{"id":2322,"date":"2016-01-08T16:00:00","date_gmt":"2016-01-08T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2313"},"modified":"2016-01-08T16:00:00","modified_gmt":"2016-01-08T15:00:00","slug":"dny-vsedniho-nepokoje-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/01\/08\/dny-vsedniho-nepokoje-13\/","title":{"rendered":"Dny v\u0161edn\u00edho nepokoje 13."},"content":{"rendered":"
autor: Ann<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Cenn\u00e1 rada
<\/strong><\/p>\n

Zamy\u0161len\u00fd pohled up\u00edral do stropu a na \u010dele mu vystoupilo n\u011bkolik vr\u00e1sek. Jak t\u011b\u017ek\u00e9 m\u016f\u017ee b\u00fdt n\u011bco, co se jev\u00ed b\u00fdt jednoduch\u00e9? Touto ot\u00e1zkou se zab\u00fdval u\u017e dlouho. A st\u00e1le nep\u0159ich\u00e1zel na kloudnou odpov\u011b\u010f. Je snad trestn\u00e9 br\u00e1t to, co se naskytne, kdy\u017e to bude znamenat, \u017ee nikomu neubl\u00ed\u017e\u00ed? Nebo by bylo spr\u00e1vn\u00e9 p\u0159ej\u00edt k n\u00e1sil\u00ed a br\u00e1t si jednodu\u0161e to, co cht\u011bl? O tom pochyboval. A u nikoho se nesetk\u00e1val s pochopen\u00edm. Nerozum\u011bli mu, asi ani nemohli. Nikdo z nich neza\u017eil to, co on, a to by ani nikomu nep\u0159\u00e1l. Ani t\u011bm, kter\u00e9 nen\u00e1vid\u011bl. Ano, nen\u00e1vist. Ta drsn\u00e1 a krut\u00e1 kr\u00e1ska byla jeho zn\u00e1m\u00e1, a pokud by cht\u011bl mluvit odv\u00e1\u017en\u011b, mohl by prohl\u00e1sit, \u017ee i jeho spojenkyn\u011b a p\u0159\u00edtelkyn\u011b. Byla neurval\u00e1, hrub\u00e1 a n\u00e1silnick\u00e1. N\u011bkdy chladn\u00e1 a n\u011bkdy s nabrou\u0161en\u00fdm jazykem. A on ji miloval. Docela legra\u010dn\u00ed oxym\u00f3ron, \u017ee? Milovat nen\u00e1vist. Ale u n\u011bj tomu tak bylo. Nebo si to alespo\u0148 namlouval. Bylo tomu tak dlouho, zvykl si na to a l\u00edbilo se mu to. Ale nyn\u00ed nastal prudk\u00fd p\u0159evrat, v n\u011bm\u017e vid\u011bl nebezpe\u010d\u00ed. A tomu nebezpe\u010d\u00ed se cht\u011bl za ka\u017edou cenu vyhnout. Um\u011bl zasazovat r\u00e1ny, um\u011bl ubli\u017eovat a vr\u00e1\u017eet n\u011bkomu d\u00fdku do zad, ale dosud se neu\u010dil tomu, jak zahojit to, co zp\u016fsobil. Nebo si to sp\u00ed\u0161 neosv\u011b\u017eil. Kdysi v tom vynikal, dok\u00e1zal \u010dlov\u011bka pozvednout na duchu a d\u00e1t mu nad\u011bji. A te\u010f? Te\u010f se zm\u011bnil. Z toho kluka, co se r\u00e1d sm\u00e1l, se stalo monstrum. Monstrum, kter\u00fdm s\u00e1m cht\u011bl b\u00fdt. Stv\u016fr se toti\u017e lid\u00e9 boj\u00ed, stv\u016fry se neodv\u00e1\u017e\u00ed nikdo ur\u00e1\u017eet, nikdo si na n\u011b nedovol\u00ed a nikdo je nem\u016f\u017ee milovat. Byl tohle jeho z\u00e1m\u011br? Cht\u011bl, aby ho nikdo nem\u011bl r\u00e1d? To byla dal\u0161\u00ed v\u011bc na seznamu ot\u00e1zek bez odpov\u011bd\u00ed. Dal\u0161\u00ed v\u011bc, kterou hodlal hodit za hlavu.<\/p>\n<\/div>\n

<\/div>\n
\n
Ale i p\u0159es v\u0161echno, co vnucoval sob\u011b i okol\u00ed, ned\u00e1vno zakol\u00edsal. A to uv\u011bdom\u011bn\u00ed bylo bolestn\u00e9. Byl siln\u00fd. Ale za\u017eil v bl\u00edzk\u00e9 minulosti n\u011bkolik moment\u016f, kdy si p\u0159ipadal jako slaboch. Jako ten mal\u00fd kluk, co se je\u0161t\u011b nedok\u00e1zal po\u0159\u00e1dn\u011b br\u00e1nit. Ten, co pot\u0159eboval rodinu, p\u0159\u00e1tele a l\u00e1sku. A te\u010f st\u00e1l p\u0159ed t\u011b\u017ek\u00fdm rozhodnut\u00edm. Mohl ud\u011blat to, co cht\u011bl, ale riskoval by, \u017ee se to d\u00edt\u011b projev\u00ed. Anebo mohl s\u00e1m sebe zastavit a utnout to, co se v n\u011bm odehr\u00e1valo u\u017e na po\u010d\u00e1tku. A m\u011bl by klid. Ale ten by obn\u00e1\u0161el ztr\u00e1tu toho, koho cht\u011bl zkoumat a poznat bl\u00ed\u017e. Jak tedy zvolit? Bylo to, jako by st\u00e1l na okraji \u00fatesu a hled\u011bl dol\u016f na v\u00ed\u0159\u00edc\u00ed mo\u0159e, jeho\u017e vlny nar\u00e1\u017eely do kamen\u016f a t\u0159\u00ed\u0161tily se. Mohl sko\u010dit a odevzdat se p\u0159\u00edrodn\u00edm sil\u00e1m, kter\u00e9 byly n\u00e1dhern\u00e9 i d\u011bsiv\u00e9 z\u00e1rove\u0148. Anebo mohl jenom d\u00e1l st\u00e1t naho\u0159e a sledovat tu n\u00e1dheru, bez mo\u017enosti se dotknout vody, kter\u00e1 ho tak zaj\u00edmala.
Ti\u0161e si povzdechl a zav\u0159el o\u010di. „Todle je fakt v prdeli\u2026“<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

„Bille?“ na rameno mi dopadla tepl\u00e1 ruka.
„Co chce\u0161?“ obr\u00e1til jsem tv\u00e1\u0159 k Willymu, kter\u00fd za mnou, z mn\u011b nezn\u00e1m\u00e9ho d\u016fvodu, p\u0159i\u0161el.
„Pomoct ti,“ vypadal starostliv\u011b, „nechci, aby ses takhle tr\u00e1pil, kdy\u017e nev\u00ed\u0161, jak to v\u0161echno je,“ s t\u00edm se posadil vedle m\u011b na voln\u00e9 m\u00edsto. „Hele\u010f, nech si ode m\u011b trochu domluvit. V\u00edm, \u017ee ho prokl\u00edn\u00e1\u0161 a rozum\u00edm tomu. Chov\u00e1 se jako blbec. Ale kdybys v\u011bd\u011bl polovinu toho, co j\u00e1, musel bys to p\u0159ehodnotit.“
Zhluboka jsem se nadechl, abych se uklidnil a potla\u010dil vztek, co ze m\u011b nevyprchal ani po prvn\u00ed hodin\u011b, p\u0159i n\u00ed\u017e jsem pozor skute\u010dn\u011b ned\u00e1val.<\/div>\n

„Dob\u0159e, co mi chce\u0161 \u0159\u00edct?“ i kdy\u017e jsem pochyboval, \u017ee to n\u011bjak zm\u011bn\u00ed moje pocity, stejn\u011b jsem se zeptal.
„Nechci ti ani tak nic \u0159\u00edct, jako ti sp\u00ed\u0161 poradit,“ opravil m\u011b. „R\u00e1d bych ti to vysv\u011btlil, ale nem\u00e1m na to pr\u00e1vo, tohle je Tomovo soukrom\u00ed a to dost osobn\u00ed soukrom\u00ed. Ale snad nic nezkaz\u00edm, kdy\u017e ti \u0159eknu, \u017ee pro n\u011bj znamen\u00e1\u0161 v\u00edc, ne\u017e si mysl\u00ed\u0161. A \u017ee t\u00e9m\u011b\u0159 ve\u0161ker\u00e9 jeho chov\u00e1n\u00ed souvis\u00ed s jeho d\u011btstv\u00edm, kter\u00e9\u2026“ na okam\u017eik se odml\u010del, hledaje spr\u00e1vn\u00e1 slova, ne\u017e nakonec neur\u010dit\u011b dopov\u011bd\u011bl, „\u2026 nebylo zrovna z\u00e1vid\u011bn\u00edhodn\u00e9. Pokud chce\u0161 v\u011bd\u011bt v\u00edc, bude\u0161 muset z\u00edskat informace od n\u011bj samotn\u00e9ho.“
„Ale jak asi?!“ zv\u00fd\u0161il jsem hlas, i kdy\u017e on byl tich\u00fd. „On mi to nedovol\u00ed, to p\u0159ece mus\u00ed\u0161 v\u011bd\u011bt!“
„V\u00edm,“ potvrdil, „a pr\u00e1v\u011b v tom ti chci poradit. Mus\u00ed\u0161 ho toti\u017e p\u0159inutit, aby ti to \u0159ekl.“
„P\u0159inutit ho?“ Jak bych to asi mohl ud\u011blat?!
<\/em><\/p>\n

„Ano. Je pot\u0159eba, abys mu ubl\u00ed\u017eil. Jako jeho kamar\u00e1d a b\u00fdval\u00fd p\u0159\u00edtel bych to nem\u011bl \u0159\u00edkat, ale tohle je to jedin\u00e9, co m\u011b na<\/a>pad\u00e1 a co by m\u011blo fungovat. A\u017e ho p\u0159\u00ed\u0161t\u011b uvid\u00ed\u0161, chovej se k n\u011bmu chladn\u011b, a pokud t\u011b s\u00e1m neoslov\u00ed, d\u011blej, jako \u017ee t\u011b v\u016fbec nezaj\u00edm\u00e1. Pokud na tebe promluv\u00ed, n\u011bjak ho odbu\u010f, aby to p\u016fsobilo, \u017ee na n\u011bj nem\u00e1\u0161 n\u00e1ladu a \u017ee t\u011b jenom obt\u011b\u017euje. A pokud bude nad\u00e1vat, co to m\u00e1 znamenat, bu\u010f se oto\u010d a odejdi, a pokud ti to nedovol\u00ed, tak mu suver\u00e9nn\u011b sd\u011bl, \u017ee m\u00e1\u0161 d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed v\u011bci na pr\u00e1ci.“
Tohle m\u011b celkem zaujalo. Jako bych trochu o\u017eil. „A doc\u00edl\u00edm t\u00edm toho, \u017ee se mi otev\u0159e?“
„Ne hned a ne \u00fapln\u011b, ale mysl\u00edm, \u017ee ano. Pokud jsou m\u00e9 p\u0159edpoklady spr\u00e1vn\u00e9, bude si t\u011b cht\u00edt udr\u017eet a asi i p\u0159ijde za mnou a bude se vztekat, co si o sob\u011b mysl\u00ed\u0161 a tak d\u00e1le, ale nakonec se m\u011b stejn\u011b zept\u00e1, jak to m\u00e1 zm\u011bnit. No a j\u00e1 u\u017e ho nasm\u011bruji t\u00edm spr\u00e1vn\u00fdm sm\u011brem. Je to ode m\u011b sice podraz, ale nechci sledovat, jak se vy dva jeden druh\u00e9mu vzdalujete.“
„Pro\u010d?“ p\u0159e\u0161el jsem na \u0161epot.
\u0160iroce se usm\u00e1l. „Proto\u017ee v\u00edm, \u017ee kdy\u017e padnou v\u0161echny hradby, co jste si ka\u017ed\u00fd vybudovali, tak byste jeden druh\u00e9mu mohli v\u00fdrazn\u011b pomoct.“<\/div>\n

\n

***<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

‚Ahoj.‘
<\/em> Lehce jsem se zamra\u010dil na displej sv\u00e9ho mobilu. N\u011bjak\u00fd dal\u0161\u00ed \u00fachyl? Nebo n\u011bkdo, kdo si ze m\u011b chce utahovat?<\/em> Napadlo m\u011b jako prvn\u00ed, kdy\u017e jsem sed\u011bl v autobuse, d\u00edky zapnut\u00e9mu datov\u00e9mu p\u0159enosu jsem surfoval na internetu a p\u0159i\u0161la mi na messenger zpr\u00e1va od \u010dlov\u011bka, kter\u00e9ho jsem neznal.
Zprvu jsem si toho necht\u011bl v\u0161\u00edmat, ale nakonec jsem ok\u00e9nko chatu otev\u0159el a odepsal jsem: ‚Ahoj. Co jsi za\u010d?‘<\/em> O\u010dima jsem p\u0159ejel po jm\u00e9nu. Motto Liber. Nikoho takov\u00e9ho jsem neznal, byla to p\u0159ezd\u00edvka, o existenci takov\u00e9ho jm\u00e9na jsem siln\u011b pochyboval.
‚Podez\u0159\u00edvav\u00fd jako v\u017edy, tohle se na tob\u011b nezm\u011bnilo, Billy :D‘<\/em>
Zamra\u010dil jsem se je\u0161t\u011b v\u00edc. ‚Zept\u00e1m se u\u017e jen jednou: Co jsi za\u010d?‘<\/em> profilovka, na kter\u00e9 bylo modrook\u00e9 kot\u011b, mi toho p\u0159\u00edli\u0161 neprozradila.
‚Kl\u00eddek, k\u00e1mo, ty jsi v\u00e1\u017en\u011b cvok \ud83d\ude00 Tady Aksel, tak se ho\u010f do pohody! :D‘<\/em><\/p>\n

M\u016fj p\u0159\u00edstup se okam\u017eit\u011b zm\u011bnil a j\u00e1 se pousm\u00e1l. Aksel byl m\u016fj b\u00fdval\u00fd spolu\u017e\u00e1k a z\u00e1rove\u0148 tak\u00e9 jeden z kluk\u016f, se kter\u00fdm jsem m\u011bl d\u0159\u00edv na\u0161i malou kapelu, je\u017e sice nem\u011bla dlouh\u00e9ho trv\u00e1n\u00ed, ale i tak jsme si to u\u017eili. ‚To m\u00e1\u0161 \u0159\u00edct hned! \ud83d\ude00 Zase n\u011bjak\u00fd z tv\u00fdch fake \u00fa\u010dt\u016f? :P‘<\/em> T\u00edm byl nechvaln\u011b zn\u00e1m\u00fd. M\u011bl v oblib\u011b si vytv\u00e1\u0159et fale\u0161n\u00e9 profily a pak si pomoc\u00ed nich z lid\u00ed st\u0159\u00edlet. J\u00e1 jsem mu to nikdy neschvaloval, ale te\u010f jsem byl r\u00e1d, \u017ee mi psal.
‚Se v\u00ed \ud83d\ude00 Mus\u00edm se n\u011bjak zabavit, kdy\u017e m\u00e1m dlouh\u00e9 chv\u00edle, zn\u00e1\u0161 m\u011b ;)‘
‚Bohu\u017eel zn\u00e1m \ud83d\ude1b Ale pro\u010d zrovna ko\u0165\u00e1tko?‘
‚Jak\u00fd bohu\u017eel?! :O \ud83d\ude00 T\u0159eba proto, \u017ee je sladk\u00fd jako j\u00e1 :3‘
‚Ale rozhodn\u011b ne tak namy\u0161len\u00fd!‘<\/em> ti\u0161e jsem se zasm\u00e1l. Kone\u010dn\u011b n\u011bkdo, s k\u00fdm jsem si mohl ps\u00e1t beze strachu, \u017ee to dopadne jako minule. Po tom incidentu jsem opustil skupinov\u00fd chat, ve kter\u00e9m jsem byl, a promazal jsem si p\u0159\u00e1tele. Bylo to tak lep\u0161\u00ed. Ale chyb\u011bly mi ve\u010dery, kdy jsem si mohl s n\u011bk\u00fdm jen tak p\u00edsmenkovat. Ale pokud tohle bude Aksela bavit, tak by m\u011bl b\u00fdt tenhle probl\u00e9m vy\u0159e\u0161en!<\/em><\/p>\n

autor: Ann<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ann Cenn\u00e1 rada Zamy\u0161len\u00fd pohled up\u00edral do stropu a na \u010dele mu vystoupilo n\u011bkolik vr\u00e1sek. Jak t\u011b\u017ek\u00e9 m\u016f\u017ee b\u00fdt n\u011bco, co se jev\u00ed b\u00fdt jednoduch\u00e9? Touto ot\u00e1zkou se zab\u00fdval u\u017e dlouho. A st\u00e1le nep\u0159ich\u00e1zel na kloudnou odpov\u011b\u010f. Je snad trestn\u00e9 br\u00e1t<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[632],"tags":[],"class_list":["post-2322","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-dny-vsedniho-nepokoje"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2322","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2322"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2322\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2322"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2322"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2322"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}