{"id":2349,"date":"2015-12-30T15:00:00","date_gmt":"2015-12-30T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2340"},"modified":"2015-12-30T15:00:00","modified_gmt":"2015-12-30T14:00:00","slug":"cassiopeia-29-2-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/12\/30\/cassiopeia-29-2-2\/","title":{"rendered":"Cassiopeia 29. (2\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Andreasova babi\u010dka rozhodn\u011b nepat\u0159ila k t\u011bm, s jak\u00fdmi se setk\u00e1v\u00e1te ve filmech. I p\u0159es sv\u016fj vysok\u00fd v\u011bk nem\u011bla na tv\u00e1\u0159i hlubok\u00e9 vr\u00e1sky jak je zvykem ve v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f, dotek \u010dasu poznamenal jej\u00ed obli\u010dej jen drobn\u00fdmi v\u011bj\u00ed\u0159ky kolem \u00fast a o\u010d\u00ed a jemn\u00fdmi vr\u00e1skami nad obo\u010d\u00edm, kter\u00e9 se vytr\u00e1cely v\u017edy, kdy\u017e se usm\u00e1la. Byla drobn\u00e1, na sob\u011b m\u011bla tepl\u00e9 vln\u011bn\u00e9 kalhoty a prou\u017ekovan\u00fd svetr zv\u00fdraz\u0148uj\u00edc\u00ed mod\u0159 jej\u00ed o\u010d\u00ed a von\u011bla stejn\u011b jako vy\u0161\u00edvan\u00e9 pol\u0161t\u00e1\u0159ky, se kter\u00fdmi si Bill hr\u00e1l p\u0159ed malou chv\u00edl\u00ed.<\/div>\n
Kdy\u017e se Bill rozhl\u00e9dl kolem sebe, usoudil, \u017ee levandule musely b\u00fdt jej\u00edmi obl\u00edben\u00fdmi kv\u011btinami. Ve v\u0161ech koutech m\u00edstnosti, na ka\u017ed\u00e9 poli\u010dce se nach\u00e1zelo n\u011bco s ornamentem fialov\u00fdch kv\u00edtk\u016f, a\u0165 u\u017e se jednalo o vonn\u00e9 sv\u00edce, malby nebo r\u00e1me\u010dky fotografi\u00ed, Bill si dokonce v\u0161iml drobn\u00fdch v\u00fd\u0161ivek na pol\u0161t\u00e1\u0159\u00edch, o kter\u00e9 se pr\u00e1v\u011b op\u00edrali. Tom sed\u00edc\u00ed vedle n\u011bj z\u0159ejm\u011b nesd\u00edlel jeho post\u0159ehy, pln\u011b soust\u0159ed\u011bn na jej\u00ed slova dr\u017eel Billa za ruku a palci jej hladil po h\u0159betu dlan\u011b.<\/div>\n
\n

Bill si zprvu p\u0159i\u0161el pon\u011bkud zvl\u00e1\u0161tn\u011b. Andreasova babi\u010dka Helga, jak jej po\u017e\u00e1dala, aby j\u00ed \u0159\u00edkal, se na n\u011bj nejprve nemohla vynad\u00edvat. Usm\u00edvala se, v o\u010d\u00edch m\u011bla n\u011bco p\u0159\u00e1telsk\u00e9ho a p\u0159\u00edjemn\u011b m\u011bkk\u00e9ho, a i kdy\u017e jej\u00ed \u00fasm\u011bv p\u0159i pohledu na jeho rozbitou pusu a r\u00fdsuj\u00edc\u00ed se mod\u0159inu pod okem malinko ochabl, jej\u00ed pohled z\u016fst\u00e1val i nad\u00e1le stejn\u00fd. Nab\u00eddla mu, aby se posadil, a kdy\u017e tak ud\u011blal, ze stolu vzala starou fotografii a podala mu ji. Bill na n\u00ed mohl vid\u011bt mlad\u00e9 d\u011bv\u010de, kter\u00e9mu nemohlo b\u00fdt v\u00edc jak patn\u00e1ct, nesm\u011ble se usm\u00edvala do objektivu, zat\u00edmco vedle n\u00ed post\u00e1vala mlad\u0161\u00ed verze Andreasovy babi\u010dky a s rukou kolem jej\u00ed \u00fatl\u00fdch bok\u016f se z\u00e1\u0159iv\u011b usm\u00edvala.<\/p><\/div>\n

„Je to jedin\u00e1 fotka, kterou se mi poda\u0159ilo naj\u00edt,“ ozvala se Helga ti\u0161e a ch\u00e1pav\u011b se d\u00edvala na Billa, kter\u00fd z fotografie nespou\u0161t\u011bl zrak. „Byl to jej\u00ed posledn\u00ed rok na z\u00e1kladn\u00ed \u0161kole. V t\u00e9 dob\u011b jsem dostala jejich t\u0159\u00eddu, proto\u017ee m\u00e1 kolegyn\u011b ne\u010dekan\u011b onemocn\u011bla a musela ze \u0161koly odej\u00edt.“<\/div>\n
„Pro\u010d je na t\u00e9 fotce sama?“ zeptal se zv\u011bdav\u011b Andreas sed\u00edc\u00ed z druh\u00e9 strany vedle Billa, nen\u00e1padn\u011b pozoruj\u00edc\u00ed fotku p\u0159es Billovo rameno.<\/div>\n
„Je tam se mnou,“ odv\u011btila Helga s n\u011b\u017en\u00fdm \u00fasm\u011bvem. „Ale samoz\u0159ejm\u011b v\u00edm, jak jsi to myslel. Sarah byla\u2026 byla hodn\u011b sv\u00e1. V\u00fdjime\u010dn\u00e1, \u0159ekla bych.“<\/div>\n
\n
Bill naslouchal jej\u00edm slov\u016fm, ale nedonutil se zvednout pohled od tv\u00e1\u0159e mlad\u00e9 d\u00edvky. U\u017e v tom v\u011bku byla tak kr\u00e1sn\u00e1. Na prvn\u00ed pohled k\u0159ehk\u00e1, n\u011b\u017en\u00e1, s dlouh\u00fdmi leskl\u00fdmi havran\u00edmi vlasy a \u010dokol\u00e1dov\u00fdma o\u010dima se ani v nejmen\u0161\u00edm nepodobala sv\u00e9mu bratrovi, dokonce \u017e\u00e1dn\u00e9mu z p\u0159\u00edbuzn\u00fdch, kter\u00e9 Bill znal. Usm\u00edvala se, ale Bill jej\u00edmu \u00fasm\u011bvu nev\u011b\u0159il. V\u011b\u0159il v\u0161ak tomu, co nalezl v jej\u00edch o\u010d\u00edch. Ned\u016fv\u011bru, opatrnost, strach, bolest, kterou se ze v\u0161ech sil sna\u017eila odm\u00edtat, a p\u0159esto tam byla. M\u011bl pocit, \u017ee se d\u00edv\u00e1 do zrcadla. Bolelo to. Bolelo to v\u00edc, ne\u017e p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee bude.<\/div>\n
O\u010di se mu zalily slzami, tv\u00e1\u0159 Sarah najednou vid\u011bl rozmazan\u011b. Tak tohle drobn\u00e9 d\u011bv\u010d\u00e1tko bylo jeho matkou? To ona jej p\u0159ivedla na sv\u011bt? To ona mu po sob\u011b zanechala ten p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd dopis, ve kter\u00e9m se jej n\u011bkolikr\u00e1t sna\u017eila ujistit, \u017ee byl t\u00edm nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edm, co v \u017eivot\u011b m\u011bla?<\/div>\n
„Jak v\u00fdjime\u010dn\u00e1?“ zaj\u00edmal se tentokr\u00e1t Tom, kter\u00fd vyc\u00edtil Billovu rozpolcenost. Nen\u00e1padn\u011b mu omotal ruku kolem bok\u016f a p\u0159itiskl jej k sob\u011b bl\u00ed\u017e.<\/div>\n
„No\u2026“ Helga se zhluboka nadechla. Nebyla si jist\u00e1, co v\u0161echno si m\u016f\u017ee dovolit prozradit, co v\u0161echno je k\u0159ehk\u00fd \u010dernovl\u00e1sek je\u0161t\u011b schopen un\u00e9st. „Byla to hodn\u011b mil\u00e1 a vn\u00edmav\u00e1 d\u00edvka. Excelovala ve v\u0161ech p\u0159edm\u011btech, nav\u0161t\u011bvovala r\u016fzn\u00e9 krou\u017eky a um\u011bla hr\u00e1t hned na n\u011bkolik hudebn\u00edch n\u00e1stroj\u016f. Jin\u00fdmi slovy byla skute\u010dnou p\u00fdchou na\u0161\u00ed \u0161koly a mrz\u00ed m\u011b, \u017ee jsem ji znala tak kr\u00e1tce.“<\/div>\n
\n

Andreas s Tomem se p\u0159i zm\u00ednce o jej\u00edm dokonal\u00e9m prosp\u011bchu a v\u0161ech \u010dinnostech, v nich\u017e excelovala, smutn\u011b pousm\u00e1li a unisono pohl\u00e9dli na Billa, kter\u00fd \u017emoulal mezi prsty starou fotku a se sklon\u011bnou hlavou bedliv\u011b poslouchal.<\/p><\/div>\n

„P\u0159esto v\u0161echno v\u0161ak byla hodn\u011b odta\u017eit\u00e1. \u0158ekla bych, \u017ee uzav\u0159en\u00e1 je vhodn\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdraz. Nem\u011bla p\u0159\u00edli\u0161 mnoho p\u0159\u00e1tel, nejsem si jist\u00e1, jestli v\u016fbec n\u011bjak\u00e9 m\u011bla. O tom, z jak\u00fdch pom\u011br\u016f poch\u00e1zela, mluvit rad\u011bji nebudeme. A mysl\u00edm, \u017ee ani nen\u00ed t\u0159eba.“<\/div>\n
„Ubli\u017eovali j\u00ed?“ Byla to Billova prvn\u00ed slova od chv\u00edle, co vstoupil do ob\u00fdvac\u00edho pokoje. Popot\u00e1hl nosem, siln\u011b zatnul \u010delist a zvedl hlavu.<\/div>\n
Helga p\u0159ekvapen\u011b zamrkala, srdce j\u00ed tlouklo jako spla\u0161en\u00e9. Nev\u011bd\u011bla, co \u0159\u00edct, necht\u011bla mu ubl\u00ed\u017eit, a tak ml\u010dela a sv\u00fdm ml\u010den\u00edm mu poskytla dostate\u010dnou odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
Bill jemn\u011b k\u00fdvl hlavou. „V\u011bd\u011bl o tom n\u011bkdo?“<\/div>\n
„Srd\u00ed\u010dko, byly to jen na\u0161e domn\u011bnky a spekulace. Kaulitz ve\u0161ker\u00e1 obvin\u011bn\u00ed pop\u00edral a ona nikdy nic z toho nepotvrdila. Mo\u017en\u00e1 ze strachu, t\u00edm u\u017e si nejsem jist\u00e1, ka\u017edop\u00e1dn\u011b jsme s t\u00edm nemohli nic ud\u011blat. Ob\u010das se stalo, \u017ee se ve \u0161kole objevila s mod\u0159inou nebo \u0161kr\u00e1bancem, ale vymluvila se na to, \u017ee je ne\u0161ikovn\u00e1 a upadla a nikdo to v\u00edc ne\u0159e\u0161il.“<\/div>\n
„Sna\u017eila se ho chr\u00e1nit? Po tom v\u0161em, co j\u00ed ud\u011blal?“ Andreas nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b kroutil hlavou.<\/div>\n
„Chr\u00e1nila sebe. V\u011bd\u011bla, \u017ee pokud by to n\u011bkomu prozradila, dopadla by mnohem h\u016f\u0159,“ \u0159ekl Bill t\u0159esouc\u00edm se hlasem a Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee z n\u011bj mluv\u00ed zku\u0161enosti.<\/div>\n
\n

Na malou chv\u00edli zatou\u017eil proniknout do jeho mysli a prohl\u00e9dnout si ve\u0161ker\u00e9 vzpom\u00ednky, cht\u011bl vid\u011bt, co v\u0161echno si v\u016f\u010di n\u011bmu Kaulitz dovolil, ale kdy\u017e si vzpomn\u011bl, jak trp\u011bl u\u017e jen p\u0159i pohledu na to, jak Billa siln\u011b sv\u00edral a \u0161krtil, uv\u011bdomil si, \u017ee to rad\u011bji vid\u011bt nechce.<\/p><\/div>\n

„Smutn\u00e9 je, \u017ee se nem\u011bla o koho op\u0159\u00edt. Zoufale pot\u0159ebovala n\u011bkoho, kdo by ji ochr\u00e1nil, kdo by ji zprostil toho proklet\u00ed, ale nikdo takov\u00fd se nena\u0161el. Byla samot\u00e1\u0159ka. Samot\u00e1\u0159ka s du\u0161\u00ed um\u011blce a mozkem g\u00e9nia. A ty, srd\u00ed\u010dko,“ odml\u010dela se, odsunula mal\u00fd konferen\u010dn\u00ed stolek stranou a klekla si naproti Billovi, „z n\u00ed m\u00e1\u0161 v\u00edc, ne\u017e si mysl\u00ed\u0161.“<\/div>\n
Billovi se chv\u011bl spodn\u00ed ret a bylo mu do pl\u00e1\u010de. Sna\u017eil se to v sob\u011b zadr\u017eet, cht\u011bl b\u00fdt siln\u00fd, ale kdy\u017e jej Helga chytila za ruku a tou druhou jej n\u011b\u017en\u011b pohladila po tv\u00e1\u0159i, nedok\u00e1zal to a z oka mu vyklouzla prvn\u00ed slza.<\/div>\n
„Jsi j\u00ed tolik podobn\u00fd,“ vydechla, drobn\u00fdmi pohlazen\u00edmi mapuj\u00edc jeho bledou tv\u00e1\u0159. „M\u00e1\u0161 jej\u00ed o\u010di, jej\u00ed \u00fasta i vystupov\u00e1n\u00ed. Dokonce ve mn\u011b probouz\u00ed\u0161 ty sam\u00e9 pocity jako ona. Je to jako\u2026 jako by se nic nestalo. Jako by tady po\u0159\u00e1d byla.“ V t\u00e9 chv\u00edli se j\u00ed zlomil hlas a ona rychle odvr\u00e1tila tv\u00e1\u0159. N\u011bkolikr\u00e1t zhluboka pot\u00e1hla nosem a vydechla \u00fasty, ne\u017e se o\u010dima znovu vr\u00e1tila k Billovi.<\/div>\n
\n

„O jej\u00edm \u017eivot\u011b po z\u00e1kladn\u00ed \u0161kole toho p\u0159\u00edli\u0161 mnoho nev\u00edm. Dostalo se ke mn\u011b, \u017ee se hodn\u011b sbl\u00ed\u017eila s jedn\u00edm mlad\u00fdm u\u010ditelem, ale mohly to b\u00fdt samoz\u0159ejm\u011b jen hloup\u00e9 pomluvy, kter\u00e9 se mezi m\u00edstn\u00edmi lidmi \u0161\u00ed\u0159ily nev\u00eddanou rychlost\u00ed. \u0158\u00edkalo se, \u017ee pr\u00e1v\u011b on by mohl b\u00fdt tv\u00fdm otcem, ale kolik z toho se zakl\u00e1d\u00e1 na pravd\u011b, opravdu nev\u00edm.“<\/p><\/div>\n

„Setkala jste se s n\u00ed je\u0161t\u011b n\u011bkdy?“ zeptal se Bill a nechal si Tomem ot\u0159\u00edt mokr\u00e9 tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
Helga se smutn\u011b pousm\u00e1la. „Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed shodou okolnost\u00ed jsme na sebe narazily v den, kdy utekla z kliniky.“<\/div>\n
„Z jak\u00e9?“ Andrease za\u010d\u00ednal cel\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh zaj\u00edmat po\u0159\u00e1d v\u00edc a v\u00edc, Tom sice poslouchal, ale mnohem v\u00edc se staral o Bill\u016fv stav, nem\u011bl pot\u0159ebu vypt\u00e1vat se.<\/div>\n
„Tv\u00ed prarodi\u010de ji donutili k interrupci. Nedok\u00e1zali se sm\u00ed\u0159it s my\u0161lenkou, \u017ee na sv\u011bt p\u0159ivede d\u00edt\u011b jako svobodn\u00e1 a je\u0161t\u011b ke v\u0161emu neplnolet\u00e1. V jejich o\u010d\u00edch se n\u011bco takov\u00e9ho rovnalo obrovsk\u00e9mu h\u0159\u00edchu. Za jej\u00edmi z\u00e1dy j\u00ed spole\u010dn\u011b s Jorgenem domluvili term\u00edn na klinice, kter\u00e1 je p\u00e1r kilometr\u016f odsud. J\u00e1 tam byla zrovna se svou t\u0159\u00eddou na divadeln\u00edm vystoupen\u00ed.“<\/div>\n
\n

„Utekla? Ta teda m\u011bla odvahu,“ hv\u00edzdl Andreas a nat\u00e1hl se pro jednu z \u010dokol\u00e1dov\u00fdch su\u0161enek. Pohledem nab\u00eddl i Tomovi s Billem, ti v\u0161ak jen zakroutili hlavou.<\/p><\/div>\n

„Narazili jsme na sebe na n\u00e1m\u011bst\u00ed. Byla uplakan\u00e1 a vyd\u011b\u0161en\u00e1. M\u011bla jsem je\u0161t\u011b \u010das, tak jsem d\u011btem koupila zmrzlinu a j\u00ed velk\u00fd \u010dokol\u00e1dov\u00fd koktejl. Nemohla jsem uv\u011b\u0159it, kdy\u017e mi \u0159ekla, \u017ee je t\u011bhotn\u00e1. Bylo to tak\u2026 nepochopiteln\u00e9. Kdy\u017e mluvila, neust\u00e1le si hladila rostouc\u00ed b\u0159\u00ed\u0161ko, najednou z\u00e1\u0159ila jako slunce. P\u0159iznala se mi, co ud\u011blala a prosila m\u011b o radu. Nab\u00eddla jsem j\u00ed, \u017ee m\u016f\u017ee z\u016fstat u m\u011b, dokud se mali\u010dk\u00e9 nenarod\u00ed, ale odm\u00edtla.“<\/div>\n
„Vr\u00e1tila se dom\u016f?“ Bill se c\u00edtil podivn\u011b pr\u00e1zdn\u00fd.<\/div>\n
„To nev\u00edm. Tehdy v cukr\u00e1rn\u011b jsem ji vid\u011bla naposled. Pozd\u011bji jsem se dozv\u011bd\u011bla u\u017e jen to, \u017ee-„<\/div>\n
Znovu odvr\u00e1tila tv\u00e1\u0159. „Kdy\u017e jsi zmizel, v\u0161ichni si mysleli, \u017ee ti n\u011bco ud\u011blal. Nev\u011b\u0159ila jsem, \u017ee se tady je\u0161t\u011b n\u011bkdy objev\u00ed\u0161, a u\u017e v\u016fbec ne, \u017ee ti budu moct prozradit celou pravdu.“<\/div>\n
Bill sklonil hlavu. Nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edct, bylo toho a\u017e p\u0159\u00edli\u0161. Op\u0159el se o Tomovo rameno, nosem se zavrtal do jeho tri\u010dka a po chv\u00edli bojov\u00e1n\u00ed s n\u00e1valem emoc\u00ed se naplno rozvzlykal.<\/div>\n
\n

\u2026<\/strong><\/div>\n

\n

Je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e vyrazili dom\u016f, Tom Billovi navrhl, jestli by se necht\u011bl j\u00edt pod\u00edvat na h\u0159bitov a naj\u00edt jej\u00ed hrob, ale Bill jemn\u00fdm zavrt\u011bn\u00edm hlavy odm\u00edtl. Jej\u00ed poz\u016fstatky pro n\u011bj nebyly na h\u0159bitov\u011b, v jeho o\u010d\u00edch a srdci nebyla mrtv\u00e1 – byla v\u011b\u010dn\u00e1, byla jednou z hv\u011bzd, jednou z t\u011bch, ke kter\u00fdm vzhl\u00ed\u017eela, a tak i Bill cht\u011bl stejn\u00fdm zp\u016fsobem vzhl\u00ed\u017eet k n\u00ed.<\/p><\/div>\n

Cesta do m\u011bsta se zd\u00e1la b\u00fdt nekone\u010dn\u00e1. Nemluvili, tlumen\u00e9 zvuky auta ob\u010das naru\u0161ilo zak\u0148u\u010den\u00ed z p\u0159edn\u00edho sedadla, kdy\u017e se jejich nov\u00fd \u010dty\u0159noh\u00fd p\u0159\u00edtel pokou\u0161el naj\u00edt pohodlnou pozici, ale bolest mu to nedovolila.<\/div>\n
Bill se choulil do Tomovy n\u00e1ru\u010de, se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima vdechoval jeho v\u016fni a s hlavou op\u0159enou o Tom\u016fv pohybuj\u00edc\u00ed se hrudn\u00edk naslouchal pravideln\u00e9mu tlukotu jeho srdce. P\u0159itiskl se k n\u011bmu je\u0161t\u011b v\u00edce a ti\u0161e vydechl. Nemohl uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee byl n\u011bkdy schopen \u017e\u00edt bez n\u011bj. \u017de byl schopen existovat bez jeho vl\u00eddn\u00fdch slov, n\u011b\u017en\u00e9ho pohledu a n\u00e1ru\u010de, kde v\u017edy nalezl bezpe\u010d\u00ed a kde byl z \u00falomk\u016f poka\u017ed\u00e9 znovu poskl\u00e1d\u00e1n dohromady.<\/div>\n
\n

Tom Billa obj\u00edmal kolem bok\u016f a l\u00edbal jej do vlas\u016f, sleduje m\u00edhaj\u00edc\u00ed se krajinu za okny. Lesy, louky a nekone\u010dn\u00e1 pole byla zkracuj\u00edc\u00ed se vzd\u00e1lenost\u00ed postupn\u011b nahrazena ob\u00fdvan\u00fdmi vesnicemi a mal\u00fdmi m\u011bste\u010dky. Jen p\u00e1r kilometr\u016f od c\u00edle sklonil tv\u00e1\u0159 a pousm\u00e1l se, jakmile si v\u0161iml, \u017ee se na n\u011bj Bill d\u00edv\u00e1. S hlavou op\u0159enou o jeho rameno pozoroval jeho tv\u00e1\u0159 a\u017e do chv\u00edle, ne\u017e si Tom jeho pohledu v\u0161iml a k Tomovu p\u0159ekvapen\u00ed se ani tehdy neodvr\u00e1til. Jeho o\u010di ve tm\u011b z\u00e1\u0159ily jako dva drahokamy, byly t\u00edm nejvz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00edm pokladem, k jak\u00e9mu se Tom kdy sm\u011bl p\u0159ibl\u00ed\u017eit.<\/p><\/div>\n

„U\u017e jen chv\u00edli a budeme doma,“ \u0161eptl. „Beth s Georgem se t\u011b u\u017e nem\u016f\u017eou do\u010dkat.“<\/div>\n
Bill se pousm\u00e1l, ale nic ne\u0159ekl.<\/div>\n
„Hned jak doraz\u00edme, ti uva\u0159\u00edm skv\u011blou ve\u010de\u0159i, p\u0159evl\u00e9kneme se do py\u017eama a p\u016fjdeme sp\u00e1t. Pot\u0159ebuje\u0161 si odpo\u010dinout. Oba to opravdu pot\u0159ebujeme.“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl, ale nad\u00e1le z\u016fst\u00e1val potichu. Nechal se Tomem pol\u00edbit a om\u00e1men\u011b pootev\u0159el \u00fasta, jakmile Tom vs\u00e1l jeho spodn\u00ed ret mezi sv\u00e9, v\u011bnuje mu ten nejv\u00edce proc\u00edt\u011bn\u00fd polibek, jak\u00fd kdy dostal. Jeho slabost se t\u00edm l\u00e1skypln\u00fdm gestem je\u0161t\u011b v\u00edce prohloubila, a kdy\u017e se od n\u011bj Tom odt\u00e1hl, uc\u00edtil podivnou pr\u00e1zdnotu.<\/div>\n
„Tome,“ vydechl nesly\u0161n\u011b a kone\u010dky prst\u016f p\u0159ilo\u017eil k jeho tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
Tom se usm\u00e1l na znamen\u00ed, \u017ee poslouch\u00e1.<\/div>\n
Bill zhluboka d\u00fdchal a v duchu po\u010d\u00edtal \u00fadery sv\u00e9ho srdce. Cht\u011bl v\u011bd\u011bt, kolik \u00fader\u016f uplyne, ne\u017e se to odv\u00e1\u017e\u00ed vyslovit.<\/div>\n
Jeden\u2026 dva\u2026 t\u0159i\u2026<\/em><\/div>\n
\n

„Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ zeptal se jej Tom jemn\u011b a p\u0159ilo\u017eil mu rozev\u0159enou dla\u0148 nejprve na \u010delo a pot\u00e9 na tv\u00e1\u0159.<\/p><\/div>\n

\u010cty\u0159i\u2026 p\u011bt\u2026 \u0161est\u2026<\/em><\/div>\n
\n

„Bille.“<\/p><\/div>\n

Sedm\u2026 osm\u2026<\/em><\/div>\n
\n

Hus\u00ed k\u016f\u017ee. T\u0159es cel\u00e9ho t\u011bla. Zrychlen\u00fd tlukot srdce a Tom, kter\u00e9mu byl ochoten sv\u011b\u0159it cel\u00e9 sv\u00e9 srdce.<\/p><\/div>\n

Dev\u011bt\u2026 deset\u2026<\/em><\/div>\n
\n

„Miluji t\u011b.“<\/p><\/div>\n

A pak se jeho srdce najednou zbl\u00e1znilo a on ji\u017e nebyl schopen vn\u00edmat \u017e\u00e1dn\u00e9 dal\u0161\u00ed \u00fadery.<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Andreasova babi\u010dka rozhodn\u011b nepat\u0159ila k t\u011bm, s jak\u00fdmi se setk\u00e1v\u00e1te ve filmech. I p\u0159es sv\u016fj vysok\u00fd v\u011bk nem\u011bla na tv\u00e1\u0159i hlubok\u00e9 vr\u00e1sky jak je zvykem ve v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f, dotek \u010dasu poznamenal jej\u00ed obli\u010dej jen drobn\u00fdmi v\u011bj\u00ed\u0159ky kolem \u00fast a o\u010d\u00ed<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[625],"tags":[],"class_list":["post-2349","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-cassiopeia"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2349","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2349"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2349\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2349"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2349"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2349"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}