{"id":2319,"date":"2016-01-10T15:00:00","date_gmt":"2016-01-10T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2310"},"modified":"2016-01-10T15:00:00","modified_gmt":"2016-01-10T14:00:00","slug":"cassiopeia-30","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/01\/10\/cassiopeia-30\/","title":{"rendered":"Cassiopeia 30."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay
<\/strong> <\/p>\n

Dne\u0161n\u00ed d\u00edl je sv\u00fdm zp\u016fsobem speci\u00e1ln\u00ed, proto\u017ee p\u016fvodn\u011b m\u011bl b\u00fdt z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fdm d\u00edlem pov\u00eddky a po n\u011bm u\u017e nem\u011blo p\u0159ij\u00edt v\u016fbec nic. Pl\u00e1ny se m\u011bn\u00ed, stejn\u011b tak jako lid\u00e9 a j\u00e1 tomuhle p\u0159\u00edb\u011bhu propadla mnohem v\u00edc, ne\u017e jsem se na za\u010d\u00e1tku odv\u00e1\u017eila p\u0159edpokl\u00e1dat. Dal mi toho mnohem v\u00edc, ne\u017e jsem doufala a stejn\u011b tak jsem do n\u011bj i j\u00e1 vlo\u017eila velk\u00fd kus sebe samotn\u00e9, se kter\u00fdm se mi je\u0161t\u011b nechce lou\u010dit.<\/em> Z cel\u00e9ho srdce p\u0159eji kr\u00e1sn\u00e9 po\u010dten\u00ed!<\/em><\/div>\n

<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Byla p\u016flnoc. Z nebe se spou\u0161t\u011bly velk\u00e9 sn\u011bhov\u00e9 vlo\u010dky, kter\u00e9 na pozad\u00ed noci bled\u011b z\u00e1\u0159ily. Byly lehou\u010dk\u00e9 skoro jako p\u00e1p\u011b\u0159\u00ed, pohupovaly se ve v\u011btru, kter\u00fd si s nimi pohr\u00e1val a odn\u00e1\u0161el je do v\u0161ech stran, do v\u0161ech kout\u016f, dokonce i t\u011bch, kter\u00e9 byly za jin\u00fdch okolnost\u00ed tmav\u00e9 a opu\u0161t\u011bn\u00e9. N\u011bkter\u00e9 se hned po dopadu rozt\u0159\u00ed\u0161tily na mal\u00e9 \u010d\u00e1ste\u010dky a po chv\u00edli vytvo\u0159ily tekut\u00fd krystal, v n\u011bm\u017e se jako v pr\u016fzra\u010dn\u00e9m zrcadle odr\u00e1\u017eel svit m\u011bs\u00edce, jin\u00e9 m\u011bly to \u0161t\u011bst\u00ed st\u00e1t se sou\u010d\u00e1st\u00ed hust\u00e9 b\u00edl\u00e9 p\u0159ikr\u00fdvky pokr\u00fdvaj\u00edc\u00ed chodn\u00edky, cesty, zahrady i st\u0159echy \u0159ad mal\u00fdch domk\u016f. Byla to n\u00e1dhern\u00e1 pod\u00edvan\u00e1.<\/em> Opu\u0161t\u011bn\u00fdmi ulicemi se neslo pouze hv\u00edzd\u00e1n\u00ed v\u011btru a \u0161evelen\u00ed poletuj\u00edc\u00edch vlo\u010dek, noc se zd\u00e1la b\u00fdt klidn\u00e1. Byly V\u00e1noce.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Na odvr\u00e1cen\u00e9m konci vsi se ve zch\u00e1tral\u00e9m dom\u011b na konci ulice rozsv\u00edtilo sv\u011btlo. Zd\u00e1lo se, \u017ee tenhle d\u016fm tak n\u011bjak nezapad\u00e1 mezi ty ostatn\u00ed, jako by ani nebyl sou\u010d\u00e1st\u00ed ob\u00fdvan\u00e9ho komplexu; postr\u00e1dal sv\u011bt\u00e9lkuj\u00edc\u00ed v\u00fdzdobu, nez\u00e1\u0159il v\u0161emi barvami jako jeho soused\u00e9, na zdech nevisely girlandy v\u00e1no\u010dn\u00edch r\u016f\u017e\u00ed a na dve\u0159\u00edch nebyl v\u011bnec z jehli\u010d\u00ed a borovicov\u00fdch \u0161i\u0161ek. V oknech na p\u0159\u00edzem\u00ed blikalo slab\u00e9 sv\u011btlo, ale nepoch\u00e1zelo ze \u017e\u00e1rovek na v\u00e1no\u010dn\u00edm stromku, ale z po\u0159adu, kter\u00fd zrovna prob\u00edhal v televizi. Skrz pootev\u0159en\u00e9 okno ven pronikal hlasit\u00fd mu\u017esk\u00fd \u0159ev a zvuky t\u0159\u00ed\u0161t\u00edc\u00edho se skla. Jen o n\u011bco pozd\u011bji ze dve\u0159\u00ed vyb\u011bhla drobn\u00e1 postava, rozb\u011bhla se a ut\u00edkala ke d\u0159ev\u011bn\u00e9mu plotu. D\u00edt\u011b zpam\u011bti p\u0159ib\u011bhlo k otvoru v m\u011bkk\u00e9m hnij\u00edc\u00edm d\u0159ev\u011b, proklouzlo ven a rozb\u011bhlo se do noci.<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Mal\u00fd chlapec se t\u0159\u00e1sl od hlavy a\u017e k pat\u011b, na sob\u011b m\u011bl jen tepl\u00e1ky, pleten\u00fd svetr a star\u00e9 pantofle, kter\u00e9 se na n\u011bkter\u00fdch m\u00edstech rozpadaly a propou\u0161t\u011bly sn\u00edh a chlad zem\u011b, po kter\u00e9 tak rychle b\u011b\u017eel. Objal se kolem ramen ve snaze zah\u0159\u00e1t se, ale bylo to marn\u00e9. Zima byla ne\u00faprosn\u00e1 a d\u00edt\u011b drobn\u00e9, huben\u00e9 a je\u0161t\u011b ke v\u0161emu tak nevhodn\u011b oble\u010den\u00e9. V\u011bd\u011bl, \u017ee by m\u011bl zastavit a vr\u00e1tit se, vr\u00e1tit se dom\u016f a mo\u017en\u00e1 by to skute\u010dn\u011b i ud\u011blal, pokud by n\u011bjak\u00fd domov m\u011bl. Nezastavoval se, silou v\u016fle nutil sv\u00e9 zmrzl\u00e9 kon\u010detiny k pohybu, jeho pulz se zdvojn\u00e1sobil, kdy\u017e p\u0159ib\u011bhl k \u00fapat\u00ed kopce a poprv\u00e9 od chv\u00edle, co vy\u0161el z domu, zvedl hlavu a zahled\u011bl se p\u0159ed sebe. M\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed sv\u011btlo oz\u00e1\u0159ilo jeho bledou, t\u00e9m\u011b\u0159 sn\u011bhovou tv\u00e1\u0159, kter\u00e1 byla pozna\u010dena lidskou krutost\u00ed, a na n\u011bkter\u00fdch m\u00edstech se r\u00fdsovaly fialov\u00e9 podlitiny. Z koutku \u00fast mu vyt\u00e9kala krev stejn\u011b jako slzy z o\u010d\u00ed, ve kter\u00fdch ukr\u00fdval nevinnost cel\u00e9ho sv\u011bta.<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
\n

Uplakan\u00fdma o\u010dima sledoval vysokou horu zmrzl\u00e9 hl\u00edny, obrysy strom\u016f, jejich\u017e vrcholky se lehce proh\u00fdbaly ve v\u011btru a v\u011btve jako dlouh\u00e9 chladn\u00e9 prsty natahovaly k nebi, jako by se tou\u017eily dotknout m\u011bs\u00edce. I on po tom zatou\u017eil. Zhluboka se nadechl, je\u0161t\u011b v\u00edce se zamotal do roztahan\u00e9ho svetru a s novou vervou se pustil do \u0161plh\u00e1n\u00ed. Spodn\u00ed polovinu t\u011bla u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 nec\u00edtil, prsty na ruk\u00e1ch m\u011bl zk\u0159ehl\u00e9 a ztuhl\u00e9, sotva dok\u00e1zal rozev\u0159\u00edt dla\u0148. Sna\u017eil se s\u00e1m sebe p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee pokud se mu poda\u0159\u00ed vy\u0161plhat a\u017e \u00fapln\u011b nahoru, pokud se mu poda\u0159\u00ed p\u0159ibl\u00ed\u017eit se k t\u011bm zvl\u00e1\u0161tn\u00edm strom\u016fm, bude se tak\u00e9 moct dotknout m\u011bs\u00edce. Bude moct b\u00fdt alespo\u0148 na chv\u00edli \u0161\u0165astn\u00fd.<\/em><\/div>\n
Zrovna kdy\u017e byl v p\u016fli stoup\u00e1n\u00ed do kopce, proplula mu mysl\u00ed podivn\u00e1 my\u0161lenka. Zasnil se a p\u0159edstavil si, \u017ee je m\u011bs\u00edc kouzeln\u00fd. P\u0159edstavoval si, jak se mu nakonec poda\u0159\u00ed vy\u0161plhat a\u017e na vrchol a m\u011bs\u00edc bude tak okouzlen jeho snahou a vytrvalost\u00ed, \u017ee mu spln\u00ed jedno p\u0159\u00e1n\u00ed. Co bych si m\u011bl p\u0159\u00e1t? P\u0159em\u00fd\u0161lel, zat\u00edmco d\u00e1l stoupal se sn\u011bhem bi\u010duj\u00edc\u00edm jeho dobit\u00fd obli\u010dej.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Jednalo se o n\u011bkolik metr\u016f stoup\u00e1n\u00ed do kopce, ale pro tak mal\u00e9 d\u00edt\u011b to byl t\u00e9m\u011b\u0159 nezdolateln\u00fd c\u00edl. Pantofle ve tvaru ps\u00ed hlavy, kter\u00e9 dostal loni k narozenin\u00e1m od soused\u016f, kte\u0159\u00ed se nad n\u00edm slitovali a v\u011bnovali mu n\u011bjak\u00e9 oble\u010den\u00ed a hra\u010dky po sv\u00fdch star\u0161\u00edch d\u011btech, byly sice roztomil\u00e9, ale na sn\u011bhu byla jejich podr\u00e1\u017eka a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 kluzk\u00e1 a ka\u017ed\u00fd Bill\u016fv krok byl nestabiln\u00ed a n\u00e1ro\u010dn\u00fd. Zd\u00e1lo se to jako cel\u00e1 v\u011b\u010dnost, co kone\u010dn\u011b vystoupil a\u017e na vrchol, op\u0159el se o nejbli\u017e\u0161\u00ed jehli\u010dnan a se sklon\u011bnou hlavou chv\u00edli odpo\u010d\u00edval, dokud se jeho dech nevr\u00e1til do p\u016fvodn\u00ed frekvence.<\/em><\/div>\n

Kdy\u017e se tak stalo, narovnal se a zad\u00edval se z kopce. Zd\u00e1lo se, \u017ee mu cel\u00e1 ves le\u017e\u00ed u nohou. Ledov\u00e9 ruce si p\u0159ilo\u017eil k chv\u011bj\u00edc\u00edm se rt\u016fm a vydechl na n\u011b proud hork\u00e9ho vzduchu. Kdyby nebyla takov\u00e1 zima, z\u016fstal by tam. Z\u016fstal by na kopci v obklopen\u00ed zasn\u011b\u017een\u00fdch strom\u016f a m\u011bs\u00edce, mo\u017en\u00e1 by se pozd\u011bji zatoulal do les\u016f, kamkoliv, jen aby se nemusel vr\u00e1tit na m\u00edsto, odkud p\u0159ed chv\u00edli utekl. Stejn\u011b by nikomu nechyb\u011bl. Jeho rodi\u010d\u016fm by se jen ulevilo. Tak pro\u010d to neud\u011blat?<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Zav\u0159el o\u010di. T\u0159esouc\u00ed se po cel\u00e9m t\u011ble rozpa\u017eil zcela ztuhl\u00e9 ruce, \u0161pi\u010dky prst\u016f natahoval ze v\u0161ech sil, stejn\u011b jako stromy sv\u00e9 v\u011btve. Nato\u010dil tv\u00e1\u0159 k nebi a pootev\u0159el \u00fasta. Dotek zimy na jeho obli\u010deji byl p\u00e1liv\u00fd, sn\u00edh \u0161t\u00edpal jeho tv\u00e1\u0159e, nutil jej uh\u00fdbat mu a t\u0159\u00e1st se po\u0159\u00e1d v\u00edc, a z\u00e1rove\u0148 byl jako pohlazen\u00ed. Zp\u016fsoboval, \u017ee u\u017e v\u00edce nec\u00edtil bolest, zmizela, jako by ani nikdy nebyla.<\/em><\/div>\n

Billovo srdce se roztlouklo o pozn\u00e1n\u00ed rychleji a jeho m\u011blk\u00fd dech se prohloubil, jak se dal do pohybu a rozto\u010dil sv\u00e9 promrzl\u00e9 t\u011blo kolem vlastn\u00ed osy. To\u010dil se na m\u00edst\u011b, polykal velk\u00e9 sn\u011bhov\u00e9 vlo\u010dky a vyhnal si z hlavy ve\u0161ker\u00e9 my\u0161lenky. Nemyslel na to, \u017ee se bude muset vr\u00e1tit, myslel jen na to, co m\u011bl v t\u00e9hle chv\u00edli, na to, co mu nikdo nemohl vz\u00edt. To\u010dil se, a kdy\u017e po n\u011bkolika vte\u0159in\u00e1ch otev\u0159el o\u010di, cel\u00fd sv\u011bt se ot\u00e1\u010del spolu s n\u00edm. Okoln\u00ed sv\u011bt ztratil sv\u00e9 jasn\u00e9 rysy, v\u0161echno se sl\u00e9valo dohromady, jen vlo\u010dky dopadaj\u00edc\u00ed na jeho tv\u00e1\u0159, hoj\u00edc\u00ed jeho r\u00e1ny, vid\u011bl jasn\u011b a z\u0159eteln\u011b.<\/em><\/div>\n
M\u011bs\u00edc vysly\u0161el jeho prosbu a v okam\u017eiku, kdy m\u011bl plakat a strachovat se z n\u00e1vratu dom\u016f, zp\u016fsobil, \u017ee se c\u00edtil \u0161\u0165astn\u00fd. Tan\u010dil spole\u010dn\u011b se sn\u011bhov\u00fdmi vlo\u010dkami, to\u010dil se s pohledem up\u0159en\u00fdm na nebe a poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b spat\u0159il hv\u011bzdy na m\u00edstech, kde \u017e\u00e1dn\u00e9 nebyly.<\/em><\/div>\n
\n

\u2026<\/p><\/div>\n

\n

„Bille?“<\/p><\/div>\n

Bill, zcela konsternov\u00e1n t\u00edm, co pr\u00e1v\u011b vyslovil, z\u00edral do Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00e9 se zd\u00e1ly b\u00fdt jeho ne\u010dekan\u00fdm vyzn\u00e1n\u00edm stejn\u011b p\u0159ekvapen\u00e9 jako on s\u00e1m. M\u011bl pocit, \u017ee se v\u0161echno kolem n\u011bj ot\u00e1\u010d\u00ed, \u017ee sv\u011bt zrychlil nebo mo\u017en\u00e1 zpomalil na frekvenci, kter\u00e1 nebyla \u00fam\u011brn\u00e1 t\u00e9 Billov\u011b. Jako by nebyl sou\u010d\u00e1st\u00ed p\u0159\u00edtomnosti a \u010d\u00e1st n\u011bho z\u016fstala zakl\u00edn\u011bn\u00e1 ve vzpom\u00ednk\u00e1ch.<\/div>\n
„Bille, co jsi to pr\u00e1v\u011b\u2026“<\/div>\n
Bill neodpov\u011bd\u011bl. Neodpov\u011bd\u011bl, i kdy\u017e vlastn\u011b ani nebylo na co odpov\u00eddat, proto\u017ee nebyla polo\u017eena \u017e\u00e1dn\u00e1 ot\u00e1zka. Hled\u011bli na sebe neschopni pohybu, vp\u00edjeli se pohledy jeden do druh\u00e9ho; bylo to intenzivn\u00ed a hlubok\u00e9 a vyt\u011bsnilo to z jejich mysl\u00ed v\u0161echno ostatn\u00ed. Billovi bylo do pl\u00e1\u010de. P\u0159i pohledu na Toma se mu sv\u00edralo srdce, vid\u011bl nebe a velk\u00e9 sn\u011bhov\u00e9 vlo\u010dky, skoro a\u017e c\u00edtil p\u00e1len\u00ed ve tv\u00e1\u0159\u00edch a slabost v kon\u010detin\u00e1ch. Celkov\u011b se c\u00edtil slab\u00fd a zraniteln\u00fd, m\u011bl pocit, \u017ee mu sv\u00fdmi slovy daroval velk\u00fd kus sebe sam\u00e9ho, \u017ee se t\u00edm zcela odhalil, ztratil sv\u016fj pomysln\u00fd obrann\u00fd \u0161t\u00edt a vystavil se p\u0159\u00edpadn\u00e9 bolesti.<\/div>\n
Tom byl jako zima. I jeho pohled p\u00e1lil a bodal, zp\u016fsoboval Billovi bolest, o kter\u00e9 nikdy p\u0159edt\u00edm nesly\u0161el, s n\u00ed\u017e se nikdy p\u0159edt\u00edm nesetkal, bolest rozprost\u00edraj\u00edc\u00ed se uprost\u0159ed jeho hrudn\u00edku, tu, kter\u00e1 jej nutila lapat po dechu a na jazyk mu pokl\u00e1dala n\u011b\u017en\u00e1 vyzn\u00e1n\u00ed l\u00e1sky.<\/div>\n
\n

„Bille, pros\u00edm\u2026 co jsi to pr\u00e1v\u011b \u0159ekl?“<\/p><\/div>\n

Tom se naklonil je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e a Bill tak fascinovan\u011b hled\u011bl na dlouh\u00e9 \u0159asy lemuj\u00edc\u00ed jeho o\u010di, na t\u011b\u017ek\u00e1 v\u00ed\u010dka odhaluj\u00edc\u00ed pohled d\u00edt\u011bte. Zakroutil hlavou. Nemohl. Nemohl to \u0159\u00edct. Nemohl \u0159\u00edct v\u016fbec nic, proto\u017ee Tom mu to nedovolil. Hr\u00e1l si s jeho mysl\u00ed a nejen s n\u00ed. I Billovo t\u011blo mu le\u017eelo u nohou a plnilo jeho nevysloven\u00e9 rozkazy. \u017d\u00e1dal jej, aby se Bill t\u0159\u00e1sl a Bill to ud\u011blal. Nutil jeho srdce tlouct rychleji a to se jako na povel rozbu\u0161ilo o pozn\u00e1n\u00ed rychleji.<\/div>\n
„Pros\u00edm\u2026 \u0159ekni to,“ vydechl mu Tom na rty t\u0159esouc\u00edm se hlasem. V o\u010d\u00edch m\u011bl slzy a Bill si jich v\u0161iml mnohem d\u0159\u00edv, ne\u017e se sta\u010dily vyklubat na sv\u011bt. Nat\u00e1hl ruku a kone\u010dky prst\u016f von\u00edc\u00edmi po levanduli pohladil jeho h\u0159ejivou tv\u00e1\u0159. Zhluboka se nadechl a zadr\u017eel dech.<\/div>\n
„Miluju t\u011b,“ p\u00edpl a vydechl. Najednou to bylo tak snadn\u00e9 a tolik osvobozuj\u00edc\u00ed. Sarah m\u011bla pravdu. Kdy\u017e u\u017e to jednou vyslovil, m\u011bl nutk\u00e1n\u00ed opakovat to po\u0159\u00e1d dokola.<\/div>\n
Tom\u016fv obli\u010dej se jen kousek od toho jeho rozz\u00e1\u0159il dojet\u00edm. „Miluje\u0161 m\u011b?“ zeptal se m\u011bkce a tak ti\u0161e, aby to sly\u0161el jen Bill, jeho obo\u010d\u00ed vyst\u0159elilo vzh\u016fru a dodalo v\u00fdrazu jeho obli\u010deje n\u00e1dech nev\u011b\u0159\u00edcnosti.<\/div>\n
\n

Bill zvl\u00e1dl jen p\u0159ik\u00fdvnout a s\u00e1m zru\u0161il mezeru d\u011bl\u00edc\u00ed jejich rty. Pol\u00edbil Toma se v\u0161\u00ed n\u011bhou, kter\u00e9 byl schopen, dotkl se jeho tv\u00e1\u0159e a pod prsty uc\u00edtil vlhko. Odt\u00e1hl se od n\u011bj a zahled\u011bl se na mokrou cesti\u010dku na Tomov\u011b lev\u00e9 l\u00edci, kterou vytvo\u0159ila jedin\u00e1 slza. Jedna jedin\u00e1 slza se stala symbolem v\u0161eho. Byla tekut\u00fdm krystalem, v n\u011bm\u017e se odr\u00e1\u017eelo v\u0161e, \u010d\u00edm museli spole\u010dn\u011b proj\u00edt, ne\u017e se do\u010dkali tohohle okam\u017eiku. Symbolizovala Tomovy nejtajn\u011bj\u0161\u00ed touhy a obavy, i to, jak dlouho na n\u011bj \u010dekal a jak bolestiv\u00e9 tohle \u010dek\u00e1n\u00ed b\u00fdvalo.<\/p><\/div>\n

Kdy\u017e Andreas o n\u011bkolik minut pozd\u011bji zastavil na \u010derven\u00e9, nyn\u00ed kone\u010dn\u011b v jejich m\u011bst\u011b, jen n\u011bkolik stovek metr\u016f od dobr\u00e9ho j\u00eddla, tepl\u00fdch postel\u00ed a tolik vytou\u017een\u00e9ho odpo\u010dinku, nemohl uv\u011b\u0159it sv\u00fdm o\u010d\u00edm a zd\u00e1lo se, \u017ee pejsek sed\u00edc\u00ed na sedadle spolujezdce tak\u00e9 ne, proto\u017ee se posadil a zv\u011bdav\u011b se rozhl\u00ed\u017eel kolem sebe. Nejd\u0159\u00edv si myslel, \u017ee se mu to jen zd\u00e1lo, ale kdy\u017e se pozorn\u011bji zad\u00edval na p\u00e1p\u011b\u0159\u00ed poletuj\u00edc\u00ed na pozad\u00ed noci, zjistil, \u017ee se skute\u010dn\u011b jedn\u00e1 o drobounk\u00e9 sn\u011bhov\u00e9 vlo\u010dky. Po\u010das\u00ed muselo ze\u0161\u00edlet. Byla p\u0159eci polovina dubna, a kdy\u017e vyj\u00ed\u017ed\u011bli z m\u011bsta, nic nenasv\u011bd\u010dovalo tomu, \u017ee by se m\u011bl spustit sn\u00edh.<\/div>\n
\n

Uchechtl se, zakroutil hlavou a pohl\u00e9dl do zp\u011btn\u00e9ho zrc\u00e1tka, aby na to upozornil i Toma s Billem. Z jeho pootev\u0159en\u00fdch \u00fast v\u0161ak vy\u0161el jen jak\u00fdsi hlasit\u00fd povzdech. Nebyl p\u0159ipraven na to, co uvid\u00ed, nebo sp\u00ed\u0161 na to, co to s n\u00edm ud\u011bl\u00e1.<\/p><\/div>\n

Ani jeden z nich mu nev\u011bnoval pozornost. Se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima se t\u0159\u00e1sli jeden druh\u00e9mu v n\u00e1ru\u010d\u00ed, l\u00edbali se a Andreas byl schopen soust\u0159edit se pouze na to, co dan\u00fd okam\u017eik prov\u00e1d\u011bl s Billov\u00fdm obli\u010dejem. D\u00edval se, jak odevzdan\u011b zakl\u00e1n\u00ed hlavu pod silou Tomov\u00fdch polibk\u016f, jak se mu m\u00edsty krabat\u00ed \u010delo soust\u0159ed\u011bn\u00edm a jak se do polibk\u016f usm\u00edv\u00e1. Tom sklouzl sv\u00fdmi rty na Bill\u016fv krk a Bill pla\u0161e odvr\u00e1til tv\u00e1\u0159, odhaluje tak svou sn\u011bhovou k\u016f\u017ei. Jeho o\u010di upoutalo d\u011bn\u00ed za okny a Andreas si v\u0161iml, jak se v nich n\u011bkolik vte\u0159in zra\u010dilo p\u0159ekvapen\u00ed a z\u00e1blesk n\u011b\u010deho smutn\u00e9ho, n\u011b\u010deho, co neum\u011bl identifikovat. Jen o vte\u0159inku pozd\u011bji Bill zav\u0159el o\u010di a v\u011bnoval sn\u011bhu za okny om\u00e1men\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
\n

Pot\u00e9, co se na semaforu rozsv\u00edtila zelen\u00e1, dupnul na plyn a rozjel se sm\u011brem k Billovu s\u00eddli\u0161ti. Opravdu doufal, \u017ee si pamatuje cestu, proto\u017ee m\u011bl v \u00famyslu rad\u011bji donekone\u010dna bloudit ulicemi, ne\u017e by m\u011bl p\u0159eru\u0161it jejich spole\u010dnou chv\u00edli a zeptat se na cestu. Myslel na v\u0161echny ty v\u00fdmysly, kter\u00e9 o Billovi kolovaly po cel\u00e9 \u0161kole. Na to, jak si o n\u011bm studenti \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee nen\u00ed opravdov\u00fdm \u010dlov\u011bkem, naz\u00fdvaj\u00ed jej robotem a vym\u00fd\u0161lej\u00ed si f\u00f3ry o tom, \u017ee nen\u00ed poh\u00e1n\u011bn tlukotem sv\u00e9ho srdce, ale elekt\u0159inou. Andrease bodlo v \u017ealudku. Pr\u00e1v\u011b se p\u0159esv\u011bd\u010dil, \u017ee je stejn\u00fdm \u010dlov\u011bkem jako v\u0161ichni ostatn\u00ed.<\/p><\/div>\n

Vid\u011bl jeho srdce, vid\u011bl jej v jeho o\u010d\u00edch a v \u00fasm\u011bvu, v tom, jak se Toma dot\u00fdkal a jak\u00fdm zp\u016fsobem se odevzd\u00e1val jeho dotek\u016fm. Bylo mnohem l\u00e1skypln\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e \u010dekal. Mnohem k\u0159eh\u010d\u00ed, ne\u017e doufal. Mnohem opravdov\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e si um\u011bl p\u0159edstavit.<\/div>\n
\n

\u2026<\/p><\/div>\n

\n

„BILLE!“<\/p><\/div>\n

Tom s \u00fasm\u011bvem na rtech post\u00e1val u dve\u0159\u00ed a sledoval Georga, kter\u00fd s rozb\u011bhem sko\u010dil kolem Billova krku, siln\u011b jej zm\u00e1\u010dkl v objet\u00ed a p\u0159itiskl na sv\u00e9 t\u011blo. Bill se ti\u0161e zachichotal a upozornil jej, \u017ee nem\u016f\u017ee d\u00fdchat, ale Georg si toho v\u016fbec nev\u0161\u00edmal a stiskl jej je\u0161t\u011b o n\u011bco siln\u011bji.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se,“ vydechl mu do vlas\u016f a vz\u00e1p\u011bt\u00ed za\u010dal chrlit jednu omluvu za druhou. „Tolik se omlouv\u00e1m. Je to v\u0161echno jen moje vina. Nem\u011bl jsem to na tebe jen tak vybafnout, m\u011bl jsem t\u011b na to p\u0159ipravit, p\u0159istupovat k tomu pomalu a s rozumem\u2026“<\/div>\n
„Geo,“ Bill se pousm\u00e1l a v\u011bnoval mu hrav\u00fd pohlavek. „Ty k ni\u010demu nep\u0159istupuje\u0161 pomalu a s rozumem.“<\/div>\n
„No, tak bych m\u011bl kone\u010dn\u011b za\u010d\u00edt,“ \u0159ekl nezvykle rozt\u0159esen\u00fdm hlasem a je\u0161t\u011b jednou Billa stiskl p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se odt\u00e1hl a pozorn\u011b si jej prohl\u00e9dl. Neu\u0161la mu mod\u0159ina pod okem ani roztr\u017een\u00fd ret, hodil o\u010dkem po Tomovi, kter\u00fd jen jemn\u011b zakroutil hlavou, a tak se rozhodl poslechnout a nevypt\u00e1vat se. M\u00edsto toho Billa p\u0159\u00e1telsky pohladil po vlasech a prol\u00e9tl jeho obli\u010dej provinil\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„Opravdu m\u011b to mrz\u00ed.“<\/div>\n
„To nic. Nen\u00ed to jen tvoje vina. Za v\u0161echno si m\u016f\u017eu s\u00e1m. Jednal jsem bezmy\u0161lenkovit\u011b a nezodpov\u011bdn\u011b.“<\/div>\n
„No\u2026 i ty jsi jen \u010dlov\u011bk. Jednou to p\u0159ij\u00edt muselo.“<\/div>\n
\n

Tom pobaven\u011b zakroutil hlavou a vz\u00e1p\u011bt\u00ed p\u0159ekvapen\u011b vydechl, jakmile si i on vyslou\u017eil siln\u00e9 objet\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Co to bylo?“ zeptal se se sm\u00edchem, kdy\u017e jej Georg kone\u010dn\u011b pustil.<\/div>\n
„To bylo d\u011bkuju<\/em>,“ \u0159ekl mnohem v\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00edm t\u00f3nem, ne\u017e by Tom od Georga o\u010dek\u00e1val. V Georgov\u00fdch o\u010d\u00edch podruh\u00e9 v \u017eivot\u011b spat\u0159il z\u00e1blesk slz a uv\u011bdomil si, \u017ee pro n\u011bj Bill v jednom sm\u011bru znamen\u00e1 tot\u00e9\u017e, co pro n\u011bj. Byl jejich jedinou opravdovou rodinou a to je nutilo \u0161\u00edlet, pokud mu hrozilo nebezpe\u010d\u00ed.<\/div>\n
Bill se pomalu p\u0159esunul ke gau\u010di a posadil se. Tehdy si uv\u011bdomil, \u017ee mu n\u011bco chyb\u00ed. Rozhl\u00e9dl se kolem sebe, naslouchal nezvykl\u00e9mu tichu a p\u0159ekvapen\u011b zamrkal.<\/div>\n
„Kde je Beth?“ zeptal se Georga, kter\u00fd se mezit\u00edm p\u0159esunul do kuchyn\u011b a chlubil se skv\u011blou ve\u010de\u0159\u00ed, kterou pro n\u011b p\u0159ipravil.<\/div>\n
„P\u0159ed chv\u00edl\u00ed usnula. Nemohla se t\u011b do\u010dkat. Trvalo v\u00e1m to d\u00e9le, ne\u017e jsme \u010dekali.“<\/div>\n
„Dnes na ni nem\u00e1m \u0161t\u011bst\u00ed,“ povzdechl si Bill a sehnul se, aby si mohl rozv\u00e1zat tkani\u010dky od bot. Tom byl v okam\u017eiku u n\u011bj, kle\u010del u jeho nohou a s pobaven\u00fdm \u00fasm\u011bvem odh\u00e1n\u011bl Billovu levou ruku.<\/div>\n
„U\u017eije\u0161 si ji z\u00edtra,“ \u0159ekl ti\u0161e a zad\u00edval se na n\u011bj. „Z\u00edtra m\u00e1me jen jednu p\u0159edn\u00e1\u0161ku. M\u011bl bys z\u016fstat doma a odpo\u010dinout si.“<\/div>\n
Bill si znovu povzdechl. Nechystal se protestovat. Skute\u010dn\u011b si p\u0159i\u0161el unaven\u00fd a slab\u00fd a v\u011bd\u011bl, co mu pom\u016f\u017ee.<\/div>\n
„Z\u016fstane\u0161 se mnou?“ zeptal se nesm\u011ble.<\/div>\n
„P\u00e1ni.“ Tom se narovnal a hrav\u011b Billa l\u00edbl na krk. „Nav\u00e1d\u00ed\u0161 m\u011b k tomu, abych se ulil ze \u0161koly. Ty jsi ale zlobiv\u00fd kluk,“ zavrn\u011bl mu do k\u016f\u017ee a vz\u00e1p\u011bt\u00ed se vesele rozesm\u00e1l.<\/div>\n
\n

Bill se zachichotal a najednou zv\u00e1\u017en\u011bl. „Po\u010dkej,“ vydechl.<\/p><\/div>\n

„Co se stalo?“ zeptal se Tom, to u\u017e byl ale Bill na nohou a t\u00e1hl jej ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„Nic jen\u2026 mus\u00edm n\u011bco ud\u011blat,“ vysv\u011btlil Bill s tajemn\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech a Tom se v\u00edc neptal. N\u00e1sledoval jej ze dve\u0159\u00ed, je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d n\u00e1dhern\u011b mimo z toho, co se stalo v aut\u011b. Nach\u00e1zel se ve stavu, kdy by pro Billa ud\u011blal cokoliv na sv\u011bt\u011b, tedy ne \u017ee by to za jin\u00fdch okolnost\u00ed neud\u011blal, a tak v\u016fbec neprotestoval, kdy\u017e je Bill znovu vyt\u00e1hl do zimy. Tom se v\u00edce zachumlal do bundy, kterou m\u011bl na sob\u011b, a s jiskrou v o\u010d\u00edch sledoval Billovo po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
Bill ud\u011blal n\u011bkolik krok\u016f a zastavil na chodn\u00edku vedouc\u00edmu k d\u011btsk\u00e9mu h\u0159i\u0161ti. Ne\u010dekan\u00fd chlad nutil jeho t\u011blo t\u0159\u00e1st se, ale byl to zn\u00e1m\u00fd pocit a stejn\u011b kr\u00e1sn\u00fd jako tenkr\u00e1t. Jednal zcela impulzivn\u011b. Jeho srdce tlouklo a dech se prohluboval, kdy\u017e zav\u0159el o\u010di, rozpa\u017eil ruce a nato\u010dil tv\u00e1\u0159 k nebi. Rozto\u010dil se a ve\u0161ker\u00e1 bolest znenad\u00e1n\u00ed zmizela. Usm\u00e1l se a jeho \u00fasm\u011bv je\u0161t\u011b povyrostl, jakmile kolem bok\u016f jen o n\u011bco pozd\u011bji uc\u00edtil stisk Tomov\u00fdch rukou a uv\u011bdomil si, \u017ee se ot\u00e1\u010d\u00ed spole\u010dn\u011b s n\u00edm. Sm\u00e1li se, kdy\u017e nakonec skon\u010dili na zemi, Bill dopadl na Toma a jejich kon\u010detiny se do sebe zamotaly.<\/div>\n
„Jsi bl\u00e1zen,“ sm\u00e1l se Tom a d\u00edval se na Billovu tv\u00e1\u0159, kter\u00e1 se je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d ot\u00e1\u010dela, ostatn\u011b jako v\u0161echno kolem nich. Dotkl se j\u00ed, zachytil jeho v\u016fni a zv\u00e1\u017en\u011bl. „A j\u00e1 jsem bl\u00e1zen do tebe.“<\/div>\n
Bill oto\u010dil hlavu a l\u00e1skypln\u011b pol\u00edbil Tomovu dla\u0148. Pohl\u00e9dl mu do o\u010d\u00ed. Podruh\u00e9 v \u017eivot\u011b spat\u0159il hv\u011bzdy na m\u00edst\u011b, kde \u017e\u00e1dn\u00e9 nebyly.<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Dne\u0161n\u00ed d\u00edl je sv\u00fdm zp\u016fsobem speci\u00e1ln\u00ed, proto\u017ee p\u016fvodn\u011b m\u011bl b\u00fdt z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fdm d\u00edlem pov\u00eddky a po n\u011bm u\u017e nem\u011blo p\u0159ij\u00edt v\u016fbec nic. Pl\u00e1ny se m\u011bn\u00ed, stejn\u011b tak jako lid\u00e9 a j\u00e1 tomuhle p\u0159\u00edb\u011bhu propadla mnohem v\u00edc, ne\u017e jsem se na za\u010d\u00e1tku<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[625],"tags":[],"class_list":["post-2319","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-cassiopeia"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2319","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2319"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2319\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2319"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2319"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2319"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}