{"id":23,"date":"2019-10-07T22:35:00","date_gmt":"2019-10-07T21:35:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=18"},"modified":"2019-10-07T22:35:00","modified_gmt":"2019-10-07T21:35:00","slug":"from-the-inside-out-40","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2019\/10\/07\/from-the-inside-out-40\/","title":{"rendered":"From the inside out 40."},"content":{"rendered":"
autor: fyredancer<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom si promnul z o\u010d\u00ed ospalky a pokusil se zam\u011b\u0159it sv\u016fj zaml\u017een\u00fd pohled na detaily sv\u00e9ho dom\u00e1c\u00edho \u00fakolu, kter\u00fd byl na tak \u010dasnou hodinu a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 technick\u00fd. P\u0159edchoz\u00edho ve\u010dera z\u016fstal vzh\u016fru o trochu d\u00e9le, ne\u017e m\u011bl, vzhledem k jeho rann\u00edm p\u0159edn\u00e1\u0161k\u00e1m a skute\u010dnosti, \u017ee m\u011bl v pr\u00e1ci odpoledn\u00ed sm\u011bnu. Nekone\u010dn\u011b mal\u00fd kousek jeho j\u00e1 ho p\u0159inutil ud\u011blat si v\u011bt\u0161inu \u00fakol\u016f u\u017e noc p\u0159edt\u00edm, ale byly to fin\u00e1ln\u00ed \u00fapravy, nad kter\u00fdmi se tohoto r\u00e1na nam\u00e1hal.<\/div>\n
Z lehk\u00e9ho klimb\u00e1n\u00ed ho probralo zaklep\u00e1n\u00ed a Tom zast\u00e9nal. Tohle bylo beznad\u011bjn\u00e9. „D\u00e1le,“ zavolal, byl si sv\u00fdm n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edkem jist\u00fd. V byt\u011b se nach\u00e1zeli jen t\u0159i lid\u00e9, kte\u0159\u00ed mohli b\u00fdt pr\u00e1v\u011b te\u010f p\u0159i v\u011bdom\u00ed, v\u010detn\u011b jeho samotn\u00e9ho, a Lisa by neklepala.<\/div>\n
„R\u00e1nko,“ \u0159ekl Brandon jako zp\u016fsob pozdravu, pootev\u0159el dve\u0159e a op\u0159el se o kliku. „Jsi vzh\u016fru brzo.“<\/div>\n
„Ani ne,“ odpov\u011bd\u011bl Tom a pohr\u00e1val si s perem. „Toti\u017e, kdybych m\u011bl otv\u00edra\u010dku, u\u017e bych byl pry\u010d.“<\/div>\n
„Okay, tak jsi vzh\u016fru na \u010dlov\u011bka, kter\u00fd nepracuje,“ opravil se Brandon. „Jsi v pohod\u011b? V\u011bci mezi tebou a Billem jsou dobr\u00e9?“<\/div>\n
Tom odlo\u017eil pero. „Jo,“ \u0159ekl ti\u0161e. „Mysl\u00edm, \u017ee budeme okay.“ Trochu zavrt\u011bl hlavou a sepjal ruce, aby jim zabr\u00e1nil v o\u0161\u00edv\u00e1n\u00ed. Bylo tam toho o tolik v\u00edce, co by k tomu mohl dodat, a mo\u017en\u00e1 by to mohl pov\u011bd\u011bt Lise, ale ani n\u00e1hodou se to nechystal \u0159\u00edct Brandonovi. Tohle lid\u00e9 sv\u00fdm hetero k\u00e1mo\u0161\u016fm ned\u011blaj\u00ed.<\/div>\n
\n

„U\u017e v\u011bd\u00ed, kdo to ud\u011blal?“ Pokra\u010doval Brandon.<\/p><\/div>\n

Tom m\u00e1vl rukou, aby mu nazna\u010dil, \u017ee m\u016f\u017ee vej\u00edt dovnit\u0159, a Brandon se usadil na konci neustlan\u00e9 postele. „Ne, alespo\u0148 pokud v\u00edm,“ odpov\u011bd\u011bl s pokr\u010den\u00edm ramen. „Samoz\u0159ejm\u011b s t\u00edm, jak se v\u011bci vyv\u00edjej\u00ed, bych pravd\u011bpodobn\u011b byl ten posledn\u00ed, kdo by se to dozv\u011bd\u011bl. Chci \u0159\u00edct, \u017ee v\u010dera jsem Billa vid\u011bl a jsem jen r\u00e1d, \u017ee jsem dostal aspo\u0148 tohle.“<\/div>\n
Brandon napodobil jeho pokr\u010den\u00ed ramen. „Ale maj\u00ed n\u011bjak\u00e9 podez\u0159el\u00e9, \u017ee?“<\/div>\n
„To jo.“ Tom se v \u017eidli op\u0159el a zamra\u010dil se. „Mezi Jackem a Aaronem si ani nejsem jist\u00fd, \u010d\u00ed zadek bych cht\u011bl nakopat v\u00edc.“<\/div>\n
„Nevid\u011bli jsme Jacka od-„<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ p\u0159eru\u0161il ho Tom a kopal do nohy od \u017eidle. Hlas se mu zdrsnil. „Nemysli si, \u017ee m\u011b to nenapadlo, a \u010dasto. Pokud to byl Jack, mus\u00edme ho n\u011bjak dostat pry\u010d z n\u00e1jemn\u00ed smlouvy.“ Samoz\u0159ejm\u011b by musel sebrat v\u0161echnu svou s\u00edlu, aby se on s\u00e1m vyhnul vyhl\u00eddce na zadr\u017een\u00ed za \u00fato\u010dn\u00e9 napaden\u00ed.<\/div>\n
„O to se neboj.“ Brandon sklopil hlavu, pak se mu zad\u00edval p\u0159\u00edmo do o\u010d\u00ed a beze slova ho informoval, \u017ee si tu my\u0161lenku v jeho o\u010d\u00edch p\u0159e\u010detl a byl u\u017e o krok nap\u0159ed. „Pokud na to p\u0159ijde, Alec a j\u00e1 se o to postar\u00e1me, zat\u00edmco ty z\u016fstane\u0161 n\u011bkde jinde. Hezky \u00fatuln\u011b pohromad\u011b s Billem.“<\/div>\n
<\/div>\n
\n
Tom se zatahal za vlasy a pomyslel si to uvid\u00edme<\/em>. My\u0161lenka na to, \u017ee by n\u011bkomu tak lehce pro\u0161el takov\u00fd zlo\u010din z nen\u00e1visti, jej nutila zp\u016fsobit z\u00e1va\u017en\u00e9 \u0161kody. „M\u00e1\u0161 dneska p\u0159edn\u00e1\u0161ky?“ Zeptal se m\u00edsto toho ve zjevn\u00e9 snaze zm\u011bnit t\u00e9ma.<\/div>\n
Brandon na n\u011bj pozvedl obo\u010d\u00ed, nedal se o\u0161\u00e1lit. „Jen p\u00e1r, pak j\u00e1 a Lisa jdeme na mimo\u0161koln\u00ed akci na n\u011bjak\u00e9 st\u0159edn\u00ed \u0161kole v Hillsboro. Pot\u0159ebuje n\u011bjak\u00e9 dobrovoln\u00e9 kredity do d\u011btsk\u00e9 psychologie. Ty?“<\/div>\n
„Jen p\u00e1r,“ napodobil ho Tom. „Pak m\u00e1m odpoledn\u00ed sm\u011bnu ve Starbucks.“<\/div>\n
„Uvid\u00ed\u0161 je\u0161t\u011b v\u016fbec dneska Billa?“ Zeptal se Brandon se soucitn\u00fdm uchechtnut\u00edm.<\/div>\n
Tom na n\u011bj zavr\u010del. „Ne, sakra!“ Zap\u0159el se bradou o pa\u017ei p\u0159ehozenou p\u0159es op\u011bradlo \u017eidle a p\u0159em\u00fd\u0161lel. „Jedin\u011b\u2026 \u017ee bych \u0161el dneska do pr\u00e1ce d\u0159\u00edv. \u0158\u00edkal, \u017ee se vrac\u00ed do pr\u00e1ce a dostal mezi-sm\u011bnu.“<\/div>\n
Brandon prot\u00e1hl obli\u010dej. „Tak\u017ee?“ Zavrt\u011bl se na posteli a p\u0159ek\u0159\u00ed\u017eil si nohy pod sebe.<\/div>\n
„Tak\u017ee h\u00e1d\u00e1m, \u017ee dnes p\u016fjdu d\u0159\u00edv,“ rozhodl se Tom s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„No, to je lep\u0161\u00ed.“ Brandon se na n\u011bj zazubil nazp\u011bt a zvedl obo\u010d\u00ed. „Mysl\u00ed\u0161, \u017ee to dneska vy dva zvl\u00e1dnete na noc plnou pizzy a piva?“<\/div>\n
\n

V polovin\u011b p\u0159ik\u00fdvnut\u00ed si Tom vzpomn\u011bl, o jak\u00e9m dni to ve skute\u010dnosti mluv\u00ed. „Do prdele!“ Vy\u0161kr\u00e1bal se ze \u017eidle a nakouknul do sv\u00e9ho stoln\u00edho kalend\u00e1\u0159e. „Ne. Dneska ve\u010der p\u0159ijedou do m\u011bsta m\u00ed rodi\u010de, m\u00e1me rezervaci.“ Je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e se oto\u010dil, mohl c\u00edtit, jak se mu do zad vpaluje Brandon\u016fv pohled.<\/p><\/div>\n

„Bill je s t\u00edm v pohod\u011b?“ Zeptal se Brandon m\u00edrn\u011b, zap\u0159el se o kolena a v\u011bnoval mu p\u0159esn\u011b ten pohled, jak\u00fd si Tom p\u0159edstavoval: ironick\u00fd, vyz\u00fdvav\u00fd, n\u011bco jako \u00b4d\u011bl\u00e1\u0161 si ze m\u011b srandu?\u00b4<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, to je na tom to legra\u010dn\u00ed,“ \u0159ekl Tom a uk\u00e1zal na n\u011bj prstem. Pak se znovu posadil na \u017eidli. „V\u0161ak v\u00ed\u0161. Mezi t\u00edm v\u0161\u00edm, co se v posledn\u00ed dob\u011b d\u011blo, jsem, no, se nedostal k tomu, abych Billovi v\u016fbec \u0159ekl, \u017ee budou ve m\u011bst\u011b?“ T\u00edhou o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed se rozhostilo napjat\u00e9 ticho. Brandon lehce naklonil hlavu. Jeho tmav\u00e9 o\u010di byly trp\u011bliv\u00e9, n\u00e1klon jeho \u00fast pobaven\u00fd. „J\u00e1 v\u00edm,“ \u0159ekl Tom chab\u011b. „J\u00e1 v\u00edm. Vymlouv\u00e1m se \u00fapln\u011b stejn\u011b, jako kdy\u017e jsem se m\u00e1lem poh\u00e1dal s Billem p\u0159ed setk\u00e1n\u00edm s jeho rodi\u010di.“ Tohle bylo daleko hor\u0161\u00ed, tohle byl, koneckonc\u016f, Jonathan Kaulitz a jeho elegantn\u00ed nov\u00e1 man\u017eelka. Jak velk\u00fdm zbab\u011blcem byl? Po\u0159\u00e1d mohl sly\u0161et Irenin hlas z jejich posledn\u00edho telefonn\u00edho hovoru. A\u0165 u\u017e si proch\u00e1z\u00ed\u0161 \u010d\u00edmkoliv, dosta\u0148 to ze sv\u00e9ho syst\u00e9mu, ale netahej to do na\u0161ich \u017eivot\u016f<\/em>. Kousl se do rtu a odvr\u00e1til se od Brandona.<\/div>\n
\n

Ozval se povzdech a Brandon vylezl z postele. „Tuhle bitvu si mus\u00ed\u0161 vybojovat s\u00e1m, kluku.“ Rukou mu prohr\u00e1bl vlasy a Tom mu ji odstr\u010dil. „Tak zat\u00edm. Mus\u00edm n\u011bkde sehnat Lisu na jej\u00ed prvn\u00ed p\u0159edn\u00e1\u0161ku. Pro\u010d si ji napl\u00e1novala na osm r\u00e1no, to nem\u00e1m ani tu\u0161en\u00ed-„<\/p><\/div>\n

„-krom\u011b toho, \u017ee je to vy\u017eadov\u00e1no k jej\u00edmu hlavn\u00edmu oboru, co\u017e ti \u0159\u00edk\u00e1 jen ka\u017ed\u00fd p\u00e1tek,“ dokon\u010dil Tom a obr\u00e1til se zp\u00e1tky. Zav\u0159el laptop a p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli je dostate\u010dn\u011b velk\u00fd kret\u00e9n na to, aby se pokusil to d\u00e1l p\u0159ed Billem tajit. Nem\u011bl u\u017e i tak dost starost\u00ed? Vrchol racionalizace. „U\u017eij si p\u00e1tek, Brandone.“<\/div>\n
„Ach, to v\u00ed\u0161, \u017ee jo,“ \u0159ekl Brandon a m\u00e1vnul. Hlas se za n\u00edm vzn\u00e1\u0161el, i kdy\u017e opustil m\u00edstnost. „Zvon\u00ed telefon, chce\u0161 to vz\u00edt?“<\/div>\n
Tom se odstr\u010dil od stolu. „Ani ne,“ zamumlal, ale u\u017e byl na cest\u011b.<\/div>\n
„Ach! Dobr\u00e9 r\u00e1no.“ D\u00edvka na druh\u00e9 stran\u011b zn\u011bla p\u0159ekvapen\u011b, \u017ee se n\u011bkomu dovolala tak brzy r\u00e1no. „Hled\u00e1m Toma Kaulitze?“<\/div>\n
„To jsem j\u00e1,“ odpov\u011bd\u011bl Tom, p\u0159esunul si telefon ke druh\u00e9mu uchu a na okam\u017eik zadoufal, \u017ee mu vol\u00e1 sekret\u00e1\u0159ka, aby p\u0159elo\u017eila n\u00e1v\u0161t\u011bvu jeho otce. Takov\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed nemohl m\u00edt.<\/div>\n
„Tady je Wildwood, vol\u00e1m, abych si potvrdila va\u0161i rezervaci na dne\u0161n\u00ed ve\u010der pro t\u0159i osoby?“ Vyzvala jej d\u00edvka.<\/div>\n
„Aha,“ \u0159ekl Tom, \u017ealudek se mu zkroutil. „Jo\u2026“<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Zaklep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e jej probudilo zp\u016fsobem, jak\u00fdm toho l\u00edn\u00e9 slunce prosv\u011btluj\u00edc\u00ed p\u0159es \u017ealuzie nebylo schopno. Bill se zap\u0159el o pol\u0161t\u00e1\u0159 a trhnul sebou p\u0159ed sv\u011btlem pronikaj\u00edc\u00edm mu do o\u010d\u00ed. Zam\u017eoural na dve\u0159e a s neobvykl\u00fdm pod\u00edlem mrzutosti zamumlal: „D\u00e1le.“ H\u00e1dka, kterou m\u011bl v\u010dera v noci se svou matkou, byla v jeho mysli st\u00e1le \u017eiv\u00e1.<\/p><\/div>\n

Dve\u0159e se otev\u0159ely. M\u00edsto Claire st\u00e1la na prahu vysok\u00e1 postava Alana Tr\u00fcmpera nesouc\u00edho velkou sklenici pomeran\u010dov\u00e9ho d\u017eusu a makov\u00fd muffin. „Dobr\u00e9 r\u00e1no, kr\u00e1sn\u00fd p\u00e1tek,“ \u0159ekl Alan s takovou veselost\u00ed, a\u017e to u Billa vyvolalo \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Spr\u00e1vn\u011b, je p\u00e1tek,“ \u0159ekl Bill s n\u00e1hl\u00fdm uv\u011bdom\u011bn\u00edm, posadil se a promnul si o\u010di. Sev\u0159el sklenici, kterou mu otec vlo\u017eil do rukou, a polkl n\u011bkolik dychtiv\u00fdch dou\u0161k\u016f. „D\u00edky, tati.“<\/div>\n
„Usoudil jsem, \u017ee by se ti k Vicodinu hodilo n\u011bjak\u00e9 to j\u00eddlo,“ \u0159ekl Alan, polo\u017eil mu muffin na stolek a posadil se na \u017eidli pobl\u00ed\u017e. Jeho tv\u00e1\u0159 byla vr\u00e1s\u010dit\u00e1 v laskav\u00fdch lini\u00edch, ale jeho jasn\u00e9 o\u010di byly ostra\u017eit\u00e9, kdy\u017e se zap\u0159el lokty o kolena a hled\u011bl na Billa.<\/div>\n
\n

„Sna\u017e\u00edm se Vicodin omezit,“ p\u0159iznal Bill. „M\u00e1m z n\u011bj v\u0161echno jako v mlze. Vrac\u00edm se do pr\u00e1ce a do \u0161koly, dostal jsem v\u00fdjimku na v\u0161echny dom\u00e1c\u00ed \u00fakoly a p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed t\u00fdden jsou zkou\u0161ky\u2026 Nem\u016f\u017eu si dovolit b\u00fdt pozadu.“ Koutkem oka pohl\u00e9dl na sv\u00e9ho otce a \u010dekal. \u010c\u00edm v\u00edce se probouzel, t\u00edm \u017eiv\u011bj\u0161\u00ed byla v jeho mysli v\u010derej\u0161\u00ed h\u00e1dka. Bill se cht\u011bl schoulit pod p\u0159ikr\u00fdvku a z\u016fstat tam, pokud by nebylo toho, \u017ee by se tam dnes nedostal do pr\u00e1ce. Byl obez\u0159etn\u00fd, necht\u011bl se dot\u00fdkat citliv\u00fdch t\u00e9mat ze sv\u00e9 vlastn\u00ed v\u016fle, kter\u00e1 u\u017e tak byla ment\u00e1ln\u011b pohmo\u017ed\u011bn\u00fdm teritoriem.<\/p><\/div>\n

„Jist\u011b,“ \u0159ekl Alan a promnul si kolena. „No, tv\u00e1 matka je vyd\u011b\u0161en\u00e1.“<\/div>\n
„Boj\u00ed se, \u017ee propadnu u zkou\u0161ek?“ Zavtipkoval Bill slab\u011b.<\/div>\n
Alan zavrt\u011bl hlavou a po rtech mu p\u0159ejel mal\u00fd \u00fasm\u011bv, kter\u00fd se v\u0161ak nezobrazil v jeho o\u010d\u00edch. „\u0158\u00edk\u00e1, \u017ees j\u00ed pov\u011bd\u011bl, \u017ee se st\u011bhuje\u0161.“<\/div>\n
Bill si dlouze povzdechl nosem a op\u0159el se zp\u00e1tky do pol\u0161t\u00e1\u0159\u016f. „Myslel jsem to v\u00e1\u017en\u011b,“ \u0159ekl pr\u00e1zdn\u011b. „Ud\u011bl\u00e1m to, pokud mus\u00edm, tati. Mluv\u00ed o tom, \u017ee mi nedovol\u00ed vid\u011bt se s Tomem, ale jde o v\u00edc ne\u017e jen o tohle.“<\/div>\n
\n

„Je to o tom d\u011blat sv\u00e1 vlastn\u00ed rozhodnut\u00ed,“ odv\u011btil Alan s p\u0159ik\u00fdvnut\u00edm. „St\u00e1t se samostatn\u00fdm mu\u017eem, dosp\u011bt\u2026 odst\u011bhov\u00e1n\u00ed je toho sou\u010d\u00e1st\u00ed, Bille. Ale jsi si jist\u00fd, \u017ee jsi p\u0159ipraven\u00fd?“<\/p><\/div>\n

„Te\u010f u\u017e jsem,“ \u0159ekl Bill ti\u0161e. „A nen\u00ed to kv\u016fli Tomovi. I kdy\u017e mi pomohl st\u00e1t se sebou sam\u00fdm, j\u00e1 jsem ten, kdo tohle chce. Nem\u016f\u017eu vyst\u00e1t, aby se mi m\u00e1ma sna\u017eila diktovat, jak\u00fd m\u00e1m b\u00fdt, jen proto, \u017ee preferovala, kdy\u017e jsem tajil, kdo jsem.“<\/div>\n
Alan se zamra\u010dil. „Nemysl\u00edm si, \u017ee to je ten d\u016fvod,“ nam\u00edtl. „Ty v\u00ed\u0161, \u017ee j\u00ed na tob\u011b moc z\u00e1le\u017e\u00ed-„<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm!“ P\u0159eru\u0161il ho Bill s p\u0159ik\u00fdvnut\u00edm. „J\u00e1 to v\u00edm, tati, opravdu. Ale taky v\u00edm, \u017ee j\u00ed to tak trochu\u2026 zaslepuje, a ona nevid\u00ed, \u017ee to, co je pro m\u011b nejlep\u0161\u00ed, nemus\u00ed b\u00fdt nutn\u011b to, s \u010d\u00edm bude spokojen\u00e1 i ona.“<\/div>\n
„To je f\u00e9r,“ uznal Alan. Potahoval za pomysln\u00e9 nitky na sv\u00fdch kalhot\u00e1ch, a pot\u00e9 zam\u011b\u0159il sv\u016fj intenzivn\u00ed pohled op\u011bt na Billa. „P\u0159em\u00fd\u0161lel jsi tedy o tom, kam se odst\u011bhuje\u0161?“<\/div>\n
Byla to tak pr\u016fhledn\u00e1 ot\u00e1zka, \u017ee Bill musel potla\u010dit sm\u00edch. „Nem\u00e1m tu\u0161en\u00ed. Bude to chv\u00edli trvat, ne\u017e si sbal\u00edm v\u011bci, jestli si s m\u00e1mou d\u011bl\u00e1te starosti o tohle. Krom\u011b toho, v\u011bt\u0161ina m\u00edst tady kolem d\u00e1v\u00e1 p\u016flro\u010dn\u00ed a\u017e ro\u010dn\u00ed smlouvy, co jsem sly\u0161el od lid\u00ed ve \u0161kole, tak\u017ee\u2026 nejsp\u00ed\u0161 ne d\u0159\u00edv ne\u017e v lednu.“<\/div>\n
Alan p\u0159ik\u00fdvl. „Tak\u017ee se nest\u011bhuje\u0161 ke sv\u00e9mu p\u0159\u00edteli?“<\/div>\n
\n

Te\u010f byl na \u0159ad\u011b Bill, aby si pohr\u00e1val se svou p\u0159ikr\u00fdvkou ve snaze vyhnout se otcovu zkoumav\u00e9mu pohledu. Po v\u0161em, co se stalo, v\u011bd\u011bl, \u017ee je \u0161ance, \u017ee se v Tomov\u011b byt\u011b uvoln\u00ed jedno m\u00edsto. „To by byl nejsp\u00ed\u0161 \u0161patn\u00fd n\u00e1pad\u2026“ bylo v\u0161e, co dok\u00e1zal \u0159\u00edct.<\/p><\/div>\n

„Uh-huh,“ \u0159ekl Alan a bez mrknut\u00ed oka zm\u011bnil t\u00e9ma. „Nejde jen o to, samoz\u0159ejm\u011b, ale taky o kari\u00e9rov\u00e9 poradenstv\u00ed\u2026“<\/div>\n
„Panebo\u017ee!“ Vyk\u0159ikl Bill a zvedl ruce do vzduchu. „Pr\u00e1v\u011b te\u010f s t\u00edm ani nechci za\u010d\u00ednat, tati!“<\/div>\n
„A p\u0159esto,“ \u0159ekl Alan a v o\u010d\u00edch mu zajisk\u0159ilo, „o tom za\u010d\u00edn\u00e1m. Je to d\u016fle\u017eit\u00e9, Bille.“<\/div>\n
„Ugh,“ zast\u00e9nal Bill a p\u0159ehnan\u011b dramaticky sebou pl\u00e1cnul zp\u00e1tky na pol\u0161t\u00e1\u0159. „U\u017e je mi z toho \u0161patn\u011b\u2026“<\/div>\n
„Co si p\u0159edstav\u00ed\u0161, \u017ee d\u011bl\u00e1\u0161 dva nebo t\u0159i roky pot\u00e9, co dostuduje\u0161, Bille?“ Zeptal se Alan a nap\u0159\u00edmil se.<\/div>\n
„Nev\u00edm,“ \u0159ekl Bill a nakr\u010dil nos. To bylo p\u0159\u00edli\u0161 daleko na to, aby nad t\u00edm v\u016fbec p\u0159em\u00fd\u0161lel.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee bude\u0161 po\u0159\u00e1d pracovat ve Starbucks?“ Vyzval ho Alan s polovi\u010dn\u00edm \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Ani n\u00e1hodou,“ \u0159ekl Bill a za\u0161klebil se. Syp\u00e1n\u00ed k\u00e1vov\u00fdch zrn a p\u0159\u00edprava espressa nebylo n\u011bco, co by si p\u0159edstavoval jako svou kari\u00e9ru.<\/div>\n
„Tak\u017ee na jakou pr\u00e1ci jsi kvalifikovan\u00fd?“ Pokra\u010doval Alan.<\/div>\n
\n

Bill na n\u011bj pr\u00e1zdn\u011b hled\u011bl.<\/p><\/div>\n

„Vid\u00ed\u0161?“ \u0158ekl Alan. „To je p\u0159esn\u011b d\u016fvod, pro\u010d si tv\u00e1 matka d\u011bl\u00e1 starosti. Mo\u017en\u00e1 to d\u011bl\u00e1 \u0161patn\u011b, ale ty ani nem\u00e1\u0161 p\u0159edstavu o tom, jak\u00e9 druhy pracovn\u00edch m\u00edst tv\u016fj titul m\u016f\u017ee z\u00edskat, nato\u017e to, jestli na nich bude\u0161 \u0161\u0165astn\u00fd, a jestli vyd\u011bl\u00e1\u0161 dost pen\u011bz, abys mohl slu\u0161n\u011b \u017e\u00edt, a ne jen z ruky do \u00fast. Nebo v na\u0161em dom\u011b po dal\u0161\u00edch deset let.“<\/div>\n
Bill si povzdechl. „M\u00e1\u0161 pravdu,“ p\u0159iznal, ta slova byla v jeho \u00fastech pochmurn\u00e1. „Nem\u00e1m pon\u011bt\u00ed, co chci d\u011blat\u2026 ale nikdy jsem nad t\u00edm takhle nep\u0159em\u00fd\u0161lel.“<\/div>\n
„Je dost snadn\u00e9 vyj\u00edt s t\u00edm, co si vyd\u011bl\u00e1v\u00e1\u0161 te\u010f, kdy\u017e nemus\u00ed\u0161 platit n\u00e1jem, j\u00eddlo, elekt\u0159inu, mobiln\u00ed telefon nebo pojistku na auto\u2026“ za\u010dal Alan a odpo\u010d\u00edt\u00e1val na prstech.<\/div>\n
„Ch\u00e1pu, ch\u00e1pu!“ Vyk\u0159ikl Bill a m\u00e1val rukou. „Jsem tot\u00e1ln\u00ed fl\u00e1ka\u010d a mus\u00edm p\u0159ij\u00edt na to, co budu d\u011blat po \u0161kole.“<\/div>\n
Alan svra\u0161til obo\u010d\u00ed. „Nejsi fl\u00e1ka\u010d,“ nam\u00edtl. „Ale jsi trochu v z\u00e1krytu – tvoje matka a j\u00e1 jsme k tomu p\u0159isp\u011bli. Nikdy jsme na tebe opravdu netla\u010dili, Bille. Te\u010f, kdy\u017e p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed\u0161 o odchodu, je tady spousta v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 bys opravdu m\u011bl vz\u00edt v \u00favahu.“<\/div>\n
„Jako pen\u00edze,“ \u0159ekl Bill a c\u00edtil se mal\u00fd a pora\u017een\u00fd.<\/div>\n
„Jako pen\u00edze,“ souhlasil Alan a p\u0159ik\u00fdvl. „Nav\u00edc si nem\u016f\u017eeme dovolit d\u00e1t ti auto, v\u00ed\u0161? Jakmile se odst\u011bhuje\u0161, bude\u0161 si muset koupit sv\u00e9 vlastn\u00ed, nebo jezdit na kole, autobusem, anebo chodit p\u011b\u0161ky.“<\/div>\n
\n

Billovy rty sebou \u0161kubly, ale ne\u0159ekl nic.<\/p><\/div>\n

„Navrhoval bych za\u010d\u00edt kari\u00e9rn\u00edm testem,“ \u0159ekl Alan klidn\u011b. „Angie a Cassie nikdy p\u0159\u00edli\u0161 nemusely p\u0159em\u00fd\u0161let o tom, co by cht\u011bly, u nich to v\u0161echno tak n\u011bjak zapadlo na spr\u00e1vn\u00e9 m\u00edsto. U tebe mysl\u00edm, \u017ee by ti ten test mohl pomoct shrom\u00e1\u017edit v\u0161echny kousky a d\u00e1t ti p\u0159edstavu, jak\u00fdm sm\u011brem pracovat.“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl. „Chci z\u016fstat u oboru angli\u010dtiny, jinak bych si musel p\u0159idat dal\u0161\u00ed rok, kdybych to znovu zm\u011bnil.“<\/div>\n
„Na tom oboru nen\u00ed nic \u0161patn\u00e9ho,“ odpov\u011bd\u011bl Alan. „Existuje spousta sm\u011br\u016f, kam by ses mohl vydat. Mus\u00ed\u0161 zjistit, jak\u00e9 to jsou, a samoz\u0159ejm\u011b, jestli by ses n\u011bjak\u00fdm z nich r\u00e1d vydal.“<\/div>\n
„Jo,“ \u0159ekl Bill a vylovil n\u011bco, co mu ned\u00e1vno \u0159ekla Sloane. „A m\u011bl bych se pod\u00edvat na mo\u017enosti letn\u00ed st\u00e1\u017ee?“<\/div>\n
„Pokud n\u011bjakou najde\u0161,“ \u0159ekl Alan se sm\u00edchem. „Sly\u0161el jsem, \u017ee st\u00e1\u017ee m\u016f\u017eou b\u00fdt pln\u00e9 konkurence. Ale ano, bylo by obt\u00ed\u017en\u00e9 znovu zm\u011bnit sm\u011br studia na n\u011bco jin\u00e9ho. Pro\u010d jsi cht\u011bl studovat teologii?“<\/div>\n
\n

Bill byl dlouhou dobu zticha, olupoval z muffinu pap\u00edrov\u00fd ko\u0161\u00ed\u010dek a uva\u017eoval, jak se vyj\u00e1d\u0159it. Jeho otec by to pochopil, t\u00edm si byl jist\u00fd, i kdyby nena\u0161el v\u0161echna ta spr\u00e1vn\u00e1 slova. „Cht\u011bl jsem odpov\u011bdi,“ \u0159ekl Bill nakonec. „Ale za\u010d\u00edn\u00e1m si uv\u011bdomovat, \u017ee a\u0165 u\u017e o tom lid\u00e9 \u0159eknou cokoliv, j\u00e1 si mus\u00edm naj\u00edt sv\u00e9 vlastn\u00ed. Moje vlastn\u00ed odpov\u011bdi, a m\u016fj vlastn\u00ed m\u00edr s Bohem.“<\/p><\/div>\n

Alan ne\u0159ekl nic, pouze si slo\u017eil ruce na koleni a p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Tati?“ Odv\u00e1\u017eil se Bill a zaklel nad t\u00edm, jak se mu zlomil hlas. „Jsi\u2026 v pohod\u011b? Toti\u017e\u2026 pro\u010d vypad\u00e1\u0161 tak v pohod\u011b\u2026 \u00fapln\u011b se v\u0161\u00edm?“ Byl naprostou protiv\u00e1hou ke Clai\u0159in\u011b hysterii, pomyslel si Bill, a kdyby nebylo Alana a t\u0159\u00ed velmi ch\u00e1pav\u00fdch sester, Bill si byl jist\u00fd, \u017ee u\u017e by utekl.<\/div>\n
Alan se na n\u011bj usm\u00e1l a nat\u00e1hl ruku, aby jej popl\u00e1cal po stehn\u011b. „J\u00e1 v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee t\u011b B\u016fh stvo\u0159il takov\u00e9ho, jak\u00fd jsi,“ \u0159ekl jednodu\u0161e. Jeho o\u010di byly jasn\u00e9, kdy\u017e pokra\u010doval\u2026 „Up\u00edrat ti l\u00e1sku, kter\u00e1 poch\u00e1z\u00ed z tv\u00e9 p\u0159irozenosti, by bylo skute\u010dn\u00fdm h\u0159\u00edchem. A tak to je, pokud jde o m\u011b. Claire\u2026 tv\u00e1 matka to m\u00e1 t\u011b\u017e\u0161\u00ed. Jej\u00ed v\u00edra je tak siln\u011b sv\u00e1z\u00e1na s c\u00edrkevn\u00ed doktr\u00ednou, \u017ee\u2026“ Odml\u010del se a pot\u0159\u00e1sl hlavou.<\/div>\n
„\u017de to nedok\u00e1\u017ee p\u0159ijmout,“ doplnil Bill, hlava jej bolela t\u00e9m\u011b\u0159 stejn\u011b jako srdce. Nep\u0159ijme to. V j\u00e1dru byl, bez ohledu na to, jak moc se bou\u0159il, st\u00e1le mal\u00fdm chlapcem, kter\u00fd cht\u011bl souhlas sv\u00e9 matky.<\/div>\n
\n

„M\u00e1 pot\u00ed\u017ee to p\u0159ijmout,“ opravil ho Alan a vstal. Stiskl Billovi rameno. „Zejm\u00e9na po tom, co se stalo, ale dej j\u00ed \u010das, Bille, okay? J\u00e1 v\u00edm, \u017ee zm\u011bn\u00ed n\u00e1zor.“<\/p><\/div>\n

„Okay,“ zachrapt\u011bl Bill a zamrkal, kdy\u017e se jeho otec sklonil, aby jej objal.<\/div>\n
„M\u00e1m t\u011b r\u00e1d, Bille,“ pov\u011bd\u011bl mu Alan.<\/div>\n
Bill ho objal dvakr\u00e1t tak pevn\u011b. „Taky t\u011b m\u00e1m r\u00e1d, tati.“<\/div>\n
Odtrhli se z objet\u00ed a jejich rozpa\u010ditost p\u0159eru\u0161ilo dvoj\u00ed pousm\u00e1n\u00ed. „No, rad\u0161i u\u017e bych se m\u011bl za\u010d\u00edt p\u0159ipravovat do pr\u00e1ce\u2026“ za\u010dal Bill a odhrnul p\u0159ikr\u00fdvku.<\/div>\n
„M\u011bj hezk\u00fd den,“ \u0159ekl Alan a zam\u00e1val mu, ne\u017e se vzd\u00e1lil.<\/div>\n
To by m\u011bl, pomyslel si Bill, kdyby se mu poda\u0159ilo str\u00e1vit ve\u010der n\u011bjak\u00fd ten \u010das s Tomem. A taky za\u010d\u00edt p\u0159em\u00fd\u0161let o sv\u00e9 budoucnosti.<\/p>\n

autor: fyredancer<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: fyredancer Tom si promnul z o\u010d\u00ed ospalky a pokusil se zam\u011b\u0159it sv\u016fj zaml\u017een\u00fd pohled na detaily sv\u00e9ho dom\u00e1c\u00edho \u00fakolu, kter\u00fd byl na tak \u010dasnou hodinu a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 technick\u00fd. P\u0159edchoz\u00edho ve\u010dera z\u016fstal vzh\u016fru o trochu d\u00e9le, ne\u017e m\u011bl, vzhledem k jeho rann\u00edm<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[713],"tags":[],"class_list":["post-23","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-from-the-inside-out"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/23","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=23"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/23\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=23"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=23"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=23"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}