{"id":2255,"date":"2016-02-10T15:00:00","date_gmt":"2016-02-10T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2246"},"modified":"2016-02-10T15:00:00","modified_gmt":"2016-02-10T14:00:00","slug":"bitter-sweet-returns-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/02\/10\/bitter-sweet-returns-6\/","title":{"rendered":"Bitter-sweet returns 6."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
FLASHBACK<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

Ruce m\u011bl omotan\u00e9 kolem nohou, zat\u00edmco sed\u011bl na posteli a s hlavou op\u0159enou o kolena sledoval stm\u00edvaj\u00edc\u00ed se oblohu nad jejich novou zahradou, na kter\u00e9 se proh\u00e1n\u011bli psi. Kone\u010dn\u011b se naplno zabydleli v nov\u00e9m dom\u011b v Los Angeles, m\u011bl kompletn\u011b vybaven\u00fd pokoj, jejich rodi\u010d\u016fm dorazily posledn\u00ed krabice s n\u00e1bytkem a psi si zvykli na to, \u017ee u\u017e nejsou v N\u011bmecku – m\u011bl by m\u00edt radost. Nem\u011bl.<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Sed\u011bl na posteli a u\u017e t\u0159i dny sledoval, jak se obloha s postupuj\u00edc\u00edmi hodinami pomalu m\u011bn\u00ed, zat\u00edmco on z\u016fst\u00e1v\u00e1 st\u00e1le stejn\u00fd. P\u0159\u00e1l si splynout s n\u00ed, na\u010derpat jej\u00ed s\u00edlu. Obdivoval, jak dok\u00e1\u017ee ka\u017ed\u00fd ve\u010der um\u0159\u00edt a r\u00e1no se znovu probudit, jak nech\u00e1v\u00e1 slunce, aby \u0159\u00eddilo jej\u00ed \u017eivot. Z\u00e1vid\u011bl pt\u00e1k\u016fm, kte\u0159\u00ed ka\u017ed\u00fd den vyl\u00e9tali ze sv\u00fdch hn\u00edzd, proplouvali skrz jej\u00ed mraky a d\u00edvali se na sv\u011bt ze sv\u00e9ho \u00fahlu. Z\u00e1vid\u011bl jim bezstarostnost. Doufal, \u017ee neznaj\u00ed zlomen\u00e9 srdce. D\u00edval se na nebe poset\u00e9 hv\u011bzdami a jasn\u00fd m\u011bs\u00edc a p\u0159\u00e1l si, aby nikdo na sv\u011bt\u011b nemusel za\u017e\u00edt ten pocit, kdy sledujete \u010dlov\u011bka, jen\u017e dr\u017e\u00ed v dlan\u00edch cel\u00e9 va\u0161e srdce napln\u011bn\u00e9 \u010dirou l\u00e1skou a touhou darovat mu sv\u011bt, a on, p\u0159esto\u017ee jemu sam\u00e9mu to p\u016fsob\u00ed bolest, sev\u0159e dla\u0148 v p\u011bst a nech\u00e1 va\u0161e srdce skrze prsty prot\u00e9ct jako prach.<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee se vzpamatuje?“<\/em><\/div>\n

„Je to Bill, v\u017edy\u0165\u2026 Ten se vzpamatuje v\u017edycky ze v\u0161eho.“<\/em><\/div>\n
„Tohle nen\u00ed Bill, Andy. Je\u0161t\u011b nikdy jsem nevid\u011bl Billa, aby\u2026 na m\u011b nereagoval, kdy\u017e chci set\u0159\u00edt jeho slzy. Je\u0161t\u011b nikdy.“<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

KONEC FLASHBACKU<\/strong><\/div>\n

\n

Bill se s m\u00edrn\u00fdm \u00fasm\u011bvem usazen\u00fdm na rtech op\u0159el o z\u00e1bradl\u00ed balkonu sv\u00e9ho pokoje a pohl\u00e9dl na Toma jako obvykle rozvalen\u00e9ho v k\u0159es\u00edlku s cigaretou v puse. Byla to jen chvilka, co p\u0159ilet\u011bli na ostrov, a u\u017e brzy se m\u011bli dostavit na nat\u00e1\u010den\u00ed, ale oni dva si dok\u00e1zali vy\u0161et\u0159it chvilku pro sebe, zat\u00edmco tepl\u00e9 slunce jim laskalo poko\u017eku.<\/p><\/div>\n

„V letadle, kdy\u017e jsem na chvilku usnul, zd\u00e1lo se mi o tom, jak jsme se p\u0159est\u011bhovali do L.A.,“ zamumlal Bill. „Tomi,“ lehce mu odebral cigaretu ze rt\u016f a odlo\u017eil ji do popeln\u00edku, jen aby se bratrovi mohl posadit na kolena a l\u00edn\u011b ho obejmout kolem ramen. „Pot\u0159ebuju, abys v\u011bd\u011bl, \u017ee jsem na tebe reagoval.“<\/div>\n
Tom nakr\u010dil obo\u010d\u00ed a zmaten\u011b k Billovi vzhl\u00e9dl, jen letmo si uv\u011bdomoval, \u010deho by se Billova \u0159e\u010d mohla t\u00fdkat. Nejist\u011b poklepal na jeho koleno, aby pokra\u010doval.<\/div>\n
\n
„Pamatuju si, jak jsi mluvil s Andym a b\u00e1l se, jestli se vzpamatuju. Byl jsi vyd\u011b\u0161en\u00fd z toho, \u017ee jsem nereagoval na tvoj\u00ed snahu. Nen\u00ed to pravda, Tome.“ Tom se nepohodln\u011b zavrt\u011bl a uhnul pohledem, ml\u010dky sledoval mo\u0159sk\u00e9 vlny. Doufal, \u017ee bude moct na tohle ur\u010dit\u00e9 obdob\u00ed zapomenout, nebo o n\u011bm alespo\u0148 nemluvit – stejn\u011b jako pro Billa, tak i pro n\u011bj to pat\u0159ilo k nejtemn\u011bj\u0161\u00edm obdob\u00edm jeho \u017eivota. S\u00e1hl si na vlastn\u00ed dno a p\u0159ipom\u00ednka toho v\u0161eho nad n\u00edm visela p\u0159i ka\u017ed\u00e9m pohledu na bratra. „Tome, j\u00e1 jsem si uv\u011bdomoval \u00fapln\u011b v\u0161echno, cos mi \u0159\u00edkal. Ka\u017ed\u00e9 slovo, ka\u017ed\u00e9 pohlazen\u00ed, ka\u017ed\u00e9 objet\u00ed. Pamatuju si, jak jsi m\u011b houpal v n\u00e1ru\u010di, dokud jsem neusnul, i jak jsi mi n\u011bkolikr\u00e1t denn\u011b nosil j\u00eddlo a neode\u0161el, dokud jsem to v\u0161echno nesn\u011bdl. Staral ses o m\u011b a j\u00e1 ti za to nikdy nepod\u011bkoval, nechal jsem t\u011b v domn\u011bn\u00ed, \u017ee jsem si to ani neuv\u011bdomoval. Jen\u017ee j\u00e1 si to v\u0161echno uv\u011bdomoval, jen jsem po\u0159\u00e1dn\u011b nev\u011bd\u011bl, jak s t\u00edm v\u0161\u00edm nalo\u017eit, jak ti vyj\u00e1d\u0159it vd\u011bk. Nechci, aby sis myslel, \u017ee jsem t\u011b nevn\u00edmal. Jsi \u010dlov\u011bk, kter\u00e9ho budu vn\u00edmat naprosto v\u017edycky,“ Bill mu n\u011b\u017en\u011b sev\u0159el bradu, d\u00edky \u010demu\u017e ho p\u0159im\u011bl pod\u00edvat se na n\u011bj. „A\u0165 se bude d\u00edt cokoliv, j\u00e1 t\u011b vn\u00edm\u00e1m.“<\/div>\n
\n

St\u00e1le zamra\u010den\u00fd, Tom najednou Billa objal kolem pasu a zabo\u0159il mu hlavu k b\u0159ichu, pevn\u011b ho dr\u017ee u sebe. Mlad\u0161\u00ed z bratr\u016f p\u0159ekvapen\u011b zamrkal, ale v m\u017eiku bratra objal nazp\u011bt, ml\u010dky ho hladil po vlasech. Pochopil rychle, \u017ee Tom nen\u00ed ve stavu, kdy by o tom dok\u00e1zal nebo cht\u011bl mluvit, pot\u0159eboval jen d\u00e1t najevo, \u017ee tentokr\u00e1t je to on, kdo vn\u00edm\u00e1, jen nev\u00ed, jak s t\u00edm v\u0161\u00edm nalo\u017eit. Pro jednou si role vym\u011bnili.<\/p><\/div>\n

\n

*<\/p><\/div>\n

\n

„P\u0159\u00e1l bych ti vid\u011bt ten n\u00e1dhern\u00fd v\u00fdhled,“ Bill bos\u00fdma nohama prohr\u00e1bl p\u00edsek, pohled up\u0159en\u00fd na mo\u0159e, v n\u011bm\u017e se odr\u00e1\u017eela cel\u00e1 galaxie. „P\u0159\u00edsah\u00e1m, m\u011bl jsem se narodit u mo\u0159e. Tohle je n\u011bco naprosto neskute\u010dn\u00e9ho, ur\u010dit\u011b mus\u00ed\u0161 d\u00e1t n\u011bkdy p\u0159ednost Cura\u00e7au p\u0159ed Maledivami.“<\/p><\/div>\n

„Slibuju, \u017ee tam n\u011bkdy polet\u00edme spolu,“ ozval se z druh\u00e9 strany telefonu Bushid\u016fv hlubok\u00fd hlas. „Stejn\u011b jsem si \u0159\u00edkal, \u017ee u\u017e by bylo na \u010dase zm\u011bnit dovolenkovou destinaci.“<\/div>\n
„To kv\u016fli mn\u011b zrovna nemus\u00ed\u0161,“ Bill se ti\u0161e zasm\u00e1l. „Jen bys to sem jednou zkusit mohl, je tu kr\u00e1sn\u00fd klid. V\u0161ak uvid\u00ed\u0161 pozd\u011bji v televizi. Nev\u00edm, jestli je to jen mnou, nebo tady je v\u00e1\u017en\u011b \u00fapln\u011b jin\u00e1 atmosf\u00e9ra, ne\u017e si pamatuju z Malediv. I kdy\u017e pracuju, jsem tak skv\u011ble uvoln\u011bn\u00fd,“ vydechl. „Dok\u00e1zal jsem s Tomem mluvit i o tom, co se d\u011blo v L. A. v prvn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch. Jako kdyby tohle prost\u0159ed\u00ed ze m\u011b cht\u011blo dostat v\u0161echno \u0161patn\u00e9.“<\/div>\n
„Chce\u0161 o tom mluvit i se mnou?“<\/div>\n
Chlapec si prohr\u00e1bnul vlasy, pohledem sklouzl na toulav\u00e9 \u0161t\u011bn\u011b, kter\u00e9 se v tr\u00e1v\u011b kousek opod\u00e1l radostn\u011b v\u00e1lelo. Vypadalo, jako kdyby u\u017e dlouho nedostalo po\u0159\u00e1dn\u011b naj\u00edst, ale jemu to o\u010dividn\u011b nijak nevadilo. Bill p\u0159\u00edsahal, \u017ee sly\u0161el slastn\u00e9 bru\u010den\u00ed z tlami\u010dky \u0161t\u011bn\u011bte. „Chci. Ale mysl\u00edm, \u017ee k tomu bude pot\u0159eba, abychom se vid\u011bli osobn\u011b. Nen\u00ed to n\u011bco, co by se dalo prob\u00edrat p\u0159es telefon.“<\/div>\n
„U\u017e jsem si napl\u00e1noval n\u011bjak\u00e9 akce v Kol\u00edn\u011b v dob\u011b, kdy tam budete nat\u00e1\u010det. Budu s tebou moct b\u00fdt ka\u017edou volnou chvilku.“<\/div>\n
„To zn\u00ed jako pl\u00e1n.“<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Cura\u00e7ao se uk\u00e1zalo jako perfektn\u00ed terapie pro Billovu st\u00e1le se uzdravuj\u00edc\u00ed du\u0161i. Stejn\u011b jako jeho poko\u017eka se jemn\u011b halila hn\u011bd\u00fdm odst\u00ednem, tak i potemn\u011bl\u00e1 du\u0161e nab\u00edrala sv\u011btlo, jak se mu \u00fasm\u011bv vkr\u00e1dal na rty \u010d\u00edm d\u00e1l \u010dast\u011bji. Hovory s Bushidem se st\u00e1valy n\u011b\u017en\u011bj\u0161\u00edmi s ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm hovorem, p\u0159i\u010dem\u017e jim velmi brzy p\u0159estaly sta\u010dit jednou denn\u011b – Bill si ka\u017ed\u00fd den vy\u010dlenil b\u011bhem pauzy mezi nat\u00e1\u010den\u00edm kr\u00e1tkou chvilku, jen aby Bushidovi mohl pop\u0159\u00e1t dobr\u00e9 r\u00e1no. Stejn\u011b jako s Bushidem, i s Tomem se vztah upev\u0148oval ka\u017ed\u00fdm dnem. A\u010dkoliv chlapc\u016fv star\u0161\u00ed bratr s jeho nov\u011b za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00edm vztahem st\u00e1le tak \u00fapln\u011b nesouhlasil, nedok\u00e1zal pop\u0159\u00edt fakt, \u017ee Billovi se da\u0159\u00ed l\u00e9pe, a to pro n\u011bj bylo rozhoduj\u00edc\u00ed. St\u00e1lo to sice spoustu \u00fasil\u00ed, ale dok\u00e1zal v sob\u011b naj\u00edt alespo\u0148 tolik sebezap\u0159en\u00ed, aby u\u017e se nemra\u010dil poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se Bill o Bushidovi zm\u00ednil, ob\u010das se dok\u00e1zal i pousm\u00e1t. Byla p\u0159ed nimi je\u0161t\u011b dost dlouh\u00e1 cesta, ale u\u017e se dalo mluvit o tom, \u017ee jdou spr\u00e1vn\u00fdm sm\u011brem.<\/p><\/div>\n

\n

M\u011bs\u00edc na Cura\u00e7au uplynul rychleji, ne\u017e se kdo v\u016fbec sta\u010dil rozkoukat. Sotva p\u00e1r hodin pot\u00e9, co p\u0159ist\u00e1li na leti\u0161ti v Kol\u00edn\u011b, Bill u\u017e sed\u011bl v aut\u011b, m\u00ed\u0159e do nahr\u00e1vac\u00edho studia, kter\u00e9 si na n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed dva m\u011bs\u00edce pronajal Bushido. Oba doufali, \u017ee jim to poskytne alespo\u0148 trochu tolik pot\u0159ebn\u00e9ho soukrom\u00ed, ne\u017e vy\u0159e\u0161\u00ed v\u0161echna temn\u00e1 z\u00e1kout\u00ed z jejich st\u00e1le bolestiv\u00e9 minulosti. M\u011bli toho tolik, co si \u0159\u00edct!<\/p><\/div>\n

Naposledy si zkontroloval jemn\u00fd make-up, ne\u017e kone\u010dn\u011b zazvonil na zvonek, kter\u00fd ho m\u011bl vpustit k tomu, po kter\u00e9m jeho srdce tak dlouho tesknilo. Nejist\u00fdm krokem stoupal po schodech do nejvy\u0161\u0161\u00edho patra, jak mu \u0161ipky chyt\u0159e radily cestu ke studiu. P\u0159iv\u00edtalo ho v\u0159el\u00e9 teplo zpoza m\u00edrn\u011b otev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00ed, mocn\u011b n\u00e1sledovan\u00e9 pocitem, kdy\u017e se na n\u011bj Bushido poprv\u00e9 po odluce l\u00e1skypln\u011b usm\u00e1l.<\/div>\n
\n

Kabelku nechal mezi dve\u0159mi spole\u010dn\u011b se sv\u00fdm odhodl\u00e1n\u00edm, \u017ee na to p\u016fjdou pomalu, a rovnou k n\u011bmu chvatn\u011b p\u0159e\u0161el, pevn\u011b ho obj\u00edmaje kolem krku. „Ahoj,“ vydechl slastn\u011b, jakmile se Bushidovy pa\u017ee zasekly na jeho pase.<\/p><\/div>\n

„P\u0159edstavoval jsem si tuhle chv\u00edli snad stokr\u00e1t,“ odv\u011btil Bushido ti\u0161e, „ale ani jedna p\u0159edstava se nevyrovnala tomuhle pocitu.“<\/div>\n
Bill se bla\u017een\u011b usm\u00e1l, prsty p\u0159ejel po jeho kr\u00e1tk\u00fdch vlasech. „J\u00e1 si celou dobu p\u0159edstavoval, jak se budu dr\u017eet d\u00e1l a budu opatrn\u00fd. A pod\u00edvej, jak moc se dr\u017e\u00edm vlastn\u00edch rozhodnut\u00ed.“<\/div>\n
Bushido si chlapce neochotn\u011b odt\u00e1hl na vzd\u00e1lenost pa\u017e\u00ed, jen aby na n\u011bj pochybova\u010dn\u011b pohl\u00e9dl. „V\u00e1\u017en\u011b v\u011b\u0159\u00ed\u0161, \u017ee bych se spokojil s pouh\u00fdm pozdravem? A\u0165 u\u017e by ses sna\u017eil sebev\u00edc, j\u00e1 bych t\u011b obejmout prost\u011b musel,“ dlan\u00ed opatrn\u011b vyjel z pasu p\u0159es kl\u00ed\u010dn\u00ed kosti a krk a\u017e k chlapcov\u00fdm rt\u016fm, kter\u00e9 zlehka pohladil. Bill vydechl, s p\u0159iv\u0159en\u00fdma o\u010dima m\u00edrn\u011b zaklonil hlavu. „Minim\u00e1ln\u011b objet\u00ed, kdy\u017e polibek si zat\u00edm nezaslou\u017e\u00edm,“ hlesl Bushido.<\/div>\n
Bill se pousm\u00e1l a p\u0159ik\u00fdvl, realita ho tvrd\u011b ude\u0159ila do zad, kdy\u017e o krok od mu\u017ee ustoupil. „To m\u00e1\u0161 pravdu\u2026 Mysl\u00edm, \u017ee tu bylo n\u011bco, o \u010dem jsme si cht\u011bli promluvit, hm?“<\/div>\n
„Tv\u016fj pobyt v L. A.,“ p\u0159ik\u00fdvl Bushido souhlasn\u011b.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee by sis m\u011bl p\u0159ipravit k\u00e1vu nebo n\u011bco. Nejsp\u00ed\u0161 se ti nebude l\u00edbit, co v\u0161echno usly\u0161\u00ed\u0161.“<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

„Kdy\u017e jsme se lou\u010dili na leti\u0161ti, ani si nedok\u00e1\u017ee\u0161 p\u0159edstavit, jak hrozn\u00fd let to pro m\u011b pak byl. Sed\u011bl jsem s malou d\u00e1mou v n\u00e1ru\u010d\u00ed a bre\u010del j\u00ed do srsti, zat\u00edmco Tom m\u011b zoufale sledoval. V\u0161ichni jsme se c\u00edtili neuv\u011b\u0159iteln\u011b na hovno, jen ka\u017ed\u00fd z jin\u00e9ho d\u016fvodu. Po p\u0159\u00edletu do L. A. jsem\u2026 byl \u00fapln\u011b pr\u00e1zdn\u00fd,“ Bill k Anisovi sed\u00edc\u00edmu vedle n\u011bj nejist\u011b vzhl\u00e9dl. „Bolest z toho, \u017ee jsem t\u011b ztratil, byla tak velk\u00e1, a\u017e jsem ji \u00fapln\u011b p\u0159estal vn\u00edmat, stejn\u011b jako v\u0161echno ostatn\u00ed. Lhostejn\u011b jsem sledoval na\u0161e psy, byl jsem \u00fapln\u011b apatick\u00fd. Pokud byly Tomovy ot\u00e1zky slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e stupnice bolesti, \u010dasto se mi v\u016fbec nepoda\u0159ilo odpov\u011bd\u011bt mu. \u010casto jsem u\u017e ani nedok\u00e1zal plakat, jak jsem byl vyprahl\u00fd v\u0161\u00edm. Vy\u010derp\u00e1valo m\u011b u\u017e jen doj\u00edt si do sprchy, cht\u011blo se mi po\u0159\u00e1d sp\u00e1t. Tohle pokra\u010dovalo cel\u00fd m\u011bs\u00edc, i kdy\u017e jsem si b\u011bhem toho obdob\u00ed ob\u010das do\u0161el nakoupit nebo tak. A\u0165 u\u017e mi Tom domluvil sch\u016fzku s Natalie nebo Andreasem, poka\u017ed\u00e9 to byl horor pro m\u011b i pro n\u011b. A\u017e pozd\u011bji jsem dok\u00e1zal s Tomem mluvit, p\u0159i\u010dem\u017e ten den jsem s n\u00edm rovnou vyrazil i ven. Bl\u00ed\u017eily se n\u00e1m term\u00edny promo akc\u00ed a j\u00e1 c\u00edtil, \u017ee se mus\u00edm zvednout, jinak bude hrozn\u00fd mal\u00e9r. Na tom ve\u010d\u00edrku jsem poznal Alexe.“<\/p><\/div>\n

„Experta na zlomen\u00e1 srdce,“ poznamenal Anis se stopou j\u00edzlivosti.<\/div>\n
\n

Bill p\u0159ik\u00fdvl, ani na okam\u017eik nezalitoval, \u017ee se o Alexovi zm\u00ednil. K jeho \u017eivotu pat\u0159il a pr\u00e1v\u011b jemu byl vd\u011b\u010dn\u00fd za to, \u017ee se dok\u00e1zal postavit na nohy a za\u010d\u00edt zase \u017e\u00edt. Bez n\u011bj by to v\u0161echno z\u016fstalo na Tomovi, a kv\u016fli tomu by se cel\u00fd \u017eivot nen\u00e1vid\u011bl. „Mysl\u00edm, \u017ee neb\u00fdt jeho p\u00e9\u010de a neust\u00e1l\u00e9 snahy dostat se mi bl\u00ed\u017e, by mi to trvalo mnohem d\u00e9le a je\u0161t\u011b bych b\u011bhem uzdravovac\u00edho procesu zni\u010dil Toma, Anisi,“ p\u0159iznal ti\u0161e. „Alex byl vytrval\u00fd – v\u011bd\u011bl, \u017ee jsem zlomen\u00fd a nevadilo mu to, dal mi dostatek \u010dasu k tomu, abych si p\u0159iznal, \u017ee m\u016fj \u017eivot neskon\u010dil. Dlouho jsem si ho v\u016fbec necht\u011bl pustit dovnit\u0159, z\u016fst\u00e1val jsem odm\u011b\u0159en\u00fd, nev\u011b\u0159il jsem mu. B\u00e1l jsem se znovu uv\u011b\u0159it,“ pousm\u00e1l se, kdy\u017e Bushido nat\u00e1hl ruku a omluvn\u011b s n\u00edm propletl prsty. Bill mu dla\u0148 stiskl, omluva byla p\u0159ijata. „Jakmile jsem mu ale uv\u011b\u0159il, do\u0161lo mi, \u017ee Alexandr je opravdu hodn\u00fd mu\u017e s obrovsk\u00fdm srdcem. Moc dob\u0159e v\u00edm, \u017ee se do m\u011b zamiloval.“<\/p><\/div>\n

„Zamiloval ses ty do n\u011bj?“<\/div>\n
\n

Bill mu rozt\u0159esen\u00fdmi prsty zvedl bradu a s jemn\u00fdm \u00fasm\u011bvem zavrt\u011bl hlavou. „Ne takov\u00fdm zp\u016fsobem, jak\u00fdm by si p\u0159\u00e1l on,“ pohladil ho po tv\u00e1\u0159i. „Alexe jsem si zamiloval jako dal\u0161\u00edho bratra, jako str\u00e1\u017ece, kter\u00fd m\u011b chytil za ruku a vyvedl z pekla zp\u00e1tky na zem. Alex od za\u010d\u00e1tku v\u011bd\u011bl, \u017ee tady v N\u011bmecku z\u016fstal n\u011bkdo, komu pat\u0159\u00ed cel\u00e9 m\u00e9 srdce, a \u017ee by trvalo celou v\u011b\u010dnost, ne\u017e bych do n\u011bj dok\u00e1zal vpustit n\u011bkoho dal\u0161\u00edho. A kdy\u017e jsme s Tomem p\u0159ijali nab\u00eddku na porotcov\u00e1n\u00ed v Superstar, po\u010d\u00edtal s t\u00edm, \u017ee bych t\u011b mohl potkat. V\u011bd\u011bl, \u017ee m\u016f\u017ee v jedin\u00e9 sekund\u011b p\u0159ij\u00edt o v\u0161echno, co tak t\u011b\u017ece budoval.“<\/p><\/div>\n

Anis nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. „Jemu to nevadilo?“<\/div>\n
„Byl to p\u0159eci on, kdo mi \u0159ekl, \u017ee bych ti m\u011bl d\u00e1t \u0161anci. V\u011b\u0159\u00ed, \u017ee te\u010f m\u00e1me \u0161anci zjistit, jestli by n\u00e1m to fungovalo, kdyby Anna nebyla. J\u00e1 samoz\u0159ejm\u011b v\u00edm, \u017ee Anna tady, sv\u00fdm zp\u016fsobem, bude v\u017edycky – m\u00e1\u0161 s n\u00ed d\u011bti a j\u00e1 respektuju, \u017ee jsou na prvn\u00edm m\u00edst\u011b. Taky ti ale nebudu lh\u00e1t, \u017ee m\u011b tohle uv\u011bdom\u011bn\u00ed nemrzelo,“ s povzdechem sklopil pohled. „Doufal jsem, \u017ee na prvn\u00edm m\u00edst\u011b budu v\u017edycky jen j\u00e1, ale tohle zvl\u00e1dnu. V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee pokud d\u011bti jednou pozn\u00e1m, zamiluju si je a pochop\u00edm u\u017e \u00fapln\u011b, \u017ee ony jsou na prvn\u00edm m\u00edst\u011b a v\u017edycky budou. Toho se neboj, jsem rozumn\u00fd a rodinu ct\u00edm.“<\/div>\n
\n

„Bille, j\u00e1\u2026“ Bushido si promnul obli\u010dej, do kter\u00e9ho se mu b\u011bhem Billova vypr\u00e1v\u011bn\u00ed vepsala \u00fanava z posledn\u00edch m\u011bs\u00edc\u016f. Psychick\u00e1 nepohoda, kterou za\u017e\u00edval, byla najednou na prvn\u00ed pohled viditeln\u00e1 a Bill nepochyboval, \u017ee ani on to nem\u011bl jednoduch\u00e9, p\u0159esto\u017ee kolem sebe m\u011bl svoje potomky.<\/p><\/div>\n

„Ne\u0159\u00edk\u00e1m ti to proto, abys m\u011b litoval, nebo abys m\u011bl v\u00fd\u010ditky, Anisi,“ Bill se k n\u011bmu kousek p\u0159isunul a konej\u0161iv\u011b ho pohladil po z\u00e1dech. „Jen jsem cht\u011bl, abys v\u011bd\u011bl, co se d\u011blo. Cht\u011bl jsem t\u011b dostat do d\u011bn\u00ed v\u0161ech t\u011bch m\u011bs\u00edc\u016f. Nev\u00edm, co se sem dostalo do tisku, nebo co kolovalo internetem, tak\u017ee nem\u00e1m pon\u011bt\u00ed, jak\u00fd sis mohl nebo nemohl ud\u011blat obr\u00e1zek, jak na tom jsem. Cht\u011bl jsem t\u011b sezn\u00e1mit i s t\u00edm, co pro m\u011b znamen\u00e1 Alex. Anisi, ani jeden z n\u00e1s to b\u011bhem t\u011bch let nem\u011bl jednoduch\u00e9. Vid\u00edm ti to na tv\u00e1\u0159i a v o\u010d\u00edch,“ n\u011b\u017en\u011b ho pohladil po tv\u00e1\u0159i, „ale te\u010f u\u017e v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee to m\u016f\u017eeme zvl\u00e1dnout. \u017de se m\u016f\u017eeme zase uzdravit.“<\/div>\n
Bushid\u016fv pohled zm\u011bkl, prsty jemn\u011b projel skrz chlapcovy hebk\u00e9 vlasy. „V\u011b\u0159\u00ed\u0161, \u017ee to zvl\u00e1dneme spole\u010dn\u011b?“<\/div>\n
Bill s \u00fasm\u011bvem p\u0159ik\u00fdvl, k Bushidovu boku se vst\u0159\u00edcn\u011b p\u0159itulil, nech\u00e1vaje se obejmout kolem pasu. „V\u011b\u0159\u00edm, Anisi.“<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. FLASHBACK Ruce m\u011bl omotan\u00e9 kolem nohou, zat\u00edmco sed\u011bl na posteli a s hlavou op\u0159enou o kolena sledoval stm\u00edvaj\u00edc\u00ed se oblohu nad jejich novou zahradou, na kter\u00e9 se proh\u00e1n\u011bli psi. Kone\u010dn\u011b se naplno zabydleli v nov\u00e9m dom\u011b v Los Angeles,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[636],"tags":[],"class_list":["post-2255","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-bitter-sweet-returns"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2255","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2255"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2255\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2255"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2255"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2255"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}