{"id":2247,"date":"2016-02-14T16:00:00","date_gmt":"2016-02-14T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2238"},"modified":"2016-02-14T16:00:00","modified_gmt":"2016-02-14T15:00:00","slug":"the-moorsfield-hotel-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/02\/14\/the-moorsfield-hotel-6\/","title":{"rendered":"The Moorsfield Hotel 6."},"content":{"rendered":"
autor: leahq<\/p>\n

<\/strong> Moc moc se omlouv\u00e1m za to, \u017ee mi tak dlouho trvalo dodat dal\u0161\u00ed p\u0159elo\u017eenou kapitolu, ale nastaly u m\u011b nep\u0159edv\u00eddateln\u00e9 komplikace jak zdravotn\u00ed, tak n\u00e1sledn\u011b i osobn\u00ed a nem\u011bla jsem tak na p\u0159eklad \u010das ani n\u00e1ladu. Douf\u00e1m, \u017ee se v\u00e1m kapitola bude l\u00edbit, pomalinku u\u017e se bl\u00ed\u017e\u00edme ke konci.<\/em><\/div>\n

Katie<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Tome, Toomee.“ T\u00e1zan\u00fd mu\u017e c\u00edtil, jak n\u011bkdo t\u0159ese jeho ramenem a sna\u017e\u00ed se ho vyt\u00e1hnout z jeho mini k\u00f3matu.<\/div>\n
„Ugh, co?!“ odsekl, jeliko\u017e nikdy nebyl zrovna p\u0159\u00edjemn\u00fd, kdy\u017e se probudil.<\/div>\n
„Nebu\u010f protivnej.“ Bill sed\u011bl a d\u00edval se na n\u011bj. „N\u011bkdo ti posledn\u00edch patn\u00e1ct minut p\u00ed\u0161e smsky a m\u00e1\u0161 mobil v kapse, a tak se k n\u011bmu nedostanu a mysl\u00edm, \u017ee je to asi d\u016fle\u017eit\u00e9 a m\u011bl by sis to p\u0159e\u010d\u00edst.“<\/div>\n
„Oh!“ Tom se posadil a zajel si rukama do kapes. „Promi\u0148.“<\/div>\n
„To nic; taky nejsem zrovna and\u00edlek, kdy\u017e se probud\u00edm.“<\/div>\n
\n

Toma telefon skoro oslepil, jeliko\u017e kdy\u017e odpo\u010d\u00edval, tak slunce stihlo zapadnout a jedin\u00e9 sv\u011btlo v m\u00edstnosti vych\u00e1zelo ze zpola otev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00ed do koupelny. Tom si v tichosti pro\u010d\u00edtal zpr\u00e1vy a pak str\u010dil mobil zp\u00e1tky do kapsy.<\/p><\/div>\n

„Tolik zpr\u00e1v a ty neodep\u00ed\u0161e\u0161?“<\/div>\n
„Ne.“ Tom se vrhl do p\u0159ed\u011bl\u00e1n\u00ed si drdolu na hlav\u011b, ve kter\u00e9m m\u011bl vlasy skoro po\u0159\u00e1d. „Prvn\u00ed byla od Gustava p\u0159ed \u010dty\u0159mi hodinami, \u017ee u\u017e nastupuje do letadla. Dal\u0161\u00ed byly od Georga, kter\u00fd se sna\u017e\u00ed naj\u00edt cestu do schovan\u00e9 sekce. Zat\u00edm se mu nic nepovedlo naj\u00edt a navrhuje, abychom hledali jinde, a on n\u00e1m d\u00e1 v\u011bd\u011bt, pokud na n\u011bco naraz\u00ed.“<\/div>\n
„Super.“ Bill p\u0159ik\u00fdvnul a Tom si v\u0161iml, \u017ee m\u00e1 je\u0161t\u011b mokr\u00e9 vlasy ze sprchy. „Co kdybychom do\u0161li pro m\u016fj mobil a je\u0161t\u011b se trochu porozhl\u00e9dli ve sklep\u011b?“<\/div>\n
„Oh jasn\u011b!“ Tom se postavil a prot\u00e1hl si ruce nad hlavou. „Na to jsem \u00fapln\u011b zapomn\u011bl. Promi\u0148.“ P\u0159ejel si dlan\u00ed p\u0159es o\u010di a p\u0159ik\u00fdvl. „Dob\u0159e, pokud jsi si jist\u00fd, \u017ee u\u017e je ti l\u00edp.“<\/div>\n
\n
Bill rozsv\u00edtil a uk\u00e1zal, \u017ee nejen\u017ee se osprchoval a p\u0159evl\u00e9kl, ale dokonce se i oholil a u\u010desal si vlasy. „Jsem u\u017e v pohod\u011b, d\u00edky.“<\/div>\n
„Kriste, jak dlouho jsem spal?!“<\/div>\n
„N\u011bco m\u00e1lo p\u0159es \u0161est hodin.“ Uk\u00e1zal Bill na digit\u00e1lky, kter\u00e9 ukazovaly, \u017ee je deset dvacet sedm ve\u010der.<\/div>\n
„Wow, sorry.“<\/div>\n
„To nic, v noci jsi moc nespal, tak jsem si myslel, \u017ee bych t\u011b m\u011bl nechat se vyspat. Nechci, abys n\u011bco pokazil, proto\u017ee bude\u0161 nap\u016fl mrtvej, a\u017e se p\u016fjdeme pod\u00edvat na toho d\u00e9mona.“<\/div>\n
„To nen\u00ed zrovna dobr\u00e9 p\u0159irovn\u00e1n\u00ed, ale d\u00edky.“ Tom si Billa p\u0159it\u00e1hl do objet\u00ed jednou rukou. „Co kdybychom se pod\u00edvali do toho sklepa a pak se vr\u00e1tili sem a objednali si n\u011bco k j\u00eddlu?“<\/div>\n
„To je skv\u011bl\u00fd pl\u00e1n.“ Bill p\u0159ik\u00fdvl a uk\u00e1zal na dve\u0159e. „A\u017e po tob\u011b.“<\/div>\n
\n

Tom se v klidu d\u00edval na Billa, kter\u00fd rukou \u0161m\u00e1tral po horn\u00ed polici a sna\u017eil se naj\u00edt sv\u016fj mobil.<\/p><\/div>\n

„Mysl\u00edm, \u017ee to bylo trochu v\u00edc nalevo na druh\u00e9 stran\u011b plechovky s barvou.“<\/div>\n
„Aha!“ Bill ho kone\u010dn\u011b na\u0161el. „D\u00edky.“<\/div>\n
„To nestoj\u00ed za \u0159e\u010d.“<\/div>\n
Bill se zamra\u010dil a str\u010dil mobil do kapsy. „Za celou tu dobu ani jedna zpr\u00e1va nebo zme\u0161kan\u00fd hovor.“<\/div>\n
„To je tvrd\u00fd.“ Tom popl\u00e1cal Billa po z\u00e1dech. „Chce\u0161, abych ti za\u010dal pos\u00edlat zpr\u00e1vy, abys m\u011bl alespo\u0148 n\u00e1znak norm\u00e1ln\u00edho lidsk\u00e9ho kontaktu?“<\/div>\n
„D\u00edky, ale ne, mysl\u00edm, \u017ee t\u00edm bych klesnul je\u0161t\u011b n\u00ed\u017e.“<\/div>\n
„No fajn.“ Tom pro\u0161el dve\u0159mi, kter\u00e9 vedly do chodby. „Mysl\u00ed\u0161, \u017ee bychom m\u011bli pokra\u010dovat proti sm\u011bru hodin?“<\/div>\n
„Nevid\u00edm d\u016fvod, pro\u010d ne.“ Bill vzal za kliku prvn\u00edch dve\u0159\u00ed napravo. „Chce\u0161 se vsadit?“<\/div>\n
„Ohledn\u011b \u010deho?“<\/div>\n
„Ohledn\u011b toho, co v t\u011bch m\u00edstnostech je, nebo jestli je to ten, kter\u00fd hled\u00e1me?“<\/div>\n
„Nev\u00edm, co je tady dole, ale mysl\u00edm, \u017ee Georg nebo Vanhousen by si v\u0161imli, kdyby jeden z t\u011bch pokoj\u016f byla vra\u017eedn\u00e1 cela.“<\/div>\n
„Nebo n\u00e1s n\u011bkdo \u017eene do pasti.“ Bill jakoby nic otev\u0159el prvn\u00ed dve\u0159e a za\u010dal hledat vyp\u00edna\u010d.<\/div>\n
\n

„Nebo tak.“ Tom zamrkal, jeliko\u017e ho ta m\u00edstnost oslepovala svou b\u011blost\u00ed. „Ale pot\u0159ebuj\u00ed je\u0161t\u011b t\u0159i smrti, tak\u017ee m\u00e1m pocit, \u017ee jsme v bezpe\u010d\u00ed, dokud neum\u0159e n\u011bkdo dal\u0161\u00ed.“<\/p><\/div>\n

„A do t\u00e9 doby m\u016f\u017eeme tr\u00e1vit \u010das v t\u00e9 skvostn\u011b b\u00edl\u00e9 pr\u00e1deln\u011b.“ Bill vypadal trochu nespokojen\u011b, kdy\u017e p\u0159ech\u00e1zel po kraji m\u00edstnosti jen pro p\u0159\u00edpad, \u017ee by mu n\u011bco uniklo.<\/div>\n
„Vlastn\u011b te\u010f kdy\u017e jsme tady, tak jsem si uv\u011bdomil, \u017ee jsem na \u017e\u00e1dn\u00e9m z podla\u017e\u00ed nevid\u011bl d\u00edru na pr\u00e1dlo, ale tady jedna je.“<\/div>\n
„Jsou zamaskovan\u00e9.“ Bill si zkoumal nehty, jeliko\u017e vzdal d\u00edv\u00e1n\u00ed se skrz hromadu \u010dist\u00e9ho lo\u017en\u00edho pr\u00e1dla a ru\u010dn\u00edk\u016f. „V\u0161echny jsou na z\u00e1padn\u00edch zdech a vypadaj\u00ed stejn\u011b jako zbytek zdi, dokud nep\u0159ijde\u0161 p\u0159\u00edmo k nim a nevid\u00ed\u0161 ty mal\u00e9 r\u00fdhy. Mysl\u00edm, \u017ee to m\u00e1 co d\u011blat s etiketou a t\u00edm, \u017ee tenhle hotel m\u011bl kdysi p\u011bt hv\u011bzdi\u010dek.“<\/div>\n
„Ale na n\u00e1kresech nejsou\u2026“ Tom se oto\u010dil \u010delem k Billovi.<\/div>\n
„Pro\u010d by tam m\u011bly b\u00fdt?“ Bill \u0161el ke dve\u0159\u00edm. „Jsou to prakticky ventila\u010dn\u00ed d\u00edry a n\u011bco takov\u00fdho jsem na t\u011bch tv\u00fdch n\u00e1kresech vid\u011bl.“<\/div>\n
Tom se zarazil uprost\u0159ed chodby. „M\u00e1\u0161 pravdu! Zaj\u00edmalo by m\u011b, jestli vchod do na\u0161\u00ed ztracen\u00e9 sekce na t\u0159et\u00edm pat\u0159e nen\u00ed skrz n\u011bco jako d\u00edru na pr\u00e1dlo\u2026“ Tom u\u017e vynd\u00e1val mobil z kapsy a chystal se ps\u00e1t Georgovi. „Jsi brilantn\u00ed.“<\/div>\n
„Jen \u0161t\u011bst\u00ed pozorovatele.“ Bill\u016fv t\u00f3n byl v pohod\u011b, ale jeho obli\u010dej ukazoval, jak nad\u0161en\u00fd je z Tomova komplimentu.<\/div>\n
„No, dlu\u017e\u00edm ti\u2026 Nev\u00edm u\u017e kolik, p\u0159estal jsem po\u010d\u00edtat.“<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme se dohodnout na platb\u011b, a\u017e bude po v\u0161em.“ Bill uk\u00e1zal na prvn\u00ed dve\u0159e nalevo. „A\u017e po tob\u011b.“<\/div>\n
\n

Tom zah\u00fdbal s klikou zam\u010den\u00fdch dve\u0159\u00ed a pak z kapsy vyt\u00e1hl stejnou kartu, kterou pou\u017eil k otev\u0159en\u00ed dve\u0159\u00ed v \u00faklidov\u00e9 m\u00edstnosti. „Nedovedu si p\u0159edstavit, pro\u010d by tady m\u011bli zam\u010den\u00e9 dve\u0159e\u2026“ ozvalo se kliknut\u00ed a Tom dve\u0159e otev\u0159el. „Aha, tak mo\u017en\u00e1 proto.“<\/p><\/div>\n

Bill se naklonil dop\u0159edu a zasm\u00e1l se, kdy\u017e vid\u011bl, pro\u010d byly ty dve\u0159e zam\u010den\u00e9. „No, taky bych si svou vinot\u00e9ku zamykal.“<\/div>\n
„Neuv\u011b\u0159iteln\u011b chytr\u00fd n\u00e1pad vzhledem k tomu, \u017ee tu nejsou kamery.“<\/div>\n
„To je pravda!“ Bill\u016fv hlas zn\u011bl stejn\u011b, jako kdy\u017e v minulosti p\u0159i\u0161el na n\u011bco skv\u011bl\u00e9ho. „Co\u017e znamen\u00e1, \u017ee za dne\u0161n\u00ed pr\u00e1ci dostaneme bonus!“<\/div>\n
„To jen ty.“ Tom si \u010detl pozitivn\u00ed odpov\u011b\u010f od Georga. „J\u00e1 p\u00edt nem\u016f\u017eu.“<\/div>\n
„V tom p\u0159\u00edpad\u011b,“ Bill vzal hezkou lahev \u010derven\u00e9ho v\u00edna, „nech\u00e1me si ji a oslav\u00edme to, a\u017e to skon\u010d\u00ed.“<\/div>\n
„Tak plat\u00ed.“ Tom \u0161el dozadu do chodby, a\u017e doprost\u0159ed, kde se oto\u010dil k lev\u00e9 zdi. „Tyhle jsou taky zam\u010den\u00e9.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 tam je tvrd\u00fd alkohol.“ Bill se trochu houpal na pat\u00e1ch.<\/div>\n
„Jako bys mohl m\u00edt takov\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed dvakr\u00e1t za sebou.“<\/div>\n
„To m\u00e1\u0161 pravdu.“<\/div>\n
Bill se nakl\u00e1n\u011bl p\u0159es Tomovo rameno a sna\u017eil se vid\u011bt, co je v m\u00edstnosti za zav\u0159en\u00fdmi dve\u0159mi, kdy\u017e se otev\u0159ely. Uvnit\u0159 Tom rozsv\u00edtil a odhalil kancel\u00e1\u0159 plnou pap\u00edrov\u00e1n\u00ed. Na zdech bylo n\u011bkolik star\u00fdch a trochu po\u0161kozen\u00fdch obraz\u016f a jedna \u017e\u00e1rovka ze dvou nesv\u00edtila.<\/div>\n
„Zd\u00e1 se, \u017ee Vanhousen se star\u00e1 o svou kancel\u00e1\u0159 stejn\u011b jako se star\u00e1 o hotel.“ Bill se ledabyle prohrab\u00e1val pap\u00edry. „I kdy\u017e se nezd\u00e1, \u017ee by tu bylo n\u011bco podez\u0159el\u00e9ho.“<\/div>\n
Tom si prohl\u00ed\u017eel knihu v hn\u011bd\u00e9 k\u016f\u017ei. „A\u017e na to, \u017ee plat\u00ed ukl\u00edze\u010dk\u00e1m m\u00ed\u0148, ne\u017e je povoleno z\u00e1konem.“<\/div>\n
„Je podez\u0159el\u00fd z toho v\u0161eho?“ Bill si ud\u011blal p\u00e1r fotek str\u00e1nek z knihy.<\/div>\n
„Ne.“ M\u00e1vnul Tom rukou. „Je to kret\u00e9n, ale nemysl\u00edm si, \u017ee by m\u011b sem volal, abych odhalil jeho vlastn\u00ed pl\u00e1n. Obzvl\u00e1\u0161\u0165, kdy\u017e m\u011b sem volal specificky pro to, \u017ee pracuju s lidmi, co maj\u00ed v tomhle sv\u011bt\u011b n\u011bjakou moc.“<\/div>\n
„Trefa.“ Bill polo\u017eil knihu a vyrazil zp\u00e1tky ke dve\u0159\u00edm. „Tak odsud vypadneme, ne\u017e n\u00e1s tu n\u011bkdo uvid\u00ed, co?“<\/div>\n
„Jo.“<\/div>\n
Tom n\u00e1sledoval Billa k posledn\u00edm dve\u0159\u00edm, kter\u00e9 byly nep\u0159ekvapiv\u011b odem\u010den\u00e9, jeliko\u017e za nimi byla m\u00edstnost pln\u00e1 spot\u0159ebi\u010d\u016f.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„To bylo na nic.“ Dal si Bill ruce do kapes, kdy\u017e odch\u00e1zeli ze sklepa.<\/div>\n
„To bys rad\u0161i tancoval tango s voj\u00e1kem Satana?“<\/div>\n
„No ne, ale \u010dekal jsem, \u017ee se tam stane n\u011bco d\u011bsiv\u00e9ho. Jako autor a nad\u0161en\u00fd \u010dten\u00e1\u0159 fantasy jsem zklaman\u00fd.“<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m\u2026“<\/div>\n
Tom se zarazil, kdy\u017e mu za\u010dal vibrovat mobil v kapse. Pod\u00edval se na \u010d\u00edslo na obrazovce a pak dal hovor nahlas.<\/div>\n
„U\u017e jsi p\u0159ist\u00e1l, Gustave?“<\/div>\n
„Ano a jsem na cest\u011b na hotel v p\u016fj\u010den\u00e9m aut\u011b. Jedli jste?“<\/div>\n
„Ne, s Billem jsem si cht\u011bl n\u011bco objednat na pokoj.“<\/div>\n
„Bille, m\u00e1\u0161 r\u00e1d mexick\u00e9 j\u00eddlo?“<\/div>\n
Bill nadsko\u010dil, jeliko\u017e si nemyslel, \u017ee Gustav v\u00ed, \u017ee je na mikrofonu. „Um, jo.“<\/div>\n
„Budu tam za dvacet minut.“<\/div>\n
\n

Bill byl ohromen\u00fd, kdy\u017e hovor skon\u010dil. „On je taky m\u00e9dium?“<\/p><\/div>\n

„Jen neuv\u011b\u0159iteln\u011b vn\u00edmav\u00fd.“ Tom vedl Billa skrze \u00fadr\u017eb\u00e1\u0159skou m\u00edstnost ke schod\u016fm. „A k v\u011bci. Neple\u0165 si jeho n\u00e1turu s nelibost\u00ed. Kdyby ses mu nezamlouval, tak by se neuji\u0161\u0165oval, \u017ee m\u00e1\u0161 r\u00e1d j\u00eddlo, kter\u00e9 veze.“<\/div>\n
„Jak o mn\u011b v\u016fbec v\u00ed?“<\/div>\n
„Za tu dobu, co jsem tu, jsem s n\u00edm byl v kontaktu.“ Tom pokr\u010dil rameny a vedl Billa k baru, aby po\u010dkali, a\u017e p\u0159ijede. „Je ohromen\u00fd tvou state\u010dnost\u00ed.“<\/div>\n
Bill se za\u010dal sm\u00e1t. „Te\u010f si ze m\u011b d\u011bl\u00e1\u0161 prdel!“ postavil kradenou lahev na pult.<\/div>\n
„State\u010dnost, kdy\u017e \u010del\u00ed\u0161 v\u011b\u010dn\u00e9mu zatracen\u00ed, je opravdu hodnotn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e ti trochu zvednout n\u00e1ladu.“<\/div>\n
„Ty jsi pln\u00fd v\u011bdomost\u00ed, \u017ee.“ Nebyla to ot\u00e1zka.<\/div>\n
Tom pokr\u010dil rameny. „Jen t\u011b nerad vid\u00edm, jak se u\u017e\u00edr\u00e1\u0161 z n\u011b\u010deho, co je bu\u010f p\u0159irozen\u00e9, nebo to nem\u00e1 nic spole\u010dn\u00e9ho s tv\u00fdmi kvalitami.“<\/div>\n
„No dob\u0159e.“ Bill pokr\u010dil rameny a vyndal mobil z kapsy, sna\u017eil se vypadat, \u017ee d\u011bl\u00e1 n\u011bco d\u016fle\u017eit\u00e9ho, jeliko\u017e v\u016fbec nev\u011bd\u011bl, jak se vypo\u0159\u00e1d\u00e1vat s t\u00edm, \u017ee je k n\u011bmu n\u011bkdo tak hodn\u00fd.<\/div>\n
Tom si uv\u011bdomil, \u017ee je Billovi z jeho kompliment\u016f nep\u0159\u00edjemn\u011b a ztichl.<\/div>\n
\n

„Jste si jist\u00ed, \u017ee je to ok?“ Gustav st\u00e1l uprost\u0159ed dve\u0159\u00ed do j\u00eddelny.<\/p><\/div>\n

„I kdyby nebylo, Vanhousen pracuje jen od dev\u00edti do p\u011bti, tak\u017ee n\u00e1s nena\u010dape.“ Bill si v\u0161iml, jak se Gustav d\u00edval na masivn\u00ed k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00fd lustr \u00fapln\u011b stejn\u011b, jako to \u010dasto d\u011blal Tom. „Co kdybychom si sedli do zadn\u00edho rohu?“<\/div>\n
V\u0161ichni t\u0159i se p\u0159esunuli ke stolu, na kter\u00e9m bylo n\u011bco, co vypadalo jako drah\u00fd b\u00edl\u00fd ubrus. Dali se do velk\u00e9 porce tacos a za\u010dali v tichosti j\u00edst.<\/div>\n
Bill si chv\u00edli Gustava prohl\u00ed\u017eel. Nebyl si jist\u00fd, jak o\u010dek\u00e1val, \u017ee bude d\u00e9monolog vypadat, ale ten mu\u017e p\u0159ed n\u00edm byl ten nejpr\u016fm\u011brn\u011bji vypadaj\u00edc\u00ed \u010dlov\u011bk, kter\u00e9ho kdy vid\u011bl. M\u011bl pe\u010dliv\u011b nakr\u00e1tko zast\u0159i\u017een\u00e9 blond vlasy a kulat\u00fd obli\u010dej. Na mal\u00e9m nose hranat\u00e9 br\u00fdle a rezervovan\u00e9 tmav\u011b hn\u011bd\u00e9 o\u010di. Na sob\u011b m\u011bl oby\u010dejn\u00e9 \u010dern\u00e9 triko a khaki pl\u00e1t\u011bn\u00e9 kr\u00e1tk\u00e9 kalhoty. Bill byl a\u017e p\u0159ekvapen\u00fd, jak nudn\u011b vypadal.<\/div>\n
Kdy\u017e si Bill za\u010dal rozbalovat sv\u00e9 druh\u00e9 taco, uv\u011bdomil si, \u017ee je Gustav je\u0161t\u011b uzav\u0159en\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e Tom. Bylo mu v tom tichu nepohodln\u011b, a tak se rozhodl promluvit.<\/div>\n
\n

„Tak\u017ee, ohledn\u00e9 cel\u00e9ho tohle probl\u00e9mu Satanova s\u00e9m\u011b\u2026“<\/p><\/div>\n

Gustav se pousm\u00e1l. „M\u00e1\u0161 pro\u0159\u00edzlou pusu.“<\/div>\n
„Jen malinko.“ Bill si kousl. „Tak co bychom m\u011bli d\u011blat?“<\/div>\n
„To z\u00e1le\u017e\u00ed na tom, co jste objevili.“ Blon\u010f\u00e1k se pod\u00edval na Toma.<\/div>\n
„Abych to shrnul,“ promluvil Tom s plnou pusou: „Jsme t\u0159i vra\u017edy od nezn\u00e1m\u00e9ho, postar\u0161\u00edho ob\u010dana, co dostane v\u0161echnu moc d\u00e9mona bez riskov\u00e1n\u00ed vlastn\u00ed du\u0161e. M\u00e1me metodu, motiv a teorii, kde by mohla inkriminovan\u00e1 m\u00edstnost b\u00fdt, ale nev\u00edme, jak se tam dostat.“<\/div>\n
„Tak pro\u010d jste tady jen tak posed\u00e1vali, kdy\u017e jsem p\u0159i\u0161el?“ \u0159ekl Gustav k\u00e1rav\u011b, i kdy\u017e jeho v\u00fdraz z\u016fstal neutr\u00e1ln\u00ed.<\/div>\n
„Pracuje pro n\u00e1s je\u0161t\u011b jeden kluk. Je to \u00fadr\u017eb\u00e1\u0159 jm\u00e9nem Georg, kter\u00fd si je naprosto v\u011bdom toho, co riskuje, tak\u017ee mi to nemus\u00ed\u0161 m\u00edt za zl\u00fd. Tr\u00e1vil ve\u010der t\u00edm, \u017ee se sna\u017eil naj\u00edt cestu dovnit\u0159, zat\u00edmco my jsme hledali ve sklep\u011b je\u0161t\u011b p\u0159ed dvaceti minutami dal\u0161\u00ed vod\u00edtka.“<\/div>\n
„R\u00e1d bych se s n\u00edm setkal.“<\/div>\n
„P\u00ed\u0161u mu od chv\u00edle, co jsi p\u0159ijel, ale nejsp\u00ed\u0161 n\u011bkde pracuje nebo tak, proto\u017ee mi neodpov\u00edd\u00e1.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ \u0159ekl Gustav. „Po ve\u010de\u0159i bych\u2026“ Blon\u010f\u00e1k p\u0159estal mluvit a pohledem se p\u0159esunul doprost\u0159ed m\u00edstnosti.<\/div>\n
Bill c\u00edtil, jak se mu na krku zvedly vlasy a okam\u017eit\u011b litoval toho, \u017ee se posadil z\u00e1dy ke zbytku m\u00edstnosti. „Co se d\u011bje?“ pod\u00edval se p\u0159es rameno.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b si nejsem jist\u00fd\u2026“ Gustav se pod\u00edval na Toma z\u00edraj\u00edc\u00edho na n\u011bco, co bylo v druh\u00e9m rohu j\u00eddelny. „Tome?“<\/div>\n
„Ono\u2026“ naklonil hlavu na stranu, jako by n\u011bco poslouchal, „n\u00e1s to poslouch\u00e1.“<\/div>\n
„C-co je to?“ Billovi se v krku zadrhl dech.<\/div>\n
„To nechce\u0161 v\u011bd\u011bt, kluku.“ Gustav\u016fv hlas z\u016fst\u00e1val neutr\u00e1ln\u00ed.<\/div>\n
\n

Bill se oto\u010dil, op\u0159el se z\u00e1dy o ze\u010f a sledoval, jak Tom ud\u011blal krok vp\u0159ed a Gustav ho zastavil.<\/p><\/div>\n

„Gus\u2026“<\/div>\n
„Te\u010f ne.“ Zamumlal Gustav. „Nen\u00ed n\u00e1\u0161 \u010das.“ Promluvil z rohu m\u00edstnosti. „Ve jm\u00e9nu Je\u017e\u00ed\u0161e Krista ti na\u0159izuji, abys okam\u017eit\u011b opustil tuto m\u00edstnost!“<\/div>\n
Lustr uprost\u0159ed m\u00edstnosti se za\u010dal houpat dop\u0159edu a dozadu a prach z n\u011bj padal na zem jako sn\u00edh.<\/div>\n
„P\u0159esta\u0148 s t\u00edm!“ odsekl Tom. „Tohle je tvoje posledn\u00ed \u0161ance odej\u00edt!“ vyt\u00e1hl z kapsy malou bibli, kter\u00e9 si Bill nikdy nev\u0161iml.<\/div>\n
Bill se d\u00edval, jak se lustr za\u010dal houpat v \u0161irok\u00fdch kruz\u00edch a z rohu proti nim se ozvalo o\u0161kliv\u00e9 nadpozemsk\u00e9 zavr\u010den\u00ed. „Kdy\u017e u\u017e je tady,“ sykl Bill skrze zuby, „zeptejte se ho, pro koho pracuje.“<\/div>\n
Oba, Gustav i Tom, vykulili o\u010di a oto\u010dili se \u010delem k rohu, kde se te\u010f za\u010d\u00ednal zhmot\u0148ovat \u010dern\u00fd st\u00edn.<\/div>\n
„Ve jm\u00e9nu Je\u017e\u00ed\u0161e Krista, na\u0159izuji ti d\u00e1t mi jm\u00e9no tv\u00e9ho pozemsk\u00e9ho p\u00e1na!“ Gustav\u016fv hlas byl te\u010f na hran\u011b toho, kdy Billovi znovu za\u010daly stoupat vlasy na krku.<\/div>\n
Nad hlavami za\u010dal lustr sk\u0159\u00edpat a cinkat, jak k\u0159i\u0161\u0165\u00e1ly do sebe nar\u00e1\u017eely a t\u0159\u00e1sly se \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edc. Bill se pod\u00edval zp\u00e1tky na Toma a vid\u011bl, \u017ee si perem p\u00ed\u0161e n\u011bco na dla\u0148. Gustav zat\u00edm \u0161el d\u00e1l dop\u0159edu a mluvil latinsky.<\/div>\n
Nap\u011bt\u00ed v m\u00edstnosti vystoupalo na nep\u0159edstavitelnou \u00farove\u0148 a Gustav najednou p\u0159estal mluvit a Bill m\u011bl pocit, jako by mu v letadle odlehly u\u0161i.<\/div>\n
\n

„Co se to kurva zrovna stalo?!“<\/p><\/div>\n

Gustav a Tom uk\u00e1zali blon\u010f\u00e1kovi, aby si k nim zase p\u0159isedl.<\/div>\n
„Nem\u011bli bychom j\u00edt pry\u010d?“ Billovi se chv\u011bly ruce a nedobrovoln\u011b zapadl na \u017eidli.<\/div>\n
„Ne, d\u00e9mon ode\u0161el.“ Gustav se zakousl do sv\u00e9ho taco. „Nejsp\u00ed\u0161 ut\u00edkal \u0159\u00edct p\u00e1n\u00ed\u010dkovi, co se tu d\u011bje, tak\u017ee by ses m\u011bl rad\u0161i po\u0159\u00e1dn\u011b naj\u00edst, ne\u017e se to tady dokonale posere.“<\/div>\n
„O-Okay.“ Bill se pod\u00edval na Toma. „Co sis napsal na ruku?“<\/div>\n
„D\u00edky tob\u011b,“ polkl Tom sv\u00e9 sousto, „zn\u00e1me jm\u00e9no \u010dlov\u011bka, kter\u00e9ho se sna\u017e\u00edme zastavit.“<\/div>\n
„A to jm\u00e9no je\u2026?“ Nazna\u010dil Gustav kousav\u011b, jeliko\u017e se Tom dal znovu do j\u00eddla.<\/div>\n
„Walter Riley. A\u017e se naj\u00edme, m\u016f\u017eeme j\u00edt nahoru a vygooglit ho nebo tak.“<\/div>\n
„Jak m\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt tak klidn\u00fd?“ Bill se st\u00e1le nep\u0159emluvil k j\u00eddlu.<\/div>\n
„Nen\u00ed.“ Vlo\u017eil se do toho Gustav. „Je trochu v \u0161oku, tak\u017ee ho nenech p\u0159esv\u011bd\u010dit t\u011b, \u017ee je suver\u00e9n.“<\/div>\n
„\u0158\u00edk\u00e1 chlap, co st\u00e1le koutkem oka kouk\u00e1 na lustr.“<\/div>\n
Gustav proto\u010dil o\u010di, vzal si dal\u0161\u00ed taco a za\u010dal v tichosti j\u00edst.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Dob\u0159e, tak\u017ee na internetu o \u017e\u00e1dn\u00fdm Walteru Rileym nic nen\u00ed.“<\/div>\n
„Lhal n\u00e1m ten d\u00e9mon o jm\u00e9nu?“<\/div>\n
„Nepravd\u011bpodobn\u011b.“ Gustav sed\u011bl u stolku v rohu Tomova pokoje. „Kdyby n\u00e1m to necht\u011bl \u0159\u00edct, tak by n\u00e1m to ne\u0159ekl.“<\/div>\n
„Ale nebylo by kontraproduktivn\u00ed \u0159\u00edct n\u00e1m, koho se sna\u017e\u00edme zastavit?“<\/div>\n
„D\u00e9moni nepracuj\u00ed s lidskou logikou. Existuj\u00ed v chaotick\u00e9 s\u00edle a cht\u011bj\u00ed jen ni\u010dit, je jim jedno, komu pod\u011blaj\u00ed \u017eivot.“<\/div>\n
„Fantastick\u00fd.“ P\u0159ik\u00fdvl Bill. „Co te\u010f?“<\/div>\n
„Te\u010f je na \u010dase, aby Tom p\u0159iznal barvu.“ Gustav zvedl mal\u00fd kus pap\u00edru s p\u011bti body, kter\u00fd Bill vid\u011bl u\u017e r\u00e1no.<\/div>\n
Tom nas\u00e1l vzduch skrz zuby a promnul si krk, pod\u00edval se na strop. „J\u00e1 o tom je\u0161t\u011b Billovi nic ne\u0159ekl.“<\/div>\n
„Tak pro\u010d sis to na\u0161kr\u00e1bal.“ Gustav zavrt\u011bl hlavou. „Tak to vyklop.“<\/div>\n
Tom si odfrkl a pak se pod\u00edval Billovi do o\u010d\u00ed. „Pamatuje\u0161 na ten symbol, co jsme zni\u010dili?“<\/div>\n
„T\u011bch p\u011bt kruh\u016f, kter\u00e9 jsem se\u0161kr\u00e1bal ze zdi?“<\/div>\n
„Jo.“ Tom se trochu narovnal. „Gustav mi tak trochu \u0159ekl, \u017ee vzhledem k reakci, kterou jsme nahr\u00e1li na kamery, byl nejsp\u00ed\u0161 \u00fakol toho symbolu dr\u017eet toho d\u00e9mona ve sklep\u011b, a to, \u017ee moje schopnosti byly omezen\u00e9, byl jen vedlej\u0161\u00ed efekt.“<\/div>\n
„No to si d\u011bl\u00e1\u0161 prdel.“ Bill si slo\u017eil obli\u010dej do dlan\u00ed a zavrt\u011bl hlavou. „Nem\u016f\u017eeme ho obnovit?“<\/div>\n
„V tuhle chv\u00edli by to u\u017e bylo k ni\u010demu.“<\/div>\n
„A co je tedy k n\u011b\u010demu?“<\/div>\n
„Jestli zni\u010d\u00edme ob\u011btn\u00ed m\u00edstnost a zamez\u00edme dal\u0161\u00edm smrt\u00edm b\u011bhem ceremonie, pak zni\u010d\u00edme kontrakt.“<\/div>\n
„Tak\u017ee pot\u0159ebujeme Georga?“<\/div>\n
„Ano, ale neodpov\u00edd\u00e1 mi. Asi se mu vybil pager.“ Tom se pod\u00edval na hodinky. „Mo\u017en\u00e1 bychom mohli j\u00edt k n\u011bmu do pokoje a pod\u00edvat se, jestli tam je.“<\/div>\n
„A kde bydl\u00ed?“ Bill se u\u017e zvedal na nohy. „Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee tu bydl\u00ed i \u00fadr\u017eb\u00e1\u0159i, dokud jsi to nezm\u00ednil.“<\/div>\n
„Na konci chodby v prvn\u00edm pat\u0159e.“ Tom se tak\u00e9 postavil. „Tak poj\u010fme na to.“<\/div>\n
\n

Tom st\u00e1l p\u0159ed dve\u0159mi, o kter\u00fdch mu bylo \u0159e\u010deno, \u017ee jsou vchodem do Georgova obydl\u00ed. Mal\u00e1 cedulka vedle zam\u010den\u00fdch dve\u0159\u00ed, kter\u00e1 ukazovala n\u00e1pis ‚komora \u00fadr\u017eby‘, nutila jeho \u017ealudek se nep\u0159\u00edjemn\u011b stahovat.<\/p><\/div>\n

„Mo\u017en\u00e1 sis to zapamatoval \u0161patn\u011b.“ \u0158ekl Gustav jakoby nic.<\/div>\n
„Jsem si naprosto jist\u00fd, \u017ee mluvil o t\u011bchto dve\u0159\u00edch.“ Tom vyndal svou kartu, aby je otev\u0159el. „Mo\u017en\u00e1 je za touhle m\u00edstnost\u00ed n\u011bco schovan\u00e9ho jako ve \u010dtvrt\u00e9m pat\u0159e.“<\/div>\n
„To je pravda.“<\/div>\n
Bill n\u00e1sledoval Toma do komory, kter\u00e1 byla pou\u017e\u00edv\u00e1na asi \u00fapln\u011b stejn\u011b \u010dasto jako p\u0159eds\u00ed\u0148 ve sklep\u011b. \u010cerstv\u011b \u0161pinav\u00e9 hadry byly na hromad\u011b v jednom rohu m\u00edstnosti a vzduch tak byl c\u00edtit chemik\u00e1liemi. Na pracovn\u00ed lavici bylo mal\u00e9 r\u00e1dio a ti\u0161e p\u0159ehr\u00e1valo v\u010derej\u0161\u00ed zpr\u00e1vy.<\/div>\n
„Nevid\u00edm \u017e\u00e1dn\u00e9 dal\u0161\u00ed dve\u0159e.“ \u0158ekl Gustav po tom, co obe\u0161el dokola celou m\u00edstnost.<\/div>\n
„Jo\u2026“ Tomovi klesla ramena, sna\u017eil se p\u0159ij\u00edt na to, kde ud\u011blal chybu. „Asi mo\u017en\u00e1\u2026“<\/div>\n
R\u00e1dio cvaklo a na chv\u00edli bzu\u010delo, ne\u017e se rozhodlo hr\u00e1t p\u00edsni\u010dku.<\/div>\n
<\/p>\n

V\u00edtejte v Hotelu California
Takov\u00e9 kr\u00e1sn\u00e9 m\u00edsto (Takov\u00e9 kr\u00e1sn\u00e9 m\u00edsto)
Takov\u00e1 kr\u00e1sn\u00e1 tv\u00e1\u0159
Pro\u017e\u00edvaj\u00ed to v Hotelu California
Jak\u00e9 mil\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed (jak\u00e9 mil\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed)
Vznes sv\u00e9 alibi<\/em><\/div>\n

\n

Billovi se na krku zvedly vlasy a zacouval o p\u016fl kroku zp\u00e1tky ke dve\u0159\u00edm. „Tome\u2026 Co to d\u011bl\u00e1?“<\/p><\/div>\n

„Nejsem si jist\u00fd.“ Pod\u00edval se po pokoji. „Ale nevid\u00edm tu nikoho, kdo by zm\u011bnil kan\u2026“<\/div>\n
Polopr\u00e1zdn\u00e1 plechovka s barvou spadla ze \u017eelezn\u00e9 police vzadu v komo\u0159e; v\u0161echny t\u0159i mu\u017ee post\u0159\u00edkala b\u00edlou barvou.<\/div>\n
„M\u011bli bychom j\u00edt.“ Bill u\u017e sahal na kliku, kdy\u017e jim nad hlavou za\u010dala blikat sv\u011btla a r\u00e1dio za\u010dalo hr\u00e1t hlasit\u011bji.<\/div>\n
<\/p>\n

Zrcadla na strop\u011b
R\u016f\u017eov\u00e9 \u0161ampa\u0148sk\u00e9 s ledem
A ona \u0159ekla: ‚My v\u0161ichni tady jsme jen v\u011bzni
na\u0161eho vlastn\u00edho osudu‘<\/em><\/div>\n

\n

„Tome, Pros\u00edm! Poj\u010fme odsud!“ Billovi tlouklo srdce tak siln\u011b, \u017ee m\u00e1lem p\u0159ehlu\u0161ilo zvuk r\u00e1dia, kter\u00e9 te\u010f hr\u00e1lo skoro a\u017e nesnesiteln\u011b nahlas.<\/p><\/div>\n

„Je\u0161t\u011b ne.“ Zak\u0159i\u010del Gustav p\u0159es hudbu. „Mus\u00edme skrz!“<\/div>\n
„Skrz co?!“ Bill za\u010d\u00ednal b\u00fdt hysterick\u00fd.<\/div>\n
„Zadn\u00ed ze\u010f!“ Tom uk\u00e1zal p\u0159ed n\u011b. „Tohle nen\u00ed varov\u00e1n\u00ed, abychom ode\u0161li, m\u011blo n\u00e1m to \u0159\u00edct, kam se d\u00edvat.“<\/div>\n
„Co kdy\u017e je to ten d\u00e9mon?“ Billovi p\u0159imrzla chodidla k zemi.<\/div>\n
„D\u00e9mona u\u017e jsme potkali a tohle nen\u00ed on.“ Gustav vyrazil vp\u0159ed, aby Tomovi pomohl prozkoumat police. „Je tady voln\u00e1 deska, vsad\u00edm se, \u017ee je n\u011bco za n\u00ed.“<\/div>\n
<\/p>\n

A v hlavn\u00edch komnat\u00e1ch,
v\u0161ichni shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed na hostinu
Bodaj\u00ed do toho v\u0161ichni sv\u00fdmi ocelov\u00fdmi no\u017ei<\/em><\/div>\n

Ale bestii nem\u016f\u017eou zab\u00edt<\/em><\/div>\n
\n

Trojice odt\u00e1hla polici od zdi, ani\u017e by n\u011bco shodila. A kdy\u017e bylo dost prostoru k p\u0159\u00edstupu, Tom vytrhl velk\u00e9 d\u0159ev\u011bn\u00e9 prkno a odhalil beton pokryt\u00fd zelenou plachtou.<\/p><\/div>\n

„Tak tohle v\u016fbec nen\u00ed u\u010debnicov\u00fd p\u0159\u00edklad.“ Zabru\u010del Gustav sarkasticky. „Mo\u017en\u00e1 by tu Bill nem\u011bl b-„<\/div>\n
Tom sv\u00e9ho \u0161\u00e9fa p\u0159eru\u0161il. „U\u017e byl v mraz\u00e1ku pln\u00fdm rozsekan\u00fdch t\u011bl, je v pohod\u011b.“<\/div>\n
„Dob\u0159e.“<\/div>\n
Gustav zvedl ruku a za\u010dal strh\u00e1vat plachtu ze zdi. Jeliko\u017e byla p\u0159ipevn\u011bn\u00e1 jen lepic\u00ed p\u00e1skou, nebylo t\u011b\u017ek\u00e9 ji shodit na zem a odhalil d\u00edru v betonu, kter\u00e1 byla skoro dva metry vysok\u00e1 a p\u016fl metru \u0161irok\u00e1.<\/div>\n
„Skv\u011bl\u00e1 velikost pro to, aby tudy pro\u0161el \u0161t\u00edhl\u00fd \u010dlov\u011bk.“ Poznamenal Gustav.<\/div>\n
„Jo, jo.“ Tom se zhluboka nadechl a rozsv\u00edtil baterku, vstoupil do d\u00edry.<\/div>\n
<\/p>\n

Posledn\u00ed my\u0161lenka, kter\u00e1 m\u011b napadla,
Ut\u00edkal jsem ze dve\u0159\u00ed
Musel jsem naj\u00edt pr\u016fchod zp\u011bt
Na m\u00edsto, kde jsem byl p\u0159edt\u00edm<\/em><\/div>\n

\n

Prvn\u00ed v\u011bc, kter\u00e9 si Tom v\u0161iml, bylo slab\u00e9 b\u00edl\u00e9 sv\u011btlo blikaj\u00edc\u00ed p\u00e1r krok\u016f p\u0159ed n\u00edm mezi zd\u00ed a t\u00edm, co p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee byly z\u00e1klady hotelu. Cel\u00e9 m\u00edsto bylo c\u00edtit nezam\u011bniteln\u00fdm od\u00e9rem rozkladu, kter\u00fd Tomovi dost dop\u0159edu d\u00e1val v\u011bd\u011bt, co ho tu potk\u00e1. Zvedl svou baterku a spat\u0159il mumifikovanou mrtvolu.<\/p><\/div>\n

T\u011blo bylo narv\u00e1no mezi dv\u011bma zdmi dost podivn\u00fdm zp\u016fsobem, kter\u00fd Tomovi nazna\u010doval, \u017ee je t\u011blo v n\u011b\u010dem zachycen\u00e9. Na oble\u010den\u00ed byla siln\u00e1 vrstva prachu, a tak nebyla vid\u011bt \u017e\u00e1dn\u00e1 z jeho barev, nebylo tak vid\u011bt, kdo to byl nebo co ho zabilo.<\/div>\n
Tom pokra\u010doval v ch\u016fzi bl\u00ed\u017e a m\u00e1lem se zadusil prachem, kdy\u017e zalapal po dechu, jak si uv\u011bdomil, co to blikaj\u00edc\u00ed sv\u011btlo bylo. P\u0159ipnut\u00fd na prsn\u00ed kapse ko\u0161ile mrtvoly byl mal\u00fd \u010dern\u00fd pager.<\/div>\n
<\/p>\n

‚Uklidni se‘, \u0159ekl no\u010dn\u00ed mu\u017e,
‚Jsme naprogramov\u00e1ni k p\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00ed.
M\u016f\u017ee\u0161 se odhl\u00e1sit, kdykoliv chce\u0161,
Ale nem\u016f\u017ee\u0161 nikdy odej\u00edt!‘<\/em><\/div>\n

\n

Tom se rozt\u0159esen\u00fdma rukama nat\u00e1hl pro pager, musel ho vymotat z tenk\u00e9ho \u0159et\u00edzku, na kter\u00e9m byl mal\u00fd st\u0159\u00edbrn\u00fd k\u0159\u00ed\u017eek. Set\u0159el prach z displeje pageru a jeho obavy se naplnily, kdy\u017e na n\u011bm uvid\u011bl sv\u00e9 vlastn\u00ed telefonn\u00ed \u010d\u00edslo.<\/p><\/div>\n

Dal si ruku p\u0159es pusu a oto\u010dil se pry\u010d od mrtvoly mu\u017ee, kter\u00e9ho pova\u017eoval za sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele, stanul tak tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 brunetovi, jen\u017e mu po cel\u00fd pobyt zde v hotelu Moorsfield pom\u00e1hal.<\/div>\n
Na Georgov\u011b tv\u00e1\u0159i se objevil smutn\u00fd \u00fasm\u011bv, kdy\u017e se p\u0159ed Tomem zjevil.<\/div>\n
„\u0158\u00edkal jsem ti, \u017ee jednou t\u0159eba budu pot\u0159ebovat slu\u017eby m\u00e9dia i j\u00e1.“<\/p>\n

autor: leahq<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
\n

original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: leahq Moc moc se omlouv\u00e1m za to, \u017ee mi tak dlouho trvalo dodat dal\u0161\u00ed p\u0159elo\u017eenou kapitolu, ale nastaly u m\u011b nep\u0159edv\u00eddateln\u00e9 komplikace jak zdravotn\u00ed, tak n\u00e1sledn\u011b i osobn\u00ed a nem\u011bla jsem tak na p\u0159eklad \u010das ani n\u00e1ladu. Douf\u00e1m, \u017ee se v\u00e1m<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[639],"tags":[],"class_list":["post-2247","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-moorsfield-hotel"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2247","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2247"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2247\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2247"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2247"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2247"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}