{"id":2291,"date":"2016-01-23T16:00:00","date_gmt":"2016-01-23T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2282"},"modified":"2016-01-23T16:00:00","modified_gmt":"2016-01-23T15:00:00","slug":"caught-on-camera-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/01\/23\/caught-on-camera-4\/","title":{"rendered":"Caught on Camera 4."},"content":{"rendered":"
autor: Zarlina<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
Takhle to nefunguje<\/strong><\/div>\n
\n

Bill se sna\u017eil udr\u017eet sv\u016fj dech v klidu, zat\u00edmco letadlo pomalu zrychlovalo a p\u0159ipravovalo se na vzl\u00e9tnut\u00ed. Nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee byl do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry p\u0159inucen do t\u00e9 v\u011bci nastoupit a byl si docela jist\u00fd, \u017ee dostane infarkt d\u0159\u00edv, ne\u017e dostanou \u0161anci havarovat. V\u017edycky letadla nen\u00e1vid\u011bl, ani za cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot nedok\u00e1zal pochopit, jak se ty velk\u00e9 v\u011bci mohly udr\u017eet ve vzduchu, a p\u0159esto\u017ee byl v\u011bt\u0161inou tak n\u011bjak v po\u0159\u00e1dku, jakmile u\u017e byli ve vzduchu, nikdy do letadla nevkro\u010dil, pokud absolutn\u011b nemusel.<\/p><\/div>\n

Nechal o\u010di zav\u0159en\u00e9 po celou dobu, co opou\u0161t\u011bli zemi. C\u00edtil, jak j\u00edm zb\u011bsile proudila krev, srdce mu bilo \u0161\u00edlenou rychlost\u00ed a p\u0159i tom se nerovnom\u011brn\u011b nadechoval. T\u00e9m\u011b\u0159 lapal po dechu a ka\u017ed\u00e1 jeho mal\u00e1 \u010d\u00e1st byla p\u0159esv\u011bd\u010dena, \u017ee se chyst\u00e1 um\u0159\u00edt. Mohl c\u00edtit, \u017ee se u\u017e srovnali a \u017ee u\u017e nebudou d\u00e1l stoupat, ale st\u00e1le se je\u0161t\u011b neodva\u017eoval otev\u0159\u00edt o\u010di. Obvykle mu trvalo n\u011bjak\u00fd \u010das, ne\u017e se uklidnil, jakmile se dostali do vzduchu, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed u\u017e si d\u011blal starosti z p\u0159ist\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
\n

Jak jen si p\u0159\u00e1l, aby toho r\u00e1na z\u016fstal doma. Pro\u010d proboha m\u011bl pocit, \u017ee pot\u0159ebuje n\u011bjakou hloupou drahou k\u00e1vu, kdy\u017e k\u00e1vovar v jeho byt\u011b fungoval naprosto v po\u0159\u00e1dku? Takov\u00fd idiotsk\u00fd n\u00e1pad, a te\u010f byl uv\u00edzl\u00fd tady v n\u011bjak\u00e9m kusu l\u00e9taj\u00edc\u00edho kovu, kter\u00fd by je v\u0161echny mohl zab\u00edt.<\/p><\/div>\n

Alespo\u0148 by bylo kone\u010dn\u011b o \u010dem ps\u00e1t, pokud by slavn\u00fd rapper zem\u0159el p\u0159i leteck\u00e9 nehod\u011b. Jen \u0161koda, \u017ee Bill nebude na\u017eivu, aby o tom napsal.<\/div>\n
\n

„Tak\u017ee ty se boj\u00ed\u0161 v\u00fd\u0161ek, jo?“ Bill se zamra\u010dil, kdy\u017e usly\u0161el zn\u00e1m\u00fd hlas, ale pomalu otev\u0159el o\u010di a pod\u00edval se na rappera, jeho\u017e o\u010di byly p\u0159ekvapiv\u011b h\u0159ejiv\u00e9. „Omlouv\u00e1m se, \u017ee jsem t\u011b p\u0159inutil se mnou let\u011bt, kdybych to v\u011bd\u011bl, vzal bych t\u011b n\u011bkam jinam.“<\/p><\/div>\n

„Jo, to ur\u010dit\u011b,“ odfrkl si Bill a sna\u017eil se, aby to zn\u011blo o hodn\u011b sebev\u011bdom\u011bji, ne\u017e jak se ve skute\u010dnosti c\u00edtil. „Vsad\u00edm se, \u017ee bude\u0161 dr\u017eet tuhle v\u011bc ve vzduchu tak dlouho, dokud ti ned\u00e1m ty zatracen\u00e9 fotky.“<\/div>\n
„Nepokou\u0161ej m\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl Tom, ale na rtech m\u011bl \u0161k\u00e1dliv\u00fd \u00fasm\u011bv a Bill si z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu za\u010dal myslet, \u017ee mo\u017en\u00e1 bude m\u00edt dovoleno si je nechat. „Ale j\u00e1 opravdu chci, abys je smazal.“<\/div>\n
„To se nestane,“ zamumlal Bill a c\u00edtil se trochu l\u00e9pe, kdy\u017e m\u011bl te\u010f jin\u00e9 v\u011bci, na kter\u00e9 mohl myslet. „Ztr\u00e1c\u00ed\u0161 \u010das.“<\/div>\n
„No tak,“ povzdechl si Tom a posadil se na sedadlo p\u0159ed Billa. „M\u016f\u017eu ti hodn\u011b zaplatit za to, \u017ee je sma\u017ee\u0161, pravd\u011bpodobn\u011b v\u00edc, ne\u017e bys norm\u00e1ln\u011b vyd\u011blal za deset let.“<\/div>\n
Bill se zamra\u010dil, ale neodpov\u011bd\u011bl. M\u00edsto toho oto\u010dil sv\u016fj pohled na druhou stranu a nab\u00eddku ignoroval.<\/div>\n
\n
„Vid\u011bl jsem to auto, ve kter\u00e9m jezd\u00ed\u0161,“ pokra\u010doval Tom. „Mohl by sis koupit mnohem hez\u010d\u00ed. A d\u016fm, velk\u00fd. S baz\u00e9nem nebo cokoliv jin\u00e9ho, co bys cht\u011bl. Mysl\u00edm to v\u00e1\u017en\u011b, d\u00e1m ti cokoliv, co chce\u0161.“<\/div>\n
„Ani ty si hudbou nedok\u00e1\u017ee\u0161 vyd\u011blat tak moc,“ zamumlal Bill a vrhnul po n\u011bm rychl\u00fdm pohledem, ne\u017e se znovu odvr\u00e1til. „A tohle stejn\u011b nen\u00ed o pen\u011bz\u00edch.“<\/div>\n
„V\u017edycky je to o pen\u011bz\u00edch,“ zamra\u010dil se Tom. „Nakonec je to jedin\u00e1 v\u011bc, na kter\u00e9 lidem z\u00e1le\u017e\u00ed.“<\/div>\n
„Mn\u011b ne,“ \u0159ekl Bill ti\u0161e, ale nenab\u00eddl vysv\u011btlen\u00ed a Tom ho ani ne\u017e\u00e1dal. M\u00edsto toho chv\u00edli sed\u011bli v tichosti a vedle obvykl\u00fdch zvuk\u016f, kter\u00e9 vyd\u00e1valo let\u00edc\u00ed letadlo, bylo sly\u0161et jen \u0161kr\u00e1b\u00e1n\u00ed pastelek Tomovy dcery z m\u00edsta, kde sed\u011bla a kreslila n\u011bco na n\u011bkolik pap\u00edr\u016f, o kter\u00fdch Bill nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, kde je vzala.<\/div>\n
Pravd\u011bpodobn\u011b pro ni m\u011bli spoustu v\u011bc\u00ed u\u017e p\u0159ipraven\u00fdch v letadle, domyslel si. Nemohlo b\u00fdt jednoduch\u00e9 v\u017edy d\u00edt\u011b v letadle n\u011bjak zabavit, a byl si jist\u00fd, \u017ee Tom d\u011blal v\u0161e, co bylo v jeho sil\u00e1ch, aby pokryl ve\u0161ker\u00e9 jej\u00ed pot\u0159eby, zat\u00edmco byli ve vzduchu.<\/div>\n
\n

„Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee o n\u00ed nikdo nev\u011bd\u011bl,“ \u0159ekl Bill ti\u0161e sp\u00ed\u0161 s\u00e1m pro sebe ne\u017e k Tomovi, zat\u00edmco si d\u00edvku prohl\u00ed\u017eel. „Jak se ti ji proboha poda\u0159ilo udr\u017eet v tajnosti?“<\/p><\/div>\n

„Jsem opatrn\u00fd,“ Tom pokr\u010dil rameny. „Stejn\u011b jako se v\u0161\u00edm ostatn\u00edm o mn\u011b. J\u00e1 nech\u00e1pu, pro\u010d se v\u0161ichni tak zoufale sna\u017e\u00edte dov\u011bd\u011bt se o mn\u011b sra\u010dky, na kter\u00fdch doopravdy v\u016fbec nez\u00e1le\u017e\u00ed. Moje hudba je to, co je d\u016fle\u017eit\u00e9, to je jedin\u00e1 v\u011bc, o kterou byste se m\u011bli starat.“<\/div>\n
„Takhle to nefunguje,“ zamumlal Bill. „Jakmile jednou z\u00edsk\u00e1\u0161 fanou\u0161ky, ka\u017ed\u00fd o tob\u011b chce v\u011bd\u011bt v\u00edc. Je to pro n\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9, maj\u00ed pak pocit, \u017ee ti jsou bli\u017e\u0161\u00ed.“<\/div>\n
„Ale oni nemaj\u00ed m\u00edt pocit, \u017ee mi jsou bli\u017e\u0161\u00ed,“ \u0159ekl Tom se zamra\u010den\u00edm. „Nezn\u00e1m je, a nikdy se nebudu starat o to, abych je poznal. Jsem r\u00e1d, \u017ee se jim l\u00edb\u00ed moje hudba, samoz\u0159ejm\u011b, ale bez ohledu na to, jak moc informac\u00ed o mn\u011b z\u00edskaj\u00ed, st\u00e1le m\u011b skute\u010dn\u011b nebudou zn\u00e1t, tak\u017ee jak\u00fd to m\u00e1 smysl?“<\/div>\n
\n

Bill jen pokr\u010dil rameny, on s\u00e1m to opravdu nev\u011bd\u011bl. Nikdy nec\u00edtil nutk\u00e1n\u00ed zn\u00e1t ka\u017ed\u00fd detail o n\u011bjak\u00e9 celebrit\u011b, nikdy nebyl sou\u010d\u00e1st\u00ed n\u011bjak\u00e9ho fandomu ani nec\u00edtil zoufalou pot\u0159ebu setkat se s n\u011bk\u00fdm, koho zbo\u017e\u0148oval. Jedin\u00fd d\u016fvod, pro\u010d se tak moc sna\u017eil dozv\u011bd\u011bt se v\u0161e o lidech, kter\u00e9 m\u011bl sledovat, byl ten, \u017ee to byla jeho pr\u00e1ce, ale ve skute\u010dnosti mu na ni\u010dem z toho nez\u00e1le\u017eelo.<\/p><\/div>\n

Znovu sed\u011bli v tichosti. Bill za\u010dal p\u0159em\u00fd\u0161let, jak dlouho jejich let bude trvat, a jestli vlastn\u011b bude do ve\u010dera op\u011bt doma. Nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 necht\u011bl, aby se bl\u00ed\u017eilo p\u0159ist\u00e1n\u00ed, ne te\u010f, kdy\u017e se jeho srdce zklidnilo a on u\u017e nem\u011bl pocit, \u017ee se chyst\u00e1 um\u0159\u00edt, ale z\u00e1rove\u0148 doufal, \u017ee cel\u00fd ten v\u00fdlet bude kr\u00e1tk\u00fd, aby u\u017e to mohl m\u00edt za sebou.<\/div>\n
Nem\u011bl pon\u011bt\u00ed, jak si Tom mohl myslet, \u017ee by na ty fotky n\u011bkdy zm\u011bnil n\u00e1zor, ale nezd\u00e1lo se, jako by m\u011bl moc na v\u00fdb\u011br a prost\u011b bude muset vyslechnout, co mu k tomu chce \u0159\u00edct.<\/div>\n
\n

„Jak se jmenuje\u0161?“<\/p><\/div>\n

Bill se obr\u00e1til zp\u00e1tky k Tomovi a p\u0159ekvapen\u011b mu pohl\u00e9dl do o\u010d\u00ed. Opravdu sly\u0161el spr\u00e1vn\u011b?<\/div>\n
„Co\u017ee?“<\/div>\n
„Tvoje jm\u00e9no,“ opakoval Tom. „Chci \u0159\u00edct, \u017ee ty zjevn\u011b zn\u00e1\u0161 to moje, tak\u017ee nebylo by f\u00e9r, abych j\u00e1 znal tvoje?“<\/div>\n
„Jak jsi, sakra, dneska r\u00e1no mohl v\u011bd\u011bt, kde m\u011b naj\u00edt, kdy\u017e ani nezn\u00e1\u0161 moje jm\u00e9no?“ Bill byl zmaten\u00fd.<\/div>\n
„J\u00e1 jsem vlastn\u011b nev\u011bd\u011bl, kde bude\u0161,“ odpov\u011bd\u011bl Tom s rozpa\u010dit\u00fdm \u00fasm\u011bvem. „Byli jsme na cest\u011b na leti\u0161t\u011b a najednou jsem t\u011b vid\u011bl, jak jsi vy\u0161el z t\u00e9 kav\u00e1rny. A tak m\u011b napadlo, \u017ee t\u011b vezmu s sebou.“<\/div>\n
Bill na n\u011bj jen z\u00edral, nejist\u00fd, co na to odpov\u011bd\u011bt. Tak\u00e9 s\u00e1m sebe v duchu pra\u0161til za to, \u017ee si nedal ten druh\u00fd \u0161\u00e1lek k\u00e1vy, jak to p\u016fvodn\u011b pl\u00e1noval, potom by nevy\u0161el z toho pitom\u00e9ho m\u00edsta v tak stra\u0161n\u011b \u0161patnou chv\u00edli. Jeho na\u010dasov\u00e1n\u00ed bylo hrozn\u00e9.<\/div>\n
\n

„Jsem Bill,“ odpov\u011bd\u011bl nakonec, nevid\u011bl d\u016fvod, pro\u010d to dr\u017eet v tajnosti. Tom v\u011bd\u011bl, kde pracuje, a kdyby cht\u011bl zn\u00e1t jm\u00e9no osoby, kter\u00e1 jej neust\u00e1le pron\u00e1sleduje, mohl ho snadno z\u00edskat. „Bill Tr\u00fcmper.“<\/p><\/div>\n

„Dob\u0159e, Bille,“ odpov\u011bd\u011bl Tom s \u00fasm\u011bvem. „Budu prost\u011b p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee si u\u017e tyk\u00e1me a \u0159\u00edk\u00e1me k\u0159estn\u00edm jm\u00e9nem, kdy\u017e u\u017e m\u011b prakticky rok pron\u00e1sleduje\u0161.“<\/div>\n
„Nen\u00ed to pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed,“ br\u00e1nil se Bill a c\u00edtil se t\u00edm prohl\u00e1\u0161en\u00edm trochu ura\u017een\u00fd. „Nikdy jsem za tebou nejel dom\u016f ani se nesna\u017eil dostat dost bl\u00edzko, abych sly\u0161el, co \u0159\u00edk\u00e1\u0161 sv\u00fdm p\u0159\u00e1tel\u016fm. Jen t\u011b\u2026 tak trochu sleduju kolem.“<\/div>\n
„Trochu?“ Tom povyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed a vydal ze sebe tich\u00fd sm\u00edch nad Billov\u00fdmi slovy. „Okay, mo\u017en\u00e1 to nen\u00ed pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed, ale po\u0159\u00e1d si mysl\u00edm, \u017ee u\u017e jsme d\u00e1vno za vyk\u00e1n\u00edm a celou tou v\u011bc\u00ed s \u00b4pane\u00b4, \u017ee?“<\/div>\n
„Jo,“ souhlasil Bill, ne proto, \u017ee snad souhlasil, \u017ee by se znali natolik, aby se oslovovali k\u0159estn\u00edmi jm\u00e9ny, ale proto, \u017ee nen\u00e1vid\u011bl, kdy\u017e mu lid\u00e9 \u0159\u00edkali pane Tr\u00fcmpere. C\u00edtil se pak star\u00fd a bylo to a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 pracovn\u00ed. „Sta\u010d\u00ed Bill.“<\/div>\n
\n

Tom se znovu usm\u00e1l a Bill na chv\u00edli p\u0159em\u00fd\u0161lel, o co sakra \u0161lo. Pro\u010d ten \u010dlov\u011bk proboha vypadal tak klidn\u011b? Byl si opravdu tak jist\u00fd, \u017ee Bill nakonec odejde se smazan\u00fdmi fotkami? Pokud ano, pak ho v\u00e1\u017en\u011b v\u016fbec neznal.<\/p><\/div>\n

„Za jak dlouho p\u0159istaneme?“ Zeptal se.<\/div>\n
„Za p\u00e1r hodin.“<\/div>\n
„Tak pro\u010d si prost\u011b nepromluv\u00edme tady?“ Podivil se Bill. „Tohle je dost soukrom\u00e9, ne?“<\/div>\n
Tom se pod\u00edval na svou dceru a m\u00edrn\u011b zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Ne s n\u00ed kolem, jsou tady v\u011bci, kter\u00e9 nechci, aby sly\u0161ela.“<\/div>\n
Bill se zamra\u010dil, v\u016fbec se mu nel\u00edbilo, jak to zn\u011blo, ale nem\u011bl jinou mo\u017enost, ne\u017e jen p\u0159ik\u00fdvnout. „Tak fajn,“ \u0159ekl s pokr\u010den\u00edm ramen. „Nevad\u00ed, kdy\u017e ud\u011bl\u00e1m n\u011bjakou pr\u00e1ci, zat\u00edmco jsme st\u00e1le ve vzduchu?“<\/div>\n
K\u00fdvl sm\u011brem ke sv\u00e9mu laptopu a Tom s mal\u00fdm k\u00fdvnut\u00edm vstal ze sedadla a vr\u00e1til se k hol\u010di\u010dce, kter\u00e1 byla st\u00e1le zanepr\u00e1zdn\u011bna kreslen\u00edm.<\/div>\n
\n

Bill se nat\u00e1hl po laptopu, zapnul ho a otev\u0159el nov\u00fd dokument. Pokud polet\u00ed je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed dv\u011b hodiny, mohl by zat\u00edm n\u011bco ud\u011blat. Nel\u00edbilo se mu ztr\u00e1cet \u010das, a c\u00edtil, \u017ee po zbytek dne bude dost zanepr\u00e1zdn\u011bn\u00fd, tak\u017ee pro\u010d nevyu\u017e\u00edt zbytek letu d\u011bl\u00e1n\u00edm n\u011b\u010deho u\u017eite\u010dn\u00e9ho.<\/p><\/div>\n

Koneckonc\u016f, m\u011bl \u010dl\u00e1nek, kter\u00fd pot\u0159eboval napsat.<\/p>\n

autor: Zarlina<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Zarlina Takhle to nefunguje Bill se sna\u017eil udr\u017eet sv\u016fj dech v klidu, zat\u00edmco letadlo pomalu zrychlovalo a p\u0159ipravovalo se na vzl\u00e9tnut\u00ed. Nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee byl do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry p\u0159inucen do t\u00e9 v\u011bci nastoupit a byl si docela jist\u00fd, \u017ee dostane infarkt<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[642],"tags":[],"class_list":["post-2291","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-caught-on-camera"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2291","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2291"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2291\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2291"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2291"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2291"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}