{"id":2292,"date":"2016-01-23T15:00:00","date_gmt":"2016-01-23T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2283"},"modified":"2016-01-23T15:00:00","modified_gmt":"2016-01-23T14:00:00","slug":"my-bodyguard-21","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/01\/23\/my-bodyguard-21\/","title":{"rendered":"My bodyguard 21."},"content":{"rendered":"
autor: Muck\u00e1tko :o*<\/p>\n

<\/strong> Ahoj moji v\u011brn\u00ed \u010dten\u00e1\u0159i,<\/em><\/div>\n

p\u0159i proj\u00ed\u017ed\u011bn\u00ed m\u00fdch pov\u00eddek se uk\u00e1zalo, \u017ee z celkov\u00e9ho po\u010dtu \u010dty\u0159 dokon\u010den\u00fdch pov\u00eddek m\u011bly v\u0161echny happy end (gramaticky spr\u00e1vn\u011b – happy ending). Docela velk\u00e1 kopa \u0161t\u011bst\u00ed, nemysl\u00edte? Kdy\u017e jsem se tak nad t\u00edm zamyslela, zjistila jsem, \u017ee tahle p\u00e1t\u00e1 pov\u00eddka by byla z\u00e1pletkou dost dobr\u00fdm materi\u00e1lem i p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed na prvn\u00ed ne tak \u0161\u0165astn\u00fd konec, tak\u017ee jsem se rozhodla. D\u00e1v\u00e1m v\u00e1m s velk\u00fdm p\u0159edstihem dop\u0159edu v\u011bd\u011bt, \u017ee jedna z postav to s n\u00e1mi do konce nedot\u00e1hne – a ur\u010dit\u011b to nebude „jen“ \u017eivot n\u011bjak\u00e9ho policisty, kter\u00e9ho byste zvl\u00e1dli postr\u00e1dat, tak\u017ee se na to pomalu p\u0159ipravujte. Va\u0161e z\u00e1ke\u0159en\u00e9 a prosbami neoblomn\u00e9 Muck\u00e1tko :o*<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
Mo\u017en\u00e1 jsi to ty, kdo pot\u0159ebuje zachr\u00e1nit<\/em><\/strong><\/div>\n
\n

Dny plynuly naprosto stejn\u00fdm tempem, a\u010dkoli Tomovi se ka\u017ed\u00fd n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed prodlu\u017eoval o n\u011bkolik extra hodin. Sv\u016fj \u010das tr\u00e1vil ve sv\u00e9m pokoji nebo v ob\u00fdv\u00e1ku, kde jen sed\u011bl na pohovce a ml\u010del. U\u017e ani Ameliiny n\u00e1v\u0161t\u011bvy ho nedok\u00e1zaly povzbudit a na chv\u00edli mu vr\u00e1tit pocit, \u017ee je st\u00e1le sou\u010d\u00e1st\u00ed sv\u011bta. P\u0159ipadal si, jako by byl \u00fapln\u011b zapomenut. Nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 zpr\u00e1vy od policie, jak pokra\u010duje vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed, ani David se mu nepokusil ozvat. Hmatateln\u011b c\u00edtil, jak se pomalu ale jist\u011b m\u011bn\u00ed cel\u00e1 jeho osobnost. Nebyl tu \u017e\u00e1dn\u00fd David, kter\u00fd by zachra\u0148oval jeho zadek, vy\u0159izoval jeho rozmary, \u017eehlil jeho pr\u016f\u0161vihy, \u017e\u00e1dn\u00fd bodyguard, kter\u00e9mu by tu a tam mohl d\u011blat ze \u017eivota peklo a st\u0159\u00edlet si z n\u011bj, \u017e\u00e1dn\u00e9 upi\u0161t\u011bn\u00e9 fanynky, kter\u00e9 by povzn\u00e1\u0161ely jeho ego k nebi, \u017e\u00e1dn\u00e9 jednor\u00e1zovky, se kter\u00fdmi by zase na \u010das upustil p\u00e1ru a uvolnil se.<\/p><\/div>\n

Ten arogantn\u00ed sebest\u0159edn\u00fd Tom Kaulitz se pomalu ztr\u00e1cel ve zdech toho domu, kter\u00fd se mu stal domovem, a st\u00e1val se z n\u011bj \u00fapln\u011b jin\u00fd \u010dlov\u011bk. Mu\u017e, kter\u00fd si za\u010d\u00edn\u00e1 uv\u011bdomovat hodnotu lidsk\u00fdch vztah\u016f, d\u016fle\u017eitost p\u0159\u00edjemn\u00e9 konverzace a v\u016fbec spole\u010densk\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed v\u016f\u010di sv\u00e9mu okol\u00ed. Pokud se mu snad n\u011bkdy poda\u0159\u00ed se z domu dostat a vr\u00e1tit se ke v\u0161emu, co m\u011bl, bude z n\u011bj zase ten star\u00fd Tom, kter\u00fdm byl, kdy\u017e za\u010d\u00ednal. Slu\u0161n\u00fd ke v\u0161em lidem, vd\u011b\u010dn\u00fd za ka\u017edou nab\u00eddku, p\u0159\u00edjemn\u00fd ke sv\u00fdm fanynk\u00e1m, ne\u017e mu sl\u00e1va a moc op\u011bt stoupnou do hlavy a on se vr\u00e1t\u00ed ke sv\u00e9mu obvykl\u00e9mu j\u00e1, aby mohl prezentovat svoji image, kter\u00e1 mu vyd\u011bl\u00e1vala pen\u00edze.<\/div>\n
Krom\u011b dvou dal\u0161\u00edch p\u0159evaz\u016f, d\u00edky kter\u00fdm s Tomem musel Bill str\u00e1vit n\u011bkolik minut ve stejn\u00e9 m\u00edstnosti, se oba vr\u00e1tili ke sv\u00e9mu obvykl\u00e9mu chov\u00e1n\u00ed. Bill Toma naprosto ignoroval a Tom k n\u011bmu vys\u00edlal pohledy, ve kter\u00fdch se m\u00edsil vztek, uk\u0159ivd\u011bnost, ale i \u017e\u00e1dost, aby se v agentovi n\u011bco zlomilo a on s n\u00edm za\u010dal alespo\u0148 mluvit. Tom m\u011bl tis\u00edce ot\u00e1zek, na kter\u00e9 neznal odpov\u011b\u010f, a p\u0159itom zdroj ve\u0161ker\u00fdch odpov\u011bd\u00ed byl jen o p\u00e1r m\u00edstnost\u00ed d\u00e1l. Byl to ten pocit tajemna, kter\u00fd Toma p\u0159itahoval, ale zat\u00edm nena\u0161el cestu, kterou by se mohl vydat, aby se p\u0159ibl\u00ed\u017eil alespo\u0148 k n\u011bjak\u00e9mu zji\u0161t\u011bn\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
Jeho tich\u00e9 pravideln\u00e9 rozj\u00edm\u00e1n\u00ed p\u0159eru\u0161ily kroky, kter\u00e9 se ozvaly v chodb\u011b. Tom zvedl hlavu, aby se pod\u00edval, jak jeho bodyguard m\u00ed\u0159\u00ed k domovn\u00edm dve\u0159\u00edm. Tom se zamra\u010dil. Amelie u nich byla v\u010dera, tak\u017ee ona to b\u00fdt nemohla. Odpov\u011b\u010f p\u0159i\u0161la na\u0161t\u011bst\u00ed pro Toma z\u00e1hy. Za agentov\u00fdmi z\u00e1dy se objevil l\u00e9ka\u0159, kter\u00fd Toma o\u0161et\u0159oval.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, pane Kaulitzi,“ pozdravil doktor a odlo\u017eil kuf\u0159\u00edk na stolek.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den,“ odpov\u011bd\u011bl Toma a \u010dekal, co se bude d\u00edt.<\/div>\n
„P\u0159i\u0161el jsem v\u00e1m zkontrolovat zran\u011bn\u00ed a vyt\u00e1hnout stehy,“ osv\u011btlil mu.<\/div>\n
„Aha,“ odtu\u0161il Tom nezaujat\u011b. Ani si nev\u0161iml, \u017ee u\u017e uplynul v\u00edce ne\u017e t\u00fdden od cel\u00e9ho incidentu. Dny se mu sl\u00e9valy v jedno velk\u00e9 neur\u010dito.<\/div>\n
„Je v\u00e1m dob\u0159e?“ zamra\u010dil se l\u00e9ka\u0159, kdy\u017e otev\u0159el sv\u016fj kuf\u0159\u00edk a na\u0161el gumov\u00e9 rukavice. Tom na krati\u010dk\u00fd okam\u017eik spojil pohled se sv\u00fdm bodyguardem, kter\u00fd ostra\u017eit\u011b post\u00e1val kousek od nich a sledoval ka\u017ed\u00fd l\u00e9ka\u0159\u016fv pohyb.<\/div>\n
„Nic mi nen\u00ed,“ odpov\u011bd\u011bl jednodu\u0161e a sto\u010dil pohled ke sv\u00fdm ruk\u00e1m.<\/div>\n
„Dob\u0159e. Nejd\u0159\u00edv se pod\u00edv\u00e1me na va\u0161e dlan\u011b,“ \u0159ekl doktor a osvobodil ob\u011b Tomovy ruce od obvaz\u016f. „Nooo. Dlan\u011b se n\u00e1m zahojily moc p\u011bkn\u011b, tak\u017ee obvazy u\u017e nebudou t\u0159eba, ale pokud budete manipulovat s n\u011bjak\u00fdmi chemik\u00e1liemi, jako jsou n\u011bjak\u00e9 dezinfek\u010dn\u00ed prost\u0159edky na podlahu nebo n\u00e1dob\u00ed a podobn\u011b, ur\u010dit\u011b si vezm\u011bte gumov\u00e9 rukavice a tak\u00e9 prozat\u00edm dbejte na zv\u00fd\u0161enou hygienu. \u010cast\u011bji si myjte ruce a na noc m\u016f\u017eete dlan\u011b nat\u0159\u00edt n\u011bjak\u00fdm zvlh\u010duj\u00edc\u00edm kr\u00e9mem, aby se v\u00e1m nevysu\u0161ovaly a poran\u011bn\u00e1 k\u016f\u017ee nepraskala,“ doporu\u010dil mu. Tom jen mdle p\u0159ikyvoval hlavou. „Tak jo. Te\u010f se vrhneme na ty stehy. Posa\u010fte se pros\u00edm rovn\u011b a neh\u00fdbejte se,“ naporu\u010dil mu a z pouzdra vyt\u00e1hl n\u016f\u017eky na nast\u0159ihnut\u00ed steh\u016f, p\u0159i\u010dem\u017e Bill okam\u017eit\u011b zpozorn\u011bl, proto\u017ee v jeho o\u010d\u00edch nedr\u017eel doktor l\u00e9ka\u0159sk\u00fd n\u00e1stroj, ale zbra\u0148, kter\u00e1 byla p\u0159\u00edli\u0161 bl\u00edzko jeho klienta. Doktor mohl b\u00fdt tis\u00edckr\u00e1t prov\u011b\u0159en\u00fd, ale Bill nev\u011b\u0159il nikomu. Jen s\u00e1m sob\u011b.<\/div>\n
\n

Nast\u0159ihl na v\u0161ech t\u0159ech ran\u00e1ch \u0161it\u00ed a nat\u00e1hl se pro pinzetu, kterou za\u010dal pomalu vytahovat ve\u0161ker\u00e9 stehy z Tomova obli\u010deje. Pot\u00e9 odlo\u017eil pinzetu, nat\u00e1hl se pro dezinfekci, o\u010distil r\u00e1ny po vyta\u017een\u00fdch stez\u00edch a p\u0159elepil je oby\u010dejn\u00fdmi n\u00e1plastmi.<\/p><\/div>\n

„Dnes nechte r\u00e1ny je\u0161t\u011b zalepen\u00e9, dokud se nest\u00e1hnou ranky po stez\u00edch, ale jinak u\u017e nic nep\u0159elepujte, aby se v\u00e1\u0161 obli\u010dej mohl zahojit kompletn\u011b. Mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee se v\u00e1m zahojilo v\u0161e nad o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed dob\u0159e. Po\u010d\u00edtal jsem s t\u00edm, \u017ee v\u00e1m po t\u011bch zran\u011bn\u00edch z\u016fstanou jizvy, ale v\u0161echny \u0159ezn\u00e9 r\u00e1ny vypadaj\u00ed, \u017ee se st\u00e1hly do \u00fazk\u00fdch nepatrn\u00fdch linek, ale i kdyby se tak nestalo, \u0159\u00edk\u00e1 se, \u017ee jizvy dod\u00e1vaj\u00ed \u010dlov\u011bku na charakteru,“ za\u017eertoval l\u00e9ka\u0159, ale byl jedin\u00fd, kdo se jeho pr\u016fpov\u00eddce zasm\u00e1l.<\/div>\n
„Je to v\u0161echno?“ ozval se Bill chladn\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„Ode m\u011b ano, pokud nic nepot\u0159ebuje pan Kaulitz…“ nazna\u010dil. Tom jen zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Pak m\u011b tedy t\u011b\u0161ilo.“<\/div>\n
„Na shledanou,“ rozlou\u010dil se Tom.<\/div>\n
„Na shledanou,“ odpov\u011bd\u011bl mu l\u00e9ka\u0159, sbalil sv\u00e9 n\u00e1\u010din\u00ed a nechal se agentem odv\u00e9st z domu a pak i z pozemku. Tom se vr\u00e1til do sv\u00e9 p\u0159edchoz\u00ed polohy. Nezdvihl pohled od podlahy, ani kdy\u017e sly\u0161el, \u017ee se agent vr\u00e1til do m\u00edstnosti a z\u016fstal st\u00e1t kousek od Toma. Jasn\u011b c\u00edtil, \u017ee ho propaluje pohledem. Tentokr\u00e1t byl Tom chyt\u0159ej\u0161\u00ed. Ml\u010del a d\u011blal, \u017ee agenta v\u016fbec nevn\u00edm\u00e1.<\/div>\n
Ve chv\u00edli, kdy se Billovy rty rozev\u0159ely, z \u0159\u00edd\u00edc\u00ed m\u00edstnosti se ozvalo zvon\u011bn\u00ed telefonu, kter\u00e9 Billa donutilo se okam\u017eit\u011b oto\u010dit a p\u0159ej\u00edt do m\u00edstnosti.<\/div>\n
\n

Tom zav\u0159el o\u010di a hlasit\u011b vydechl, hledaje ve sv\u00e9 mysli n\u011bco, nad \u010d\u00edm by mohl dumat po zbytek dne, aby se zabavil, ale nebylo mu to dovoleno, proto\u017ee se v ob\u00fdv\u00e1ku znovu objevil Bill.<\/p><\/div>\n

„Komisa\u0159 Le\u00dfner s tebou chce… mluvit,“ dodal zt\u011b\u017eka a podal sv\u00e9mu klientovi telefon. Pustil za\u0159\u00edzen\u00ed, jakmile si ho Tom p\u0159evzal, a zam\u00ed\u0159il do kuchyn\u011b. Ne aby Tomovi poskytl soukrom\u00ed, ale aby mohl beztrestn\u011b poslouchat, o \u010dem spolu budou oba mu\u017ei mluvit, a\u010dkoli v\u011bd\u011bl p\u0159esn\u011b, o co p\u016fjde a to n\u011bco se mu dnes z\u0159ejm\u011b stane osudn\u00fdm.<\/div>\n
„Halo?“ p\u0159ilo\u017eil si Tom telefon k uchu.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, pane Kaulitzi, komisa\u0159 Le\u00dfner,“<\/em> ohl\u00e1sil se mu\u017e.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den.“<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem se jen omluvit, \u017ee jsem nemohl b\u00fdt p\u0159\u00edtomen, kdy\u017e v\u00e1s nav\u0161t\u00edvil l\u00e9ka\u0159, proto\u017ee jsem se nemohl vzd\u00e1lit z pracovi\u0161t\u011b, proto jsem se cht\u011bl zeptat, jak se v\u00e1m da\u0159\u00ed.“<\/em><\/div>\n
„Fajn. Doktor \u0159\u00edkal, \u017ee se v\u0161echno zahojilo nad o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed dob\u0159e,“ p\u0159etlumo\u010dil mu Tom.<\/div>\n
„To moc r\u00e1d sly\u0161\u00edm, pane Kaulitzi, samoz\u0159ejm\u011b st\u00e1le plat\u00ed, co jsem v\u00e1m \u0159ekl p\u0159i p\u0159evozu. Pokud budete trvat na poskytnut\u00ed n\u00e1hrady za pozd\u011bj\u0161\u00ed l\u00e9\u010dbu, nebude probl\u00e9m,“<\/em> uji\u0161\u0165oval ho.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm.“<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b je tu jedna v\u011bc, na kterou bych se r\u00e1d zeptal.“<\/em><\/div>\n
„Ano?“<\/div>\n
„Chci v\u011bd\u011bt, jestli se v\u00e1m agent Tr\u00fcmper omluvil.“<\/em><\/div>\n
„Omluvil? Za co?“ nakr\u010dil Tom \u010delo a Bill odposlouch\u00e1vaj\u00edc\u00ed hovor z kuchyn\u011b zadr\u017eel dech. P\u0159i\u0161lo to d\u0159\u00edv, ne\u017e \u010dekal.<\/div>\n
„Za sv\u00e9 chov\u00e1n\u00ed a za to, co v\u00e1m zp\u016fsobil, ale podle toho, jak se pt\u00e1te, vid\u00edm, \u017ee neuposlechl m\u00e9ho rozkazu, co\u017e mu u\u017e jen tak neprojde,“<\/em> pronesl komisa\u0159 tvrd\u00fdm zl\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„Oh ne, po\u010dkejte. Za to… za to se mi u\u017e omluvil,“ vyhrkl Tom.<\/div>\n
„L\u017eete, pane Kaulitzi?“<\/em> zeptal se komisa\u0159 podez\u00edrav\u011b. „To by nebylo moc chytr\u00e9, lh\u00e1t komisa\u0159i.“<\/em><\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee nel\u017eu. Za to, co mi ud\u011blal, se mi omluvil hned po tom, co vyst\u0159\u00eddal agenta Neureuthera. Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee mluv\u00edte o tomhle. Zn\u011bl jste, jako by se mi m\u011bl omluvit je\u0161t\u011b za n\u011bco jin\u00e9ho, a\u010dkoli si nejsem v\u011bdom ni\u010deho, za co by se mi m\u011bl v posledn\u00ed dob\u011b omlouvat,“ bruslil Tom na tenk\u00e9m led\u011b. Ani nev\u011bd\u011bl, pro\u010d Tr\u00fcmperovi zachra\u0148uje zadek, ale mo\u017en\u00e1 to byl komisa\u0159\u016fv hlas, ve kter\u00e9m zaslechl drobn\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed, \u017ee kone\u010dn\u011b na\u0161el n\u011bco, d\u00edky \u010demu\u017e se bude moct po Tr\u00fcmperovi sv\u00e9zt.<\/div>\n
„Dobr\u00e1 tedy. V tom p\u0159\u00edpad\u011b je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku. Jsem r\u00e1d, \u017ee je v\u00e1\u0161 zdravotn\u00ed stav v po\u0159\u00e1dku.“<\/em><\/div>\n
„D\u011bkuji za va\u0161i starost.“<\/div>\n
„Nen\u00ed za\u010d. Prozat\u00edm na shledanou.“<\/em><\/div>\n
„Na shledanou,“ p\u00edpl Tom a telefon odd\u00e1lil od ucha hned, jakmile komisa\u0159 ukon\u010dil hovor.<\/div>\n
\n

Vstal z pohovky a zam\u00ed\u0159il rovnou do kuchyn\u011b, aby mohl telefon odevzdat Billovi, kter\u00fd st\u00e1l \u010delem k lince a vypadal, \u017ee hled\u00e1 n\u011bco neur\u010dit\u00e9ho v horn\u00edch sk\u0159\u00ed\u0148k\u00e1ch, aby je mohl zav\u0159\u00edt a oto\u010dit se ke sv\u00e9mu klientovi.<\/p><\/div>\n

„Tady je mobil,“ pronesl Tom, polo\u017eil zmi\u0148ovanou v\u011bc na j\u00eddeln\u00ed st\u016fl a hodlal se odebrat do pokoje, aby na n\u011bjakou dobu zm\u011bnil sv\u00e9 p\u016fsobi\u0161t\u011b.<\/div>\n
„Po\u010dkat!“ ozvalo se za n\u00edm. Tom zastavil sv\u00e9 kroky a jen nato\u010dil hlavu ke sv\u00e9mu rameni, aby dal agentovi najevo, \u017ee \u010dek\u00e1, co \u0159ekne. „Pro\u010d jsi to ud\u011blal?“ zeptal se Bill. Tom se posmutn\u011ble usm\u00e1l a bez odpov\u011bdi vy\u0161el z kuchyn\u011b. Bill se ale odm\u00edtal nechat odb\u00fdt. Hm\u00e1tl po mobilu a klidn\u00fdm, i kdy\u017e svi\u017en\u00fdm krokem dohnal Toma na chodb\u011b. „Pro\u010d jsi lhal a \u0159ekl mu, \u017ee jsem se omluvil, kdy\u017e oba v\u00edme, \u017ee jsem to neud\u011blal?“ zeptal se Bill znovu tentokr\u00e1t t\u00e9m\u011b\u0159 a\u017e v\u00fdhr\u016f\u017en\u00fdm hlasem, kter\u00fd sliboval trest, pokud nebude jeho ot\u00e1zka zodpov\u011bzena. Tom se zastavil a oto\u010dil se tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 sv\u00e9mu bodyguardovi, kter\u00fd st\u00e1l jen p\u00e1r krok\u016f od n\u011bj.<\/div>\n
„Neuposlechnut\u00ed rozkazu? Dostalo by t\u011b to do velk\u00fdho pr\u016f\u0161vihu,“ podotkl Tom klidn\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„A? To by ti p\u0159eci ud\u011blalo radost, nebo ne? Po tom v\u0161em bys to mohl pova\u017eovat za sv\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed,“ zasy\u010del.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1,“ pokr\u010dil Tom rameny.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 co?“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 jsi to ve skute\u010dnosti ty, kdo pot\u0159ebuje zachr\u00e1nit,“ pov\u011bd\u011bl a pod\u00edval se agentovi zp\u0159\u00edma do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Co\u017ee?“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, j\u00e1 jsem ztratil svobodu a je mo\u017en\u00e9, \u017ee nakonec ztrat\u00edm i sv\u016fj \u017eivot, pokud se n\u011bco pokaz\u00ed, ale ty… ty ztr\u00e1c\u00ed\u0161 s\u00e1m sebe a bude\u0161 to ty, kdo s t\u00edm bude muset \u017e\u00edt, ne j\u00e1,“ \u0161pitl a z chodby ode\u0161el.<\/div>\n
\n

Zmaten\u00ed vepsan\u00e9 do Billovy tv\u00e1\u0159e mu jasn\u011b napov\u00eddalo, \u017ee jeho bodyguard se moment\u00e1ln\u011b nezm\u016f\u017ee na \u017e\u00e1dnou dal\u0161\u00ed ot\u00e1zku nebo vysv\u011btlen\u00ed. Odhadoval, \u017ee m\u00e1 co d\u011blat, aby pochopil a vst\u0159ebal, co mu Tom pov\u011bd\u011bl, proto bylo p\u0159\u00edhodn\u00e9, aby ho Tom nechal samotn\u00e9ho, aby si jeho slova mohl v klidu p\u0159ebrat, i kdy\u017e Tom nebyl tak naivn\u00ed, aby si myslel, \u017ee si z nich n\u011bco vezme. Pravd\u011bpodobn\u011b je hod\u00ed za hlavu jako v\u0161echno ostatn\u00ed.<\/p><\/div>\n

Opak byl pravdou. M\u00edsto aby Bill zpupn\u011b pohodil hlavou a vr\u00e1til se ke sv\u00e9mu nov\u00e9mu j\u00e1, n\u011bco ho p\u0159inutilo vystoupat po schodech do patra a za\u0165ukat na dve\u0159e od pokoje jeho klienta. Jako by to ani nebyl on. Nemohl to b\u00fdt on, proto\u017ee on by tohle nikdy neud\u011blal.<\/div>\n
Osoba ob\u00fdvaj\u00edc\u00ed lo\u017enici se kr\u00e1tce po zaklep\u00e1n\u00ed objevila mezi futry.<\/div>\n
\n

„Nem\u016f\u017eeme b\u00fdt p\u0159\u00e1tel\u00e9,“ vyhrkl Bill nal\u00e9hav\u011b.<\/p><\/div>\n

„Sna\u017e\u00ed\u0161 se p\u0159esv\u011bd\u010dit m\u011b nebo s\u00e1m sebe?“<\/div>\n
„Prost\u011b nem\u016f\u017eeme!“ trval Bill na sv\u00e9m.<\/div>\n
„J\u00e1 t\u011b o to ne\u017e\u00e1d\u00e1m. Ani t\u011b do ni\u010deho nenut\u00edm,“ p\u0159ipomn\u011bl mu.<\/div>\n
„Tak co teda chce\u0161?“<\/div>\n
„Chci mluvit.“<\/div>\n
„Mluvit?“<\/div>\n
„Ano. Mluvit. Jako nap\u0159\u00edklad dostat odpov\u011b\u010f na p\u0159\u00e1n\u00ed dobr\u00e9ho r\u00e1na, popov\u00eddat si o nemo\u017en\u00e9m snu, kter\u00fd se n\u00e1m zd\u00e1l, post\u011b\u017eovat si na po\u010das\u00ed. Cokoli. Nev\u011b\u0159\u00edm tomu, \u017ee je ti fajn, kdy\u017e jsi cel\u00e9 dny zav\u0159en\u00fd v t\u00e9 m\u00edstnosti a skoro nevyt\u00e1hne\u0161 paty,“ odhadoval.<\/div>\n
„Zvykl jsem si,“ oponoval mu agent.<\/div>\n
„Tak to je je\u0161t\u011b smutn\u011bj\u0161\u00ed.“<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/div>\n
„\u017de odstrkuje\u0161 lidi, proto\u017ee ses nau\u010dil b\u00fdt s\u00e1m.“<\/div>\n
„Odm\u00edt\u00e1m dovolit, aby se to stalo znovu,“ pronesl Bill tvrd\u011b.<\/div>\n
„Koukni. Um\u00edm si d\u00e1t dv\u011b a dv\u011b dohromady a je mi jasn\u00e9, \u017ee se stalo n\u011bco, na co chce\u0161 zapomenout, ale m\u011bl by sis uv\u011bdomit, \u017ee dva lid\u00e9 nikdy nebudou stejn\u00ed a to, co ti ud\u011blal jeden \u010dlov\u011bk, automaticky neznamen\u00e1, \u017ee ti to ud\u011bl\u00e1 i druh\u00fd.“<\/div>\n
„Nev\u00ed\u0161, o \u010dem mluv\u00ed\u0161. Nev\u00ed\u0161 nic,“ sykl Bill skoro a\u017e obvi\u0148uj\u00edc\u00edm t\u00f3nem.<\/div>\n
„Spr\u00e1vn\u011b. Nic nev\u00edm a pochybuju, \u017ee ty mi to \u0159ekne\u0161, kdy\u017e se mnou odm\u00edt\u00e1\u0161 mluvit a mo\u017en\u00e1 je to tak lep\u0161\u00ed. Kdy\u017e nem\u00e1m p\u00e1ru, co se stalo, jak si m\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt tak zatracen\u011b jist\u00fd, \u017ee ud\u011bl\u00e1m to stejn\u00e9?“<\/div>\n
„Nejde o tebe. J\u00e1 nev\u011b\u0159\u00edm p\u0159edev\u0161\u00edm sob\u011b,“ dovolil si prozradit a ve chv\u00edli, kdy se zad\u00edval Tomovi do o\u010d\u00ed, mu na okam\u017eik dovolil zahl\u00e9dnout toho star\u00e9ho Billa, kter\u00fd byl zamknut\u00fd v agentu Tr\u00fcmperovi na tis\u00edce z\u00e1mk\u016f. K\u0159i\u010del a lomcoval s m\u0159\u00ed\u017eemi, aby ho n\u011bkdo zachr\u00e1nil.<\/div>\n
„Pak ti m\u016f\u017eu sl\u00edbit, \u017ee bych t\u011b nikdy nenechal ud\u011blat n\u011bco, s \u010d\u00edm bych nesouhlasil.“<\/div>\n
„To \u0159\u00edk\u00e1\u0161 te\u010f.“<\/div>\n
„Pod\u00edvej, takhle bychom se tady mohli dohadovat do nekone\u010dna. J\u00e1 nev\u00edm, o co jde, a ty mi chce\u0161 neust\u00e1le n\u011bco vyvracet, proto\u017ee ty v\u00ed\u0161, o \u010dem mluv\u00ed\u0161. Co takhle naj\u00edt n\u011bjak\u00fd kompromis?“<\/div>\n
„Jak\u00fd?“<\/div>\n
„Civilizovanou nez\u00e1vaznou konverzaci?“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1,“ p\u0159ipustil Bill.<\/div>\n
„Fajn. Jsem r\u00e1d, \u017ee jsme si to ujasnili. J\u00e1 t\u011b otravovat nebudu, kdy\u017e o to o\u010dividn\u011b nestoj\u00ed\u0161, ale kdy\u017e bude\u0161 cht\u00edt, prost\u011b p\u0159ij\u010f.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1,“ zopakoval Bill.<\/div>\n
„Okay.“ Bill k\u00fdvl hlavou a ode\u0161el.<\/div>\n
\n

Po cest\u011b na sv\u00e9 p\u016fsobi\u0161t\u011b si p\u0159ehr\u00e1val v\u0161e, co padlo mezi n\u00edm a Tomem. St\u00e1le nehodlal vypustit star\u00e9ho Billa na povrch, ani kdyby Tom prosil na kolenou, ale mo\u017en\u00e1 by p\u0159ece jen mohl malinko pootev\u0159\u00edt tu klec, ve kter\u00e9 sv\u00e9 star\u00e9 j\u00e1 uv\u011bznil. Jen na malou skulinku, aby byl schopn\u00fd v\u00e9st tu civilizovanou nez\u00e1vaznou konverzaci, o kterou Tom p\u0159edt\u00edm po\u017e\u00e1dal.<\/p><\/div>\n

V\u00edc ne\u017e to, ale Tomovi nenab\u00eddne.<\/div>\n
<\/p>\n

**<\/em><\/strong><\/div>\n

P\u0159\u00ed\u0161t\u011b: „Snaha se cen\u00ed“<\/p>\n

<\/em> autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o* Ahoj moji v\u011brn\u00ed \u010dten\u00e1\u0159i, p\u0159i proj\u00ed\u017ed\u011bn\u00ed m\u00fdch pov\u00eddek se uk\u00e1zalo, \u017ee z celkov\u00e9ho po\u010dtu \u010dty\u0159 dokon\u010den\u00fdch pov\u00eddek m\u011bly v\u0161echny happy end (gramaticky spr\u00e1vn\u011b – happy ending). Docela velk\u00e1 kopa \u0161t\u011bst\u00ed, nemysl\u00edte? Kdy\u017e jsem se tak nad t\u00edm zamyslela, zjistila<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[631],"tags":[],"class_list":["post-2292","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-my-bodyguard"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2292","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2292"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2292\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2292"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2292"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2292"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}