekl Tom pomalu a s\u00e1m pro sebe p\u0159itom p\u0159ikyvoval. „Ale moje \u017eena a j\u00e1\u2026“ zavrt\u011bl hlavou a povzdechl si. „Vzali jsme se kv\u016fli na\u0161im rodi\u010d\u016fm,“ \u0159ekl. „Ob\u011b na\u0161e rodiny byly velmi \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 a rozhodly se, \u017ee by to bylo dobr\u00e9 pro obchod.“ Oto\u010dil se k Billovi a tentokr\u00e1t nevypadal tak \u0161\u0165astn\u011b jako obvykle. „Nebyli jsme nuceni se vz\u00edt nebo tak n\u011bco, ale oba jsme v\u011bd\u011bli, \u017ee to je to, co na\u0161i rodi\u010de cht\u011bj\u00ed, a tak jsme to ud\u011blali.“<\/p><\/div>\n

„Byli jste spolu \u0161\u0165astn\u00ed?“ Zeptal se Bill.<\/div>\n
„V\u016fbec ne,“ odpov\u011bd\u011bl Tom s pokr\u010den\u00edm ramen a znovu odvr\u00e1til pohled. „Ale nebyli jsme ani ne\u0161\u0165astn\u00ed. Alespo\u0148 ne na za\u010d\u00e1tku, a pozd\u011bji\u2026 no, kdy\u017e jsme jeden druh\u00e9ho nemohli vyst\u00e1t, \u0161li jsme za n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm. Nakonec jsme se oba rozhodli, \u017ee je zbyte\u010dn\u00e9 se d\u00e1l sna\u017eit, a tak jsme se rozvedli a te\u010f je vdan\u00e1 za n\u011bkoho jin\u00e9ho.“<\/div>\n
\n

Bill zamrkal a nebyl si jist\u00fd, co \u0159\u00edct. Tohle bylo daleko v\u00edc, ne\u017e si kdy myslel, \u017ee by mu Tom pov\u011bd\u011bl, a ani si nebyl jist\u00fd, \u017ee to Tom dostate\u010dn\u011b promyslel. Kdyby o tomhle Bill napsal\u2026 no, Tom by potom nevypadal p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e. Mu\u017e, kter\u00fd p\u0159izn\u00e1v\u00e1, \u017ee podv\u00e1d\u011bl svou \u017eenu, bez ohledu na to, jak ne\u0161\u0165astn\u00ed spolu byli, nebylo n\u011bco, co by jeho fanou\u0161ci cht\u011bli v\u011bd\u011bt, opravdu ne. Oni cht\u011bli, aby jejich celebrity byly dokonal\u00e9, a tohle by mohlo kompletn\u011b zni\u010dit Tomovu image.<\/p><\/div>\n

Tom zavrt\u011bl hlavou a pot\u00e9 pohl\u00e9dl na Billa s mal\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech, jako by cht\u011bl odleh\u010dit n\u00e1ladu.<\/div>\n
„Chce\u0161 j\u00edt zp\u00e1tky nahoru?“ zeptal se a uk\u00e1zal sm\u011brem ke dve\u0159\u00edm. „Mysl\u00edm, \u017ee by brzy m\u011bla b\u00fdt p\u0159ipraven\u00e1 ve\u010de\u0159e a j\u00e1 v\u00e1\u017en\u011b um\u00edr\u00e1m hlady.“<\/div>\n
„Jist\u011b,“ Bill p\u0159ik\u00fdvl a tak docela nech\u00e1pal, co se to pr\u00e1v\u011b stalo. „A\u017e po tob\u011b.“<\/p>\n

autor: Zarlina<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Zarlina Neboj se Bill n\u00e1sledoval Toma po velk\u00e9m dom\u011b do kuchyn\u011b a p\u0159em\u00fd\u0161lel, co mu proboha tak najednou cht\u011bl uk\u00e1zat. Jist\u011b, zat\u00edm byl docela otev\u0159en\u00fd a snadno se s n\u00edm mluvilo, ale po dom\u011b Billa zat\u00edm neprovedl a jedin\u00e9 m\u00edstnosti, kter\u00e9<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[642],"tags":[],"class_list":["post-2205","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-caught-on-camera"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2205","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2205"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2205\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2205"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2205"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2205"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}