{"id":2286,"date":"2016-01-26T15:00:00","date_gmt":"2016-01-26T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2277"},"modified":"2016-01-26T15:00:00","modified_gmt":"2016-01-26T14:00:00","slug":"contact-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/01\/26\/contact-1-2\/","title":{"rendered":"Contact 1\/2"},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Bylo p\u0159esn\u011b p\u011bt minut po p\u016flnoci a Tom Kaulitz bezradn\u011b z\u00edral na ze\u010f nad hlavou. Pozorn\u011b studoval st\u00edny r\u016fzn\u00fdch tvar\u016f a velikost\u00ed a p\u0159ekvapen\u011b zamrkal poka\u017ed\u00e9, kdy ulic\u00ed projelo auto a tmu na malou chv\u00edli protnul \u00fazk\u00fd p\u00e1s sv\u011btla.<\/div>\n
Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Nikdy nem\u011bl probl\u00e9my se sp\u00e1nkem, obvykle usnul je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e se stihnul p\u0159evl\u00e9knout do py\u017eama, miloval sp\u00e1nek a nenechal si uj\u00edt ani nejmen\u0161\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitost, kterou mohl str\u00e1vit v posteli, na rozd\u00edl od sv\u00e9ho bratra, kter\u00fd s um\u00edn\u011bn\u00fdm \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i r\u00e1d tvrdil, \u017ee sp\u00e1nek je jen zbyte\u010dnou ztr\u00e1tou \u010dasu, \u017ee se j\u00edm \u010dlov\u011bk ukracuje o dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitosti za\u017e\u00edt n\u011bco nov\u00e9ho a kr\u00e1sn\u00e9ho, a tak spal jen tolik, kolik nutn\u011b pot\u0159eboval pro spr\u00e1vn\u00e9 fungov\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho organizmu. B\u011bhem dne se posteli z\u00e1sadn\u011b vyh\u00fdbal, unavoval bratra sv\u00fdm mluven\u00edm, neust\u00e1l\u00fdm pob\u00edh\u00e1n\u00edm kolem n\u011bj a vyb\u00edzen\u00edm jej k nov\u00fdm a nov\u00fdm dobrodru\u017estv\u00edm, a Tom se tak moc sna\u017eil, aby mu vyhov\u011bl, tak moc cht\u011bl b\u00fdt pro n\u011bj t\u00edm nejlep\u0161\u00edm bratrem, jak\u00fdm jen mohl b\u00fdt, \u017ee ka\u017ed\u00fd den padal do postele polomrtv\u00fd a jen matn\u011b vn\u00edmal, jak se mu ka\u017edou noc natla\u010dilo do objet\u00ed drobn\u00e9 t\u011bl\u00ed\u010dko jeho dvoj\u010dete; chv\u00edli byl dokonce schopen vn\u00edmat i jeho hlas, ale poka\u017ed\u00e9 usnul d\u0159\u00edv, ne\u017e se pokusil soust\u0159edit i na slova, kter\u00e1 mu ka\u017edou noc vypr\u00e1v\u011bl.<\/div>\n
\n

Dne\u0161n\u00ed noc byla jin\u00e1, speci\u00e1ln\u00ed, a to hned z n\u011bkolika d\u016fvod\u016f a nebylo to zp\u016fsobeno jen t\u00edm, \u017ee se snad poprv\u00e9 jejich role vym\u011bnily a Tom mohl u\u017e cel\u00e9 dv\u011b hodiny c\u00edtit na sv\u00e9m krku hork\u00e9 v\u00fddechy sp\u00edc\u00edho bratra a na rameni vlhkost poch\u00e1zej\u00edc\u00ed ze slin, kter\u00e9 vyt\u00e9kaly z lev\u00e9ho koutku Billov\u00fdch pootev\u0159en\u00fdch \u00fast.<\/p><\/div>\n

Zamrkal a znovu, u\u017e snad post\u00e9 b\u011bhem jedn\u00e9 hodiny, pohl\u00e9dl na velik\u00e9 hodiny nad televiz\u00ed.<\/div>\n
Sedm minut po p\u016flnoci. U\u017e cel\u00fdch sedm minut byly V\u00e1noce. Den, kter\u00e9ho se spolu s Billem nemohli do\u010dkat od chv\u00edle, co jim rodi\u010de p\u0159ed t\u0159emi t\u00fddny sd\u011blili tu novinku. P\u0159ed\u011blaj\u00ed jim pokoj.<\/div>\n
Tom se tehdy v duchu okam\u017eit\u011b pousm\u00e1l; nemyslel si, \u017ee by byl jejich star\u00fd pokoj \u0161patn\u00fd nebo nevkusn\u011b za\u0159\u00edzen\u00fd, pro dva byl v\u0161ak a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 mal\u00fd; kamkoliv se hnul, p\u0159ekra\u010doval Billovy v\u011bci poh\u00e1zen\u00e9 po podlaze, posledn\u00ed dobou i Billa samotn\u00e9ho, kdy\u017e le\u017eel na podlaze spole\u010dn\u011b s hromadou sv\u00fdch obno\u0161en\u00fdch \u0161at\u016f, ze kter\u00fdch se za pomoci n\u016f\u017eek a nit\u00ed pokou\u0161el vykouzlit n\u011bco nov\u00e9ho, n\u011bco, co ve v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f vypadalo naprosto \u0161\u00edlen\u011b, ale Tom nikdy nem\u011bl srdce \u0159\u00edct pravdu a uhasit plam\u00ednky v bratrov\u00fdch rozz\u00e1\u0159en\u00fdch o\u010d\u00edch, a tak ka\u017ed\u00fd jeho v\u00fdtvor zhodnotil kladn\u011b a s nad\u0161en\u00edm, jen aby jej vid\u011bl usm\u00edvat se.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
Nest\u00e1l o velkou zm\u011bnu. Sta\u010dilo by jen zbourat prot\u011bj\u0161\u00ed ze\u010f, \u010d\u00edm\u017e by se m\u00edstnost prodlou\u017eila a ka\u017ed\u00fd by m\u011bl v\u00edce prostoru pro sv\u00e9 vlastn\u00ed z\u00e1liby. Bill m\u011bl mnohem v\u00edce p\u0159ipom\u00ednek a n\u011bkolik dn\u00ed pob\u00edhal kolem Simone se seznamem po\u017eadavk\u016f a n\u00e1pad\u016f, kter\u00e9 by m\u011bly ud\u011blat jejich pokoj mnohem v\u00edce \u00fatuln\u00fdm. Tomovi na tom n\u011bjak extra nez\u00e1le\u017eelo, a tak nechal v\u0161e v rukou sv\u00e9ho mlad\u0161\u00edho br\u00e1\u0161ky. Pokud by se zm\u011bnila jen barva zd\u00ed, velikost m\u00edstnosti a p\u0159ibylo n\u011bkolik dopl\u0148k\u016f, byl by spokojen. Tak mal\u00e1 \u00faprava si v\u0161ak rozhodn\u011b nevy\u017eadovala tolik \u010dasu a nevysv\u011btlovala v\u0161echny ty lidi, kte\u0159\u00ed nav\u0161t\u011bvovali jejich d\u016fm s bednami n\u00e1\u0159ad\u00ed, mal\u00ed\u0159sk\u00fdmi pot\u0159ebami a kbel\u00edky s barvou a odch\u00e1zeli od nich pozd\u011b ve\u010der, kdy\u017e se spolu s Billem vraceli z venku promrzl\u00ed s taj\u00edc\u00edmi sn\u011bhov\u00fdmi vlo\u010dkami ve vlasech.<\/div>\n
U\u017e cel\u00e9 t\u0159i t\u00fddny nenav\u0161t\u00edvili vrchn\u00ed patro, proto\u017ee rodi\u010de je m\u011bli v pl\u00e1nu p\u0159ekvapit a p\u0159edv\u00e9st jim jejich nov\u00fd pokoj na \u0161t\u011bdr\u00fd den jako v\u00e1no\u010dn\u00ed d\u00e1rek. Bill ka\u017ed\u00fd den bojoval s nutk\u00e1n\u00edm potaj\u00ed vyl\u00e9zt po schodech a nakouknout, jak to tam vypad\u00e1, ale Tom jej poka\u017ed\u00e9 zastavil. Nyn\u00ed, p\u0159evaluj\u00edc\u00ed se a mrzut\u011b z\u00edraj\u00edc\u00ed do zdi litoval, \u017ee mu to nedovolil. Mo\u017en\u00e1 by byl nyn\u00ed klidn\u00fd, nechv\u011bl se nedo\u010dkavost\u00ed a odpo\u010d\u00edval stejn\u011b jako \u010dernovlas\u00e9 klub\u00ed\u010dko p\u0159itiskl\u00e9 k jeho boku. Bill jej obj\u00edmal rukama i nohama, i ze sp\u00e1nku se k Tomovi tisknul, jako by mu hrozilo nebezpe\u010d\u00ed, a Tom byl t\u00edm jedin\u00fdm, kdo je schopen pomoct mu, zachr\u00e1nit jej z dr\u00e1p\u016f n\u011bjak\u00e9 nestv\u016fry.<\/div>\n
\n

Tom jej pomalu hladil po z\u00e1dech a prost\u0159ednictv\u00edm sv\u00fdch nen\u00e1padn\u00fdch, nesm\u011bl\u00fdch dotek\u016f do n\u011bj vl\u00e9val ve\u0161kerou l\u00e1sku, kter\u00e9 byl schopen, proto\u017ee nic jin\u00e9ho nem\u011bl. Byl na sv\u011bt\u011b zat\u00edm jen t\u0159in\u00e1ct let, ale po celou tu dobu byl Bill jeho nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edm \u010dlov\u011bkem na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b, t\u00edm jedin\u00fdm, komu bezmezn\u011b d\u016fv\u011b\u0159oval a pro koho by ud\u011blal v\u0161echno na sv\u011bt\u011b.<\/p><\/div>\n

Trhnul sebou, jakmile ticho noci protnul hlasit\u00fd \u0161t\u011bkot sousedovic psa a vz\u00e1p\u011bt\u00ed i Scottyho, kter\u00fd nad\u0161en\u011b reagoval. Okam\u017eit\u011b sklonil hlavu, aby zkontroloval Billa, kter\u00fd lapen ve snu nespokojen\u011b zamru\u010del, zk\u0159ivil obli\u010dej a po n\u011bkolika vte\u0159in\u00e1ch nesrozumiteln\u00e9ho muml\u00e1n\u00ed se mu kone\u010dn\u011b poda\u0159ilo rozlepit zt\u011b\u017ekl\u00e1 v\u00ed\u010dka. Sv\u00fdm pohledem okam\u017eit\u011b utkv\u011bl na Tomov\u011b obli\u010deji ty\u010d\u00edc\u00edm se nad n\u00edm. Tomovy rty byly zkroucen\u00e9 do drobn\u00e9ho \u00fasm\u011bvu, d\u00edval se na n\u011bj s nezvyklou plachost\u00ed. Bill mu v\u011bnoval unaven\u00fd \u00fasm\u011bv, dotkl se jeho tv\u00e1\u0159e a nosem se zavrtal do Tomova tri\u010dka, jen aby mohl c\u00edtit jeho v\u016fni, kter\u00e1 pro n\u011bj od narozen\u00ed symbolizovala v\u016fni bezpe\u010d\u00ed.<\/div>\n
\n

„Co to bylo?“ zeptal se ti\u0161e, je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d neschopen rozli\u0161it sen od reality.<\/p><\/div>\n

„Jen Scotty. Klidn\u011b spi,“ promluvil Tom m\u011bkce a Bill byl okam\u017eit\u011b pln\u011b probuzen.<\/div>\n
„Nespal jsem,“ \u0159ekl rozhodn\u011b, posadil se a z\u00e1dy se op\u0159el o velk\u00fd na\u010dechran\u00fd pol\u0161t\u00e1\u0159; oba dostali jeden jako bolestn\u00e9 za to, \u017ee museli u\u017e cel\u00e9 t\u0159i t\u00fddny p\u0159esp\u00e1vat na gau\u010di, kter\u00fd dle Billova n\u00e1zoru nebyl zkonstruov\u00e1n tak, aby se na n\u011bm dalo nocovat. Bolela jej z\u00e1da a nemohl se do\u010dkat, a\u017e se bude moct vr\u00e1tit do sv\u00e9 m\u011bkounk\u00e9 post\u00fdlky. Tom\u016fv byl modr\u00fd, Bill\u016fv \u017elut\u00fd s barevn\u00fdmi ornamenty, kter\u00e9 si tam pop\u0159i\u0161\u00edval s\u00e1m a na kter\u00e9 byl obzvl\u00e1\u0161\u0165 hrd\u00fd.<\/div>\n
„Ne?“ Tom jej hrav\u011b dloubl do boku.<\/div>\n
„Ne.“ Bill um\u00edn\u011bn\u011b zavrt\u011bl hlavou. „Jen jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima.“<\/div>\n
„Opravdu? P\u0159\u00edsahal bych, \u017ee sp\u00ed\u0161. Mumlal jsi ze sna a poslintal mi cel\u00e9 tri\u010dko.“<\/div>\n
Bill ne\u0161\u0165astn\u011b zakv\u00edlel a p\u0159ipl\u00e1cl si ob\u011b dlan\u011b na obli\u010dej, kter\u00fd za\u010d\u00ednal rudnout a ho\u0159et. „Bo\u017ee, omlouv\u00e1m se.“<\/div>\n
„To nic. Zvyknul jsem si budit se s poslintan\u00fdm tri\u010dkem ka\u017edou noc.“ Tom se u\u0161kl\u00edbl, i kdy\u017e v t\u00e9 tm\u011b nebylo nic vid\u011bt.<\/div>\n
\n

„Tomi,“ ozval se najednou Bill nad\u0161en\u00fdm hl\u00e1skem. „Dnes je ten den! Speci\u00e1ln\u00ed den!“<\/p><\/div>\n

Tom se nedok\u00e1zal ubr\u00e1nit \u00fasm\u011bvu. Sledoval padaj\u00edc\u00ed vlo\u010dky odr\u00e1\u017eej\u00edc\u00ed se v Billov\u00fdch rozz\u00e1\u0159en\u00fdch o\u010d\u00edch a neodolal. Vpletl mu ruku do vlas\u016f a hrav\u011b za n\u011b zatahal. Propl\u00e9tal prameny \u010dern\u00fdch vlas\u016f, kter\u00e9 si Bill i p\u0159es mat\u010din z\u00e1kaz obarvil teprve p\u0159ed n\u011bkolika t\u00fddny a je\u017e mu slu\u0161ely mnohem v\u00edc, ne\u017e doufali, kdy\u017e tehdy spole\u010dn\u011b m\u00edchali barvu, p\u0159ipraveni na experiment s Billov\u00fdm vzhledem.<\/div>\n
„Proto bychom m\u011bli j\u00edt sp\u00e1t,“ navrhnul ti\u0161e Tom. Je\u0161t\u011b nikdy nebyl takhle dlouho vzh\u016fru a nev\u011bd\u011bl, jestli je to dobr\u00e9 nebo \u0161patn\u00e9.<\/div>\n
„Bl\u00e1zn\u00ed\u0161?“ Bill se vz\u00e1p\u011bt\u00ed uvelebil na jeho kl\u00edn\u011b, p\u0159itiskl se k n\u011bmu jako mal\u00e9 kl\u00ed\u0161t\u011b a hrav\u011b do n\u011bj dloubal prstem. „U\u017e se mi nechce sp\u00e1t. Co kdybychom si je\u0161t\u011b chv\u00edli pov\u00eddali?“<\/div>\n
„Bille, pov\u00edd\u00e1me si spolu cel\u00e9 dny, kdy\u017e to takhle p\u016fjde d\u00e1l, za chv\u00edli si nebudeme m\u00edt co \u0159\u00edct.“<\/div>\n
„To je hloupost.“ Bill mu poklepal ukazov\u00e1\u010dkem po rtech. Usm\u00edval se. „Kdy\u017e nechce\u0161, nemus\u00edme si pov\u00eddat, m\u016f\u017eeme b\u00fdt jen tak vzh\u016fru.“<\/div>\n
„Ty neum\u00ed\u0161 b\u00fdt jen tak vzh\u016fru, Bille. Po\u0159\u00e1d mus\u00ed\u0161 n\u011bco d\u011blat a j\u00e1 jsem te\u010f tak unaven\u00fd. Krom toho, \u010d\u00edm d\u0159\u00edv p\u016fjdeme sp\u00e1t, t\u00edm d\u0159\u00edv p\u0159ijde r\u00e1no a t\u00edm d\u0159\u00edv uvid\u00edme sv\u016fj nov\u00fd pokoj. Nemohl ses toho do\u010dkat.“<\/div>\n
\n

Bill se spokojen\u011b uvelebil na Tomov\u011b t\u011ble, popadl jeden z Tomov\u00fdch pramen\u016f vlas\u016f a obto\u010dil si jej kolem prstu.<\/p><\/div>\n

„Po\u0159\u00e1d se nem\u016f\u017eu do\u010dkat,“ vydechl nad\u0161en\u011b a zachv\u011bl se, kdy\u017e mu Tom omotal ruce kolem bok\u016f a uv\u011bznil jej tak v tro\u0161i\u010dku nepohodln\u00e9m objet\u00ed. „Jen douf\u00e1m, \u017ee m\u011b m\u00e1ma poslechla a zdi nejsou oran\u017eov\u00e9. V\u00ed\u0161, \u017ee oran\u017eovou nem\u00e1m r\u00e1d. A taky douf\u00e1m, \u017ee na\u0161e postele budou po\u0159\u00e1d stejn\u011b bl\u00edzko u sebe,“ p\u0159em\u00fd\u0161lel nahlas.<\/div>\n
„Bille, stejn\u011b sp\u00ed\u0161 ka\u017edou noc v m\u00e9 posteli.“ Tom pobaven\u011b zakroutil hlavou a zav\u0159el o\u010di.<\/div>\n
„To nevad\u00ed, ale l\u00edb\u00ed se mi, kdy\u017e jsou bl\u00edzko u sebe. M\u00e1m pocit, \u017ee je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
„Bille,“ Tom o\u010di znovu otev\u0159el a sna\u017eil se ve tm\u011b naj\u00edt Bill\u016fv pohled, uchopit jej do toho sv\u00e9ho a nepustit, dokud mu neuv\u011b\u0159\u00ed. „V\u0161echno je<\/em> v po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
Bill se pousm\u00e1l a z\u016fstal ti\u0161e. Odkulil se z Tomova t\u011bla, dopadl vedle n\u011bj a oto\u010dil se k n\u011bmu z\u00e1dy.<\/div>\n
„D\u00e1\u0161 mi mas\u00e1\u017e, Tomi?“ zeptal se nesm\u011ble. „Slibuju, \u017ee pak u\u017e p\u016fjdeme sp\u00e1t.“<\/div>\n
Tom si povzdechl, ale poslechl. Bill mas\u00e1\u017ee miloval a on miloval d\u011bl\u00e1n\u00ed v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 Bill miloval. Oto\u010dil se na bok a zlehka se dotkl Billov\u00fdch zad.<\/div>\n
„Ale jen chv\u00edli. Nejd\u0159\u00edv j\u00e1 tob\u011b a pak ty mn\u011b, ano?“<\/div>\n
Bill neodpov\u011bd\u011bl, jen k\u00fdvl hlavou a spokojen\u011b zamru\u010del, jakmile Tom ud\u011blal prvn\u00ed v\u00e1hav\u00fd pohyb a jemn\u011b promnul citliv\u00e9 m\u00edsto pod lopatkou.<\/div>\n
\n

Po necel\u00fdch p\u011bti minut\u00e1ch sna\u017een\u00ed Tom uznal, \u017ee je \u010das prohodit se. U\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 nec\u00edtil ruce a nemohl se do\u010dkat Billovy mas\u00e1\u017ee. Doufal, \u017ee jej p\u0159\u00edjemn\u00e9 uvoln\u011bn\u00ed kone\u010dn\u011b ukol\u00e9b\u00e1 ke sp\u00e1nku.<\/p><\/div>\n

„Bille,“ vydechl. „Te\u010f ty.“<\/div>\n
Oto\u010dil se k bratrovi z\u00e1dy a zav\u0159el o\u010di, p\u0159ipraven u\u017e\u00edt si n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed moment bez jak\u00fdchkoliv p\u0159ebyte\u010dn\u00fdch my\u0161lenek. Kdy\u017e se dlouho nic ned\u011blo, otev\u0159el o\u010di a ohl\u00e9dl se p\u0159es rameno.<\/div>\n
„Bille?“ jemn\u011b zat\u0159\u00e1sl bratrov\u00fdm nehybn\u00fdm t\u011blem. „Bille?“ zkusil je\u0161t\u011b jednou, bezv\u00fdsledn\u011b. Dopadl znovu na z\u00e1da a znovu up\u0159el pohled do zdi nad hlavou, tentokr\u00e1t mnohem mrzut\u011bj\u0161\u00ed. Sp\u00edc\u00ed Bill se vedle n\u011bj chv\u00edli p\u0159evaloval, zjevn\u011b se sna\u017eil naj\u00edt vhodnou pozici a to se mu poda\u0159ilo, teprve kdy\u017e se p\u0159itiskl k Tomovu t\u011blu, polo\u017eil hlavu na jeho rameno a z \u00fast vypustil dal\u0161\u00ed slinu na Tomovo u\u017e tak dost zm\u00e1\u010den\u00e9 tri\u010dko.<\/div>\n
\n

Tom pobaven\u011b zakroutil hlavou, omotal kolem n\u011bj pa\u017ei a zav\u0159el o\u010di. Ve\u0161ker\u00e9 smysly soust\u0159edil jen na Billa. Na jeho klidn\u00e9 d\u00fdch\u00e1n\u00ed, na t\u00edhu a horkost jeho k\u0159ehk\u00e9ho t\u011bla, ovocnou v\u016fni \u0161amponu i kr\u00e9mu, kter\u00fd pou\u017e\u00edval. To bylo na Billovi to nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed. Von\u011bl. Poka\u017ed\u00e9 jinak a poka\u017ed\u00e9 p\u0159ekr\u00e1sn\u011b. Tom nakonec vyt\u011bsnil ze sv\u00e9 mysli v\u0161echno ostatn\u00ed a soust\u0159edil se pouze na jeho v\u016fni. Dost\u00e1val ji do sv\u00e9ho t\u011bla prost\u0159ednictv\u00edm m\u011blk\u00fdch n\u00e1dech\u016f, a kdyby to nebylo nutnost\u00ed, nevydechl by. Cht\u011bl ji v sob\u011b uschovat. Naj\u00edt ve sv\u00e9m nitru n\u011bjakou tajnou skr\u00fd\u0161, n\u011bco jako truhlici poklad\u016f a uzamknout ji v n\u00ed. Jakkoliv sobecky to mohlo zn\u00edt, opravdu si to p\u0159\u00e1l; p\u0159\u00e1l si to z cel\u00e9ho srdce, proto\u017ee mu bylo od d\u011btstv\u00ed p\u0159edkl\u00e1d\u00e1no, \u017ee ve\u0161ker\u00e9 poklady musej\u00ed b\u00fdt uschov\u00e1ny do bezpe\u010d\u00ed, do truhlice, kterou je schopen otev\u0159\u00edt pouze jedin\u00fd kl\u00ed\u010d.<\/p><\/div>\n

Tom pootev\u0159el jedno oko a zad\u00edval se na Billovu sp\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159. Bodlo jej u srdce.<\/div>\n
Kam bych ukryl tebe?<\/em> pomyslel si smutn\u011b a p\u0159itiskl k sob\u011b sp\u00edc\u00ed klub\u00ed\u010dko je\u0161t\u011b t\u011bsn\u011bji.<\/div>\n
\n

\u2026<\/p><\/div>\n

\n

Sv\u00e1te\u010dn\u00ed r\u00e1no bylo jasn\u00e9 a zasn\u011b\u017een\u00e9. Z nebe padaly velik\u00e9 b\u00edl\u00e9 chum\u00e1\u010dky a Tom sed\u00edc\u00ed na schodech u hlavn\u00edho vchodu se bavil t\u00edm, \u017ee sledoval Scottyho skota\u010d\u00edc\u00edho ve sn\u011bhu, jak s otev\u0159enou tlamou pob\u00edh\u00e1 ze strany na stranu, vrt\u00ed ocasem a raduje se z ka\u017ed\u00e9 vlo\u010dky, kterou se mu poda\u0159ilo chytit. Tom m\u011bl na sob\u011b n\u011bkolik vrstev oble\u010den\u00ed, po\u0159\u00e1dn\u00e9 boty do sn\u011bhu a na hlav\u011b pletenou \u010depici. Po probd\u011bl\u00e9 noci se c\u00edtil pon\u011bkud unaven\u00fd, ale rozhodn\u011b to na sob\u011b ned\u00e1val zn\u00e1t. P\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b pejskovi hodil sn\u011bhovou kouli a sm\u00e1l se, kdy\u017e se jejich ps\u00ed mil\u00e1\u010dek bezradn\u011b d\u00edval na hrom\u00e1dku sn\u011bhu, ve kterou se prom\u011bnila hned po dopadu.<\/p><\/div>\n

Ve skute\u010dnosti v\u0161ak \u010dekal na Billa, kter\u00fd jel s mamkou do m\u011bsta je\u0161t\u011b nakoupit posledn\u00edch p\u00e1r drobnost\u00ed, a hran\u00ed si ve sn\u011bhu mu poslou\u017eilo jako n\u011bco, \u010d\u00edm mohl zab\u00edt \u010das, zat\u00edmco bylo jeho dvoj\u010de pry\u010d.<\/div>\n
\n

Po n\u011bkolika minut\u00e1ch se dve\u0159e za jeho z\u00e1dy v\u00e1hav\u011b otev\u0159ely a ven vykoukla Gordonova hlava. Tom se ohl\u00e9dl p\u0159es rameno a usm\u00e1l se, Gordon jeho \u00fasm\u011bv op\u011btoval pon\u011bkud rozpa\u010dit\u011b.<\/p><\/div>\n

„M\u00e1\u0161 n\u011bco na pr\u00e1ci?“ zeptal se jakoby nic.<\/div>\n
„Ani ne,“ Tom zamy\u0161len\u011b pokr\u010dil rameny. „Pro\u010d?“<\/div>\n
„Cht\u011bl bych ti\u2026 n\u011bco uk\u00e1zat.“<\/div>\n
Tom znovu pokr\u010dil rameny, nechal Scottyho, aby neru\u0161en\u011b pokra\u010doval ve sv\u00e9 h\u0159e a n\u00e1sledoval Gordona do domu. U dve\u0159\u00ed si sundal boty, svl\u00e9kl si zimn\u00ed bundu spolu s \u010depic\u00ed a ledabyle je pohodil ke dve\u0159\u00edm s jistotou, \u017ee si je obl\u00e9kne hned, jak se Bill vr\u00e1t\u00ed a p\u016fjdou si spole\u010dn\u011b hr\u00e1t ven. Ve tv\u00e1\u0159\u00edch c\u00edtil p\u0159\u00edjemn\u00e9 mraven\u010den\u00ed, zk\u0159ehl\u00e9 ruce si zastr\u010dil do kapes a poslu\u0161n\u011b Gordona n\u00e1sledoval. Zastavil se teprve ve chv\u00edli, kdy Gordon s nerv\u00f3zn\u00edm \u00fasm\u011bvem p\u0159istoupil ke schod\u016fm a pokynul Tomovi, aby jej n\u00e1sledoval.<\/div>\n
\n

„Nem\u016f\u017eu,“ dostal ze sebe vz\u00e1p\u011bt\u00ed a up\u00edral na schodi\u0161t\u011b vyd\u011b\u0161en\u00fd pohled, jako by jej m\u011blo p\u0159iv\u00e9st do samotn\u00e9 j\u00e1my lvov\u00e9.<\/p><\/div>\n

„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee m\u016f\u017ee\u0161. Poprosila m\u011b o to va\u0161e maminka. Pros\u00edm, oba chceme, aby ses pod\u00edval.“<\/div>\n
„M\u011blo to b\u00fdt\u2026 p\u0159ekvapen\u00ed,“ \u0159ekl Tom s pozdvihnut\u00fdm obo\u010d\u00edm. Opravdu se sna\u017eil potla\u010dit zv\u011bdavost a nutk\u00e1n\u00ed poslechnout a j\u00edt se pod\u00edvat. Zjistit, co p\u0159ed nimi tak dlouho tajili.<\/div>\n
„Je to p\u0159ekvapen\u00ed. Po\u0159\u00e1d to bude p\u0159ekvapen\u00ed.“<\/div>\n
„Jak to m\u016f\u017ee b\u00fdt p\u0159ekvapen\u00ed, kdy\u017e mi to te\u010f uk\u00e1\u017ee\u0161?“<\/div>\n
Gordon bezmocn\u011b rozhodil rukama a vz\u00e1p\u011bt\u00ed jednu zvedl, aby si promnul z\u00e1tylek.<\/div>\n
„Tak to bude p\u0159ekvapen\u00ed jen pro Billa. Pros\u00edm, pot\u0159ebujeme s maminkou tvou pomoc.“<\/div>\n
Tom tomu v\u0161emu p\u0159est\u00e1val rozum\u011bt. Gordon se choval divn\u011b, jejich m\u00e1ma odvedla Billa na n\u00e1kupy, i p\u0159esto\u017ee u\u017e m\u011bla v\u0161echno nakoupen\u00e9 cel\u00e9 t\u00fddny dop\u0159edu, a te\u010f se m\u011bl je\u0161t\u011b ke v\u0161emu pod\u00edvat na tolik o\u010dek\u00e1van\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed bez Billa. N\u011bco se mu na tom nezd\u00e1lo.<\/div>\n
„Nechci to vid\u011bt bez Billa,“ \u0161pitl, \u010d\u00edm\u017e vykouzlil na Gordonov\u011b tv\u00e1\u0159i l\u00e1skypln\u00fd \u00fasm\u011bv. On s\u00e1m m\u011bl t\u0159i star\u0161\u00ed bratry, ale se \u017e\u00e1dn\u00fdm z nich nem\u011bl takov\u00fd vztah jako Bill s Tomem. V t\u00e9 dob\u011b by dal cokoliv za to, aby se o n\u011bj alespo\u0148 jeden z bratr\u016f zaj\u00edmal tak jako Tom o Billa, aby jej chr\u00e1nili a milovali i se v\u0161emi nedostatky a \u017ee jich ani oni sami nem\u011bli m\u00e1lo.<\/div>\n
\n

„Tome,“ sestoupil ze schodu a p\u0159istoupil bl\u00ed\u017e ke sv\u00e9mu nevlastn\u00edmu synovi. Klekl si naproti n\u011bmu a otcovsky jej popl\u00e1cal po rameni. „Bill se o tom nemus\u00ed v\u016fbec dov\u011bd\u011bt. S maminkou jen m\u00e1me tro\u0161i\u010dku strach, zda se mu takov\u00e1 zm\u011bna bude l\u00edbit, a proto chceme, aby ses nejd\u0159\u00edv pod\u00edval ty, abys n\u00e1m s n\u00edm mohl pozd\u011bji pomoct.“<\/p><\/div>\n

„Zdi jsou oran\u017eov\u00e9?“ zeptal se zd\u011b\u0161en\u011b na prvn\u00ed v\u011bc, kter\u00e1 jej napadla a o n\u00ed\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee by Billovi vadila ze v\u0161eho nejv\u00edce.<\/div>\n
Gordon pobaven\u011b zakroutil hlavou. S\u00e1m sly\u0161el tohle varov\u00e1n\u00ed z Billov\u00fdch \u00fast b\u011bhem uplynul\u00fdch dn\u016f u\u017e n\u011bkolikr\u00e1t, pob\u00edhal kolem n\u011bj se vzty\u010den\u00fdm prstem a rozz\u00e1\u0159en\u00fdm pohledem a jmenoval v\u0161e, co by mohlo b\u00fdt pro rekonstrukci jejich pokoje prosp\u011b\u0161n\u00e9 a co nikoliv.<\/div>\n
Tom p\u0159ed Billem nikdy nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e1 tajemstv\u00ed a mrzelo jej, \u017ee s t\u00edm mus\u00ed za\u010d\u00ednat pr\u00e1v\u011b na V\u00e1noce, ale na druhou stranu cht\u011bl pomoct sv\u00fdm rodi\u010d\u016fm t\u00edm, \u017ee pom\u016f\u017ee ke zm\u00edrn\u011bn\u00ed Billovy reakce, pokud v pokoji budou n\u00e1hodou barvy, kter\u00e9 se k sob\u011b nehod\u00ed, nebo kusy n\u00e1bytku, kter\u00e9 bude m\u00edt chu\u0165 okam\u017eit\u011b p\u0159ed\u011blat podle sv\u00e9ho.<\/div>\n
\n

V\u00e1hav\u011b stoupal do schod\u016f, a kdy\u017e se ocitnul v horn\u00edm pat\u0159e, provinile sklonil hlavu, jako by i samotn\u00e9 zdi m\u011bly o\u010di a mohly jej prozradit.<\/p><\/div>\n

Gordon zastavil u dve\u0159\u00ed a prol\u00e9tl Tom\u016fv povadl\u00fd obli\u010dej povzbuzuj\u00edc\u00edm pohledem.<\/div>\n
„P\u0159ipraven?“ zeptal se, kdy\u017e se dotkl kliky.<\/div>\n
Tom jen pokr\u010dil rameny. S\u00e1m nev\u011bd\u011bl. Rad\u011bji zav\u0159el o\u010di, zhluboka se nadechl a pot\u00e9, co Gordon otev\u0159el dve\u0159e, vstoupil do m\u00edstnosti a okam\u017eit\u011b uc\u00edtil v\u016fni novoty, barvy a ledov\u00e9ho vzduchu. Dal\u0161\u00ed hlubok\u00fd n\u00e1dech pot\u0159eboval k tomu, aby otev\u0159el o\u010di a dal\u0161\u00ed, aby rozd\u00fdchal to, co se mu vz\u00e1p\u011bt\u00ed zjevilo p\u0159ed o\u010dima.<\/div>\n
Jeho jedin\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed se splnilo. Pokoj skute\u010dn\u011b p\u016fsobil prostorn\u011bji; byl sv\u011btl\u00fd, jednotliv\u00e9 kusy n\u00e1bytku byly p\u0159\u00edjemn\u00e9 kr\u00e9mov\u00e9 barvy, nedot\u010den\u00e9, \u010dist\u00e9, na zdech visely plak\u00e1ty Tomov\u00fdch hudebn\u00edch obl\u00edbenc\u016f, kter\u00e9 vkusn\u011b doplnily interi\u00e9r, u nov\u00e9ho psac\u00edho stolu, kter\u00fd je\u0161t\u011b nebyl pozna\u010den Billovou snahou prom\u011bnit ka\u017ed\u00fd kus od\u011bvu v \u0161\u00edlenost, byla \u017eidle a vedle n\u00ed Tom\u016fv \u0161koln\u00ed batoh. Vypadalo to p\u011bkn\u011b, na prvn\u00ed pohled to bylo t\u00e9m\u011b\u0159 dokonal\u00e9 a Tom se m\u00e1lem usm\u00e1l, kdy\u017e kone\u010dn\u011b pochopil, pro\u010d se v m\u00edstnosti od za\u010d\u00e1tku c\u00edtil tak zvl\u00e1\u0161tn\u011b. Pro\u010d pokoj nebyl \u00fatuln\u00fd na rozd\u00edl od toho star\u00e9ho.<\/div>\n
\n

Zamra\u010dil se, kdy\u017e ve\u0161el d\u00e1l do m\u00edstnosti a rozhl\u00e9dl se kolem, jako by n\u011bco hledal.<\/p><\/div>\n

„Kde je Billova postel?“ zeptal se zmaten\u011b a oto\u010dil se ke Gordonovi, kter\u00fd post\u00e1val za jeho z\u00e1dy a nerv\u00f3zn\u011b p\u0159e\u0161lapoval z nohy na nohu.<\/div>\n
„No\u2026 hned vedle,“ odpov\u011bd\u011bl nesm\u011ble a pousm\u00e1l se.<\/div>\n
Tom se znovu pod\u00edval na svou postel a vz\u00e1p\u011bt\u00ed znovu na Gordona. „Vedle \u017e\u00e1dn\u00e1 postel nen\u00ed.“<\/div>\n
„M\u011bl jsem na mysli ve vedlej\u0161\u00edm pokoji,“ uvedl Gordon na pravou m\u00edru a znerv\u00f3zn\u011bl je\u0161t\u011b v\u00edc, jakmile si v\u0161iml Tomova zachmu\u0159en\u00e9ho v\u00fdrazu.<\/div>\n
„Co\u017ee?“ zeptal se Tom nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b. „A kde jsou v\u0161echny jeho v\u011bci? Kde je jeho batoh a kde jsou plak\u00e1ty t\u00e9 ot\u0159esn\u00e9 Neny? Kde m\u00e1 v\u0161echny ty kr\u00e1my na malov\u00e1n\u00ed a kde\u2026“ zasekl se a p\u0159ib\u011bhl ke sk\u0159\u00edni. Pomalu zamrkal. „A kde je v\u0161echno jeho oble\u010den\u00ed?“<\/div>\n
„V\u0161echny Billovy v\u011bci jsou ve vedlej\u0161\u00edm pokoji. V jeho<\/em> pokoji. Tenhle je jen tv\u016fj.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
pokra\u010dov\u00e1n\u00ed<\/strong><\/em><\/div>\n

<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Bylo p\u0159esn\u011b p\u011bt minut po p\u016flnoci a Tom Kaulitz bezradn\u011b z\u00edral na ze\u010f nad hlavou. Pozorn\u011b studoval st\u00edny r\u016fzn\u00fdch tvar\u016f a velikost\u00ed a p\u0159ekvapen\u011b zamrkal poka\u017ed\u00e9, kdy ulic\u00ed projelo auto a tmu na malou chv\u00edli protnul \u00fazk\u00fd p\u00e1s sv\u011btla. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-2286","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2286","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2286"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2286\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2286"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2286"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2286"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}