{"id":2308,"date":"2016-01-15T16:00:00","date_gmt":"2016-01-15T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2299"},"modified":"2016-01-15T16:00:00","modified_gmt":"2016-01-15T15:00:00","slug":"lost-treasure-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/01\/15\/lost-treasure-4\/","title":{"rendered":"Lost Treasure 4."},"content":{"rendered":"
autor: Becs
<\/strong> <\/p>\n

Simone se naposledy nadechla, ne\u017e zm\u00e1\u010dkla kliku nemocni\u010dn\u00edho pokoje. Na tv\u00e1\u0159 pro jistotu nasadila hran\u00fd \u00fasm\u011bv. \u00dasm\u011bv, kter\u00fd jako matka dovedla k naprost\u00e9 dokonalosti. Tr\u00e9novala ho za dlouh\u00fdch noc\u00ed, kdy\u017e byli kluci nemocn\u00ed a tiskli k sob\u011b hore\u010dkou zpocen\u00e1 t\u011bl\u00ed\u010dka. Um\u011bla ho nasadit, kdykoliv m\u011bla n\u011bjak\u00fd probl\u00e9m a necht\u011bla to p\u0159ed sv\u00fdmi syny d\u00e1t najevo. Byl to \u00fasm\u011bv, kter\u00fd um\u00ed vykouzlit jen dobr\u00e1 matka.<\/p><\/div>\n

„Bille, zlat\u00ed\u010dko,“ vyhrkla p\u0159ekvapen\u011b, kdy\u017e pohl\u00e9dla do pobledl\u00e9 tv\u00e1\u0159e sv\u00e9ho benjam\u00ednka. \u010cekala v\u0161echno, ale pohled, kter\u00fd se j\u00ed naskytl, j\u00ed dokonale vyrazil dech. Bill nap\u016fl sed\u011bl, nap\u016fl le\u017eel na posteli, z\u00e1da podlo\u017een\u00e1 mno\u017estv\u00edm pol\u0161t\u00e1\u0159\u016f. Na rtech mu hr\u00e1l vesel\u00fd \u00fasm\u011bv a o\u010di doslova z\u00e1\u0159ily radost\u00ed, \u017ee ji vid\u00ed.<\/div>\n
„Ahoj, mami,“ rozt\u00e1hl \u00fasta je\u0161t\u011b o malinko v\u00edc.<\/div>\n
Simone se rozb\u011bhla k n\u011bmu, sna\u017e\u00edc se zadr\u017eet velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed slz, kter\u00e9 j\u00ed vhrklo do o\u010d\u00ed. Prudce ho popadla do n\u00e1ru\u010de, tisknouc si jeho k\u0159ehk\u00e9 t\u011blo k sob\u011b. M\u011bla pocit, jako by to byl znovu jej\u00ed mal\u00fd chlape\u010dek. Chlape\u010dek, kter\u00fd kone\u010dn\u011b na\u0161el cestu dom\u016f.<\/div>\n
„Bille,“ vydechla znovu a jej\u00ed t\u011blo zaplavila vlna nekone\u010dn\u00e9 \u00falevy.<\/div>\n
\n

I Bill p\u0159em\u00e1hal slzy dojet\u00ed. Tisknul v\u00ed\u010dka k sob\u011b a sna\u017eil se zachovat si zbytky chlapsk\u00e9 d\u016fstojnosti. V tom v\u0161ak otev\u0159el o\u010di a p\u0159es mat\u010dino rameno spat\u0159il \u010dlov\u011bka, na n\u011bj\u017e se t\u011b\u0161il ze v\u0161ech nejv\u00edce.<\/p><\/div>\n

„Tome,“ za\u0161eptal stejn\u011b jako p\u0159ed n\u011bkolika okam\u017eiky jeho matka. Up\u0159el pohled na sv\u00e9ho star\u0161\u00edho bratra a v jeho o\u010d\u00edch se zra\u010dila l\u00e1ska, \u00faleva, ale jak Tom post\u0159ehl, i mal\u00e1 d\u00e1vka zmaten\u00ed.<\/div>\n
Simone pustila syna, aby dala prostor i druh\u00e9mu z nich. Tom n\u011bkolika dlouh\u00fdmi kroky p\u0159ekonal vzd\u00e1lenost mezi nimi a stiskl Billa v objet\u00ed. Nesna\u017eil se b\u00fdt tak siln\u00fd jako p\u0159\u00edbuzn\u00ed. Nechal sv\u00e9 slzy st\u00e9kat po hork\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00edch. Nev\u011b\u0159il, \u017ee se to skute\u010dn\u011b d\u011bje. Mal\u00e1 \u010d\u00e1st jeho j\u00e1 m\u011bla strach, \u017ee je v\u0161echno kolem jen sen, ze kter\u00e9ho se r\u00e1no probud\u00ed a v \u017ealudku uc\u00edt\u00ed jen tupou pr\u00e1zdnotu. Ale Bill tady byl. Opl\u00e1cel mu objet\u00ed. Tisknul sv\u00e9 t\u011blo proti n\u011bmu, drtil ho sv\u00fdmi pa\u017eemi, stejn\u011b jako drtil on jeho.<\/div>\n
„Dob\u0159e, Tome. Pus\u0165 ho, a\u0165 se m\u016f\u017ee nadechnout,“ neubr\u00e1nila se Simone zasm\u00e1n\u00ed a v hrudi j\u00ed h\u0159\u00e1lo p\u0159\u00edjemn\u00e9 teplo.<\/div>\n
Tom jen velmi neochotn\u011b matku poslechl a posadil se na kraj Billovy postele. Rukama si rychle ut\u00edral slzy do \u010dern\u00e9 mikiny.<\/div>\n
„Ty… vypad\u00e1\u0161 jinak,“ vykoktal ti\u0161e Bill a zkoumal bratrovu tv\u00e1\u0159. Pak v\u0161ak zni\u010dehonic sklopil hlavu dol\u016f, jako by ho Tom p\u0159istihl p\u0159i n\u011b\u010dem, co by nem\u011bl d\u011blat.<\/div>\n
„Co t\u00edm mysl\u00ed\u0161?“ nakr\u010dil \u010delo a chytl Billa za bradu, aby mu ji zvedl nahoru a znovu se zad\u00edval do jeho obli\u010deje.<\/div>\n
„No, m\u00e1\u0161 fousy,“ pousm\u00e1l se Bill a p\u0159ejel ukazov\u00e1\u010dkem po bratrov\u011b zarostl\u00e9 tv\u00e1\u0159i. „A tvoje cop\u00e1nky jsou pry\u010d. Vypad\u00e1\u0161 star\u0161\u00ed,“ dodal. „Jak dlouho u\u017e je nem\u00e1\u0161?“ zeptal se a m\u00edrn\u011b zatahal Toma za pramen vlas\u016f, kter\u00fd mu vyklouzl z voln\u00e9ho cul\u00edku.<\/div>\n
\n
Tom se narovnal a sna\u017eil se v hlav\u011b spo\u010d\u00edtat, jak u\u017e je to dlouho, ne\u017e ho p\u0159eru\u0161il hlas Simone.<\/div>\n
„T\u00edm se te\u010f nezab\u00fdvej, Bille. Doktor \u0159\u00edkal, \u017ee se vzpom\u00ednkami nem\u00e1me moc posp\u00edchat. Na v\u0161echno m\u00e1\u0161 \u010das,“ pronesla pevn\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, mami. I mn\u011b to doktor \u0159\u00edkal, ale je to trochu frustruj\u00edc\u00ed, v\u00ed\u0161. Dokud jsem v\u00e1s nevid\u011bl…“ kr\u00e1tce pohl\u00e9dl na Toma a pak se zrakem vr\u00e1til k matce, „.byl jsem celkem v pohod\u011b a nebral jsem to jako velkou v\u011bc, ale kdy\u017e v\u00e1s te\u010f vid\u00edm, je mi jasn\u00e9, \u017ee jsem p\u0159i\u0161el o hodn\u011b.“<\/div>\n
„Tak to potom po\u010dkej, a\u017e uvid\u00ed\u0161 sebe,“ zamumlal si Tom pod vousy.<\/div>\n
„Co t\u00edm mysl\u00ed\u0161?“ nakr\u010dil \u010delo Bill. Tom se jen pousm\u00e1l a pohladil Billovo strni\u0161t\u011b. Bill si okam\u017eit\u011b p\u0159ejel dlan\u011bmi po tv\u00e1\u0159\u00edch. Sestry ho tady evidentn\u011b holily, ale minim\u00e1ln\u011b dva dny u\u017e se tomu nev\u011bnovaly. To u\u017e Tom ale pokra\u010doval a vyhrnoval ruk\u00e1v jeho py\u017eama, aby si mohl prohl\u00e9dnout sv\u00e1 tetov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Ou, j\u00e1 vid\u011bl jen ty potetovan\u00e9 prsty. V\u016fbec m\u011b nenapadlo se pod\u00edvat i d\u00e1l,“ zabru\u010del Bill a se zkroucenou tv\u00e1\u0159i si prohl\u00ed\u017eel svou ruku.<\/div>\n
„Maj\u00ed n\u011bjak\u00fd zvl\u00e1\u0161tn\u00ed v\u00fdznam?“ pohl\u00e9dl kr\u00e1tce na Toma, ne\u017e se vr\u00e1til k prozkoum\u00e1v\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Maj\u00ed,“ pok\u00fdval hlavou Tom. „Jen\u017ee bohu\u017eel si v tomhle nikdy nebyl moc sd\u00edln\u00fd. Zn\u00e1m p\u0159\u00edb\u011bh jen n\u011bkolika z nich. Ale tohle…“ povyt\u00e1hl v\u00fdst\u0159ih Billova py\u017eama, aby tam mohl nakouknout, “ m\u00e1me spole\u010dn\u00e9. M\u00e1m ho taky, tady vzadu na ruce,“ poklepal si prsty na m\u00edsto, kter\u00e9 m\u011bl pokryt\u00e9 tetov\u00e1n\u00edm. Bill si bedliv\u011b skenoval sv\u016fj hrudn\u00edk.<\/div>\n
„M\u011bl jsi taky p\u00e1r nov\u00fdch piercing\u016f v obli\u010deji, ale sestry ti je vyt\u00e1hly. V\u0161ak v\u00ed\u0161, kv\u016fli intubaci a tak. Ou a taky jeden v bradavce, ale h\u00e1d\u00e1m, \u017ee ten je taky pry\u010d,“ pokra\u010doval d\u00e1l Tom. Bill jen frustrovan\u011b pustil l\u00e1tku ze sv\u00fdch rukou.<\/div>\n
„Pan\u00ed Tr\u00fcmperov\u00e1, m\u016f\u017eu v\u00e1\u0161 poprosit, abyste se mnou \u0161la chvilku na chodbu?“ nakoukl do m\u00edstnosti prim\u00e1\u0159. Simone sebou \u0161kubla, proto\u017ee ve\u0161kerou pozornost up\u00edrala na sv\u00e9 sny a to nenad\u00e1l\u00e9 vyru\u0161en\u00ed ji zasko\u010dilo.<\/div>\n
„Ano, jist\u011b,“ p\u0159ik\u00fdvla, popadla svou kabelku a vy\u0161la z m\u00edstnosti.<\/div>\n
\n

„No tak mluv. O co jsem p\u0159i\u0161el?“ dloubl Bill do Toma a potuteln\u011b na n\u011bj mrknul.<\/p><\/div>\n

„Nev\u00edm, jestli bych m\u011bl…“ nedokon\u010dil Tom v\u011btu.<\/div>\n
„Ale no tak, Tome. Nen\u00ed to tak, \u017ee bys m\u011b zahltil informacemi. \u0158ekni mi aspo\u0148 n\u011bco. Ch\u00e1pe\u0161, co je nov\u00fdho a tak,“ sko\u010dil mu vesele do \u0159e\u010di Bill.<\/div>\n
„Umph, co si vybavuje\u0161 jako posledn\u00ed v\u011bc?“ zeptal se nakonec pora\u017een\u011b.<\/div>\n
„Ehm, st\u011bhovali jsme se do LA, ne?“ zkusil to opatrn\u011b Bill a pohl\u00e9dl na strop a sna\u017eil se srovnat si my\u0161lenky.<\/div>\n
„D\u00e1l nic?“ pohl\u00e9dl na n\u011bj nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b Tom.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, chyb\u00ed mi toho i spousta p\u0159edt\u00edm. Nem\u016f\u017eu ti \u0159\u00edct, co je posledn\u00ed. M\u00e1m to docela v mlze. Vybavuj\u00ed se mi n\u011bjak\u00e9 koncerty, ale nedok\u00e1\u017eu je za\u0159adit ani do \u010dasov\u00e9ho \u00faseku ani do m\u00edst, kde se odehr\u00e1ly,“ po\u0161kr\u00e1bal se po je\u017eat\u00e9 brad\u011b. Te\u010f, kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee tam vousy jsou, za\u010daly ho hrozn\u011b sv\u011bdit.<\/div>\n
\n

„Kter\u00e9 turn\u00e9 si pamatuje\u0161 jako posledn\u00ed? Dok\u00e1\u017ee\u0161 mi \u0159\u00edct aspo\u0148 tohle?“ zeptal se Tom a okolo \u017ealudku se mu za\u010d\u00ednal rozprost\u00edrat pocit, kter\u00fd zat\u00edm nedok\u00e1zal tak \u00fapln\u011b identifikovat.<\/p><\/div>\n

„Ehm, Humanoid?“ odpov\u011bd\u011bl Bill ot\u00e1zkou. „M\u011bl jsem super vlasy,“ zazubil se vesele Bill, prsty se dotknul turbanu z obvaz\u016f, kter\u00fd mu moment\u00e1ln\u011b tr\u016fnil na hlav\u011b.<\/div>\n
Tom tentokr\u00e1t ml\u010del. Nebyl si jist\u00fd, jak jeho bratr bude reagovat na tak dramatickou zm\u011bnu image, rozhodl se tuhle pozn\u00e1mku prost\u011b p\u0159ej\u00edt.<\/div>\n
„To je docela dost d\u00e1vno,“ polkl Tom. Z nenad\u00e1n\u00ed se mu za\u010dal v krku tvo\u0159it knedl\u00edk. „Bille, pamatuje\u0161 si koncert v Praze? Byl asi tak v p\u016flce prvn\u00ed \u010d\u00e1sti Humanoid turn\u00e9?“<\/div>\n
Bill se kr\u00e1tce zamyslel. Tom m\u011bl pocit, jako by uplynulo sto zim, ne\u017e Bill kr\u00e1tce zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Ne, tenhle ne. Stalo se tam n\u011bco v\u00fdznamn\u00e9ho?“ naklonil hlavu na stranu jako ztracen\u00e9 \u0161t\u011b\u0148\u00e1tko. Tom musel kr\u00e1tce stisknout ruku v p\u011bst a zase ji povolit, aby ovl\u00e1dl reakci t\u011bla, kter\u00e1 se bezpodm\u00edne\u010dn\u011b drala na povrch.<\/div>\n
„Bille, v tom p\u0159\u00edpad\u011b to jsou v\u00edc ne\u017e \u010dty\u0159i roky. Pravd\u011bpodobn\u011b to bude dokonce v\u00edc ne\u017e p\u011bt let,“ \u0159ekl tak ti\u0161e, \u017ee se to k Billov\u00fdm u\u0161\u00edm mo\u017en\u00e1 ani nedoneslo. Ruce se mu rozt\u0159\u00e1sly a knedl\u00edk v krku hrozil, \u017ee ho zadus\u00ed.<\/div>\n
„Hm, jeden rok nav\u00edc. To u\u017e m\u011b asi nezachr\u00e1n\u00ed. Hlavn\u011b, \u017ee si pamatuju sv\u00e9ho otravn\u00e9ho star\u0161\u00edho br\u00e1\u0161ku,“ rozhodil bezstarostn\u011b ruce Bill a pak je znovu slo\u017eil do sv\u00e9ho kl\u00edna.<\/div>\n
„Jasn\u011b,“ zask\u0159ehotal Tom a pokusil se vyloudit k\u0159e\u010dovit\u00fd \u00fasm\u011bv. Do\u0161lo mu, \u017ee si Bill mus\u00ed myslet, \u017ee se na n\u011bj \u0161kleb\u00ed, a tak toho hned nechal. P\u00e1trav\u011b mu pohl\u00e9dl do o\u010d\u00ed. Hledal onu jiskru. N\u00e1znak \u010dehokoliv d\u016fv\u011brn\u011bj\u0161\u00edho. M\u011bl pocit, \u017ee se mu srdce rozlet\u00ed na tis\u00edc kousk\u016f, kdy\u017e to tam nena\u0161el. Vid\u011bl v t\u011bch dvou stud\u00e1nk\u00e1ch l\u00e1sku, to ano. Ale byla to jen l\u00e1ska, nebyla tam v\u00e1\u0161e\u0148, cht\u00ed\u010d ani touha.<\/div>\n
„Omluv\u00ed\u0161 m\u011b? J\u00e1… j\u00e1… mus\u00edm na z\u00e1chod,“ poda\u0159ilo se mu vykoktat a ani\u017e by \u010dekal na odpov\u011b\u010f, vyb\u011bhl z m\u00edstnosti jako st\u0159ela.<\/div>\n
\n

„Tome? Kam se \u017eene\u0161?“ zaznamenal je\u0161t\u011b mat\u010din hlas p\u0159es bu\u0161en\u00ed v u\u0161\u00edch. V hlav\u011b se mu za\u010dala hromadit krev a c\u00edtil, jak se mu \u017ealude\u010dn\u00ed \u0161\u0165\u00e1vy v b\u0159i\u0161e vzp\u00edraj\u00ed. P\u00e1rkr\u00e1t se pokusil polknout, aby potla\u010dil zvracen\u00ed. Na\u0161el nejbli\u017e\u0161\u00ed dve\u0159e na z\u00e1chod a s m\u00edrn\u00fdm pot\u011b\u0161en\u00edm zjistil, \u017ee uvnit\u0159 nikdo nen\u00ed. Vb\u011bhl do kabinky a poklekl p\u0159ed m\u00edsu. B\u011bhem n\u011bkolika m\u00e1lo vte\u0159in vyzvracel cel\u00fd obsah \u017ealudku. Po\u010dkal, jestli se nezvedne je\u0161t\u011b jedna vlna nevolnosti, ne\u017e se bezmocn\u011b sesul na studen\u00e9 kachli\u010dky a hlavou se op\u0159el o ze\u010f za sebou. Ruce se mu nekontrolovateln\u011b t\u0159\u00e1sly, kdy\u017e si st\u00edral kapi\u010dky slin, kter\u00e9 mu ulp\u011bly na spodn\u00edm rtu. Co na tom, \u017ee te\u010f bude smrd\u011bt jako spla\u0161ky. Na ni\u010dem nez\u00e1le\u017eelo.<\/p><\/div>\n

\n

Bill si Toma mo\u017en\u00e1 pamatoval jako otravn\u00e9ho star\u0161\u00edho bratra, ale to bylo v\u0161echno. Nepamatoval si, jak si po koncert\u011b v Praze kone\u010dn\u011b vyznali sv\u00e9 city. Jak potom promilovali p\u016flku noci a druhou p\u016flku si pov\u00eddali o v\u0161em, co p\u0159ed sebou skr\u00fdvali. Jak us\u00ednali, a\u017e kdy\u017e se po obloze za\u010daly rozprost\u00edrat prvn\u00ed slune\u010dn\u00ed paprsky, v n\u00e1ru\u010d\u00ed toho druh\u00e9ho. Jak mu Bill poprv\u00e9 \u0159ekl, \u017ee ho miluje. Jak mu to stihl Tom je\u0161t\u011b n\u011bkolikr\u00e1t oplatit.<\/p><\/div>\n

„Co te\u010f budu d\u011blat?“ za\u0161eptal Tom. Nemohl k Billovi jen tak p\u0159ij\u00edt a v\u0161echno mu vysypat. \u0158\u00edct mu, \u017ee jsou v\u00edc ne\u017e jen brat\u0159i. \u017de jsou si navz\u00e1jem bl\u00edzc\u00ed tak, jak jen dv\u011b osoby b\u00fdt mohou. Nech\u00e1pal by to. Jejich l\u00e1ska se rodila pomalu, nen\u00e1padn\u011b. P\u0159ikradla se, jako se zni\u010dehonic p\u0159ikradou st\u00edny, kdy\u017e se slunce skl\u00e1n\u00ed k z\u00e1padu. Nebyl to velk\u00fd t\u0159esk. Jak by to v\u016fbec mohl pochopit?<\/div>\n
Tom se pokusil vst\u00e1t, ale jedin<\/a>\u00fdm v\u00fdsledkem bylo, \u017ee se mu podlomily nohy a on se bolestiv\u011b ude\u0159il do z\u00e1tylku. Nicm\u00e9n\u011b ta r\u00e1na mu dok\u00e1zala aspo\u0148 trochu vr\u00e1tit bd\u011bl\u00fd stav. Mo\u017en\u00e1, \u017ee nen\u00ed v\u0161echno ztraceno. Mo\u017en\u00e1 si Bill vzpomene, t\u0159eba se mu to v\u0161e vr\u00e1t\u00ed zp\u00e1tky. A i kdyby ne, snad posb\u00edr\u00e1 st\u0159\u00edpky toho, co m\u00e1 v mlze a poda\u0159\u00ed se mu skl\u00e1da\u010dku znovu d\u00e1t dohromady. Tohle moment\u00e1ln\u011b byla jedin\u00e1 nad\u011bje, kterou Tom m\u011bl. Jedin\u00e1 v\u011bc, na kterou se mohl up\u00ednat a doufat.<\/div>\n
\n

Poda\u0159ilo se mu zvednout sv\u00e9 zesl\u00e1bl\u00e9 t\u011blo ze zem\u011b a n\u011bkolika vratk\u00fdmi kroky do\u0161el a\u017e k umyvadlu. Kr\u00e1tce si opl\u00e1chl obli\u010dej a pohl\u00e9dl na sebe do zrcadla. Byl b\u00edl\u00fd jako pap\u00edr. Kapky vody mu st\u00e9kaly po tv\u00e1\u0159i a krku a vp\u00edjely se do tmav\u00e9 l\u00e1tky jeho mikiny.<\/p><\/div>\n

Bude muset j\u00edt na Billa pomalu. Mal\u00fdmi kr\u016f\u010dky, mal\u00fdmi n\u00e1znaky. Snad se mu poda\u0159\u00ed vzbudit v n\u011bm znovu ty stejn\u00e9 pocity. Nakonec, jednou u\u017e se mu to poda\u0159ilo. Jeden jeho koutek si dovolil zvednout se nahoru v mal\u00e9m \u00fa\u0161klebku. Jednou u\u017e Billa z\u00edskal. Mo\u017en\u00e1 se mu to poda\u0159\u00ed znovu.<\/p>\n

autor: Becs<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Becs Simone se naposledy nadechla, ne\u017e zm\u00e1\u010dkla kliku nemocni\u010dn\u00edho pokoje. Na tv\u00e1\u0159 pro jistotu nasadila hran\u00fd \u00fasm\u011bv. \u00dasm\u011bv, kter\u00fd jako matka dovedla k naprost\u00e9 dokonalosti. Tr\u00e9novala ho za dlouh\u00fdch noc\u00ed, kdy\u017e byli kluci nemocn\u00ed a tiskli k sob\u011b hore\u010dkou zpocen\u00e1 t\u011bl\u00ed\u010dka.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[641],"tags":[],"class_list":["post-2308","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lost-treasure"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2308","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2308"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2308\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2308"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2308"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2308"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}