{"id":2287,"date":"2016-01-25T16:00:00","date_gmt":"2016-01-25T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2278"},"modified":"2016-01-25T16:00:00","modified_gmt":"2016-01-25T15:00:00","slug":"divine-intervention-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/01\/25\/divine-intervention-3\/","title":{"rendered":"Divine Intervention 3."},"content":{"rendered":"
autor: ophelia_seven<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Nehmotn\u00fd na dvan\u00e1ct p\u00edsmen<\/strong><\/div>\n
\n

Bill roztr\u017eit\u011b povystr\u010dil jazyk z koutku \u00fast a v ruce m\u011bl p\u0159ipravenou tu\u017eku. Jej\u00ed \u0161pi\u010dka se vzn\u00e1\u0161ela nad str\u00e1nkou z knihy k\u0159\u00ed\u017eovek, kterou m\u011bl polo\u017eenou v kl\u00edn\u011b, zat\u00edmco se soust\u0159edil na n\u00e1pov\u011bdy.<\/p><\/div>\n

„Jak se \u0159ekne nehmotn\u00fd na dvan\u00e1ct p\u00edsmen?“ Zeptal se nahlas a poklep\u00e1val tu\u017ekou o pap\u00edr, jak v mysli hledal to spr\u00e1vn\u00e9 slovo. Tom k Billovi vzhl\u00e9dl p\u0159es okraj \u0161koln\u00edho se\u0161itu, kter\u00fd ukradl z psac\u00edho stolu, aby si do n\u011bj \u010dm\u00e1ral. Na tv\u00e1\u0159i m\u011bl pr\u00e1zdn\u00fd v\u00fdraz, jak vykukoval p\u0159es pap\u00edr na toho chyt\u0159ej\u0161\u00edho z nich. „Prvn\u00ed p\u00edsmeno N, posledn\u00ed p\u00edsmeno \u00dd.“<\/div>\n
„Ehm,“ za\u010dal Tom tup\u011b a n\u011bkolikr\u00e1t napr\u00e1zdno \u017ev\u00fdkl, ale nep\u0159i\u0161el s \u017e\u00e1dnou odpov\u011bd\u00ed. Byl v k\u0159\u00ed\u017eovk\u00e1ch \u0161patn\u00fd, byl \u0161patn\u00fd v \u010demkoliv, co obsahovalo rozs\u00e1hl\u00e9 p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed, opravdu. Nepova\u017eoval se za neinteligentn\u00edho, ale kdy\u017e p\u0159i\u0161lo na kni\u017en\u00ed bystrost, prost\u011b ji nem\u011bl a nikdy s\u00e1m sob\u011b ani nedal \u0161anci.<\/div>\n
„Aha!“ \u0158ekl Bill a jen o p\u00e1r vte\u0159in se mu o\u010di rozsv\u00edtily se spr\u00e1vnou odpov\u011bd\u00ed. „Nehmatateln\u00fd.“<\/div>\n
\n

Tom si odfrkl a po\u0161kr\u00e1bal se za krkem, kde mu dredy t\u011b\u017ece spl\u00fdvaly. Zd\u00e1lo se, \u017ee Bill nakonec jeho pomoc ani nepot\u0159ebuje. „Nikdo mi ne\u0159ekl, \u017ee budu pracovat s g\u00e9niem,“ zamumlal a skr\u00fdval \u00fa\u0161klebek pod z\u00e1minkou po\u0161kr\u00e1b\u00e1n\u00ed se pod nosem.<\/p><\/div>\n

„S g\u00e9niem?“ Zeptal se Bill se zvednut\u00fdm obo\u010d\u00edm a pod\u00edval se na Toma pobaven\u011b, ne\u017e se rozesm\u00e1l. „To si nemysl\u00edm.“ Kopl nohou, aby Toma hrav\u011b \u0161\u0165ouchl do kolene, ale ne\u010dekan\u011b, jeho noha pro\u0161la skrz a on p\u0159ekvapen\u011b ucukl zp\u011bt. Po n\u011bkolik vte\u0159in Bill ml\u010del a opatrn\u011b chlapce p\u0159ed sebou s vykulen\u00fdma o\u010dima sledoval. „To bylo\u2026“<\/div>\n
„Divn\u00e9?“ Nab\u00eddl Tom, odlo\u017eil sv\u00e9 \u010dm\u00e1ranice stranou a p\u0159esunul si ob\u011b nohy pod sebe. Bill p\u0159ik\u00fdvl, pustil k\u0159\u00ed\u017eovky a pot\u00e9 se p\u0159esunul bl\u00ed\u017e, a\u017e byla jeho kolena t\u011bsn\u011b u t\u011bch Tomov\u00fdch. Po dobu n\u011bkolika vte\u0159in se na sebe d\u00edvali. Tom \u010dekal, a\u017e Bill n\u011bco \u0159ekne, a Bill se sna\u017eil p\u0159ij\u00edt na to, co je pot\u0159eba \u0159\u00edct.<\/div>\n
„C\u00edt\u00ed\u0161 m\u011b?“ Zeptal se Bill nakonec, jak jeho zv\u011bdavost vzrostla. Nikdy p\u0159edt\u00edm nic takov\u00e9ho neza\u017eil, nikdy nep\u0159i\u0161el do kontaktu s n\u011bk\u00fdm, koho nemohl c\u00edtit, ale p\u0159itom jej mohl vid\u011bt a mohl s n\u00edm komunikovat, jako by tam byl p\u0159\u00edmo s n\u00edm. Tom tam s n\u00edm byl, nebo ne?<\/div>\n
„Sv\u00fdm zp\u016fsobem,“ odpov\u011bd\u011bl Tom rozmrzele, a kdy\u017e Bill t\u00e1zav\u011b nadzvedl obo\u010d\u00ed, Tom vysv\u011btlil: „C\u00edt\u00edm sp\u00ed\u0161e tvou energii ne\u017e tv\u016fj skute\u010dn\u00fd dotek, ale jo. V tu chv\u00edli jsem tvou nohu c\u00edtil.“<\/div>\n
<\/div>\n
\n
„Energii m\u00e9 nohy,“ vyjasnil si Bill a Tom p\u0159ik\u00fdvl. „Zvedni ruku.“ Bez ot\u00e1zek Tom ud\u011blal, jak Bill po\u017e\u00e1dal, a nap\u0159\u00e1hl jednu svou dla\u0148 Billov\u00fdm sm\u011brem. Bill pomalu a opatrn\u011b zvedl svou ruku k Tomov\u011b a nechal ji odpo\u010d\u00edvat v m\u00edst\u011b, kde mu jeho mysl \u0159\u00edkala, \u017ee by m\u011bl c\u00edtit Tomovu ruku, ale nec\u00edtil nic. \u017d\u00e1dnou zm\u011bnu energie, \u017e\u00e1dnou k\u016f\u017ei a kosti nebo snad dla\u0148 a prsty. „C\u00edt\u00ed\u0161 tohle?“<\/div>\n
„Tak n\u011bjak,“ opakoval Tom a Bill ohromen\u011b zamrkal. Naprosto jej to rozhodilo a nebyl si jist\u00fd, jak to v\u016fbec bylo mo\u017en\u00e9. Vzp\u00edralo se to ve\u0161ker\u00e9 logice a v\u0161em rozumn\u00fdm vysv\u011btlen\u00edm. Halucinace? Ale halucinace v\u00e1s nechyt\u00ed, kdy\u017e pad\u00e1te ze schod\u016f. Vet\u0159elec? Ale vet\u0159elci se nemohou z masa a kost\u00ed p\u0159em\u011bnit do hologram\u016f.<\/div>\n
„Zav\u0159i o\u010di,“ \u0159ekl Bill, odt\u00e1hl ruku od t\u00e9 Tomovy a Tom jej okam\u017eit\u011b poslechl. „Te\u010f mi \u0159ekni, kdy uc\u00edt\u00ed\u0161, jak se m\u00e1 ruka dot\u00fdk\u00e1 t\u00e9 tv\u00e9.“<\/div>\n
Bill po n\u011bkolika vte\u0159in\u00e1ch op\u011bt zvedl ruku, sna\u017eil se Toma oklamat, aby \u0159ekl, \u017ee jej c\u00edt\u00ed, kdy\u017e v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nemohl, ale Tom ml\u010del a rty m\u011bl sta\u017een\u00e9 do \u00fazk\u00e9 linky, jak \u010dekal. Pomalu, co nejopatrn\u011bji Bill p\u0159isunul svou dla\u0148 bl\u00ed\u017e, a jakmile p\u0159i\u0161la do kontaktu s prostorem, kde by m\u011bl c\u00edtit Tomovu ruku, Tomovy prsty sebou \u0161kubly a jeho rty se zkroutily do \u00fasm\u011bvu. „Pr\u00e1v\u011b te\u010f,“ \u0159ekl dredat\u00fd kluk a pootev\u0159el jedno oko, jak ze sebe Bill nepl\u00e1novan\u011b vypustil zalap\u00e1n\u00ed po dechu.<\/div>\n
\n

„Jak jsi\u2026“<\/p><\/div>\n

„C\u00edtil jsem posun energie,“ Tom pokr\u010dil rameny a odpov\u011bd\u011bl t\u00edm na Billovu nedokon\u010denou ot\u00e1zku. „Nev\u00edm, nedok\u00e1\u017eu to vysv\u011btlit.“<\/div>\n
„To je v\u00e1\u017en\u011b nef\u00e9r, \u017ee ty m\u011b m\u016f\u017ee\u0161 c\u00edtit, ale j\u00e1 tebe ne,“ Bill na\u0161pulil rty a svou pohyblivou rukou si odhrnul vlasy z o\u010d\u00ed. Kousal se do rtu, kdy\u017e se rozm\u00e1chl vzduchem skrz Toma. Zkusil to znovu a zmaten\u011b se rozesm\u00e1l, kdy\u017e jeho ruka st\u00e1le proch\u00e1zela skrz bez jak\u00e9hokoliv odporu. „Je to divn\u00e9. Kdo jsi?“<\/div>\n
Tom ml\u010del, zat\u00edmco Bill prov\u00e1d\u011bl svoje experimenty, a pak kdy\u017e se zd\u00e1lo, \u017ee se Billova zv\u011bdavost bl\u00ed\u017e\u00ed ke konci, \u0159ekl: „Zav\u0159i o\u010di.“<\/div>\n
Bill poslech a zvedl ruku, jak p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bl, na co se Tom chyst\u00e1, i bez vysv\u011btlen\u00ed. \u010cekal, a\u017e Tom pohne svou rukou bl\u00ed\u017e a p\u0159itiskne jejich dlan\u011b k sob\u011b, ale o n\u011bkolik okam\u017eik\u016f pozd\u011bji, kdy\u017e st\u00e1le nic nec\u00edtil, otev\u0159el jedno oko a na\u0161el Toma, jak stabiln\u011b dr\u017e\u00ed ruku proti Billov\u011b se zamra\u010den\u00edm na tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Opravdu m\u011b v\u016fbec nec\u00edt\u00ed\u0161?“ Zeptal se Tom a Bill zavrt\u011bl hlavou, ne\u017e se p\u0159esunul zp\u00e1tky do horn\u00ed \u010d\u00e1sti postele, u\u017e skon\u010dil s experimenty. Pouze mu zvedly nad\u011bje, jen aby je n\u00e1sledn\u011b srazily zp\u00e1tky dol\u016f. P\u0159ipadalo mu to jako n\u011bjak\u00e1 krut\u00e1 hra, kdy\u017e mu \u017eivot dal tohoto nov\u00e9ho p\u0159\u00edtele, se kter\u00fdm tak dob\u0159e vych\u00e1zel, a pot\u00e9 mu vzal souvisej\u00edc\u00ed v\u011bci, jako b\u00fdt schopen tu osobu c\u00edtit a b\u00fdt schopen uk\u00e1zat ji zbytku sv\u011bta.<\/div>\n
\n

„Je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee jsi n\u011bjak\u00e9 monstrum,“ zamumlal Bill v dobr\u00e9m slova smyslu, ne\u017e zvedl sv\u00e9 k\u0159\u00ed\u017eovky a z\u00edral na n\u011b. „Nebo mo\u017en\u00e1, \u017ee j\u00e1 jsem bl\u00e1zen. V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b\u2026“ odml\u010del se a vzhl\u00e9dl na Toma, kter\u00fd se nyn\u00ed nakl\u00e1n\u011bl p\u0159es okraj postele, aby pohladil Billova zlat\u00e9ho retr\u00edvra. Vydechl proud vzduchu ze sv\u00fdch pootev\u0159en\u00fdch rt\u016f a nevrle si odfoukl z tv\u00e1\u0159e pramen vlas\u016f. „Naprosto nef\u00e9r.“<\/p><\/div>\n

Tom odt\u00e1hl ruku od psa a nechal ji viset ve vzduchu, zat\u00edmco obr\u00e1til pohled na Billa. Jeho rty se zkroutily do \u00fasm\u011bvu, kdy\u017e nab\u00eddl: „Mohl bych pohladit tebe?“<\/div>\n
Bill instinktivn\u011b op\u011bt vykopl nohou, aby za to Toma kopl do kolene, ale \u0161la p\u0159\u00edmo skrz. Frustrovan\u011b odhodil k\u0159\u00ed\u017eovky na zem a vstal. „Tohle nen\u00e1vid\u00edm,“ st\u011b\u017eoval si a Tomova tv\u00e1\u0159 zv\u00e1\u017en\u011bla a nabrala v\u00fdraz odhodl\u00e1n\u00ed a ochrany.<\/div>\n
„Je mi to l\u00edto,“ \u0159ekl. „Mohl bych j\u00edt.“<\/div>\n
Bill nakr\u010dil bradu, lehce na\u0161pulil rty a zavrt\u011bl hlavou, ne\u017e sko\u010dil dozadu na postel stejn\u011b tak rychle, jako p\u0159edt\u00edm vstal. Sv\u00e9 dlouh\u00e9 nohy m\u011bl ohnut\u00e9 p\u0159es okraj, jak z\u00edral na strop, ne\u017e se obr\u00e1til na Toma. „Kam jde\u0161, kdy\u017e odejde\u0161? Chci \u0159\u00edct\u2026“<\/div>\n
Tom nad tou ot\u00e1zkou pokr\u010dil rameny a nat\u00e1hl nohy. Polo\u017eil si chodidla na Billovo b\u0159icho a Bill si odka\u0161lal, ne proto, \u017ee by byly t\u011b\u017ek\u00e9, ale byl podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd, \u017ee ani nem\u016f\u017ee c\u00edtit jejich v\u00e1hu. P\u0159imhou\u0159il o\u010di na dredat\u00e9ho chlapce, ale Tom se ani nehnul, aby zm\u011bnil polohu.<\/div>\n
\n

„Jdu dom\u016f,“ odpov\u011bd\u011bl m\u00edsto toho, jakmile byl v dostate\u010dn\u011b pohodln\u00e9 poloze.<\/p><\/div>\n

„Dom\u016f? Dom\u016f kam?“<\/div>\n
Tom se u\u0161kl\u00edbl a po\u0161kr\u00e1bal se na krku. „Stejn\u011b jako ty m\u00e1\u0161 domov, i j\u00e1 m\u00e1m domov.“<\/div>\n
Bill se posadil a oto\u010dil se na Toma, velmi zv\u011bdav\u00fd na cel\u00fd tento jin\u00fd \u017eivot – vlastn\u011b ne \u017eivot, proto\u017ee Tom \u0159ekl, \u017ee technicky ne\u017eije, spr\u00e1vn\u011b? – kter\u00fd Tom vedl. „Co tam d\u011bl\u00e1\u0161?“ Zeptal se. Naklonil se bl\u00ed\u017e, jako by se mu Tom m\u011bl chystat sd\u011blit n\u011bjak\u00e9 velk\u00e9 tajemstv\u00ed, jako by se snad Bill m\u011bl dozv\u011bd\u011bt tajemstv\u00ed smyslu \u017eivota.<\/div>\n
Ale Tom jen nejednozna\u010dn\u011b pokr\u010dil rameny a st\u00e1hl si nohy zp\u00e1tky pod sebe. „Poflakuju se, hraju hry, cokoliv.“<\/div>\n
Bill se odt\u00e1hl, kousal se do rtu a srovn\u00e1val si v hlav\u011b Tomova slova. Byla velmi nic ne\u0159\u00edkaj\u00edc\u00ed a Bill pouze zatou\u017eil v\u011bd\u011bt v\u00edc. „Jak\u00e9 hry?“<\/div>\n
Pobaven Billovou zv\u011bdavost\u00ed a naivitou se Tom na \u017eij\u00edc\u00edho chlapce p\u0159ed sebou u\u0161kl\u00edbl. „Videohry, kule\u010dn\u00edk nebo karty. Cokoliv.“<\/div>\n
\n

Bill tuto informaci ti\u0161e vst\u0159eb\u00e1val. Ve sv\u00e9 mysli si Toma p\u0159edstavoval na n\u011bjak\u00e9m sebou vymy\u0161len\u00e9m m\u00edst\u011b, jak hraje hry, chod\u00ed ven a je norm\u00e1ln\u00ed. Byla to snadn\u00e1 p\u0159edstava – stejn\u011b snadn\u00e1, jako spo\u010d\u00edtat dv\u011b a dv\u011b – dokud si Bill nevzpomn\u011bl, \u017ee Tom nen\u00ed norm\u00e1ln\u00ed. A\u010dkoliv Tom vypadal jako on, sm\u00e1l se jako on a usm\u00edval se jako on, Tom v\u016fbec nebyl jako on. Tom ne\u017eil, nebo to alespo\u0148 tvrdil. A halucinace nebo ne – i kdy\u017e se Bill pomalu za\u010dal p\u0159ikl\u00e1n\u011bt k ne – Bill o n\u011bm cht\u011bl v\u011bd\u011bt v\u0161echno. Nebyl si jist\u00fd, zda by v\u016fbec sta\u010dily v\u0161echny informace sv\u011bta.<\/p><\/div>\n

Zavrt\u011bl se a zastr\u010dil si nohy pod sebe, \u010d\u00edm\u017e napodobil zp\u016fsob, jak\u00fdm sed\u011bl Tom, pot\u00e9 si op\u0159el loket na zdrav\u00e9 ruce o koleno a z\u00edral na toho zvl\u00e1\u0161tn\u00edho kluka, ochotn\u00fd naj\u00edt n\u011bjak\u00fd kus informace v jeho hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00edch. Byla tam jedna velk\u00e1 v\u011bc, kterou Bill cht\u011bl v\u011bd\u011bt, jeden kousek informace, kterou pot\u0159eboval k nasycen\u00ed sv\u00e9 zv\u011bdavosti – alespo\u0148 prozat\u00edm.<\/div>\n
\n

„M\u00e1\u0161 super schopnosti?“<\/p><\/div>\n

„Jako Superman?“ Tom vyprskl a zvedl ruku, aby si upravil k\u0161ilt na \u010depici, zat\u00edmco Bill dychtiv\u011b p\u0159ik\u00fdvl a o\u010di m\u011bl \u0161irok\u00e9 o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm. Byl to velk\u00fd tlak, pomyslel si Tom, b\u00fdt vystaven na takov\u00fd druh piedestalu.<\/div>\n
„Jo, chci \u0159\u00edct, m\u011bl bys b\u00fdt schopn\u00fd m\u011b zachr\u00e1nit, ne?“<\/div>\n
„Ochr\u00e1nit t\u011b,“ opravil ho Tom se zamuml\u00e1n\u00edm. V tom byl rozd\u00edl. Nesm\u011ble sklopil bradu k hrudi, jak se sna\u017eil p\u0159ij\u00edt na zp\u016fsob, jak to vysv\u011btlit, aby uklidnil Billovu p\u0159irozenou zv\u011bdavost. „Takhle to opravdu nen\u00ed. M\u016f\u017eu d\u011blat v\u011bci, kter\u00e9 ty nem\u016f\u017ee\u0161, ale nejsem superhrdina.“<\/div>\n
„Jist\u011b,“ potvrdil Bill s p\u0159ik\u00fdvnut\u00edm hlavy. „Nem\u00e1\u0161 \u017e\u00e1dn\u00fd pl\u00e1\u0161\u0165.“<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b tak,“ souhlasil Tom a jeho \u00fasm\u011bv byl n\u00e1hle h\u0159ejiv\u011bj\u0161\u00ed, kdy\u017e u\u017e to vypadalo, \u017ee to Bill kone\u010dn\u011b ch\u00e1pe. Koneckonc\u016f, byl to docela chytr\u00fd kluk.<\/div>\n
„Ale nem\u00e1\u0161 ani \u017e\u00e1dnou svatoz\u00e1\u0159, and\u00edlku.“<\/div>\n
Tom obr\u00e1til o\u010di v sloup a vydal ze sebe podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd povzdech. Tolik k Billovu pochopen\u00ed. „U\u017e jsem ti \u0159\u00edkal-„<\/div>\n
„Jo, j\u00e1 v\u00edm,“ Bill odm\u00e1vl posledn\u00ed \u010d\u00e1st Tomovy v\u011bty. „A\u017e po deseti letech nebo co, j\u00e1 to ch\u00e1pu.“ Bill to ve skute\u010dnosti nech\u00e1pal a oba to v\u011bd\u011bli, ale bylo jednodu\u0161\u0161\u00ed to nechat b\u00fdt v z\u00e1jmu nezapleten\u00ed se do t\u011b\u017ek\u00e9 diskuze, kdy\u017e se Bill st\u00e1le zotavoval ze sv\u00e9 nehody. Mo\u017en\u00e1 jednou, uzav\u0159el si to Tom s\u00e1m pro sebe.<\/div>\n
\n

Bill se oto\u010dil a spustil nohy zp\u00e1tky na podlahu. Vstal, s prota\u017een\u00edm vyt\u00e1hl zdravou ruku nad hlavu a Tom se zamra\u010dil a naklonil hlavu na stranu, kdy\u017e zahl\u00e9dl kous\u00ed\u010dek k\u016f\u017ee, kter\u00fd se uk\u00e1zal, jak Billovi vyjelo tri\u010dko vzh\u016fru. „Jsi p\u0159\u00edli\u0161 huben\u00fd.“<\/p><\/div>\n

Dot\u010den\u00fd a v\u00edce ne\u017e trochu popuzen\u00fd Bill spustil ruku zp\u00e1tky dol\u016f a zaz\u00edral na n\u011bj. „J\u00e1 j\u00edm,“ \u0159ekl, a zn\u011blo to tak ohran\u011b a ostra\u017eit\u011b, jako by to u\u017e musel \u0159\u00edct milionkr\u00e1t milionu r\u016fzn\u00fdch lid\u00ed.<\/div>\n
„Ne\u0159ekl jsem, \u017ee ne,“ dohadoval se Tom, „ale-„<\/div>\n
„Krom\u011b toho, ty jsi pravd\u011bpodobn\u011b stejn\u011b huben\u00fd jako j\u00e1.“ P\u0159i\u0161oural se kup\u0159edu a znovu se rozm\u00e1chl rukou skrz Tomovo t\u011blo. Tom \u010dekal, \u017ee spat\u0159\u00ed na jeho tv\u00e1\u0159i v\u00fdraz zklam\u00e1n\u00ed stejn\u011b jako p\u0159ed n\u011bkolika minutami, ale \u017e\u00e1dn\u00fd nep\u0159i\u0161el. „Pod t\u011bmi pytli na odpadky, chci \u0159\u00edct.“<\/div>\n
„Pytle na odpadky!“ Po\u0161kleboval se Tom, bleskurychle sesko\u010dil z postele a vrhl se na Billa. Bill dopadl z\u00e1dy na postel s hlasit\u00fdm vyjeknut\u00edm, a i kdy\u017e bojoval proti tlaku, kter\u00fd nec\u00edtil, v\u016fbec se nemohl h\u00fdbat.<\/div>\n
„Moje ruka, moje ruka!“ Sna\u017eil se, ale ve skute\u010dnosti v n\u00ed nec\u00edtil \u017e\u00e1dnou bolest, proto\u017ee tam na ni vlastn\u011b nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd tlak. Byl prost\u011b uv\u011bzn\u011bn\u00fd. P\u0159i\u0161pendlen\u00fd. Byl to divn\u00fd pocit, jako b\u00fdt paralyzovan\u00fd.<\/div>\n
\n

Tom z n\u011bj instinktivn\u011b sesko\u010dil, ne\u017e se Bill rozchechtal a t\u011b\u017ece na posteli oddechoval, a o vte\u0159inu pozd\u011bji se mu z\u00fa\u017eily o\u010di, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee se nechal nap\u00e1lit. „Myslel jsem, \u017ee to nec\u00edt\u00ed\u0161,“ vyzval jej a Bill se na n\u011bj usm\u00e1l s vychytrale sladk\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/p><\/div>\n

„Moje chyba,“ \u0159ekl Bill nevinn\u011b a sledoval, jak se Tomovy o\u010di zmen\u0161ily do je\u0161t\u011b men\u0161\u00edch \u0161kv\u00edrek, dokud nebyly prakticky zav\u0159en\u00e9.<\/div>\n
Se zapi\u0161t\u011bn\u00edm vysko\u010dil z postele p\u0159esn\u011b ve chv\u00edli, kdy na n\u011bj Tom sko\u010dil. Tom p\u0159ist\u00e1l na posteli a Bill se rozb\u011bhl ke dve\u0159\u00edm, jeho zdrav\u00e1 ruka za n\u00edm vl\u00e1la, jak nedbale b\u011b\u017eel. Kv\u016fli sv\u00e9 lehkomyslnosti Bill nakonec zakopl o pohozenou botu a narazil do stolu vedle dve\u0159\u00ed. Jak se st\u016fl zat\u0159\u00e1sl, tak zar\u00e1\u017eka na knihy, kter\u00e1 st\u00e1la nebezpe\u010dn\u011b na okraji, spadla, a \u0159ada t\u011b\u017ek\u00fdch knih – slovn\u00edky, u\u010debnice a dal\u0161\u00ed v\u011bci – se sesunula a v\u0161e padalo na Billovy nohy. Alespo\u0148 by se tak stalo, kdyby Tom nebyl super-hrdinsky-rychl\u00fd a neodt\u00e1hl by Billa z t\u00e9 katastrofick\u00e9 z\u00f3ny p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se stala skute\u010dn\u00e1 katastrofa.<\/div>\n
\n

Bill sed\u011bl rozlad\u011bn\u011b na podlaze mezi Tomov\u00fdmi koleny, sna\u017eil se zachytit dech a p\u0159ij\u00edt na to, co se to pr\u00e1v\u011b stalo. Za n\u00edm si dredat\u00fd chlapec dlouze, \u00fatrpn\u011b povzdechl. „Ty bude\u0161 moje smrt.“<\/p><\/div>\n

„Ty nejsi na\u017eivu,“ odsekl Bill kysele a zvedl se z podlahy. Ignoroval zran\u011bn\u00fd pohled na Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i, kdy\u017e se jeho snaha nesetkala s uzn\u00e1n\u00edm. „Nemus\u00ed\u0161 m\u011b po\u0159\u00e1d zachra\u0148ovat. Bylo mi perfektn\u011b fajn, ne\u017e jsi p\u0159i\u0161el.“<\/div>\n
„O\u010dividn\u011b,“ \u0159ekl Tom su\u0161e a v\u011bnoval z\u0159ejm\u00fd pohled Billov\u011b pa\u017ei v s\u00e1d\u0159e a v z\u00e1v\u011bsu. „Jak u\u017e jsem \u0159ekl p\u0159edt\u00edm: j\u00e1 m\u016f\u017eu j\u00edt.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 bys m\u011bl,“ odsekl Bill nazp\u011bt a litoval chladu ve sv\u00e9m hlasu hned, jak mu ta slova vyklouzla z \u00fast, ale byl p\u0159\u00edli\u0161 hrd\u00fd, aby je vzal zp\u00e1tky.<\/div>\n
Tom otev\u0159el \u00fasta, aby n\u011bco \u0159ekl, a pot\u00e9 je znovu prudce zav\u0159el. Z p\u0159\u00edzem\u00ed bylo sly\u0161et otev\u0159en\u00ed a zav\u0159en\u00ed dve\u0159\u00ed. I kdy\u017e se Tom cht\u011bl d\u00e1l dohadovat o tom, aby z\u016fstal, v\u011bd\u011bl, \u017ee by m\u011bl zmizet d\u0159\u00edv, ne\u017e matka Billa p\u0159istihne, jak mluv\u00ed s\u00e1m se sebou.<\/div>\n
„Jdeme, Charlie,“ povzbuzoval Bill sv\u00e9ho psa, a Charlie zvedl hlavu a pod\u00edval se na Billa, ne\u017e se m\u00edsto toho roze\u0161el k Tomovi a posadil se mu u nohou. Bill pobou\u0159en\u011b zavr\u010del, frustrovan\u00fd neloaj\u00e1lnost\u00ed sv\u00e9ho mazl\u00ed\u010dka. „Charlie, jdeme,“ \u0159ekl s pou\u017eit\u00edm p\u0159\u00edsn\u011bj\u0161\u00edho t\u00f3nu a teprve pak jej pes neochotn\u011b poslechl. Bill hodil p\u0159es rameno posledn\u00ed ostr\u00fd pohled na Toma, ne\u017e opustil pokoj s Charliem v pat\u00e1ch.<\/div>\n
Jakmile za sebou Bill zav\u0159el dve\u0159e, Tom byl pry\u010d.<\/p>\n

autor: ophelia_seven<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: ophelia_seven Nehmotn\u00fd na dvan\u00e1ct p\u00edsmen Bill roztr\u017eit\u011b povystr\u010dil jazyk z koutku \u00fast a v ruce m\u011bl p\u0159ipravenou tu\u017eku. Jej\u00ed \u0161pi\u010dka se vzn\u00e1\u0161ela nad str\u00e1nkou z knihy k\u0159\u00ed\u017eovek, kterou m\u011bl polo\u017eenou v kl\u00edn\u011b, zat\u00edmco se soust\u0159edil na n\u00e1pov\u011bdy. „Jak se \u0159ekne nehmotn\u00fd<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[643],"tags":[],"class_list":["post-2287","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-divine-intervention"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2287","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2287"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2287\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2287"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2287"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2287"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}