{"id":2250,"date":"2016-02-13T15:00:00","date_gmt":"2016-02-13T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2241"},"modified":"2016-02-13T15:00:00","modified_gmt":"2016-02-13T14:00:00","slug":"my-bodyguard-24","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/02\/13\/my-bodyguard-24\/","title":{"rendered":"My bodyguard 24."},"content":{"rendered":"
autor: Muck\u00e1tko :o*
<\/strong> <\/p>\n

Ahoj \u010dten\u00e1\u0159i!<\/em><\/div>\n

T\u00edmto t\u00fddnem bohu\u017eel kon\u010d\u00ed ve\u0161ker\u00e1 legrace. Tedy alespo\u0148 pro m\u011b. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed 3-4 m\u011bs\u00edce se ponesou ve znamen\u00ed honby za titulem, co\u017e obn\u00e1\u0161\u00ed psan\u00ed z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 pr\u00e1ce, u\u010den\u00ed se na posledn\u00ed zkou\u0161kov\u00e9 obdob\u00ed a pak na st\u00e1tnice, tak\u017ee pokud se tu n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed d\u00edly budou objevovat jedenkr\u00e1t t\u00fddn\u011b jako doposud, berte to jako dar z nebes, pokud jednou za dva t\u00fddny, bu\u010fte vd\u011b\u010dn\u00ed, a pokud jednou za m\u011bs\u00edc, pova\u017eujte to za nutn\u00e9 zlo. Cht\u011bla jsem v\u00e1m to d\u00e1t v\u011bd\u011bt dop\u0159edu, abyste se ned\u011bsili, co se d\u011bje. Tak\u017ee hodn\u011b z\u00e1bavy p\u0159i \u010dten\u00ed a m\u011bjte pros\u00edm trp\u011blivost, ne\u017e se prokou\u0161u t\u00edm pern\u00fdm obdob\u00edm a dr\u017ete mi palce.<\/em><\/div>\n
Va\u0161e Muck\u00e1tko<\/em> :o*<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
Bezesn\u00e1 noc<\/em><\/strong><\/div>\n
\n

Po tom, co si Tom vybalil jen ty nejpot\u0159ebn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bci, nechal nevybalen\u00e9 kufry le\u017eet u postele a vy\u0161el z pokoje. \u0160ance, \u017ee by snad p\u0159eci jen po tom v\u0161em usnul, byla v nedohlednu. Pohl\u00e9dl z okna a unaven\u011b vydechl. Byl unaven\u00fd, ale sp\u00e1t nemohl. Venku byla tma a rozb\u0159esk prozat\u00edm v nedohlednu. Nav\u00edc sly\u0161el sv\u00e9ho bodyguarda, jak proch\u00e1z\u00ed domem sem a tam.<\/p><\/div>\n

Do\u0161el do ob\u00fdv\u00e1ku a dosedl na pohovku. Slo\u017eil nohy pod sebe a schoulil se do \u00fapln\u00e9ho rohu, kde bylo zadn\u00ed i postrann\u00ed op\u011bradlo dost vysoko, aby se o n\u011bj mohl zap\u0159\u00edt. V tepl\u00e1c\u00edch a tepl\u00e9 mikin\u011b z\u016fstal sed\u011bt v tmav\u00e9m ob\u00fdv\u00e1ku. V\u00e1\u017en\u011b ho zaj\u00edmalo, co prov\u00e1d\u00ed Bill, proto\u017ee chodil po dom\u011b, a\u010dkoli byla v\u0161echna sv\u011btla zhasnut\u00e1. Hlasit\u011b zaka\u0161lal, kdy\u017e sly\u0161el, jak se Bill bl\u00ed\u017e\u00ed k ob\u00fdv\u00e1ku. Cht\u011bl na sebe upozornit, aby ho Bill zaregistroval d\u0159\u00edv, ne\u017e na n\u011bj vyt\u00e1hne zbra\u0148, jejich\u017e rozm\u00eds\u0165ov\u00e1n\u00ed bylo pravd\u011bpodobn\u011b t\u00edm d\u016fvodem, pro\u010d Bill poletoval po dom\u011b po tm\u011b. I kdy\u017e na sebe Tom upozornil, Bill stejn\u011b p\u0159i\u0161el do stejn\u00e9 m\u00edstnosti a zam\u00ed\u0159il k oknu. Malinko odhrnul t\u011b\u017ek\u00e9 z\u00e1v\u011bsy, aby mohl nakouknout ven.<\/div>\n
\n

„Co tu d\u011bl\u00e1\u0161?“ zeptal se m\u00edrn\u011b znechucen\u00fdm hlasem, zat\u00edmco pohledem lustroval klidn\u00e9 okol\u00ed domu.<\/p><\/div>\n

„Sed\u00edm,“ odpov\u011bd\u011bl mu Tom s trochou ironie v hlase. \u0160tvalo ho, \u017ee se k n\u011bmu Bill op\u011bt chov\u00e1 stejn\u00fdm zp\u016fsobem jako p\u0159edt\u00edm. Byl velk\u00fd rozd\u00edl v tom, jestli s n\u00edm mluvil, anebo s n\u00edm mluvil<\/em>. Te\u010f moment\u00e1ln\u011b Toma vn\u00edmal jen jako svoji pr\u00e1ci a povinnost. Jeho hlas byl neosobn\u00ed, vzd\u00e1len\u00fd a nad\u0159azen\u00fd.<\/div>\n
Bill pustil odhrnut\u00fd z\u00e1v\u011bs, kter\u00fd se zhoupl na sv\u00e9 p\u016fvodn\u00ed m\u00edsto, a otr\u00e1ven\u00fd Tomovou odpov\u011bd\u00ed k n\u011bmu sto\u010dil pohled, aby zkusil odpov\u011bd\u011bt znovu a tak, jak Bill o\u010dek\u00e1val. Tom zakroutil o\u010dima, a\u010dkoli neo\u010dek\u00e1val, \u017ee by to Bill mohl v t\u00e9 tm\u011b zaznamenat.<\/div>\n
Omyl.<\/div>\n
Bill si jeho osobnost p\u0159e\u010detl d\u00e1vno p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se s n\u00edm v\u016fbec setkal tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159. Moc dob\u0159e znal Tomovy reakce. V\u011bd\u011bl, v jak\u00fdch chv\u00edli si Tom povzdychne, odfrkne, zavrt\u00ed hlavou, u\u0161kl\u00edbne se, proto\u010d\u00ed o\u010dima, nebo se posm\u011b\u0161n\u011b uchechtne.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
„T\u011b\u017eko po mn\u011b m\u016f\u017ee\u0161 cht\u00edt, abych po tom v\u0161em, co se dnes stalo, klidn\u011b usnul,“ p\u0159iznal.<\/div>\n
„Mohl jsi z\u016fstat ve sv\u00e9 lo\u017enici,“ podotkl Bill.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee bys mohl b\u00fdt zase Bill a ne agent Tr\u00fcmper?“<\/div>\n
„Mluv\u00ed\u0161 hlouposti,“ procedil Bill, ale posadil se do k\u0159esla jen kousek od m\u00edsta, kde byl schoulen\u00fd Tom.<\/div>\n
„Mluv\u00edm o t\u00e9 osob\u011b, kter\u00e1 vypadala, \u017ee je ochotn\u00e1 se mnou mluvit jako se sob\u011b rovn\u00fdm.“<\/div>\n
„Ta osoba neexistuje a dnes v noci jsme se o tom oba p\u0159esv\u011bd\u010dili,“ p\u0159ipomn\u011bl mu Bill. Kolovaly v n\u011bm je\u0161t\u011b zbytky adrenalinu z p\u0159edchoz\u00edho z\u00e1sahu, jinak by s Tomem nejsp\u00ed\u0161 neztratil ani slovo. Mluvil s n\u00edm, ale ne na takov\u00e9 rovin\u011b, jakou si p\u0159edstavoval Tom, a\u010dkoli po\u0159\u00e1d lep\u0161\u00ed tohle ne\u017e v\u016fbec nic.<\/div>\n
„Nev\u00edm, o \u010dem ses dnes v noci p\u0159esv\u011bd\u010dil ty, ale j\u00e1 jsem si te\u010f u\u017e stoprocentn\u011b jist\u00fd, \u017ee v\u00ed\u0161, co d\u011bl\u00e1\u0161, a mrz\u00ed m\u011b, \u017ee jsem o tob\u011b pochyboval,“ promluvil s n\u00e1znakem omluvy v hlase.<\/div>\n
„Ne \u017ee by mi na tom z\u00e1le\u017eelo,“ odtu\u0161il Bill chladn\u011b.<\/div>\n
„Ne \u017ee bych nev\u011bd\u011bl, \u017ee ti na tom nez\u00e1le\u017e\u00ed,“ u\u0161kl\u00edbl se Tom. Bill na jeho pr\u016fpov\u00eddku nijak nezareagoval. Jen z\u016fstal sed\u011bt a d\u00edval se do pr\u00e1zdna tak, jak u n\u011bj byl Tom zvykl\u00fd. M\u011bl p\u0159esn\u011b ten sam\u00fd pohled, jak\u00fdm \u010dastoval okol\u00ed, kdy\u017e jeli autem do nov\u00e9ho domu.<\/div>\n
\n

„Co tu d\u011bl\u00e1\u0161 ty?“ oplatil mu Tom ot\u00e1zku, aby ho trochu probral.<\/p><\/div>\n

„Sed\u00edm,“ pod\u00edval se Bill na Toma v\u00fdznamn\u011b. Tom ch\u00e1pav\u011b p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Lep\u0161\u00ed kraden\u00fd vtip ne\u017e v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00fd,“ p\u0159ipustil. „Pro\u010d nejde\u0161 sp\u00e1t?“ formuloval svoji ot\u00e1zku jinak.<\/div>\n
„Jistota,“ odpov\u011bd\u011bl Bill jednoslovn\u011b, jak to m\u011bl v\u011bt\u0161inou ve zvyku. Tom se zamra\u010dil.<\/div>\n
„Te\u010f v\u00e1\u017en\u011b,“ nasadil Tom nal\u00e9hav\u00fd t\u00f3n. „Nesp\u00ed\u0161, proto\u017ee m\u00e1\u0161 podez\u0159en\u00ed, \u017ee by se tu mohl n\u011bkdo objevit?“<\/div>\n
„To jsi \u0159ekl ty,“ sykl.<\/div>\n
„Bille, pros\u00edm,“ zakv\u00edlel Tom.<\/div>\n
„Nemysl\u00edm si, \u017ee by se tu mohl n\u011bkdo objevit, ale chci si b\u00fdt jist\u00fd,“ odpov\u011bd\u011bl mu Bill p\u0159ekvapiv\u011b po pravd\u011b.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom hlavou a op\u0159el si sp\u00e1nek o op\u011bradlo, ot\u00e1\u010deje se t\u011blem sm\u011brem k Billovi. „M\u016f\u017eu se na n\u011bco zeptat?“ p\u00edpl Tom chraptiv\u011b. Bill se na n\u011bj pod\u00edval, \u010d\u00edm\u017e ho n\u011bm\u011b vyzval, aby \u0159ekl, co \u0159\u00edct cht\u011bl. „Nemus\u00ed\u0161 odpov\u00eddat, jestli nechce\u0161, a v\u00edm, \u017ee kdy\u017e nebude\u0161 cht\u00edt, tak neodpov\u00ed\u0161, ale kdy\u017e jsem t\u011b dneska vid\u011bl s tou zbran\u00ed v ruce… zabil jsi u\u017e n\u011bkoho?“ zad\u00edval se na agentovu st\u00e1le kamennou tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Ano,“ odpov\u011bd\u011bl Bill bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Bylo jich hodn\u011b?“ pokra\u010doval Tom klidn\u00fdm hlasem. Necht\u011bl, aby Bill poznal, \u017ee po jeho odpov\u011bdi p\u0159\u00edmo prahne.<\/div>\n
„Kolik bylo t\u0159eba,“ ozvalo se.<\/div>\n
„Jak\u00e9 to je? N\u011bkoho zab\u00edt,“ ptal se Tom, i kdy\u017e se jeho hlas tu a tam l\u00e1mal a st\u00e1val se \u0161epotem.<\/div>\n
„Nevzpom\u00edn\u00e1m si.“ Bill\u016fv hlas klesl. U\u017e nezn\u011bl tak jasn\u011b a ost\u0159e jako p\u0159ed n\u011bkolika okam\u017eiky. Tom tu\u0161il, \u017ee mu Bill lhal, ale necht\u011bl mu oponovat. Byl r\u00e1d, \u017ee z n\u011bj dostal alespo\u0148 n\u011bjak\u00e9 odpov\u011bdi.<\/div>\n
„To je mo\u017en\u00e1 dob\u0159e,“ dodal se sympatiemi.<\/div>\n
\n

„M\u00e1\u0161 n\u011bkdy strach?“<\/p><\/div>\n

„Ne.“<\/div>\n
„Ani obavy?“<\/div>\n
„Nec\u00edt\u00edm nic.“ Bill\u016fv hlas rozezlen\u011b protnul klid, kter\u00fd se mezi nimi utvo\u0159il.<\/div>\n
„Tomu nev\u011b\u0159\u00edm,“ broukl Tom.<\/div>\n
„V\u011b\u0159 si, \u010demu chce\u0161. Nikdo m\u011b nezn\u00e1 l\u00e9pe ne\u017e j\u00e1 s\u00e1m.“<\/div>\n
„Pro\u010d?“ nakr\u010dil Tom obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Pro\u010d co?“<\/div>\n
„Pro\u010d nenech\u00e1\u0161 n\u011bkoho dal\u0161\u00edho, aby t\u011b poznal?“<\/div>\n
„Koho? Tebe? To sotva!“ odfrkl si Bill a postavil se na nohy. Pot\u0159eboval se nap\u00edt a na chv\u00edli zmizet z Tomovy bezprost\u0159edn\u00ed bl\u00edzkosti. Moc daleko ale ut\u00e9ct nemohl, proto\u017ee kuchy\u0148 se nach\u00e1zela hned p\u0159es chodbu za ob\u00fdv\u00e1kem, p\u0159i\u010dem\u017e ob\u011b m\u00edstnosti neodd\u011blovaly \u017e\u00e1dn\u00e9 zdi.<\/div>\n
„M\u011b t\u011b\u017eko, ale mo\u017en\u00e1 n\u011bkoho, kdo je ti bl\u00ed\u017e,“ uva\u017eoval Tom nahlas.<\/div>\n
„Nikdo takov\u00fd nen\u00ed a nikdy nebude,“ ozvalo se mu nad hlavou, jak se agent postavil za pohovku se sklenic\u00ed vody v ruce. Tom zaklonil hlavu, aby na agenta vid\u011bl, a\u010dkoli ve tm\u011b mohl rozeznat jen matn\u00e9 obrysy jeho postavy.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 strach, \u017ee by byla ta osoba v nebezpe\u010d\u00ed? Je to da\u0148 za to, \u010d\u00edm se \u017eiv\u00ed\u0161?“ odhadoval. Bill neodpov\u00eddal. Tomovy ot\u00e1zky se s ka\u017edou dal\u0161\u00ed dost\u00e1valy a\u017e k j\u00e1dru v\u011bci. N\u011bkam, kam ho Bill nehodlal pustit, proto se rozhodl nijak nereagovat. „J\u00e1 si nikdy neuv\u011bdomoval, \u017ee jsem vlastn\u011b s\u00e1m. M\u011bl jsem v\u017edycky kopu pr\u00e1ce, \u0161\u00edlen\u00e9 fanynky na ka\u017ed\u00e9m kroku, ale te\u010f v\u00edm, \u017ee jedin\u00fdm bl\u00edzk\u00fdm \u010dlov\u011bkem mi byl m\u016fj mana\u017eer,“ sv\u011b\u0159il se sv\u00e9mu bodyguardovi.<\/div>\n
„A co?“ promluvil Bill. Nem\u011bl nejmen\u0161\u00ed pon\u011bt\u00ed, kam t\u00edm jeho klient m\u00ed\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Chci jen \u0159\u00edct, \u017ee v\u00edm, jak\u00e9 to je b\u00fdt s\u00e1m,“ pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Nev\u00ed\u0161 nic,“ vyvr\u00e1til mu Bill. „A jestli si mysl\u00ed\u0161, \u017ee jakmile se za mnou zav\u0159ou dve\u0159e lo\u017enice, tak z m\u00e9ho obli\u010deje spadne ta maska, o kter\u00e9 si mysl\u00ed\u0161, \u017ee p\u0159ed tebou nos\u00edm, a pateticky f\u0148uk\u00e1m do pol\u0161t\u00e1\u0159e, jak jsem s\u00e1m, tak se \u0161eredn\u011b m\u00fdl\u00ed\u0161,“ zah\u0159m\u011bl. Tom se smutn\u011b pousm\u00e1l.<\/div>\n
„Ne. To ty ned\u011bl\u00e1\u0161. Ty d\u011bl\u00e1\u0161 n\u011bco daleko hor\u0161\u00edho,“ nazna\u010dil.<\/div>\n
„A sice?“ zaj\u00edmal se Bill s jasn\u011b ironick\u00fdm pobaven\u00edm v hlase. Tom hlasit\u011b vydechl a z pohovky vstal. Obe\u0161el ji a postavil se jen p\u00e1r krok\u016f p\u0159ed Billa, kter\u00fd nehybn\u011b sledoval jeho po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
\n

„Ty to v sob\u011b v\u0161echno dus\u00ed\u0161. Ignoruje\u0161 lidi kolem sebe a hlavn\u011b s\u00e1m sebe,“ pov\u011bd\u011bl mu Tom.<\/p><\/div>\n

„Co d\u011bl\u00e1m se sv\u00fdm \u017eivotem je moje v\u011bc, tak pro\u010d se o m\u011b neust\u00e1le star\u00e1\u0161? O co se sna\u017e\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Up\u0159\u00edmn\u011b? S\u00e1m nev\u00edm, ale z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu se nem\u016f\u017eu d\u00edvat na to, co se z tebe stalo,“ odpov\u011bd\u011bl Tom popravd\u011b. Jeho slova v\u0161ak Billa okam\u017eit\u011b pop\u00edchla. Na\u0161tvan\u011b t\u0159\u00edskl skleni\u010dkou o st\u016fl, kam ji zlostn\u011b odlo\u017eil, a zabodl se pohledem do Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00e9 d\u00edky pomal\u00e9mu sv\u00edt\u00e1n\u00ed za okny za\u010daly dost\u00e1vat jasn\u011bj\u0161\u00ed obrysy.<\/div>\n
Bill semkl \u010delist, narovnal se a bojovn\u011b pozvedl bradu, jak m\u00edrn\u011b zaklonil hlavu. V tu chv\u00edli u\u017e Tom p\u0159ekro\u010dil hranici Billovy trp\u011blivosti.<\/div>\n
„Neopova\u017euj se o mn\u011b mluvit, jako bys m\u011b znal. Nev\u00ed\u0161 o mn\u011b absolutn\u011b nic. Nem\u00e1\u0161 nejmen\u0161\u00ed pr\u00e1vo srovn\u00e1vat, co bylo p\u0159ed a po!“ zasy\u010del.<\/div>\n
„Te\u010f u\u017e ano. S\u00e1m jsi mi te\u010f potvrdil, \u017ee se stalo n\u011bco, d\u00edky \u010demu\u017e je n\u011bjak\u00e9 p\u0159ed a po,“ pouk\u00e1zal Tom v\u00edt\u011bzn\u011b.<\/div>\n
„Pokou\u0161\u00ed\u0161 svoje \u0161t\u011bst\u00ed, Kaulitzi! Za\u0159a\u010f zp\u00e1te\u010dku, jinak bude\u0161 ho\u0159ce litovat,“ varoval ho Bill.<\/div>\n
„Pro\u010d? Proto\u017ee jsem trefil h\u0159eb\u00edk na hlavi\u010dku? Proto\u017ee jsem s\u00e1hl n\u011bkam, kam si nikdo jin\u00fd netroufne a kde to nejv\u00edc bol\u00ed?“ pokra\u010doval Tom a sledoval, jak se v\u00fdraz v agentov\u011b tv\u00e1\u0159i m\u011bn\u00ed ka\u017edou sekundu v\u00edc a v\u00edc, ale v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b k dobr\u00e9mu. „V\u00ed\u0161 v\u016fbec je\u0161t\u011b, jak\u00e9 to je, kdy\u017e ti n\u011bkdo \u0159ekne n\u011bco hezk\u00e9ho? Kdy\u017e t\u011b n\u011bkdo pohlad\u00ed po ruce, popl\u00e1c\u00e1 po rameni, nebo t\u011b jen tak obejme? Nebo ze sebe hodl\u00e1\u0161 d\u011blat tuhle kreaturu jen proto, \u017ee ti n\u011bkdo prost\u011b zlomil srdce a odkopl t\u011b?“ vyjel Tom s nev\u00eddanou odvahou a mo\u017en\u00e1 by kur\u00e1\u017en\u011b je\u0161t\u011b pokra\u010doval, ale osoba, do kter\u00e9 se pustil, pr\u00e1v\u011b v tu chv\u00edli sly\u0161ela dost.<\/div>\n
\n

Bill pln\u00fd hn\u011bvu, ubl\u00ed\u017een\u00ed a nahromad\u011bn\u00fdch emoc\u00ed u\u017e nedok\u00e1zal ovl\u00e1dat sv\u00e9 reakce a b\u011bhem sekundy sev\u0159el pravou dla\u0148 v p\u011bst, nap\u0159\u00e1hl se a zku\u0161en\u011b ude\u0159il druh\u00e9ho mu\u017ee do obli\u010deje. Tom p\u0159ekvapen\u00edm a p\u0159edev\u0161\u00edm bolest\u00ed vyjekl a padl k zemi, jak ztratil rovnov\u00e1hu. Z\u016fstal le\u017eet na z\u00e1dech, ale levou rukou se chytil za nos, na kter\u00e9m uc\u00edtil n\u011bco tekut\u00e9ho a i p\u0159es \u0161ero dok\u00e1zal na prstech zaregistrovat tmavou l\u00e1tku, kter\u00e1 mu barvila b\u0159\u00ed\u0161ka prst\u016f do \u010dervena. Hlasit\u011b posmrkl a zvedl hlavu, aby se pod\u00edval na st\u00e1le b\u011bsn\u00edc\u00edho agenta, kter\u00fd ihned klesl k zemi za Tomem, rozkro\u010dil se nad jeho stehny a pravou rukou stiskl Tomovo hrdlo, znemo\u017e\u0148uje mu\u017ei bez probl\u00e9m\u016f d\u00fdchat.<\/p><\/div>\n

„Dob\u0159e si tuhle chv\u00edli zapamatuj, a\u017e se bude\u0161 op\u011bt c\u00edtit dostate\u010dn\u011b odv\u00e1\u017en\u00fd na to, aby ses pou\u0161t\u011bl na tenk\u00fd led. Dnes to byla jen r\u00e1na p\u011bst\u00ed, ale p\u0159\u00ed\u0161t\u011b,“ odml\u010del se a sklonil se tv\u00e1\u0159\u00ed n\u00ed\u017e k Tomovu obli\u010deji, „p\u0159\u00ed\u0161t\u011b ti ust\u0159el\u00edm hlavu bez mrknut\u00ed oka!“ zasy\u010del mu do tv\u00e1\u0159e a prudce Tomovo hrdlo pustil, tak\u017ee se mu\u017e na zemi je\u0161t\u011b nav\u00edc lehce uhodil z\u00e1tylkem o podlahu. Agent se mr\u0161tn\u011b vyhoupl na nohy a b\u011bhem okam\u017eiku zmizel ve sv\u00e9 lo\u017enici. Tom bolestn\u011b sykl a zatnul b\u0159i\u0161n\u00ed svaly, aby byl schopn\u00fd se z podlahy zvednout alespo\u0148 do sedu. Levou rukou se dr\u017eel za krv\u00e1cej\u00edc\u00ed nos a pravou si mnul zadn\u00ed \u010d\u00e1st hlavy, kter\u00e1 se zadun\u011bn\u00edm pra\u0161tila do podlahy.<\/div>\n
\n

„Bravo, Tome, bravo!“ za\u0161eptal Tom ironicky. „Fakt v\u00fdborn\u00fd,“ dodal zt\u011b\u017eka a rozhodl se opatrn\u011b postavit. Malinko zavr\u00e1voral, ale nakonec se dok\u00e1zal dostat a\u017e do koupelny, kde rozsv\u00edtil jen mal\u00e9 podlouhl\u00e9 sv\u011btlo nad zrcadlem. „Kruci!“ zaklel, kdy\u017e spat\u0159il tenk\u00fd \u010derven\u00fd prou\u017eek krve, kter\u00fd mu nyn\u00ed st\u00e9kal po horn\u00edm rtu dol\u016f. S\u00e1hl po roli toaletn\u00edho pap\u00edru, vyvl\u00e9kl ji z kovov\u00e9ho dr\u017eadla, odmotal si n\u011bkolik \u010dtvere\u010dk\u016f a po tom, co je smotal do ruli\u010dky, si je str\u010dil do pohmo\u017ed\u011bn\u00e9ho nosu. Bolelo to jako \u010dert a byla tu i ta krev, ale zlomen\u00e9 to nejsp\u00ed\u0161 nebylo. Tom sice nikdy zlomen\u00fd nos nem\u011bl, tak\u017ee netu\u0161il, jak moc se ta bolest li\u0161\u00ed od t\u00e9, kterou moment\u00e1ln\u011b c\u00edtil, ale h\u00e1dal, \u017ee zlomen\u00fd nos vypad\u00e1 daleko h\u016f\u0159.<\/p><\/div>\n

Adrenalin, kter\u00fd mu v z\u00e1v\u011bru jejich rozhovoru pumpoval v \u017eil\u00e1ch, mu mo\u017en\u00e1 zp\u016fsobil krv\u00e1cej\u00edc\u00ed a bolav\u00fd nos, ale p\u0159inesl i n\u011bco pozitivn\u00edho. Dostal z Tr\u00fcmpera emoci. Sice ne pozitivn\u00ed, ale donutil ho c\u00edtit alespo\u0148 n\u011bco, i kdy\u017e to byla zlost. Mo\u017en\u00e1 to Toma bude st\u00e1t p\u00e1r mod\u0159in, nara\u017eenin, podlitin a mo\u017en\u00e1 dokonce i p\u00e1r zl\u00e1man\u00fdch kost\u00ed, ale nakonec to bude v\u0161echno st\u00e1t za to.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Bill, kter\u00fd se po cel\u00e9m incidentu zav\u0159el ve sv\u00e9 lo\u017enici, nasupen\u011b pra\u0161til p\u011bst\u00ed do m\u011bkk\u00e9 matrace, kter\u00e1 mu zaru\u010dila, \u017ee jeho v\u00fdbuchu nebude nikdo jin\u00fd sv\u011bdkem, ale ani to mu nepomohlo dostat ze sebe tu zlost, kterou v n\u011bm Kaulitz probudil. R\u00fdpal p\u0159esn\u011b do m\u00edsta, kter\u00e9 bylo p\u0159\u00ed\u010dinnou cel\u00e9 Billovy nyn\u011bj\u0161\u00ed bytosti, a vzal si na to ten nejost\u0159ej\u0161\u00ed p\u0159edm\u011bt, jak\u00fd mohl naj\u00edt. Hradba z ledov\u00e9ho klidu a sebejistoty, kterou se Bill do te\u010f obr\u0148oval, se pov\u00e1\u017eliv\u011b zak\u00fdvala a to se agentovi ani trochu nel\u00edbilo. Po tom, jak se p\u0159ed chv\u00edl\u00ed neovl\u00e1dl a bez v\u00fd\u010ditek fyzicky napadl sv\u00e9ho klienta, si u\u017e nebyl jist\u00fd ani s\u00e1m sebou. Co bude p\u0159\u00ed\u0161t\u011b, a\u017e Kaulitz p\u0159ekro\u010d\u00ed hranici? Co kdy\u017e si ned\u00e1 pokoj? Co kdy\u017e si bude cht\u00edt tentokr\u00e1t st\u011b\u017eovat? To by pro Billa znamenalo definitivn\u00ed konec. Skon\u010dil by bez pr\u00e1ce a s pr\u00e1zdn\u00fdma rukama, proto\u017ee pr\u00e1v\u011b jeho pr\u00e1ce byla v\u0161echno, co m\u011bl a co ho dr\u017eelo p\u0159i smyslech.<\/p><\/div>\n

V\u011bd\u011bl, \u017ee ani v posledn\u00edch hodin\u00e1ch, kter\u00e9 p\u0159edstavovaly zbytky noci, neusne, p\u0159esto si vlezl do postele, schoval se pod p\u0159ikr\u00fdvku a po opravdu dlouh\u00e9 dob\u011b se schoulil do klub\u00ed\u010dka, aby na n\u011bj nikdo a nic nemohlo. Jedna jedin\u00e1 slza, kter\u00e1 sklouzla po jeho nehybn\u00e9 tv\u00e1\u0159i, nesly\u0161n\u011b stekla a\u017e na jeho sp\u00e1nek, kde se vpila do pol\u0161t\u00e1\u0159e.<\/div>\n
Vlhk\u00e1 skvrnka i stopy na Billov\u011b tv\u00e1\u0159i v\u0161ak uschnou a nikdo se o t\u00e9 jedn\u00e9 jedin\u00e9 slze nikdy nedozv\u00ed.<\/div>\n
<\/p>\n

**<\/em><\/div>\n

P\u0159\u00ed\u0161t\u011b: „Posel nov\u00fdch zpr\u00e1v“<\/p>\n

<\/em> autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o* Ahoj \u010dten\u00e1\u0159i! T\u00edmto t\u00fddnem bohu\u017eel kon\u010d\u00ed ve\u0161ker\u00e1 legrace. Tedy alespo\u0148 pro m\u011b. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed 3-4 m\u011bs\u00edce se ponesou ve znamen\u00ed honby za titulem, co\u017e obn\u00e1\u0161\u00ed psan\u00ed z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 pr\u00e1ce, u\u010den\u00ed se na posledn\u00ed zkou\u0161kov\u00e9 obdob\u00ed a pak na st\u00e1tnice, tak\u017ee pokud<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[631],"tags":[],"class_list":["post-2250","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-my-bodyguard"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2250","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2250"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2250\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2250"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2250"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2250"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}