{"id":235,"date":"2019-01-25T16:00:00","date_gmt":"2019-01-25T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=230"},"modified":"2019-01-25T16:00:00","modified_gmt":"2019-01-25T15:00:00","slug":"and-love-is-not-a-choice-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2019\/01\/25\/and-love-is-not-a-choice-4\/","title":{"rendered":"And love is not a choice 4."},"content":{"rendered":"
autor: Becs<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tane\u010dn\u00edm krokem jsem dohopkala a\u017e do kuchyn\u011b a p\u0159i tom si prozp\u011bvovala n\u011bjakou stupidn\u00ed p\u00edsni\u010dku. Byla jsem a\u017e absurdn\u011b \u0161\u0165astn\u00e1. Dnes r\u00e1no se mi povedlo zahl\u00e9dnout Toma s ru\u010dn\u00edkem omotan\u00fdm kolem pasu. Vlasy m\u011bl je\u0161t\u011b mokr\u00e9 ze sprchy a j\u00e1 si dok\u00e1zala \u017eiv\u011b p\u0159edstavit, jak mu kapi\u010dky vody st\u00e9kaj\u00ed po ramenou p\u0159es vypracovan\u00fd hrudn\u00edk, po ploch\u00e9m b\u0159i\u0161e a vp\u00edjej\u00ed se do b\u00edl\u00e9ho ru\u010dn\u00edku. Naprosto dokonal\u00fd za\u010d\u00e1tek dne.<\/div>\n
\n

„Abbigail, je sobota,“ ozn\u00e1mila mi matka m\u00edsto rann\u00edho pozdravu, kdy\u017e jsem rozrazila dve\u0159e do kuchyn\u011b.<\/p><\/div>\n

„Ano, mami. V\u00edm, jak jdou dny v t\u00fddnu za sebou,“ zazubila jsem se na ni. Dneska m\u011b nemohla rozhodit ani ona.<\/div>\n
„P\u0159esta\u0148 \u0161a\u0161kovat. Obvykle jezd\u00edme s otcem na n\u00e1kup, ale \u0159\u00edkala jsem si, \u017ee kdy\u017e jsi te\u010f tady a prakticky nic ned\u011bl\u00e1\u0161, mohla bys to dnes obstarat ty.“<\/div>\n
Se zafun\u011bn\u00edm jsem sv\u011bsila ramena. Pokud po mn\u011b chce, abych obstarala tradi\u010dn\u00ed m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed n\u00e1kup, znamen\u00e1 to n\u011bkolik dlouh\u00fdch hodin mimo d\u016fm. Hodin, kter\u00e9 nebudu moct str\u00e1vit sledov\u00e1n\u00edm, co se d\u011bje u soused\u016f.<\/div>\n
„Ale mami, n\u011bjak se najednou nec\u00edt\u00edm dob\u0159e. Asi na m\u011b n\u011bco leze. Nem\u011bla bych te\u010f chodit mezi lidi,“ zkusila jsem se z toho vykroutit.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b p\u0159ed p\u011bti vte\u0159inami jsi tady poskakovala, tak\u017ee tohle na m\u011b nezkou\u0161ej,“ zpra\u017eila m\u011b. „Po cest\u011b zp\u00e1tky se je\u0161t\u011b stav za teti\u010dkou Molly. Chce s tebou mluvit.“<\/div>\n
„Fajn,“ podvolila jsem se a automaticky vyhl\u00e9dla z okna ven. Bill pr\u00e1v\u011b se sm\u00edchem otev\u00edral okno, tak\u017ee jsem m\u011bla jako na dlani jejich kuchy\u0148.<\/div>\n
\n

Naj\u00edt v\u0161echny polo\u017eky na mat\u010din\u011b seznamu byl p\u0159\u00edmo nadlidsk\u00fd v\u00fdkon. Nech\u00e1pu, na co pot\u0159ebuje dvacet bal\u00ed\u010dk\u016f vanilkov\u00e9ho cukru, kdy\u017e nikdy nepe\u010de. Bu\u010f j\u00ed tady obstar\u00e1v\u00e1m v\u00e1no\u010dn\u00ed n\u00e1kupy, nebo se chyst\u00e1 p\u0159ivodit si cukrov\u00e9 k\u00f3ma a chce to pojmout stylov\u011b. Otr\u00e1ven\u011b jsem p\u0159idala do ko\u0161\u00edku dal\u0161\u00ed zbyte\u010dnost a s ve\u0161ker\u00fdm \u00fasil\u00edm ho popostr\u010dila dop\u0159edu. Jen\u017ee vysok\u00e9 vyp\u00edsknut\u00ed m\u011b p\u0159inutilo ud\u011blat dva kroky zp\u00e1tky a p\u0159ikr\u010dit se.<\/p><\/div>\n

„Tomi, pod\u00edvej se. Kone\u010dn\u011b je zase maj\u00ed,“ vyk\u0159ikl n\u011bkdo radostn\u011b. A j\u00e1 moc dob\u0159e v\u011bd\u011bla, kdo se to za rohem skr\u00fdv\u00e1 a raduje se jako p\u011btilet\u00e9 d\u00edt\u011b. Popostr\u010dila jsem n\u00e1kupn\u00ed voz\u00edk za sebe a rozhl\u00e9dla se. Nikdo nikde. V\u011bt\u0161ina lid\u00ed m\u00e1 v sobotu dopoledne lep\u0161\u00ed v\u011bci na pr\u00e1ci, ne\u017e se obt\u011b\u017eovat s n\u00e1kupem. Tedy krom\u011b m\u011b a bratr\u016f Kaulitzov\u00fdch. Vykoukla jsem zpoza rohu a doufala, \u017ee m\u011b ti dva nena\u010dapou.<\/div>\n
\n
„Dob\u0159e, nestrkej mi tu krabici pod nos,“ zabru\u010del Tom a \u017educhnul do Billa, aby ho od sebe odehnal. „Jen ty m\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt tak nad\u0161en\u00fd z toho, \u017ee se zase prod\u00e1vaj\u00ed ovocn\u00e9 krou\u017eky pln\u00e9 um\u011blotin a sladidla.“<\/div>\n
Bill jeho remc\u00e1n\u00ed ignoroval a ladn\u00fdm obloukem hodil cere\u00e1lie do voz\u00edku.<\/div>\n
„Bude\u0161 jako koule, jestli bude\u0161 tohle j\u00edst,“ zabrblal si Tom pod vousy. Bill se jen pobaven\u011b pod\u00edval na sv\u00e9 ploch\u00e9 b\u0159icho a pak na bratra.<\/div>\n
„Odkdy jsi tak posedl\u00fd fitness \u017eivotem?“ zakroutil Bill hlavou. Bylo na n\u011bm vid\u011bt, \u017ee m\u00e1 v\u00fdbornou n\u00e1ladu, zat\u00edmco jeho bratr se jen st\u011b\u017e\u00ed ovl\u00e1d\u00e1, aby nevybuchnul vzteky. „Ne, \u017ee bych si teda st\u011b\u017eoval,“ dodal Bill a polechtal Toma na \u017eebrech. Cht\u011bl se na n\u011bj pov\u011bsit nebo ho obejmout, ale Tom usko\u010dil, jako by se snad pop\u00e1lil.<\/div>\n
„Tady sakra ne,“ odseknul a prudce vyrazil sm\u011brem k pokladn\u00e1m. Bill se za n\u00edm plou\u017eil jako spr\u00e1skan\u00fd pes. M\u011bla jsem sto chut\u00ed se za n\u00edm rozb\u011bhnout a ze v\u0161ech sil ho obejmout. A pak pra\u0161tit Toma p\u0159\u00edmo do \u017ealudku. Jak se mohl k bratrovi takhle chovat? V\u017edy\u0165 Bill byl jen vesel\u00fd a prost\u011b se bavil. Pravda, choval se trochu infantiln\u011b, ale na to u\u017e mus\u00ed b\u00fdt Tom za ty roky zvykl\u00fd. Je\u0161t\u011b jsem ho neza\u017eila, \u017ee by byl takhle protivn\u00fd.<\/div>\n
\n

Nad tou my\u0161lenkou jsem se na okam\u017eik pozastavila. P\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm tady o n\u011bm, jako bych byla n\u011bjak\u00e1 star\u00e1 zn\u00e1m\u00e1, a j\u00e1 je p\u0159itom jen p\u00e1r dn\u00ed \u0161m\u00edruju oknem. Povzdechla jsem si a vr\u00e1tila se ke sv\u00e9mu n\u00e1kupu. Nebo l\u00e9pe \u0159e\u010deno k ro\u010dn\u00edmu n\u00e1kupu m\u00e9 matky.<\/p><\/div>\n

\n

Na p\u0159edzahr\u00e1dce tety Molly v\u0161echno vypadalo jako obvykle. Jako by se tudy p\u0159ehnala psychotick\u00e1 v\u00edla zahradnice. Kv\u011btiny tu rostly v bujn\u00fdch trsech spole\u010dn\u011b s raj\u010daty a jinou zeleninou. Zpod trsu tr\u00e1vy vykukovala \u010dapka jak\u00e9hosi trpasl\u00edka a kousek d\u00e1l st\u00e1la ps\u00ed bouda, a\u010dkoliv Molly \u017e\u00e1dn\u00e9ho psa nikdy nem\u011bla. Molly ve skute\u010dnosti nebyla moje teta, ale kmotra. Zast\u00e1vala v\u0161ak funkci oboj\u00edho. Mohla jsem k n\u00ed kdykoliv ut\u00e9ct, kdy\u017e toho na m\u011b u n\u00e1s doma bylo p\u0159\u00edli\u0161. Moc dob\u0159e v\u011bd\u011bla, jak je moje matka n\u011bkdy n\u00e1ro\u010dn\u00e1, a \u017ee si pot\u0159ebuju vydechnout.<\/p><\/div>\n

Kdy\u017e p\u0159ede m\u011b postavila \u0161\u00e1lek s motivem r\u016f\u017ei\u010dek, byla jsem je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d my\u0161lenkami u Billa a Toma, tak\u017ee jsem po\u0159\u00e1dn\u011b nevn\u00edmala, co mi \u0159\u00edk\u00e1.<\/div>\n
„Tak\u017ee, co si o tom mysl\u00ed\u0161?“ zeptala se m\u011b. „Abby?“<\/div>\n
Vzhl\u00e9dla jsem k n\u00ed a a\u017e te\u010f jsem si uv\u011bdomila, kde jsem. „Promi\u0148, jsem my\u0161lenkami jinde.“<\/div>\n
„To vid\u00edm. Co se d\u011bje? Vypad\u00e1\u0161, jako bys byla zamilovan\u00e1. Netr\u00e1p\u00ed t\u011b n\u011bjak\u00fd kluk?“ schovala \u00fasm\u011bv za sv\u00fdm hrne\u010dkem a napila se.<\/div>\n
„Kdyby jen jeden,“ odfrkla jsem si a tak\u00e9 se napila. Nebyla jsem fanda \u010daje, ale Molly ho um\u011bla ud\u011blat tak dobr\u00fd, \u017ee jsem se oblizovala.<\/div>\n
„Tak\u017ee t\u011b nah\u00e1n\u011bj\u00ed hned dva? No to se na to pod\u00edvejme,“ podivila se. Za\u0161klebila jsem se na ni, co\u017e m\u011bl b\u00fdt n\u011bco jako \u00fasm\u011bv. Kdyby tak v\u011bd\u011bla\u2026<\/div>\n
\n

„Cos mi to prve \u0159\u00edkala?“ odvedla jsem rychle jej\u00ed pozornost jinam, ne\u017e se v tom za\u010dne \u0161\u0165ourat.<\/p><\/div>\n

„\u0158\u00edkala jsem, \u017ee jdu p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed t\u00fdden na takov\u00fd z\u00e1krok do nemocnice a cht\u011bla jsem t\u011b poprosit, jestli bys na tu dobu, co budu pry\u010d, nezasko\u010dila za m\u011b v kav\u00e1rn\u011b.“<\/div>\n
„Molly, jsi v po\u0159\u00e1dku?“<\/div>\n
„Ale to v\u00ed\u0161, \u017ee ano, zlat\u00ed\u010dko. Ned\u011blej si starosti,“ odm\u00e1vla to, ale v jejich o\u010d\u00edch jsem zahl\u00e9dla jakousi potla\u010denou emoci a vzdor. Necht\u011bla mi o tom \u0159\u00edct nic v\u00edc a j\u00e1 jsem j\u00ed necht\u011bla \u0161\u0165ourat v soukrom\u00ed.<\/div>\n
„To v\u00ed\u0161, \u017ee ti r\u00e1da pom\u016f\u017eu,“ p\u0159ik\u00fdvla jsem. Molly m\u00e1 otev\u0159eno jen dopoledne a chvilku odpoledne. U\u017e jsem vysledovala, \u017ee to kluci stejn\u011b nejsou doma, tak\u017ee ten \u010das m\u016f\u017eu vyu\u017e\u00edt n\u011bjak produktivn\u011bji.<\/a><\/div>\n
„A nemus\u00ed\u0161 se b\u00e1t. Ne\u017e bude\u0161 pot\u0159ebovat odjet do \u0161koly, ur\u010dit\u011b u\u017e budu zp\u00e1tky,“ popl\u00e1cala m\u011b na uklidn\u011bnou po ruce. Nerv\u00f3zn\u011b jsem se zavrt\u011bla na \u017eidli a sklopila pohled k zemi. „D\u011bje se n\u011bco?“<\/div>\n
„Ne,“ zask\u0159ehotala jsem p\u0159i\u0161krcen\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„Abbigail,“ pronesla v\u00fdhru\u017en\u011b t\u00f3nem, p\u0159i kter\u00e9m se mi zje\u017eily vlasy v z\u00e1tylku.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, jestli se vr\u00e1t\u00edm do \u0161koly,“ zamumlala jsem tak potichu a tak rychle, \u017ee by m\u011b matka pok\u00e1rala, a\u0165 se nechov\u00e1m jako mal\u00e1 a z\u0159eteln\u011b j\u00ed zopakuju celou v\u011btu. Jen\u017ee Molly nic zopakovat nepot\u0159ebovala. Rozlu\u0161tila, co jsem \u0159ekla.<\/div>\n
„Jak to mysl\u00ed\u0161? Jak to, \u017ee to nev\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Chyb\u011blo mi p\u00e1r kredit\u016f, tak\u017ee jsem nebyla p\u0159ipu\u0161t\u011bn\u00e1 ke zkou\u0161k\u00e1m. Pokud se vr\u00e1t\u00edm, budu muset opakovat rok,“ p\u0159iznala jsem j\u00ed nakonec. Na jednu stranu to byla docela \u00faleva, dostat tohle ze sebe ven. Mluvit o tom nahlas.<\/div>\n
„Abby,“ zast\u00e9nala teta a pod\u00edvala se na m\u011b \u00fatrpn\u00fdm pohledem. „Rodi\u010de t\u011b p\u0159etrhnou.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ pok\u00fdvala jsem hlavou. J\u00e1 v\u00edm.<\/div>\n
\n

Kdy\u017e se mi poda\u0159ilo doplou\u017eit dom\u016f a vylo\u017eit ve\u0161ker\u00fd n\u00e1kup, vyhopla jsem si v kuchyni na linku a chvilku \u010du\u010dela z okna. U Kaulitz\u016f se nepohnul ani l\u00edste\u010dek, a tak jsem se odplou\u017eila do patra. I kdy\u017e mi Molly dok\u00e1zala zvednout n\u00e1ladu, jakmile jsem se vr\u00e1tila dom\u016f, ten velk\u00fd de\u0161\u0165ov\u00fd mrak nad mou hlavou se zase objevil. Nenastoup\u00edm do \u0161koly a na\u0161i m\u011b zabijou. Cel\u00e1 utahan\u00e1 jsem se zhroutila do sv\u00e9 postele. Je\u0161t\u011b jsem pro jistotu zvedla hlavu, abych se ujistila, \u017ee u soused\u016f je mrtvo, a znovu padla tv\u00e1\u0159\u00ed do pol\u0161t\u00e1\u0159e.<\/p><\/div>\n

\n

Vzbudila jsem se o n\u011bkolik hodin pozd\u011bji, kdy\u017e u\u017e v dom\u011b vl\u00e1dlo \u00fapln\u00e9 ticho a byla hlubok\u00e1 noc. Skv\u011bl\u00e9, prospala jsem cel\u00e9 odpoledne. Co je to se mnou? V pokoji m\u011b dusilo neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 horko. Vysoukala jsem se ze sukn\u011b a zahodila ji n\u011bkam stranou. Pak jsem otev\u0159ela okno doko\u0159\u00e1n, abych dovnit\u0159 vpustila chladn\u00fd no\u010dn\u00ed vzduch. U Kaulitz\u016f op\u011bt tma. Mrskla jsem sebou na z\u00e1da a doufala, \u017ee usnu je\u0161t\u011b aspo\u0148 na chvili\u010dku. Aspo\u0148 na hodinku nebo dv\u011b, o v\u00edc ne\u017e\u00e1d\u00e1m.<\/p><\/div>\n

Zav\u0159ela jsem o\u010di a zhluboka se nadechla. Star\u00e9 dobr\u00e9 po\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed ove\u010dek by m\u011blo zabrat. Tak\u017ee prvn\u00ed ove\u010dka, druh\u00e1 ove\u010dka, t\u0159et\u00ed ove\u010dka\u2026 sakra, co to je za zvuky? \u010ctvrt\u00e1 ove\u010dka, p\u00e1t\u00e1 ove\u010dka\u2026 zn\u00ed to jako \u010denich\u00e1n\u00ed n\u011bjak\u00e9ho psa. \u0160est\u00e1 ove\u010dka, sedm\u00e1 ove\u010dka, osm\u00e1 ove\u010dka\u2026 Asi se sem jen zatoulalo n\u011bjak\u00e9 psisko. Kde jsem to skon\u010dila? Jo, jasn\u011b. U osm\u00e9 ove\u010dky. Tak\u017ee dev\u00e1t\u00e1 ove\u010dka, des\u00e1t\u00e1 ove\u010dka\u2026 mo\u017en\u00e1 je to ta Tomova kr\u00e1va. Jen\u017ee to by bylo divn\u00fd. V\u011bt\u0161inou nenech\u00e1v\u00e1 psa na noc venku. \u017de by ho zapomn\u011bl zav\u0159\u00edt? Jeden\u00e1ct\u00e1 ove\u010dka, sakra, Abby, soust\u0159e\u010f se. Dvan\u00e1ct\u00e1 ove\u010dka. T\u0159in\u00e1ct\u00e1 ove\u010dka. \u010ctrn\u00e1ct\u00e1 ove\u010dka.<\/div>\n
\n

Nem\u011bla bych tam j\u00edt? A \u0159\u00edct jim, \u017ee zapomn\u011bli psa venku? Patn\u00e1ct\u00e1 ove\u010dka. Ne, to by asi bylo divn\u00fd. Mo\u017en\u00e1 to ud\u011blali schv\u00e1ln\u011b. T\u0159eba jim po\u010d\u016fral koberec, a te\u010f je za trest venku. \u0160estn\u00e1ct\u00e1 ove\u010dka, sedmn\u00e1ct\u00e1 ove\u010dka, osmn\u00e1ct\u00e1 ove\u010dka. Kdy\u017e to te\u010f tak poslouch\u00e1m, v\u016fbec to nezn\u00ed jako pes. Je to sp\u00ed\u0161, jako by n\u011bkdo sku\u010del. Devaten\u00e1ct\u00e1 ove\u010dka. Dvac\u00e1t\u00e1 ove\u010dka. Douf\u00e1m, \u017ee se nikomu nic nestalo. Dvac\u00e1t\u00e1 prvn\u00ed ove\u010dka. To by tak bylo, aby se p\u0159ihodil n\u011bjak\u00fd zlo\u010din tady u n\u00e1s v ulici. Dvac\u00e1t\u00e1 druh\u00e1 ove\u010dka. Dvac\u00e1t\u00e1 t\u0159et\u00ed ove\u010dka. Ne, \u017ee bych p\u0159\u00e1la n\u011bkomu n\u011bco zl\u00e9ho, ale aspo\u0148 by bylo n\u011bjak\u00e9 vzr\u016f\u0161o. Jako z Krimin\u00e1lky Miami. P\u0159ejeli by ti sexy detektivov\u00e9, v\u0161echno by tady obt\u00e1hli policejn\u00ed p\u00e1skou a my bychom museli sv\u011bd\u010dit. Ne, pane kriminalisto, nikoho jsem nevid\u011bla, ale sly\u0161ela jsem fun\u011bn\u00ed a hek\u00e1n\u00ed. Jasn\u011b, Abby, tak\u017ee zp\u00e1tky do reality. Kde jsem to byla?<\/p><\/div>\n

\n

Sakra, dvac\u00e1t\u00e1 druh\u00e1 nebo u\u017e t\u0159et\u00ed? No nevad\u00ed. Tak\u017ee dvac\u00e1t\u00e1 druh\u00e1 ove\u010dka, dvac\u00e1t\u00e1 t\u0159et\u00ed ove\u010dka, dvac\u00e1t\u00e1 \u010dtvrt\u00e1 ove\u010dka. Tohle na n\u011bkoho jako v\u00e1\u017en\u011b zab\u00edr\u00e1? Proto\u017ee j\u00e1 jsem bd\u011blej\u0161\u00ed, ne\u017e kdy d\u0159\u00edv. Vlastn\u011b ani ve dne nikdy nejsem tak vzh\u016fru jako te\u010f.<\/p><\/div>\n

Tri\u010dko se mi lepilo na zpocenou k\u016f\u017ei. Dne\u0161n\u00ed noc byla opravdu hork\u00e1. Povzdechla jsem si, zcela p\u0159ipravena se znovu pono\u0159it do po\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed ove\u010dek, kdy\u017e jsem zaslechla n\u011bco, p\u0159i \u010dem jsem doslova zkamen\u011bla a jen vyt\u0159e\u0161tila o\u010di do stropu. Zcela jist\u011b jsem nesly\u0161ela ani psa, ani ob\u011b\u0165 n\u011bjak\u00e9ho trestn\u00e9ho \u010dinu. Bylo to toti\u017e\u2026<\/div>\n
„Ach, Tome, jo. P\u0159esn\u011b tam. Pokra\u010duj\u2026“<\/div>\n
Mozek mi vypnul. Nezmohla jsem se v\u016fbec na nic. Jen le\u017eet ve tm\u011b a poslouchat.<\/div>\n
„Bo\u017ee, jo. Zrychli, zrychli\u2026 Ano, kurva. Takhle\u2026 o\u0161ukej m\u011b\u2026“<\/div>\n
Tom k tomu pravd\u011bpodobn\u011b nem\u011bl co dodat, proto\u017ee jsem sly\u0161ela jen jeho hlasit\u00e9 oddechov\u00e1n\u00ed a ob\u010dasn\u00e9 zaklen\u00ed. I kdybych byla schopn\u00e1 pohybu, rozhodn\u011b bych se nezvedla, abych si ke zvuk\u016fm p\u0159idala i obraz. Nebyla jsem p\u0159ipraven\u00e1 n\u011bco takov\u00e9ho vid\u011bt. Docela mi sta\u010dilo to, co mi b\u011b\u017eelo hlavou. Tomovo zpocen\u00e9 nah\u00e9 t\u011blo. Dot\u00fdkaj\u00edc\u00ed se dal\u0161\u00edho zpocen\u00e9ho t\u011bla. V t\u011bch p\u0159edstav\u00e1ch samoz\u0159ejm\u011b bylo moje. C\u00edtila jsem, jak se mi podb\u0159i\u0161ek stahuje a trochu jsem se zavrt\u011bla. Netu\u0161ila jsem, jak dlouho to mohlo trvat, zd\u00e1lo se mi, \u017ee snad v\u011b\u010dnost, a na druhou stranu to bylo jako vte\u0159ina. Cht\u011bla jsem v\u00edc. I kdy\u017e jsem \u017e\u00e1rlila na tu holku a nejrad\u0161i bych po n\u00ed hodila \u0161utrem, stejn\u011b jsem necht\u011bla, aby to p\u0159estalo. Jen\u017ee potom\u2026<\/div>\n
\n

„Kurva, u\u017e budu\u2026“<\/p><\/div>\n

\n

Tohle byl ur\u010dit\u011b Tom. Tenhle hlas byl hlub\u0161\u00ed. I kdy\u017e ne zas o tolik hlub\u0161\u00ed jako ten p\u0159edchoz\u00ed. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Je\u0161t\u011b chvilku jsem naslouchala zvuk\u016fm st\u00e9n\u00e1n\u00ed, a pokud se nepletu, i zvuku \u010dela postele nar\u00e1\u017eej\u00edc\u00edho do zdi, kdy\u017e se ozval posledn\u00ed v\u00fdk\u0159ik a v\u0161echno ztichlo.<\/p><\/div>\n

P\u0159edstavovala jsem si, jak ti dva le\u017e\u00ed vedle sebe, hled\u00ed do stropu a zhluboka oddechuj\u00ed. Mo\u017en\u00e1, \u017ee se Tom k d\u00edvce naklon\u00ed, aby j\u00ed v\u011bnoval posledn\u00ed polibek, ne\u017e ji po\u0161le dom\u016f. P\u0159ipadal mi jako ten typ, kter\u00fd nenech\u00e1 holku p\u0159espat a\u017e do r\u00e1na. Teda pokud by si to necht\u011bl r\u00e1no zop\u00e1knout.<\/div>\n
\u0160picovala jsem u\u0161i, jak jen to \u0161lo, ale nic dal\u0161\u00edho u\u017e se neozvalo. Pomalu jsem se smi\u0159ovala s t\u00edm, \u017ee je konec cel\u00e9ho no\u010dn\u00edho p\u0159edstaven\u00ed, kdy\u017e vtom se mi po pokoji rozlila slab\u00e1 z\u00e1\u0159e. N\u011bkdo vedle rozsv\u00edtil.<\/div>\n
\n

„Ty, Bille, dones mi n\u011bco k pit\u00ed,“ zavolal Tom.<\/p><\/div>\n

\n

Co\u017ee? Tom si to rozd\u00e1v\u00e1 s n\u011bjakou buchtou, a pak si zavol\u00e1 br\u00e1chu, aby ho obslou\u017eil? Zd\u00e1lo se mi, \u017ee je tu n\u011bco dost \u0161patn\u011b. To si Tom z Billa d\u011bl\u00e1 poskoka? U\u017e v tom supermarketu na n\u011bj byl p\u011bkn\u011b hnusn\u00fd, a te\u010f je\u0161t\u011b tohle. Douf\u00e1m, \u017ee je mezi nimi v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku. V\u017edycky z nich vyza\u0159ovala takov\u00e1 l\u00e1ska. Snad se na tom nic nezm\u011bnilo.<\/p><\/div>\n

Oto\u010dila jsem se na bok. V u\u0161\u00edch se mi zase oz\u00fdvalo to st\u00e9n\u00e1n\u00ed a j\u00e1 m\u011bla co d\u011blat, abych ruce udr\u017eela nad \u00farovn\u00ed pasu. S vyt\u0159e\u0161t\u011bn\u00fdma o\u010dima jsem hled\u011bla na ze\u010f pokoje, dokud se neza\u010dalo rozedn\u00edvat a do pokoje mi nevtrhla matka.<\/p>\n

autor: Becs<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Becs Tane\u010dn\u00edm krokem jsem dohopkala a\u017e do kuchyn\u011b a p\u0159i tom si prozp\u011bvovala n\u011bjakou stupidn\u00ed p\u00edsni\u010dku. Byla jsem a\u017e absurdn\u011b \u0161\u0165astn\u00e1. Dnes r\u00e1no se mi povedlo zahl\u00e9dnout Toma s ru\u010dn\u00edkem omotan\u00fdm kolem pasu. Vlasy m\u011bl je\u0161t\u011b mokr\u00e9 ze sprchy a j\u00e1<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[712],"tags":[],"class_list":["post-235","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-and-love-is-not-a-choice"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/235","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=235"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/235\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=235"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=235"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=235"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}