{"id":2242,"date":"2016-02-17T16:00:00","date_gmt":"2016-02-17T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2233"},"modified":"2016-02-17T16:00:00","modified_gmt":"2016-02-17T15:00:00","slug":"najdu-te-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/02\/17\/najdu-te-8\/","title":{"rendered":"Najdu t\u011b! 8."},"content":{"rendered":"
autor: B\u00edna<\/p>\n

<\/strong> Zdrav\u00edm v\u0161echny a v prvn\u00ed \u0159ad\u011b se omlouv\u00e1m, \u017ee jsem se tak dlouho neozvala. Na vysv\u011btlenou za\u010dala jsem pracovat, a kdy\u017e bylo trochu \u010dasu a vypadalo to slibn\u011b, po\u0159\u00eddila jsem si ko\u010di\u010dku. Bohu\u017eel mi ko\u0165\u00e1tko v\u00e1\u017en\u011b onemocn\u011blo a bylo to psychicky n\u00e1ro\u010dn\u00e9. (M\u00e1m je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed dv\u011b ko\u010di\u010dky, tak\u017ee to bylo opravdu vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed). Minul\u00fd \u010dtvrtek mi princezna po dlouh\u00e9m a vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00edm boji um\u0159ela. \ud83d\ude41 Za\u010d\u00edn\u00e1m op\u011bt trochu d\u00fdchat a vracet se ke star\u00fdm zvyk\u016fm a v\u011bcem, tak\u017ee i ke psan\u00ed. Douf\u00e1m, \u017ee jsme na m\u011b nezanev\u0159eli a bude se l\u00edbit \ud83d\ude42 Tahle pauza m\u00e1 i to pozitivum, \u017ee jsem pov\u00eddku p\u0159e\u010detla znovu a m\u00e1m hodn\u011b nov\u00fdch n\u00e1pad\u016f, dokonce m\u00e1m i p\u0159edstavu, jak to skon\u010d\u00ed (happy end). Zat\u00edm nev\u00edm, kolik bude m\u00edt kapitol, mo\u017en\u00e1 20 mo\u017en\u00e1 10. U\u017eijte si ji a brzy bude dal\u0161\u00ed d\u00edl.<\/em><\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e Tom rozhodl, \u017ee jedou na v\u00fdlet, dohodli se na setk\u00e1n\u00ed za dvacet minut p\u0159ed Anitin\u00fdm bytem. Zabaleno m\u011bla b\u011bhem minutky, a tak se v\u011bnovala chv\u00edli sob\u011b. Dala si z\u00e1le\u017eet na v\u00fdb\u011bru oble\u010den\u00ed, a dokonce se namalovala. Sice jen trochu, ale i to se po\u010d\u00edt\u00e1.
„Nech\u00e1pu, co do m\u011b vjelo.“ Zakroutila sama nad sebou hlavou. „Nebo sp\u00ed\u0161 nevjelo.“ Povyt\u00e1hla obo\u010d\u00ed na sv\u016fj odraz v zrcadle. Vyt\u00e1hla sv\u00e9 nov\u00e9 upnut\u00e9 \u010dern\u00e9 rifle, b\u00edl\u00e9 t\u00edlko s celkem hlubok\u00fdm v\u00fdst\u0159ihem a ko\u017eenou bundi\u010dku do pasu, tak aby vynikly jej\u00ed k\u0159ivky. S celkov\u00fdm dojmem byla spokojen\u00e1. Je\u0161t\u011b pro\u010d\u00edsla sv\u00e9 havran\u00ed vlasy a mohla vyrazit. Na Mischu \u010dekala asi dv\u011b minuty, hodila si ta\u0161ku do kufru a nastoupila.<\/p>\n

„M\u016f\u017eem?“ Ot\u00e1zal se Mischa a po o\u010dku ji sledoval.
„Jasn\u011b.“ K\u00fdvla na n\u011bj Anita a vyjeli. Cestou debatovali o p\u0159\u00edpadu, ale sp\u00ed\u0161e ml\u010deli. Po dvou hodin\u00e1ch – Mischa se ztratil – kone\u010dn\u011b dojeli do c\u00edle. Vystoupili p\u0159ed policejn\u00ed stanic\u00ed. Hned ve dve\u0159\u00edch na n\u011b \u010dekal Tlook a vypadal celkem nerv\u00f3zn\u011b. Nebo nasran\u011b.
„Zdrav\u00edm, detektive“ Mischa ho obda\u0159il jedn\u00edm ze sv\u00fdch hollywoodsk\u00fdch \u00fasm\u011bv\u016f, Anita jen m\u00e1vla.
„Zdrav\u00edm, co \u017ee jste sem v\u00e1\u017eili tak dalekou cestu?“ Anita si ho m\u011b\u0159ila pohledem, nejsp\u00ed\u0161 ho n\u011bkdo informoval, \u017ee jedou. Nebo to je jen n\u00e1hoda, kter\u00e1 se mu zrovna moc nehod\u00ed.
„Zn\u00e1te to, p\u0159\u00edpad.“ \u0158ekl vyh\u00fdbav\u011b Mischa. „Pot\u0159ebovali bychom je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e9 informace k vra\u017ed\u011b Jacksonov\u00fdch.“ Objasnila Anita.
„To jste nemuseli v\u00e1\u017eit cestu, v\u0161e bylo ve spisech.“ \u0158ekl Tlook, ale stejn\u011b jim otev\u0159el dve\u0159e na slu\u017eebnu. Anita s Mischou pro\u0161li kolem n\u011bj a pot\u00e9 jej n\u00e1sledovali do kancel\u00e1\u0159e.
„Co by v\u00e1s zaj\u00edmalo?“ Tlook se usadil do sv\u00e9 \u017eidle za velk\u00fd d\u0159ev\u011bn\u00fd st\u016fl. Anita s Mischou se usadili na dv\u011b men\u0161\u00ed \u017eidle p\u0159ed n\u00edm. Kancel\u00e1\u0159 byla mal\u00e1, ale \u00fatuln\u00e1, po v\u0161ech stran\u00e1ch byly d\u0159ev\u011bn\u00e9 sk\u0159\u00ed\u0148ky s po\u0159ada\u010di a na jedin\u00e9 voln\u00e9 zdi bylo okno. Tak\u00e9 na t\u00e9 jedin\u00e9 bylo vid\u011bt, \u017ee m\u00edstnost je vymalovan\u00e1 \u017elutou barvou.<\/p>\n<\/div>\n

\n
„Co v\u0161e si z t\u00e9 noci pamatujete?“ Ot\u00e1zal se Mischa.
„Byl klid, obvykl\u00e1 noc, tedy ne\u017e sousedka nahl\u00e1sila dv\u011b ran\u011bn\u00e9 d\u011bti. Byl jsem tam jeden z prvn\u00edch. Vypadalo to o\u0161kliv\u011b, v\u0161ude krev a i ti dva m\u011bli na m\u00e1le. Rodi\u010d\u016fm u\u017e bohu\u017eel nebylo pomoci. Nikdy jsem nic hor\u0161\u00edho nevid\u011bl. D\u011bti odvezli do nemocnice a za\u010dalo vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed. Vrah se tam dostal nejsp\u00ed\u0161 zahradn\u00edmi dve\u0159mi, nejd\u0159\u00edv zavra\u017edil rodi\u010de a pot\u00e9 d\u011bti. Nebylo to t\u011b\u017ek\u00e9, d\u011bti spaly odd\u011blen\u011b, nic nesly\u0161ely. Kdy\u017e jsme za\u010dali s v\u00fdslechy, Billova v\u00fdpov\u011b\u010f nesed\u011bla. Cel\u00fd ve\u010der byl v pokoji a \u0161el kolem dev\u00e1t\u00e9 sp\u00e1t, ale j\u00e1 s\u00e1m ho p\u0159i obj\u00ed\u017e\u010fce vid\u011bl je\u0161t\u011b v deset v centru. \u0158\u00edk\u00e1m v\u00e1m, zabil je, jen mu to nem\u00e1me jak dok\u00e1zat, a te\u010f ten hajzl\u00edk odd\u011blal i svoji sestru. M\u011bli jste mi ho p\u0159enechat.“ Anita se u\u017e u\u017e nadechovala, ale Mischa byl rychlej\u0161\u00ed. Tu\u0161il, \u017ee by tohle nedopadlo dob\u0159e.<\/p>\n

„Mysl\u00edte, \u017ee Bill zabil i ty ostatn\u00ed \u017eeny? M\u00e1 na dobu druh\u00e9 vra\u017edy dobr\u00e9 aliby.“ O tom, \u017ee ty aliby jsou Tom, rad\u011bji poml\u010del.
„Ka\u017ed\u00fd se d\u00e1 koupit, detektive. Co v\u00e1m budu vypr\u00e1v\u011bt, i na m\u011b to zkou\u0161eli, je to jen o v\u016fli \u010dlov\u011bka.“ To u\u017e Anita p\u011bnila.
„To zn\u00e1m.“ Mrknul na n\u011bj Mischa. „No, m\u011bl jste pravdu, cestu jsme v\u00e1\u017eili zbyte\u010dn\u011b. Te\u010f se p\u016fjdeme naj\u00edst a potom zp\u011bt, ale \u0161\u00e9f je \u0161\u00e9f, zn\u00e1te to.“ Uchechtnul se a Anita kone\u010dn\u011b pochopila.
„Zn\u00e1m.“ Zasm\u00e1l se Tlook. „Bylo mi pot\u011b\u0161en\u00edm v\u00e1s op\u011bt vid\u011bt, douf\u00e1m, \u017ee p\u0159\u00ed\u0161t\u011b se uvid\u00edme p\u0159i lep\u0161\u00edch okolnostech.“ To u\u017e se v\u0161ichni zvedali, jen si form\u00e1ln\u011b podali ruce a Misch s Anitou odch\u00e1zeli.<\/p>\n

„To bylo chytr\u00e9.“ Podotkla Anita po cest\u011b k autu.
„D\u00edky. Napadlo m\u011b to u\u017e po cest\u011b, tebe m\u00e1 prokouklou a v\u00ed, \u017ee k n\u011bmu sympatie nechov\u00e1\u0161. O mn\u011b nev\u00ed, co si myslet.“ Pohodil Mischa rameny.
„Dozv\u011bd\u011bli jsme se p\u00e1r u\u017eite\u010dn\u00fdch informac\u00ed. Byl mezi prvn\u00edma na m\u00edst\u011b \u010dinu, kdo v\u00ed, zda tam nebyl prvn\u00ed. A k Billovi nechov\u00e1 jen nesympatie, on ho nen\u00e1vid\u00ed.“ Zavrt\u011bla hlavou.
„Nech\u00e1pu, co mu mohl teenager ud\u011blat, aby ho tolik nesn\u00e1\u0161el. Kdo v\u00ed, zda ho doopravdy vid\u011bl, nebo si to jen vymyslel. Co kdy\u017e to na n\u011bj cht\u011bl u\u0161\u00edt?“ P\u0159em\u00edtal d\u00e1l Mischa.
„Mohli bychom se optat m\u00edstn\u00edch. Drby se rozn\u00e1\u0161ej\u00ed rychle.“<\/div>\n

Zam\u00ed\u0159ili do jedn\u00e9 men\u0161\u00ed restaurace na zahr\u00e1dku a objednali si ob\u011bd. Kousek od nich sed\u011bla star\u0161\u00ed pan\u00ed a \u010detla si v n\u011bjak\u00e9m magaz\u00ednu. Po ob\u011bd\u011b se rozhodli ji oslovit, tedy Anita. Mischa necht\u011bl riskovat, kdyby se objevil detektiv Tlook.<\/p>\n

„Zdrav\u00edm, mohu si p\u0159isednout?“ Usm\u00e1la se Anita na star\u0161\u00ed pan\u00ed a nen\u00e1padn\u011b j\u00ed uk\u00e1zala odznak.
„Jist\u011b, drah\u00e1, posa\u010fte se.“ V\u0159ele se na ni usm\u00e1la. Jak Anita nesn\u00e1\u0161ela tyhle typy.
„V\u00edte, jsme z New Yorku a pr\u00e1v\u011b te\u010f se sna\u017e\u00edme dopadnout jednoho obzvl\u00e1\u0161\u0165 nebezpe\u010dn\u00e9ho \u010dlov\u011bka, ale na\u0161e vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed se prot\u00edn\u00e1 s vra\u017edou Jacksonov\u00fdch. Vzpom\u00edn\u00e1te si na n\u011b?“ Anita s pan\u00ed mluvila asi p\u016fl hodiny, ne\u017e se j\u00ed poda\u0159ilo uprchnout. Vyzvedla Mischu u vedlej\u0161\u00edho spolu a prchala co nejrychleji k autu, a\u017e se tomu musel Mischa sm\u00e1t.
„Co ses dozv\u011bd\u011bla?“ U\u017e to v aut\u011b nevydr\u017eel, kdy\u017e se necht\u011bla rozmluvit sama.
„No, Flower,“ proto\u010dila o\u010di, „si vzpom\u00edn\u00e1 moc dob\u0159e. Nikdy nev\u011b\u0159ila, \u017ee by to ud\u011blal Bill a defacto ho z m\u011bsta Tlook vyhnal. V\u017edy s n\u00edm m\u011bl probl\u00e9m, ale nikdo netu\u0161\u00ed pro\u010d. Poprv\u00e9 ho dom\u016f dovedl v \u0161esti letech, proboha, co m\u016f\u017ee \u0161estilet\u00e9 d\u00edt\u011b ud\u011blat, aby ho dovedla policie? V tu noc, co byli Jacksonovi zavra\u017ed\u011bni, nikdo jin\u00fd Billa v deset ve\u010der v centru nevid\u011bl. Tlook byl \u00fapln\u011b prvn\u00ed na m\u00edst\u011b \u010dinu, sousedku vyprovodil p\u0159ed d\u016fm a pr\u00fd \u0161el pomoct d\u011btem. Po p\u011bti minut\u00e1ch p\u0159ijela z\u00e1chranka a a\u017e potom dal\u0161\u00ed policajti. Taky podle Flower bere \u00faplatky, sem tam n\u011bco ututl\u00e1, sem tam n\u011bco promine nebo zapomene. Z\u00e1le\u017e\u00ed, o koho jde.“ To bylo p\u0159esn\u011b to, co Mischa o\u010dek\u00e1val. Zkorumpovan\u00fd polda, ale p\u0159eci jen, Tlook Billa nen\u00e1vid\u011bl je\u0161t\u011b dlouho p\u0159edt\u00edm, ne\u017e m\u011bl v\u016fbec d\u016fvod.<\/p>\n

„Tak\u017ee m\u011bl dobr\u00fdch p\u011bt minut na zni\u010deni nebo pozm\u011bn\u011bn\u00ed d\u016fkaz\u016f. Taky mi nesed\u00ed, jak \u0159\u00edkal, \u017ee d\u011bti nemohly nic sly\u0161et. Rodi\u010de spali ve vedlej\u0161\u00ed m\u00edstnosti. Kdy\u017e byl vrah jeden, nemohl zab\u00edt jednoho rodi\u010de, ani\u017e by vzbudil druh\u00e9ho. I kdyby nejd\u0159\u00edve zabil Billova otce, matku by to vzbudilo, mohla by vyk\u0159iknout a varovat d\u011bti.“
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee vrazi mohli b\u00fdt dva?“ Tohle je nov\u00e1 pracovn\u00ed teorie. A je to logick\u00e9. Jeden vrah by musel nejd\u0159\u00edve omr\u00e1\u010dit otce, sv\u00e1zat matku a potom by a\u017e m\u011bl jistotu, \u017ee mu v\u0161e vyjde.
„Anito?“ Anita byla zabr\u00e1na do sv\u00fdch my\u0161lenek, tak\u017ee jen k\u00fdvla, aby mu dala najevo, \u017ee vn\u00edm\u00e1.
„Dnes ti to slu\u0161\u00ed.“ Te\u010f u\u017e ho vn\u00edmala \u00fapln\u011b.
„Ehm, d\u011bkuju, Mischo.“ Tak\u017ee to zabralo. Misha ji obda\u0159il oslniv\u00fdm \u00fasm\u011bvem a zbytek cesty absolvovali ml\u010dky. Z \u010d\u00e1sti proto, \u017ee ka\u017ed\u00fd byl zabr\u00e1n do sv\u00fdch \u00favah, z \u010d\u00e1sti proto, \u017ee Anita usnula.<\/p>\n

Anita a Mischa dorazili d\u0159\u00edv, ne\u017e v\u016fbec p\u0159edpokl\u00e1dali, a p\u0159i tom p\u0159i\u0161li na d\u016fle\u017eitou v\u011bc. Prudce ve\u0161li do kancel\u00e1\u0159e, kde Sal sed\u011bl u po\u010d\u00edta\u010de a up\u00edjel k\u00e1vu, Tom s Billem na kl\u00edn\u011b sed\u011bli u okna a n\u011bco si \u0161pitali.
„Ahoj, v\u0161ichni.“ Pozdravili sborov\u011b.
„Ahoj, vy dva.“ Sal na n\u011b jen k\u00fdvnul a Bill m\u00e1vnul.
„Tak n\u00e1s nenap\u00ednejte.“ Tom se nerv\u00f3zn\u011b posunul ke stolu a \u017ee to s Billem na kl\u00edn\u011b nebyl nejleh\u010d\u00ed \u00fakol.
„Fajn.“ Mischa nerv\u00f3zn\u011b pokukoval po Billovi.
„Klidn\u011b mluv.“ Ujistil ho Tom. Anita jen proto\u010dila o\u010di a spustila.<\/p>\n

„Tak teda, kdy\u017e jsme tam dojeli, nejd\u0159\u00edv jsme \u0161li na m\u00edstn\u00ed policejn\u00ed stanici. Nikdo se s n\u00e1ma nehodlal zrovna dvakr\u00e1t bavit a ten Tlook n\u00e1s hned poznal. Dokonce jako by na n\u00e1s \u010dekal. Od n\u011bj jsme se toho moc nedozv\u011bd\u011bli. Mischa byl zoufal\u00fd, ale j\u00e1 vymyslela, \u017ee d\u00e1me na babsk\u00e9 drby. Tak\u017ee jsme si \u0161li sednout do nejbli\u017e\u0161\u00edho bistra a dali jsme se do \u0159e\u010di se star\u0161\u00ed pan\u00ed, stra\u0161n\u011b mil\u00e1.“ U toho se Tom uchechtnul, moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, jak Anitu vyt\u00e1\u010dej\u00ed ukecan\u00ed sta\u0159\u00ed lid\u00e9. Anita ho probodla pohledem a pokra\u010dovala. „Ta pan\u00ed, Flower se jmenovala, n\u00e1m \u0159ekla v\u0161echno, i to, co jsme v\u011bd\u011bt necht\u011bli. Podle n\u00ed je ten Tlook p\u011bkn\u011b zkorumpovan\u00fd, bere \u00faplatky a sem tam p\u0159ehl\u00eddne n\u011bjak\u00fd ten p\u0159estupek, ale i t\u0159eba n\u011bjakou tu loupe\u017e. P\u011bkn\u00fd kv\u00edtko. Taky za n\u00edm jezd\u00ed \u010dasto n\u011bjak\u00fd detektiv z New Yorku a \u010dasto si potom spolu vyj\u00ed\u017ed\u011bj\u00ed na t\u00fdden i d\u00fdl pry\u010d. Byl prvn\u00ed na m\u00edst\u011b vra\u017edy Billov\u00fdch rodi\u010d\u016f a defacto p\u011bt minut byl s\u00e1m v dom\u011b. Mo\u017en\u00e1 tam mohli b\u00fdt dva vrazi, nev\u00edme, jak by to jeden ud\u011blal.“ Mischa jen sed\u011bl a p\u0159ikyvoval, vlastn\u011b nem\u011bl \u0161anci n\u011bco \u0159\u00edct.
„Nepopsala v\u00e1m toho druh\u00e9ho?“ Zeptal se Sal.
„Jen \u0159\u00edkala, \u017ee je ve stejn\u00fdm v\u011bku jako Tlook a je to v\u00e1\u017een\u00fd detektiv. Poznala by ho.“ To by sed\u011blo na Johnsona. Jako na polovinu dal\u0161\u00edch pold\u016f.
„Tak\u017ee Tlook si n\u011bkolikr\u00e1t do roka vyj\u00ed\u017ed\u00ed pry\u010d s detektivem z New Yorku. Sale, zavolej Haroldovi, a\u0165 porovn\u00e1 datumy, kdy chyb\u011bl Tlook, s ostatn\u00edmi detektivy tady.“ Vlastn\u011b se te\u010f Tlook dost\u00e1val do pop\u0159ed\u00ed cel\u00e9ho p\u0159\u00edpadu a st\u00e1val se podez\u0159el\u00fdm.
„Co kdy\u017e ti dva vra\u017ed\u00ed v jin\u00fdch st\u00e1tech? Hledali jste jen v okol\u00ed NY, ale co kdy\u017e si vyj\u00ed\u017ed\u011bj\u00ed jinam.“ Nadhodil Bill a v\u0161ichni na n\u011bj z\u016fstali z\u00edrat.
„To vlastn\u011b nen\u00ed v\u016fbec \u0161patn\u00fd n\u00e1pad.“ Ozvala se jako prvn\u00ed Anita a Tom jen p\u0159ikyvoval.
„Sale, a\u0165 to Harold prov\u011b\u0159\u00ed, a te\u010f si v\u0161ichni jd\u011bte odpo\u010dinout. Z\u00edtra v osm tady.“ To bylo posledn\u00ed, co Tom sta\u010dil \u0159\u00edct, ne\u017e se ozvala st\u0159elba.<\/div>\n

\n

Okam\u017eit\u011b povalil Billa na zem a zalehnul ho. Ohl\u00eddnul se po ostatn\u00edch, ale to se ozvala u\u017e dal\u0161\u00ed r\u00e1na. Tentokr\u00e1t st\u0159\u00edlela Anita. Jen\u017ee to u\u017e se oz\u00fdvaly dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed r\u00e1ny, Tom jen vid\u011bl, jak se Anita k\u00e1c\u00ed k zemi, Mischa k n\u00ed p\u0159iskakuje a za\u0161ti\u0165uje ji vlastn\u00edm t\u011blem. Tom zhodnocoval situaci. Prvn\u00ed, co ud\u011blal, bylo, \u017ee s\u00e1hl po zbrani, pot\u00e9 kontroloval Billa. Sice byl ot\u0159esen\u00fd, ale nezran\u011bn\u00fd.
„Le\u017e.“ \u0160pitnul mu do ucha a pl\u00ed\u017eil se k oknu. T\u011bsn\u011b nad n\u00edm prosvi\u0161t\u011bla dal\u0161\u00ed st\u0159ela. Instinktivn\u011b se p\u0159ikr\u010dil, pot\u00e9 vysko\u010dil a p\u00e1lil jednu za druhou. Vypr\u00e1zdnil cel\u00fd z\u00e1sobn\u00edk, \u010d\u00edm\u017e st\u0159elba skon\u010dila.<\/div>\n

\n

„Sale z\u00e1chranka.“ K\u0159ikl a rozb\u011bhnul se k Billovi. „Jsi v po\u0159\u00e1dku? Nejsi zran\u011bn\u00fd?“ Podrobn\u011b si ho prohl\u00ed\u017eel, byl pouze ot\u0159esen, zmohl se jen na p\u0159ik\u00fdvnut\u00ed.
„Tome, Anita.“ Tom se oto\u010dil a p\u0159eb\u011bhnul k n\u00ed. Kulka ji trefila do ramene, hodn\u011b krv\u00e1cela, ale byla p\u0159i v\u011bdom\u00ed.
„To nic nen\u00ed, schytala jsem hor\u0161\u00ed. Jste v\u0161ichni v pohod\u011b?“ Zaj\u00edmala se.
„V\u0161ichni jsou v po\u0159\u00e1dku, z\u00e1chranka je na cest\u011b.“ Ut\u011b\u0161oval ji Mischa. V tuhle chv\u00edli Tom poznal, jak\u00fd maj\u00ed neoby\u010dejn\u00fd vztah, nejsou jen partne\u0159i, ale polo\u017eili by jeden za druh\u00e9ho \u017eivot. Z\u00e1chran\u00e1\u0159i u nich byli b\u011bhem chvilky, nejd\u0159\u00edve odvezli Anitu s Mischou, ten se od n\u00ed odm\u00edtal hnout, a potom Billa s Tomem. Sal jel v aut\u011b za nima. Bill sice nebyl zran\u011bn\u00fd, ale Tom si st\u00e1l za t\u00edm, \u017ee mus\u00ed do nemocnice. Byl ot\u0159esen, b\u011bhem p\u00e1r dn\u016f to bylo ji\u017e po n\u011bkolik\u00e1t\u00e9, co Billa n\u011bkdo m\u00e1lem p\u0159ipravil o \u017eivot. Ten \u010dlov\u011bk to myslel v\u00e1\u017en\u011b, byl odhodlan\u00fd Billa zab\u00edt i p\u0159es to, \u017ee byl v m\u00edstnosti se \u010dty\u0159mi detektivy. Mo\u017en\u00e1 si to Tom do te\u010f nep\u0159ipou\u0161t\u011bl, mo\u017en\u00e1 doufal, \u017ee blafuje. Jen\u017ee o tom u\u017e nebylo pochyb. Vrah to myslel v\u00e1\u017en\u011b a hodlal to dot\u00e1hnout do konce.<\/p>\n

autor: B\u00edna<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B\u00edna Zdrav\u00edm v\u0161echny a v prvn\u00ed \u0159ad\u011b se omlouv\u00e1m, \u017ee jsem se tak dlouho neozvala. Na vysv\u011btlenou za\u010dala jsem pracovat, a kdy\u017e bylo trochu \u010dasu a vypadalo to slibn\u011b, po\u0159\u00eddila jsem si ko\u010di\u010dku. Bohu\u017eel mi ko\u0165\u00e1tko v\u00e1\u017en\u011b onemocn\u011blo a bylo to<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[616],"tags":[],"class_list":["post-2242","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-najdu-te"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2242","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2242"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2242\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2242"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2242"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2242"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}