{"id":2290,"date":"2016-01-24T15:00:00","date_gmt":"2016-01-24T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2281"},"modified":"2016-01-24T15:00:00","modified_gmt":"2016-01-24T14:00:00","slug":"posledni-andeluv-narek-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/01\/24\/posledni-andeluv-narek-8\/","title":{"rendered":"Posledn\u00ed and\u011bl\u016fv n\u00e1\u0159ek 8."},"content":{"rendered":"
autor: SakuraUchihaHaruno13<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak poj\u010fte,“ vyzval Marcus oba chlapce, kdy\u017e zam\u00ed\u0159il do jejich pokoje. „Je ve\u010de\u0159e,“ obezn\u00e1mil je se situac\u00ed a hlavou jim pokynul, aby se zvedli a n\u00e1sledovali ho.<\/div>\n
„R\u00e1d t\u011b vid\u00edm,“ \u0159ekl Bill s v\u0159el\u00fdm \u00fasm\u011bvem a post\u0159ehl Marcusovu nervozitu.<\/div>\n
Marcus rad\u0161i neodpov\u011bd\u011bl. Nebyl spokojen\u00fd s t\u00edm, jak se tady v\u011bci m\u011bly.<\/div>\n
„A co m\u00e1me k ve\u010de\u0159i?“ zeptal se nep\u0159\u00edtomn\u011b Tom, aby se trochu posunuli.<\/div>\n
„\u0160pagety,“ odv\u011btil s pokr\u010den\u00edm ramen Marcus a vedl je dlouhou chodbou sm\u011brem k j\u00eddeln\u011b, kde u\u017e bylo n\u011bkolik obsazen\u00fdch stol\u016f. Na jedn\u00e9 stran\u011b st\u00e1l pult, u n\u011bho\u017e se hromadila fronta, a na druh\u00e9 byly rozestaven\u00e9 stoly.<\/div>\n
„Dobrou chu\u0165,“ pop\u0159\u00e1l jim zdvo\u0159ile a ode\u0161el, aby mohl p\u0159iv\u00e9st dal\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Snad to nebude \u0161lichta,“ prohodil Tom s pohledem up\u0159en\u00fdm na Billa.<\/div>\n
„To v\u00ed\u0161, \u017ee bude,“ odv\u011btil konverza\u010dn\u00edm t\u00f3nem.<\/div>\n
„To je par\u00e1da,“ obr\u00e1til o\u010di v sloup a d\u00e1l nep\u0159\u00edtomn\u011b sledoval situaci kolem. Vzal si t\u00e1c jako v\u0161ichni ostatn\u00ed a postupoval ve front\u011b. Jenom \u010dekal, kdy mu na t\u00e1cu p\u0159istane tal\u00ed\u0159 s n\u011b\u010d\u00edm, \u010demu se tady \u0159\u00edkalo \u0161pagety. Pak si spole\u010dn\u011b s Billem sedli ke stolu, kter\u00fd byl z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti odd\u011blen od t\u011bch ostatn\u00edch.<\/div>\n
\n

„Zas tak \u0161patn\u00fd to nen\u00ed,“ prohodil Tom a vlo\u017eil si do \u00fast dal\u0161\u00ed sousto. „\u010cekal jsem to hor\u0161\u00ed.“<\/p><\/div>\n

„Ty fakt asi nejsi moc n\u00e1ro\u010dn\u00fd,“ \u0159ekl Bill a nespokojen\u011b se pod\u00edval na svou porci, jako by se mu v n\u00ed n\u011bco h\u00fdbalo. „J\u00e1 asi fakt nebudu.“<\/div>\n
„Ty jsi p\u011bkn\u011b rozmazlenej, co?“ dob\u00edral si ho Tom a hladov\u011b z\u00edral do Billova tal\u00ed\u0159e, zat\u00edmco sv\u016fj m\u011bl u\u017e skoro pr\u00e1zdn\u00fd.<\/div>\n
„Klidn\u011b si dej,“ pokynul Bill na souhlas a p\u0159istr\u010dil mu svou nedot\u010denou ve\u010de\u0159i.<\/div>\n
„Ned\u00e1\u0161 si ani kousek?“ vyzv\u00eddal Tom.<\/div>\n
„Fakt ne,“ zavrt\u011bl hlavou Bill, vzal si Tom\u016fv pr\u00e1zdn\u00fd tal\u00ed\u0159 a podstr\u010dil mu m\u00edsto n\u011bj sv\u016fj pln\u00fd.<\/div>\n
„D\u00edky,“ zamumlal Tom a s chut\u00ed se pustil do j\u00eddla. Bill jenom obr\u00e1til o\u010di v sloup. Nech\u00e1pal, jak to m\u016f\u017ee j\u00edst.<\/div>\n
Marcus si je po ve\u010de\u0159i vyzvedl a na jejich pokoji jim p\u0159edal jejich objednan\u00e9 zbo\u017e\u00ed. Varoval je je\u0161t\u011b, \u017ee se s t\u00edm nemaj\u00ed nikde chlubit ani to ukazovat a pak je pustil ven, aby si kone\u010dn\u011b mohli zakou\u0159it.<\/div>\n
\n
Bill s Tomem si vlezli do kruhu, kter\u00fd tvo\u0159ilo n\u011bkolik \u0161e\u0159\u00edkov\u00fdch ke\u0159\u016f. Uvoln\u011bn\u011b se posadili, v\u011bdomi si toho, \u017ee je nikdo nem\u016f\u017ee spat\u0159it. Tom vyt\u00e1hl zapalova\u010d a po zap\u00e1len\u00ed jej nab\u00eddl Billovi. Ten s vd\u011bkem p\u0159ijal a sledoval Toma, jak po\u017eitk\u00e1\u0159ky popot\u00e1hl z cigarety, chvilku to v sob\u011b dr\u017eel a pak s neskonalou \u00falevou kou\u0159 vydechl.<\/div>\n
„N\u00e1dhera,“ pochvaloval si Tom a popot\u00e1hl znovu.<\/div>\n
Bill si taky zap\u00e1lil. Nem\u011bl z toho takovou radost jako Tom, ale jeho chut\u011b to na chv\u00edli uspokojilo.<\/div>\n
„Fakt d\u00edky,“ ozval se Tom po n\u011bkolika siln\u00fdch potaz\u00edch. „Jsi fakt t\u0159\u00edda.“<\/div>\n
Bill se polichocen\u011b usm\u00e1l. „Rozlu\u010d se s t\u00edm, ne\u017e odtud vyjde\u0161, u\u017e nikdy nebude\u0161 cht\u00edt kou\u0159it,“ p\u0159ipomn\u011bl mu.<\/div>\n
„Jasn\u011b,“ zasm\u00e1l se takov\u00fdm zp\u016fsobem, aby Billovi bylo jasn\u00e9, \u017ee mu skute\u010dn\u011b nev\u011b\u0159\u00ed.<\/div>\n
„\u0158\u00edk\u00e1m, \u017ee jo,“ trval si na sv\u00e9m Bill a zabavil Tomovi krabi\u010dku ve chv\u00edli, kdy se po n\u00ed Tom natahoval, aby si dal dal\u0161\u00ed. „Tohle,“ Bill pozvedl Tomovu krabi\u010dku v rukou, „z\u016fstane u m\u011b,“ \u0159ekl.<\/div>\n
„Pro\u010d?“ nech\u00e1pal Tom, kter\u00fd m\u011bl stra\u0161nou chu\u0165 na dal\u0161\u00ed.<\/div>\n
„P\u0159estane\u0161,“ odpov\u011bd\u011bl jednodu\u0161e Bill a krabi\u010dku si str\u010dil do kapsy.<\/div>\n
„A co ty?“ cht\u011bl v\u011bd\u011bt Tom.<\/div>\n
„J\u00e1 si d\u00e1v\u00e1m taky jednu,“ pouk\u00e1zal na skute\u010dnost a vstal. „Tady jsme dneska skon\u010dili.“<\/div>\n
\n

Tom byl v\u00edc ne\u017e jen vyveden\u00fd z m\u00edry. Jeho \u017eilami kolovala chu\u0165 spojen\u00e1 s hn\u011bvem. V\u011bd\u011bl, \u017ee si pot\u0159ebuje d\u00e1t je\u0161t\u011b, proto p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak se k t\u00e9 krabi\u010dce dostane. Zapomn\u011bl ale na fakt, \u017ee jeho zapalova\u010d si Bill nechal tak\u00e9.<\/p><\/div>\n

Spole\u010dn\u011b se tedy vr\u00e1tili na pokoj. Jejich ml\u010den\u00ed bylo prosyceno jakousi neochotou a hn\u011bvem. Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee nem\u00e1 pr\u00e1vo mu tohle d\u011blat a opr\u00e1vn\u011bn\u011b c\u00edtil strach z toho, co mu Tom m\u016f\u017ee ud\u011blat. Oproti tomu Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee ho nem\u016f\u017ee napadnout, pak by ztratil ve\u0161ker\u00fd sv\u016fj p\u0159\u00edjem cigaret, sp\u00ed\u0161e vym\u00fd\u0161lel pl\u00e1n, kdy si od n\u011bj sv\u00e9 cigarety vezme.<\/div>\n
Marcus je nav\u0161t\u00edvil na pokoji a zopakoval jim v\u0161echna pravidla. Upozornil je na to, \u017ee po ve\u010derce nesm\u011bj\u00ed vych\u00e1zet ven a tak podobn\u011b. M\u011bli je\u0161t\u011b \u010das, a tak se ka\u017ed\u00fd v\u011bnoval sv\u00fdm \u010dinnostem. Bill le\u017eel na posteli, sv\u016fj pohled up\u00edral ke stropu a vzpom\u00ednal na sv\u016fj d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed \u017eivot.<\/div>\n
\n

„P\u016fjdu si d\u00e1t sprchu,“ \u0159ekl n\u00e1hle a pod\u00edval se Tomov\u00fdm sm\u011brem, kter\u00fd le\u017eel na z\u00e1dech a nep\u0159\u00edtomn\u011b sledoval strop.<\/p><\/div>\n

„Jasn\u011b,“ p\u0159itakal Tom. „Ale moc nenac\u00e1kej,“ varoval ho s \u00fasm\u011bvem a sledoval, jak si Bill bere pot\u0159ebn\u00e9 v\u011bci do koupelny. Nespokojen\u011b zakroutil hlavou, kdy\u017e post\u0159ehl, \u017ee si Bill bere v\u0161echny cigarety i zapalova\u010d s sebou. Nevrle n\u011bco zabrumlal a d\u00e1l se v\u011bnoval b\u00edl\u00e9mu stropu, na n\u011bm\u017e se mu zrcadlily jeho my\u0161lenky. Pot\u0159eboval se dostat ke zdroji sv\u00e9ho pot\u011b\u0161en\u00ed. A to mohl ud\u011blat tehdy, kdy\u017e Bill nebude p\u0159i smyslech, neboli kdy\u017e bude sp\u00e1t. St\u0159\u00e1dal pl\u00e1n, jak se dostat k cigaret\u00e1m a zapalova\u010di, kter\u00e9 te\u010f v jeho mysli zab\u00edraly nejv\u00edce m\u00edsta. Musel se k nim dostat. Nemohl jinak.<\/div>\n
\n

Billovi bylo z Tomova chov\u00e1n\u00ed jasn\u00e9, o co mu jde. Snadno si domyslel, \u017ee se bude cht\u00edt cigaret zmocnit, jakmile to p\u016fjde, proto s\u00e1m vymyslel protipl\u00e1n. Necht\u011bl sice z\u016fst\u00e1vat moc dlouho vzh\u016fru, ale Tom mu nedal na vybranou. Pot\u0159eboval pomoct a Bill mu ji musel poskytnout. Nemohl jinak.<\/p><\/div>\n

P\u0159i dlouh\u00e9 a hork\u00e9 spr\u0161e si pln\u011b uv\u011bdomil, co je pot\u0159eba ud\u011blat. Spokojen\u011b se usm\u00e1l, kdy\u017e mu v\u0161echny d\u00edlky zapadly do sebe. Te\u010f u\u017e jenom zb\u00fdvalo to prov\u00e9st.<\/div>\n
„Cos tam d\u011blal tak dlouho?“ cht\u011bl v\u011bd\u011bt Tom, kter\u00fd podle n\u00e1st\u011bnn\u00fdch hodin ur\u010dil, \u017ee tam Bill str\u00e1vil bezm\u00e1la t\u0159i \u010dtvrt\u011b hodiny.<\/div>\n
„Ale nic,“ pokr\u010dil rameny a p\u0159e\u0161el ke sv\u00e9 posteli. Cigarety i zapalova\u010d si dal pod pol\u0161t\u00e1\u0159 a dbal na to, aby to Tom vid\u011bl. Pot\u0159eboval ho nal\u00e1kat.<\/div>\n
„Te\u010f p\u016fjdu j\u00e1,“ \u0159ekl Tom a odpochodoval do koupelny, z n\u00ed\u017e se po chv\u00edli ozvalo nespokojen\u00fd k\u0159ik oznamuj\u00edc\u00ed, \u017ee Bill vypl\u00fdtval v\u0161echnu teplou vodu.<\/div>\n
„Sorry,“ ozval se Bill. „Z\u00edtra m\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt prvn\u00ed,“ nab\u00eddl na usm\u00ed\u0159enou a pozoroval, jak Tom do deseti minut vy\u0161el z koupelny s hodn\u011b na\u010du\u0159en\u00fdm v\u00fdrazem.<\/div>\n
„Taky p\u016fjdu!“ ohl\u00e1sil a pra\u0161til sebou do postele. Bill ho za\u010d\u00ednal \u0161tv\u00e1t \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc, a to byl teprve prvn\u00ed den. Netu\u0161il, jak p\u0159e\u017eije z\u00edt\u0159ek, nato\u017e pak \u010dty\u0159i m\u011bs\u00edce, ne\u017e Bill odejde.<\/div>\n
\n

Dal\u0161\u00ed dv\u011b hodiny oba nep\u0159\u00edtomn\u011b sledovali strop, ne\u017e do jejich pokoje ve\u0161el Marcus a upozornil je, \u017ee maj\u00ed ve\u010derku. Bill si rychle obstaral ve\u010dern\u00ed hygienu, p\u0159i\u010dem\u017e st\u00e1le sledoval svou postel, kdyby se k n\u00ed cht\u011bl Tom p\u0159ikr\u00e1st a vz\u00edt si, co tak moc cht\u011bl.<\/p><\/div>\n

V koupeln\u011b se vyst\u0159\u00eddali a pak jim Marcus pop\u0159\u00e1l dobrou noc a zhasl jim. A\u010d na n\u011b byl zprvu mil\u00fd, te\u010f se k nim u\u017e moc nem\u011bl. \u0160tvalo ho, jak ho Bill vyu\u017eil, ale je\u0161t\u011b v\u00edc se mu hnusila skute\u010dnost, \u017ee u\u017e z toho nejsp\u00ed\u0161 nikdy nevybrusl\u00ed.<\/div>\n
„Jsem utahanej,“ p\u0159iznal Bill a naoko z\u00edvl, aby sv\u00e9 v\u00fdrok potvrdil. „Asi usnu hned, byl to n\u00e1ro\u010dn\u00fd den,“ p\u0159ipustil, zavrtal se do deky a simuloval us\u00edn\u00e1n\u00ed. Chv\u00edlemi jemn\u011b chr\u00e1pal, ob\u010das zase spokojen\u011b n\u011bco zamumlal, p\u00e1rkr\u00e1t se p\u0159evr\u00e1til, ale st\u00e1le byl vzh\u016fru. Sna\u017eil se Toma p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee u\u017e je \u010das jednat.<\/div>\n
\n

Dredat\u00fd chlapec sed\u011bl na posteli s koleny pod bradou. Pohupoval se zep\u0159edu dozadu a cel\u00fd se t\u0159\u00e1sl, ani\u017e by byl schopn\u00fd to zastavil. Jeho t\u011blem, ka\u017edou jeho bu\u0148kou proudila \u0161\u00edlen\u00e1 touha po nikotinu. V mysli m\u011bl jedin\u00fd obraz, vid\u011bl cigaretu a tolik ji cht\u011bl. N\u011bkolikr\u00e1t dokonce nas\u00e1l, jako by ji m\u011bl p\u0159\u00edmo u sv\u00fdch \u00fast. Tak moc ji pot\u0159eboval.<\/p><\/div>\n

„Bille?“ za\u0161eptal jm\u00e9no sv\u00e9ho spolubydl\u00edc\u00edho. „Jsi vzh\u016fru?“ cht\u011bl v\u011bd\u011bt. T\u0159as jeho t\u011bla ka\u017edou chv\u00edli s\u00edlil a my\u0161lenka na cigaretu mu ten pocit je\u0161t\u011b zhor\u0161ovala.<\/div>\n
Bill, le\u017e\u00edc\u00ed k n\u011bmu z\u00e1dy, z\u016fstal klidn\u00fd a tich\u00fd. Ani se nepohnul.<\/div>\n
Tom je\u0161t\u011b p\u00e1rkr\u00e1t za\u0161eptal jeho jm\u00e9no, ne\u017e se odhodlal. Opatrn\u011b vstal z postele, i kdy\u017e to vypadalo, \u017ee ho jeho nohy neunesou. Billova postel od n\u011bj byla sice jen kous\u00ed\u010dek, ale i tak m\u011bl velk\u00fd probl\u00e9m se k n\u011bmu svou vratkou ch\u016fz\u00ed dostat.<\/div>\n
Sv\u00e9 t\u0159esouc\u00ed se prsty opatrn\u011b str\u010dil pod pol\u0161t\u00e1\u0159 a sna\u017eil se nahmatat sv\u016fj c\u00edl. U\u017e to vypadalo, \u017ee se jeho prsty obt\u00e1\u010d\u00ed kolem zapalova\u010de, kdy\u017e se Bill prudce oto\u010dil a Toma vyd\u011bsil. Ten okam\u017eit\u011b usko\u010dil ke sv\u00e9 posteli a zd\u011b\u0161en\u011b se posadil.<\/div>\n
\n

„Myslel jsem, \u017ee sp\u00ed\u0161,“ zaj\u00edkl se a bradu si op\u011bt polo\u017eil na kolena. Bill post\u0159ehl t\u0159as jeho t\u011bla a jenom nespokojen\u011b zakroutil hlavou, cht\u011bl mu pomoct.<\/p><\/div>\n

„J\u00e1 v\u00edm,“ odv\u011btil Bill a zpod pol\u0161t\u00e1\u0159e vyt\u00e1hl krabi\u010dku Tomov\u00fdch cigaret i se zapalova\u010dem. Opatrn\u011b \u0161krtl a zap\u00e1lil cigaretu. Pot\u00e9 se pod\u00edval na Tom\u016fv t\u00e9m\u011b\u0159 hypnotizovan\u00fd pohled, kter\u00fd se up\u00edral na \u017ehav\u00fd konec cigarety z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed ve tm\u011b jako posledn\u00ed nad\u011bje. Nem\u011bl ale s\u00edlu, aby si pro ni do\u0161el.<\/div>\n
Bill s n\u00ed za\u010dal pomalu ot\u00e1\u010det v prstech, p\u0159i\u010dem\u017e se st\u00e1le uji\u0161\u0165oval, \u017ee Tom sleduje zarudl\u00fd konec cigarety. Pokoj pomalu prosytila v\u016fn\u011b a Bill za\u010dal pomal\u00fdm a hlubok\u00fdm hlasem promlouvat p\u0159\u00edmo k Tomovi, zat\u00edmco cigaretu st\u00e1le obracel v prstech, aby tvo\u0159ila jak\u00fdsi mal\u00fd kruh.<\/div>\n
\n

„Tome, s\u00e1m dob\u0159e v\u00ed\u0161, \u017ee tohle nen\u00ed cesta, kterou se chce\u0161 vydat,“ \u0159ekl a zkontroloval, \u017ee ho Tom vn\u00edm\u00e1 a neprotestuje, st\u00e1le hled\u011bl na pohas\u00ednaj\u00edc\u00ed konec cigarety, kter\u00fd Bill znovu zap\u00e1lil a pokra\u010doval: „Kdy\u017e cigaretu vid\u00ed\u0161, odvrac\u00ed\u0161 s nechut\u00ed zrak. Kdy\u017e c\u00edt\u00ed\u0161 jej\u00ed pach, vzdaluje\u0161 se. Hnus\u00ed se ti ka\u017ed\u00e1 cigareta na tomto sv\u011bt\u011b, nem\u00e1\u0161 je r\u00e1d, nepot\u0159ebuje\u0161 je, ba je dokonce nen\u00e1vid\u00ed\u0161. Jsou odporn\u00e9, jejich pach je odporn\u00fd, jejich vzhled je odpuzuj\u00edc\u00ed, nen\u00e1vid\u00ed\u0161 je,“ ti\u0161e k n\u011bmu promlouval a konec op\u011bt trochu zap\u00e1lil, p\u0159i\u010dem\u017e s cigaretou neust\u00e1le ot\u00e1\u010del ve vzduchu. „Samotn\u00e1 my\u0161lenka, \u017ee bys ji m\u011bl p\u0159ilo\u017eit k \u00fast\u016fm a popot\u00e1hnout, v tob\u011b vyvol\u00e1v\u00e1 pocit na zvracen\u00ed. Zved\u00e1 se ti \u017ealudek, kdy\u017e je v tv\u00e9 bl\u00edzkosti, jejich pach t\u011b nut\u00ed zvracet, nen\u00e1vid\u00ed\u0161 je!“ Bill si v\u0161\u00edmal, \u017ee Tom neust\u00e1le sleduje \u017ehavou te\u010dku v temnot\u011b, ani\u017e by protestoval, nebo cokoli \u0159ekl. Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee tohle je \u0161patn\u00e9 zach\u00e1zen\u00ed s jeho mysl\u00ed, ale klidnil se alespo\u0148 t\u00edm, \u017ee ho nehypnotizuje. Jenom mu vsugerov\u00e1v\u00e1 spr\u00e1vn\u00fd n\u00e1zor. Necht\u011bl \u0159\u00edkat v\u011bci typu: „A\u017e luknu prsty, bude z tebe neku\u0159\u00e1k!“ P\u0159i\u0161lo mu to nespr\u00e1vn\u00e9, takhle jenom vyu\u017eil stav jeho mysli a vnutil mu sv\u016fj n\u00e1zor. To pro n\u011bj bylo uklid\u0148uj\u00edc\u00ed.<\/p><\/div>\n

Nechal cigaretu doho\u0159et a jenom sledoval, jak se Tom ve tm\u011b pohnul. Sedl si vzp\u0159\u00edmen\u011b a zeptal se: „Co se stalo?“<\/div>\n
„Jen jsi m\u011bl \u0161patn\u00fd sen,“ odv\u011btil Bill klidn\u00fdm hlasem a za\u0161el otev\u0159\u00edt okno, aby vyv\u011btral v\u0161echen ten kou\u0159.<\/div>\n
Tom se nep\u0159\u00edjemn\u011b rozka\u0161lal a c\u00edtil, \u017ee mu nen\u00ed dob\u0159e od \u017ealudku. Pro jistotu za\u0161el do koupelny, kde n\u00e1sledn\u011b vyzvracel celou svou ve\u010de\u0159i.<\/div>\n
„Nem\u011bl jsi tak hltat ty \u0161pagety,“ pok\u00e1ral ho Bill, kdy\u017e mu dr\u017eel dredy, aby si je taky neohodil.<\/p>\n

autor: SakuraUchihaHaruno13<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: SakuraUchihaHaruno13 „Tak poj\u010fte,“ vyzval Marcus oba chlapce, kdy\u017e zam\u00ed\u0159il do jejich pokoje. „Je ve\u010de\u0159e,“ obezn\u00e1mil je se situac\u00ed a hlavou jim pokynul, aby se zvedli a n\u00e1sledovali ho. „R\u00e1d t\u011b vid\u00edm,“ \u0159ekl Bill s v\u0159el\u00fdm \u00fasm\u011bvem a post\u0159ehl Marcusovu nervozitu. Marcus<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[637],"tags":[],"class_list":["post-2290","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-posledni-andeluv-narek"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2290","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2290"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2290\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2290"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2290"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2290"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}