{"id":2354,"date":"2015-12-28T16:00:00","date_gmt":"2015-12-28T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2345"},"modified":"2015-12-28T16:00:00","modified_gmt":"2015-12-28T15:00:00","slug":"a-haunting-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/12\/28\/a-haunting-2\/","title":{"rendered":"A Haunting 2."},"content":{"rendered":"
autor: Gaja<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Ach, pan Kaulitz,“ \u0159ekl pan Duncan s \u00fasm\u011bvem. „P\u0159i\u0161el jste zaplatit n\u00e1jemn\u00e9 na p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed m\u011bs\u00edc trochu brzy, ne? Takov\u00e9 n\u00e1jemn\u00edky m\u00e1m r\u00e1d!“<\/div>\n
Tom zavrt\u011bl hlavou. „Vlastn\u011b jsem v\u00e1m p\u0159i\u0161el d\u00e1t v\u011bd\u011bt, \u017ee u\u017e v tom byt\u011b d\u00e1l bydlet nebudu. Nastala… zm\u011bna situace a u\u017e tam d\u00e1le nem\u016f\u017eu \u017e\u00edt,“ \u0159ekl a \u0161oupal botami o jemn\u00fd barevn\u00fd koberec.<\/div>\n
„Aha. Tak dob\u0159e. Je n\u00e1m l\u00edto, \u017ee odch\u00e1z\u00edte. Tak\u017ee se odst\u011bhujete v p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch t\u0159ech dnech? Jinak v\u00e1s budu muset po\u017e\u00e1dat o platbu za dal\u0161\u00ed m\u011bs\u00edc,“ \u0159ekl pan Duncan, zat\u00edmco listoval pap\u00edry na stole a hledal inzer\u00e1ty byt\u016f, aby ho mohli dostat do nab\u00eddky co nejd\u0159\u00edve.<\/div>\n
„To by nem\u011bl b\u00fdt probl\u00e9m, pane Duncane. Cht\u011bl bych se odtamtud dostat co nejd\u0159\u00edv.“<\/div>\n
„Ch\u00e1pu. Jen si pamatujte, pokud pot\u0159ebujete krabice, prod\u00e1v\u00e1me je pom\u011brn\u011b levn\u011b,“ \u0159ekl pan Duncan a uk\u00e1zal sm\u011brem k zadn\u00ed m\u00edstnosti na hrstku kartonov\u00fdch krabic op\u0159en\u00fdch o ze\u010f.<\/div>\n
„D\u00edky, budu si to pamatovat. Je\u0161t\u011b jednou se omlouv\u00e1m. Douf\u00e1m, \u017ee v\u00e1\u0161 p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed n\u00e1jemn\u00edk mu bude v\u00edce po chuti,“ \u0159ekl Tom a vy\u0161el z kancel\u00e1\u0159e. Pot\u00e9, co se obrnil, se Tom vydal po schodech ke sv\u00e9mu bytu a p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak moc ho Georg bude cht\u00edt zab\u00edt, kdy\u017e jeho a Gustava po\u017e\u00e1d\u00e1, aby mu znova tak brzy pomohli se st\u011bhov\u00e1n\u00edm. Ale bylo to snadn\u00e9 rozhodov\u00e1n\u00ed, kdy\u017e bylo na v\u00fdb\u011br mezi op\u011btovn\u00fdm st\u011bhov\u00e1n\u00edm, nebo n\u00e1dob\u00edm l\u00e9taj\u00edc\u00edm proti jeho tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
\n

„To jsem j\u00e1,“ \u0159ekl Tom, jakmile odemkl dve\u0159e a otev\u0159el je. „Je zatracen\u011b po tv\u00e9m a j\u00e1 odch\u00e1z\u00edm, jasn\u00e9? Tak\u017ee neni\u010d nic dal\u0161\u00edho z m\u00fdch v\u011bc\u00ed, zat\u00edmco se budu sna\u017eit balit. Rad\u011bji bych si n\u011bkter\u00e9 ze sv\u00fdch v\u011bc\u00ed nechal.“<\/p><\/div>\n

Odpov\u011bd\u00ed mu bylo ticho a Tom si pro sebe povzdechl. Bill m\u011bl pravdu; nikdy se nem\u011bl obt\u011b\u017eovat s vybalov\u00e1n\u00edm. Vstoupil do kuchyn\u011b, aby vy\u010distil zbytky v\u010derej\u0161\u00ed zapomenut\u00e9 ve\u010de\u0159e a sklen\u011bn\u00e9 st\u0159epy rozh\u00e1zen\u00e9 po m\u00edstnosti. Dokonce celou m\u00edstnost dvakr\u00e1t zametl, jen aby se ujistil, \u017ee dostal i ten posledn\u00ed kousek, ne\u017e se vydal zp\u011bt do ob\u00fdvac\u00edho pokoje a znovu poskl\u00e1dal jednu z rozlo\u017een\u00fdch krabic.<\/div>\n
\n
V z\u00e1palu balen\u00ed si Tom sotva v\u0161iml, jak byt kolem n\u011bj potemn\u011bl.<\/div>\n
„Tak\u017ee h\u00e1d\u00e1m, \u017ee se st\u011bhuje\u0161, co?“ Zeptal se Bill a nakoukl mu p\u0159es rameno do z poloviny napln\u011bn\u00e9 krabice. „Je mi l\u00edto, \u017ee k tomu muselo doj\u00edt, ale opravdu jsi mi nedal moc na v\u00fdb\u011br.“<\/div>\n
„J\u00e1 s tebou u\u017e opravdu, opravdu nechci mluvit,“ \u0159ekl Tom stroze a pustil do krabice hromadu CD. „V\u00e1\u017en\u011b, m\u016f\u017ee\u0161 prost\u011b zav\u0159\u00edt zob\u00e1k a nechat m\u011b na pokoji.“<\/div>\n
„Ale to nen\u00ed tak zaj\u00edmav\u00e9,“ \u0159ekl Bill ti\u0161e a posadil se na op\u011bradlo pohovky, ne\u017e odn\u011bkud z \u010dista jasna vyt\u00e1hl dal\u0161\u00ed cigaretu. „Co m\u00e1m d\u011blat, kdy\u017e nebudu mluvit s tebou?“<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm? Co t\u0159eba to, co jsi d\u011blal posledn\u00edch osmn\u00e1ct let, kdy jsi okupoval tohle m\u00edsto? Mo\u017en\u00e1 bys mohl hodit n\u011bjak\u00e9 v\u011bci do t\u00e9hle krabice a pomoct mi tak dostat se odsud rychleji. Mo\u017en\u00e1 bys mohl jen sed\u011bt a kou\u0159it jednu cigaretu za druhou, i kdy\u017e ani nem\u00e1\u0161 pl\u00edce,“ zavr\u010del Tom podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b. „Odch\u00e1z\u00edm. U\u017e jsem to ozn\u00e1mil v n\u00e1jemn\u00ed kancel\u00e1\u0159i. Vyhr\u00e1l jsi, m\u016f\u017ee\u0161 si ten byt nechat, ty zasran\u011b sobeck\u00fd, nehmotn\u00fd kret\u00e9ne.“<\/div>\n
Bill se zamra\u010dil. „To bylo trochu krut\u00e9.“<\/div>\n
„A h\u00e1zen\u00ed tal\u00ed\u0159\u016f na hlavu je tv\u016fj zp\u016fsob, jak b\u00fdt p\u0159\u00e1telsk\u00fd?“<\/div>\n
„Hele, v\u00ed\u0161, jak \u00fanavn\u00e9 je hodit tal\u00ed\u0159em? M\u00e1\u0161 \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee m\u011b pr\u00e1v\u011b te\u010f m\u016f\u017ee\u0161 v\u016fbec vid\u011bt.“<\/div>\n
„J\u00e1 t\u011b pr\u00e1v\u011b te\u010f nechci vid\u011bt,“ \u0159ekl Tom, zav\u0159el krabici a p\u0159idal ji k ostatn\u00edm. Bill se vytratil, kdy\u017e se oto\u010dil, a Tom si byl t\u00e9m\u011b\u0159 jist\u00fd, \u017ee sly\u0161el popot\u00e1hnut\u00ed, ne\u017e zmizel.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Tom ti\u0161e zabru\u010del, kdy\u017e se p\u0159eto\u010dil, a h\u0159betem ruky si prot\u0159el o\u010di. Nespal ve sv\u00e9m byt\u011b p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e, z pochopiteln\u00fdch d\u016fvod\u016f souvisej\u00edc\u00edch s Billem, a p\u0159\u00edli\u0161 se net\u011b\u0161il na dal\u0161\u00ed dlouh\u00fd den str\u00e1ven\u00fd balen\u00edm. P\u0159inutil se posadit a s rozhl\u00e9dnut\u00edm se po ztemn\u011bl\u00e9 m\u00edstnosti uva\u017eoval, jak dlouho spal.<\/p><\/div>\n

„Tome?“<\/div>\n
„Ach, bo\u017ee. Co chce\u0161 te\u010f?“ Tom zast\u00e9nal. „Bal\u00edm tak rychle, jak jen to dok\u00e1\u017eu. Na rozd\u00edl od n\u011bkter\u00fdch b\u00fdval\u00fdch lid\u00ed, j\u00e1 pot\u0159ebuju \u010das od \u010dasu sp\u00e1t.“<\/div>\n
Bill se zavrt\u011bl ve vzd\u00e1len\u00e9m rohu m\u00edstnosti, kde se schov\u00e1val v t\u00e9 nejhust\u0161\u00ed tm\u011b. „J\u00e1 mysl\u00edm, \u017ee\u2026 jsem zm\u011bnil n\u00e1zor. Jestli chce\u0161, m\u016f\u017ee\u0161 z\u016fstat. Mysl\u00edm. Jestli chce\u0161.“<\/div>\n
„Pro\u010d, pot\u0159ebuje\u0161 v\u00edce tr\u00e9novat svou mu\u0161ku?“<\/div>\n
„Sna\u017e\u00edm se b\u00fdt mil\u00fd. Pro\u010d chce\u0161 b\u00fdt takov\u00fd kret\u00e9n?“<\/div>\n
„Sna\u017e\u00edm se ti d\u00e1t to, co jsi cht\u011bl!“ Vyk\u0159ikl Tom. „U\u017e je p\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b hr\u00e1t si na hodn\u00e9ho, odch\u00e1z\u00edm. M\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9 tady brzy budou, aby mi pomohli dopravit v\u0161echny v\u011bci zp\u011bt k m\u00fdm rodi\u010d\u016fm, dokud nebudu moct n\u011bjak naj\u00edt jin\u00fd b\u00fdt v t\u00e9to oblasti, kter\u00fd se bude bl\u00ed\u017eit m\u00e9mu rozpo\u010dtu. Rozhodl jsi o tom ve chv\u00edli, kdy ses mi sna\u017eil odst\u0159elit hlavu.“<\/div>\n
\n

„A te\u010f jsem sv\u00e9 rozhodnut\u00ed zm\u011bnil. Pro\u010d je to tak t\u011b\u017ek\u00e9 pochopit?“ \u0158ekl Bill s na\u0161pulen\u00fdmi rty.<\/p><\/div>\n

„Proto\u017ee je to \u0161\u00edlen\u00e9?“ Odpov\u011bd\u011bl Tom a sklouzl z postele, aby rozt\u00e1hl tlust\u00e9 z\u00e1v\u011bsy nata\u017een\u00e9 p\u0159es okno. „U\u017e je p\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b. Kdo v\u00ed, t\u0159eba tv\u016fj dal\u0161\u00ed spolubydl\u00edc\u00ed bude kn\u011bz a vym\u00fdt\u00ed tv\u016fj zadek. B\u011b\u017e za sv\u011btlem, Bille. Sly\u0161el jsem, \u017ee je tam kr\u00e1sn\u011b.“<\/div>\n
„Tome, po\u010dkej,“ \u0159ekl Bill, p\u0159enesl se p\u0159es pokoj a pokusil se chytit Tomovo rameno, ale jeho ruka pro\u0161la skrz. „Pros\u00edm, j\u00e1 jen\u2026 Omlouv\u00e1m se, okay? Jako skute\u010dn\u011b omlouv\u00e1m. Prost\u011b moc nejsem zvykl\u00fd m\u00edt kolem sebe lidi,“ \u0159ekl a m\u00e1val rukama skrz Tomova z\u00e1da, jen aby byl v\u00edce a v\u00edce frustrovan\u00fd, kdy\u017e ka\u017ed\u00fd jeho pokus selhal.<\/div>\n
Tom se zachv\u011bl a \u0161kubl sebou pry\u010d z jeho dosahu. „Lid\u00e9 by se mo\u017en\u00e1 zdr\u017eeli pobl\u00ed\u017e, kdybys je po\u0159\u00e1d nevyh\u00e1n\u011bl. Je to tvoje vina, \u017ee jsi s\u00e1m.“<\/div>\n
Bill se ost\u0159e odt\u00e1hl a p\u0159itiskl si ruce k hrudi, jak se mu na tv\u00e1\u0159i objevilo utrpen\u00ed. „J\u00e1 u\u017e nechci b\u00fdt s\u00e1m,“ za\u0161eptal a op\u011bt pomalu zmizel.<\/div>\n
„Nep\u0159inut\u00ed\u0161 m\u011b, abych tady jen z pocitu viny z\u016fstal,“ zvolal Tom do otev\u0159en\u00e9ho prostoru a zavrt\u011bl sebou nad mal\u00fdm \u010derv\u00ed\u010dkem pochybnosti a viny, kter\u00fd se mu zavrt\u00e1val do \u017ealudku, ne\u017e z\u00e1v\u011bsy s prudk\u00fdm trhnut\u00edm rozt\u00e1hl. Alespo\u0148 te\u010f v\u011bd\u011bl, \u017ee se k n\u011bmu Bill na p\u00e1r hodin nem\u016f\u017ee p\u0159ipl\u00ed\u017eit. Snad.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

„Co t\u00edm mysl\u00ed\u0161, \u017ee mi nem\u016f\u017ee\u0161 znovu pomoct se st\u011bhov\u00e1n\u00edm? J\u00e1 bych ti pomohl!“ Vyk\u0159ikl Tom do telefonu, zat\u00edmco balil zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed tal\u00ed\u0159e na stole do novinov\u00e9ho pap\u00edru, ne\u017e je \u00fahledn\u011b zastr\u010dil do krabice.<\/p><\/div>\n

„Chci t\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee ti nem\u016f\u017eu pomoct. Gustav a j\u00e1 m\u00e1me ten ve\u010der l\u00edstky na koncert. \u010cek\u00e1me na to skoro dva m\u011bs\u00edce. Nechyst\u00e1m se na to vyka\u0161lat jen proto, \u017ee ses rozhodl, \u017ee nem\u00e1\u0161 r\u00e1d sv\u016fj nov\u00fd byt. Krom\u011b toho, je to teprve m\u011bs\u00edc. Jsem si jist\u00fd, \u017ee pokud hezky po\u017e\u00e1d\u00e1\u0161, tak ti m\u00e1ma m\u016f\u017ee poslat Kapit\u00e1na Mazl\u00edka a bude\u0161 v pohod\u011b,“ \u0159ekl Georg na druh\u00e9m konci linky.<\/div>\n
„Sl\u00edbils mi, \u017ee se u\u017e nikdy znovu nezm\u00edn\u00ed\u0161 o Kapit\u00e1nu Mazl\u00edkovi a nen\u00ed to tak, jako bych pot\u0159eboval otrhan\u00e9ho star\u00e9ho medv\u011bda, aby byl m\u016fj byt obyvateln\u00fd. Prost\u011b to nefunguje,“ pokra\u010doval Tom.<\/div>\n
Georg si odfrkl. „To zn\u00ed, jako by t\u011b vykopla tvoje holka. No tak, prost\u011b tomu dej dal\u0161\u00ed m\u011bs\u00edc. Pokud t\u011b to m\u00edsto bude po\u0159\u00e1d d\u011bsit, nebo jak\u00fd je to vlastn\u011b tv\u016fj probl\u00e9m, p\u0159ijdu, a pom\u016f\u017eu ti se st\u011bhov\u00e1n\u00edm, okay? Je\u0161t\u011b jeden m\u011bs\u00edc.“<\/div>\n
„Fajn,“ povzdechl si Tom. „H\u00e1d\u00e1m, \u017ee bych m\u011bl teda j\u00edt zaplatit n\u00e1jem na p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed m\u011bs\u00edc. Promluv\u00edme si pozd\u011bji.“ S kliknut\u00edm telefon zav\u0159el, dovlekl se k pohovce a nazul si boty. „Tohle ned\u011bl\u00e1m kv\u016fli tob\u011b!“ Zavolal do bytu, ne\u017e zam\u00ed\u0159il po schodech dol\u016f k n\u00e1jemn\u00ed kancel\u00e1\u0159i.<\/div>\n
\n

„M\u016f\u017eu v\u00e1m n\u011bjak pomoct?“ Zeptala se d\u00edvka za stolem a naklonila hlavu na stranu, jakmile Tom pro\u0161el dve\u0159mi.<\/p><\/div>\n

„Hm, mo\u017en\u00e1,“ odpov\u011bd\u011bl Tom a rozhl\u00e9dl se po kancel\u00e1\u0159i. „Je tady pan Duncan?“<\/div>\n
D\u00edvka zavrt\u011bla hlavou. „Musel na chv\u00edli odej\u00edt, ale j\u00e1 se m\u016f\u017eu postarat o cokoliv, co pot\u0159ebujete,“ \u0159ekla a usm\u00e1la se na n\u011bj.<\/div>\n
Tom se u\u0161kl\u00edbl a lehce se o st\u016fl op\u0159el. „Mysl\u00edm, \u017ee m\u016f\u017ee\u0161. Jsem tady, abych zaplatil n\u00e1jem na p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed m\u011bs\u00edc. Tom Kaulitz, byt 4A v budov\u011b naproti p\u0159es ulici,“ \u0159ekl a uk\u00e1zal na d\u016fm.<\/div>\n
„Tak\u017ee pan Kaulitz,“ opakovala, listovala pap\u00edry na stole a pak se zamra\u010dila. „Ach, ale tady je naps\u00e1no, \u017ee se p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed m\u011bs\u00edc st\u011bhujete.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, ale musel jsem zm\u011bnit sv\u00e9 pl\u00e1ny, tak\u017ee budu tady, pr\u00e1v\u011b tam, naproti p\u0159es ulici, byt 4A, je\u0161t\u011b nejm\u00e9n\u011b m\u011bs\u00edc. Jen abys v\u011bd\u011bla.“<\/div>\n
„No, tak to abych si to tady poznamenala. Bude to hotov\u011b, nebo \u0161ekem?“ zeptala se a zamrkala na n\u011bj.<\/div>\n
„Rozhodn\u011b \u0161ekem.“ Se zazuben\u00edm Tom podepsal svou platbu n\u00e1jemn\u00e9ho, a dol\u016f do pozn\u00e1mek napsal sv\u00e9 telefonn\u00ed \u010d\u00edslo. „Mo\u017en\u00e1, \u017ee se uvid\u00edme, sle\u010dno\u2026?“<\/div>\n
„Mina. Mo\u017en\u00e1, \u017ee ano, pane Kaulitzi. P\u0159eju hezk\u00fd den.“<\/div>\n
\n

S extra posko\u010den\u00edm ve sv\u00e9m kroku Tom zam\u00e1val a ode\u0161el z kancel\u00e1\u0159e, aby se vydal zp\u00e1tky do bytu a op\u011bt si vybalil. Pokud tam bude je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed m\u011bs\u00edc, rozhodn\u011b tam jsou v\u011bci, kter\u00e9 bude pot\u0159ebovat m\u00edt vybalen\u00e9.<\/p>\n

autor: Gaja<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/p>\n

original<\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Gaja „Ach, pan Kaulitz,“ \u0159ekl pan Duncan s \u00fasm\u011bvem. „P\u0159i\u0161el jste zaplatit n\u00e1jemn\u00e9 na p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed m\u011bs\u00edc trochu brzy, ne? Takov\u00e9 n\u00e1jemn\u00edky m\u00e1m r\u00e1d!“ Tom zavrt\u011bl hlavou. „Vlastn\u011b jsem v\u00e1m p\u0159i\u0161el d\u00e1t v\u011bd\u011bt, \u017ee u\u017e v tom byt\u011b d\u00e1l bydlet nebudu. Nastala…<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[640],"tags":[],"class_list":["post-2354","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-a-haunting"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2354","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2354"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2354\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2354"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2354"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2354"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}