{"id":2263,"date":"2016-02-06T15:00:00","date_gmt":"2016-02-06T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2254"},"modified":"2016-02-06T15:00:00","modified_gmt":"2016-02-06T14:00:00","slug":"my-bodyguard-23","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/02\/06\/my-bodyguard-23\/","title":{"rendered":"My bodyguard 23."},"content":{"rendered":"
autor: Muck\u00e1tko :o*<\/p>\n

<\/strong> Ahoj v\u0161ichni, jsem r\u00e1da, \u017ee jste na pov\u00eddku nezanev\u0159eli a \u010dtete ji d\u00e1l. Abych zodpov\u011bd\u011bla ot\u00e1zku z koment\u00e1\u0159\u016f pod posledn\u00edm d\u00edlem – pevn\u011b stanoven\u00e9 \u010d\u00edslo konce pov\u00eddky je\u0161t\u011b nem\u00e1m. Moment\u00e1ln\u011b nech\u00e1v\u00e1m d\u011bj plynout. M\u00e1m v\u017edy vymy\u0161lenou kostru, kter\u00e1 obsahuje za\u010d\u00e1tek, n\u011bkolik hlavn\u00edch ud\u00e1lost\u00ed a konec. Co se d\u011bje mezi t\u00edm nech\u00e1v\u00e1m v\u017edy na tom, jak se zrovna c\u00edt\u00edm, co mi p\u0159ijde re\u00e1ln\u00e9 a podobn\u011b. U\u017e jsem zmi\u0148ovala, \u017ee posledn\u00ed 3 d\u00edly jsou ji\u017e napsan\u00e9, tak\u017ee v\u00edm, jak\u00fdm sm\u011brem se bude d\u011bj ub\u00edrat. Ofici\u00e1ln\u011b mi zb\u00fdv\u00e1 posledn\u00ed takov\u00e1 v\u011bt\u0161\u00ed „akce“, kter\u00e1 by m\u011bla p\u0159edch\u00e1zet konci, ale je\u0161t\u011b si pohr\u00e1v\u00e1m s jin\u00fdmi okolnostmi, kter\u00e9 by se mohly st\u00e1t, tak\u017ee z\u016fsta\u0148te pov\u00eddce v\u011brni a uvid\u00edte, kam n\u00e1s v\u0161echny nakonec zavede. D\u011bkuji V\u00e1m za ka\u017edi\u010dk\u00fd koment\u00e1\u0159, kter\u00fd pod d\u00edly zanech\u00e1v\u00e1te, a jen tak d\u00e1l. Va\u0161e Muck\u00e1tko<\/em> :o*<\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
\u010cerven\u00fd k\u00f3d<\/em><\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

<\/em><\/strong> Bill tu noc nemohl sp\u00e1t. Z \u0159\u00edd\u00edc\u00ed m\u00edstnosti ode\u0161el p\u0159ed dv\u011bma hodinami a te\u010f se p\u0159evaloval na matraci ze strany na stranu. N\u011bco mu ned\u00e1valo sp\u00e1t. Byl nerv\u00f3zn\u00ed a vnit\u0159nosti se mu kroutily nev\u00eddan\u00fdm zp\u016fsobem. Netu\u0161il, jestli to m\u00e1 co do \u010din\u011bn\u00ed se v\u0161emi ud\u00e1lostmi p\u0159ede\u0161l\u00e9ho dne, ale n\u011bco bylo jinak.<\/div>\n

D\u016fm byl pono\u0159en do hlubok\u00e9ho ticha, proto\u017ee jeho klient \u0161el sp\u00e1t n\u011bkolik hodin p\u0159ed n\u00edm. Chv\u00edli p\u0159ed span\u00edm p\u0159ehr\u00e1l na sv\u00e9 kyta\u0159e n\u011bkolik nezn\u00e1m\u00fdch melodi\u00ed, dokud \u017eivot v jeho pokoji neutichl a Billovy u\u0161i nenaplnilo ticho.<\/div>\n
Se \u0161patn\u00fdm pocitem a vnit\u0159n\u00edm neklidem se Bill zvedl z postele, obl\u00e9kl si tepl\u00e1ky a rozhodl se obej\u00edt d\u016fm, aby se cestou zp\u011bt stavil v kuchyni pro n\u011bco k pit\u00ed. \u010c\u00edm d\u00e1l byl od sv\u00e9ho pokoje, t\u00edm rychleji v n\u011bm nar\u016fstal znepokojuj\u00edc\u00ed pocit. Nakr\u010dil obo\u010d\u00ed v ned\u016fv\u011b\u0159iv\u00e9 grimase, kter\u00e1 v sob\u011b zna\u010dila podez\u0159en\u00ed, \u017ee se n\u011bco d\u011bje. Kolem domu bylo ticho, v dom\u011b takt\u00e9\u017e, tak\u017ee mu n\u011bco \u0159\u00edkalo, \u017ee n\u011bco mus\u00ed prov\u00e1d\u011bt jeho klient. N\u011bco, co by Bill jako agent rozhodn\u011b neschv\u00e1lil. S profesion\u00e1ln\u00edm v\u00fdrazem jako my\u0161ka vystoupal po schodech, p\u0159ikradl se ke dve\u0159\u00edm sv\u00e9ho spolubydl\u00edc\u00edho a nesly\u0161n\u011b otev\u0159el. Jeho v\u00fdraz se zm\u011bnil na zmaten\u00fd, kdy\u017e na\u0161el sv\u00e9ho klienta klidn\u011b sp\u00e1t zahraban\u00e9ho pod p\u0159ikr\u00fdvkou. N\u011bco tu nehr\u00e1lo. On nem\u00edval zl\u00e9 tu\u0161en\u00ed jen tak pro nic za nic.<\/div>\n
Zav\u0159el dve\u0159e od pokoje a vydal se rovnou k \u0159\u00edd\u00edc\u00ed m\u00edstnosti, aby zkontroloval nejen aktu\u00e1ln\u00ed kamerov\u00e9 z\u00e1b\u011bry, ale i ty, kter\u00e9 byly nahr\u00e1ny za dobu, kdy byl ve sv\u00e9 lo\u017enici. Sotva v\u0161ak vstoupil do m\u00edstnosti, okam\u017eit\u011b se spustil alarm, kter\u00fd odhalil naru\u0161itele. P\u011bt pohybov\u00fdch senzor\u016f aktivovalo sp\u00edna\u010d, kter\u00fd Billa okam\u017eit\u011b uvedl do m\u00f3du superagenta. Koordinovan\u011b popadl pouta a zbra\u0148 p\u0159ipevn\u011bnou pouzdrem pod deskou stolu, stiskl sp\u00edna\u010d, kter\u00fd slou\u017eil pr\u00e1v\u011b pro tyhle situace, aby uv\u011bdomil lidi na stanici, a hm\u00e1tl po mobilu, na kter\u00e9m okam\u017eit\u011b vyto\u010dil speci\u00e1ln\u00ed \u010d\u00edslo. Jakmile osoba na druh\u00e9m konci hovor p\u0159ijala, byl Bill u\u017e d\u00e1vno na cest\u011b k Tomovu pokoji.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
„\u010cerven\u00fd k\u00f3d stupe\u0148 3! M\u00e1m tu \u010derven\u00fd k\u00f3d stupe\u0148 3!“ ohl\u00e1sil do sluch\u00e1tka a mr\u0161tn\u011b vyb\u011bhl schody, aby prim\u00e1rn\u011b zajistil bezpe\u010d\u00ed sv\u00e9ho klienta, kter\u00fd prozat\u00edm klidn\u011b spal. Rozev\u0159el dve\u0159e a okam\u017eit\u011b se p\u0159ihnal ke sp\u00edc\u00ed osob\u011b. P\u0159ikr\u00fdvka z Tomova tepl\u00e9ho t\u011bla odl\u00edtla nadzvukovou rychlost\u00ed a on se probudil, pr\u00e1v\u011b kdy\u017e ho dv\u011b pa\u017ee n\u00e1siln\u011b tahaly z postele.<\/div>\n
„Co se…?“ zamrkal do tmy.<\/div>\n
„Ti\u0161e!“ p\u0159ik\u00e1zal mu Bill a vl\u00e1\u010del ho za sebou po schodech jako hadrovou panenku. Tom siln\u011b dezorientovan\u00fd z cel\u00e9ho d\u011bn\u00ed jen poslu\u0161n\u011b packal za Billem. Zastavili se a\u017e u nen\u00e1padn\u00e9ho v\u00fdklenku ve zdi pod schody. Agent na\u0161el postrann\u00ed otev\u00edr\u00e1n\u00ed a \u0161oupl Toma dovnit\u0159. „Ani slovo a za \u017e\u00e1dn\u00fdch okolnost\u00ed nevych\u00e1zej ven!“ rozk\u00e1zal mu a p\u0159ibouchl dve\u0159e od skr\u00fd\u0161e do Tomova zmaten\u00e9ho obli\u010deje, kter\u00fd se pomalu m\u011bnil na vyd\u011b\u0161en\u00fd. N\u011bco se d\u011blo. N\u011bco hodn\u011b \u0161patn\u00e9ho. Tom\u016fv dech se zrychlil a jeho dla\u0148 se okam\u017eit\u011b p\u0159itiskla k jeho \u00fast\u016fm, aby nevydal ani hl\u00e1sku. Krom\u011b ohlu\u0161uj\u00edc\u00edho ticha zven\u010d\u00ed nesly\u0161el v\u016fbec nic. A to ho d\u011bsilo ze v\u0161eho nejv\u00edc.<\/div>\n
\n

Bill mezit\u00edm vyt\u00e1hl zbra\u0148, kterou m\u011bl do te\u010f zasunutou za opaskem kalhot, a odjistil ji. Odk\u00f3doval dve\u0159e, nesly\u0161n\u011b je za sebou zav\u0159el a pot\u00e9 se jako duch vydal kolem domu. Jeho smysly moment\u00e1ln\u011b pracovaly na dv\u011b st\u011b procent, a kdyby mu te\u010f n\u011bkdo s\u00e1hl na rameno, skon\u010dil by pravd\u011bpodobn\u011b se zlomen\u00fdm vazem v tr\u00e1v\u011b nebo kulkou v hlav\u011b.<\/p><\/div>\n

P\u0159ikradl se ke stran\u011b domu a vykoukl zpoza rohu. Zpozoroval mu\u017ee v tmav\u00e9m oble\u010den\u00ed. 180 centimetr\u016f, v\u00e1ha kolem 85 kilo. Sledoval jeho chov\u00e1n\u00ed, sna\u017eil se zachytit n\u011bjak\u00e9 slabiny, aby v\u011bd\u011bl, kde za\u00fato\u010dit. Mu\u017e se \u00faporn\u011b sna\u017eil potichu otev\u0159\u00edt okno od kuchyn\u011b, aby mohl vniknout dovnit\u0159. U nohou mu le\u017eela \u010dern\u00e1 sportovn\u00ed ta\u0161ka.<\/div>\n
Kdy\u017e zjistil, \u017ee hol\u00fdma rukama okno nezdol\u00e1, rozhl\u00e9dl se kolem a pot\u00e9 se sklonil k ta\u0161ce, aby v n\u00ed nahmatal n\u011bjak\u00fd n\u00e1stroj, kter\u00fdm by p\u0159\u00edpadn\u011b okno vylomil. To se mu stalo ale osudn\u00fdm, proto\u017ee na okam\u017eik se k Billovi oto\u010dil z\u00e1dy, a to nem\u011bl nikdy d\u011blat. Bill vysko\u010dil ze sv\u00e9ho provizorn\u00edho pozorovac\u00edho m\u00edsta, n\u011bkolika dlouh\u00fdmi skoky se dostal k mu\u017ei a obratn\u00fdm chvatem ho jedn\u00edm pohybem nohy poslal k zemi.<\/div>\n
\n

„Co to kurva…?!“ zavr\u010del mu\u017ee, kter\u00fd se b\u011bhem setiny vte\u0159iny ocitl obli\u010dejem v mokr\u00e9m tr\u00e1vn\u00edku a n\u011bkdo mu kroutil ruce za z\u00e1da. „Okam\u017eit\u011b m\u011b pus\u0165, ty kret\u00e9ne, nebo t\u011b zabiju! Sly\u0161\u00ed\u0161?!“ vyhro\u017eoval mu mu\u017e, zat\u00edmco mu Bill bez slova poutal ruce k sob\u011b. Pot\u00e9 zvedl mu\u017ee na nohy. „Tohle si zasran\u011b odsk\u00e1\u010de\u0161, ty hajzle! J\u00e1 si t\u011b najdu a potom se bude\u0161 modlit, abys…“ Jeho dal\u0161\u00ed slova zanikla v kr\u00e1tk\u00e9m zalap\u00e1n\u00ed po dechu, kdy\u017e mu Bill p\u0159ilo\u017eil hlave\u0148 mezi o\u010di.<\/p><\/div>\n

„Nem\u00e1m n\u00e1ladu na n\u011b\u010d\u00ed sil\u00e1ck\u00e9 \u0159e\u010di. Je\u0161t\u011b jedno slovo a ta kulka prolet\u00ed skrz na skrz, a\u017e se zastav\u00ed o st\u011bnu domu,“ sykl varovn\u011b. Mu\u017e o\u010dividn\u011b zkoprn\u011bl pod zl\u00fdm t\u00f3nem hlasu a p\u0159edev\u0161\u00edm blesky, kter\u00e9 \u0161lehaly z agentov\u00fdch o\u010d\u00ed. „Co je v t\u00e9 ta\u0161ce?“ pohodil lehce hlavou, ani\u017e by spou\u0161t\u011bl o\u010di z mu\u017ee p\u0159ed sebou.<\/div>\n
„Se pod\u00edvej s\u00e1m! M\u00e1\u0161 snad o\u010di!“ Bill z\u00fa\u017eil o\u010di a zatla\u010dil hlave\u0148 je\u0161t\u011b v\u00edc do mu\u017eova \u010dela.<\/div>\n
„Nebudu to opakovat!“ zavr\u010del.<\/div>\n
„Uch!“ vydechl mu\u017e, jak se mu konec zbran\u011b zavrt\u00e1val do \u010dela a lisoval mu hlavu k hrub\u00e9 om\u00edtce zdi za jeho hlavou. „Jen kl\u00ed\u010de, has\u00e1k a p\u00e1\u010didlo,“ odpov\u011bd\u011bl zt\u011b\u017eka. Bill se nadechl, aby z mu\u017ee je\u0161t\u011b dostal, pro koho pracuje, od koho dostal tip na tento d\u016fm, ale v\u00edc nestihl, proto\u017ee p\u0159ed domem zakv\u00edlely brzdy dvou aut. K\u00f3d branky byl deaktivov\u00e1n a dovnit\u0159 ve\u0161el komisa\u0159 Le\u00dfner se dv\u011bma str\u00e1\u017en\u00edky a za n\u00edm se objevil i kapit\u00e1n Brandt se sv\u00fdm z\u00e1stupcem.<\/div>\n
\n

„Agente Tr\u00fcmpere,“ oslovil komisa\u0159 Le\u00dfner sv\u00e9ho pod\u0159\u00edzen\u00e9ho ofici\u00e1ln\u011b a pokynul str\u00e1\u017en\u00edk\u016fm, aby slo\u017eili p\u0159ipraven\u00e9 zbran\u011b, mu\u017ee si p\u0159evzali a odvedli do auta. On, agent, kapit\u00e1n a jeho z\u00e1stupce se odebrali do domu.<\/p><\/div>\n

„Pan Kaulitz?“ zeptal se Le\u00dfner okam\u017eit\u011b.<\/div>\n
„Podle protokolu,“ odpov\u011bd\u011bl mu Bill kr\u00e1tce a komisa\u0159 hned v\u011bd\u011bl, kam se vydat. B\u011bhem okam\u017eiku se vracel i s pom\u011brn\u011b ot\u0159esen\u00fdm Tomem, kter\u00fd se klepal uprost\u0159ed m\u00edstnosti jen ve spodn\u00edm pr\u00e1dle. Z\u00e1stupce kapit\u00e1na Brandta ze sebe st\u00e1hl slu\u017eebn\u00ed bundu a p\u0159ehodil ji Tomovi p\u0159es nah\u00e1 ramena. Tomovy o\u010di se roz\u0161\u00ed\u0159ily, kdy\u017e pohledem spo\u010dinul na sv\u00e9m bodyguardovi, kter\u00fd sebev\u011bdom\u011b st\u00e1l uprost\u0159ed chodby a v prav\u00e9 ruce sv\u00edral docela p\u016fsobivou zbra\u0148, kter\u00e1 ale z\u00e1rove\u0148 vzbuzovala respekt. Tom nebyl schopen slova a to nejen z pro\u017eit\u00e9ho \u0161oku, kdy ho uprost\u0159ed noci n\u011bkdo vyt\u00e1hl z postele a zav\u0159el do mal\u00e9ho prostoru t\u00e9m\u011b\u0159 nah\u00e9ho. Nikdy by nev\u011b\u0159il, \u017ee jeho bodyguard v\u016fbec v\u00ed, jak zbra\u0148 vypad\u00e1, nato\u017e aby v\u011bd\u011bl, jak ji vz\u00edt do ruky, nebo dokonce pou\u017e\u00edt, ale v\u00fdjev, kter\u00fd se mu moment\u00e1ln\u011b naskytl, ho p\u0159ekvapil a zasko\u010dil.<\/div>\n
\n

„Co se… co se stalo?“ dostal ze sebe Tom, t\u011bkaje o\u010dima po v\u0161ech t\u0159ech mu\u017e\u00edch.<\/p><\/div>\n

„Agente?“ vyzval Billa kapit\u00e1n Brandt.<\/div>\n
„\u010c\u00e1ste\u010dn\u00e9 naru\u0161en\u00ed syst\u00e9mu. Vniknut\u00ed na pozemek za \u00fa\u010delem kr\u00e1de\u017ee. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee p\u0159ekonal plot ze z\u00e1padn\u00ed strany d\u00edky \u017eeb\u0159\u00edku, kter\u00fd nechali obyvatel\u00e9 domu na zahrad\u011b po \u010des\u00e1n\u00ed ovocn\u00fdch strom\u016f,“ podal stru\u010dn\u00e9 hl\u00e1\u0161en\u00ed. Tom nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. Jeho bodyguard zaznamenal i tak nepodstatnou v\u011bc, jakou bylo \u010des\u00e1n\u00ed ovoce jejich soused\u016f?<\/div>\n
„Oby\u010dejn\u00fd zlod\u011bj?“ konstatoval kapit\u00e1n formou ot\u00e1zky. Komisa\u0159 Le\u00dfner za\u010dal kroutit hlavou.<\/div>\n
„Ne. Tady nen\u00ed prostor pro jak\u00e9koli chyby. Nem\u016f\u017eeme spol\u00e9hat, \u017ee to byl jen bezv\u00fdznamn\u00fd zlod\u011bj, kter\u00fd si tenhle d\u016fm vytipoval n\u00e1hodou. Agente? Pane Kaulitzi? M\u00e1te 15 minut na sbalen\u00ed ve\u0161ker\u00fdch v\u011bc\u00ed. Budete oba p\u0159esunuti na nov\u00e9 m\u00edsto,“ rozhodl komisa\u0159 a vyt\u00e1hl slu\u017eebn\u00ed mobil, aby zjistil, kam oba mu\u017ee p\u0159em\u00edstit.<\/div>\n
Bill se dle rozkazu oto\u010dil a vydal se ke sv\u00e9 lo\u017enici bez n\u00e1mitek. Tom se vzpamatoval kr\u00e1tce na to a rychle sv\u00e9ho bodyguarda dohonil. P\u0159edt\u00edm, ne\u017e se jejich cesta rozd\u011blila u schodi\u0161t\u011b, Tom promluvil.<\/div>\n
„Bille?“ oslovil mu\u017ee opatrn\u011b. Bill se zastavil a pooto\u010dil hlavu Tomov\u00fdm sm\u011brem. „J\u00e1 jen… d\u00edky,“ dostal ze sebe Tom.<\/div>\n
„Je to m\u00e1 pr\u00e1ce,“ odv\u011btil agent ledov\u011b klidn\u00fdm hlasem, jako by pr\u00e1v\u011b nespacifikoval mo\u017en\u00e9 hroz\u00edc\u00ed nebezpe\u010d\u00ed uprost\u0159ed noci.<\/div>\n
„P\u0159esto,“ st\u00e1l si Tom za sv\u00fdm. Bill odvr\u00e1til hlavu od sv\u00e9ho klienta a pokra\u010doval v cest\u011b. Patn\u00e1ct minut bylo na sbalen\u00ed ve\u0161ker\u00fdch v\u011bc\u00ed proklat\u011b m\u00e1lo.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Cesta slu\u017eebn\u00edm vozem byla tich\u00e1. Komisa\u0159 Le\u00dfner proj\u00ed\u017ed\u011bl klidn\u00fdmi ulicemi m\u011bsta, zat\u00edmco kapit\u00e1n Brandt, kter\u00fd sed\u011bl na sedadle spolujezdce, vyd\u00e1val za pou\u017eit\u00ed vys\u00edla\u010dky rozkazy str\u00e1\u017en\u00edk\u016fm, kte\u0159\u00ed jeli v druh\u00e9m voze s pachatelem na policejn\u00ed stanici, aby ho vyslechli a sepsali protokol, aby se mohlo rozhodnout o dal\u0161\u00edm postupu. Tom ob\u011bma rukama obj\u00edmal sv\u016fj trup a sledoval no\u010dn\u00ed \u017eivot za okny. Nech\u00e1val pouli\u010dn\u00ed lampy, aby mu vytv\u00e1\u0159ely jisk\u0159i\u010dky v o\u010d\u00edch, sv\u011bteln\u00e9 n\u00e1pisy oza\u0159ovat jeho tv\u00e1\u0159 a kdyby mohl, je\u0161t\u011b by si st\u00e1hl ok\u00e9nko, aby se nad\u00fdchal chladn\u00e9ho no\u010dn\u00edho vzduchu. Daleko v\u00edc ho v\u0161ak zaj\u00edmal mu\u017e, kter\u00fd sed\u011bl na zadn\u00edm sedadle vedle n\u011bj a po vzoru Toma m\u011bl obli\u010dej sto\u010den\u00fd k d\u011bn\u00ed mimo v\u016fz. Jeho o\u010di kmitaly podle toho, na co se agent zrovna d\u00edval, a p\u0159ece byl jeho pohled naprosto pr\u00e1zdn\u00fd. Sledoval v\u011bci kolem, ale nevn\u00edmal je. M\u011bl o\u010di otev\u0159en\u00e9 jen proto, aby nebyly zav\u0159en\u00e9, a d\u00fdchal jen proto, aby nezem\u0159el. Tom sj\u00ed\u017ed\u011bl o\u010dima po jeho kamenn\u00e9 tv\u00e1\u0159i a naivn\u011b si myslel, \u017ee agent o jeho pohledu nev\u00ed.<\/p><\/div>\n

Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee se Tom\u016fv obli\u010dej sto\u010d\u00ed k jeho je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e to napadlo samotn\u00e9ho Toma. Nijak v\u0161ak nereagoval. Dr\u017eel svoji tv\u00e1\u0159 zarputile sto\u010denou z okna a ned\u00e1val na sob\u011b zn\u00e1t, \u017ee pohled sv\u00e9ho klienta na sob\u011b c\u00edt\u00ed a\u017e moc dob\u0159e. Nemusel ani ot\u00e1\u010det hlavu, aby v\u011bd\u011bl, co se skr\u00fdv\u00e1 v Tomov\u00fdch o\u010d\u00edch. D\u00edval se na n\u011bj se zmaten\u00edm, p\u0159ekvapen\u00edm a po ud\u00e1lostech dne\u0161n\u00ed noci i s \u00factou, vd\u011bkem a uzn\u00e1n\u00edm.<\/div>\n
I komisa\u0159 Le\u00dfner zachytil Tom\u016fv pohled. Ve zp\u011btn\u00e9m zrc\u00e1tku si v\u0161iml, jak\u00fdm zp\u016fsobem se na agenta a d\u00edv\u00e1 a jen tak tak odolal, aby Tomovi ne\u0159ekl, \u017ee vedle n\u011bj sed\u00ed ten sam\u00fd \u010dlov\u011bk, o kter\u00e9m prvn\u00ed den prohl\u00e1sil, \u017ee by se mohl sesypat, kdyby do n\u011bj trochu siln\u011bji str\u010dil, ale svoji kousavou pozn\u00e1mku spolkl, proto\u017ee bylo v\u0161em ve vozidle jasn\u00e9, \u017ee Tom m\u011bl pro dne\u0161n\u00ed noc dost. Dostal malou ochutn\u00e1vku toho, jak se postupuje v p\u0159\u00edpad\u011b ohro\u017een\u00ed. Dne\u0161n\u00ed z\u00e1sah byl ale jen slab\u00fdm odvarem toho, co by se d\u011blo, kdyby agent nahl\u00e1sil \u010derven\u00fd k\u00f3d stupe\u0148 5.<\/div>\n
\n

„Lokalita domu se nijak moc neli\u0161\u00ed od t\u00e9 p\u016fvodn\u00ed, ale za to je bl\u00ed\u017ee k policejn\u00ed stanici,“ promluvil komisa\u0159 do ticha.<\/p><\/div>\n

„Co… co bude s t\u00edm mu\u017eem?“ zeptal se Tom.<\/div>\n
„Klasick\u00fd postup. Vyslechneme ho, zjist\u00edme, zda nebyl na n\u011bkoho napojen\u00fd a pokud se uk\u00e1\u017ee, \u017ee to byl opravdu jen n\u011bjak\u00fd zlod\u011bj, bude potrest\u00e1n za nedovolen\u00e9 vniknut\u00ed na ciz\u00ed pozemek a pravd\u011bpodobn\u011b i za p\u0159\u00edpravu na po\u0161kozen\u00ed ciz\u00edho majetku a na kr\u00e1de\u017e,“ vysv\u011btlil mu komisa\u0159. Tom jen nesly\u0161n\u011b pok\u00fdval hlavou. „Jsme na m\u00edst\u011b,“ promluvil komisa\u0159 znovu.<\/div>\n
„Z\u016fsta\u0148te v aut\u011b, dokud nezkontrolujeme okol\u00ed a d\u016fm,“ pokynul kapit\u00e1n a v doprovodu komisa\u0159e se vydal k nov\u00e9mu p\u016fsobi\u0161ti jejich agenta a klienta. Prohl\u00eddka prob\u011bhla rychle ale p\u0159esto pe\u010dliv\u011b. Oba policist\u00e9 pomohli mu\u017e\u016fm nanosit v\u011bci do domu a pot\u00e9, co se ujistili, \u017ee zabezpe\u010den\u00ed a alarmy funguj\u00ed, se kolem t\u0159et\u00ed hodiny rann\u00ed rozlou\u010dili a ode\u0161li.<\/div>\n
\n

Bill jako obvykle zmizel ve sv\u00e9 lo\u017enici, kde se trochu p\u0159iobl\u00e9kl a pot\u00e9 se na n\u011bjakou dobu odebral do podobn\u00e9 \u0159\u00edd\u00edc\u00ed m\u00edstnosti, jak\u00e1 byla v p\u0159ede\u0161l\u00e9m dom\u011b. D\u016fm tentokr\u00e1t nem\u011bl prvn\u00ed patro, tud\u00ed\u017e se Tom vydal hloub\u011bji do \u00fatrob domu, aby na\u0161el svoji lo\u017enici. Zt\u011b\u017eka dosedl na ustlanou postel a rozhl\u00e9dl se po m\u00edstnosti. Lo\u017enice byla o n\u011bco v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e ta p\u0159edchoz\u00ed, ale jinak vybaven\u00e1 naprosto stejn\u011b. Tom si prot\u0159el unaven\u00e9 o\u010di a zad\u00edval se na sv\u00e9 sbalen\u00e9 kufry, ze kter\u00fdch tu a tam \u010douhalo p\u0159iv\u0159en\u00e9 oble\u010den\u00ed, jak nebyl kufr ve sp\u011bchu po\u0159\u00e1dn\u011b dopnut\u00fd.<\/p><\/div>\n

Tom vzhl\u00e9dl ve chv\u00edli, kdy n\u011bkdo zaklepal na otev\u0159en\u00e9 dve\u0159e. Sjel agenta pohledem a vylekan\u011b vstal, kdy\u017e vid\u011bl v jeho ruce zbra\u0148 podobnou t\u00e9, kterou na Toma zap\u016fsobil zhruba p\u0159ed hodinou.<\/div>\n
„Pot\u0159ebuji, abys na chv\u00edli ode\u0161el z tohoto pokoje,“ promluvil agent pevn\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„Pro\u010d? Co se d\u011bje?“ zeptal se Tom. Zd\u00e1lo se, \u017ee tahle v\u011bta je to jedin\u00e9, co bude po zbytek dne\u0161n\u00ed noci opakovat st\u00e1le dokola.<\/div>\n
„Ve tv\u00e9m vlastn\u00edm z\u00e1jmu bych to ud\u011blal a neptal se,“ odv\u011btil Bill a ve\u0161el do pokoje. Ustoupil ode dve\u0159\u00ed, aby Tomovi nazna\u010dil, kudy m\u00e1 pokoj opustit. Tom agenta tedy obez\u0159etn\u011b obe\u0161el a z\u016fstal st\u00e1t na chodb\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e sledoval, jak se k n\u011bmu agent oto\u010dil \u010delem a pohledem vise na Tomov\u00fdch o\u010d\u00edch dve\u0159e od pokoje zav\u0159el, aby Tomovi znemo\u017enil nahl\u00ed\u017eet dovnit\u0159. \u017d\u00e1dn\u00e9 zvuky se zevnit\u0159 neoz\u00fdvaly. Dve\u0159e se otev\u0159ely zhruba deset sekund na to, co je agent zav\u0159el.<\/div>\n
„V po\u0159\u00e1dku,“ pronesl Bill a vy\u0161el na chodbu.<\/div>\n
„Moment! Ty jsi… v m\u00e9m pokoji?“ zeptal se, kdy\u017e zaznamenal agentovy najednou pr\u00e1zdn\u00e9 dlan\u011b.<\/div>\n
„Budu spol\u00e9hat na tvoji inteligenci, \u017ee ji nebude\u0161 hledat. Je odji\u0161t\u011bn\u00e1 a p\u0159ipraven\u00e1 na okam\u017eit\u00e9 pou\u017eit\u00ed, to v p\u0159ekladu znamen\u00e1 nebezpe\u010dn\u00e1, tak\u017ee rad\u011bji zapome\u0148, co se tu te\u010f stalo,“ doporu\u010dil mu Bill.<\/div>\n
„Jak m\u00e1m te\u010f klidn\u011b sp\u00e1t, kdy\u017e v\u00edm, \u017ee m\u00e1\u0161 v m\u00e9m pokoji schovanou odji\u0161t\u011bnou zbra\u0148?“<\/div>\n
„Pr\u00e1v\u011b proto bys m\u011bl klidn\u011b sp\u00e1t,“ pouk\u00e1zal agent.<\/div>\n
„M\u011bl jsi zbra\u0148 i v tom minul\u00e9m pokoji?“<\/div>\n
„M\u00e1m zbran\u011b ve v\u0161ech m\u00edstnostech. Na bezpe\u010dn\u00fdch m\u00edstech, aby neubl\u00ed\u017eily n\u00e1m, ale na snadno p\u0159\u00edstupn\u00fdch m\u00edstech, aby p\u0159\u00edpadn\u011b mohly rychle ubl\u00ed\u017eit jim,“ vysv\u011btlil Bill.<\/div>\n
„A nem\u011bl bych o nich rad\u011bji v\u011bd\u011bt, kdybych byl nucen\u00fd je pou\u017e\u00edt?“<\/div>\n
„A\u017e budou na\u0161e role obr\u00e1cen\u00e9, pak si o sv\u00fdch zbran\u00edch rozhoduj, jak chce\u0161, ale pro te\u010f to ud\u011bl\u00e1me po m\u00e9m,“ \u0159ekl a ode\u0161el.<\/div>\n
\n

Tom hlasit\u011b vydechl a op\u0159el se o st\u011bnu za sebou. Doufal, \u017ee se mu i p\u0159es ak\u010dn\u00ed pr\u016fb\u011bh noci je\u0161t\u011b poda\u0159\u00ed usnout, ale po tom, co zjistil, \u017ee jsou v\u0161ude po dom\u011b nastra\u017een\u00e9 odji\u0161t\u011bn\u00e9 zbran\u011b, m\u011bl rozhodn\u011b o \u010dem p\u0159em\u00fd\u0161let a\u017e do r\u00e1na, i kdy\u017e do n\u011bj zb\u00fdvalo jen posledn\u00edch p\u00e1r hodin.<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

**<\/em><\/div>\n

P\u0159\u00ed\u0161t\u011b: „Bezesn\u00e1 noc“<\/p>\n

<\/em> autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o* Ahoj v\u0161ichni, jsem r\u00e1da, \u017ee jste na pov\u00eddku nezanev\u0159eli a \u010dtete ji d\u00e1l. Abych zodpov\u011bd\u011bla ot\u00e1zku z koment\u00e1\u0159\u016f pod posledn\u00edm d\u00edlem – pevn\u011b stanoven\u00e9 \u010d\u00edslo konce pov\u00eddky je\u0161t\u011b nem\u00e1m. Moment\u00e1ln\u011b nech\u00e1v\u00e1m d\u011bj plynout. M\u00e1m v\u017edy vymy\u0161lenou kostru, kter\u00e1 obsahuje<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[631],"tags":[],"class_list":["post-2263","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-my-bodyguard"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2263","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2263"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2263\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2263"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2263"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2263"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}