{"id":2329,"date":"2016-01-06T15:00:00","date_gmt":"2016-01-06T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2320"},"modified":"2016-01-06T15:00:00","modified_gmt":"2016-01-06T14:00:00","slug":"bitter-sweet-returns-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/01\/06\/bitter-sweet-returns-3\/","title":{"rendered":"Bitter-sweet returns 3."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/strong><\/p>\n

Moji nejmilej\u0161\u00ed! \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n

D\u011bkuji v\u00e1m za kr\u00e1sn\u00e9 koment\u00e1\u0159e u p\u0159edchoz\u00edho d\u00edlu, moc m\u011b pot\u011b\u0161ily. \ud83d\ude42 Lexi, rozhodn\u011b nic slibovat nebudu – sama je\u0161t\u011b nev\u00edm, jestli bude happy end, vyprav\u011b\u010d je tajemn\u00fd jak hrad v Karpatech. \ud83d\ude09<\/em><\/div>\n
Karin, jak u\u017e ti odpov\u00eddala Lexi, Bushido skute\u010dn\u011b Annu opustil kv\u016fli tomu, \u017ee ho podvedla, p\u0159i\u010dem\u017e v na\u0161\u00ed pov\u00eddce, jak u\u017e v\u00edm, se zaplete je\u0161t\u011b i n\u011bco nav\u00edc – ve skute\u010dnosti se o tom jen hojn\u011b diskutovalo, u n\u00e1s to ale bude realita. Po\u010dkejte si na to! \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n
Nade, up\u0159\u00edmn\u011b m\u011b mrz\u00ed, \u017ee od toho o\u010dek\u00e1v\u00e1\u0161 heartbreak \ud83d\ude00 To jsem nikdy nezam\u00fd\u0161lela! Vlastn\u011b kec\u00e1m, prvn\u00ed \u0159adu jsem zam\u00fd\u0161lela jako lama\u010de srdc\u00ed :)))) No uvid\u00edme, co bude tentokr\u00e1t.<\/em><\/div>\n
Tak, dotazy jsem v\u00e1m zodpov\u011bd\u011bla, tak te\u010f vzh\u016fru do \u010dten\u00ed! <3<\/em><\/div>\n
Saline<\/em><\/div>\n
PS: Omlouv\u00e1m se, \u017ee nen\u00ed U\u010ditel. Jsem h\u0159\u00ed\u0161n\u00edk a nem\u016f\u017eu se k tomu dokopat, ale pracuju na n\u00e1prav\u011b. \ud83d\ude42 M\u011bjte se kr\u00e1sn\u011b!<\/em><\/div>\n
\n

„Bille, ahoj! R\u00e1d t\u011b zase vid\u00edm. Je to skoro v\u011b\u010dnost od doby, co jste odlet\u011bli,“ charismatick\u00fd Alexandr na Billa z\u00edral skrz obrazovku po\u010d\u00edta\u010de, shov\u00edvav\u00fd \u00fasm\u011bv jako v\u017edy usazen\u00fd na rtech. Dok\u00e1zal se snad n\u011bkdy p\u0159estat usm\u00edvat?<\/p><\/div>\n

Bill mu \u00fasm\u011bv nejist\u011b oplatil. Tom vyrazil na ve\u010d\u00edrek k Mateovi, ze kter\u00e9ho se Bill kv\u016fli \u00fanav\u011b omluvil. M\u011bl v pl\u00e1nu zal\u00e9zt si do postele, pustit si p\u00e1r d\u00edl\u016f Pern\u00edkov\u00e9ho t\u00e1ty a sp\u00e1t a\u017e do dal\u0161\u00edho dne, ale pak si v\u0161iml na telefonu n\u011bkolika zpr\u00e1v a zme\u0161kan\u00e9ho hovoru od Alexe a rozhodl se, \u017ee by se mu ozvat p\u0159eci jen mohl. Zaslou\u017eil si to, alespo\u0148 po tom, co si o n\u011bj d\u011blal takov\u00e9 starosti, jak sly\u0161el od Riy. „V\u011b\u0159, \u017ee mn\u011b to p\u0159ipad\u00e1 \u00fapln\u011b stejn\u011b. Nem\u016f\u017eu se do\u010dkat, a\u017e zase budeme doma. N\u011bjak\u00e9 z\u00e1vratn\u00e9 novinky z na\u0161eho sv\u011bta?“<\/div>\n
\n

Alex se zamyslel. Dal tak Billovi mo\u017enost si ho po\u0159\u00e1dn\u011b prohl\u00e9dnout. Alex je moc hezk\u00fd mu\u017e. A\u010dkoliv si p\u011bstoval vousy, byl to jeden z nejv\u00edce \u010distotn\u00fdch mu\u017e\u016f, kter\u00fd o sebe \u010dasto dbal mnohem v\u00edc ne\u017e s\u00e1m Bill. V o\u010d\u00edch se mu rozpou\u0161t\u011bla \u010dokol\u00e1da spolu s l\u00e1skou, kter\u00e9 m\u011bl na rozd\u00e1v\u00e1n\u00ed. Byl perfektn\u00ed ve v\u0161ech sm\u011brech a Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee kdyby ho poznal d\u0159\u00edv, neexistovala by jedin\u00e1 mo\u017enost, jak by se do n\u011bj nezamiloval. Ale s Bushidem v \u017eivot\u011b\u2026 „Ne, ned\u011bje se v\u016fbec nic,“ zaslechl odpov\u011b\u010f, tak\u017ee se znovu vr\u00e1til do p\u0159\u00edtomnosti. „Ale co ty? Ria \u0159\u00edkala, \u017ee Tom si d\u011blal starosti, \u017ee jsi hodn\u011b vy\u010derpan\u00fd. V\u0161echno v po\u0159\u00e1dku?“<\/p><\/div>\n

Bill si povzdechl. Ob\u010das litoval toho, jak dob\u0159\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9 s Riou byli. „P\u0159izn\u00e1v\u00e1m bez mu\u010den\u00ed, \u017ee je toho na m\u011b trochu moc. T\u011b\u0161\u00edm se na Curacao, snad si trochu odpo\u010dinu. A\u017e to v\u0161echno skon\u010d\u00ed, alespo\u0148 na t\u0159i t\u00fddny zmiz\u00edm n\u011bkam k mo\u0159i, daleko od v\u0161ech.“<\/div>\n
\n
„A co Bushido?“<\/div>\n
Prohr\u00e1bnul si vlasy a uhnul pohledem. V\u011bd\u011bl, \u017ee se ho na to Alex zept\u00e1, samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ho ta ot\u00e1zka p\u00e1lila na jazyku. Jak by taky nemohla? Cel\u00e9 m\u011bs\u00edce se sna\u017eil, aby mu Bill v\u016fbec dal \u0161anci, a i kdy\u017e mu ji dal, v\u0161echno z\u00e1viselo jen na tom, jak rychle se vzpamatuje z Bushida. A te\u010f mu do cesty p\u0159ihr\u00e1l osud cestu do N\u011bmecka na \u010dtvrt roku. Byla t\u00e9m\u011b\u0159 jeho povinnost se zeptat. „Byl za mnou,“ p\u0159iznal Bill provinile. Necht\u011bl mu lh\u00e1t. „Hned prvn\u00ed noc p\u0159i\u0161el sem. A v\u010dera jsem se s n\u00edm se\u0161el.“<\/div>\n
„A?“<\/div>\n
„Alexi, j\u00e1\u2026“ zhluboka se nadechl, ne\u017e se odv\u00e1\u017eil k n\u011bmu vzhl\u00e9dnout. P\u0159ekvapilo ho, \u017ee v Alexov\u00fdch o\u010d\u00edch vid\u011bl jen starost, aby Bushido Billovi u\u017e neubl\u00ed\u017eil. Byl ten mu\u017e v\u016fbec skute\u010dn\u00fd? „P\u016fvodn\u011b jsem byl neoblomn\u00fd, byl jsem si jist\u00fd, \u017ee mu nedovol\u00edm se ke mn\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017eit. Moc dob\u0159e jsem v\u011bd\u011bl, jak to skon\u010d\u00ed, tak\u017ee jsem zmuchlal pap\u00edrek s jeho \u010d\u00edslem a zahodil ho. Ale druh\u00fd den\u2026 se mi to n\u011bjak rozle\u017eelo v hlav\u011b. Byl nal\u00e9hav\u00fd, tak\u017ee ve mn\u011b pochopiteln\u011b vzbudil zv\u011bdavost a j\u00e1 mu zavolal. V noci jsme se se\u0161li.“<\/div>\n
\n

Alex nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. „Co ti cht\u011bl?“<\/p><\/div>\n

„No\u2026 Chvilku jsme si jen pov\u00eddali, ale kdy\u017e jsem odch\u00e1zel, vyrazil mi dech,“ odml\u010del se. „S Annou se roze\u0161li.“<\/div>\n
„Oh. Uh, aha,“ Alex se rozpa\u010dit\u011b podrbal na krku. „Abych byl up\u0159\u00edmn\u00fd, docela jsi m\u011b dostal. Nev\u00edm, co m\u00e1m \u0159\u00edct.“<\/div>\n
„To jsem nev\u011bd\u011bl ani j\u00e1,“ p\u0159iznal Bill. „Byl jsem jak opa\u0159en\u00fd. A zhroutil se. V\u0161ak s\u00e1m v\u00ed\u0161, jak labiln\u00ed ob\u010das jsem,“ nevesele se zasm\u00e1l, „ale sebral jsem se tak n\u011bjak dohromady a do\u0161el k sob\u011b na pokoj, abych p\u0159e\u017eil dal\u0161\u00ed den.“<\/div>\n
„Co m\u00e1\u0161 v pl\u00e1nu te\u010f?“<\/div>\n
„Nem\u00e1m sebemen\u0161\u00ed pon\u011bt\u00ed. Cht\u011bl, abych mu dal alespo\u0148 n\u011bjakou \u0161anci. Jen\u017ee j\u00e1 v\u016fbec nev\u00edm, co m\u00e1m d\u011blat.“<\/div>\n
„Co ti \u0159\u00edk\u00e1 srdce, Bille?“ Alex se pousm\u00e1l, kdy\u017e Bill uhnul pohledem. „H\u00e1d\u00e1m, \u017ee tohle je naprosto jasn\u00e1 odpov\u011b\u010f. Chce\u0161 mu d\u00e1t \u0161anci, vi\u010f?“<\/div>\n
„Boj\u00edm se.“<\/div>\n
„B\u00e1l ses i p\u0159i bungee jumpingu. A sko\u010dil jsi,“ p\u0159ipomn\u011bl. „To, \u017ee se boj\u00ed\u0161, neznamen\u00e1, \u017ee to nem\u00e1\u0161 zkusit. \u0158ekni, co se m\u016f\u017ee st\u00e1t?“<\/div>\n
„M\u016f\u017eu dos\u00e1hnout des\u00edtky,“ zamumlal ti\u0161e.<\/div>\n
Alex se pousm\u00e1l. M\u011bl chu\u0165 Billa obejmout a schovat p\u0159ed sv\u011btem, tak mali\u010dk\u00fd a ztracen\u00fd vypadal. „Tak se vr\u00e1t\u00ed\u0161 sem do LA a j\u00e1 t\u011b zase dostanu na jedni\u010dku. Nemus\u00ed\u0161 se b\u00e1t, Bille. To, co je jednou zlomen\u00e9, se m\u016f\u017ee spravit.“<\/div>\n
„Ale v\u016fbec to nen\u00ed f\u00e9r v\u016f\u010di tob\u011b.“<\/div>\n
„Bille, se mnou si ale v\u016fbec ned\u011blej starosti. Tom m\u011b hned na za\u010d\u00e1tku upozor\u0148oval, \u017ee m\u00e1\u0161 hodn\u011b zlomen\u00e9 srdce, a \u017ee jsi na tom \u0161patn\u011b. A j\u00e1 v\u00edm, \u017ee i kdy\u017e jsem ti hodn\u011b pomohl a sbl\u00ed\u017eili jsme se, po\u0159\u00e1d v srdci m\u00e1\u0161 Bushida. Te\u010f m\u00e1\u0161 mo\u017enost zjistit, jestli by v\u00e1m to fungovalo, kdyby nebyla Anna. Tak nepromarni svoji \u0161anci a zkus to. Alespo\u0148 mu dej \u0161anci ti \u0159\u00edct, co m\u00e1 na srdci.“<\/div>\n
Bill se na posteli zavrt\u011bl, ale s m\u00edrn\u00fdm omluvn\u00fdm \u00fasm\u011bvem p\u0159ik\u00fdvnul. Mo\u017en\u00e1 m\u011bl pravdu. Zkusit d\u00e1t mu \u0161anci, mohl.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Bill si nerv\u00f3zn\u011b prohr\u00e1bnul vlasy a poposedl na sv\u00e9m m\u00edst\u011b. Byli na cest\u011b u\u017e zhruba deset minut, b\u011bhem kter\u00fdch Bill prokl\u00ednal ka\u017ed\u00fd semafor, kter\u00fd m\u011bl jako na potvoru \u010dervenou. Nev\u011bd\u011bl, co ho to popadlo, ale kdy\u017e ukon\u010dil hovor s Alexandrem, pe\u010dliv\u011b zamaskovan\u00fd se propl\u00ed\u017eil hotelem a sedl do prvn\u00edho tax\u00edka, kter\u00fd mu p\u0159i\u0161el do cesty.<\/p><\/div>\n

„Tady mi zastavte,“ poklepal \u0159idi\u010di na rameno a podal mu bankovky. „U\u017e si to dojdu. D\u00edky,“ sp\u011b\u0161n\u011b vylezl z auta, ne\u017e by se ho snad vlezl\u00fd \u0159idi\u010d za\u010dal na n\u011bco pt\u00e1t. P\u0159it\u00e1hl si s\u00e1\u010dko bl\u00ed\u017ee k t\u011blu a rychl\u00fdm krokem se dal do ch\u016fze.<\/div>\n
Znal tuhle \u010dtvr\u0165 zpam\u011bti, poslepu by dok\u00e1zal doj\u00edt k velk\u00e9mu \u017elut\u00e9mu domu s rozlehlou zahradou. Nev\u011bd\u011bl ani, jestli bude Anis doma – a\u017e kdy\u017e z d\u00e1lky d\u016fm vid\u011bl, do\u0161lo mu, jak hloup\u00fd jeho n\u00e1pad byl. Co kdy\u017e bude pry\u010d, nebo tam zrovna bude m\u00edt d\u011bti? Co by pak d\u011blal? Sv\u011btlo b\u011b\u017e\u00edc\u00ed televize z m\u00edst, kde m\u011bl ob\u00fdv\u00e1k, ho trochu ut\u011b\u0161ilo, minim\u00e1ln\u011b byl doma.<\/div>\n
\n

P\u0159eb\u011bhl silnici a op\u0159el se o zvonek Intercomu. \u010cekal p\u00e1r minut, ne\u017e se z mal\u00e9 obrazovky vyno\u0159il rozespal\u00fd Anis. „Co je?“<\/p><\/div>\n

„Otev\u0159i mi d\u0159\u00edv, ne\u017e m\u011b n\u011bkdo uvid\u00ed,“ zamumlal Bill sp\u011b\u0161n\u011b, nerv\u00f3zn\u011b se ohl\u00ed\u017eeje p\u0159es rameno. Doufal, \u017ee ho nesledovali novin\u00e1\u0159i nebo nedej bo\u017ee fanou\u0161ci, kte\u0159\u00ed byli kolikr\u00e1t mnohem hor\u0161\u00ed ne\u017e bulv\u00e1r. Ani ne po vte\u0159in\u011b se ozval zvonek.<\/div>\n
Bill vb\u011bhl dovnit\u0159 rozlehl\u00e9ho are\u00e1lu, okam\u017eit\u011b klidn\u011bj\u0161\u00ed. Ne\u017e do\u0161el ke vstupn\u00edm dve\u0159\u00edm, u\u017e mezi nimi st\u00e1l Anis. Bill se pro sebe pousm\u00e1l. Anis m\u011bl p\u0159es ramena p\u0159ehozenou deku, tak\u017ee Bill odhadoval, \u017ee m\u011bl jeden ze sv\u00fdch l\u00edn\u00fdch dn\u016f, kdy se jen cpal a sledoval filmy nebo hr\u00e1l videohry.<\/div>\n
Anis ustoupil ze dve\u0159\u00ed, aby chlapec mohl proj\u00edt dovnit\u0159, a sotva se ocitl za prahem, pohotov\u011b za n\u00edm zav\u0159el dve\u0159e.<\/div>\n
\n

„Ahoj,“ p\u0159e\u0161l\u00e1pl Bill s nejist\u00fdm \u00fasm\u011bvem. „Promi\u0148, jestli ru\u0161\u00edm nebo tak, j\u00e1 jen\u2026“<\/p><\/div>\n

Bushido ho ani nenechal domluvit, rovnou si ho p\u0159it\u00e1hl do objet\u00ed. Schoval ho k sob\u011b pod deku a pohladil po z\u00e1dech. Bill \u00falevn\u011b omotal ruce kolem jeho pasu, v duchu si p\u0159ipom\u00ednaje, aby byl opatrn\u00fd. „V\u016fbec neru\u0161\u00ed\u0161, doufal jsem, \u017ee by ses mohl uk\u00e1zat, ne\u017e zmiz\u00edte na Curacao.“<\/div>\n
„Opravdu?“ pochybova\u010dn\u011b k n\u011bmu Bill vzhl\u00e9dl.<\/div>\n
„Dob\u0159e, modlil jsem se od r\u00e1na do ve\u010dera,“ Bushido mu se sm\u00edchem pokynul a zam\u00ed\u0159il zp\u011bt do ob\u00fdv\u00e1ku. Bill se po cest\u011b rozhl\u00ed\u017eel po zn\u00e1mk\u00e1ch rodinn\u00e9ho \u017eivota. Pot\u011b\u0161ilo ho, \u017ee krom\u011b p\u00e1r fotek d\u011bt\u00ed nikde nevid\u011bl Annu. „Chce\u0161 n\u011bco k j\u00eddlu nebo pit\u00ed?“<\/div>\n
„Maxim\u00e1ln\u011b colu, d\u00edky,“ zavrt\u011bl Bill hlavou a pohodln\u011b se uvelebil na pohovce. Vd\u011b\u010dn\u011b k Anisovi vzhl\u00e9dl, kdy\u017e mu pod\u00e1val skleni\u010dku, a zabo\u0159il se hloub\u011bji.<\/div>\n
\n

„Vypad\u00e1\u0161, jako kdyby ses cht\u011bl do toho gau\u010de vm\u00e1\u010dknout,“ pobaven\u011b poznamenal Bushido p\u0159i pohledu, jak se vyhubl\u00fd chlapec bo\u0159il hloub\u011bji a hloub\u011bji.<\/p><\/div>\n

„Promi\u0148, j\u00e1 jen\u2026“ prohr\u00e1bnul si vlasy. „P\u0159ij\u00edt sem byl hodn\u011b spont\u00e1nn\u00ed n\u00e1pad. Mluvil jsem s Alexem a pak najednou\u2026“<\/div>\n
„Tv\u016fj p\u0159\u00edtel?“<\/div>\n
„No\u2026 n\u011bco, co se hodn\u011b vzd\u00e1len\u011b podob\u00e1 p\u0159\u00edteli,“ zamumlal Bill. „Ne, sp\u00ed\u0161 je to jen kamar\u00e1d. Ne\u0159\u00edk\u00e1m, p\u00e1rkr\u00e1t\u2026 k n\u011b\u010demu do\u0161lo, ale z m\u00e9 strany to nikdy nebylo nic v\u00e1\u017en\u00e9ho. Alex v\u011bd\u011bl, co se stalo a hodn\u011b mi pomohl. Vyl\u00e9\u010dil m\u011b.“<\/div>\n
„Tak\u017ee jsi od n\u011bj pot\u0159eboval svolen\u00ed?“\u00a8<\/div>\n
Bill proto\u010dil o\u010dima. „Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ne. Jen jsem si o tom pot\u0159eboval promluvit s n\u011bk\u00fdm, kdo mi alespo\u0148 trochu rozum\u00ed. Tom m\u011b zn\u00e1 a miluje m\u011b, tak\u017ee se m\u011b sna\u017e\u00ed br\u00e1nit za ka\u017edou cenu. Kdy\u017e zjistil, \u017ee jsi u m\u011b byl hned tu prvn\u00ed noc, m\u00e1lem vylet\u011bl z k\u016f\u017ee. Alex byl kupodivu v klidu a\u2026 \u0159ekl, abych ti dal \u0161anci.“<\/div>\n
Anis p\u0159ekvapen\u011b zamrkal a lokty se op\u0159el o kolena. „A d\u00e1\u0161 mi j\u00ed?“<\/div>\n
\n

„Nev\u00edm,“ p\u0159iznal mlad\u00edk. „Ale u\u017e to, \u017ee jsem tady, je n\u011bco, za co by m\u011b Tom rozhodn\u011b zabil. Alex by byl rozpa\u010dit\u00fd.“<\/p><\/div>\n

„A jak se z toho c\u00edt\u00ed\u0161 ty?“<\/div>\n
„Jsem vyd\u011b\u0161en\u00fd,“ up\u0159\u00edmn\u011b pohl\u00e9dl na Bushida. „P\u0159\u00ed\u0161ern\u011b se boj\u00edm, \u017ee ti d\u00e1m tu \u0161anci a znovu se ti otev\u0159u, a nakonec skon\u010d\u00edm s des\u00edtkou na stupnici. Nedok\u00e1\u017ee\u0161 si p\u0159edstavit, jak moc jsem trp\u011bl, Anisi. Ty jsi m\u011bl mo\u017enost ventilovat to na d\u011btech, ale j\u00e1\u2026 Nem\u011bl jsem se na koho upnout. Nebyl tam nikdo, na koho bych se mohl v\u00e1zat. Jen Tom, kter\u00fd d\u00e1l \u017eil sv\u016fj \u017eivot, zat\u00edmco j\u00e1 sed\u011bl doma v kout\u011b.“<\/div>\n
„Tohle nen\u00ed f\u00e9r,“ s povzdechem se Bushido narovnal a p\u0159it\u00e1hnul si chlapce k sob\u011b. „Mrz\u00ed m\u011b to.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ Bill se pousm\u00e1l. Chvilku u n\u011bj le\u017eel bez pohnut\u00ed, ale nakonec objet\u00ed op\u011btoval. „Je dob\u0159e, \u017ee jsi nebyl s\u00e1m, Anisi. Alespo\u0148 jsi m\u011bl \u0161anci se z toho dostat.“<\/div>\n
\n

Bushido palcem p\u0159ejel po mlad\u00edkov\u011b tv\u00e1\u0159i, n\u011b\u017en\u011b ho sledoval. „Nikdy jsem se z toho nedostal \u00fapln\u011b. Anna v\u011bd\u011bla, \u017ee je n\u011bco \u0161patn\u011b. Sice ne hned, ale postupem \u010dasu j\u00ed do\u0161lo, \u017ee j\u00ed nepat\u0159\u00edm. V\u0161echno jsem d\u011blal t\u00e9m\u011b\u0159 z donucen\u00ed, pokud se to t\u00fdkalo j\u00ed a ne d\u011bt\u00ed. Je to \u017eena, t\u011bm v\u017edycky dojde, kdy\u017e je ve vztahu n\u011bkdo t\u0159et\u00ed, i kdy\u017e to v na\u0161em p\u0159\u00edpad\u011b nebylo fyzicky.“<\/p><\/div>\n

„Pro\u010d jste se roze\u0161li?“<\/div>\n
„V posledn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch jsme se hodn\u011b h\u00e1dali. \u010c\u00edm d\u00e1l \u010dast\u011bji jsem sp\u00e1val v pokoji pro hosty nebo tady, \u010dasto jsem b\u00fdval i u d\u011bt\u00ed. Nemohl jsem se na ni d\u00edvat.“<\/div>\n
„Anisi\u2026“<\/div>\n
Bushido zavrt\u011bl hlavou. „Nemus\u00ed\u0161 nic \u0159\u00edkat. Omluvil jsem se j\u00ed snad stokr\u00e1t za v\u0161echno, co jsem ud\u011blal, ale nelituju toho, \u017ee jsme se roze\u0161li, Bille. Te\u010f u\u017e v\u00edm, \u017ee d\u011bti m\u016f\u017eou m\u00edt spokojenou rodinu, dokonce i kdy\u017e nebudou m\u00edt oba rodi\u010de. Jen m\u011b mrz\u00ed, \u017ee jsem to nev\u011bd\u011bl d\u0159\u00edv\u2026“<\/div>\n
„Tohle by t\u011b mrzet zrovna nem\u011blo, Anisi,“ n\u011b\u017en\u011b ho Bill chytil za ruku. „D\u011bti p\u0159i\u0161ly v hodn\u011b nevhodnou dobu, to ano. Ale za\u017eil jsi s nimi ta nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed obdob\u00ed. Vid\u011bl jsi jejich prvn\u00ed \u00fasm\u011bvy, kroky, sl\u016fvka. Toho nelituj.“<\/div>\n
„Lituju toho, \u017ee to ubl\u00ed\u017eilo tob\u011b.“<\/div>\n
„Ale pokud jsi str\u00e1vil nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1st jejich \u017eivota s nimi, st\u00e1lo to za to,“ usm\u00e1l se. Nechal se pevn\u011bji vt\u00e1hnout do objet\u00ed, v\u011bd\u011bl, \u017ee neud\u011blal chybu, kdy\u017e sem dnes p\u0159i\u0161el. V\u011bd\u011bl, \u017ee Alex m\u011bl zase pravdu.<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. Moji nejmilej\u0161\u00ed! \ud83d\ude42 D\u011bkuji v\u00e1m za kr\u00e1sn\u00e9 koment\u00e1\u0159e u p\u0159edchoz\u00edho d\u00edlu, moc m\u011b pot\u011b\u0161ily. \ud83d\ude42 Lexi, rozhodn\u011b nic slibovat nebudu – sama je\u0161t\u011b nev\u00edm, jestli bude happy end, vyprav\u011b\u010d je tajemn\u00fd jak hrad v Karpatech. \ud83d\ude09 Karin, jak u\u017e<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[636],"tags":[],"class_list":["post-2329","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-bitter-sweet-returns"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2329","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2329"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2329\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2329"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2329"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2329"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}