{"id":2323,"date":"2016-01-08T15:00:00","date_gmt":"2016-01-08T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2314"},"modified":"2016-01-08T15:00:00","modified_gmt":"2016-01-08T14:00:00","slug":"lost-treasure-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/01\/08\/lost-treasure-2\/","title":{"rendered":"Lost Treasure 2."},"content":{"rendered":"
autor: Becs<\/strong><\/p>\n

„Pro\u010d se neprobouz\u00ed?“ za\u00fap\u011bl Tom \u0161eptem a znovu nerv\u00f3zn\u011b p\u0159e\u0161el po pokoji sem a tam. M\u011bl dojem, \u017ee u\u017e tady takto u\u0161el nejm\u00ed\u0148 sto kilometr\u016f. Byl jako lev v kleci. C\u00edtil se stejn\u011b uv\u011bzn\u011bn\u00fd, stejn\u011b v pasti.<\/div>\n

„Tome, pros\u00edm bu\u010fte trp\u011bliv\u00fd. L\u00e9ky u\u017e mu nepod\u00e1v\u00e1me, tak\u017ee by se m\u011bl probudit ka\u017edou chv\u00edli, ale i to chce sv\u016fj \u010das. N\u011bkdy to trv\u00e1 p\u00e1r minut, n\u011bkdy i d\u00e9le. Zkuste zachovat klid,“ sna\u017eil se ho ut\u011b\u0161it tlumen\u00fdm hlasem doktor. St\u00e1l hned vedle Billova l\u016f\u017eka a kontroloval jeho \u017eivotn\u00ed funkce.<\/div>\n
„Tomi, pros\u00edm. Mohl by ses posadit. Jsem z tebe hrozn\u011b nerv\u00f3zn\u00ed,“ pronesla \u0161eptem Tomova matka Simone. Tom na ni jen zdrcen\u011b pohl\u00e9dl a pokra\u010doval v ch\u016fzi. V tom usly\u0161eli tich\u00e9 zamru\u010den\u00ed. Tom se okam\u017eit\u011b zarazil a oto\u010dil se \u010delem k Billovi. Simone vstala a rychle p\u0159e\u0161la k nemocni\u010dn\u00edmu l\u016f\u017eku. Popadla ruku sv\u00e9ho syna a s napjat\u00fdm v\u00fdrazem mu pohl\u00e9dla do pobledl\u00e9 tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
\n

„Hmm, mmm,“ zabru\u010del Bill znovu a m\u00edrn\u011b se zavrt\u011bl.<\/p><\/div>\n

„Bille, zlat\u00ed\u010dko?“ \u0159ekla polohlasem Simone a stiskla Billovu potetovanou ruku v pekeln\u00e9m sev\u0159en\u00ed.<\/div>\n
„Mami?“ zask\u0159ehotal Bill. Bylo zjevn\u00e9, \u017ee m\u00e1 hrdlo \u00fapln\u011b vyschl\u00e9 a pravd\u011bpodobn\u011b je\u0161t\u011b od\u0159en\u00e9 po intubaci. V\u00ed\u010dka se mu rozev\u00edrala jen na \u00fapln\u011b mal\u00e9 \u0161kv\u00edrky.<\/div>\n
„Ano, mil\u00e1\u010dku. Jsem tady. Jak ti je?“ zeptala se jeho matka a marn\u011b se sna\u017eila zadr\u017eet slzy. Tom st\u00e1l asi dva metry od nich naprosto neschopen pohybu. Ti\u0161e up\u00edral o\u010di na k\u0159ehk\u00e9 t\u011blo, kter\u00e9 v b\u00edl\u00e9 posteli vypadalo hrozn\u011b mali\u010dk\u00e9.<\/div>\n
„Kde je Tom?“ za\u0161eptal Bill a znovu se jemn\u011b zavrt\u011bl. Bylo vid\u011bt, \u017ee je je\u0161t\u011b nap\u016fl n\u011bkde v \u0159\u00ed\u0161i sn\u016f.<\/div>\n
„Je tady, Bille. Je hned tady,“ vyhrkla honem Simone, potla\u010duj\u00edc vzlyk, kter\u00fd se j\u00ed u\u017eu\u017e dral ven z hrdla.<\/div>\n
„To je dob\u0159e,“ zamumlal Bill a znovu upadl do sp\u00e1nku, ani\u017e by jedenkr\u00e1t otev\u0159el o\u010di. M\u00edstnost znovu \u00fapln\u011b ztichla.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu v\u00e1s poprosit?“ \u0159ekl tlumen\u011b doktor a pokynul jim rukou, aby s n\u00edm vy\u0161li na chodbu.<\/div>\n
\n
„V\u0161em n\u00e1m, mysl\u00edm, te\u010f m\u016f\u017ee spadnout k\u00e1men ze srdce. To, \u017ee se probudil a reaguje, je dobr\u00e1 zpr\u00e1va. To, \u017ee v\u00e1s i oslovil jm\u00e9nem,“ oto\u010dil svou pozornost nakr\u00e1tko k Tomovi. „\u2026 je skv\u011bl\u00e1 zpr\u00e1va. Vypad\u00e1 to, \u017ee i jeho pam\u011b\u0165 bude v po\u0159\u00e1dku. Te\u010f bude muset je\u0161t\u011b hodn\u011b odpo\u010d\u00edvat. Bude se je\u0161t\u011b n\u011bjakou dobu takhle probouzet a upadat do sp\u00e1nku, ne\u017e se dostane \u00fapln\u011b do bd\u011bl\u00e9ho stavu. Ale vypad\u00e1 to dob\u0159e,“ povzbudiv\u011b se usm\u00e1l, p\u0159ijal v\u0159el\u00e9 d\u00edky od Simone a rozlou\u010dil se.<\/div>\n
„Je to v po\u0159\u00e1dku, Tome, v\u0161echno bude dobr\u00e9,“ vzala Simone Toma do n\u00e1ru\u010de a kr\u00e1tce ho objala.<\/div>\n
Tom v tu chv\u00edli uvolnil napjat\u00e1 ramena a dlouze vydechl. V\u016fbec si neuv\u011bdomoval, \u017ee celou dobu zadr\u017eoval dech.<\/div>\n
\n

\u2026<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

Pokojem se rozl\u00e9haly tlumen\u00e9 vzdechy ob\u010das p\u0159eru\u0161en\u00e9 jen slab\u00fdm zabru\u010den\u00edm. M\u00edstnost t\u00e9m\u011b\u0159 tonula ve tm\u011b, neb\u00fdt mal\u00e9 stoln\u00ed lampy, kter\u00e1 p\u0159\u00edjemn\u011b dokreslovala celou atmosf\u00e9ru. Na posteli le\u017eeli dva chlapci, t\u011bla p\u0159itisknut\u00e1 k sob\u011b. Star\u0161\u00ed se nakl\u00e1n\u011bl nad mlad\u0161\u00edm, p\u016flkou t\u011bla p\u0159ekr\u00fdvaje to k\u0159eh\u010d\u00ed pod sebou.<\/em><\/div>\n

„Co kdy\u017e p\u0159ijde mamka?“ ozvalo se po chv\u00edli, kdy\u017e od sebe chlapci odtrhli rty.<\/em><\/div>\n
„Nep\u0159ijde, pro\u010d by chodila? Nikdy n\u00e1s neru\u0161ila, kdy\u017e jsme se spolu zav\u0159eli v pokoji, Tomi,“ za\u0161eptal \u010dernovlas\u00fd a znova si p\u0159it\u00e1hl obli\u010dej nad sebou k hlubok\u00e9mu polibku.<\/em><\/div>\n
„Jasn\u011b, jen\u017ee to bylo v dob\u011b, kdy jsme tady bydleli,“ zaprotestoval Tom, ale ani tak se nedok\u00e1zal odtrhnout rty nebo prsty od t\u00e9 n\u00e1dhery pod sebou.<\/em><\/div>\n
„Od kdy jsi takov\u00fd posera?“ pozvedl Bill obo\u010d\u00ed a m\u00edrn\u011b se zavrt\u011bl, aby si ud\u011blal v\u011bt\u0161\u00ed pohodl\u00ed. Jednou rukou proj\u00ed\u017ed\u011bl bratrovy vlasy a hled\u011bl mu do hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00ed, t\u00e9m\u011b\u0159 toto\u017en\u00fdch, jako byly ty jeho.<\/em><\/div>\n
„Sp\u00ed\u0161 se nab\u00edz\u00ed ot\u00e1zka, pro\u010d to ty chce\u0161 d\u011blat, zrovna kdy\u017e jsme na n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b u rodi\u010d\u016f. M\u011bli bychom sed\u011bt s nimi dole u stolu a tv\u00e1\u0159it se jako slu\u0161n\u00ed a spo\u0159\u00e1dan\u00ed synov\u00e9. Je to snad n\u011bjak\u00fd druh flashbacku? Chce\u0161 zavzpom\u00ednat na na\u0161e za\u010d\u00e1tky?“ pousm\u00e1l se Tom, u\u017e\u00edvaje si bratrovu p\u00e9\u010di. Z Billov\u00fdch tah\u016f rukou se mu je\u017eily vlasy v z\u00e1tylku.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„Je to dobrodru\u017estv\u00ed. Nikdy jsi nem\u011bl chu\u0165 d\u011blat to v posteli rodi\u010d\u016f?“ mrknul na n\u011bj Bill \u0161ibalsky a v o\u010d\u00edch mu sv\u00edtily vesel\u00e9 jisk\u0159i\u010dky. „A nav\u00edc jak\u00fd flashback? Pod touhle st\u0159echou jsme to ned\u011blali ani jednou. M\u011bl jsi strach mi d\u00e1t i blbou pusu, aby na to na\u0161i nep\u0159i\u0161li, nato\u017e abys m\u011b po\u0159\u00e1dn\u011b ojel,“ dodal a provokativn\u011b vypl\u00e1zl jazyk, a\u017e mu kuli\u010dka piercingu cinkla o zuby.<\/em><\/div>\n

Tom jen proto\u010dil o\u010di nad nestydatost\u00ed sv\u00e9ho bratra a vlepil mu kr\u00e1tk\u00fd polibek na \u010delo.<\/em><\/div>\n
„Tak za prv\u00e9. Tohle nen\u00ed postel rodi\u010d\u016f, ale moje postel,“ zaprotestoval Tom.<\/em><\/div>\n
„Na tom nez\u00e1le\u017e\u00ed. Je to bl\u00edzko,“ sko\u010dil mu do \u0159e\u010di Bill, ne\u017e sta\u010dil \u0159\u00edct cokoliv jin\u00e9ho.<\/em><\/div>\n
„A za druh\u00e9,“ zv\u00fd\u0161il hlas Tom, aby dal najevo rozmrzelost nad Billov\u00fdm chov\u00e1n\u00edm. „Necht\u011bl jsem, aby n\u00e1s na\u0161i na\u010dapali zrovna ve chv\u00edli, kdy ti ho strk\u00e1m do zadku. To jist\u011b ch\u00e1pe\u0161.“<\/em><\/div>\n
„Hmm. Cht\u011bl bych t\u011b m\u00edt v sob\u011b,“ zavrn\u011bl Bill a znovu se zavrt\u011bl, tentokr\u00e1t v\u0161ak vzru\u0161en\u00edm.<\/em><\/div>\n
„Co nen\u00ed, m\u016f\u017ee b\u00fdt,“ \u0159ekl provokativn\u011b Tom a znovu se sklonil k \u017ehav\u00fdm rt\u016fm pod sebou. Za\u010dal Billa l\u00edbat na jeho labut\u00edm krku. Pravou rukou p\u0159esunul z jeho boku a za\u010dal se dob\u00fdvat pod tenkou l\u00e1tku tri\u010dka. Bill kr\u00e1tce usykl, kdy\u017e hork\u00e1 dla\u0148 zavadila o jeho prop\u00edchnutou bradavku.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„Neza\u010d\u00ednej nic, co nem\u016f\u017ee\u0161 dokon\u010dit.“ zaskuhral Bill a chv\u011bl se pod bratrov\u00fdmi doteky. P\u0159itahoval si jej do sv\u00e9 n\u00e1ru\u010de, tak\u017ee se Tom musel nadzvednout a cel\u00fdm t\u011blem se polo\u017eit na to bratrovo. Hrdeln\u011b zavr\u010del, kdy\u017e se jejich rozkroky st\u0159etly a on uc\u00edtil tvrd\u00fd penis pod sebou. Bill rozt\u00e1hl nohy od sebe, aby do sebe l\u00edp zapadli a jejich kl\u00edny tak k sob\u011b m\u011bly je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e.<\/em><\/div>\n

„Kdy\u017e n\u011bco za\u010dnu, v\u017edycky to dokon\u010d\u00edm,“ podotkl Tom a skousl jemnou k\u016f\u017ei na Billov\u011b krku.<\/em><\/div>\n
„Bill\u00e9\u00e9\u00e9, Tom\u00e9\u00e9\u00e9. Ve\u010de\u0159e. Kde se schov\u00e1v\u00e1te?“ ozval se zni\u010dehonic k\u0159ik odn\u011bkud z hlubin domu.<\/em><\/div>\n
„Slez ze m\u011b,“ vyk\u0159ikl Bill a jedn\u00edm mocn\u00fdm cuknut\u00edm ze sebe shodil Toma na podlahu. P\u0159i p\u00e1du si nep\u0159\u00edjemn\u011b narazil kostr\u010d. Proz\u0159eteln\u011b v\u0161ak vysko\u010dil na nohy a posadil se ke stolu, p\u0159edst\u00edraje, \u017ee tam sed\u00ed celou dobu. Trochu usyknul bolest\u00ed, kdy\u017e dosedl na pohmo\u017ed\u011bn\u00fd zadek. Bill se stihl v rychlosti p\u0159eto\u010dit na b\u0159icho, aby zakryl sv\u016fj nab\u011bhl\u00fd kl\u00edn. O n\u011bkolik m\u00e1lo vte\u0159in pozd\u011bji se rozlet\u011bly dve\u0159e a dovnit\u0159 jako vich\u0159ice vlet\u011bla Simone.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„M\u016f\u017ee mi n\u011bkdo z v\u00e1s dvou vysv\u011btlit, co tady d\u011bl\u00e1te? Myslela jsem, \u017ee jste p\u0159ijeli nav\u0161t\u00edvit svou starou matku. A vy se tady m\u00edsto toho za\u0161\u00edv\u00e1te,“ zalo\u017eila si naoko roz\u010d\u00edlen\u011b ruce v bok a vypadala trochu jako roz\u010dep\u00fd\u0159en\u00e1 slepice. „Bille, to nemysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b, \u017ee se v\u00e1l\u00ed\u0161 v posteli. Okam\u017eit\u011b vst\u00e1vat a dol\u016f.“<\/em><\/div>\n

„Uh mami, dej mi minutku,“ zaskuhral Bill a schoval si hlavu pod pol\u0161t\u00e1\u0159.<\/em><\/div>\n
„Jakou minutku? Skoro v\u00e1s nevid\u00edm. Tak\u017ee zvedej zadek a ke stolu,“ nenechala se Simone odb\u00fdt.<\/em><\/div>\n
„Poj\u010f, mami, j\u00e1 u\u017e p\u016fjdu. A tahle zdechlina n\u00e1s do\u017eene za chvilku,“ vysko\u010dil Tom ze \u017eidle. Na\u0161t\u011bst\u00ed se mu u\u017e poda\u0159ilo set\u0159epat ze sebe sv\u00e9 vzru\u0161en\u00ed. Sp\u011b\u0161n\u011b odv\u00e1d\u011bl matku z m\u00edstnosti. Na chvilku se oto\u010dil zp\u00e1tky do pokoje, kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee je Simone p\u00e1r krok\u016f nap\u0159ed a nem\u016f\u017ee ho sly\u0161et.<\/em><\/div>\n
„Tohle mi teda dlu\u017e\u00ed\u0161, ty mal\u00e1 kryso,“ za\u0161eptal v\u00fdhru\u017en\u011b. „A to nemluv\u00edm o tom, jak t\u011b ztrest\u00e1m za ten nara\u017een\u00fd zadek.“ Pokojem se rozneslo jen tich\u00e9 zachichot\u00e1n\u00ed.<\/a><\/p>\n

<\/em> autor: Becs<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Becs „Pro\u010d se neprobouz\u00ed?“ za\u00fap\u011bl Tom \u0161eptem a znovu nerv\u00f3zn\u011b p\u0159e\u0161el po pokoji sem a tam. M\u011bl dojem, \u017ee u\u017e tady takto u\u0161el nejm\u00ed\u0148 sto kilometr\u016f. Byl jako lev v kleci. C\u00edtil se stejn\u011b uv\u011bzn\u011bn\u00fd, stejn\u011b v pasti. „Tome, pros\u00edm bu\u010fte<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[641],"tags":[],"class_list":["post-2323","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lost-treasure"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2323","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2323"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2323\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2323"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2323"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2323"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}