{"id":2260,"date":"2016-02-07T16:00:00","date_gmt":"2016-02-07T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2251"},"modified":"2016-02-07T16:00:00","modified_gmt":"2016-02-07T15:00:00","slug":"posledni-andeluv-narek-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/02\/07\/posledni-andeluv-narek-10\/","title":{"rendered":"Posledn\u00ed and\u011bl\u016fv n\u00e1\u0159ek 10."},"content":{"rendered":"
autor: SakuraUchihaHaruno13<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tom b\u011bhem sn\u00eddan\u011b jenom zamy\u0161len\u011b hled\u011bl p\u0159ed sebe, jako by se sna\u017eil p\u0159ij\u00edt na kloub n\u011bjak\u00e9 z\u00e1had\u011b. J\u00eddlo do \u00fast vkl\u00e1dal velice opatrn\u011b a sna\u017eil se nehltat, aby se op\u011bt nepozvracel.<\/div>\n
„D\u011bje se n\u011bco?“ cht\u011bl v\u011bd\u011bt Bill.<\/div>\n
„Dne\u0161n\u00ed noc,“ za\u010dal v\u00e1hav\u011b Tom, „co se stalo?“ zaj\u00edmal se. „M\u00e1m takov\u00fd divn\u00fd pocit\u2026“ na chvili\u010dku se odml\u010del, nebyl si jist\u00fd, jak by sv\u00e9 pochyby m\u011bl vyj\u00e1d\u0159it. Na oby\u010dejn\u00fd sen mu to v\u0161echno p\u0159i\u0161lo a\u017e moc re\u00e1ln\u00e9, ale na realitu zase moc uhozen\u00e9.<\/div>\n
„Nic,“ pokr\u010dil rameny Bill. „Mo\u017en\u00e1 jsi m\u011bl jen divn\u00e9 sny,“ pokra\u010doval, ani\u017e by skute\u010dn\u011b vypov\u011bd\u011bl, co se v noci odehr\u00e1lo. „T\u0159eba je to jen reakce na zm\u011bnu prost\u0159ed\u00ed, nebo ti prost\u011b nevyhovuje postel,“ zamlouval to, jak to jen \u0161lo. Za \u017e\u00e1dnou cenu mu necht\u011bl p\u0159iznat, \u017ee manipuloval s jeho mysl\u00ed.<\/div>\n
„A pro\u010d jsi spal v koupeln\u011b?“ polo\u017eil Tom dal\u0161\u00ed ot\u00e1zku, na ni\u017e za\u010dal Bill horliv\u011b vym\u00fd\u0161let odpov\u011b\u010f, zat\u00edmco jeho kamenn\u00fd v\u00fdraz vyjad\u0159oval jen chladnou odm\u011b\u0159enost.<\/div>\n
„Nemohl jsem sp\u00e1t,“ dal se do sv\u00e9 vymy\u0161len\u00e9 odpov\u011bdi, „cht\u011bl jsem si opl\u00e1chnout obli\u010dej a trochu se probrat, pak jsem se ale posadil k van\u011b, p\u0159em\u00fd\u0161lel jsem, u\u017e ani nev\u00edm nad \u010d\u00edm, a tak n\u011bjak jsem nejsp\u00ed\u0161 usnul,“ dokon\u010dil nic ne\u0159\u00edkaj\u00edc\u00ed v\u00fdpov\u011b\u010f. Nebyl \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee mu mus\u00ed lh\u00e1t, uv\u011bdomoval si dost jasn\u011b tu n\u00e1hlou propast, kter\u00e1 mezi nimi zela, ale nebyl s to ji n\u011bjak odstranit. S\u00e1m se v sob\u011b nevyznal.<\/div>\n
\n

„Jak mysl\u00ed\u0161,“ pokr\u010dil rameny Tom, p\u0159i\u010dem\u017e zv\u011bdavost z jeho tv\u00e1\u0159e nevymizela, ba se zd\u00e1lo, \u017ee se zn\u00e1sobila.<\/p><\/div>\n

„Asi u\u017e p\u016fjdu,“ zm\u011bnil Bill t\u00e9ma, vstal od stolu a odnesl sv\u016fj tal\u00ed\u0159, na n\u011bm\u017e le\u017eel \u00fapln\u011b nedot\u010den\u00fd chleba se \u0161unkou a s\u00fdrem.<\/div>\n
„Nebude\u0161 zas j\u00edst?“ divil se Tom.<\/div>\n
„Bude chv\u00edli trvat, ne\u017e si na to zvyknu,“ odv\u011btil a dal se k odchodu. Tom ho beze slova n\u00e1sledoval. Marcus je s ne zrovna \u0161\u0165astn\u00fdm v\u00fdrazem doprovodil zp\u00e1tky na pokoj.<\/div>\n
„Marcusi,“ Bill si ho vzal na moment stranou a do rukou mu vtiskl Tomovu krabi\u010dku cigaret, „tohle si u\u017e m\u016f\u017ee\u0161 vz\u00edt,“ usm\u00e1l se. „Tom u\u017e nebude,“ reagoval na jeho dosti zmaten\u00fd pohled.<\/div>\n
„Jak to mysl\u00ed\u0161?“ Marcus si skute\u010dn\u011b nebyl jist\u00fd t\u00edm, co se pr\u00e1v\u011b stalo. M\u011bl za to, \u017ee je Tom siln\u00fd ku\u0159\u00e1k.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu t\u011b toho taky zbavit,“ nab\u00eddl se s tajupln\u00fdm v\u00fdrazem v o\u010d\u00edch, „kdybys cht\u011bl.“<\/div>\n
„Jak?“ Marcus byl dost na v\u00e1\u017ek\u00e1ch. Necht\u011bl v\u011b\u0159it n\u011bkomu, kdo j\u00edm zprvu manipuloval.<\/div>\n
„Co si mysl\u00ed\u0161 o hypn\u00f3ze?“ zeptal se m\u00edsto odpov\u011bdi a jenom sledoval, jak se v Marcusov\u00fdch o\u010d\u00edch zjevilo \u010dir\u00e9 zd\u011b\u0161en\u00ed.<\/div>\n
„Ne!“ k\u0159ikl r\u00e1zn\u011bji, ne\u017e ve skute\u010dnosti cht\u011bl. „Nem\u00e1m to r\u00e1d, pak bys se mnou mohl d\u011blat cokoli, to nedovol\u00edm!“ vzep\u0159el se okam\u017eit\u011b jeho nab\u00eddce. „V\u016fbec nech\u00e1pu, \u017ee Tom souhlasil!“<\/div>\n
Bill neodpov\u011bd\u011bl. Necht\u011bl mu \u0159\u00edkat, \u017ee to v\u0161e u\u010dinil bez Tomova souhlasu.<\/div>\n
\n
„Jen jsem se nab\u00eddl,“ zvedl ve znamen\u00ed obrany ruce vzh\u016fru a jen pokr\u010dil rameny, „kdyby sis to ale p\u0159ece jenom rozmyslel,“ \u0161ibalsky se mu bl\u00fdsklo v o\u010d\u00edch, „v\u00ed\u0161, kde m\u011b najde\u0161.“<\/div>\n
„Jsi zvr\u00e1cen\u00fd!“ ok\u0159ikl ho Marcus a Tomovu krabi\u010dku si schoval do kapsy uniformy. „Nem\u016f\u017ee\u0161 manipulovat s lidmi, je to nemor\u00e1ln\u00ed, nehumanistick\u00e9 a b\u016fhv\u00edco je\u0161t\u011b!“<\/div>\n
„Uklidni se,“ promlouval k n\u011bmu chl\u00e1choliv\u00fdm hlasem, zat\u00edmco mu sm\u00ed\u0159liv\u011b polo\u017eil ruce na ramena. „Cht\u011bl jsem ti jen pomoct,“ jeho hlas jemn\u011b p\u0159e\u0161el do t\u00f3nu, v n\u011bm\u017e se oz\u00fdvalo ubl\u00ed\u017een\u00ed a bolest. Necht\u011bl se st\u00e1t vyvrhelem kv\u016fli tomu, \u017ee n\u00e1hle vid\u011bl a v\u011bd\u011bl v\u00edc ne\u017e ostatn\u00ed. Cht\u011bl pom\u00e1hat, ale zd\u00e1lo se, \u017ee a\u0165 u\u017e ud\u011bl\u00e1 cokoli, tvrd\u011b naraz\u00ed na odpor ostatn\u00edch. Postupn\u011b m\u011bl pocit, \u017ee se od v\u0161ech vzdaluje, jako by byl n\u011b\u010d\u00edm, co nikdy nebudou schopni p\u0159ijmout, a to ho hodn\u011b bolelo.<\/div>\n
„Nech m\u011b b\u00fdt!“ set\u0159\u00e1sl jeho ruku a o krok ustoupil, jako by se snad sp\u00e1lil o pekeln\u00fd ohe\u0148. „Pom\u016f\u017ee\u0161 n\u00e1m, kdy\u017e u\u017e odsud vypadne\u0161!“ vychrlil ze sebe na jeden dech v\u011btu, kterou Bill nebyl schopn\u00fd un\u00e9st. Utekl sm\u011brem k v\u00fdchodu, prob\u011bhl venkovn\u00edmi prostory a vlezl si do \u0161e\u0159\u00edkov\u00e9ho ke\u0159e. Rozt\u0159esen\u00fdmi prsty nahmatal zapalova\u010d, ale krabi\u010dku s cigaretami u sebe nem\u011bl. Do\u0161lo mu, \u017ee svoje nechal v pokoji a bolestiv\u011b zasku\u010del.<\/div>\n
\n

V tu chv\u00edli se sna\u017eil dovolat bo\u017e\u00ed pomoci. Sna\u017eil se ovl\u00e1dat sv\u016fj vztek i zklam\u00e1n\u00ed. Uv\u011bdomoval si, \u017ee tahle cesta, na kterou se vydal, nebude jednoduch\u00e1, ale p\u0159i\u0161lo mu, \u017ee je toho u\u017e prost\u011b p\u0159\u00edli\u0161. Lhal Tomovi, Marcus mu \u0159ekl, \u017ee by byl rad\u0161i, kdyby ode\u0161el, a k tomu v\u0161emu ani netu\u0161il, co by m\u011bl ve skute\u010dnosti d\u011blat. Dostal n\u011bco, \u010demu by se snad dalo \u0159\u00edkat dar, ale nebyl schopn\u00fd to ovl\u00e1dat.<\/p><\/div>\n

„Pro\u010d j\u00e1?“ cht\u011bl v\u011bd\u011bt, zat\u00edmco si slo\u017eil hlavu do dlan\u00ed a ve spleti sv\u00fdch vlastn\u00edch my\u0161lenek se sna\u017eil naj\u00edt odv\u011bkou pravdu, kter\u00e1 by snad mohla b\u00fdt \u0159e\u0161en\u00edm t\u00e9hle situace. Na nic ale nenarazil.<\/div>\n
Andy byl s n\u00edm a s l\u00e1skypln\u00fdm v\u00fdrazem ho sledoval. Cht\u011bl mu poskytnout \u00fat\u011bchu, znovu a znovu, dokud by se Bill nevzchopil a ne\u0161el d\u00e1l. Na\u0161ept\u00e1val mu sl\u016fvka, dot\u00fdkal se jeho srdce a sna\u017eil se ho otev\u0159\u00edt v\u011b\u010dn\u00e9 l\u00e1sce a bo\u017e\u00ed moudrosti. V\u011bd\u011bl, \u017ee ho Bill te\u010f pot\u0159ebuje.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

And\u011bl osudu jen mrzut\u011b listoval vlastn\u00ed knihou a pro\u010d\u00edtal si st\u00e1le dokola ty sam\u00e9 \u0159\u00e1dky. P\u0159i\u0161el na to, \u017ee Bill, o jeho\u017e \u017eivot bylo tolik bojov\u00e1no, propadal melancholii a st\u00e1val se z n\u011bj n\u011bkdo \u00fapln\u011b jin\u00fd ne\u017e dobr\u00fd \u010dlov\u011bk. Skute\u010dnost, kter\u00e1 se pr\u00e1v\u011b odehr\u00e1la, mu p\u0159i\u0161la sp\u00ed\u0161e \u00fasm\u011bvn\u00e1 ne\u017e tragick\u00e1. Byl si jist, \u017ee chlapec dostal, co zaslou\u017eil.<\/p><\/div>\n

„Skute\u010dn\u011b bys nem\u011bl m\u00edt takovou \u0161kodolibou radost,“ ozval se za jeho z\u00e1dy Archand\u011bl Michael, kter\u00fd u\u017e del\u0161\u00ed dobu sledoval jeho pr\u00e1ci a v\u011bd\u011bl, \u017ee ne v\u0161e zde prob\u00edh\u00e1 p\u0159esn\u011b tak, jak m\u00e1.<\/div>\n
„V \u017eivot\u011b ka\u017ed\u00e9ho \u010dlov\u011bka mus\u00ed nastat pern\u00e9 okam\u017eiky,“ br\u00e1nil sv\u00e9 po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 m\u00e1lem p\u0159i\u0161el o \u017eivot,“ p\u0159ipomn\u011bl mu. „Jestli se m\u00e1 zm\u011bnit, bude pot\u0159ebovat hodn\u011b l\u00e1sky a pomoci, ale jsem si jist\u00fd, \u017ee to za to bude st\u00e1t,“ promlouval v\u00e1\u017en\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„Nemysl\u00edm si, \u017ee by si n\u011bco takov\u00e9ho zaslou\u017eil,“ odm\u00edtav\u011b zakroutil hlavou And\u011bl osudu. „Dostal toho u\u017e dost a snahu o zlep\u0161en\u00ed u n\u011bj skute\u010dn\u011b nepozoruji,“ st\u00e1l si tvrdo\u0161\u00edjn\u011b na sv\u00e9m.<\/div>\n
„Nech jej, aby se pln\u011b na\u0161el a osvobodil od v\u0161ech t\u011b\u017ekost\u00ed, dop\u0159ej mu prostor k r\u016fstu,“ \u017e\u00e1dal.<\/div>\n
„Je to ale jeho volba,“ \u0159ekl. „Nevypad\u00e1 to, \u017ee by cht\u011bl pokra\u010dovat ve sv\u00e9m rozhodnut\u00ed, v\u017edy\u0165 proti v\u016fli manipuluje s ostatn\u00edmi.“<\/div>\n
„Za \u00fa\u010delem pomoci,“ doplnil ho Archand\u011bl Michael.<\/div>\n
„A\u0165 je jeho osud zaslou\u017een\u00fd,“ uzav\u0159el jejich debatu And\u011bl osudu a sv\u00e9 my\u0161lenky sto\u010dil op\u011bt k dal\u0161\u00edmu pl\u00e1nu, jak n\u011bkomu trochu zava\u0159it.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Tom st\u00e1l u okna a nep\u0159\u00edtomn\u011b hled\u011bl z okna. Sna\u017eil se p\u0159ij\u00edt na to, kam se pod\u011bl jeho spolubydl\u00edc\u00ed. Nevid\u011bl ho, \u017ee by se proch\u00e1zel, proto se p\u0159iklonil k tomu, \u017ee chce b\u00fdt nejsp\u00ed\u0161 s\u00e1m.<\/p><\/div>\n

On se ale bez n\u011bj nudil a po n\u011bkolika minut\u00e1ch, kdy zva\u017eoval, jestli je to skute\u010dn\u011b dobr\u00fd n\u00e1pad, se ho vydal hledat. Prvn\u00ed m\u00edsto, kter\u00e9 ho napadlo, byl \u0161e\u0159\u00edkov\u00fd ke\u0159, kde spolu ned\u00e1vno byli. Srdce mu p\u0159\u00edmo zaplesalo, kdy\u017e tam Billa uvid\u011bl. Jeho pocit radosti se ale znenad\u00e1n\u00ed zm\u011bnil, kdy\u017e post\u0159ehl, \u017ee se \u010dernovlas\u00fd chlapec tr\u00e1p\u00ed. Opatrn\u011b prolezl v\u011btvemi a sedl si kousek za n\u011bj. Rukama ho objal a polo\u017eil si svou hlavu na jeho rameno.<\/div>\n
Uc\u00edtil, jak sebou Bill polekan\u011b \u0161kubl, ale neodt\u00e1hl se. Z\u016fstali takhle, ani\u017e by zprvu n\u011bkdo n\u011bco \u0159ekl.<\/div>\n
Tom ho opatrn\u011b za\u010dal hladit po pa\u017e\u00edch, a\u017e Billovi nesko\u010dila hus\u00ed k\u016f\u017ee. Tohle ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b neznal, netu\u0161il, jak by m\u011bl reagovat, proto jen z\u016fstal v tichosti a u\u017e\u00edval si ten zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit, kter\u00fd vych\u00e1zel z jeho hrudi a jako neskute\u010dn\u011b siln\u00fd d\u00e9mon se cht\u011bl vydrat na povrch.<\/div>\n
N\u011bkolikr\u00e1t siln\u011b vzdychl a p\u0159er\u00fdvav\u011b se nadechl. V Tomov\u011b p\u0159\u00edtomnosti se mu n\u00e1hle nedost\u00e1valo vzduchu. Nedok\u00e1zal popsat ten kr\u00e1sn\u00fd pocit, kter\u00fd se mu prohnal cel\u00fdm t\u011blem ve chv\u00edli, kdy p\u0159i\u0161el na to, \u017ee ho neodsoudili \u00fapln\u011b v\u0161ichni. Byl za Tomovu p\u0159\u00edtomnost skute\u010dn\u011b r\u00e1d.<\/div>\n
\n

„Tome,“ za\u010dal p\u0159er\u00fdvav\u011b, „odpus\u0165 mi,“ \u017e\u00e1dal, zat\u00edmco se v n\u011bm pralo n\u011bkolik jeho protich\u016fdn\u00fdch pocit\u016f.<\/p><\/div>\n

„Za co?“ nech\u00e1pal Tom a d\u00e1l ho jemn\u011b hladil.<\/div>\n
„Zmanipuloval jsem t\u011b,“ p\u0159iznal Bill. „Ve\u010der, zhypnotizoval jsem t\u011b.“<\/div>\n
Tom sebou polekan\u011b \u0161kubl, ale neodt\u00e1hl se. „Co \u017ees ud\u011blal?“ nech\u00e1pal.<\/div>\n
„P\u0159im\u011bl jsem t\u011b nen\u00e1vid\u011bt cigarety,“ \u0159ekl, „cht\u011bl jsem ti pomoct, ani\u017e bys o tom rozhodl,“ pokra\u010doval skl\u00ed\u010den\u011b. „Promi\u0148 mi.“<\/div>\n
Tom tam jenom sed\u011bl. Nedost\u00e1valo se mu slov, nem\u011bl v\u016fbec pon\u011bt\u00ed, co by m\u011bl \u0159\u00edct. Na jednu stranu cht\u011bl Billa nen\u00e1vid\u011bt za to, \u017ee rozhodl za n\u011bj a bezohledn\u011b s n\u00edm manipuloval, na druhou stranu se ale c\u00edtil v\u00edc svobodn\u00fd, kdy\u017e ho u\u017e nesu\u017eovala chu\u0165 na cigarety. Nav\u00edc m\u011bl mo\u017enost vid\u011bt, jak to Billa tr\u00e1p\u00ed. V\u017edycky ho pova\u017eoval za silnou osobnost, sebev\u011bdom\u011b vystupoval a dok\u00e1zal odhadnout charakter \u010dlov\u011bka, te\u010f tu ale p\u0159ed n\u00edm sed\u011bl, zbaven ve\u0161ker\u00e9ho ega a omlouval se mu.<\/div>\n
„Ud\u011blal jsi to, aby sis zv\u00fd\u0161il sebev\u011bdom\u00ed?“ zeptal se Tom. „Nebo jsi mi cht\u011bl skute\u010dn\u011b pomoct?“<\/div>\n
Bill se mu rozt\u0159\u00e1sl v n\u00e1ru\u010d\u00ed a s\u00edpav\u011b vysv\u011btlil, \u017ee mu \u0161lo skute\u010dn\u011b jen o to, aby mu pomohl.<\/div>\n
Tom zahnal ve\u0161kerou zlost ve sv\u00e9m srdci, kter\u00e1 se tam za\u010dala tvo\u0159it. V\u011b\u0159il mu. Sice nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fvod mu v\u011b\u0159it, vlastn\u011b nemohl ani v\u011bd\u011bt, jestli se o to Bill nepokus\u00ed znovu, ale jednodu\u0161e mu v\u011b\u0159il. Nem\u011bl d\u016fvod k opaku. V\u011bd\u011bl, \u017ee \u017eivot je nevyzpytateln\u00fd a Bill se mu l\u00edbil i p\u0159es to, co na n\u011bj zkou\u0161el. Necht\u011bl, aby se ka\u017ed\u00fd den potk\u00e1vali a hled\u011bli na sebe jako \u0161tvan\u00e1 zv\u011b\u0159, cht\u011bl, aby to mezi nimi bylo dobr\u00e9, proto se rozhodl mu odpustit.<\/p>\n

autor: SakuraUchihaHaruno13<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: SakuraUchihaHaruno13 Tom b\u011bhem sn\u00eddan\u011b jenom zamy\u0161len\u011b hled\u011bl p\u0159ed sebe, jako by se sna\u017eil p\u0159ij\u00edt na kloub n\u011bjak\u00e9 z\u00e1had\u011b. J\u00eddlo do \u00fast vkl\u00e1dal velice opatrn\u011b a sna\u017eil se nehltat, aby se op\u011bt nepozvracel. „D\u011bje se n\u011bco?“ cht\u011bl v\u011bd\u011bt Bill. „Dne\u0161n\u00ed noc,“ za\u010dal<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[637],"tags":[],"class_list":["post-2260","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-posledni-andeluv-narek"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2260","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2260"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2260\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2260"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2260"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2260"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}