{"id":2279,"date":"2016-01-29T15:00:00","date_gmt":"2016-01-29T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2270"},"modified":"2016-01-29T15:00:00","modified_gmt":"2016-01-29T14:00:00","slug":"cassiopeia-31","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/01\/29\/cassiopeia-31\/","title":{"rendered":"Cassiopeia 31."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/p>\n

<\/strong> Omlouv\u00e1m se za dlouhou prodlevu mezi d\u00edly, ale nebylo v m\u00e9 moci za\u0159\u00eddit to jinak. Douf\u00e1m, \u017ee tohle bylo naposled, co jste museli takhle dlouho \u010dekat a \u017ee se tady dal\u0161\u00ed d\u00edly budou objevovat s jistou pravidelnost\u00ed. Dne\u0161n\u00ed d\u00edl je na m\u00e9 pom\u011bry jedn\u00edm z t\u011bch krat\u0161\u00edch, ale v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee si jej p\u0159esto vychutn\u00e1te a \u017ee v\u00e1m mo\u017en\u00e1 vykouzl\u00ed i drobn\u00fd \u00fasm\u011bv. J\u00e1 v\u00e1m k tomu mohu pop\u0159\u00e1t jen hezk\u00e9 po\u010dten\u00ed a kr\u00e1sn\u00fd zbytek ve\u010dera \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n

<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Existuje mnoho krit\u00e9ri\u00ed, podle kter\u00fdch m\u016f\u017eeme d\u011blit chemick\u00e9 reakce.<\/em> Podle vn\u011bj\u0161\u00ed zm\u011bny je d\u011bl\u00edme do p\u011bti skupin. O synt\u00e9zu neboli chemick\u00e9 slu\u010dov\u00e1n\u00ed se jedn\u00e1, pokud ze dvou nebo v\u00edce prvk\u016f vznikne produkt, slou\u010denina, kter\u00e1 je ve v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e v\u00fdchoz\u00ed l\u00e1tky. Anal\u00fdza je zase jin\u00fd n\u00e1zev pro chemick\u00fd rozklad, jedn\u00e1 se o reakci, p\u0159i n\u00ed\u017e se molekula rozpadne na jednodu\u0161\u0161\u00ed l\u00e1tky. Substituce nast\u00e1v\u00e1, kdy\u017e je \u010d\u00e1st molekuly nahrazena jin\u00fdm atomem, p\u0159\u00edpadn\u011b skupinou atom\u016f. Konverze je slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ozna\u010den\u00ed pro podvojnou z\u00e1m\u011bnu, p\u0159i n\u00ed\u017e si b\u011bhem reakce dv\u011b reaguj\u00edc\u00ed l\u00e1tky vym\u011b\u0148uj\u00ed atomy nebo funk\u010dn\u00ed skupiny. A kone\u010dn\u011b ho\u0159en\u00ed – prudk\u00e1, velmi siln\u00e1 exotermn\u00ed reakce.<\/em><\/div>\n
Kdy\u017e jsme se potkali, nastala synt\u00e9za. Nadp\u0159irozen\u00e9 s\u00edly rozhoduj\u00edc\u00ed o na\u0161ich osudech za\u0159\u00eddily, \u017ee se mezi n\u00e1mi vytvo\u0159ila vazba, pouto, zpo\u010d\u00e1tku k\u0159ehk\u00e9, nest\u00e1l\u00e9, tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed a neidentifikovateln\u00e9. Neum\u011bl jsem naj\u00edt n\u00e1zev pro to, \u010d\u00edm jsme byli. Dodnes to neum\u00edm.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Dal\u0161\u00edm krokem v na\u0161em r\u016fstu byla substituce, prost\u0159ednictv\u00edm kter\u00e9 jsem ti odevzd\u00e1val do rukou drobn\u00e9 \u00falomky sv\u00e9 du\u0161e, kousky, o kter\u00e9 jsem u\u017e v\u00edce nest\u00e1l. Nejistotu, ned\u016fv\u011bru, strach, uzav\u0159enost, z\u016fstal jsem otev\u0159en\u00fd a p\u0159ij\u00edmal ty tv\u00e9. Dovolil jsem, aby do\u0161lo k z\u00e1m\u011bn\u011b. Chlad byl nahrazen teplem, temnota sv\u011btlem a \u0161ed\u00e9 st\u00edny se r\u00e1zem prom\u011bnily v pestrobarevn\u00e9 obrazce. Postupovali jsme a vytv\u00e1\u0159eli rovnov\u00e1hu, n\u00e1dhernou souhru, a\u017e dokud to v jednu chv\u00edli p\u0159estalo sta\u010dit. Pot\u0159ebovali jsme v\u00edc, drobn\u00e9 \u00falomky na\u0161ich du\u0161\u00ed u\u017e nebyly schopny d\u00e1le vytv\u00e1\u0159et reakci, proto jsme do d\u011bje vlo\u017eili mnohem v\u00edc. V\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st sebe sama. Vlo\u017eili jsme do n\u011bj v\u0161echno s vyhl\u00eddkou nejist\u00e9ho konce. Konverze na\u0161ich srdc\u00ed byla riskantn\u00ed, ale poda\u0159ila se, byla \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1 a jej\u00edm v\u00fdsledkem je vz\u00e1jemn\u00e1 d\u016fv\u011bra, v\u00edra, \u017ee si neubl\u00ed\u017e\u00edme, \u017ee nezlom\u00edme tomu druh\u00e9mu srdce. Posledn\u00edm krokem k dokonalosti bylo ho\u0159en\u00ed. I v na\u0161em p\u0159\u00edpad\u011b se jednalo o prudkou, velice silnou exotermn\u00ed reakci, p\u0159i n\u00ed\u017e se uvol\u0148ovalo teplo, zat\u00edmco my dva ho\u0159eli.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Nikdy jsem nev\u011b\u0159il, \u017ee jsem schopen \u017e\u00edt v p\u00e1ru. \u017de jsem stejn\u00fd jako ostatn\u00ed a \u017ee i j\u00e1 pot\u0159ebuji, aby m\u011b n\u011bkdo miloval, aby na druh\u00e9 stran\u011b \u0159et\u011bzce byla osoba, m\u016fj speci\u00e1ln\u00ed prvek, s n\u00edm\u017e jsem ochoten utvo\u0159it vazbu. Jsi jedinou v\u00fdjimkou, Tome, t\u00edm jedin\u00fdm prvkem, pro kter\u00fd jsem ochoten zahodit v\u0161echno za hlavu, jemu\u017e odevzd\u00e1m sv\u00e9 elektrony a se kter\u00fdm se dobrovoln\u011b pust\u00edm do riskantn\u00ed vazby. Jen t\u011b pros\u00edm, nikdy nedopus\u0165, aby do\u0161lo k anal\u00fdze. Nedovol, aby se z n\u00e1s stalo m\u00e9n\u011b, ne\u017e jsme te\u010f\u2026<\/em><\/div>\n

<\/div>\n
\n

\u2026<\/strong><\/em><\/div>\n
\n

„Kdy\u017e jsi mi \u0159\u00edkal, \u017ee zn\u00e1\u0161 osv\u011bd\u010den\u00fd recept na us\u00edn\u00e1n\u00ed, myslel jsem, \u017ee se jedn\u00e1 o n\u011bjak\u00fd speci\u00e1ln\u00ed \u010daj nebo n\u011bco podobn\u00e9ho,“ \u0161eptal Bill a pobaven\u011b zakroutil hlavou, kdy\u017e jej Tom st\u00e1hl k sob\u011b na podlahu a oba se z\u00e1dy op\u0159eli o kuchy\u0148skou linku.<\/p><\/div>\n

„Tohle je speci\u00e1ln\u00ed recept,“ odpov\u011bd\u011bl Tom stejn\u011b ti\u0161e, aby neprobudil Georga sp\u00edc\u00edho ve vedlej\u0161\u00edm pokoji a opatrn\u011b si vlo\u017eil do kl\u00edna velk\u00fd kbel\u00edk. Zast\u00e9nal, kdy\u017e se ledov\u00fd povrch poprv\u00e9 ot\u0159el o citlivou rozeh\u0159\u00e1tou k\u016f\u017ei.<\/div>\n
„Akor\u00e1t to nen\u00ed \u010daj,“ \u0159ekl se sm\u00edchem a vzal si l\u017ei\u010dku, druhou podal Billovi, kter\u00fd se na ni ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b zahled\u011bl a rozhodn\u011b se netv\u00e1\u0159il tak nad\u0161en\u011b jako Tom. Nerv\u00f3zn\u011b se o\u0161\u00edval, jeho o\u010di ulp\u011bl\u00e9 na sladk\u00e9 pochoutce hladov\u011bly alespo\u0148 po jedin\u00e9m soustu, po\u0159\u00e1d mu v\u0161ak n\u011bco na\u0161ept\u00e1valo, \u017ee ned\u011bl\u00e1 spr\u00e1vnou v\u011bc.<\/div>\n
„Tome,“ vydechl a nejist\u011b si skousl spodn\u00ed ret. \u010cokol\u00e1dov\u00e1 zmrzlina vypadala opravdu l\u00e1kav\u011b, t\u0159pyt sn\u011bhov\u00fdch vlo\u010dek poletuj\u00edc\u00edch za okny, jako by se pronesl i do jej\u00ed kr\u00e9mov\u00e9 struktury a prom\u011bnil ji ve zlatist\u00fd krystal.<\/div>\n
„Je po p\u016flnoci, nem\u011bli bychom\u2026 nen\u00ed to zdrav\u00e9,“ nam\u00edtl rozt\u0159esen\u00fdm hl\u00e1skem a p\u0159ekvapen\u011b zamrkal, jakmile si Tom bez jedin\u00e9 v\u00fd\u010ditky nabral na l\u017ei\u010dku po\u0159\u00e1dnou porci a bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed si ji vlo\u017eil do \u00fast. Zav\u0159el o\u010di a po\u017eitk\u00e1\u0159sky zast\u00e9nal, jakmile se mu zmrzlina za\u010dala na jazyku rozt\u00e9kat a chlad propustil ze sv\u00e9ho zajet\u00ed v\u0161echny h\u0159\u00ed\u0161n\u00e9 chut\u011b.<\/div>\n
\n

„Mo\u017en\u00e1 to nen\u00ed zdrav\u00e9, ale je to skv\u011bl\u00e9,“ zamumlal Tom s \u00fasty pln\u00fdmi rozt\u00e9kaj\u00edc\u00ed se zmrzliny, sledoval Billa vesel\u00fdm pohledem a vyb\u00edzel jej k n\u011bjak\u00e9 akci, marn\u011b.<\/p><\/div>\n

Bill byl nau\u010den odep\u00edrat si ve\u0161ker\u00e1 pot\u011b\u0161en\u00ed a Tom to dob\u0159e v\u011bd\u011bl. Cel\u00fd sv\u011bt u\u017e jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b rozd\u011blil do dvou \u0159\u00e1d\u016f; na to dobr\u00e9 a to \u0161patn\u00e9 a za nic na sv\u011bt\u011b necht\u011bl ud\u011blat ve sv\u00e9 mysli zmatek, necht\u011bl odstranit hranici, sm\u00edchat to v\u0161echno dohromady a vytvo\u0159it si nov\u00fd \u0159\u00e1d. M\u011bl r\u00e1d ve v\u011bcech po\u0159\u00e1dek, mo\u017en\u00e1 proto m\u011bl z Toma takov\u00fd strach, mo\u017en\u00e1 proto s n\u00edm ze za\u010d\u00e1tku v\u016fbec neum\u011bl vych\u00e1zet. Tom toti\u017e sv\u00fdm p\u0159\u00edchodem zp\u016fsobil hotovou smr\u0161\u0165, nic u\u017e nebylo na sv\u00e9m m\u00edst\u011b, a tak se Bill sna\u017eil udr\u017eet na sv\u00e9m m\u00edst\u011b alespo\u0148 to mali\u010dko, co z\u016fstalo nedot\u010den\u00e9. Nap\u0159\u00edklad t\u00edm, \u017ee nebude j\u00edst sladkosti po p\u016flnoci.<\/div>\n
„Opravdu ji nezkus\u00ed\u0161?“ zeptal se a dal si do \u00fast dal\u0161\u00ed sousto.<\/div>\n
Bill se jemn\u011b usm\u00e1l a prsty si p\u0159ejel po z\u00e1tylku; jeho o\u010di vykazovaly zmatek a pochybnost, vnit\u0159n\u00ed boj prob\u00edhaj\u00edc\u00ed v Billov\u011b mysli. Tomovi se zd\u00e1lo, \u017ee se u\u017e u\u017e natahuje po l\u017ei\u010dce, m\u00edsto toho jen s \u00fasm\u011bvem zakroutil hlavou a odvr\u00e1til tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Nemysl\u00edm si, \u017ee by to k n\u011b\u010demu bylo. Dnes se toho stalo tolik a j\u00e1\u2026 mus\u00edm se s t\u00edm v\u0161\u00edm n\u011bjak vyrovnat. Ut\u0159\u00eddit si my\u0161lenky a nejsem si jist\u00fd, jestli by mi k tomu pomohla zmrzlina,“ \u0159ekl a ti\u0161e se zachichotal, kdy\u017e Tom odlo\u017eil kbel\u00edk vedle sebe a st\u00e1hl si Billa na sv\u016fj kl\u00edn.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 by nepomohla, ale obalila by tv\u00e9 starosti cukrem a \u010dokol\u00e1dou a v\u0161echno by se ti jist\u011b zd\u00e1lo mnohem jednodu\u0161\u0161\u00ed.“<\/div>\n
\n

Bill se znovu zachichotal, omotal nohy kolem Tomov\u00fdch bok\u016f a p\u0159itulil se k Tomovu hrudn\u00edku. Ruce plaz\u00edc\u00ed se p\u0159es jeho z\u00e1da jej donutily zav\u0159\u00edt o\u010di naslouchat klidn\u00e9mu tempu Tomova tlukouc\u00edho srdce a soust\u0159edit se pouze na jeho v\u016fni. Na mali\u010dk\u00fd vesm\u00edr, kter\u00fd kolem n\u011bj vytvo\u0159il sv\u00fdm objet\u00edm a kde se c\u00edtil chr\u00e1n\u011bn. P\u0159edstavoval si, \u017ee jsou Tomovy pa\u017ee vysok\u00e9 v\u011b\u017ee, jeho hrudn\u00edk mohutnou stavbou a jeho uklid\u0148uj\u00edc\u00ed \u00fasm\u011bv \u0159ekou obm\u00fdvaj\u00edc\u00ed toto magick\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed. Necht\u011bl otev\u0159\u00edt o\u010di. Necht\u011bl opustit jeho n\u00e1ru\u010d a u\u017e v\u016fbec necht\u011bl, aby ta chv\u00edle n\u011bkdy dosp\u011bla ke sv\u00e9mu konci. Dok\u00e1zal by tak b\u00fdt v\u011b\u010dn\u011b. Nechat se obj\u00edmat, hladit a l\u00edbat do vlas\u016f, vn\u00edmat p\u0159\u00edjemn\u00e9 doteky Tomov\u00fdch dlan\u00ed, t\u011bch, kter\u00e9 nebyly stvo\u0159eny k ubli\u017eov\u00e1n\u00ed, z\u016fstal by tak, a\u017e dokud by nezmizela i posledn\u00ed o\u0161kliv\u00e1 vzpom\u00ednka, pokud by to, co m\u011bli te\u010f, nebylo t\u00edm jedin\u00fdm, co mu kdy utkv\u011blo v pam\u011bti.<\/p><\/div>\n

„V\u00ed\u0161, pro\u010d m\u011b napadla zmrzlina?“ zeptal se Tom \u0161eptem. Bradou se op\u00edral o Billovu hlavu, ob\u010das jej l\u00edbl do vlas\u016f, jinak jen vdechoval jejich v\u016fni a nech\u00e1val se laskat jejich hedv\u00e1bnou strukturou.<\/div>\n
Bill neotv\u00edral o\u010di, pouze zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„D\u011blal to tak m\u016fj d\u011bde\u010dek.“<\/div>\n
\n

Bill zpozorn\u011bl, i kdy\u017e to na sob\u011b nedal zn\u00e1t. Otev\u0159el o\u010di a d\u00edval se do pr\u00e1zdna, do tmy v \u010d\u00e1sti, kde byl st\u016fl a d\u0159ev\u011bn\u00e9 \u017eidle a pod jednou z nich mal\u00e9 sp\u00edc\u00ed kot\u011b s pono\u017ekou, kterou bude Georg z\u00edtra r\u00e1no rozhodn\u011b postr\u00e1dat.<\/p><\/div>\n

„D\u011blal co?“ zeptal se opatrn\u011b.<\/div>\n
Tom o sv\u00e9 minulosti nikdy nemluvil. O sv\u00e9 d\u011bde\u010dkovi se sice ob\u010das zm\u00ednil, ale nikdy nezach\u00e1zel p\u0159\u00edli\u0161 do detail\u016f a Bill z\u016fstal naprosto ohromen, proto\u017ee se zd\u00e1lo, \u017ee nastala ta prav\u00e1 chv\u00edle. \u010cas na rozhovor, kter\u00fd tak dlouho odkl\u00e1dali. Oba budou muset sundat sv\u00e9 masky, prozradit sv\u00e1 nejbolestiv\u011bj\u0161\u00ed tajemstv\u00ed, a t\u00edm se tomu druh\u00e9mu docela otev\u0159\u00edt.<\/div>\n
„V\u017edy kdy\u017e mi bylo nejh\u016f\u0159; kdy\u017e jsem upadl, zni\u010dil obl\u00edbenou hra\u010dku nebo dostal \u0161patnou zn\u00e1mku ve \u0161kole, nic ne\u0159ekl. M\u00edsto toho se rozb\u011bhl do kuchyn\u011b, a kdy\u017e se vr\u00e1til, poka\u017ed\u00e9 s sebou p\u0159inesl n\u011bco dobr\u00e9ho. \u010cokol\u00e1du, zmrzlinu nebo bonb\u00f3ny. \u0158\u00edkal, \u017ee cukr je v takov\u00fdch p\u0159\u00edpadech l\u00e9k. Rozvalili jsme se v m\u00e9m pokoji na podlaze, pov\u00eddali si, poj\u00eddali jsme bonb\u00f3ny a j\u00e1 si pomalu uv\u011bdomoval, \u017ee to zab\u00edr\u00e1.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 to bylo jen t\u00edm, \u017ee jsi byl s tou spr\u00e1vnou osobou,“ podotkl Bill jemn\u011b, zvedl hlavu a levou rukou pohladil Toma po \u010delisti. „Pom\u00e1hala ti jeho bl\u00edzkost a v\u011bdom\u00ed, \u017ee jsi na sv\u00e9 starosti u\u017e v\u00edc nebyl s\u00e1m.“<\/div>\n
„Bylo to t\u00edm,“ souhlasil Tom, na rtech se mu usadil smutn\u00fd \u00fasm\u011bv. „Bylo to t\u00edm, ale nikdy jsem mu to ne\u0159ekl. M\u00edsto toho jsem se tv\u00e1\u0159il, \u017ee jsou ty bonb\u00f3ny a \u010dokol\u00e1dy kouzeln\u00e9, ale jedin\u00fd kouzeln\u00fd byl on.“<\/div>\n
\n

„Musel to b\u00fdt skv\u011bl\u00fd mu\u017e.“ Bill pokra\u010doval v hlazen\u00ed Tomovy \u010delisti, kone\u010dky sv\u00fdch prst\u016f zaj\u00ed\u017ed\u011bl do Tomov\u00fdch vous\u016f a propl\u00e9tal kr\u00e1tk\u00e9 tmav\u00e9 pram\u00ednky. V Tomov\u00fdch o\u010d\u00edch spat\u0159il lesk, jeho pohled byl zaplavov\u00e1n slzami a bylo jen ot\u00e1zkou \u010dasu, kdy mu za\u010dnou st\u00e9kat po tv\u00e1\u0159\u00edch.<\/p><\/div>\n

„To byl,“ reagoval Tom pon\u011bkud rozt\u0159esen\u011b. „Ten nejlep\u0161\u00ed, jak\u00e9ho si lze p\u0159edstavit. Byl v\u0161\u00edm. Dokud jsem byl s n\u00edm, nikdy jsem se nec\u00edtil osam\u011ble. Nikdy jsem nem\u011bl pocit, \u017ee by mi n\u011bco chyb\u011blo. A kdy\u017e zem\u0159el\u2026“ odml\u010del se a prudce sklonil hlavu ve chv\u00edli, kdy mu z oka vyklouzla prvn\u00ed slza.<\/div>\n
Bill nic ne\u0159ekl, m\u00edsto toho jej k sob\u011b p\u0159itiskl je\u0161t\u011b pevn\u011bji a l\u00e1skypln\u011b jej l\u00edbl do vlas\u016f. C\u00edtil, jak se Tom chv\u011bje, jak se cel\u00e9 jeho t\u011blo ot\u0159\u00e1s\u00e1 tlumen\u00fdmi vzlyky a byl na pochyb\u00e1ch, nejist\u00fd, jestli by jej m\u011bl ut\u011b\u0161it, nebo rad\u011bji nechat chv\u00edli voln\u011b plynout. Jak se zd\u00e1lo, bylo to poprv\u00e9, co Tom zcela propadl sv\u00e9 bolesti a plakal pro v\u0161echno, co ztratil, pro jedin\u00e9ho \u010dlov\u011bka, kter\u00fd znamenal v\u0161e.<\/div>\n
„Nem\u011bl jsem to dovolit. M\u011bl jsem b\u00fdt state\u010dn\u011bj\u0161\u00ed, v\u00edc v\u011b\u0159it, ale j\u00e1\u2026 nezvl\u00e1dl jsem to. Sna\u017eil jsem se, ale ne\u0161lo to. Nesnesl jsem pohled na jeho zubo\u017eenou tv\u00e1\u0159, na to, jak se mi pomalu ztr\u00e1c\u00ed p\u0159ed o\u010dima. M\u011bl jsem mu b\u00fdt oporou, ale m\u00edsto toho jsem mu jen p\u0159id\u011bl\u00e1val dal\u0161\u00ed starosti.“<\/div>\n
„Takhle nesm\u00ed\u0161 mluvit.“ Bill k sob\u011b zvedl jeho tv\u00e1\u0159 a zahled\u011bl se mu hluboko do o\u010d\u00ed. „Jist\u011b jsi pro n\u011bj ud\u011blal v\u0161e, co bylo v tv\u00fdch sil\u00e1ch.“<\/div>\n
„Ale k \u010demu to bylo? Ztratil jsem ho\u2026 tak jako tak jsem o n\u011bj p\u0159i\u0161el.“<\/div>\n
„To se n\u011bkdy st\u00e1v\u00e1, nesm\u00ed\u0161 se t\u00edm tr\u00e1pit. Vzpom\u00ednej pouze na to hezk\u00e9, co jste spolu pro\u017eili, a bu\u010f vd\u011b\u010dn\u00fd za \u010das, kter\u00fd jste mohli str\u00e1vit spole\u010dn\u011b.“ Bill se naklonil dop\u0159edu a vs\u00e1l Tom\u016fv spodn\u00ed ret mezi sv\u00e9. C\u00edtil vlhkost, slanou p\u0159\u00edchu\u0165 slz a chv\u011bn\u00ed. Odt\u00e1hl se od n\u011bj a jemn\u011b se pousm\u00e1l.<\/div>\n
\n

„\u0158ekni mi n\u011bco hezk\u00e9ho. N\u011bjakou hezkou vzpom\u00ednku.“<\/p><\/div>\n

Tom si pomalu ut\u0159el uplakanou tv\u00e1\u0159, zhluboka se nadechl a zad\u00edval se p\u0159es Billovo rameno do okna, za kter\u00fdm je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d padaly jemn\u00e9 sn\u011bhov\u00e9 vlo\u010dky. Svra\u0161til obli\u010dej, nad obo\u010d\u00edm mu vystoupila drobn\u00e1 vr\u00e1ska. P\u0159em\u00fd\u0161lel.<\/div>\n
„Ta kachna,“ vydechl nakonec t\u0159esouc\u00edm se hlasem. „Kachna Marie.“<\/div>\n
Bill p\u0159ekvapen\u011b zamrkal, rty se mu nev\u011bdomky zkroutily do pobaven\u00e9ho \u00fasm\u011bvu. „Kachna Marie?“<\/div>\n
Tom rychle k\u00fdvl hlavou. „Pojmenoval ji po babi\u010dce. Byla jeho obl\u00edbenkyn\u00ed. Nebyla na dvorku s ostatn\u00edmi, ale s n\u00e1mi v dom\u011b. Po\u0159\u00e1d ji vykrmoval, byl na ni tak hrd\u00fd,“ odml\u010del se, a kdy\u017e pokra\u010doval, u\u017e to byl zase ten star\u00fd Tom, kter\u00fd se i p\u0159es slzy v o\u010d\u00edch slab\u011b usm\u00edval. „Byla stra\u0161n\u011b tlust\u00e1,“ \u0161eptl a na to se oba ti\u0161e zasm\u00e1li.<\/div>\n
„Kachny b\u00fdvaj\u00ed tlust\u00e9.“<\/div>\n
„Ne ne ne, tahle byla extr\u00e9mn\u011b tlust\u00e1. Byla tak tlust\u00e1, \u017ee nedok\u00e1zala proj\u00edt t\u011bmi mal\u00fdmi dve\u0159mi na ohrad\u011b a nem\u011bla m\u011b r\u00e1da, proto\u017ee jsem se j\u00ed po\u0159\u00e1d vysm\u00edval. Kdybys ji vid\u011bl\u2026 byla tak legra\u010dn\u00ed, nikdy jsem nech\u00e1pal, jak mohly ty jej\u00ed mal\u00e9 no\u017ei\u010dky un\u00e9st takovou v\u00e1hu.“<\/div>\n
Bill pobaven\u011b kroutil hlavou a usm\u00edval se. „Ve farm\u00e1\u0159sk\u00e9m kv\u00edzu byla ot\u00e1zka ohledn\u011b kachen, mysl\u00edm, \u017ee to m\u011blo n\u011bco spole\u010dn\u00e9ho pr\u00e1v\u011b s krmen\u00edm, ale u\u017e si nem\u016f\u017eu vzpomenout.“<\/div>\n
\n

„V jak\u00e9m kv\u00edzu?“ Tom p\u0159ekvapen\u011b zamrkal a Bill stydliv\u011b odvr\u00e1til tv\u00e1\u0159.<\/p><\/div>\n

„Ve farm\u00e1\u0159sk\u00e9m kv\u00edzu, ve kter\u00e9m jsem vyhr\u00e1l Tomiho.“<\/div>\n
„Tomu nev\u011b\u0159\u00edm.“ Tom si z tv\u00e1\u0159e set\u0159el posledn\u00ed zbytky slz a pokou\u0161el se dr\u017eet Billovy rady. Myslet jen na to hezk\u00e9. „Myslel jsem, \u017ee sis ho koupil.“<\/div>\n
„Nekoupil,“ odpov\u011bd\u011bl Bill s \u00fasm\u011bvem. „Jednou ro\u010dn\u011b se tady po\u0159\u00e1daj\u00ed farm\u00e1\u0159sk\u00e9 trhy. Georg m\u011b p\u0159emluvil, abychom se tam \u0161li z legrace pod\u00edvat a pak m\u011b z legrace p\u0159ihl\u00e1sil do t\u00e9 sout\u011b\u017ee.“<\/div>\n
„Tak\u017ee tys ve v\u011bdomostn\u00edm kv\u00edzu t\u00fdkaj\u00edc\u00edm se v\u011bc\u00ed kolem farma\u0159iny porazil zku\u0161en\u00e9 farm\u00e1\u0159e?“<\/div>\n
„Byla to jen n\u00e1hoda.“ Bill c\u00edtil, jak mu ho\u0159\u00ed tv\u00e1\u0159e. „Ot\u00e1zky nebyly v\u016fbec t\u011b\u017ek\u00e9.“<\/div>\n
„Jsi neuv\u011b\u0159iteln\u00fd.“ Tom jej hrav\u011b dloubl do boku a zvedl ruku. Ukazov\u00e1\u010dkem poklepal po Billov\u011b \u010dele. „To, co tam ukr\u00fdv\u00e1\u0161, je opravdu vz\u00e1cnost.“<\/div>\n
„M\u016fj mozek nen\u00ed ni\u010d\u00edm v\u00fdjime\u010dn\u00fd, jen se v n\u011bm informace dr\u017e\u00ed d\u00e9le ne\u017e u ostatn\u00edch lid\u00ed.“<\/div>\n
Bill byl r\u00e1d, \u017ee odbo\u010dili od v\u00e1\u017en\u00e9ho t\u00e9matu a posl\u00e9ze sklouzli do uvoln\u011bn\u00e9ho rozhovoru pln\u00e9ho tich\u00e9ho chichot\u00e1n\u00ed, \u0161k\u00e1dlen\u00ed a hrav\u00fdch polibk\u016f. V\u011bd\u011bl, \u017ee se tomu nebude moct vyh\u00fdbat dlouho a \u017ee mu jednoho dne bude muset pov\u011bd\u011bt o sv\u00e9 minulosti a o v\u0161em, \u010d\u00edm si pro\u0161el, ale byl r\u00e1d, \u017ee tak nemusel ud\u011blat pr\u00e1v\u011b v tuhle chv\u00edli. Aby Tomovi ud\u011blal radost, odhodlal se dokonce k ochutn\u00e1n\u00ed zmrzliny, i kdy\u017e u\u017e bylo d\u00e1vno po p\u016flnoci. Z jednoho sousta se stalo hned n\u011bkolik. Tom polo\u017eil kbel\u00edk mezi jejich t\u011bla a st\u0159\u00eddav\u011b krmil jak sebe, tak i Billa, kter\u00fd jak se zd\u00e1lo, m\u011bl v sob\u011b zarytou v\u00e1\u0161e\u0148 pro \u010dokol\u00e1du. Ka\u017ed\u00e9 sousto zahalilo jeho pohled jak\u00fdmsi oparem a vykouzlilo na jeho obli\u010deji om\u00e1men\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
\n

„Ned\u00e1vej tu v\u011bc ke mn\u011b.“ Bill se na jeho kl\u00edn\u011b hrav\u011b vrt\u011bl a po deseti minut\u00e1ch intenzivn\u00edho uj\u00edd\u00e1n\u00ed ze zmrzliny se sna\u017eil v\u0161emo\u017en\u011b uhnout dal\u0161\u00ed pln\u00e9 l\u017e\u00edci.<\/p><\/div>\n

Tom si ji se sm\u00edchem vlo\u017eil do \u00fast, odlo\u017eil kbel\u00edk na p\u016fvodn\u00ed m\u00edsto a omotal ruce kolem Billov\u00fdch bok\u016f, aby si jej mohl p\u0159it\u00e1hnout bl\u00ed\u017e. Jakmile byly jejich obli\u010deje vzd\u00e1len\u00e9 necel\u00e1 dva centimetry, vz\u00e1jemn\u011b si hled\u011bli do o\u010d\u00ed a d\u00fdchali si na rty, Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee u\u017e nikdy neza\u017eije nic podobn\u00e9ho. Pocit, \u017ee se ocitnul v jin\u00e9m sv\u011bt\u011b, na jin\u00e9 planet\u011b v bl\u00edzkosti tajemn\u00e9 nadp\u0159irozen\u00e9 bytosti v n\u011bm vyvol\u00e1val pouze Bill a jen jemu pat\u0159ilo Tomovo srdce.<\/div>\n
Palcem jej pohladil po \u010delisti a obda\u0159il jej zamilovan\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Tolik t\u011b miluju,“ \u0161pitl a \u0161pi\u010dkou nosu p\u0159ejel p\u0159es ten Bill\u016fv.<\/div>\n
„J\u00e1 tebe taky,“ vydechl mu Bill nesm\u011ble na rty a vz\u00e1p\u011bt\u00ed om\u00e1men\u011b zast\u00e9nal, jakmile Tom prudce zru\u0161il mezeru d\u011bl\u00edc\u00ed jejich rty, p\u0159is\u00e1l se k Billov\u00fdm pootev\u0159en\u00fdm \u00fast\u016fm a nal\u00e9hav\u011b propletl sv\u016fj jazyk s t\u00edm jeho. Usm\u00e1l se do polibku, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee ka\u017ed\u00fd milimetr Billov\u00fdch \u00fast chutnal po \u010dokol\u00e1d\u011b.<\/div>\n
\n

\/\/\/<\/strong><\/div>\n

\n

„Tome, pros\u00edm, u\u017e m\u011b netrap,“ kv\u00edlel trucuj\u00edc\u00ed Georg, kdy\u017e se na dal\u0161\u00ed den r\u00e1no ospale vlekl za Tomem, jeho\u017e touha ud\u011blat Billovi radost a koupit pro n\u011bj n\u011bjak\u00fd d\u00e1rek, vyhnala z postele u\u017e v \u0161est hodin r\u00e1no. Nyn\u00ed m\u011bli za sebou polovinu m\u011bsta a dal\u0161\u00ed polovina jim je\u0161t\u011b zb\u00fdvala, polovina, kter\u00e9 se Georg ob\u00e1val jako \u010dert k\u0159\u00ed\u017ee.<\/p><\/div>\n

„U\u017e jen kousek,“ zavolal za n\u00edm Tom, ani\u017e by se ohl\u00e9dl a ne\u010dekan\u011b zm\u011bnil sm\u011br krok\u016f.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 alespo\u0148 n\u011bjakou p\u0159edstavu?“ Georg si hlasit\u011b z\u00edvnul, narazil si pletenou \u010depici s velikou bambul\u00ed v\u00edce do \u010dela a mrzut\u011b Toma n\u00e1sledoval. „U\u017e jsme byli snad v\u0161ude. V knihkupectv\u00ed, ve sm\u00ed\u0161en\u00e9m zbo\u017e\u00ed, v drogerii, v dal\u0161\u00edm knihkupectv\u00ed, v hra\u010dk\u00e1\u0159stv\u00ed a v dal\u0161\u00edm knihkupectv\u00ed a po\u0159\u00e1d nic.“<\/div>\n
„Nezapom\u00ednej, \u017ee jsme \u0161li do hra\u010dk\u00e1\u0159stv\u00ed jen kv\u016fli tob\u011b,“ \u0161k\u00e1dlil jej Tom, zpomalil, a kdy\u017e si v\u0161iml Georgova zabij\u00e1ck\u00e9ho pohledu, nedok\u00e1zal se ubr\u00e1nit \u00fasm\u011bvu.<\/div>\n
„Tak!“ zvolal Georg, um\u00edn\u011bn\u011b zk\u0159\u00ed\u017eil ruce na prsou a zastavil v hromad\u011b \u010derstv\u011b napadl\u00e9ho sn\u011bhu. „Z\u016fst\u00e1v\u00e1m tady. U\u017e neud\u011bl\u00e1m ani jedin\u00fd krok.“<\/div>\n
Tom se pobaven\u011b usm\u00e1l. „Nemus\u00ed\u0161. Jsme na m\u00edst\u011b,“ \u0159ekl a prstem uk\u00e1zal na n\u011bco za Georgov\u00fdmi z\u00e1dy. Georg se zamra\u010dil a oto\u010dil se.<\/div>\n
„Obchod s hudebn\u00edmi n\u00e1stroji?“ podivil se. „Chce\u0161 mu snad koupit kytaru?“ zeptal se se sm\u00edchem.<\/div>\n
Tom se jen tajemn\u011b pousm\u00e1l a bez dal\u0161\u00edch \u0159e\u010d\u00ed proklouzl dve\u0159mi dovnit\u0159. Tehdy to Georgovi do\u0161lo.<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Omlouv\u00e1m se za dlouhou prodlevu mezi d\u00edly, ale nebylo v m\u00e9 moci za\u0159\u00eddit to jinak. Douf\u00e1m, \u017ee tohle bylo naposled, co jste museli takhle dlouho \u010dekat a \u017ee se tady dal\u0161\u00ed d\u00edly budou objevovat s jistou pravidelnost\u00ed. Dne\u0161n\u00ed d\u00edl je<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[625],"tags":[],"class_list":["post-2279","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-cassiopeia"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2279","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2279"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2279\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2279"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2279"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2279"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}