{"id":2274,"date":"2016-01-31T16:00:00","date_gmt":"2016-01-31T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2265"},"modified":"2016-01-31T16:00:00","modified_gmt":"2016-01-31T15:00:00","slug":"posledni-andeluv-narek-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/01\/31\/posledni-andeluv-narek-9\/","title":{"rendered":"Posledn\u00ed and\u011bl\u016fv n\u00e1\u0159ek 9."},"content":{"rendered":"
autor: SakuraUchihaHaruno13<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Bill se vr\u00e1til do postele a jenom \u010dekal, a\u017e se Tom sesb\u00edr\u00e1. Ne\u010dekal, \u017ee to p\u016fjde tak rychle a on se na m\u00edst\u011b pozvrac\u00ed, ale stalo se. Musel to p\u0159ej\u00edt a j\u00edt d\u00e1l.<\/div>\n
„Ty vole,“ zakuckal se Tom, kdy\u017e se vr\u00e1til do pokoje a rozt\u0159esen\u011b zaplul do sv\u00e9 postele. „To byl humus.“<\/div>\n
„To v\u011b\u0159\u00edm,“ odv\u011btil Bill. „J\u00e1 jsem t\u011b o tom j\u00eddle varoval.“<\/div>\n
„P\u0159\u00ed\u0161t\u011b si d\u00e1m pozor,“ sl\u00edbil a t\u0159esouc\u00edma se rukama p\u0159es sebe p\u0159et\u00e1hl deku. O\u010di m\u011bl lehce zalit\u00e9 slzami, vzadu v krku c\u00edtil p\u00e1len\u00ed a kolem \u017ealudku m\u011bl pr\u00e1zdno.<\/div>\n
„Dob\u0159e, tak dobrou,“ pop\u0159\u00e1l mu Bill a jenom \u010dekal, a\u017e Tom zav\u0159e o\u010di a kone\u010dn\u011b usne. Tentokr\u00e1t to byl on, kdo \u010dekal na sp\u00e1nek sv\u00e9ho spolubydl\u00edc\u00edho. V\u011bd\u011bl, \u017ee nekon\u00e1 spr\u00e1vn\u011b, ale dostal neskute\u010dnou chu\u0165 si zakou\u0159it. Pot\u0159eboval se dostat ven, aby v Tomovi nevyvolal dal\u0161\u00ed nauzeu.<\/div>\n
\n

To \u010dek\u00e1n\u00ed pro n\u011bj bylo ub\u00edjej\u00edc\u00ed. Uv\u011bdomoval si, \u017ee by se toho s\u00e1m pot\u0159eboval zbavit, ale jeho pohled na v\u011bc se ka\u017edou chv\u00edli m\u011bnil. P\u0159i\u0161lo mu, \u017ee sv\u011bt u\u017e nen\u00ed tak \u010dernob\u00edl\u00fd jako d\u0159\u00edv. Bylo v n\u011bm mnoho barev s je\u0161t\u011b v\u00edce jejich odst\u00edn\u016f. Bylo najednou tolik mo\u017enost\u00ed, jak se k ostatn\u00edm chovat. Mohl pom\u00e1hat, mohl \u0161kodit. A mohl to d\u011blat v\u0161emi r\u016fzn\u00fdmi zp\u016fsoby, ani\u017e by si toho ten doty\u010dn\u00fd v\u0161iml. C\u00edtil se b\u00fdt pout\u00e1n velkou zodpov\u011bdnost\u00ed, ale byl to z\u00e1rove\u0148 pocit neskonal\u00e9 svobody.<\/p><\/div>\n

„Odpus\u0165 mi,“ \u0159ekl ti\u0161e k sp\u00edc\u00edmu Tomovi, kter\u00fd spal vcelku klidn\u011b. V\u00ed\u010dka se mu jemn\u011b chv\u011bla, dech m\u011bl lehce nepravideln\u00fd, ale jinak vypadal v po\u0159\u00e1dku. „Pot\u0159eboval jsi pomoc,“ omluvn\u011b na n\u011bj pohl\u00e9dl a zvedl se z postele. Vzal si zapalova\u010d a sv\u00e9 bor\u016fvkov\u00e9 cigarety, opatrn\u011b a v naprost\u00e9 tichosti p\u0159e\u0161el ke dve\u0159\u00edm, kter\u00e9 obez\u0159etn\u011b otev\u0159el, vyhl\u00e9dl ven, aby se p\u0159esv\u011bd\u010dil, \u017ee nikdo nehl\u00edd\u00e1 chodbu, a pak se vykradl z pokoje ven. Ozv\u011bna jeho vlastn\u00edch krok\u016f mu p\u0159i\u0161la nesnesiteln\u011b hlasit\u00e1, ob\u010das m\u011bl pocit, \u017ee t\u00edm mus\u00ed vzbudit celou budovu, na\u0161t\u011bst\u00ed se tak ale nestalo.<\/div>\n
\n

Pro\u0161el dlouhou chodbou, minul ostatn\u00ed pokoje i pod\u0159imuj\u00edc\u00ed str\u00e1\u017ece a vy\u0161el z budovy ven. U plot\u016f se to jen hem\u017eilo naprosto bd\u011bl\u00fdmi mu\u017ei, kte\u0159\u00ed byli p\u0159ipraveni ho okam\u017eit\u011b vr\u00e1tit zp\u011bt, proto se skr\u00fdval ve v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00fdch st\u00ednech a vlezl si do \u0161e\u0159\u00edkov\u00e9ho ke\u0159e, kter\u00fd ho \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b chr\u00e1nil p\u0159ed zraky ostatn\u00edch. N\u011bkolikr\u00e1t opatrn\u011b \u0161krtl zapalova\u010dem a zap\u00e1lil si. M\u011bl pocit, \u017ee to n\u011bkdo z nich musel vid\u011bt, ale nesly\u0161el \u017e\u00e1dn\u00e9 varov\u00e1n\u00ed nebo bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se kroky, byl v naprost\u00e9m bezpe\u010d\u00ed.<\/p><\/div>\n

Popot\u00e1hl ze sv\u00e9 cigarety a nechal \u00falevn\u00fd pocit, aby zaplavil cel\u00e9 jeho t\u011blo. V mysli vid\u011bl, jak manipuloval s Tomovou mysl\u00ed a na okam\u017eik si slo\u017eil hlavu do dlan\u00ed.<\/div>\n
„Andy\u2026?“ pomyslel na sv\u00e9ho str\u00e1\u017en\u00e9ho and\u011bla, kter\u00e9mu mu u\u017e dlouho nev\u011bnoval \u017e\u00e1dnou pozornost. „\u0158ekni mi,“ prosil, „ud\u011blal jsem dob\u0159e?“<\/div>\n
Jeho str\u00e1\u017en\u00fd and\u011bl se vzn\u00e1\u0161el p\u0159\u00edmo nad n\u00edm. Sna\u017eil se k n\u011bmu dostat bl\u00ed\u017e, pokou\u0161el se jej dotknout nebo mu jak\u00fdmkoli zp\u016fsobem d\u00e1t najevo, \u017ee je u n\u011bj, ale cigaretov\u00fd kou\u0159 ho neust\u00e1le stahoval zp\u00e1tky. Nemohl se dostat p\u0159es tu kou\u0159ovou clonu, kter\u00e1 p\u016fsobila jako ze\u010f mezi nimi. Byl to Bill\u016fv zlozvyk, pro n\u011bj\u017e se rozhodl a Andy s t\u00edm zat\u00edm nemohl nic d\u011blat. Neust\u00e1le se sna\u017eil k n\u011bmu dostat bl\u00ed\u017e, ale ka\u017ed\u00e9 Billovo popot\u00e1hnut\u00ed ho od n\u011bj n\u011bkolikan\u00e1sobn\u011b vzd\u00e1lilo. Bylo to jako l\u00e9zt po p\u0159\u00edkr\u00e9 sk\u00e1le, po n\u011bkolika kroc\u00edch vp\u0159ed spadnout n\u011bkolikan\u00e1sobn\u011b dol\u016f. Nebyla mo\u017enost, aby mu odpov\u011bd\u011bl, nemohl mu poslat \u017e\u00e1dnou po\u0159\u00e1dnou my\u0161lenku, ta ze\u010f mezi nimi neust\u00e1le byla. Nikotin je od sebe nebezpe\u010dn\u011b vzdaloval.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
„Kde jsi?“ do\u017eadoval se Bill a z nedostatku informac\u00ed si zap\u00e1lil dal\u0161\u00ed. „Copak u\u017e nejsi se mnou?“ cht\u011bl v\u011bd\u011bt. C\u00edtil se mizern\u011b. P\u0159edstava, \u017ee by ho jeho str\u00e1\u017en\u00fd and\u011bl opustil, ho \u0161\u00edlen\u011b rozesmutnila. Nakonec s nechut\u00ed odhodil nedopalek a vstal. Nesn\u00e1\u0161el ten pocit samoty, kter\u00fd v n\u011bm jeho str\u00e1\u017en\u00fd and\u011bl vyvolal, byl na n\u011bj na\u0161tvan\u00fd.<\/div>\n
R\u00e1zn\u00fdm krokem se vr\u00e1til zp\u011bt do budovy, vyhnul se dv\u011bma str\u00e1\u017en\u00edk\u016fm, kte\u0159\u00ed zrovna obch\u00e1zeli, a vr\u00e1til se k sob\u011b do postele, kde je\u0161t\u011b jednou zkusil sv\u00e9ho and\u011bla zavolat, ten ale st\u00e1le neodpov\u00eddal. Bill m\u011bl v sob\u011b a\u017e moc negativn\u00ed energie a nikotinu, nemohli se spolu spojit.<\/div>\n
\n

\u010cernovlas\u00e9mu chlapci trvalo hodnou chv\u00edli, ne\u017e usnul. Neust\u00e1le p\u0159em\u00edtal nad t\u00edm, zda ud\u011blal dob\u0159e, kdy\u017e Toma t\u00edmhle zp\u016fsobem zmanipuloval. \u0158\u00edkal si ale, \u017ee ho zbavil z\u00e1vislosti, tak\u017ee na tom p\u0159ece nebylo nic \u0161patn\u00e9ho. Mrzelo ho, \u017ee se nemohl dozv\u011bd\u011bt n\u00e1zor sv\u00e9ho str\u00e1\u017ece. Chv\u00edlemi m\u011bl dokonce pocit, \u017ee ho Andy opustil pr\u00e1v\u011b kv\u016fli tomu, \u017ee Toma zmanipuloval. V my\u0161lenk\u00e1ch proch\u00e1zel mnoho mo\u017enost\u00ed a nakonec dosp\u011bl k tomu, \u017ee by si m\u011bl p\u0159\u00ed\u0161t\u011b d\u00e1vat pozor. Sna\u017eil se s\u00e1m sebe p\u0159esv\u011bd\u010dit, aby nejd\u0159\u00edv p\u0159em\u00fd\u0161lel a spolupracoval s danou osobou, ne\u017e se rozhodne za ni jednat.<\/p><\/div>\n

Jeho sp\u00e1nek se t\u00e9m\u011b\u0159 za sp\u00e1nek ani pova\u017eovat nedal. Budil se z p\u0159edstav o tom, jak se mu nebesa pomst\u00ed za to, \u017ee poru\u0161uje svobodnou v\u016fli \u010dlov\u011bka. P\u0159ipadal si provinile, ale po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b v sob\u011b m\u011bl ten fakt, \u017ee mu pomohl, aspo\u0148 tro\u0161ku. Jeho podv\u011bdom\u00ed bylo ale \u00fapln\u011b jin\u00e9ho n\u00e1zoru, pron\u00e1sledovalo ho, ukazovalo mu nep\u0159edstaviteln\u00e9 obrazy a mu\u010dilo ho mo\u017en\u00fdmi n\u00e1sledky.<\/div>\n
\n

V p\u011bt hodin r\u00e1no toho u\u017e m\u011bl dost, do\u0161el do stavu, kdy se b\u00e1l usnout. Vylezl tedy z postele a pustit na sebe ledovou vodu, aby se \u00fapln\u011b probral. Jen\u017ee ani \u010dist\u00e1 ledov\u00e1 voda z n\u011bj nedok\u00e1zala sm\u00fdt t\u00edhu jeho rozhodnut\u00ed. Po\u0159\u00e1d si p\u0159ipadal vinn\u00fd a ulepen\u00fd \u010d\u00edmsi, co mu neust\u00e1le p\u0159ipom\u00ednalo tu manipulaci. Kdy\u017e se d\u00edval do zrcadla, musel se ovl\u00e1dat, aby do n\u011bj nepra\u0161til p\u011bst\u00ed. Ty kr\u00e1sn\u00e9 o\u010di, kter\u00e9 v\u0161em kolem lhaly, mu najednou p\u0159i\u0161ly tak ohavn\u00e9 a ne\u010dist\u00e9. Kruhy pod o\u010dima, kter\u00e9 na sebe strh\u00e1valy ve\u0161kerou pozornost, mu p\u0159i\u0161ly zaslou\u017een\u00e9. Ty rty, kter\u00fdmi pohyboval, kdy\u017e Toma manipuloval, mu p\u0159i\u0161ly do\u010dista ciz\u00ed.<\/p><\/div>\n

S cynick\u00fdm \u00fasm\u011bvem si prohr\u00e1bl \u010dern\u00e9 vlasy, kter\u00e9 mu zplihle a t\u00e9m\u011b\u0159 bez \u017eivota spadaly do o\u010d\u00ed. S nechut\u00ed v obli\u010deji od zrcadla odvr\u00e1til pohled a zad\u00edval se z ok\u00e9nka ven. Hustou temnotu na obzoru protrh\u00e1valo ob\u010dasn\u00e9 slune\u010dn\u00ed sv\u011btlo, kter\u00e9 vyb\u00edzelo k probuzen\u00ed.<\/div>\n
On sice vzh\u016fru byl, ale p\u0159ipadal si jako v polosp\u00e1nku. U\u017e zase nev\u011bd\u011bl, k\u00fdm je. Nebyl t\u00edm, k\u00fdm d\u0159\u00edv byl. Nebyl t\u00edm, k\u00fdm cht\u011bl b\u00fdt. Dokonce ani t\u00edm, k\u00fdm by b\u00fdt m\u011bl. Byl n\u011bkdo, komu do dlan\u00ed slo\u017eili dar neskute\u010dn\u00e9 hodnoty, ale on s n\u00edm nenakl\u00e1dal dle o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed. Vyu\u017e\u00edval ostatn\u00edch a manipuloval s nimi. P\u0159ipadal si jako zr\u016fda.<\/div>\n
\n

„Andy!“ za\u0161eptal m\u00edrn\u011b a t\u011blem se mu prohnal neskute\u010dn\u011b pocit uvoln\u011bn\u00ed, jako by jeho str\u00e1\u017en\u00fd and\u011bl byl s n\u00edm. „Pomoz mi, pros\u00edm!“ \u017e\u00e1dal a svezl se pod\u00e9l okraje vany na zem. Op\u0159en\u00fd o chladn\u00fd okraj, s hlavou mezi dlan\u011bmi polykal slzy ho\u0159kosti, kter\u00e9 v sob\u011b m\u011bly jasn\u011b vepsan\u00e9, \u017ee nezvl\u00e1d\u00e1, co mu bylo ulo\u017eeno.<\/p><\/div>\n

„B\u016fh nikomu nenakl\u00e1d\u00e1 v\u00edc, ne\u017e je schopen un\u00e9st,“ usly\u0161el sv\u016fj vlastn\u00ed hlas ve sv\u00e9 hlav\u011b. „M\u00e1\u0161 moc pomoci mnoha lidem,“ sly\u0161el se d\u00e1l mezi sv\u00fdmi vzlyky. „U\u017e\u00edvej ho s l\u00e1skou a pom\u016f\u017ee\u0161 cel\u00e9mu sv\u011btu,“ chl\u00e1cholil ho jeho str\u00e1\u017en\u00fd and\u011bl, kter\u00fd jej obj\u00edmal a ovinul kolem n\u011bj sv\u00e9 perut\u011b. „Jen nesmutni.“<\/div>\n
Bill sed\u011bl na podlaze v koupeln\u011b, unaven\u00fd, smutn\u00fd, ale z\u00e1rove\u0148 pln\u00fd nad\u011bje a o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed. Kone\u010dn\u011b se mu poda\u0159ilo usnout na dobu del\u0161\u00ed ne\u017e pouh\u00fdch n\u011bkolik minut. V t\u00e9to pozici se sv\u00fdm and\u011blem v bl\u00edzkosti p\u0159e\u010dkal n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed rann\u00ed hodiny.<\/div>\n
\n

Kolem osm\u00e9 slunce u\u017e na horizontu jasn\u011b pl\u00e1lo. Marcus je p\u0159i\u0161el oba vzbudit. Nejd\u0159\u00edv se divil, pro\u010d Bill nen\u00ed ve sv\u00e9 posteli, nakonec ho na\u0161el na podlaze v koupeln\u011b, jak spokojen\u011b pod\u0159imuje. Moc se nevypt\u00e1val, jen jim \u0159ekl, \u017ee maj\u00ed \u010das na rann\u00ed hygienu a \u017ee si pro n\u011b potom p\u0159ijde kv\u016fli sn\u00eddani.<\/p><\/div>\n

Tom byl lehce zmaten\u00fd. Noc m\u011bl v hlav\u011b pomotanou a skoro netu\u0161il, co byla skute\u010dnost a co ne.<\/div>\n
„D\u00e1\u0161 si?“ zeptal se Bill s \u00fasm\u011bvem a podal mu krabi\u010dku cigaret.<\/div>\n
Tom jenom znechucen\u011b odvr\u00e1til sv\u016fj pohled a o krok se vzd\u00e1lil. „Ne, d\u00edky,“ \u0159ekl a dal si ruku p\u0159ed pusu ve chv\u00edli, kdy Bill posunul krabi\u010dku je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017ee.<\/div>\n
Tom \u00fapln\u011b zb\u011blal v obli\u010deji, jednou rukou si dr\u017eel b\u0159icho a druhou si zakr\u00fdval \u00fasta. M\u011bl co d\u011blat, aby zadr\u017eel ten vlezl\u00fd pocit na zvracen\u00ed.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill a pustil Toma do koupelny. S\u00e1m si jen matn\u011b vybavoval, jak to bylo minulou noc, nicm\u00e9n\u011b si pamatoval slova sv\u00e9ho and\u011bla, kter\u00e1 mu p\u0159i\u0161la jako vysn\u011bn\u00fd n\u00e1pis vzadu v jeho mysli.<\/div>\n
\n

Tom se vr\u00e1til zp\u00e1tky. Obch\u00e1zel kolem Billa opatrn\u011b, kdyby m\u011bl u sebe n\u011bjakou cigaretu. P\u0159ipadal si d\u011bsn\u011b zmaten\u00fd a ne\u00fapln\u00fd. Necht\u011bl se ale pt\u00e1t, jeliko\u017e mu p\u0159i\u0161lo \u00fapln\u011b nesmysln\u00e9, aby ho Bill zmanipuloval. Ta p\u0159edstava byla \u0161\u00edlen\u00e1 i na n\u011bj.<\/p><\/div>\n

„Bille?“ zeptal se, kdy\u017e si prohl\u00ed\u017eel sk\u0159\u00ed\u0148. „Poj\u010f se pod\u00edvat, tady je n\u011bjak\u00fd n\u00e1pis,“ vyb\u00eddl ho a uk\u00e1zal na spodn\u00ed stranu poli\u010dky, kde byl skute\u010dn\u011b n\u011bjak\u00fd n\u00e1pis.<\/div>\n
„P\u0159e\u010dte\u0161 to?“ cht\u011bl v\u011bd\u011bt Bill. S\u00e1m se posadil na postel a pozoroval Toma, jak se skl\u00e1n\u00ed a sna\u017e\u00ed se rozlu\u0161tit drobn\u00e1 p\u00edsmenka na d\u0159ev\u011b.<\/div>\n
„Psal to n\u011bjakej magor,“ zhodnotil stru\u010dn\u011b a za\u010dal pomalu p\u0159ed\u010d\u00edtat \u0161patn\u011b \u010diteln\u00e9 p\u00edsmo: „D\u00e1vat n\u011bkomu druhou \u0161anci je jako d\u00e1t mu dal\u0161\u00ed kulku do jeho zbran\u011b, jeliko\u017e se poprv\u00e9 netrefil!“<\/div>\n
„P\u00e1ni,“ vydechl Bill, „ten p\u0159ed n\u00e1mi m\u011bl o \u017eivot\u011b hezk\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed,“ zhodnotil stru\u010dn\u011b a vzpomn\u011bl, \u017ee oni dva druhou \u0161anci p\u0159ece dostali.<\/div>\n
„My dva jsme druhou \u0161anci taky dostali, ne?“ ot\u00e1zal se Tom. „Mysl\u00ed\u0161, \u017ee se zase zkus\u00edme zab\u00edt?“ ot\u00e1zal se s podt\u00f3nem pobaven\u00ed, kter\u00fd se tam ale tak \u00fapln\u011b nehodil. Mezi nimi n\u00e1hle vyvstala ot\u00e1zka bez odpov\u011bdi. Nikdo netu\u0161il, co by si m\u011bl myslet.<\/p>\n

autor: SakuraUchihaHaruno13<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: SakuraUchihaHaruno13 „Bill se vr\u00e1til do postele a jenom \u010dekal, a\u017e se Tom sesb\u00edr\u00e1. Ne\u010dekal, \u017ee to p\u016fjde tak rychle a on se na m\u00edst\u011b pozvrac\u00ed, ale stalo se. Musel to p\u0159ej\u00edt a j\u00edt d\u00e1l. „Ty vole,“ zakuckal se Tom, kdy\u017e se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[637],"tags":[],"class_list":["post-2274","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-posledni-andeluv-narek"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2274","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2274"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2274\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2274"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2274"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2274"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}