{"id":2239,"date":"2016-02-19T15:00:00","date_gmt":"2016-02-19T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2230"},"modified":"2016-02-19T15:00:00","modified_gmt":"2016-02-19T14:00:00","slug":"chyt-me-kdyz-to-dokazes-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/02\/19\/chyt-me-kdyz-to-dokazes-6\/","title":{"rendered":"Chy\u0165 m\u011b, kdy\u017e to dok\u00e1\u017ee\u0161 6."},"content":{"rendered":"
autor B\u00edna<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/strong><\/div>\n
\n

Z \u010dista jasna mi p\u0159ilet\u011bla facka a hned po n\u00ed polibek. Jak jsem si to uv\u011bdomil, sev\u0159el jsem ho ve sv\u00e9 n\u00e1ru\u010di a odm\u00edtal ho pustit.
„Vzduch, Tome.“
„Mmm.“ Odt\u00e1hnul jsem se, aby se mohl nadechnout a pohl\u00e9dl na n\u011bj.
„Odpu\u0161t\u011bno?“
„Pro te\u010f!“ Usm\u00e1l se a v\u011bnoval mi dal\u0161\u00ed polibek.
„Co takhle usednout k ve\u010de\u0159i?“ Na posledy jsem ho l\u00edbnul na tv\u00e1\u0159 a odsunul mu \u017eidli, aby se mohl posadit. Nalil jsem n\u00e1m v\u00edno a sedl si naproti n\u011bmu.
„Tome, tohle v\u0161echno jsi ud\u011blal pro m\u011b?“
„Bille, musel jsem se ti omluvit, nikdy jsem nem\u011bl dovolit, aby ti n\u011bkdo ubl\u00ed\u017eil, a u\u017e v\u016fbec n\u00e9 j\u00e1. U\u017e nikdy nedopust\u00edm, aby se to stalo.“ Pod\u00edval jsem se mu zp\u0159\u00edma do o\u010d\u00ed, aby v\u011bd\u011bl, \u017ee to mysl\u00edm v\u00e1\u017en\u011b.
„To, ale nemus\u00ed\u0161. Dok\u00e1\u017eu se o sebe postarat.“ Zavrt\u011bl hlavinkou.
„Na to zapome\u0148.“
„Tak\u017ee proto jsi m\u011b dnes pron\u00e1sledoval ze \u0161koly a do \u0161koly?“ Uchichtl se a j\u00e1 z\u010dervenal.
„Ty sis v\u0161iml?“
„Agent 007 zrovna nebude\u0161.“ Zasm\u00e1l se.
„V\u00ed\u0161 co? Rad\u011bji jez, ty agente.“ Zasm\u00e1l jsem se s n\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n

\n
Mohlo m\u011b napadnout, \u017ee si m\u011b v\u0161imne. M\u00e1 o\u010di v\u0161ude. Div\u00edm se, \u017ee mu nejdou \u0161ejdrem. Oba jsme se dali do j\u00eddla. Mo\u017en\u00e1 ze m\u011b bude kucha\u0159.
„Kucha\u0159 z tebe asi nebude.“ Zasm\u00e1l se Bill.
„Hele! N\u00e1hodou to ujde.“
„Jo, ujde. Jen\u017ee rozd\u00edl mezi tebou a dvouhv\u011bzdi\u010dkovou restaurac\u00ed jsou tak t\u0159i hv\u011bzdi\u010dky.“ To u\u017e jsem se za\u010dal sm\u00e1t taky.
„Ty jsi gr\u00e1zl\u00edk.“ Dojedli jsme u\u017e v tichosti a mus\u00edm uznat, \u017ee i kdy\u017e to byl m\u016fj nejlep\u0161\u00ed kulin\u00e1\u0159sk\u00fd v\u00fdtvor, kucha\u0159 ze m\u011b nebude.
„Co m\u00e1\u0161 v pl\u00e1nu te\u010f.“ Zad\u00edval se na m\u011b.
„No, vlastn\u011b jsem nepo\u010d\u00edtal s t\u00edm, \u017ee mi odpust\u00ed\u0161, tak\u017ee nic.“ Bill mi pomohl sklidit ze stolu a spole\u010dn\u011b jsme se odebrali do ob\u00fdv\u00e1ku. V televizi zrovna b\u011b\u017eel n\u011bjak\u00fd seri\u00e1l a Bill ho d\u011bsn\u011b \u017eral. Fakt, \u010dekal jsem, \u017ee mu ka\u017edou chv\u00edli uk\u00e1pne slina. No dob\u0159e, mo\u017en\u00e1 jsem ne\u010dekal, a\u017e bude slintat, a prost\u011b si ho jen prohl\u00ed\u017eel. Kdo by to byl \u0159ekl, \u017ee je tak kr\u00e1sn\u00fd. Mo\u017en\u00e1 jsem m\u00edsto t\u00e9to fantastick\u00e9 ve\u010de\u0159e m\u011bl vyrobit ob\u0159\u00ed ceduli s vyzn\u00e1n\u00edm l\u00e1sky, pov\u011bsit ji na \u0161kolu a \u010dekat, ne\u017e tam dojde. To bychom si toti\u017e byli kvit, mil\u00e1\u010dku. P\u0159i t\u00e9hle p\u0159edstav\u011b jsem se uchechtnul a Bill si toho samoz\u0159ejm\u011b v\u0161imnul.<\/p>\n

„\u010cemu se tlem\u00ed\u0161?“ St\u0159elil po mn\u011b pohledem, ale na tv\u00e1\u0159i mu hr\u00e1l \u00fasm\u011bv.
„P\u0159edstavil jsem si tv\u016fj v\u00fdraz, kdybych ti vyrobil ob\u0159\u00ed ceduli s vyzn\u00e1n\u00edm l\u00e1sky a pov\u011bsil ji na \u0161kolu.“ To u\u017e jsem se za\u010dal tlemit.
„Haha, Tome. J\u00e1 myslel, \u017ee chce\u0161, abych ti odpustil.“ St\u00e1hl rty do \u00fazk\u00e9 linky. A kurva.
„To byl jen vtip, nikdy bych to neud\u011blal, Bille.“ Proboha! J\u00e1 to zase posral! Budu muset klohnit dal\u0161\u00ed ve\u010de\u0159i, \u0161kubat dal\u0161\u00ed kytky a Bill \u017er\u00e1t dal\u0161\u00ed sv\u00ed\u010dky. Jen\u017ee to u\u017e Bill vyprsknul sm\u00edchy.
„Ty jeden malej, pr\u0165avej…“ Sko\u010dil jsem po n\u011bm a za\u010dal ho lechtat.
„N\u00e9\u00e9, Tomi, p\u0159esta\u0148! Pros\u00edm, nee!“ \u0158ehtal se jak \u0159edkvi\u010dka na cel\u00e9 kolo.
„Bude\u0161 u\u017e hodn\u00fd?“ Na chv\u00edli jsem p\u0159estal a \u010dekal na odpov\u011b\u010f.
„Nejhodn\u011bj\u0161\u00ed na sv\u011bt\u011b.“ Z\u00e1\u0159iv\u011b se na m\u011b usm\u00e1l.<\/p>\n

Jak jsem na n\u011bm tak le\u017eel, za\u010dali jsme se p\u0159ibli\u017eovat k sob\u011b. Bill se ot\u0159el nosem o ten m\u016fj a \u010dekal, co ud\u011bl\u00e1m. Co j\u00e1 v\u00edm, co m\u00e1m d\u011blat? Bill na tohle \u010dekal cel\u00e9 dva roky, ale co j\u00e1? Jsem teplej? Nejsem! Jsem. Odv\u00e1\u017eil jsem se a p\u0159ekonal tu vzd\u00e1lenost. Dlouze jsem ho pol\u00edbil, a \u017ee on l\u00edb\u00e1 mega dob\u0159e. To kdybych v\u011bd\u011bl d\u0159\u00edv… Rukou \u0161m\u00e1tralkou jsem ho hladil po boku a opatrn\u011b zaj\u00ed\u017ed\u011bl pod tri\u010dko. Jemn\u011b jsem mu stisknul bok a na opl\u00e1tku mi Bill zast\u00e9nal do \u00fast. S\u00e1m se chopil iniciativy a svl\u00e9knul mi triko. J\u00e1 na to jdu, blbec, pomalu a on hned takhle. Ok, mo\u017en\u00e1 jsem z toho dost posranej, ale nezah\u00e1lel jsem a triko mu svl\u00e9knul taky. On je bo\u017e\u00ed! Polibky jsem zahrnoval nejd\u0159\u00edve jeho krk a kl\u00ed\u010dn\u00ed kost. Bill p\u0159itom zaklonil hlavu a pootev\u0159el \u00fasta. Bo\u017e\u00ed. Pomalu jsem rukama zaj\u00ed\u017ed\u011bl k jeho kalhot\u00e1m, a kdy\u017e ani p\u0159i rozep\u00edn\u00e1n\u00ed p\u00e1sku nic nenam\u00edtal, svl\u00e9knul jsem mu je \u00fapln\u011b.
„Tomi, pros\u00edm, nech m\u011b se t\u011b dot\u00fdkat.“ Zaprosil a zad\u00edval se mi do o\u010d\u00ed. Na souhlas jsem ho dlouze pol\u00edbil a p\u0159enechal mu pole p\u016fsobnosti. P\u0159evalil m\u011b na z\u00e1da a obkro\u010dmo si na m\u011b sednul. Rukama jezdil nejd\u0159\u00edv po m\u00e9m b\u0159i\u0161e a jemn\u011b zat\u00ednal nehty. Stydliv\u011b m\u011b pol\u00edbil na rty a potom na krku. Kdy\u017e mezi zoubky jemn\u011b stiskl moji k\u016f\u017ei na krku a sou\u010dasn\u011b za\u0165al nehty do m\u00e9ho boku, neudr\u017eel jsem se a slastn\u011b zavzdychal. Bill se jen pousm\u00e1l a pokra\u010doval. Rozepnul mi kalhoty a svl\u00e9kl mi je. Nehtama p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po m\u00e9m stehn\u011b a pusinkoval mi b\u0159\u00ed\u0161ko. Nebezpe\u010dn\u011b zajel a\u017e k m\u00fdm boxerk\u00e1m, jak rukou, tak pusou.<\/p>\n

„Bille.“ M\u011bla to b\u00fdt prosba, ale vze\u0161el z toho sp\u00ed\u0161e vzdych. Bill chytil lem boxerek a st\u00e1hnul mi je dol\u016f, potom st\u00e1hl i ty svoje a lehl si na m\u011b. Sem tam m\u011b l\u00edbnul na krk a hladil po ruk\u00e1ch. J\u00e1 schoval sv\u016fj obli\u010dej do jeho krku a hladil ho po z\u00e1dech. N\u011bco tak intenzivn\u00edho jsem je\u0161t\u011b nikdy s nik\u00fdm neza\u017eil. A j\u00e1 byl takov\u00fd v\u016fl. C\u00edt\u00edm, \u017ee je Bill vzru\u0161en\u00fd, a pokud aspo\u0148 z \u010d\u00e1sti tak jako j\u00e1, tak tato poloha nen\u00ed v\u016fbec vhodn\u00e1. C\u00edt\u00edm ho na sob\u011b. Le\u017eeli jsme si takhle je\u0161t\u011b chvili\u010dku, ne\u017e ta n\u00e1hl\u00e1 v\u00e1\u0161e\u0148 nevyprchala.
„Tome, necht\u011bl bys dnes sp\u00e1t se mnou?“ Zvednul ke mn\u011b Bill o\u010di.
„Moc r\u00e1d.“ Pol\u00edb\u00edm ho na nos a p\u0159it\u00e1hnu zp\u011bt k sob\u011b. Tak je mi nejl\u00edp.<\/p>\n

autor: B\u00edna<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor B\u00edna Tom Z \u010dista jasna mi p\u0159ilet\u011bla facka a hned po n\u00ed polibek. Jak jsem si to uv\u011bdomil, sev\u0159el jsem ho ve sv\u00e9 n\u00e1ru\u010di a odm\u00edtal ho pustit.„Vzduch, Tome.“„Mmm.“ Odt\u00e1hnul jsem se, aby se mohl nadechnout a pohl\u00e9dl na n\u011bj.„Odpu\u0161t\u011bno?“„Pro te\u010f!“<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[620],"tags":[],"class_list":["post-2239","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-chyt-me-kdyz-to-dokazes"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2239","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2239"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2239\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2239"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2239"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2239"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}