{"id":2259,"date":"2016-02-08T15:00:00","date_gmt":"2016-02-08T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2250"},"modified":"2016-02-08T15:00:00","modified_gmt":"2016-02-08T14:00:00","slug":"lost-treasure-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/02\/08\/lost-treasure-11\/","title":{"rendered":"Lost Treasure 11."},"content":{"rendered":"
autor: Becs<\/strong><\/div>\n
\n

Bill st\u00e1l ve dve\u0159\u00edch studia a nerv\u00f3zn\u011b se o\u0161\u00edval. M\u00edstnost u\u017e sice vid\u011bl, ale je\u0161t\u011b nikdy nebyl vevnit\u0159. Z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu mu to p\u0159ipadalo jako posv\u00e1tn\u00e9 \u00fazem\u00ed a b\u00e1l se vkro\u010dit.<\/p><\/div>\n

„Tome, j\u00e1 se na to nec\u00edt\u00edm,“ zak\u0148oural.<\/div>\n
„Na co se nec\u00edt\u00ed\u0161?“ ohl\u00e9dl se po n\u011bm p\u0159ekvapen\u011b Tom. U\u017e byl uvnit\u0159 a pr\u00e1v\u011b vytahoval ze stojanu jednu ze sv\u00fdch obl\u00edben\u00fdch kytar.<\/div>\n
„Na tohle,“ rozhodil Bill rukama a rozhl\u00e9dl se po m\u00edstnosti.<\/div>\n
„Co bl\u00e1zn\u00ed\u0161? Nejdeme pracovat. Nebudu t\u011b nutit, abys vym\u00fd\u0161lel nov\u00e9 texty. Jen jsem myslel, \u017ee by bylo fajn si zahr\u00e1t n\u011bjak\u00e9 star\u0161\u00ed p\u00edsni\u010dky. Ty, kter\u00e9 zn\u00e1\u0161,“ uklid\u0148oval jej a p\u0159e\u0161el a\u017e k n\u011bmu.<\/div>\n
„Od t\u00e9 doby, co ses vr\u00e1til z nemocnice, jsi je\u0161t\u011b nezp\u00edval a m\u011b to trochu znepokojuje,“ p\u0159iznal a nerv\u00f3zn\u011b tiskl krk kytary. „D\u0159\u00edv jsi zp\u00edval po\u0159\u00e1d. Broukal sis v jednom kuse, a\u017e n\u00e1s to doh\u00e1n\u011blo na pokraj zoufalstv\u00ed.“<\/div>\n
Bill se pousm\u00e1l.<\/div>\n
„J\u00e1 m\u00e1m strach, \u017ee mi to u\u017e nep\u016fjde,“ p\u0159iznal a sklopil pohled k zemi.<\/div>\n
„Nesmysl,“ zakroutil Tom hlavou. Popadl Billa za ruku a vt\u00e1hl jej dovnit\u0159. Nohou kopl do dve\u0159\u00ed a ty se s hlasit\u00fdm pr\u00e1sknut\u00edm zav\u0159ely. Dot\u00e1hl bratra a\u017e ke k\u0159eslu a donutil jej, aby se posadil. S\u00e1m se rozvalil na gau\u010di proti n\u011bmu.<\/div>\n
„Tak, \u010d\u00edm chce\u0161 za\u010d\u00edt?“ zeptal se s \u0161ibalsk\u00fdm \u00fasm\u011bvem. „Co t\u0159eba Durch den Monsun?“<\/div>\n
„Oh bo\u017ee, to ne,“ za\u00fap\u011bl Bill a p\u0159ekryl si obli\u010dej dlan\u011bmi.<\/div>\n
„Co se ti nel\u00edb\u00ed? Tohle n\u00e1s p\u0159ece proslavilo,“ chechtal se Tom a polo\u017eil si kytaru na nohy.<\/div>\n
„To je sice pravda, ale nemysl\u00edm si, \u017ee m\u00e1m z\u00e1jem tuhle p\u00edsni\u010dku je\u0161t\u011b zp\u00edvat,“ zakroutil hlavou Bill a usadil se v k\u0159esle pohodln\u011bji.<\/div>\n
„Tak kterou?“ k\u00fdvl hlavou Tom.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
„Co t\u0159eba Rescue me?“ zv\u00e1\u017en\u011bl Bill a up\u0159el na n\u011bj sv\u00e9 \u010dokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di. Vp\u00edjel se pohledem do Tomovy tv\u00e1\u0159e a m\u00edstnost najednou zaplavila napjat\u00e1 atmosf\u00e9ra. Tom mapoval obli\u010dej sv\u00e9ho bratra a m\u011bl dojem, \u017ee je tady n\u011bjak\u00e1 pointa, kter\u00e1 mu unik\u00e1. P\u0159ilo\u017eil ruce ke kyta\u0159e a sna\u017eil se set\u0159\u00e1st mrazen\u00ed, je\u017e se mu \u0161\u00ed\u0159ilo po p\u00e1te\u0159i.<\/div>\n
Sklonil pohled dol\u016f a jeho prsty se automaticky rozb\u011bhly po strun\u00e1ch. Tuhle p\u00edsni\u010dku hr\u00e1l stokr\u00e1t, mo\u017en\u00e1 tis\u00edckr\u00e1t, a p\u0159esto jej naprosto odrovnalo, kdy\u017e Bill za\u010dal zp\u00edvat. M\u011bl pocit, jako by to bylo poprv\u00e9, co m\u011bl mo\u017enost sly\u0161et jeho \u00fachvatn\u00fd hlas. Jak p\u0159edpokl\u00e1dal, nem\u011bl se zp\u011bvem \u017e\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m. N\u011bco takov\u00e9ho se nezapom\u00edn\u00e1.<\/div>\n
\n

Postupn\u011b se propracov\u00e1vali cel\u00fdm songem a Tom nem\u011bl odvahu zvednout o\u010di. B\u00e1l se, \u017ee by ho p\u0159\u00edval emoc\u00ed odrovnal. Jen na kr\u00e1tko se odhodlal a zvednul zrak. Spat\u0159il sv\u00e9ho dokonal\u00e9ho bratra, jak se soust\u0159ed\u00ed na zp\u011bv a vkl\u00e1d\u00e1 do toho v\u0161e. Hloubka Billov\u00fdch cit\u016f se odr\u00e1\u017eela v jeho o\u010d\u00edch. Na jeden okam\u017eik se jejich pohledy st\u0159etly a Tomovi se zadrhl dech v hrdle. M\u011bl co d\u011blat, aby dok\u00e1zal pokra\u010dovat v hran\u00ed. Kdyby se tak pekeln\u011b nesoust\u0159edil, kytara by mu asi vypadla z rukou. Bill byl jedn\u00edm slovem n\u00e1dhern\u00fd. Vypadal jako f\u00e9nix, co se zved\u00e1 z popela. Jako by se vyloupl z \u0161ed\u00e9 slupky, kter\u00e1 jej v posledn\u00edch t\u00fddnech obklopovala, a najednou tady sed\u011bl a z\u00e1\u0159il, obklopen\u00fd jasn\u00fdm b\u00edl\u00fdm sv\u011btlem. Tom jen st\u011b\u017e\u00ed dohr\u00e1l posledn\u00ed t\u00f3ny a ve studiu se rozhostilo napjat\u00e9 ticho.<\/p><\/div>\n

\n

„Nezapomn\u011bl jsem to,“ \u0161pitl Bill a bylo z\u0159ejm\u00e9, \u017ee se mu t\u011blem rozl\u00e9v\u00e1 \u00faleva a radost.<\/p><\/div>\n

„Bylo to dokonal\u00e9,“ vyslovil Tom tich\u00e9 p\u0159izn\u00e1n\u00ed. Jen marn\u011b se sna\u017eil zakr\u00fdt, jak j\u00edm tento z\u00e1\u017eitek ot\u0159\u00e1sl. Ruce se mu t\u0159\u00e1sly a nedok\u00e1zal si p\u0159edstavit, \u017ee by te\u010f byl schopen znovu hr\u00e1t.<\/div>\n
Bill zrudl a sklopil zrak do sv\u00e9ho kl\u00edna. Kdy\u017e zvedl hlavu, jejich pohledy se do sebe zaklesly. Tom sly\u0161el zb\u011bsil\u00fd tlukot sv\u00e9ho srdce a topil se v mo\u0159i \u010dokol\u00e1dy. V tom mu hlavou prob\u011bhla vzpom\u00ednka. Tenhle pohled znal. U\u017e jej jednou za\u017eil. Byl to TEN pohled. Ten, kter\u00fd si s Billem vym\u011b\u0148ovali, kdy\u017e v\u0161echno, co se m\u011blo st\u00e1t, bylo jen v jejich p\u0159edstav\u00e1ch. Byl to ten pohled, p\u0159i kter\u00e9m si v minulosti uv\u011bdomil, jak moc ve skute\u010dnosti bratra miluje.<\/div>\n
Tom vy\u010dk\u00e1val, nedok\u00e1zal pohnout ani jedin\u00fdm svalem. C\u00edtil to Bill stejn\u011b? Mohla by se historie opakovat? Mohlo to m\u00edt stejn\u00fd pr\u016fb\u011bh jako tenkr\u00e1t? Nesm\u011ble si ol\u00edzl rty a vy\u010dk\u00e1val na bratrovu reakci.<\/div>\n
Ten se v\u0161ak jen o\u0161il a \u0159ekl: „Tak, kterou si d\u00e1me te\u010f?“<\/div>\n
Ta chv\u00edle pominula, stejn\u011b rychle jako p\u0159i\u0161la a Tom m\u011bl pocit, \u017ee mu srdce spadlo do kalhot. P\u0159ece jen to bylo jin\u00e9. Tentokr\u00e1t nebyli na stejn\u00e9 vln\u011b. Chab\u011b se usm\u00e1l a za\u010dal vybrnk\u00e1vat dal\u0161\u00ed melodii.<\/div>\n
\n

Takto se postupn\u011b dostali od p\u00edsni\u010dek z alba Scream, p\u0159es Zimmer 483, a\u017e k song\u016fm z Humanoid.<\/p><\/div>\n

„Jde ti to,“ zhodnotil up\u0159\u00edmn\u011b Tom a chystal se vr\u00e1tit kytaru zp\u011bt do stojanu.<\/div>\n
„Tome, po\u010dkej,“ zarazil ho sp\u011b\u0161n\u011b Bill. „Zahraj mi n\u011bjakou p\u00edsni\u010dku z nov\u00e9ho alba.“ V o\u010d\u00edch mu sv\u00edtila tich\u00e1 prosba.<\/div>\n
„Ale v\u017edy\u0165 ty nezn\u00e1\u0161. Nebude\u0161 moct zp\u00edvat,“ pronesl Tom.<\/div>\n
„Mohl bys zp\u00edvat ty,“ \u0159ekl nesm\u011ble Bill a potuteln\u011b se usm\u00edval.<\/div>\n
„Nep\u0159ich\u00e1z\u00ed v \u00favahu,“ zakroutil hlavou rozhodn\u011b Tom a za\u010dal se znovu zvedat.<\/div>\n
„Ale no tak, v\u00edm, \u017ee to um\u00ed\u0161. V\u0161echny koncerty zp\u00edv\u00e1\u0161 se mnou, jen nem\u00e1\u0161 mikrofon. Takhle to \u0159\u00edk\u00e1\u0161 i novin\u00e1\u0159\u016fm ne?“ pop\u00edchl ho vesele. Up\u0159el na n\u011bj sv\u00e9 o\u010di a pokou\u0161el se o n\u011bco, co pravd\u011bpodobn\u011b m\u011bl b\u00fdt ps\u00ed pohled.<\/div>\n
„Pros\u00edm,“ kn\u00edknul Bill, p\u0159edst\u00edraje srdceryvn\u00e9 f\u0148uk\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Nesn\u00e1\u0161\u00edm t\u011b,“ povzdechl si Tom. Znovu se pohodln\u011b usadil na gau\u010d a zeptal se: „Kterou?“<\/div>\n
Bill nad\u0161en\u011b zatleskal rukama a slo\u017eil nohy pod sebe. Tetelil se radostn\u00fdm o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm.<\/div>\n
„Nev\u00edm, nech\u00e1m to na tob\u011b.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ povzdechl si Tom a naposledy toho dne p\u0159ilo\u017eil ruce na kytaru. Nep\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, co bude hr\u00e1t, jeho prsty to rozhodly za n\u011bj.<\/div>\n
\n

„One night, one scream, one echo<\/p><\/div>\n

Silence louder than before<\/div>\n
One tear of blood on the floor<\/div>\n
Cold wind through my broken door<\/div>\n
Oh, you’re beautiful<\/div>\n
Don’t you go, I need you so\u2026“<\/div>\n
\n

Prvn\u00ed t\u00f3ny, kter\u00e9 vy\u0161ly z jeho hrdla, byly dost nejist\u00e9. Kdyby m\u011bl zp\u00edvat p\u0159ed k\u00fdmkoliv jin\u00fdm, pravd\u011bpodobn\u011b by se c\u00edtil dost trapn\u011b, ale pro sv\u00e9ho br\u00e1\u0161ku byl ochoten tohle ud\u011blat. Pomalu se dost\u00e1val k refr\u00e9nu.<\/p><\/div>\n

\n

„But I always be<\/p><\/div>\n

Invaded by you, invaded by you\u2026“<\/div>\n
\n

Jeho hlas byl polo\u017een mnohem n\u00ed\u017e ne\u017e ten Bill\u016fv. Pochopiteln\u011b nebyl tak vyzp\u00edvan\u00fd, p\u0159esto d\u011blal, co mohl. Tak jako jeho bratr i on vkl\u00e1dal do zp\u011bvu v\u0161echny emoce, kter\u00e9 tam podle n\u011bj m\u011bly b\u00fdt.<\/p><\/div>\n

Kdy\u017e dohr\u00e1l, povzbudiv\u011b mrkl na Billa. „Tak dobr\u00fd jako ty nikdy nebudu. Ale snaha byla.“<\/div>\n
Chystal se vst\u00e1t, kdy\u017e zahl\u00e9dl, jak jeho bratr zni\u010dehonic zbledl. Vyt\u0159e\u0161til o\u010di, jako by na zdi za Tomovou hlavou uvid\u011bl n\u011bco d\u011bsiv\u00e9ho, p\u0159itom sed\u011bl strnule jako socha.<\/div>\n
„Co se d\u011bje?“ zeptal se opatrn\u011b Tom, odlo\u017eil kytaru stranou a rychle si klekl p\u0159ed Billa. Ten v\u0161ak d\u00e1l up\u00edral o\u010di na st\u011bnu. Ruce si p\u0159itiskl na otev\u0159en\u00e1 \u00fasta. Jeho t\u011blo se za\u010dalo m\u00edrn\u011b t\u0159\u00e1st.<\/div>\n
„Bille, co je? Ty m\u011b d\u011bs\u00ed\u0161?“ polo\u017eil mu Tom ruku na koleno a lehce s n\u00edm zacloumal. Ten jako by si n\u00e1hle uv\u011bdomil, \u017ee nen\u00ed v m\u00edstnosti s\u00e1m a up\u0159el o\u010di na bratra.<\/div>\n
„Tomi, je mi n\u011bjak zle,“ vykoktal a ruce mu te\u010f doslova vibrovaly.<\/div>\n
„Tak jedeme do nemocnice,“ vstal rychle Tom a natahoval k n\u011bmu ruce, aby mu pomohl vst\u00e1t. Bill v\u0161ak razantn\u011b zakroutil hlavou.<\/div>\n
\n

„Nechci nic sly\u0161et. Co kdy\u017e je n\u011bco \u0161patn\u011b? Co kdy\u017e je to n\u011bjak\u00fd n\u00e1sledek t\u00e9 nehody?“ Tomovi se hlavou honily nejhor\u0161\u00ed mo\u017en\u00e9 sc\u00e9n\u00e1\u0159e. Znovu m\u011bl p\u0159ed sebou obraz sv\u00e9ho mal\u00e9ho br\u00e1\u0161ky p\u0159ipojen\u00e9ho na p\u0159\u00edstroje. P\u0159i t\u00e9 p\u0159edstav\u011b se ot\u0159\u00e1sl.<\/p><\/div>\n

„Ne, j\u00e1 bych si cht\u011bl j\u00edt jen lehnout a bude to dobr\u00e9. P\u0159\u00edsah\u00e1m. Nechci u\u017e zp\u00e1tky do nemocnice,“ zaskuhral Bill.<\/div>\n
„Bille,“ zak\u0148oural Tom a v o\u010d\u00edch se mu zra\u010dily obavy.<\/div>\n
„Ne, v\u00e1\u017en\u011b. Nen\u00ed to tak zl\u00e9. Opravdu. Lehnu si. Mo\u017en\u00e1 bych si dal trochu vody,“ drmolil p\u0159ekotn\u011b. Do nemocnice se necht\u011bl vr\u00e1tit za nic na sv\u011bt\u011b.<\/div>\n
„Dob\u0159e, pom\u016f\u017eu ti,“ chytl jej za ruce a postavil na nohy. Celou dobu mu \u0161el t\u011bsn\u011b po boku a oparn\u011b ho podp\u00edral, jako by byl ze skla. Nitro mu ochromoval neuv\u011b\u0159iteln\u00fd strach. Automaticky jej vedl do sv\u00e9ho pokoje, ani na vte\u0159inu ho nenapadlo, \u017ee by to m\u011blo b\u00fdt jinak.<\/div>\n
Bill si skopnul boty a lehnul si do postele. Zuby mu drkotaly o sebe, jak se t\u0159\u00e1sl. Tom mu p\u0159et\u00e1hl p\u0159ikr\u00fdvku a\u017e pod krk a b\u00e1zliv\u011b se na n\u011bj zahled\u011bl. Nev\u011bd\u011bl, co by m\u011bl d\u011blat. Zavolat doktora? Matce?<\/div>\n
\n

„Donese\u0161 mi pros\u00edm tu vodu?“ po\u017e\u00e1dal Bill, tv\u00e1\u0159 b\u00edlou jako duch.<\/p><\/div>\n

„Jasn\u011b,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom a sp\u011b\u0161n\u011b vyb\u011bhl z pokoje, vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee m\u016f\u017ee ud\u011blat alespo\u0148 n\u011bco. Za p\u00e1r vte\u0159in byl zp\u00e1tky a pod\u00e1val Billovi skleni\u010dku. Ten ji popadl a vypil prakticky na jeden z\u00e1tah.<\/div>\n
„Bille, tohle se mi nel\u00edb\u00ed,“ za\u010dal Tom, Bill jej v\u0161ak rychle p\u0159eru\u0161il.<\/div>\n
„Budu v pohod\u011b. Jen si pot\u0159ebuju odpo\u010dinout.“<\/div>\n
Tom pora\u017een\u011b sv\u011bsil ramena. Nem\u011blo smysl se s n\u00edm dohadovat.<\/div>\n
„Mohl by sis pros\u00edm sednout ke mn\u011b?“ po\u017e\u00e1dal Bill s nejist\u00fdm v\u00fdrazem. Tom jej okam\u017eit\u011b poslechl. Vyhledal pod p\u0159ikr\u00fdvkou bratrovu ruku a sp\u011b\u0161n\u011b ji stiskl ve sv\u00e9.<\/div>\n
„Bude to v po\u0159\u00e1dku,“ uji\u0161\u0165oval Billa hlasem, kter\u00e9mu ani on s\u00e1m neuv\u011b\u0159il. Ma\u010dkal jeho ruku a modlil se ke v\u0161emu, na co si dok\u00e1zal vzpomenout, aby byl jeho br\u00e1\u0161ka v po\u0159\u00e1dku. Nedok\u00e1zal si p\u0159edstavit, \u017ee by o n\u011bj m\u011bl znovu p\u0159ij\u00edt.<\/div>\n
\n

\u2026<\/strong><\/div>\n

<\/p>\n

„Bille, co se mi to tady tv\u016fj bratr sna\u017e\u00ed \u0159\u00edct?“ zeptala se Simone s hrozbou v o\u010d\u00edch. St\u00e1la u kuchy\u0148sk\u00e9 linky v jejich rodn\u00e9m dom\u011b mezi st\u0159epy z hrn\u00ed\u010dku, kter\u00fd upustila na zem. Se zalo\u017een\u00fdma rukama v bok a pohledem pln\u00fdm ohn\u011b vypadala velmi nebezpe\u010dn\u011b.<\/em><\/div>\n

„Ehm, mysl\u00edm, \u017ee se ti sna\u017e\u00ed \u0159\u00edct, \u017ee bychom letos cht\u011bli jet na dovolenou sami. Jen my dva. Bez kapely, bez kamar\u00e1d\u016f, no a taky bez v\u00e1s,“ posledn\u00ed dv\u011b slov prakticky jen za\u0161eptal a sklopil hlavu do kl\u00edna. V ruce nerv\u00f3zn\u011b \u017emoulal lem sv\u00e9ho \u010dern\u00e9ho trika.<\/em><\/div>\n
„Mami, nevykl\u00e1dej si to \u0161patn\u011b,“ vyhrkl Tom a rychle vstal od stolu, kde s Billem sed\u011bli.<\/em><\/div>\n
„Nen\u00ed to tak, \u017ee bychom necht\u011bli tr\u00e1vit \u010das s tebou a s Gordonem, ale u\u017e hrozn\u011b dlouho jsme s Billem nebyli spolu sami dva,“ vysv\u011btloval rychle a sna\u017eil se napravit \u0161kody, je\u017e jeho slova nap\u00e1chala.<\/em><\/div>\n
„Ale v\u017edy\u0165 jste spolu po\u0159\u00e1d,“ mra\u010dila se d\u00e1l jejich matka, v\u00fdraz v jej\u00edm obli\u010deji v\u0161ak o trochu zm\u011bkl. Sehnula se a za\u010dala sb\u00edrat st\u0159epy. Tom si p\u0159id\u0159epl a chvatn\u011b j\u00ed pom\u00e1hal.<\/em><\/div>\n
„To sice jsme, ale nejsme spolu tak, jak bychom cht\u011bli b\u00fdt,“ vysv\u011btloval Bill.<\/em><\/div>\n
„A to je jak?“ zvedla se Simone a p\u00e1trav\u011b se po nich rozhl\u00ed\u017eela.<\/em><\/div>\n
„Jako brat\u0159i,“ \u0159ekl Tom rychle a hodil nevra\u017eiv\u00fdm pohledem po bratrovi. „Po\u0159\u00e1d jen pracujeme. N\u011bkde l\u00edt\u00e1me, n\u011bco d\u011bl\u00e1me, s n\u011bk\u00fdm mluv\u00edme a nikdy nem\u00e1me sv\u016fj dvoj\u010dec\u00ed \u010das. A mysl\u00edm, \u017ee po tom, jak tvrd\u011b pracujeme, si to zaslou\u017e\u00edme.“<\/em><\/div>\n
„Jo fakt tvrd\u011b,“ k\u00fdval Bill hlavou jako pejsek a do\u010dkal se tak od Toma dal\u0161\u00edho pobu\u0159uj\u00edc\u00edho pohledu. Matka nem\u011bla \u0161anci to poznat, ale Tom moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, co se bratrovi hon\u00ed hlavou. Zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e tato slova pronesl dost nemravn\u00fdm zp\u016fsobem. Jejich obsc\u00e9nnost v\u0161ak na\u0161t\u011bst\u00ed mohl zachytit jen Tom.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„Nikdo ne\u0159\u00edk\u00e1, \u017ee nepracujete tvrd\u011b,“ povzdechla si jejich matka, hodila zbytky hrnku do ko\u0161e, p\u0159e\u0161la p\u0159es kuchy\u0148 a posadila se ke stolu. Tom ji napodobil a nerv\u00f3zn\u011b si p\u0159i tom skous\u00e1val ret.<\/em><\/div>\n

„J\u00e1 jen nech\u00e1pu, pro\u010d nechcete, abychom jeli s v\u00e1mi. Taky s v\u00e1mi chci tr\u00e1vit \u010das,“ pronesla a v jej\u00edm hlase bylo zn\u00e1t zklam\u00e1n\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Mami, jsme tady te\u010f. A ur\u010dit\u011b je\u0161t\u011b bude spousta p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed, jak b\u00fdt spolu. Ale tohle je n\u011bco, co s Billem opravdu moc chceme,“ up\u0159el Tom o\u010di na matku a doufal, \u017ee kdy\u017e nasad\u00ed pat\u0159i\u010dn\u011b p\u0159esv\u011bd\u010div\u00fd v\u00fdraz, matka nakonec ustoup\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Moc, moc chceme,“ p\u0159izvukoval Bill. Tom u\u017e nem\u011bl s\u00edlu d\u00e1vat mu jakkoliv najevo, \u017ee jeho pozn\u00e1mky mu nepom\u00e1haj\u00ed a uv\u00e1d\u011bj\u00ed ho do rozpak\u016f.<\/em><\/div>\n
„No, vid\u00edm, \u017ee jste rozhodnut\u00ed. Tak asi nen\u00ed o \u010dem mluvit,“ rozhodila Simone ruce a se sv\u011b\u0161en\u00fdmi rameny se vydala pry\u010d z kuchyn\u011b.<\/em><\/div>\n
„Mami, po\u010dkej. Nechceme, abys byla smutn\u00e1 nebo na\u0161tvan\u00e1. Vynahrad\u00edme ti to,“ volal za n\u00ed sp\u011b\u0161n\u011b Tom, ale odpov\u011bdi u\u017e se mu nedostal<\/a>o.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„Skv\u011bl\u00fd, te\u010f je ura\u017een\u00e1,“ bouchl p\u011bst\u00ed do stolu Tom. Povzdechl si a obr\u00e1til pozornost na sv\u00e9ho bratra.<\/em><\/div>\n

„P\u0159ejde j\u00ed to,“ m\u00e1vl bezstarostn\u011b rukou Bill.<\/em><\/div>\n
„Co je to, sakra, s tebou? V\u016fbec jsi mi nepomohl. To ty jsi tady ten mlad\u0161\u00ed, kter\u00e9mu v\u0161echno projde. M\u011bls j\u00ed to \u0159\u00edct ty. Jak to, \u017ee jsem to najednou v\u0161echno odnesl j\u00e1? A co to bylo za debiln\u00ed dov\u011btky? Chce\u0161 n\u00e1s prozradit nebo co?“ sy\u010del roz\u010d\u00edlen\u011b polohlasem tak, aby ho nezaslechly ne\u017e\u00e1douc\u00ed u\u0161i.<\/em><\/div>\n
„Promi\u0148, Tomi. Nemysl\u00ed mi to, kdy\u017e mi odep\u00edr\u00e1\u0161 sex. Jsem hrozn\u011b nadr\u017een\u00fd,“ za\u00fap\u011bl Bill a zk\u0159ivil obli\u010dej, aby tak n\u00e1zorn\u011b p\u0159edvedl sv\u00e9 utrpen\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Nebudeme to d\u011blat v dom\u011b rodi\u010d\u016f. \u0158\u00edk\u00e1m ti to po st\u00e9,“ \u0161eptl Tom a naklonil se na \u017eidli dozadu, kontroluje tak, jestli se matka nevrac\u00ed. „A nen\u00ed to tak dlouho, aby ti to u\u017e tla\u010dilo na mozek,“ dodal, kdy\u017e se zhoupl zp\u00e1tky.<\/em><\/div>\n
„Je to u\u017e p\u011bt dn\u016f a ty jsi tak neuv\u011b\u0159iteln\u011b sexy. Jenom se na tebe pod\u00edv\u00e1m a stoj\u00ed mi,“ \u0159ekl Bill s \u017e\u00e1dostiv\u00fdm v\u00fdrazem. Doufal, \u017ee \u00fa\u010dinnou manipulac\u00ed nakonec bratra zlom\u00ed a dop\u0159eje mu tak pot\u0159ebn\u00e9 pot\u011b\u0161en\u00ed. Pod stolem mu polo\u017eil ruku na koleno a postupn\u011b ji sunul nahoru. Tom ho v\u0161ak zarazil, ne\u017e stihl nap\u00e1chat v\u011bt\u0161\u00ed \u0161kody.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„Ne,“ vydechl, ale vzru\u0161en\u00ed v jeho o\u010d\u00edch jej prozradilo. Polknul, poposedl a rychle se ohl\u00e9dl p\u0159es rameno. To, \u017ee by je matka na\u010dapala p\u0159i n\u011b\u010dem d\u016fv\u011brn\u00e9m, ho d\u011bsilo od chv\u00edle, kdy pro\u0161li dve\u0159mi jej\u00edho domu. V\u011bd\u011bl, \u017ee dr\u017eet se od Billa d\u00e1l nebude jednoduch\u00e9, zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e mu to jeho bratr zt\u011b\u017eoval sv\u00fdma nenechav\u00fdma rukama, ale necht\u011bl p\u0159ipustit, aby na to n\u011bkdo n\u011bkdy p\u0159i\u0161el a v\u0161echno kr\u00e1sn\u00e9 mezi nimi tak pokazil.<\/em><\/div>\n

„V\u00edm, \u017ee to taky chce\u0161,“ vrn\u011bl smysln\u011b Bill a h\u00e1zel na bratra sv\u00e9 nejsv\u016fdn\u011bj\u0161\u00ed pohledy.<\/em><\/div>\n
„Te\u010f se s tebou o tom nebudu bavit,“ procedil Tom skrz zatnut\u00e9 zuby a sna\u017eil se ovl\u00e1dnout rozkrok, ve kter\u00e9m mu za\u010d\u00ednalo pulzovat. I jemu u\u017e chyb\u011bl sex. Byl zvykl\u00fd na pravideln\u00fd p\u0159\u00edsun uvoln\u011bn\u00ed, a to, \u017ee se nav\u00edc bratra nemohl ani dotknout, jej p\u0159\u00edmo drtilo.<\/em><\/div>\n
„Fajn,“ rezignoval nakonec Bill. „Ale v\u00ed\u0161 co? Maledivy, baby. Tam si t\u011b osedl\u00e1m,“ rozz\u00e1\u0159il se a z o\u010d\u00ed mu sv\u00edtilo nad\u0161en\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Rad\u0161i by sis m\u011bl sbalit hodn\u011b lubrikantu,“ p\u0159istoupil Tom na jeho hru. Jeho rty se rozt\u00e1hly do \u0161kodolib\u00e9ho \u00fasm\u011bvu.<\/em><\/div>\n
„Ty by sis m\u011bl zabalit hodn\u011b chladiv\u00e9ho gelu. Proto\u017ee na tob\u011b bud jezdit tak, a\u017e t\u011b z toho bude v\u0161echno bolet,“ oplatil mu.<\/em><\/div>\n
„Hlavn\u011b si mus\u00edm zabalit pouta,“ sto\u010dil Tom pohled ke stropu, p\u0159edst\u00edraje hlubok\u00e9 zamy\u0161len\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Och bo\u017ee. V\u00e1\u017en\u011b t\u011b neukec\u00e1m ani na jedno \u010d\u00edslo?“ zast\u00e9nal zoufale Bill a skousl si spodn\u00ed ret. Ruce sepjat\u00e9 p\u0159ed sebou na stole v tich\u00e9 prosb\u011b.<\/em><\/div>\n
„Uvid\u00edme,“ povyt\u00e1hl Tom ro\u0161\u0165\u00e1cky obo\u010d\u00ed.<\/p>\n

<\/em> autor: Becs<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Becs Bill st\u00e1l ve dve\u0159\u00edch studia a nerv\u00f3zn\u011b se o\u0161\u00edval. M\u00edstnost u\u017e sice vid\u011bl, ale je\u0161t\u011b nikdy nebyl vevnit\u0159. Z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu mu to p\u0159ipadalo jako posv\u00e1tn\u00e9 \u00fazem\u00ed a b\u00e1l se vkro\u010dit. „Tome, j\u00e1 se na to nec\u00edt\u00edm,“ zak\u0148oural. „Na co<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[641],"tags":[],"class_list":["post-2259","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lost-treasure"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2259","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2259"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2259\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2259"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2259"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2259"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}