{"id":2221,"date":"2016-02-26T16:00:00","date_gmt":"2016-02-26T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2212"},"modified":"2016-02-26T16:00:00","modified_gmt":"2016-02-26T15:00:00","slug":"enchanted-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/02\/26\/enchanted-1\/","title":{"rendered":"Enchanted 1."},"content":{"rendered":"
autor: LadyKay
<\/strong> <\/p>\n

Mil\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci twincestblogu,<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

po del\u0161\u00ed odmlce se v\u00e1m hl\u00e1s\u00edm se zbrusu novou pov\u00eddkou resp. pov\u00eddkami. Z p\u016fvodn\u011b napl\u00e1novan\u00e9 jednod\u00edln\u00e9 pov\u00eddky se vyklubala krat\u0161\u00ed s\u00e9rie skl\u00e1daj\u00edc\u00ed se ze dvou d\u00edlek. Nen\u00ed to nic dlouh\u00e9ho, ob\u011b maj\u00ed shodn\u00fd po\u010det kapitol. Zaj\u00edmavost\u00ed je, \u017ee ta, ji\u017e budete \u010d\u00edst dnes, vznikla jako presequel k t\u00e9 druh\u00e9, se kterou se sezn\u00e1m\u00edte za p\u00e1r t\u00fddn\u016f. Napsat, jak to bylo na za\u010d\u00e1tku, m\u011b toti\u017e napadlo a\u017e pozd\u011bji.<\/em><\/div>\n

Pracovn\u011b je minis\u00e9rie pojmenovan\u00e1 E na druhou, nebo\u0165 n\u00e1zvy za\u010d\u00ednaj\u00ed shodn\u011b t\u00edmto p\u00edsmenem. Enchanted, co\u017e v na\u0161\u00ed mate\u0159\u0161tin\u011b znamen\u00e1 okouzlen\u00fd, je tedy prvn\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed. Jak se jmenuje jej\u00ed voln\u00e9 pokra\u010dov\u00e1n\u00ed, si zat\u00edm nech\u00e1m pro sebe. V\u010das se to dozv\u00edte \ud83d\ude09<\/em><\/div>\n
Te\u010f u\u017e v\u00e1m p\u0159eji hezk\u00e9 \u010dten\u00ed a budu doufat, \u017ee chv\u00edle, kter\u00e9 u moj\u00ed pov\u00eddky str\u00e1v\u00edte, budou pat\u0159it mezi ty p\u0159\u00edjemn\u00e9. Pot\u011b\u0161\u00ed m\u011b samoz\u0159ejm\u011b koment\u00e1\u0159e nejen s n\u00e1pady, jak by to mohlo pokra\u010dovat, nebo s pocity, kter\u00e9 ve v\u00e1s pov\u00eddka vyvolala, ale t\u0159eba i s tipem, jak jsem pojmenovala druhou \u010d\u00e1st. P\u0159edem d\u011bkuji i v\u0161em t\u011bm, kte\u0159\u00ed se na okam\u017eik zastav\u00ed a v\u011bnuj\u00ed mn\u011b, Billovi a Tomovi sv\u016fj \u010das. V\u00e1\u017e\u00edm si toho \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n
Va\u0161e LadyKay<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„<\/em><\/strong>Pr\u00e1zdnota zmizela, kdy\u017e jsem spat\u0159il tvoji tv\u00e1\u0159.“<\/em><\/strong><\/div>\n
\n

„To je…?“<\/p><\/div>\n

„Na dvojku,“ sd\u011bl\u00edm Lise, kam tahle objedn\u00e1vka pat\u0159\u00ed a hned se pust\u00edm do vy\u0159izov\u00e1n\u00ed dal\u0161\u00ed. Dvojit\u00e9 espresso a m\u00e1slov\u00fd croissant pro pana K\u00f6niga. Od doby, co tu pracuji, jsem neza\u017eil den, kdy by nep\u0159i\u0161el. Objev\u00ed se v\u017edycky v deset hodin, objedn\u00e1 si to sam\u00e9, p\u0159e\u010dte si denn\u00ed tisk a p\u0159ed jeden\u00e1ctou se zvedne a odejde. Ka\u017ed\u00fd den ten sam\u00fd sc\u00e9n\u00e1\u0159. A vlastn\u011b nen\u00ed jedin\u00fd. V\u0161iml jsem si, \u017ee spousta lid\u00ed se k n\u00e1m vrac\u00ed. Sice tu nejsou striktn\u011b ka\u017ed\u00fd den, ale objevuj\u00ed se \u010dasto. Nen\u00ed divu. I mn\u011b se tu l\u00edb\u00ed. Kav\u00e1rna je sice velk\u00e1, ale p\u016fsob\u00ed \u00fatuln\u00fdm a p\u0159\u00edjemn\u00fdm dojmem. Klidn\u011b bych sem ve voln\u00e9m \u010dase za\u0161el s p\u0159\u00e1teli, usadil se na seda\u010dku, pov\u00eddal bych si a u toho vychutn\u00e1val k\u00e1vu. Nejednou jsem od host\u016f sly\u0161el, \u017ee takovou k\u00e1vu, jakou m\u00e1me u n\u00e1s, nikde jinde nedostanou. Mo\u017en\u00e1 na tom n\u011bco bude a i proto k n\u00e1m znovu sm\u011b\u0159uj\u00ed jejich kroky.<\/div>\n
\n

„Copak jsi prov\u00e1d\u011bl o v\u00edkendu?“ Zept\u00e1 se m\u011b moje zv\u011bdav\u00e1 kolegyn\u011b, mrkne na m\u011b a pro\u010d\u00edsne si m\u011bd\u011bn\u00e9 vlasy prsty. Opravdu je zaj\u00edmav\u00e1, bleskne mi p\u0159i pohledu na ni hlavou. Nejv\u00edce pozornosti p\u0159itahuj\u00ed jej\u00ed vlasy. Spousta \u017een se podobn\u00e9 barvy pokou\u0161\u00ed dos\u00e1hnout pomoci nemal\u00fdch pen\u011bz utracen\u00fdch v kade\u0159nick\u00fdch sal\u00f3nech, kde\u017eto ona m\u011bla \u0161t\u011bst\u00ed a do v\u00ednku j\u00ed byla d\u00e1na matkou P\u0159\u00edrodou. Odst\u00edn vlas\u016f je\u0161t\u011b v\u00edc zd\u016fraz\u0148uje mod\u0159 jej\u00edch o\u010d\u00ed. Jsou jako dv\u011b pomn\u011bnky. To v\u0161e kr\u00e1sn\u011b dopl\u0148uje porcel\u00e1nov\u00e1 ple\u0165. Lisin obli\u010dej nem\u00e1 daleko k tv\u00e1\u0159i\u010dce n\u011bjak\u00e9 panenky. A p\u0159esto\u017ee nem\u00e1 m\u00edry modelky, je pro spoustu mu\u017e\u016f atraktivn\u00ed. Sv\u011bd\u010d\u00ed o tom i to, jak se po n\u00ed p\u00e1nov\u00e9, co k n\u00e1m zav\u00edtaj\u00ed, se z\u00e1jmem ot\u00e1\u010dej\u00ed.<\/p><\/div>\n

\n
Jsem r\u00e1d, \u017ee jsem tu dnes s Lisou. Je jedin\u00e1, s k\u00fdm si rozum\u00edm a kdo m\u011b nesoud\u00ed. Bere m\u011b takov\u00e9ho, jak\u00fd jsem. U ostatn\u00edch tenhle pocit nem\u00e1m. Mo\u017en\u00e1 by tomu tak nebylo, kdybych jim neprozradil, jak to je s mou orientac\u00ed. P\u00e1r t\u00fddn\u016f jsem ml\u017eil, ale jejich r\u00e1doby nevinn\u00e9 ot\u00e1zky jsem nemohl ignorovat donekone\u010dna, tak jsem se rozhodl j\u00edt s pravdou ven. Sice mi v\u0161echny tvrdily, \u017ee jsou s t\u00edm v pohod\u011b, ale nev\u011b\u0159\u00edm jim. Co chvilku je p\u0159istihnu, jak si m\u011b zv\u011bdav\u011b prohl\u00ed\u017eej\u00ed. Jako bych byl n\u011bjak\u00fd exot. Jen Lisa a Klaus, m\u016fj nad\u0159\u00edzen\u00fd, to ne\u0159e\u0161\u00ed a bav\u00ed se se mnou naprosto norm\u00e1ln\u011b. Klaus mi kdysi mezi \u0159e\u010d\u00ed sd\u011blil, \u017ee jsem d\u00e1m\u00e1m jist\u011b sv\u00fdm p\u0159izn\u00e1n\u00edm zlomil srdce. T\u011b\u0161ily se, \u017ee budou m\u00edt dal\u0161\u00edho kolegu a chystaly se, kter\u00e1 z nich m\u011b klofne jako prvn\u00ed, jen\u017ee maj\u00ed do jedn\u00e9 sm\u016flu.<\/div>\n
\n

„Nic extra.“ Odv\u011bt\u00edm a na podnos postav\u00edm dv\u011b sklenice s pr\u00e1v\u011b ud\u011blan\u00fdm latt\u00e9, kter\u00e9 si poru\u010dily dv\u011b sle\u010dny opod\u00e1l, co m\u00fdm sm\u011brem vyslaly n\u011bkolik \u00fasm\u011bv\u016f. Oplatil jsem jim je. Jedna na m\u011b na d\u00e1lku ro\u0161\u0165\u00e1cky mrkla, zat\u00edmco druh\u00e1 stydliv\u011b sklopila zrak.<\/p><\/div>\n

„V sobotu jsem byl s p\u00e1r kamar\u00e1dy v kin\u011b. Vyt\u00e1hli m\u011b na film, o kter\u00e9m mi tvrdili, \u017ee ho mus\u00edm bezpodm\u00edne\u010dn\u011b vid\u011bt.“ Proto\u010d\u00edm o\u010dima a Lisa se zasm\u011bje.<\/div>\n
„A?“ Pob\u00eddne m\u011b, abych vypr\u00e1v\u011bn\u00ed dokon\u010dil.<\/div>\n
„Dlouho jsem nic podobn\u00e9ho nevid\u011bl.“ Prohl\u00e1s\u00edm a sv\u00e1 slova podpo\u0159\u00edm k\u00fdvnut\u00edm hlavy. „Nuda je slab\u00fd v\u00fdraz, t\u0159i hodiny jsem se musel p\u0159em\u00e1hat, abych udr\u017eel o\u010di otev\u0159en\u00e9.“<\/div>\n
„M\u011bl ses zvednout a odej\u00edt.“ Nam\u00edtne Lisa s t\u00edm, \u017ee by to na m\u00e9m m\u00edst\u011b ud\u011blala.<\/div>\n
„Pak jsme \u0161li do klubu a to bylo naprosto o n\u011b\u010dem jin\u00e9m.“ M\u00e1m za kamar\u00e1dy prvot\u0159\u00eddn\u00ed bl\u00e1zny a vyrazit s nimi na p\u00e1rty je z\u00e1\u017eitek na cel\u00fd \u017eivot. Obzvl\u00e1\u0161\u0165 Dani je obrovsk\u00fd party man a klidn\u011b bych se vsadil, \u017ee by dok\u00e1zal rozproudit i ten nejnudn\u011bj\u0161\u00ed ve\u010d\u00edrek. Dom\u016f jsem se dobelhal nad r\u00e1nem a celou ned\u011bli jsem str\u00e1vil v posteli, abych na\u010derpal s\u00edlu na dal\u0161\u00ed n\u00e1ro\u010dn\u00fd pracovn\u00ed t\u00fdden.<\/div>\n
„To j\u00e1 jsem byla p\u0159es v\u00edkend u bratra a p\u016fl roku m\u011b tam nikdo neuvid\u00ed. Maj\u00ed t\u0159\u00edlet\u00e1 dvoj\u010data a to bys nev\u011b\u0159il, jak se ty dv\u011b sladk\u00e9 hol\u010di\u010dky dok\u00e1\u017eou vztekat.“ Sd\u011bl\u00ed mi a pohor\u0161en\u011b zakrout\u00ed hlavou. Ale v\u011b\u0159il! N\u011bkolikr\u00e1t jsem za\u017eil p\u0159em\u011bnu d\u00edt\u011bte s and\u011blsk\u00fdm v\u00fdrazem v u\u010din\u011bn\u00e9ho satana a jsem r\u00e1d, \u017ee nikdo z m\u00fdch bl\u00edzk\u00fdch d\u011bti nem\u00e1, tak\u017ee s nimi moc do styku nep\u0159ijdu. Nem\u00e1m je p\u0159\u00edli\u0161 v l\u00e1sce.<\/div>\n
\n

Lisa chvilky klidu vyu\u017eije k tomu, aby se rozpov\u00eddala o sv\u00e9m nov\u00e9m objevu. Jmenuje se Theo, je o rok star\u0161\u00ed ne\u017e ona a pova\u017euje ho za nejlep\u0161\u00edho kluka, jak\u00e9ho kdy potkala. Kdy\u017e ji tak poslouch\u00e1m, jsem nucen se pousm\u00e1t. Nen\u00ed to tak d\u00e1vno, co mi vypr\u00e1v\u011bla o jist\u00e9m Martinovi, kter\u00fd se m\u011bl st\u00e1t jej\u00ed \u017eivotn\u00ed l\u00e1skou. Snadno se zamiluje i odmiluje, co\u017e j\u00ed tro\u0161ku z\u00e1vid\u00edm. Alespo\u0148 se dlouho netr\u00e1p\u00ed. Zamilovan\u00fd jsem byl jen dvakr\u00e1t. Poprv\u00e9 mi bylo patn\u00e1ct a odnesl jsem si z toho zlomen\u00e9 srdce, jeliko\u017e m\u00e9 city nebyly op\u011btov\u00e1ny. O sv\u00e9 druh\u00e9, mnohem bolestiv\u011bj\u0161\u00ed, zku\u0161enosti s Amorem mohu \u0159\u00edct jen tolik, \u017ee jsem na konci z\u016fstal roz\u010darovan\u00fd, podveden\u00fd, zlomen\u00fd. To mi bylo \u010derstv\u00fdch dvacet. Od t\u00e9 doby jsem to znovu neza\u017eil. \u017d\u00e1dn\u00ed mot\u00fdlci v b\u0159i\u0161e p\u0159i pohledu na n\u011bjakou osobu, zrychlen\u00fd srde\u010dn\u00ed tep v n\u011b\u010d\u00ed bl\u00edzkosti, nikdo z koho by se mi podlamovala kolena. Ten pocit, \u017ee se vzn\u00e1\u0161\u00edm v oblac\u00edch a v\u0161echno je snadn\u00e9, mi ale sch\u00e1z\u00ed.<\/p><\/div>\n

Zamilovanost je kr\u00e1sn\u00e1 v\u011bc. Av\u0161ak pouze tehdy, p\u0159ejde-li pozd\u011bji v l\u00e1sku. Op\u011btovanou l\u00e1sku.<\/em> Pokud se to nestane, dovede \u010dlov\u011bka nehezky potr\u00e1pit. Probd\u011bl\u00e9 noci, potoky slz, spaluj\u00edc\u00ed bolest a \u017eal. Takov\u00e9 jsou m\u00e9 zku\u0161enosti s n\u00ed.<\/div>\n
\n

„Ty dv\u011b na tob\u011b m\u016f\u017eou o\u010di nechat,“ poznamen\u00e1 Lisa a drcne do m\u011b loktem. „A nediv\u00edm se jim.“<\/p><\/div>\n

„Pros\u00edm t\u011b.“ Odbydu ji se sm\u00edchem.<\/div>\n
„J\u00e1 bych t\u011b brala hned,“ ned\u00e1 se a zamrk\u00e1 na m\u011b dlouh\u00fdmi \u0159asami. Oba dva se spole\u010dn\u011b zasm\u011bjeme. Tohle mi \u0159ekla u\u017e n\u011bkolikr\u00e1t a dodala, jak moc nef\u00e9r je, \u017ee ka\u017ed\u00fd chlap, co za n\u011bco stoj\u00ed, je bu\u010f zadan\u00fd, nebo gay. Zaj\u00edmalo by m\u011b, jak p\u0159i\u0161la na to druh\u00e9, proto\u017ee podle m\u011b jsou v\u011bt\u0161inou atraktivn\u00ed mu\u017ei stoprocentn\u011b hetero, ale nech\u00e1m ji p\u0159i tom. Vyvracet Lise jej\u00ed domn\u011bnky nen\u00ed dvakr\u00e1t bezpe\u010dn\u00e9, proto\u017ee za\u010dne vytahovat nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed argumenty, jimi\u017e druhou osobu tot\u00e1ln\u011b odrovn\u00e1, \u017ee to nakonec rad\u011bji vzd\u00e1.<\/div>\n
„Kdyby t\u011b sly\u0161el Theo!“ Pohor\u0161en\u011b se na ni pod\u00edv\u00e1m, na co\u017e reaguje op\u011bt sm\u00edchem, kter\u00fdm strhne i m\u011b. Lisa m\u00e1 neuv\u011b\u0159iteln\u011b naka\u017eliv\u00fd sm\u00edch. Vlastn\u011b je to takov\u00fd sm\u00ed\u0161ek, kter\u00fd svou dobrou n\u00e1ladou a pozitivn\u00ed energi\u00ed nakaz\u00ed ka\u017ed\u00e9ho. To je jedna z mnoha v\u011bc\u00ed, co na n\u00ed m\u00e1m r\u00e1d. Z\u00edskala si m\u011b t\u00edm okam\u017eit\u011b.<\/div>\n
\n

„Vy tu ale m\u00e1te veselo,“ ozve se mi zni\u010dehonic za z\u00e1dy. Oto\u010d\u00edm se a spat\u0159\u00edm na\u0161eho \u0161\u00e9fa Klause, kter\u00fd pobaven\u011b vrt\u00ed hlavou a ihned za\u010dne vyzv\u00eddat, co \u0159e\u0161\u00edme, \u017ee by se taky r\u00e1d zasm\u00e1l. Klaus je \u010derstv\u00fd pades\u00e1tn\u00edk s m\u00edrn\u011b pro\u0161ediv\u011bl\u00fdmi vlasy a jak se s\u00e1m nechal sly\u0161et, touhle kulatou \u010d\u00edslic\u00ed pro n\u011bj nic nekon\u010d\u00ed. Pr\u00e1v\u011b naopak, za\u010dala mu nejlep\u0161\u00ed l\u00e9ta jeho \u017eivota. Docela m\u011b p\u0159ekvapilo, \u017ee m\u00e1 na sob\u011b oblek, nos\u00edv\u00e1 ho z\u0159\u00eddka. V\u011bt\u0161inou ho v\u00edd\u00e1m v ko\u0161ili a n\u011bjak\u00e9m svetru. Z\u0159ejm\u011b m\u00e1 p\u0159ed sebou n\u011bjak\u00e9 velice d\u016fle\u017eit\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed, jin\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed nem\u00e1m.<\/p><\/div>\n

„Zrovna jsem Billovi \u0159\u00edkala, \u017ee to j\u00e1<\/em> jsem pro n\u011bj ta prav\u00e1. On si to toti\u017e chudinka za celou dobu neuv\u011bdomil.“ Nech\u00e1 se sly\u0161et Lisa, obejme m\u011b kolem pasu a kr\u00e1tce spo\u010dine hlavou na m\u00e9m rameni.<\/div>\n
„Ty jsi pra\u0161t\u011bn\u00e1,“ \u0159eknu polohlasem, ale cukaj\u00ed mi p\u0159i tom koutky. S nik\u00fdm by mi to tu neut\u00edkalo tak rychle jako s n\u00ed a zaru\u010den\u011b bych se s nik\u00fdm takhle nepobavil.<\/div>\n
„N\u011bkoho v\u00e1m vedu,“ prozrad\u00ed n\u00e1m po chv\u00edli Klaus a malinko poodstoup\u00ed. V\u016fbec jsem si d\u00edky Lisinu \u0161a\u0161kov\u00e1n\u00ed nev\u0161iml, \u017ee p\u0159i\u0161el v n\u011b\u010d\u00edm doprovodu. Teprve te\u010f se mi naskytla mo\u017enost prohl\u00e9dnout si mlad\u00e9ho mu\u017ee za jeho z\u00e1dy, jen\u017e akor\u00e1t ud\u011blal krok k n\u00e1m.<\/div>\n
„Tohle je Tom,“ p\u0159edstav\u00ed n\u00e1m nezn\u00e1m\u00e9ho oble\u010den\u00e9ho v nachlup stejn\u00e9m oble\u010den\u00ed, co m\u00e1me na sob\u011b my dva. \u017de by n\u00e1\u0161 nov\u00fd kolega? Nezlobil bych se. Kone\u010dn\u011b n\u011bjak\u00e1 posila. V podstat\u011b je to tu sam\u00e1 \u017eensk\u00e1 a krom\u011b m\u011b tu d\u011bl\u00e1 je\u0161t\u011b Marcello, s n\u00edm\u017e se v\u00edd\u00e1m z\u0159\u00eddka. V\u00edcem\u00e9n\u011b se potk\u00e1v\u00e1me pouze, kdy\u017e n\u011bkdo pot\u0159ebuje prohodit sm\u011bnu. Jinak na sebe nenaraz\u00edme.<\/div>\n
„Tome, tohle je Lisa a Bill.“ Uk\u00e1\u017ee postupn\u011b na ka\u017ed\u00e9ho z n\u00e1s. Podle m\u011b naprosto zbyte\u010dn\u011b. Jednak m\u00e1me na ko\u0161il\u00edch vy\u0161it\u00e1 jm\u00e9na a i bez toho by Tom jist\u011b poznal, kdo je Lisa a kdo Bill.<\/div>\n
„Vysv\u011btlete mu, co a jak. V\u0161echno mu uka\u017ete a bu\u010fte na n\u011bj hodn\u00ed.“ P\u0159i posledn\u00edch slovech se up\u0159en\u011b zahled\u00ed na mou zt\u0159e\u0161t\u011bnou kolegyni. Pohledem jako by ji varoval, aby ji ani nenapadlo nov\u00e1\u010dka n\u011bjak d\u011bsit a vykl\u00e1dat mu nesmysly.<\/div>\n
\n

Lisa se bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed d\u00e1 s Tomem do \u0159e\u010di a chrl\u00ed na n\u011bj jednu ot\u00e1zku za druhou, zat\u00edmco mu ukazuje prostor za pultem. Jeliko\u017e je pln\u011b zam\u011bstn\u00e1na prohl\u00ed\u017een\u00edm jeho zevn\u011bj\u0161ku, mus\u00edm ji na placu nahradit a vyrazit tam s\u00e1m. N\u00e1\u0161 z\u00e1kazn\u00edk je p\u0159ece n\u00e1\u0161 p\u00e1n a nikdo z n\u00e1s si nep\u0159eje, aby byli nespokojeni. Tak\u017ee to rychle projdu, jestli n\u011bkomu n\u011bco nesch\u00e1z\u00ed.<\/p><\/div>\n

Kdy\u017e se o p\u00e1r minut pozd\u011bji vrac\u00edm zp\u011bt, stoj\u00ed ti dva u v\u00fdrobn\u00edku \u0161leha\u010dky a z jejich hrdel se oz\u00fdv\u00e1 sm\u00edch. Pochybuji, \u017ee je tolik pobavil proces v\u00fdroby \u0161leha\u010dky, sp\u00ed\u0161 jeden z nich n\u011bco prohodil. Do lednice s\u00e1hnu pro ban\u00e1nov\u00fd d\u017eus, po n\u011bm\u017e zatou\u017eila jedna z m\u00fdch obdivovatelek, jak je Lisa pok\u0159tila. Neunikne mi \u00fasm\u011bv, kter\u00fd mi Tom v\u011bnuje, kdy\u017e je m\u00edj\u00edm s podnosem. Vypad\u00e1 mile. Nezb\u00fdv\u00e1 ne\u017e doufat, \u017ee m\u016fj odhad funguje spr\u00e1vn\u011b a \u010dasem se z n\u011bj nevyklube zmetek. Nebylo by to poprv\u00e9, co bych se v n\u011bkom zm\u00fdlil…<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Mus\u00ed\u0161 ochutnat Billovo frapp\u00e9,“ doporu\u010d\u00ed Tomovi Lisa a on se na m\u011b zv\u011bdav\u011b pod\u00edv\u00e1. „Nikdo neum\u00ed takov\u00e9 jako on.“<\/div>\n
„Nep\u0159eh\u00e1n\u011bj,“ \u0159eknu s rozpa\u010dit\u00fdm \u00fasm\u011bvem. V\u0161ak na n\u011bm nen\u00ed nic slo\u017eit\u00e9ho, to jen ona se v tuhle chv\u00edli tv\u00e1\u0159\u00ed, jako bych byl mistr sv\u011bta ve v\u00fdrob\u011b tohoto chlazen\u00e9ho n\u00e1poje.<\/div>\n
„Jedno bych si dal,“ Tom na m\u011b intenzivn\u011b hled\u00ed s m\u00edrn\u00fdm \u00fasm\u011bvem. „Jak je d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Jak to mysl\u00ed\u0161? Norm\u00e1ln\u011b,“ pokr\u010d\u00edm rameny a s\u00e1hnu po jedn\u00e9 vysok\u00e9 sklenici. Tu\u0161\u00edm, \u017ee by mi nedali pokoj, dokud bych jedno frapp\u00e9 nep\u0159ipravil.<\/div>\n
„Mysl\u00edm to tak, jestli se dr\u017e\u00ed\u0161 p\u016fvodn\u00ed verze nebo jestli je p\u0159ipravuje\u0161… Zkr\u00e1tka po na\u0161em.“ Tom u\u017e stoj\u00ed t\u011bsn\u011b vedle m\u011b a pozorn\u011b sleduje, jak si chyst\u00e1m v\u0161echno pot\u0159ebn\u00e9.<\/div>\n
„P\u016fvodn\u00ed,“ odpov\u00edm stru\u010dn\u011b. To, co ob\u010das v kav\u00e1rn\u00e1ch nab\u00edzej\u00ed pod pojmem frapp\u00e9, nem\u00e1 s p\u016fvodn\u00ed recepturou nic spole\u010dn\u00e9ho. M\u00edsto \u0159eck\u00e9ho frapp\u00e9 p\u0159ed v\u00e1mi ve fin\u00e1le p\u0159istane oby\u010dejn\u00e1 ledov\u00e1 k\u00e1va s po\u0159\u00e1dnou porc\u00ed \u0161leha\u010dky. Tento dnes popul\u00e1rn\u00ed n\u00e1poj vznikl vlastn\u011b \u00faplnou n\u00e1hodou. Koncem pades\u00e1t\u00fdch let na mezin\u00e1rodn\u00edm gastronomick\u00e9m veletrhu v Soluni jeden chlap\u00edk p\u0159edv\u00e1d\u011bl n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016fm, jak z \u010dokol\u00e1dy, ml\u00e9ka a ledu vytvo\u0159it osv\u011b\u017euj\u00edc\u00ed n\u00e1poj pro jejich ratolesti. O pauze si pak cht\u011bl dop\u0159\u00e1t obl\u00edbenou k\u00e1vu, jen\u017ee nem\u011bl k dispozici horkou vodu. Proto zkusil k\u00e1vu nasypat do \u0161ejkru, p\u0159idal vodu studenou, led a voil\u00e0, frapp\u00e9 bylo na sv\u011bt\u011b.<\/div>\n
„M\u00e9trios,<\/em> pros\u00edm.“ Tom mi v\u011bnuje dal\u0161\u00ed okouzluj\u00edc\u00ed \u00fasm\u011bv, kdy\u017e se na n\u011bj se z\u00e1jmem pod\u00edv\u00e1m a zvednu obo\u010d\u00ed. Je v\u016fbec prvn\u00ed, od koho jsem tohle slov\u00ed\u010dko sly\u0161el. Myslel jsem, \u017ee jsem jedin\u00fd, kdo v\u00ed, \u017ee v \u0158ecku, kter\u00e9 je domovem frapp\u00e9, ho nab\u00edzej\u00ed ve t\u0159ech variant\u00e1ch. Glyk\u00f3s, m\u00e9trios<\/em> a sk\u00e9tos.<\/em> Zvolil si zlatou st\u0159edn\u00ed cestu, dv\u011b l\u017ei\u010dky k\u00e1vy a dv\u011b l\u017ei\u010dky cukru. Osobn\u011b d\u00e1v\u00e1m p\u0159ednost t\u00e9 posledn\u00ed bez cukru. Tom mi z\u00e1hy objasn\u00ed, odkud tenhle poznatek m\u00e1. P\u0159edloni byl v \u0158ecku na dovolen\u00e9 a omylem si objednal tu nejslad\u0161\u00ed verzi. Kdy\u017e mi popisuje, jak ji opravdu pomali\u010dku pil, mus\u00edm se sm\u00e1t, proto\u017ee p\u0159i tom legra\u010dn\u011b k\u0159iv\u00ed pusu.<\/div>\n
\n

„Tak pros\u00edm.“ Skoro a\u017e ob\u0159adn\u011b p\u0159ed n\u011bj postav\u00edm pr\u00e1v\u011b dokon\u010den\u00fd n\u00e1poj a \u010dek\u00e1m na reakci. Tro\u0161ku usrkne z br\u010dka, p\u00e1r okam\u017eik\u016f dou\u0161ek p\u0159evaluje v \u00fastech, a\u017e nakonec labu\u017enicky mlaskne.<\/p><\/div>\n

„Fakt je v\u00fdborn\u00e9.“ Slo\u017e\u00ed mi poklonu a k\u00fdvne na Lisu, kter\u00e1 mu je doporu\u010dila. „Skoro jako bych byl v \u0158ecku na dovolen\u00e9.“<\/div>\n
„D\u00edky,“ usm\u011bji se a poodejdu opod\u00e1l, sotva za pultem z\u016fstaneme sami. Pap\u00edrovou ut\u011brkou ot\u0159u nale\u0161t\u011bn\u00fd pult, hned nato se vrhnu do rovn\u00e1n\u00ed n\u00e1dob s k\u00e1vou. Kdy\u017e se n\u00e1hodou ohl\u00e9dnu p\u0159es rameno, zjist\u00edm, \u017ee Tom stoj\u00ed za mnou a celou dobu si m\u011b prohl\u00ed\u017e\u00ed. V jednu chv\u00edli se nadechne a otev\u0159e pusu, jako by mi cht\u011bl n\u011bco \u0159\u00edct, ale z\u016fstane ml\u010det. M\u00edsto toho se oto\u010d\u00ed a za\u010dne se rozhl\u00ed\u017eet po kav\u00e1rn\u011b. Projdu kolem n\u011bho ke ko\u0161i a vyhod\u00edm do n\u011bj nepo\u0159\u00e1dek, co jsem kolem posb\u00edral.<\/div>\n
„Sly\u0161el jsem, \u017ee v Bulharsku tam m\u00edsto vody d\u00e1vaj\u00ed Coca-Colu.“ Ozve se jeho hlas po p\u00e1r minut\u00e1ch ticha. Okam\u017eik na n\u011bj nech\u00e1pav\u011b z\u00edr\u00e1m, ne\u017e mi dojde, o \u010dem mluv\u00ed. „Nezkou\u0161el jsi to?“ Vyzv\u00edd\u00e1 a op\u011bt se ke mn\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed. Na jeho dotaz odpov\u00edm zavrt\u011bn\u00edm hlavy. Zkusit se pr\u00fd m\u00e1 v\u0161echno, ale nejsem natolik odv\u00e1\u017en\u00fd, abych se pustil do tohoto experimentu.<\/div>\n
„Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed kombinace. Kafe a Coca-Cola. Oboj\u00ed m\u00e1m r\u00e1d, ale dohromady si to neum\u00edm p\u0159edstavit…“ Uva\u017euje Tom nahlas a pohlad\u00ed vousy, kter\u00e9 zdob\u00ed jeho tv\u00e1\u0159. Je neuv\u011b\u0159iteln\u011b kr\u00e1sn\u00fd. V o\u010d\u00edch barvy hork\u00e9 \u010dokol\u00e1dy mu poskakuj\u00ed neposedn\u00e9 jisk\u0159i\u010dky, \u010dern\u00e9 vlasy m\u00e1 sta\u017een\u00e9 do drdolu v z\u00e1tylku a sv\u00fdm \u00fasm\u011bvem by dok\u00e1zal rozz\u00e1\u0159it cel\u00e9 m\u011bsto. Je o kous\u00ed\u010dek men\u0161\u00ed ne\u017eli j\u00e1, ale opravdu jen o malink\u00fd kousek. M\u00e1 na sob\u011b tri\u010dko, i tak v\u0161ak vid\u00edm svaly r\u00fdsuj\u00edc\u00ed se pod l\u00e1tkou. Zt\u011blesn\u011bn\u00ed dokonalosti, pomysl\u00edm si.<\/div>\n
\n

„Jak dlouho tu pracuje\u0161?“ Pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9 se pokus\u00ed o konverzaci se mnou, zat\u00edmco se spole\u010dn\u011b pust\u00edme do vy\u0159izov\u00e1n\u00ed nejnov\u011bj\u0161\u00ed objedn\u00e1vky, s n\u00ed\u017e se Lisa vr\u00e1tila. \u0160\u00e9f toti\u017e raz\u00ed heslo ‚ho\u010f neplavce do hlubok\u00e9 vody, \u017e\u00e1dn\u00fd plevel nez\u016fstane‘, tak\u017ee si Tom hned prvn\u00ed den m\u016f\u017ee vyzkou\u0161et, jak to tu chod\u00ed. Samoz\u0159ejm\u011b s na\u0161\u00ed pomoc\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Vlastn\u011b jsem to vzal s t\u00edm, \u017ee si \u010dasem najdu n\u011bco lep\u0161\u00edho. A u\u017e jsem tu skoro t\u0159i roky.“ Ucul\u00edm se, zat\u00edmco mu vypr\u00e1v\u00edm, jak jsem se sem dostal. Kdy\u017e jsem se p\u0159ed lety p\u0159ist\u011bhoval do m\u011bsta, nemohl jsem p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f natrefit na po\u0159\u00e1dnou pr\u00e1ci. V\u0161ude hledali jen v\u00fdpomoc. A\u017e Klaus mi nab\u00eddl pr\u00e1ci na pln\u00fd \u00favazek. Jako teenager jsem jedno l\u00e9to str\u00e1vil na brig\u00e1d\u011b v men\u0161\u00ed kav\u00e1rni\u010dce, tak\u017ee jsem tak zhruba tu\u0161il, co to obn\u00e1\u0161\u00ed. Hodiny jsem pob\u00edhal po placu a p\u0159ij\u00edmal objedn\u00e1vky host\u016f zrovna jako Lisa. Bral jsem to jako pravideln\u00fd p\u0159\u00edsun pen\u011bz, kter\u00fdmi zaplat\u00edm \u00fa\u010dty. Jednoho dne se mi zrodil v hlav\u011b n\u00e1pad, \u017ee bych mohl nav\u0161t\u00edvit n\u011bjak\u00fd kurz, kde by mi uk\u00e1zali, jak spr\u00e1vn\u011b p\u0159ipravovat k\u00e1vu. U jednoho kurzu nez\u016fstalo, i proto jsem dnes majitelem n\u011bkolika certifik\u00e1t\u016f. A tak se z \u010d\u00ed\u0161n\u00edka stal barista. Pr\u00e1ce, kter\u00e1 m\u011b navzdory p\u0159etv\u00e1\u0159ce kolegy\u0148 neuv\u011b\u0159iteln\u011b bav\u00ed.<\/div>\n
„P\u00e1ni, vypad\u00e1 to fantasticky.“ Zhodnot\u00edm v\u00fdsledek jeho sna\u017een\u00ed. S pomoc\u00ed ml\u00e9ka vytvo\u0159il na cappuccinu obr\u00e1zek. S\u00e1m zvl\u00e1d\u00e1m jen z\u00e1klady jako vlnky, l\u00edstky nebo srd\u00ed\u010dka. Proto obdivuji ka\u017ed\u00e9ho, kdo z p\u011bny vytvo\u0159\u00ed um\u011bleck\u00e9 d\u00edlo. Jako nyn\u00ed Tom.<\/div>\n
„Ko\u010dka?“ Odtu\u0161\u00edm a jeho rty se zvln\u00ed v \u00fasm\u011bv. Postav\u00ed \u0161\u00e1lek na t\u00e1cek, na n\u011bj\u017e Lisa \u010dek\u00e1, a p\u0159ik\u00fdvne. Posl\u00e9ze se rozpov\u00edd\u00e1 o tom, \u017ee ze v\u0161eho nejrad\u011bji p\u0159ipravuje pr\u00e1v\u011b cappuccino, proto\u017ee si s n\u00edm m\u016f\u017ee nejv\u00edc vyhr\u00e1t. Mo\u017en\u00e1 proto ho Klaus chce p\u0159ijmout. Nikdo z n\u00e1s v caf\u00e9 art<\/em> nevynik\u00e1, a pokud by to p\u0159it\u00e1hlo lidi, pro\u010d ne.<\/div>\n
„Kolik v\u00e1s tady celkem pracuje?“ N\u00e1sleduje dal\u0161\u00ed ot\u00e1zka, kdy\u017e Lisa znovu zmiz\u00ed mezi stolky. To by m\u011b zaj\u00edmalo, o \u010dem spolu p\u0159edt\u00edm tlachali. M\u011bl jsem za to, \u017ee mu stihla \u0159\u00edct, kolik n\u00e1s tu je a na ka\u017ed\u00e9ho n\u011bco prozradit. Te\u010f se mi zd\u00e1, \u017ee t\u00e9ma jejich hovoru nem\u011blo s prac\u00ed v\u016fbec nic spole\u010dn\u00e9ho.<\/div>\n
„Osm. Dva kluci, zbytek baby. U\u017eije\u0161 si,“ u\u0161kl\u00edbnu se. M\u00e1 se na co t\u011b\u0161it. A\u017e ho zmer\u010d\u00ed, strhne se mezi nimi lit\u00fd boj o jeho p\u0159\u00edze\u0148. To se teprve uk\u00e1\u017ee, jak\u00e9 jsou skv\u011bl\u00e9 kamar\u00e1dky. S\u00e1m jsem m\u011bl kdysi mo\u017enost se o tom p\u0159esv\u011bd\u010dit, jedna na druh\u00e9 nenechala nit suchou.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

„Jak to dneska \u0161lo?“ Opt\u00e1 se m\u011b Klaudie, je\u017e se ke mn\u011b pr\u00e1v\u011b p\u0159ipojila. P\u0159ihl\u00ed\u017e\u00edm tomu, jak si je\u0161t\u011b upravuje l\u00edme\u010dek a op\u011bt se neubr\u00e1n\u00edm srovn\u00e1v\u00e1n\u00ed jej\u00ed osoby s panenkou Barbie. Jak jsem j\u00ed prvn\u011b vid\u011bl, hned mi v hlav\u011b nasko\u010dila tahle mal\u00fdmi hol\u010di\u010dkami zbo\u017e\u0148ovan\u00e1 hra\u010dka. Klaudie m\u00e1 rovn\u011b\u017e platinov\u011b blond vlasy, chod\u00ed v\u00fdrazn\u011b nal\u00ed\u010den\u00e1 a m\u00edrami devades\u00e1t \u0161edes\u00e1t devades\u00e1t zamotala hlavu u\u017e nejednomu mu\u017ei.<\/p><\/div>\n

„V pohod\u011b,“ shrnu to a k\u00fdvnu na pr\u00e1v\u011b p\u0159\u00edchoz\u00ed Sarah, j\u00ed\u017e p\u0159ezd\u00edv\u00e1m Sn\u011bhurka, jeliko\u017e mi ji neuv\u011b\u0159iteln\u011b p\u0159ipom\u00edn\u00e1. \u010cern\u00e9 vlasy, t\u00e9m\u011b\u0159 b\u00edl\u00e1 ple\u0165 a velik\u00e9 modrozelen\u00e9 o\u010di. Pro dne\u0161ek mi padla. Odv\u00e1\u017eu si z\u00e1st\u011bru, p\u0159ehod\u00edm si ji p\u0159es rameno a zam\u00ed\u0159\u00edm na \u0161atnu. Ani nepo\u010dk\u00e1m na Lisu, kter\u00e1 je\u0161t\u011b poletuje na placu. Jsou dny, kdy se mi to v pr\u00e1ci t\u00e1hne, ale dne\u0161ek takov\u00fd rozhodn\u011b nebyl. \u010cas let\u011bl jako spla\u0161en\u00fd a ne\u017e jsem se nad\u00e1l, byla sm\u011bna u konce.<\/div>\n
\n

„Ty jsi je\u0161t\u011b tady?“ Podiv\u00edm se, kdy\u017e v \u0161atn\u011b najdu Toma sed\u011bt na lavi\u010dce. Je p\u0159evle\u010den\u00fd do civilu a akor\u00e1t se sna\u017e\u00ed nacpat do batohu n\u011bjak\u00e9 pap\u00edry. Pozorn\u011b si prohl\u00e9dnu jeho outfit. B\u00edl\u00e9 tri\u010dko, sv\u011btl\u00e9 d\u017e\u00edny a \u010dern\u00e1 bunda se zlat\u00fdmi zipy. Nic extravagantn\u00edho, uzn\u00e1v\u00e1m, ale jemu tenhle jednoduch\u00fd styl slu\u0161\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Padla?“ Vzhl\u00e9dne ke mn\u011b a p\u0159i \u00fasm\u011bvu mi odhal\u00ed svoje b\u00edl\u00e9 zuby. Teatr\u00e1ln\u011b vydechnu a odemknu sk\u0159\u00ed\u0148ku. Tom mi mezit\u00edm vysv\u011btl\u00ed, pro\u010d se tu zdr\u017eel, p\u0159esto\u017ee se s n\u00e1mi p\u0159ed v\u00edce ne\u017e hodinou rozlou\u010dil. Klaus ho po\u017e\u00e1dal o podeps\u00e1n\u00ed n\u011bjak\u00fdch pap\u00edr\u016f a taky vyzv\u00eddal, jak\u00e9 jsou jeho prvn\u00ed dojmy.<\/div>\n
„Co jsi mu \u0159ekl?“ Zept\u00e1m se, kdy\u017e si obl\u00e9k\u00e1m bundu.<\/div>\n
„\u017de se mi tady bude ur\u010dit\u011b l\u00edbit.“ Zopakuje mi, co \u00fadajn\u011b \u0159ekl na\u0161emu \u0161\u00e9fovi. To musel b\u00fdt Klaus v sedm\u00e9m nebi, takov\u00e1 slova byla balz\u00e1mem pro jeho du\u0161i. Hodn\u011b si zakl\u00e1d\u00e1 na tom, abychom p\u0159i sob\u011b dr\u017eeli a byli „jako jedna rodina“, jak st\u00e1le zd\u016fraz\u0148uje. Podle m\u011b do toho m\u00e1me hodn\u011b daleko, ale p\u0159ed n\u00edm v\u0161ichni p\u0159edst\u00edraj\u00ed, jak si b\u00e1je\u010dn\u011b rozum\u00ed. Nikdo nem\u00e1 to srdce mu ni\u010dit jeho iluzi.<\/div>\n
„Tak snad nezklameme tvoje o\u010dek\u00e1v\u00e1ni.“ \u0158eknu a vezmu za kliku. M\u00e1m nejvy\u0161\u0161\u00ed \u010das vyrazit. Mus\u00edm je\u0161t\u011b na n\u00e1kup, ne\u017e pojedu dom\u016f, a \u010d\u00edm d\u0159\u00edv to budu m\u00edt za sebou, t\u00edm l\u00edp.<\/div>\n
„M\u011bj se a uvid\u00edme se…“<\/div>\n
„Z\u00edtra.“ Sd\u011bl\u00ed mi, kdy budu m\u00edt mo\u017enost se s n\u00edm znovu setkat, a vstane. Spr\u00e1vn\u011b jsem odhalil jeho z\u00e1m\u011br. Chyst\u00e1 se odej\u00edt z\u00e1rove\u0148 se mnou.<\/div>\n
\n

„Ty Billi,“ p\u0159ekvapiv\u011b m\u011b oslov\u00ed zdrobn\u011blinou. Roky mi tak nikdo ne\u0159ekl. „Jak jsi to myslel? \u017de si to u\u017eiju?“<\/p><\/div>\n

V moment\u011b, kdy pokl\u00e1d\u00e1 ot\u00e1zku, mineme Sarah, kter\u00e1 se po n\u00e1s okam\u017eit\u011b ohl\u00e9dne, a neunikne mi pohled, co si vym\u011bn\u00ed s Klaudi\u00ed. Mysl\u00edm, \u017ee hned z\u00edtra budu vystaven palb\u011b jejich ot\u00e1zek. U\u017e se nem\u016f\u017eu do\u010dkat!<\/div>\n
„To pozn\u00e1\u0161 \u010dasem.“ Odpov\u00edm a spole\u010dn\u011b se ocitneme na ulici. Urychlen\u011b si za\u010dnu zap\u00ednat bundu, nebo\u0165 jsem tro\u0161ku podcenil po\u010das\u00ed. Sice sv\u00edt\u00ed slun\u00ed\u010dko, ale v\u00edtr je p\u011bkn\u011b nep\u0159\u00edjemn\u00fd. Tom post\u00e1v\u00e1 naproti mn\u011b s rukama hluboko v kaps\u00e1ch a nakr\u010d\u00ed nos poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e ho ovane studen\u00fd v\u00edtr. P\u0159e\u0161l\u00e1pnu si z nohy na nohu a chyst\u00e1m se s n\u00edm rozlou\u010dit, ale op\u011bt m\u011b zadr\u017e\u00ed.<\/div>\n
„Jak jsi to myslel?“ Nal\u00e9h\u00e1, abych mu objasnil, co t\u00edm bylo my\u0161leno. Jsem nucen to vzd\u00e1t, jinak se odsud nedostanu.<\/div>\n
„Jsi tu nov\u00fd, tak\u017ee se o tebe budou p\u0159etahovat a mo\u017en\u00e1 se i porvou.“ P\u0159edpov\u00edm, jak by to tu v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch dnech mohlo vypadat a p\u0159it\u00e1hnu si l\u00edmec bl\u00ed\u017e ke krku. Lituji toho, \u017ee jsem si r\u00e1no nevzal n\u011bjak\u00fd \u0161\u00e1l, te\u010f by se mi opravdu hodil.<\/div>\n
„<\/em>V\u0161ichni?“<\/em> Zept\u00e1 se s potuteln\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Noo,“ prot\u00e1hnu. „Lisa asi ne, ta m\u00e1 nov\u00fd objev.“<\/div>\n
\n

„V\u00edm. Vypr\u00e1v\u011bla mi o n\u011bm.“ Prozrad\u00ed mi, \u017ee i jemu stihla b\u011bhem t\u011bch p\u00e1r hodin, co s n\u00e1mi str\u00e1vil, vypr\u00e1v\u011bt o Theovi. Ta opravdu nezah\u00e1l\u00ed. Nen\u00ed se ale \u010demu divit. Zamilovan\u00ed lid\u00e9 m\u00edvaj\u00ed tendence o sv\u00e9m prot\u011bj\u0161ku mluvit. S ka\u017ed\u00fdm. V\u0161ude. St\u00e1le.<\/p><\/div>\n

„Tome, j\u00e1… R\u00e1d bych si pov\u00eddal, ale…“<\/div>\n
„Necht\u011bl jsem t\u011b zdr\u017eovat. Promi\u0148.“ Omluv\u00ed se mi. P\u0159ijde mi tro\u0161ku zklaman\u00fd z toho, \u017ee se chyst\u00e1m odej\u00edt, ale t\u0159eba je to jen m\u016fj pocit.<\/div>\n
„Nevad\u00ed,“ m\u00e1vnu rukou, jako\u017ee se zas tak moc nestalo, a p\u0159ipoj\u00edm \u00fasm\u011bv. „Pokec\u00e1me jindy.“<\/div>\n
„To douf\u00e1m.“ Mrkne na m\u011b. Pop\u0159eje mi hezk\u00fd zbytek dne a rozlou\u010d\u00edme se. Ne\u017e se vyprav\u00edm dlouhou ulic\u00ed k nedalek\u00e9mu supermarketu, je\u0161t\u011b se kr\u00e1tce ohl\u00e9dnu. Tom pomali\u010dku kr\u00e1\u010d\u00ed po chodn\u00edku a j\u00e1 se p\u0159istihnu p\u0159i my\u0161lence, \u017ee se z\u00edtra snad do pr\u00e1ce budu i t\u011b\u0161it.<\/p>\n

autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LadyKay Mil\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci twincestblogu, po del\u0161\u00ed odmlce se v\u00e1m hl\u00e1s\u00edm se zbrusu novou pov\u00eddkou resp. pov\u00eddkami. Z p\u016fvodn\u011b napl\u00e1novan\u00e9 jednod\u00edln\u00e9 pov\u00eddky se vyklubala krat\u0161\u00ed s\u00e9rie skl\u00e1daj\u00edc\u00ed se ze dvou d\u00edlek. Nen\u00ed to nic dlouh\u00e9ho, ob\u011b maj\u00ed shodn\u00fd po\u010det kapitol. Zaj\u00edmavost\u00ed je,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[645],"tags":[],"class_list":["post-2221","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-enchanted"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2221","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2221"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2221\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2221"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2221"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2221"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}