{"id":2328,"date":"2016-01-06T16:00:00","date_gmt":"2016-01-06T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2319"},"modified":"2016-01-06T16:00:00","modified_gmt":"2016-01-06T15:00:00","slug":"all-a-twitter-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/01\/06\/all-a-twitter-11\/","title":{"rendered":"All A-Twitter 11."},"content":{"rendered":"
autor: elvisfan<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Definuj ironii,“ zamumlal Bill.<\/div>\n
„V\u00edm, jak bych ji definoval,“ odpov\u011bd\u011bl Gustav a pozorn\u011b se zad\u00edval na zni\u010den\u00fd mobil.<\/div>\n
„S Tomem jsme se roze\u0161li t\u011bsn\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e mi za\u010daly t\u0159i m\u011bs\u00edce volna.“<\/div>\n
„Neroze\u0161li jste se, Bille,“ podotkl Gustav trp\u011bliv\u011b. „Poh\u00e1dali jste se. Sakra, myslel sis, \u017ee t\u011b podvedl.“<\/div>\n
„On by toho nebyl schopen,“ Bill zakroutil hlavou, poc\u00edtil mali\u010dkou nad\u011bji, kdy\u017e se Gustavovi poda\u0159ilo vlo\u017eit baterii zp\u011bt do telefonu. „Sl\u00edbil mi to. M\u011bl jsem mu v\u011b\u0159it a m\u00edsto toho\u2026“<\/div>\n
„M\u00edsto toho to tv\u00e9 p\u0159ede\u0161l\u00e9 zku\u0161enosti v\u0161echno trochu zkomplikovaly.“ Gustav na chv\u00edli p\u0159estal se \u0161\u0165our\u00e1n\u00edm se v telefonu a zahled\u011bl se na sv\u00e9ho skl\u00ed\u010den\u00e9ho p\u0159\u00edtele. „Pod\u00edvej, d\u016fv\u011b\u0159ovat n\u011bkomu, \u017ee ti nevytrhne srdce z hrudi a nepo\u0161lape po n\u011bm, je velk\u00e1 v\u011bda, a tys za devaten\u00e1ct let sv\u00e9 existence potkal u\u017e n\u011bkolik idiot\u016f.“<\/div>\n
„T\u00e9m\u011b\u0159 dvacet let.“<\/div>\n
\n

„Ale to nutn\u011b nemus\u00ed znamenat, \u017ee Tom mus\u00ed b\u00fdt jako ti ostatn\u00ed. Je to kluk, je to tv\u016fj p\u0159\u00edtel, ale\u2026 mo\u017en\u00e1 tady ve\u0161ker\u00e1 podobnost kon\u010d\u00ed.“ Gustav se pod\u00edval na sv\u00e9ho spolubydl\u00edc\u00edho a v\u0161iml si, jak znovu st\u0159elil nad\u011bjn\u00fdm pohledem po sv\u00e9m laptopu. „Tom se po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b neozval?“<\/p><\/div>\n

„\u017d\u00e1dn\u00fd email, \u017e\u00e1dn\u00fd twitter,“ dodal Bill smutn\u011b.<\/div>\n
„No, \u0159\u00edkal, \u017ee se mus\u00ed vypo\u0159\u00e1dat se v\u0161emi report\u00e9ry a tak d\u00e1le, mo\u017en\u00e1 i sponzory,“ zd\u016fvodnil Gustav. „Je jen zanepr\u00e1zdn\u011bn\u00fd.“<\/div>\n
Bill se b\u011bhem sv\u00e9ho rozj\u00edm\u00e1n\u00ed kousal do spodn\u00edho rtu, vz\u00e1p\u011bt\u00ed v\u00fdrazn\u011b o\u017eil, kdy\u017e dal Gustav na jeho telefon zadn\u00ed kryt.<\/div>\n
„Spravils ho?“<\/div>\n
„Ve skute\u010dnosti to nebylo nic v\u00e1\u017en\u00e9ho,“ pokr\u010dil rameny Gustav. „Tady uvnit\u0159 je prasklina, tak\u017ee baterie nedr\u017e\u00ed tak pevn\u011b, jak by m\u011bla, ale zadn\u00ed kryt by tomu m\u011bl pomoct. Samoz\u0159ejm\u011b, dal\u0161\u00ed prasklina je i tam, tak\u017ee v ur\u010dit\u00e9m okam\u017eiku bude\u0161 stejn\u011b pot\u0159ebovat nov\u00fd mobil.“<\/div>\n
„Pozd\u011bji.“<\/div>\n
Bill popadl sv\u016fj mobil a okam\u017eit\u011b zavolal Tomovi, jen aby jej bodlo u srdce, kdy\u017e se dostal p\u0159\u00edmo do hlasov\u00e9 schr\u00e1nky.<\/div>\n
\n
\/\/\/<\/strong><\/div>\n
\n

„A kluk\u016fm z t\u00fdmu, m\u00fdm sponzor\u016fm a v\u0161em fanou\u0161k\u016fm, se opravdu omlouv\u00e1m.“ Tom se zad\u00edval na \u0159adu televizn\u00edch kamer, kter\u00e9 byly v tu chv\u00edli zam\u011b\u0159eny na n\u011bj. „M\u00e9 chov\u00e1n\u00ed bylo\u2026 velice nezral\u00e9 a nezodpov\u011bdn\u00e9, a proto se omlouv\u00e1m ka\u017ed\u00e9mu, komu jsem ubl\u00ed\u017eil nebo koho jsem urazil.“<\/p><\/div>\n

„A co tv\u016fj p\u0159\u00edtel, Tome?“ zavolal n\u011bkdo. „Pro n\u011bj \u017e\u00e1dn\u00e1 omluva?“<\/div>\n
Tom se pod\u00edval sm\u011brem, odkud p\u0159ich\u00e1zel hlas.<\/div>\n
„Tohle si vy\u0159\u00edd\u00edm s\u00e1m.“<\/div>\n
Ignoroval n\u011bkolik dal\u0161\u00edch vyk\u0159iknut\u00fdch ot\u00e1zek, oto\u010dil se a vr\u00e1til se zp\u011bt do hotelov\u00e9 haly. Georg s Chrisem se na n\u011bj povzbudiv\u011b usm\u00edvali.<\/div>\n
„Polovinu m\u00e1\u0161 za sebou, chlape,“ p\u0159ipomn\u011bl mu Chris a popl\u00e1cal jej po rameni.<\/div>\n
„Jo, te\u010f p\u0159ich\u00e1z\u00ed ta nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed \u010d\u00e1st,“ odpov\u011bd\u011bl Tom. Znovu zkontroloval sv\u016fj mobil, jen aby zjistil, \u017ee nad\u00e1le z\u016fst\u00e1v\u00e1 zoufale ti\u0161e. „Je\u017e\u00ed\u0161i, mus\u00edm ho vid\u011bt. Psal jsem mu snad stokr\u00e1t, neodpov\u00edd\u00e1 na hovory\u2026 do prdele!“ Rozhl\u00e9dl se, jestli n\u011bkde nespat\u0159\u00ed Davida. „Kdy se odsud sakra budu moct dostat?“<\/div>\n
\n

\/\/\/<\/strong><\/div>\n

\n

Dal\u0161\u00ed den Bill vy\u0161el ze t\u0159\u00eddy a rozhodl se b\u00fdt opatrn\u00fd s optimizmem ohledn\u011b v\u00fdsledku zkou\u0161ky. Byl schopen uzamknout ve\u0161ker\u00e9 my\u0161lenky o Tomovi, ale te\u010f, kdy\u017e byla nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed zkou\u0161ka u konce, v\u0161echny se najednou p\u0159ihnaly zp\u011bt.<\/p><\/div>\n

„Bille!“ Andy se vy\u0159\u00edtil ze dve\u0159\u00ed, t\u00e9m\u011b\u0159 vrazil do skupinky holek. „Po\u010dkej, chlape.“<\/div>\n
„Ahoj, Andy,“ povzdechl si Bill.<\/div>\n
„Co mysl\u00ed\u0161, jaks dopadl?“<\/div>\n
„Dob\u0159e, alespo\u0148 mysl\u00edm. H\u00e1d\u00e1m, \u017ee to za n\u011bkolik dn\u00ed zjist\u00edm.“<\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d \u017e\u00e1dn\u00e9 zpr\u00e1vy o Tomovi?“<\/div>\n
„Ne, ale d\u00edky za p\u0159ipomenut\u00ed. Rozhodl jsem se uv\u011b\u0159it, \u017ee je to proto, \u017ee se m\u016fj mobil po\u0159\u00e1d chov\u00e1 jako osina v zadku.“<\/div>\n
Andy zastavil a zvl\u00e1\u0161tn\u011b se pod\u00edval na sv\u016fj mobil.<\/div>\n
„Co se d\u011bje?“ zeptal se ho Bill.<\/div>\n
„Huh?“ Andyho hn\u011bd\u00e9 o\u010di byly \u0161irok\u00e9 a tak trochu \u0161\u00edlen\u00e9. „Uhm\u2026 ne. Uh\u2026 hej, m\u00e1m hlad. Poj\u010fme si do haly pro burger.“<\/div>\n
„Rad\u011bji bych \u0161el dom\u016f, An\u2026“<\/div>\n
„Bude to vte\u0159inka.“ Andy p\u0159ez\u00edrav\u011b m\u00e1vl rukou. „No tak, kone\u010dn\u011b m\u016f\u017ee\u0161 kou\u0159en\u00edm odplavit sv\u016fj stres.“<\/div>\n
\n

Proch\u00e1zeli \u0161koln\u00edm are\u00e1lem a m\u00ed\u0159ili do haly za doprovodu Andyho neust\u00e1l\u00e9ho nerv\u00f3zn\u00edho ohl\u00ed\u017een\u00ed se. Kdy\u017e vstoupili do hlu\u010dn\u00e9 a p\u0159epln\u011bn\u00e9 spole\u010densk\u00e9 m\u00edstnosti, rychle odeslal n\u011bkomu zpr\u00e1vu a sp\u011bchal k voln\u00e9mu stolu u okna.<\/p><\/div>\n

„Tohle je dobr\u00e9 m\u00edsto,“ rozhodl, usadil se a zahled\u011bl se na parkovi\u0161t\u011b.<\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee m\u00e1\u0161 hlad,“ p\u0159ipomn\u011bl mu Bill.<\/div>\n
„\u0158ada je p\u0159\u00edli\u0161 dlouh\u00e1. Vydr\u017e chv\u00edli.“<\/div>\n
Bill se posadil naproti n\u011bmu, zap\u00e1lil si cigaretu a uva\u017eoval nad chov\u00e1n\u00edm sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele, kter\u00e9 bylo podivn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e obvykle.<\/div>\n
„U\u017e je ti l\u00edp?“ zeptal se jej Andy.<\/div>\n
Bill se na n\u011bj jen zvl\u00e1\u0161tn\u011b pod\u00edval a uva\u017eoval, jestli m\u00e1 dost drobn\u00fdch do automatu s n\u00e1poji.<\/div>\n
„Tak\u017ee, uhm\u2026“ Andy vzru\u0161en\u011b zabubnoval prsty po stole. „Jak jsi odpov\u011bd\u011bl na prvn\u00ed ot\u00e1zku?“<\/div>\n
„Definice absolutn\u00edho prahu?“ zeptal se Bill. „Ne\u0159\u00edkej, \u017ees to zapomn\u011bl. Bylo to prvn\u00ed, co jsme se u\u010dili. Znamen\u00e1 to\u2026“<\/div>\n
\n

V bl\u00edzkosti hlavn\u00edch dve\u0159\u00ed nastal zmatek a Bill se ohl\u00e9dl p\u0159es rameno. Byl p\u0159ekvapen t\u00edm, \u017ee tam vid\u00ed Gustava celou hodinu p\u0159edt\u00edm, ne\u017e m\u011bla za\u010d\u00edt jeho zkou\u0161ka. Osoba vedle Gustava donutila Billa vysko\u010dit ze \u017eidle.<\/p><\/div>\n

\n

Pot\u00e9, co se za posledn\u00edch \u010dty\u0159iadvacet hodin prom\u011bnil v roztr\u017eitou nerv\u00f3zn\u00ed trosku, uc\u00edtil Tom \u00falevu, kdy\u017e si v\u0161iml v\u00e1hav\u00e9ho \u00fasm\u011bvu na Billov\u011b tv\u00e1\u0159i, kdy\u017e vstal. Pot\u00e9 si v\u0161iml slz v jeho o\u010d\u00edch a c\u00edtil se je\u0161t\u011b h\u016f\u0159. Zastavil asi t\u0159icet centimetr\u016f od n\u011bj, nejist\u00fd, co by m\u011bl ud\u011blat. Bill zru\u0161il vzd\u00e1lenost, omotal pa\u017ee kolem Tomova krku a pevn\u011b jej objal.<\/p><\/div>\n

„Nic se nestalo, p\u0159\u00edsah\u00e1m,“ \u0159ekl Tom ve sp\u011bchu, je\u0161t\u011b ne\u017e mohl Bill promluvit. „V\u00edm, \u017ee to vypadalo \u0161patn\u011b a \u017ees m\u011bl pln\u00e9 pr\u00e1vo se zlobit \u2026“<\/div>\n
„M\u011bl jsem ti v\u011b\u0159it,“ trval na sv\u00e9m Bill. Odt\u00e1hl se a zahled\u011bl se Tomovi do o\u010d\u00ed. „V\u011b\u0159\u00edm ti.“<\/div>\n
„Mrz\u00ed m\u011b, \u017ee jsem ti ubl\u00ed\u017eil.“<\/div>\n
Tom se nat\u00e1hl pro polibek a p\u0159itiskl Billa k sob\u011b, kdy\u017e mu polibek oplatil. Sly\u0161el v\u0161echen ten k\u0159ik a p\u00edsk\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 kolem nich vypuklo, ale nestaral se o to. Kdy\u017e se od sebe odtrhli, Bill se usm\u00edval.<\/div>\n
„Neubl\u00ed\u017eil,“ \u0161eptl.<\/div>\n
„Zat\u00e1hl jsem t\u011b do toho,“ povzdechl si Tom. „Donutil jsem t\u011b myslet si o mn\u011b to nejhor\u0161\u00ed a omlouv\u00e1m se. Za v\u0161echno.“<\/div>\n
\n

Bill uc\u00edtil na sv\u00e9 ruce dal\u0161\u00ed, ohl\u00e9dl se p\u0159es Tomovo rameno a spat\u0159il Gustava, kter\u00fd mu z ruky vytahoval zapomenutou cigaretu.<\/p><\/div>\n

„Nechceme tady \u017e\u00e1dn\u00fd po\u017e\u00e1r,“ zasm\u00e1l se rozpa\u010dit\u011b.<\/div>\n
Nezvykl\u00fd b\u00fdt tak bl\u00edzko takhle ve\u0159ejn\u00e9mu projevu n\u00e1klonnosti, si Gustav vlo\u017eil cigaretu mezi rty a pot\u00e1hl. Bill se rozhl\u00e9dl po davu, kter\u00fd je obklopil hned, jak si v\u0161ichni uv\u011bdomili, \u017ee se uprost\u0159ed nach\u00e1z\u00ed celebrita.<\/div>\n
„M\u00e1me publikum,“ zasm\u00e1l se, ani\u017e by Toma pou\u0161t\u011bl.<\/div>\n
„Moje chyba,“ trhnul sebou Tom. „Objevil jsem se ve tv\u00e9m byt\u011b a mysl\u00edm, \u017ee jsem vypadal dostate\u010dn\u011b kaj\u00edcn\u011b, proto\u017ee se Gustav rozhodl mi pomoct.“ Tom se ohl\u00e9dl a sd\u00edlel v\u0161ev\u011bdouc\u00ed pohled s blon\u010f\u00e1kem. „A mo\u017en\u00e1 m\u011b tak trochu varoval, abych ti u\u017e v\u00edckr\u00e1t neubl\u00ed\u017eil.“<\/div>\n
„To zn\u00ed jako Gustav,“ zasm\u00e1l se Bill. Pot\u00e9 se ohl\u00e9dl p\u0159es rameno na Andyho, kter\u00fd se za jeho z\u00e1dy usm\u00edval od ucha k uchu. „H\u00e1d\u00e1m, \u017ee Andy v tom byl taky, co?“<\/div>\n
„Jednalo se o koordinovan\u00fd pl\u00e1n \u00fatoku uspo\u0159\u00e1dan\u00e9ho skrz s\u00e9rii tajn\u00fdch esemesek,“ potvrdil Gustav. „D\u00edkybohu, \u017ee se to v\u0161echno semlelo v den, kdy jste vy dva m\u011bli spole\u010dnou zkou\u0161ku.“<\/div>\n
„U\u017e jsi skon\u010dil?“ zeptal se Tom chlapce, kter\u00e9ho i nad\u00e1le sv\u00edral v n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl a znovu omotal pa\u017ee kolem Tomova krku.<\/div>\n
„Chce\u0161 j\u00edt se mnou dom\u016f?“ zeptal se Bill ti\u0161e. „Nebo mus\u00ed\u0161 n\u011bkde b\u00fdt?“<\/div>\n
„Jsem cel\u00fd tv\u016fj.“<\/div>\n
\n

\/\/\/<\/strong><\/div>\n

\n

Bill ohnul krk a ti\u0161e zalapal po dechu, jakmile do n\u011bj Tom znovu p\u0159irazil. Tom naklonil hlavu pro polibek, pro n\u011b\u017en\u00e9 vlhk\u00e9 doteky jejich rt\u016f a jazyky hladov\u011bj\u00edc\u00ed po sv\u00e9m prot\u011bj\u0161ku. Bill vydechl do Tomov\u00fdch \u00fast, kdy\u017e se pohnul, vstupoval do Billova t\u011bla a ven a\u017e mu\u010div\u011b pomalu. Vz\u00e1jemn\u011b za\u0161eptali sv\u00e1 jm\u00e9na, jak se spole\u010dn\u011b pohybovali. Tom nad Billovou hlavou propletl jejich prsty a c\u00edtil, jak mu do dlan\u011b Bill siln\u011b zaryl nehty, kdy\u017e s tich\u00fdm v\u00fdk\u0159ikem dos\u00e1hl vrcholu. Stiskl Billovy boky, p\u0159irazil do n\u011bj a t\u0159\u00e1sl se, kdy\u017e i on dos\u00e1hl sv\u00e9ho uspokojen\u00ed.<\/p><\/div>\n

Bill nechal svou pravou nohu omotanou kolem Tomovy lev\u00e9, dr\u017eel Toma v sob\u011b tak dlouho, jak to jen bylo mo\u017en\u00e9. M\u011bkce Toma pohladil po tv\u00e1\u0159i a spokojen\u011b p\u0159ijal dal\u0161\u00ed polibek, jak i nad\u00e1le le\u017eeli propojeni na posteli. Jejich o\u010di se setkaly, hluboce na sebe pohl\u00e9dli. Tom si nemohl pomoct.<\/div>\n
„Miluju t\u011b.“<\/div>\n
Bill ztuhnul, nejist\u00fd, jestli dob\u0159e sly\u0161el. Z\u00edral neschopen reakce, kdy\u017e se Tomovy o\u010di a\u017e komicky roz\u0161\u00ed\u0159ily a on se odvalil od Billa a posadil se.<\/div>\n
\n

„Ne\u0159ekl jsem to,“ prohl\u00e1sil Tom. „Sakra, \u0159ekni, \u017ee jsem to ne\u0159ekl.“ Prot\u0159el si dlan\u00ed obli\u010dej a sklopil pohled do sv\u00e9ho kl\u00edna. Sundal si kondom a odhodil jej do odpadkov\u00e9ho ko\u0161e vedle postele, po\u0159\u00e1d neschopen pohl\u00e9dnout Billovi do o\u010d\u00ed. „Ne\u0159ekl jsem poprv\u00e9, \u017ee t\u011b miluju, zat\u00edmco byl m\u016fj penis je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d v tob\u011b.“ Kone\u010dn\u011b se odv\u00e1\u017eil pohl\u00e9dnout na sv\u00e9ho tich\u00e9ho p\u0159\u00edtele, kter\u00fd se za jeho z\u00e1dy pr\u00e1v\u011b posadil. „\u0158ekni, \u017ee nejsem takov\u00fd idiot.“<\/p><\/div>\n

Bill se vzmohl jen na zakroucen\u00ed hlavou.<\/div>\n
„Bo\u017ee, jsem!“ Tom skoro k\u0159i\u010del a pra\u0161til se hlavou o \u010delo postele. „Sakra, mohli bychom zapomenout, \u017ee jsem v\u016fbec n\u011bco \u0159ekl?“<\/div>\n
„\u0158ekls, \u017ee m\u011b miluje\u0161,“ odv\u011btil Bill a vz\u00e1p\u011bt\u00ed si uv\u011bdomil, \u017ee to bylo zcela zbyte\u010dn\u00e9.<\/div>\n
„Ne, ne\u0159ekl.“ Tom zakroutil hlavou, odhodil prost\u011bradlo a vstal. „To se nepo\u010d\u00edt\u00e1. M\u016f\u017eu po\u010dkat. Znovu to \u0159eknu, a\u017e bude lep\u0161\u00ed na\u010dasov\u00e1n\u00ed a budou tu sv\u00ed\u010dky a romantick\u00e1 hudba a sakra.“<\/div>\n
\n

Bill na n\u011bj po\u0159\u00e1d z\u00edral, jeho \u0161irok\u00e9 o\u010di pomalu zamrkaly.<\/p><\/div>\n

„Myslels to v\u00e1\u017en\u011b?“ zeptal se.<\/div>\n
Kdy\u017e mu Tom jen v\u011bnoval bezmocn\u00fd pohled, nat\u00e1hl se po jeho ruce a st\u00e1hnul jej zp\u00e1tky do postele. M\u011bl pocit, \u017ee se mu srdce chyst\u00e1 prorazit skrz hrudn\u00edk.<\/div>\n
„Myslels to v\u00e1\u017en\u011b?“<\/div>\n
„Ano,“ vydechl Tom a s povzdechem se posadil na paty. „Miluju t\u011b, Bille. P\u0159ed \u010dty\u0159iadvaceti hodinami jsem myslel, \u017ee je mezi n\u00e1mi konec a m\u00e1lem jsem se z toho zbl\u00e1znil.“<\/div>\n
Tom mohl jen sledovat, jak se Bill kou\u0161e do rtu tak siln\u011b, \u017ee musel c\u00edtit krev, a \u010dekal nevyhnuteln\u00e9. Bill mu \u0159ekne, \u017ee je bl\u00e1zen, p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00fd \u0159\u00edk\u00e1 v\u011bci v tu nejnevhodn\u011bj\u0161\u00ed dobu a \u017ee to mezi nimi opravdu skon\u010dilo. Zav\u0159el o\u010di a s povzdechem sv\u011bsil hlavu.<\/div>\n
„Taky t\u011b miluju.“<\/div>\n
\n

Bill se usm\u00edval, kdy\u017e Tom znovu otev\u0159el o\u010di a chv\u00edli mu trvalo, ne\u017e zareagoval, kdy\u017e Bill omotal pa\u017ee kolem jeho krku a povalil je oba do postele. Kone\u010dn\u011b objal Bill\u016fv \u00fazk\u00fd pas a pevn\u011b jej tiskl na sebe.<\/p><\/div>\n

„Ano,“ \u0159ekl mu Bill. „Nen\u00e1vid\u011bl jsem my\u0161lenku, \u017ee t\u011b u\u017e mo\u017en\u00e1 nikdy neuvid\u00edm a\u2026 v\u00edm to. Miluju t\u011b, Tome.“<\/div>\n
„M\u011b i m\u00e9 p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9 na\u010dasov\u00e1n\u00ed?“ usm\u00e1l se Tom.<\/div>\n
„No dob\u0159e, na sv\u00e9m na\u010dasov\u00e1n\u00ed mus\u00ed\u0161 tro\u0161ku popracovat.“<\/div>\n
Bill vyp\u00edskl, kdy\u017e se Tom p\u0159es n\u011bj p\u0159evalil, chichotal se, kdy\u017e se ot\u00edral o jeho krk.<\/div>\n
„D\u011bkuju za druhou \u0161anci,“ \u0159ekl mu Tom, pokl\u00e1daje mot\u00fdl\u00ed polibky pod\u00e9l cel\u00e9 d\u00e9lky Billova krku.<\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee to j\u00e1 jsem to v\u0161echno zkazil,“ protestoval Bill. „Jakmile Gustav spravil m\u016fj hloup\u00fd mobil, volal jsem ti a okam\u017eit\u011b se ozvala hlasov\u00e1 schr\u00e1nka a pak\u2026“<\/div>\n
„Co se stalo tv\u00e9mu mobilu?“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 mo\u017en\u00e1 jsem ho tak trochu hodil proti zdi.“<\/div>\n
„Pro\u010d bys\u2026?“<\/div>\n
„\u0160\u00edlel jsem!“ na\u0159\u00edkal Bill. „Tys mi zav\u011bsil! A v dob\u011b, kdy jsem se uklidnil natolik, \u017ee jsem t\u011b cht\u011bl sly\u0161et, byl m\u016fj mobil na kousky a baterii jsem na\u0161el pod postel\u00ed.“<\/div>\n
„To by vysv\u011btlovalo, pro\u010d jsi neodpov\u00eddal na m\u00e9 telefon\u00e1ty,“ odpov\u011bd\u011bl Tom.<\/div>\n
„No, mohl jsi odpov\u011bd\u011bt na m\u016fj email, ty blbe\u010dku,“ \u0159ekl Bill rozmrzele a hrav\u011b zatahal Toma za vlasy.<\/div>\n
„Jak\u00fd email?“<\/div>\n
„Ten, co jsem ti poslal? Ten, ve kter\u00e9m jsem se ti omlouval a psal, \u017ee se m\u016fj mobil posral? Dal jsem ti Gustavovo \u010d\u00edslo, abys mi mohl zavolat.“<\/div>\n
\n

Kdy\u017e se od n\u011bj Tom odvalil, Bill trucovit\u011b na\u0161pulil rty, chyb\u011bla mu jeho bl\u00edzkost. Op\u0159el se o loket, zat\u00edmco se Tom hrabal ve sv\u00fdch kalhot\u00e1ch a hledal telefon.<\/p><\/div>\n

„Nedostal jsem od tebe \u017e\u00e1dn\u00fd email,“ vysv\u011btlil Tom. Otev\u0159el ten sv\u016fj, odklikl n\u011bkolik v\u011bc\u00ed a najednou nemohl uv\u011b\u0159it tomu, co vid\u00ed. „Co d\u011bl\u00e1\u0161 v m\u00e9 spamov\u00e9 slo\u017ece?“<\/div>\n
„Ve tv\u00e9 co?“ Bill popadl telefon a vyhledal sv\u00e9 jm\u00e9no. „Ten hajzl!“<\/div>\n
„Vypad\u00e1 to tak, \u017ee t\u011b m\u016fj email nem\u00e1 r\u00e1d, zlato,“ zazubil se Tom. Odhodil telefon zp\u00e1tky na podlahu a p\u0159ekulil se k Billovi. „Co\u017e ned\u00e1v\u00e1 smysl, proto\u017ee j\u00e1 jsem do tebe bl\u00e1zen.“<\/div>\n
„\u0158ekni mi, \u017ee takov\u00e1 hloupost nezp\u016fsobila tohle v\u0161echno,“ prosil Bill a zabo\u0159il obli\u010dej do Tomova krku. „Myslel jsem na to nejhor\u0161\u00ed, a\u2026“<\/div>\n
„A v\u0161echno je te\u010f v po\u0159\u00e1dku,“ p\u0159ipomn\u011bl mu Tom a sklonil hlavu k polibku. „Jsme v pohod\u011b.“<\/div>\n
„Navzdory maxim\u00e1ln\u00edmu \u00fasil\u00ed modern\u00ed technologie.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\n

Oba se oto\u010dili ke dve\u0159\u00edm po tich\u00e9m zaklep\u00e1n\u00ed a Gustavov\u011b p\u0159ehnan\u00e9m odka\u0161l\u00e1n\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Co d\u011bl\u00e1 Gustav doma?“ zamyslel se Bill. Nat\u00e1hl se p\u0159es Tomovu hru\u010f a pohl\u00e9dl na hodiny na no\u010dn\u00edm stolku. „Sakra, u\u017e jsou to dv\u011b hodiny!“<\/div>\n
„Ztratils kv\u016fli mn\u011b pojem o \u010dase?“ Tom se pod n\u00edm hrd\u011b zazubil.<\/div>\n
„Oh, zmlkni.“ Bill rychle vyt\u00e1hl p\u0159ikr\u00fdvku a zakryl spodn\u00ed poloviny jejich t\u011bl. „Poj\u010f d\u00e1l, Gustave.“<\/div>\n
Dve\u0159e se pomalu otev\u0159ely a Gustav dovnit\u0159 str\u010dil hlavu. O\u010di m\u011bl pevn\u011b zav\u0159en\u00e9.<\/div>\n
„Je to v pohod\u011b,“ zasm\u00e1l se Bill. „V\u0161echny h\u0159\u00ed\u0161n\u00e9 \u010d\u00e1sti na\u0161ich t\u011bl jsou schovan\u00e9.“<\/div>\n
„H\u0159\u00ed\u0161n\u00e9 \u010d\u00e1sti?“ odfrkl si Tom.<\/div>\n
Gustav otev\u0159el nejprve jedno, pak druh\u00e9 oko.<\/div>\n
„Fajn, skv\u011bl\u00e9.“ Gustav si povzdechl \u00falevou. „Tak\u017ee kluci, jste zase v pohod\u011b?“<\/div>\n
„Tom\u016fv email se n\u00e1s pokou\u0161el rozd\u011blit, Gusi!“ chichotal se Bill. „Ale jo, jsme zase v pohod\u011b.“<\/div>\n
„Dob\u0159e.“ Gustav p\u0159ik\u00fdvl, jako by snad rozum\u011bl, jak se do toho v\u0161eho p\u0159imotal email. „Jo, tak\u017ee m\u00e1 tady n\u011bkdo hlad? Proto\u017ee jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel nad sma\u017een\u00edm.“<\/div>\n
„Gustav si ned\u00e1vno koupil wok,“ \u0159ekl Bill Tomovi. „Je podivn\u011b zamilov\u00e1n do jeho pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed.“<\/div>\n
„Pouze roz\u0161i\u0159uji sv\u00e9 kulin\u00e1\u0159sk\u00e9 obzory, chlape,“ pokr\u010dil rameny Gustav. „No tak, vst\u00e1vat. Smyjte ze sebe ducha sexu a oble\u010dte se.“<\/div>\n
\n

Jakmile se dve\u0159e znovu zav\u0159ely, Bill na Toma smutn\u011b pohl\u00e9dl.<\/p><\/div>\n

„Jak dlouho?“ zeptal se, v\u011bd\u011bl, \u017ee mu Tom porozum\u00ed.<\/div>\n
„Z\u00edtra odpoledne.“ P\u0159itiskl Billa k sob\u011b, kdy\u017e mrzut\u011b na\u0161pulil rty. „Po\u0159\u00e1d m\u00e1\u0161 tento t\u00fdden je\u0161t\u011b zkou\u0161ky, tak\u017ee je to v pohod\u011b.“<\/div>\n
„V p\u00e1tek odpoledne.“ Bill se dostal z postele a p\u00e1tral v horn\u00edm \u0161upl\u00edku po \u010dist\u00e9m pr\u00e1dle. Pot\u00e9 se vyt\u00e1hl po Tomov\u011b t\u011ble a obda\u0159il jej hlubok\u00fdm, d\u016fkladn\u00fdm polibkem. „V p\u00e1tek r\u00e1no m\u00e1m posledn\u00ed zkou\u0161ku, tak\u017ee pak u\u017e jsem jen tv\u016fj.“<\/div>\n
„Cel\u00e9 l\u00e9to,“ dodal Tom, jakmile se kone\u010dn\u011b rozmotali a vstali z postele. „A j\u00e1 ti sl\u00edb\u00edm je\u0161t\u011b jednu v\u011bc.“<\/div>\n
„Jakou?“<\/div>\n
Oba sp\u011bchali do koupelny, doufaje, \u017ee se Gustav zrovna v t\u00e9 chv\u00edli nerozhodne opustit kuchy\u0148. Tom za nimi zav\u0159el dve\u0159e a p\u0159it\u00e1hl si Billa do n\u00e1ru\u010de.<\/div>\n
„U\u017e nikdy ti ne\u0159eknu, \u017ee t\u011b miluju, pokud se nebudeme nach\u00e1zet minim\u00e1ln\u011b t\u0159i metry od postele.“<\/p>\n

autor: elvisfan<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: B-kay<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: elvisfan „Definuj ironii,“ zamumlal Bill. „V\u00edm, jak bych ji definoval,“ odpov\u011bd\u011bl Gustav a pozorn\u011b se zad\u00edval na zni\u010den\u00fd mobil. „S Tomem jsme se roze\u0161li t\u011bsn\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e mi za\u010daly t\u0159i m\u011bs\u00edce volna.“ „Neroze\u0161li jste se, Bille,“ podotkl Gustav trp\u011bliv\u011b. „Poh\u00e1dali jste<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[633],"tags":[],"class_list":["post-2328","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-all-a-twitter"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2328","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2328"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2328\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2328"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2328"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2328"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}