{"id":2318,"date":"2016-01-10T16:00:00","date_gmt":"2016-01-10T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2309"},"modified":"2016-01-10T16:00:00","modified_gmt":"2016-01-10T15:00:00","slug":"posledni-andeluv-narek-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/01\/10\/posledni-andeluv-narek-6\/","title":{"rendered":"Posledn\u00ed and\u011bl\u016fv n\u00e1\u0159ek 6."},"content":{"rendered":"
autor: SakuraUchihaHaruno13<\/p>\n

<\/strong> Omlouv\u00e1m se, \u017ee jsem posledn\u00ed t\u0159i nebo \u010dty\u0159i t\u00fddny v\u016fbec nic nenapsala. Mus\u00edm se p\u0159iznat, odpo\u010d\u00edvala jsem a psan\u00ed \u0161lo tak trochu mimo m\u011b, na druhou stranu m\u00e1m te\u010f sv\u011b\u017e\u00ed mysl plnou n\u00e1pad\u016f, co\u017e se ur\u010dit\u011b odraz\u00ed v pokra\u010dov\u00e1n\u00ed t\u00e9hle pov\u00eddky.<\/em><\/div>\n

D\u011bkuji t\u011bm, kte\u0159\u00ed nade mnou je\u0161t\u011b nezlomili h\u016fl a daj\u00ed se do \u010dten\u00ed. Jste skv\u011bl\u00ed,<\/em><\/div>\n
SakuraUchihaHaruno13<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Bill s Tomem zrovna dorazili na m\u00edsto ur\u010den\u00ed. P\u0159ed nimi se rozprost\u00edrala vcelku rozs\u00e1hl\u00e1 budova, jej\u00ed\u017e fas\u00e1da nep\u016fsobila zrovna dvakr\u00e1t p\u0159\u00edv\u011btiv\u011b. Om\u0161el\u00e1 om\u00edtka kr\u00e9mov\u00e9 barvy byla u\u017e na n\u011bkolika m\u00edstech oloupan\u00e1 a p\u016fsobila dojmem, \u017ee se o ni u\u017e dlouho nikdy nestaral.<\/div>\n
Bill si ironicky povzdechl. V\u011bd\u011bl, \u017ee tohle byla v\u011bc, kterou musel ud\u011blat, ale nec\u00edtil se tak ne\u0161\u0165astn\u00fd, jak by se asi c\u00edtit m\u011bl. P\u0159i\u0161lo mu to jako dal\u0161\u00ed kapitola jeho \u017eivota, kter\u00e1 n\u00e1sledn\u011b zav\u0159e dve\u0159e do jeho \u0161patn\u00e9 minulosti a on u\u017e bude kone\u010dn\u011b moct \u017e\u00edt spokojen\u00fd a \u0161\u0165astn\u00fd \u017eivot.<\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d nech\u00e1pu, \u017ee se tohle d\u011bje,“ zabru\u010del Tom, jeho\u017e p\u0159idrzl\u00fd \u00fasm\u011bv zmizel a byl nahrazen n\u011b\u010d\u00edm, co n\u00e1padn\u011b p\u0159ipom\u00ednalo zklam\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Nebude to tak stra\u0161n\u00e9,“ p\u0159\u00e1telsky se na n\u011bj usm\u00e1l a trochu sklopil pohled, kdy\u017e se setkal s jeho \u0161okovan\u00fdm v\u00fdrazem. P\u0159ipadal si tak nepat\u0159i\u010dn\u011b. U\u017e dlouho se mu nestalo, \u017ee by byl v n\u011b\u010d\u00ed p\u0159\u00edtomnosti tak nerv\u00f3zn\u00ed a nebyl si jist\u00fd, co \u0159\u00edct. P\u0159ipadalo mu, \u017ee pl\u00e1c\u00e1 \u00fapln\u00e9 nesmysly, proto se rad\u011bji odml\u010del a n\u00e1sledoval str\u00e1\u017en\u00edka, kter\u00fd je vedl ke dve\u0159\u00edm t\u00e9 zch\u00e1trale vypadaj\u00edc\u00ed budovy.<\/div>\n
\n

Hned u dve\u0159\u00ed se jich chopili t\u0159i chl\u00e1pci. Dva z nich byli siln\u00ed a vysportovan\u00ed a nejsp\u00ed\u0161 tam pracovali jako ochranka, zat\u00edmco ten t\u0159et\u00ed byl trochu men\u0161\u00ed br\u00fdlat\u00fd mlad\u00edk, kter\u00e9mu mohlo b\u00fdt lehce p\u0159es dvacet.<\/p><\/div>\n

„Tak vy jste ta nov\u00e1 nad\u00edlka?“ zeptal se jich s lehk\u00fdm humorem, co\u017e bylo n\u011bco, co ani jeden z nich ne\u010dekal.<\/div>\n
„Asi to tak bude,“ p\u0159itakal Bill.<\/div>\n
„Vy jste ty dva z t\u00fd boura\u010dky, \u017ee jo? Bylo to v\u0161ude v novin\u00e1ch i v televizi a mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee jsem v\u00e1m celou dobu fandil,“ \u0159ekl up\u0159\u00edmn\u011b. „Podle m\u011b jste dostali moc velkej trest, nejsp\u00ed\u0161 v\u00e1s n\u011bkdo tam naho\u0159e nem\u00e1 r\u00e1d,“ \u0159ekl s lehk\u00fdm pokr\u010den\u00edm ramen a up\u0159el sv\u016fj pohled ke stropu, jako by se cht\u011bl d\u00edvat sm\u011brem do nebe.<\/div>\n
„Nejsp\u00ed\u0161,“ p\u0159isv\u011bd\u010dil znovu Bill, kter\u00fd si v\u016fbec nebyl jist\u00fd, jak by se m\u011bl chovat. Tom mezit\u00edm jenom ml\u010del a nasadil op\u011bt sv\u016fj drz\u00fd a tentokr\u00e1t i lehce odm\u011b\u0159en\u00fd, mo\u017en\u00e1 i m\u00edrn\u011b nebezpe\u010dn\u00fd v\u00fdraz.<\/div>\n
\n
„Nejrad\u0161i bych v\u00e1s tu v\u016fbec nem\u011bl. M\u00e1me plno,“ promluvil k nim znovu. „Budete muset b\u00fdt spolu na pokoji, nem\u00e1m v\u00e1s kam d\u00e1t. Hromad\u00ed se to tady n\u00e1siln\u00edky, dealery i vrahy, vy dva jste tu snad nej\u010dist\u0161\u00ed, \u017ee tu ani nemus\u00edte b\u00fdt,“ poslal jejich sm\u011brem povzbudiv\u00fd pohled. „S nik\u00fdm se tu do ni\u010deho nezapl\u00e9tejte, snad ka\u017ed\u00fd by byl schopn\u00fd v\u00e1m d\u00e1t do tlamy,“ varoval je. „Bu\u010fte tu jako my\u0161ky a odejdete v po\u0159\u00e1dku,“ poradil jim.<\/div>\n
„Po\u010dkat,“ ozval se prvn\u011b Tom, „my budeme bydlet spolu?“<\/div>\n
„Ano, nem\u00e1m jak jinak v\u00e1s rozm\u00edstit, m\u00e1me prost\u011b nedostatek m\u00edsta. Zd\u00e1 se, \u017ee kdy\u017e sem po\u0161lou je\u0161t\u011b n\u011bkoho, budeme muset propou\u0161t\u011bt a vy mo\u017en\u00e1 budete mezi prvn\u00edmi, v\u017edy\u0165 jste skoro nic neud\u011blali,“ chl\u00e1cholil je a otev\u0159el jim dve\u0159e do pokoje, kter\u00fd byl sice docela mal\u00fd, ale bylo tam v\u0161e pot\u0159ebn\u00e9. Dv\u011b postele naproti sob\u011b, sk\u0159\u00ed\u0148, minikoupelna, stole\u010dek a dv\u011b \u017eidle.<\/div>\n
„Nen\u00ed to tak \u0161patn\u00e9,“ prohodil Bill a \u00falevn\u011b si oddechl. \u010cekal n\u011bco mnohem hor\u0161\u00edho, t\u0159eba celu nebo m\u0159\u00ed\u017ee, tohle ho p\u0159ekvapilo. Na oknech sice n\u011bjak\u00e9 m\u0159\u00ed\u017ee byly, ale ty mu tolik nevadily.<\/div>\n
\n

„Co tu budeme cel\u00e9 dny d\u011blat?“ nech\u00e1pal Tom.<\/p><\/div>\n

Jejich pr\u016fvodce jen pokr\u010dil rameny. „Zat\u00edm se tak n\u011bjak zabydlete, pak pro v\u00e1s p\u0159ijdu a provedu v\u00e1s,“ nab\u00eddl se a z\u00e1\u0159iv\u011b se usm\u00e1l. Na n\u011bkoho, kdo pracoval v pas\u0165\u00e1ku, byl a\u017e moc usm\u011bvav\u00fd.<\/div>\n
Bill ve\u0161el dovnit\u0159 jako prvn\u00ed a pozorn\u011b si prohl\u00e9dl koupelnu. Mali\u010dk\u00e1 m\u00edstnost oblo\u017een\u00e1 jednoduch\u00fdmi modr\u00fdmi kachli\u010dkami se mu zal\u00edbila. Rychle se prohl\u00e9dl v zrcadle a pot\u00e9 zkontroloval, zda je tu v\u0161e, co tu b\u00fdt m\u00e1. Z\u00e1chod, mali\u010dk\u00e9 umyvad\u00fdlko i vana vypadaly v docela dobr\u00e9m stavu. Byl spokojen\u00fd.<\/div>\n
„Jak to ud\u011bl\u00e1me se sk\u0159\u00edn\u00ed?“ zeptal se ho Tom a pohl\u00e9dl do vnit\u0159ku vysok\u00e9, ale p\u0159esto ne moc prostorn\u00e9 sk\u0159\u00edn\u011b.<\/div>\n
„Uvid\u00edme, a\u017e tu budeme m\u00edt n\u011bjak\u00e9 v\u011bci,“ pokr\u010dil rameny Bill. „R\u00e1d bych si ale vzal ty spodn\u00ed police,“ \u0159ekl.<\/div>\n
Tom jen pokr\u010dil rameny na znamen\u00ed souhlasu a sedl si na postel s jednoduch\u00fdm \u017elutooran\u017eov\u00fdm povle\u010den\u00edm.<\/div>\n
\n

„Jak dlouho \u017ee tu budeme?“ zeptal se Tom a celou m\u00edstnost si znovu prohl\u00e9dl. Bylo na n\u011bm vid\u011bt, \u017ee by byl nejrad\u0161i n\u011bkde jinde, ale nemohl nic d\u011blat.<\/p><\/div>\n

„Dokud nedosp\u011bjeme, nebo dokud n\u00e1s tu n\u011bkdo nenahrad\u00ed,“ \u0159ekl mu Bill a posadil se na prot\u011bj\u0161\u00ed postel \u010delem k Tomovi.<\/div>\n
„Mimochodem\u2026“ odka\u0161lal si Bill trochu nerv\u00f3zn\u011b, „j\u00e1 jsem Bill,“ \u0159ekl a nat\u00e1hl ruku sm\u011brem k Tomovi. Ten se na n\u011bj tak zvl\u00e1\u0161tn\u011b pod\u00edval, \u017ee m\u011bl Bill pocit, \u017ee tohle nebyl ten nejlep\u0161\u00ed n\u00e1pad.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ \u0159ekl. „Stejn\u011b jako ty v\u00ed\u0161, \u017ee jsem Tom,“ odv\u011btil a jeho ruku ignoroval.<\/div>\n
„Fajn,“ odka\u0161lal si znovu a odvr\u00e1til sv\u016fj \u010dervenaj\u00edc\u00ed se obli\u010dej. Bylo mu to cel\u00e9 tak zvl\u00e1\u0161tn\u011b trapn\u00e9.<\/div>\n
„Sly\u0161el jsem o tob\u011b,“ pokra\u010doval po del\u0161\u00ed odmlce Tom. „Ty jsi ten rozmazlenej zbohatl\u00edk, co si d\u011bl\u00e1, co chce, ne?“<\/div>\n
Bill\u016fv obli\u010dej na chvilku potemn\u011bl. „Tohle si mysl\u00ed\u0161?“ optal se s lehce nak\u0159\u00e1pl\u00fdm hlasem. Bylo mu l\u00edto, \u017ee ho Tom takhle vid\u00ed.<\/div>\n
Tom si prvn\u011b nev\u0161iml jeho zkrou\u0161en\u00e9ho pohledu a tak odv\u011btil: „A je\u0161t\u011b \u0159ekni, \u017ee to tak nen\u00ed!“<\/div>\n
Bill zvedl sv\u016fj pohled, kter\u00fd p\u0159edt\u00edm up\u00edral k podlaze, a pod\u00edval se na n\u011bj. „Uzn\u00e1v\u00e1m, \u017ee jsem takov\u00fd v minulosti byl,“ \u0159ekl bez okolk\u016f, „ale sna\u017e\u00edm se to zm\u011bnit.“<\/div>\n
\n

„Jak\u00fd jsi tedy byl?“ zaj\u00edmal se Tom. Ten z\u00e1jem Billa pot\u011b\u0161il, i kdy\u017e si st\u00e1le nebyl jist\u00fd, co by m\u011bl od Toma o\u010dek\u00e1vat.<\/p><\/div>\n

„Spolu je\u0161t\u011b se dv\u011bma kamar\u00e1dy jsem v\u017edycky vypadnul, sednul do auta a obj\u00ed\u017ed\u011bl nejbli\u017e\u0161\u00ed bary v okol\u00ed. Byli jsme tam v\u017edy, dokud n\u00e1s nevyhodili, pak jsme si jednodu\u0161e na\u0161li nov\u00fd a za\u010dalo to cel\u00e9 znova. P\u0159esn\u011b jak \u0159\u00edk\u00e1\u0161, rozmazlenej zbohatl\u00edk, kterej d\u011bl\u00e1 pr\u016fsery a v\u0161echno mu projde.“<\/div>\n
„No, v\u0161echno ne,“ p\u0159ipomn\u011bl mu Tom, „p\u0159ece jenom tu se\u0161 se mnou.“<\/div>\n
Bill se lehou\u010dce pousm\u00e1l. „A co ty? Taky bohatej a rozmazlenej?“ Hlavou k\u00fdvl k jeho drah\u00e9mu obleku. Tom ten n\u00e1znak pochopil. A jen zakroutil hlavou. „To cht\u011bl m\u016fj nevlastn\u00ed otec, prej abych dob\u0159e vypadal. Myslel si, \u017ee mi to n\u011bjak pom\u016f\u017ee, abych tu nemusel bejt. Stejn\u011b v\u011bd\u011bl, jak to dopadne, a taky to tak cht\u011bl.“<\/div>\n
„Jak to mysl\u00ed\u0161?“ nech\u00e1pal Bill.<\/div>\n
\n

Tom jeho sm\u011brem poslal lehce podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd pohled, kter\u00fd pro n\u011bj byl dostate\u010dn\u00fdm znamen\u00edm, \u017ee tahle ot\u00e1zka je u\u017e moc osobn\u00ed, proto chvilku ml\u010del.<\/p><\/div>\n

„I kdy\u017e mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee jsem na tom byl podobn\u011b. J\u00e1 jsem sice v barech ned\u011blal takovej bordel, aby m\u011b vyhodili, ale taky jsem tam byl dost \u010dasto,“ pousm\u00e1l se nad n\u011bjakou p\u0159\u00edjemnou vzpom\u00ednkou a pokra\u010doval. „Chod\u00edval jsem tam za holkama, kter\u00fd jsou snad v\u0161ude stejn\u00fd. Jakmile vid\u011bly moj\u00ed nep\u0159\u00edstupnost, ruplo jim v kouli a sna\u017eily se ze m\u011b dostat n\u011bjak\u00e9 p\u0159\u00edjemn\u00e9 gesto. V\u00ed\u0161, jak to b\u00fdv\u00e1 ve filmech, \u017ee ten nejv\u011bt\u0161\u00ed drs\u0148\u00e1k m\u00e1 romantickou du\u0161i\u010dku a ud\u011bl\u00e1 pro holku v\u0161echno? Tak p\u0159esn\u011b tohle u m\u011b hledaly, jedna jak druh\u00e1. Do\u0161lo jim, \u017ee u m\u011b nepochod\u00ed, a\u017e ve chv\u00edli, kdy u\u017e bylo po akci a j\u00e1 se jim u\u017e nikdy neozval. Chod\u00edvalo to takhle docela dlouho a vych\u00e1zelo mi to, bylo to fakt fajn.“<\/div>\n
Bill si p\u0159edstavil Toma v t\u00e9hle situaci a nep\u0159\u00edjemn\u011b se ot\u0159\u00e1sl. To pomy\u0161len\u00ed se mu v\u016fbec nezamlouvalo. „Je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee jsme se nikdy p\u0159edt\u00edm nevid\u011bli,“ prohodil.<\/div>\n
„Ale jo,“ proti\u0159e\u010dil mu Tom. „P\u00e1rkr\u00e1t jsme se se\u0161li ve stejn\u00fdm klubu, pamatuju si t\u011b. V\u017edycky jsi tan\u010dil, kolem tebe byl kruh m\u00edsta a pak cel\u00e1 \u0159ada holek, kter\u00e1 po tob\u011b jen slintala,“ pousm\u00e1l se. „Jen\u017ee tys nic z toho nevid\u011bl, kroutil ses tak, \u017ee se k tob\u011b \u010dlov\u011bk b\u00e1l p\u0159ibl\u00ed\u017eit bl\u00ed\u017e jak na metr, ale holk\u00e1m se to l\u00edbilo,“ zakroutil pobaven\u011b hlavou. „Vid\u011bl jsem t\u011b v\u00edckr\u00e1t ne\u017e jednou a v\u017edycky jsem musel odej\u00edt, jeliko\u017e pro m\u011b moc d\u00edvek nezbylo, musel jsem j\u00edt lovit jinam,“ p\u0159iznal.<\/div>\n
\n

„P\u0159eh\u00e1n\u00ed\u0161,“ za\u010dervenal se Bill.<\/p><\/div>\n

„Fajn, v\u017edycky jsem n\u011bjakou dostal, ale bylo to trochu slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed, ob\u010das si mi to zkomplikoval.“<\/div>\n
„No tak,“ nev\u011b\u0159il tomu Bill.<\/div>\n
„Stejn\u011b nev\u00edm, co se jim na tom tak l\u00edbilo,“ povzdechl si Tom a postavil se. „Jenom ses kroutil jak \u017e\u00ed\u017eala a v\u0161echny z toho byly hotov\u00fd!“ Zvedl ruce nad hlavu, zav\u0159el o\u010di a neumn\u011b se sna\u017eil parodovat Bill\u016fv tanec. P\u0159ehnan\u011b kroutil boky a teatr\u00e1ln\u011b vzdychal, a\u017e se Bill za\u010dervenal i na zadku. Byl to pro n\u011bj obzvl\u00e1\u0161t\u011b potupn\u00fd moment.<\/div>\n
„Nech toho!“ ok\u0159ikl ho s \u010derven\u00ed ve tv\u00e1\u0159i a hodil po n\u011bm pol\u0161t\u00e1\u0159. „Tak \u0161patn\u00fd to zas b\u00fdt nemohlo!“<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pravdu,“ p\u0159isv\u011bd\u010dil Tom a mr\u0161til po n\u011bm pol\u0161t\u00e1\u0159em, „bylo to je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed!“ P\u0159idrzle se usm\u00e1l, vzal sv\u016fj pol\u0161t\u00e1\u0159 a p\u0159itla\u010dil ho Billovi k obli\u010deji, kter\u00fd se pod n\u00edm za\u010dal sv\u00edjet a n\u011bco nesrozumiteln\u00e9ho \u0159\u00edkat.<\/div>\n
Tom na chvilku povolil, aby se mohl Bill nadechnout. Cht\u011bl se po n\u011bm je\u0161t\u011b n\u011bjak ohnat, ale Tom ho dr\u017eel p\u0159i\u0161pendlen\u00e9ho k posteli tak, \u017ee se skoro nemohl hnout. Mezi nimi byl jenom ten pol\u0161t\u00e1\u0159 a o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed, jak se situace vyhrot\u00ed d\u00e1l.<\/div>\n
\n

„Jestli se ti to tan\u010den\u00ed nel\u00edb\u00ed, taks to m\u011bl \u0159\u00edct rovnou, nemusels ho p\u0159edv\u00e1d\u011bt,“ ohradil se proti n\u011bmu a doufal, \u017ee to horko v jeho tv\u00e1\u0159\u00edch je zp\u016fsoben ned\u00e1vn\u00fdm nedostatkem vzduchu.<\/p><\/div>\n

„Ne\u0159ekl jsem, \u017ee se mi to nel\u00edb\u00ed,“ \u0159ekl Tom a nev\u011bdomky se na Billa p\u0159itiskl je\u0161t\u011b v\u00edc, p\u0159i\u010dem\u017e si na tv\u00e1\u0159i st\u00e1le udr\u017eel jakousi drzou grimasu. „Vlastn\u011b bych t\u011b cht\u011bl po\u017e\u00e1dat, jestli bys mi ho tu t\u0159eba nep\u0159edvedl\u2026?“ zap\u0159edl hlubok\u00fdm hlasem a Bill si pr\u00e1v\u011b uv\u011bdomil, \u017ee to horko nen\u00ed jen v jeho tv\u00e1\u0159\u00edch, ale rozl\u00e9v\u00e1 se po cel\u00e9m jeho t\u011ble a dost\u00e1v\u00e1 se zejm\u00e9na do jeho rozkroku.<\/div>\n
U\u017e cht\u011bl n\u011bco odv\u011btit, kdy\u017e se ve dve\u0159\u00edch objevil ten mlad\u00edk, co je m\u011bl prov\u00e9st.<\/div>\n
„V\u0161e v po\u0159\u00e1dku?“ optal se, kdy\u017e vid\u011bl, v jak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pozici se nach\u00e1zej\u00ed.<\/div>\n
Tom z Billa pomalu slezl a s velice vyrovnan\u00fdm pohledem odv\u011btil: „V naprost\u00e9m.“<\/div>\n
\n

Bill se trochu sesb\u00edral a vstal. V tuhle chv\u00edli m\u011bl v hlav\u011b solidn\u00ed zmatek. Sna\u017eil se n\u011bjak uklidnit, ale netu\u0161il jak. Prvn\u00ed mo\u017enost, kter\u00e1 ho napadla, byla cigareta.<\/p><\/div>\n

„Mimochodem, jsem Marcus,“ p\u0159edstavil se a lehce se pousm\u00e1l.<\/div>\n
„Marcusi,“ oslovil ho hned Bill, p\u0159i\u010dem\u017e se sna\u017eil skr\u00fdvat sv\u016fj lehce vyboulen\u00fd rozkrok, „sm\u00ed se tady kou\u0159it?“<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b v\u00e1m ani nebylo osmn\u00e1ct,“ upozornil ho. „Jasn\u011b\u017ee ne.“<\/div>\n
Bill si ho po\u0159\u00e1dn\u011b prohl\u00e9dl a opatrn\u011b za\u010dal: „Ty jsi taky ku\u0159\u00e1k, vi\u010f?“ \u00fapln\u011b ignoroval jeho nadechnut\u00ed, po n\u011bm\u017e m\u011bla n\u00e1sledovat ot\u00e1zka, jak to v\u00ed. Nenechal se p\u0159eru\u0161it. „U\u017e dlouho jsi nekou\u0159il, tak\u017ee v\u00ed\u0161, jak se asi c\u00edt\u00edm,“ pokra\u010doval. „Plat m\u00e1\u0161 dobr\u00fd, ale na cigarety dnes nem\u00e1\u0161. Znamen\u00e1 to tedy, \u017ee jsi ned\u00e1vno utratil v\u011bt\u0161\u00ed obnos pen\u011bz, \u017ee? Mysl\u00edm, \u017ee to m\u016f\u017ee b\u00fdt za n\u011bjakou kr\u00e1snou \u017eenu, jej\u00ed\u017e srdce bys cht\u011bl dob\u00fdt. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee to byla v\u010dera luxusn\u00ed ve\u010de\u0159e, m\u00e1m pravdu?“<\/div>\n
\n

Marcus jen ohromen\u011b vydechl. „Jak to v\u00ed\u0161? Jsi snad jasnovidec?“<\/p><\/div>\n

„Podle toho, jak si nerv\u00f3zn\u011b hraje\u0161 s prsty, m\u00e1m na mysli, jak neust\u00e1le bere\u0161 ten pap\u00edr mezi ukazov\u00e1\u010dek a prost\u0159edn\u00ed\u010dek, to sv\u011bd\u010d\u00ed o tom, \u017ee jsi ku\u0159\u00e1k. Tv\u00e9 nejist\u00e9 t\u011bk\u00e1n\u00ed o\u010dima sem a tam a taky tv\u016fj nepravideln\u00fd dech sv\u011bd\u010d\u00ed o tom, \u017ee jsi u\u017e dlouho nem\u011bl cigaretu. A tvoje sepran\u00e1, zmuchlan\u00e1 uniforma \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee \u017eije\u0161 s\u00e1m, ale jako str\u00e1\u017en\u00edk m\u00e1\u0161 plat dobr\u00fd, tak\u017ee bys na cigarety m\u00edt mohl. Ov\u0161em tv\u00e9 m\u00edrn\u011b vzp\u0159\u00edmen\u00e9 dr\u017een\u00ed t\u011bla a lehce zasn\u011bn\u00fd pohled a p\u0159ipitomn\u011bl\u00fd \u00fasm\u011bv sv\u011bd\u010d\u00ed o n\u011bjak\u00e9 \u017een\u011b. Je to jednoduch\u00e9, ud\u011bl\u00e1me tedy dohodu. D\u00e1m ti pen\u00edze na t\u0159i krabi\u010dky, dv\u011b si vezmu j\u00e1 a jednu ty, co \u0159\u00edk\u00e1\u0161. To zn\u00ed f\u00e9r, ne?“<\/p>\n

autor: SakuraUchihaHaruno13<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: SakuraUchihaHaruno13 Omlouv\u00e1m se, \u017ee jsem posledn\u00ed t\u0159i nebo \u010dty\u0159i t\u00fddny v\u016fbec nic nenapsala. Mus\u00edm se p\u0159iznat, odpo\u010d\u00edvala jsem a psan\u00ed \u0161lo tak trochu mimo m\u011b, na druhou stranu m\u00e1m te\u010f sv\u011b\u017e\u00ed mysl plnou n\u00e1pad\u016f, co\u017e se ur\u010dit\u011b odraz\u00ed v pokra\u010dov\u00e1n\u00ed t\u00e9hle<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[637],"tags":[],"class_list":["post-2318","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-posledni-andeluv-narek"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2318","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2318"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2318\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2318"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2318"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2318"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}