{"id":2233,"date":"2016-02-21T15:00:00","date_gmt":"2016-02-21T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2224"},"modified":"2016-02-21T15:00:00","modified_gmt":"2016-02-21T14:00:00","slug":"posledni-andeluv-narek-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/02\/21\/posledni-andeluv-narek-11\/","title":{"rendered":"Posledn\u00ed and\u011bl\u016fv n\u00e1\u0159ek 11."},"content":{"rendered":"
autor: SakuraUchihaHaruno13<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Bill se sv\u00edjel v Tomov\u011b n\u00e1ru\u010di a ti\u0161e vzlykal. Jeho n\u00e1hl\u00e1 l\u00edtost a starost v jeho nitru probudila d\u00e1vno zapomenut\u00e9 pocity l\u00e1sky. Byl neskute\u010dn\u011b \u0161\u0165astn\u00fd, kdy\u017e se mu Tom rozhodl odpustit. Chv\u00edlemi si dokonce myslel, \u017ee si to nezaslou\u017e\u00ed, bylo to moc kr\u00e1sn\u00e9 na to, aby to byla pravda.<\/div>\n
Minuty postupn\u011b m\u00edjely, ale jim to bylo jedno. Byli spolu propojeni takov\u00fdm zvl\u00e1\u0161tn\u00edm zp\u016fsobem, kter\u00e9mu nikdo z nich nerozum\u011bl. Skoro se zd\u00e1lo, \u017ee jsou jejich srdce spojena paprskem energie vyza\u0159uj\u00edc\u00ed pouze \u010distou nebeskou l\u00e1sku. Porozum\u011bn\u00ed, ke kter\u00e9mu v tu chv\u00edli dosp\u011bli, bylo a\u017e neskute\u010dn\u00e9. U\u017e nebylo pot\u0159eba \u017e\u00e1dn\u00e9ho slova, aby se domluvili nebo si n\u011bco sd\u011blili, jednodu\u0161e v\u011bd\u011bli, co m\u00e1 ten druh\u00fd na mysli. Pro oba to byla skute\u010dn\u011b n\u00e1dhern\u00e1 a d\u016fle\u017eit\u00e1 chvilka, kter\u00e1 ale byla p\u0159eru\u0161ena Markusov\u00fdm zv\u00eddav\u00fdm pohledem.<\/div>\n
\n

„Nechci nic \u0159\u00edkat, ale nem\u011bli byste tu b\u00fdt,“ za\u010dal r\u00e1zn\u00fdm hlasem, zat\u00edmco se v jeho obli\u010deji zra\u010dil \u00fa\u017eas nad t\u00edm, co pr\u00e1v\u011b vid\u011bl. Moc \u010dasto se nest\u00e1valo, \u017ee by se n\u011bkdo s n\u011bk\u00fdm takhle sbl\u00ed\u017eil. Nav\u00edc mu p\u0159i\u0161lo, \u017ee manipul\u00e1tor jako Bill, si tohle skute\u010dn\u011b nezaslou\u017e\u00ed.<\/p><\/div>\n

„U\u017e jdeme,“ houkl na n\u011bj Tom, jeho\u017e v\u00fdraz p\u0159ipom\u00ednal v\u00fdraz \u010dlov\u011bka, kter\u00fd se pr\u00e1v\u011b probral z n\u011bjak\u00e9ho transu.<\/div>\n
„Jo, u\u017e se zved\u00e1me,“ p\u0159itakal Bill a neochotn\u011b se postavil na nohy, zat\u00edmco se op\u00edral o Toma.<\/div>\n
„Tyhle odchody mi mus\u00edte hl\u00e1sit,“ upozornil je Marcus ost\u0159e a doprovodil je zp\u011bt do budovy.<\/div>\n
„Jo, jasn\u011b,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom. \u0160el neust\u00e1le bl\u00edzko Billa, jako by p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee se mu m\u016f\u017ee n\u011bco st\u00e1t.<\/div>\n
„P\u0159\u00ed\u0161t\u011b d\u00e1me v\u011bd\u011bt,“ p\u0159izvukoval Bill, i kdy\u017e se zd\u00e1lo, \u017ee p\u0159esn\u011b nev\u00ed, o \u010dem je \u0159e\u010d.<\/div>\n
Marcus za nimi hodil je\u0161t\u011b posledn\u00ed pohled, kter\u00fd nev\u011bstil nic dobr\u00e9ho a potom s \u00falevou ode\u0161el.<\/div>\n
\n
Kluci si zat\u00edm sedli ka\u017ed\u00fd na svoji postel a chvilku ml\u010dky pozorovali toho druh\u00e9ho.<\/div>\n
„No\u2026“ Bill si lehce odka\u0161lal a m\u00edrn\u011b uhnul pohledem, „d\u011bkuju, \u017ees p\u0159i\u0161el,“ dostal ze sebe a sledoval Tomovu klidnou reakci, kdy\u017e odv\u011btil, \u017ee to skute\u010dn\u011b nest\u00e1lo za \u0159e\u010d.<\/div>\n
„Nemohl jsem t\u011b nechat n\u011bkde samotn\u00e9ho bloudit,“ od\u016fvodnil sv\u00e9 po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed, „p\u0159ece jenom m\u011b pot\u0159ebuje\u0161,“ nadmul se p\u00fdchou a rty se mu zvlnily do drz\u00e9ho \u00fa\u0161klebku.<\/div>\n
„J\u00e1 \u017ee t\u011b pot\u0159ebuju?“ obo\u0159il se na n\u011bj p\u0159ekvapen\u011b Bill a u\u017e sahal po pol\u0161t\u00e1\u0159i, kter\u00fd by mohl po Tomovi hodit. Nebyl ale dostate\u010dn\u011b rychl\u00fd a Tom ho p\u0159edb\u011bhl. „To nen\u00ed f\u00e9r!“ vykvikl Bill, kdy\u017e le\u017eel na z\u00e1dech, na sob\u011b m\u011bl pol\u0161t\u00e1\u0159 a na n\u011bm je\u0161t\u011b Toma.<\/div>\n
„Mn\u011b to p\u0159ijde f\u00e9r,“ usm\u00e1l se znovu a siln\u011bji na n\u011bj nalehl, zat\u00edmco z Billov\u00fdch plic zmizel ve\u0161ker\u00fd vzduch. Tom na okam\u017eik povolil, aby se mohl nadechnout, ale Bill v tu chv\u00edli ud\u011blal mnohem v\u00edc. Prudce od sebe Toma odstr\u010dil a pol\u0161t\u00e1\u0159em ho p\u0159i\u0161pendlil ke druh\u00e9 posteli.<\/div>\n
„Tohle u\u017e je f\u00e9r,“ pochvaloval si Bill, zat\u00edmco le\u017eel na Tomovi a cpal mu pol\u0161t\u00e1\u0159 do obli\u010deje.<\/div>\n
„Hele\u2026!“ zoufale sebou h\u00e1zel Tom, zat\u00edmco se jeho t\u011blo ot\u0159\u00e1salo vlnami sm\u00edchu. „Tohle nen\u00ed dobr\u00fd!“<\/div>\n
„Pro\u010dpak?“ Bill\u016fv drz\u00fd t\u00f3n hlasu Toma je\u0161t\u011b v\u00edce vyprovokoval. Tom se na okam\u017eik p\u0159estal sm\u00e1t, vytrhl Billovi pol\u0161t\u00e1\u0159, kter\u00fd n\u00e1sledn\u011b odhodil na druhou stranu m\u00edstnosti, a \u010dernovl\u00e1ska si sto\u010dil pod sebe takov\u00fdm zp\u016fsobem, \u017ee nem\u011bl \u0161anci se pohnout.<\/p>\n

Te\u010f jeden druh\u00e9mu hled\u011bli do o\u010d\u00ed, zat\u00edmco se zbytkem sv\u00fdch t\u011bl p\u0159\u00edmo dot\u00fdkali toho druh\u00e9ho. Bill nerv\u00f3zn\u011b uhnul pohledem, kdy\u017e se mu do tv\u00e1\u0159e nahrnula \u010derve\u0148. Ta n\u00e1hl\u00e1 bl\u00edzkost vyvolala v jeho rozkroku bou\u0159livou reakci, kterou nem\u011bl \u0161anci p\u0159ed Tomem skr\u00fdt.<\/div>\n

Tom se v\u011bdoucn\u011b usm\u00e1l a je\u0161t\u011b v\u00edce se natla\u010dil na Billa, aby mu dal na srozum\u011bnou, \u017ee je na tom \u00fapln\u011b stejn\u011b.<\/div>\n
Bill si lehce povzdychl. „Asi m\u00e1\u0161 pravdu,“ za\u010dal za sebe neochotn\u011b soukat n\u011bkolik slov, „asi t\u011b fakt pot\u0159ebuju,“ p\u0159iznal a spojil jejich pohledy, z nich\u017e vyza\u0159ovalo v\u00edc ne\u017e kdy d\u0159\u00edv.<\/div>\n
„Tak vid\u00ed\u0161,“ pousm\u00e1l se Tom a p\u0159ibl\u00ed\u017eil se sv\u00fdm obli\u010dejem k Billovi. V\u00e1hal jenom chvili\u010dku, pak u\u017e jenom jejich rty spojil do prvn\u00edho n\u011b\u017en\u00e9ho polibku, kter\u00fd ob\u011bma chlapc\u016fm rozehnal krev po cel\u00e9m t\u011ble.<\/div>\n
Bill om\u00e1men\u011b vzdychl, zat\u00edmco zopakoval, \u017ee Toma skute\u010dn\u011b pot\u0159ebuje. Dredat\u00fd chlapce to bral jako popostr\u010den\u00ed a znovu Billa pol\u00edbil. Tentokr\u00e1t hloub\u011bji a v\u00e1\u0161niv\u011bji. Sna\u017eil se mu uk\u00e1zat, jak moc je pro n\u011bj d\u016fle\u017eit\u00fd a jak moc ho te\u010f chce.<\/div>\n
Bill se vzru\u0161en\u011b zavrt\u011bl a ot\u0159el se sv\u00fdm tvrd\u00fdm rozkrokem o ten Tom\u016fv, a\u017e dred\u00e1\u010d zaklonil hlavu a tou\u017eebn\u011b vydechl. Jeho pohyby nenechal bez odezvy a lehk\u00e9 dr\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed mu s velkou nal\u00e9havost\u00ed vr\u00e1til.<\/div>\n
\n

Tentokr\u00e1t je nikdo nevyru\u0161il. Marcus byl r\u00e1d, \u017ee o nich te\u010f nev\u00ed. S\u00e1m se na okam\u017eik uvolnil ze slu\u017eby, aby si dop\u0159\u00e1l cigaretu z Tomovy krabi\u010dky. Posm\u011b\u0161n\u011b se usm\u00e1l a nespokojen\u011b zavrt\u011bl hlavou nad p\u0159edstavou, \u017ee ho Bill zbavil kou\u0159en\u00ed. P\u0159ipou\u0161t\u011bl si skute\u010dnost, \u017ee by to s\u00e1m pot\u0159eboval, ale necht\u011bl se sv\u011b\u0159it do rukou takov\u00e9mu psychopatovi, jako byl Bill. Nev\u011b\u0159il, \u017ee by ho nezmanipuloval je\u0161t\u011b k n\u011b\u010demu. Byl si stoprocentn\u011b jist\u00fd, \u017ee by toho \u010dernovlas\u00fd chlapec n\u011bjak zneu\u017eil, a to necht\u011bl. Necht\u011bl se ani na okam\u017eik st\u00e1t n\u011bjakou pitomou loutkou bez vlastn\u00edho uva\u017eov\u00e1n\u00ed. S\u00e1m si ale neuv\u011bdomoval, \u017ee tou loutkou u\u017e d\u00e1vno je. Pr\u00e1v\u011b v ten okam\u017eik, kdy rozt\u0159esen\u00fdmi prsty uchopil cigaretu a druhou rukou za\u017eehl plamen na zapalova\u010di, si neuv\u011bdomoval, \u017ee u\u017e d\u00e1vno pozb\u00fdv\u00e1 vlastn\u00edho uva\u017eov\u00e1n\u00ed. V\u011bt\u0161inu sv\u00e9ho dne p\u0159izp\u016fsoboval tomu, aby si mohl dop\u0159\u00e1t odpo\u010dinek ve form\u011b nikotinov\u00e9 pauzy. U\u017e d\u00e1vno nebyl s\u00e1m sob\u011b sv\u00fdm p\u00e1nem.<\/p><\/div>\n

\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Andy mezit\u00edm sed\u011bl na parapetu okna a ti\u0161e sledoval celou situaci p\u0159ed sebou. Vedle sebe m\u011bl i Tomova str\u00e1\u017en\u00e9ho and\u011bla a spokojen\u011b se usm\u00edvali. \u0160t\u011bst\u00ed jejich sv\u011b\u0159enc\u016f je naplnilo neskute\u010dn\u00fdm pocitem bla\u017eenosti. Bylo a\u017e neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, jak s nimi byli propojen\u00ed. P\u0159\u00e1li si, aby ti dva mohli b\u00fdt spolu, jak jen to p\u016fjde. Jejich srdce bila jeden pro druh\u00e9ho a p\u0159esn\u011b tak to m\u011blo b\u00fdt.<\/p><\/div>\n

Andy n\u00e1sledn\u011b vstal a druh\u00fd and\u011bl ho n\u00e1sledoval. Z \u010dist\u00e9 bo\u017e\u00ed l\u00e1sky up\u0159edli tenkou z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed nit, kterou za\u010dali postupn\u011b obmot\u00e1vat kolem dvou chlapc\u016f. D\u00e1vali si z\u00e1le\u017eet, aby je propojili jak duchovn\u011b a osobnostn\u011b, tak i intimn\u011b.<\/div>\n
Oba chlapci se sv\u00edjeli v nepoznan\u00e9m pocitu dokonal\u00e9ho spojen\u00ed a nalezen\u00ed. Nebyla to jenom v\u00e1\u0161e\u0148 a cht\u00ed\u010d, co je k sob\u011b t\u00e1hlo. C\u00edtili, \u017ee je to i n\u011bco v\u00edc. Jak\u00e9si osobnostn\u00ed tajemstv\u00ed, kter\u00e9 ka\u017ed\u00fd z nich ukr\u00fdval.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

And\u011bl osudu znechucen\u011b zav\u0159el svou ohromnou knihu a hodil z n\u00ed proti sv\u011bteln\u00e9 br\u00e1n\u011b. A\u010d mu byli emoce ciz\u00ed, za\u017e\u00edval neskute\u010dn\u00fd pocit zklam\u00e1n\u00ed a marnosti. \u0158\u00edkal si, \u017ee se to v\u0161echno m\u011blo odehr\u00e1t jinak, vid\u011bl sv\u00e9 vlastn\u00ed sc\u00e9n\u00e1\u0159e, kter\u00e9 jim z cel\u00e9ho srdce p\u0159\u00e1l. Takovou nen\u00e1vist, z\u00e1\u0161\u0165 a bolest\u2026 Jen\u017ee nep\u0159i\u0161lo nic z toho! B\u016fhv\u00edpro\u010d se nad Billem Tom slitoval a dal tak vzniknout jejich vztahu, kter\u00fd m\u011bl pokra\u010dovat v\u00edcem\u00e9n\u011b poh\u00e1dkov\u011b.<\/p><\/div>\n

„Pros\u00edm,“ ozval se Archand\u011bl Michael a nechal vstoupit and\u011bla, jeho\u017e my\u0161lenky byly pouze \u010dist\u00e9 a spravedliv\u00e9. „Zde je tv\u00e9 m\u00edsto,“ uk\u00e1zal cel\u00fd prostor kolem a sh\u00fdbl se pro knihu osudu. „A toto bude tv\u016fj siln\u00fd n\u00e1stroj.“<\/div>\n
„Co se tady d\u011bje?“ nech\u00e1pal nyn\u00ed u\u017e b\u00fdval\u00fd And\u011bl osudu.<\/div>\n
„Poru\u0161il jsi snad ve\u0161ker\u00e9 \u00famluvy a podm\u00ednky, abys mohl b\u00fdt v nebi a vykon\u00e1vat zde svou pr\u00e1ci,“ osv\u011btlil mu celou situaci Archand\u011bl Michael a chytil ho za z\u00e1p\u011bst\u00ed. „Dop\u0159\u00e1l jsem ti dostatek \u010dasu, abys napravil v\u0161e, co jsi sp\u00e1chal, zat\u00edmco tys to je\u0161t\u011b v\u00edce zhor\u0161il, nem\u00e1m tedy na vybranou,“ \u0159ekl r\u00e1zn\u00fdm ohlasem, v n\u011bm\u017e se ale st\u00e1le odr\u00e1\u017eela v\u0161echna bo\u017e\u00ed l\u00e1ska, kter\u00e1 tam v\u017edy byla.<\/div>\n
\n

Vedl ho splet\u00ed ve\u0161ker\u00e9ho nebesk\u00e9ho prostoru, a\u017e s n\u00edm p\u0159i\u0161el na samotn\u00fd okraj nebe.<\/p><\/div>\n

„Te\u010f mi jenom \u0159ekni,“ vyzval ho, zat\u00edmco mu st\u00e1le pevn\u011b sv\u00edral z\u00e1p\u011bst\u00ed. „Chce\u0161 od\u010dinit sv\u00e9 h\u0159\u00edchy jako \u010dlov\u011bk, nebo se st\u00e1t nav\u017edy padl\u00fdm and\u011blem?“<\/div>\n
„B\u016fh m\u011b vylou\u010dil a chce mi d\u00e1t \u0161anci na zlep\u0161en\u00ed pomoc\u00ed lidsk\u00e9ho \u017eivota?“ odfrkl si ura\u017een\u011b. „To rad\u0161i b\u00fdt and\u011blem padl\u00fdm!“ vzk\u0159ikl siln\u00fdm hlasem, aby jej v\u0161ichni sly\u0161eli. „Nechci se zlep\u0161it, nechci s Bohem m\u00edt nic spole\u010dn\u00e9ho!“ rozk\u0159ikl se. „Nikdy!“<\/div>\n
Archand\u011bl Michael jenom nespokojen\u011b sklonil hlavu a s velikou l\u00edtost\u00ed ho str\u010dil dol\u016f jako vyvrhele, kter\u00fd u\u017e nikdy nebude moci kr\u00e1\u010det po cest\u011b bo\u017e\u00ed.<\/div>\n
Zklaman\u011b zavrt\u011bl hlavou a jenom sledoval, jak b\u011bhem p\u00e1du pozb\u00fdv\u00e1 sv\u00e9ho bo\u017estv\u00ed, zat\u00edmco se p\u0159ed n\u00edm rozev\u00edr\u00e1 zem\u011b a pekeln\u00e9 plameny ho m\u011bn\u00ed ve v\u011b\u010dn\u00e9ho temn\u00e9ho padl\u00e9ho and\u011bla.<\/div>\n
Nebyl to hezk\u00fd pohled. Skute\u010dnost, \u017ee zmizel dal\u0161\u00ed z nebesk\u00e9ho ryt\u00ed\u0159stva, ho siln\u011b zas\u00e1hla. Jak lid\u00e9 p\u0159est\u00e1vali v\u011b\u0159it v nebesa a jejich s\u00edlu, st\u00e1valo se to \u010d\u00edm d\u00e1l \u010dast\u011bji. Bylo to n\u011bco, co ka\u017ed\u00e9ho and\u011bla zranilo. Byl to jen dal\u0161\u00ed d\u016fkaz o tom, \u017ee lid\u00e9 p\u0159est\u00e1vaj\u00ed n\u00e1sledovat sv\u011btlo a dobrovoln\u011b si vol\u00ed temnotu. Rad\u011bji p\u016fsob\u00ed ostatn\u00edm bolest, ne\u017e aby pom\u00e1hali.<\/div>\n
V\u0161ichni to c\u00edtili, sv\u011bt se u\u017e st\u00e1\u010del do sp\u00e1r\u016f temnot. Zb\u00fdvalo u\u017e jenom p\u00e1r posl\u016f sv\u011btla na Zemi, kte\u0159\u00ed m\u011bli je\u0161t\u011b n\u011bjakou nad\u011bji cel\u00fd sv\u011bt spasit. Byli to hlavn\u011b ti, kter\u00fdch se b\u00fdval\u00fd And\u011bl osudu sna\u017eil zbavit.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

K\u0159\u00eddla jak \u010dern\u00fd uhel, o\u010di barvy krve, \u0161kleb jak samotn\u00e9ho \u010f\u00e1bla, srdce prohnil\u00e9 a zlem prolezl\u00e9. T\u00edm se stal, kdy\u017e byl z nebes vyho\u0161t\u011bn. N\u011b\u010d\u00edm je\u0161t\u011b hor\u0161\u00edm, ne\u017e kter\u00e1koli du\u0161e h\u0159\u00edchem p\u0159\u00edmo prosycen\u00e1.<\/p><\/div>\n

„\u010cekali jsme na tebe,“ siln\u00fd hlas kolem h\u0159m\u011bl a nesl se t\u00edm neskute\u010dn\u011b velk\u00fdm a temn\u00fdm prostorem. „Bude\u0161 n\u00e1m k u\u017eitku, Male,“ ozvalo se spokojen\u011b.<\/div>\n
„Jsem nyn\u00ed Malum,“ pochopil and\u011bl a poklonil se sv\u00e9mu nov\u00e9mu p\u00e1novi. V\u0161e do sebe najednou kr\u00e1sn\u011b zapadalo. Tady si p\u0159i\u0161el skute\u010dn\u011b spokojen\u00fd. Jeho pohled dos\u00e1hl kamkoli a jeho srdce znalo v\u0161echny bolesti sv\u011bta, znal v\u0161echny viny a h\u0159\u00edchy a byl ochotn\u00fd ud\u011blat cokoli, aby vid\u011bl ty ustra\u0161en\u011b lidi, jak trp\u00ed. U\u017e jenom jejich strach ho \u017eivil, ale on cht\u011bl v\u00edc, mnohem a mnohem v\u00edc.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Sv\u011btem na okam\u017eik zavl\u00e1dlo siln\u00e9 zem\u011bt\u0159esen\u00ed a p\u016fda se na n\u011bkolika m\u00edstech rozervala. Pr\u016frvy byly tak velk\u00e9, \u017ee by se do nich ve\u0161el \u010dlov\u011bk, p\u0159esn\u011bji temn\u00fd and\u011bl.<\/p><\/div>\n

Na okam\u017eik nastal chaos. Po obvykl\u00e9 vln\u011b paniky se v\u0161e vr\u00e1tilo zp\u011bt do klidu a skoro se zd\u00e1lo, \u017ee se nic nestalo. To jen nebesa a peklo v\u011bd\u011bly, co se d\u011bje. Malum nebyl jedin\u00fd padl\u00fd, kter\u00fd si zvolil v\u011b\u010dnou temnotu. Cel\u00fd sv\u011bt se skute\u010dn\u011b obracel ke zlu a chaosu. Zat\u00edm jenom m\u00edrn\u011b a t\u00e9m\u011b\u0159 nepost\u0159ehnuteln\u011b, ale v\u0161e za\u010d\u00ednalo nab\u00fdvat na s\u00edle. Sv\u011bt se \u0159\u00edtil do z\u00e1huby a bylo jen p\u00e1r lid\u00ed, kte\u0159\u00ed m\u011bli p\u0159edpoklady k jeho z\u00e1chran\u011b.<\/p>\n

autor: SakuraUchihaHaruno13<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: SakuraUchihaHaruno13 Bill se sv\u00edjel v Tomov\u011b n\u00e1ru\u010di a ti\u0161e vzlykal. Jeho n\u00e1hl\u00e1 l\u00edtost a starost v jeho nitru probudila d\u00e1vno zapomenut\u00e9 pocity l\u00e1sky. Byl neskute\u010dn\u011b \u0161\u0165astn\u00fd, kdy\u017e se mu Tom rozhodl odpustit. Chv\u00edlemi si dokonce myslel, \u017ee si to nezaslou\u017e\u00ed, bylo<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[637],"tags":[],"class_list":["post-2233","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-posledni-andeluv-narek"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2233","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2233"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2233\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2233"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2233"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2233"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}