{"id":2357,"date":"2015-12-27T16:00:00","date_gmt":"2015-12-27T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2348"},"modified":"2015-12-27T16:00:00","modified_gmt":"2015-12-27T15:00:00","slug":"the-moorsfield-hotel-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/12\/27\/the-moorsfield-hotel-3\/","title":{"rendered":"The Moorsfield Hotel 3."},"content":{"rendered":"
autor: leahq<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom si proj\u00ed\u017ed\u011bl google a nad\u00e1val, kdy\u017e nic, co by zachytilo jeho pozornost, nevyskakovalo. Nic, ani jedno vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed \u00famrt\u00ed. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee p\u0159eci jen p\u00e1r jmen na\u0161el, ale zp\u016fsob ani d\u016fvod smrti nebyl dostate\u010dn\u00fd pro to, aby v\u016fbec n\u011bjak\u00e9 vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed za\u010dalo.<\/div>\n
Zrovna kdy\u017e p\u0159em\u00fd\u0161lel, \u017ee opust\u00ed hotel, aby si sehnal n\u011bco k j\u00eddlu, usly\u0161el Tom za\u0165uk\u00e1n\u00ed na dve\u0159e. Pod\u00edval se na hodinky a \u0161el se pod\u00edvat kuk\u00e1tkem, byly 4 hodiny odpoledne. Za dve\u0159mi uvid\u011bl st\u00e1t hn\u011bd\u00e9 nagelovan\u00e9 vlasy a tak otev\u0159el dve\u0159e. Trochu se zamra\u010dil, kdy\u017e vid\u011bl, jak se Georg tv\u00e1\u0159il.<\/div>\n
\n

„Cos ud\u011blal?!“ Georg jako by ho z n\u011b\u010deho obvi\u0148oval, ale po\u0159\u00e1d zn\u011bl p\u0159\u00e1telsky.<\/p><\/div>\n

„Co se stalo?“ Tom uhnul a pozval Georga d\u00e1l.<\/div>\n
„Od p\u016flnoci se od n\u00e1s odst\u011bhovala spousta host\u016f.“<\/div>\n
„Hups.“ Tom si nejist\u011b promnul krk. „Jo, no, trochu jsme narazili na kouzlo, kter\u00fd mi blokovalo schopnosti, a zlomili ho. Mo\u017en\u00e1 to i odblokovalo n\u011bjak\u00e9 paranorm\u00e1ln\u00ed s\u00edly.“<\/div>\n
„My?“<\/div>\n
„Oh, nemohl jsem t\u011b naj\u00edt a necht\u011bl jsem se n\u011bkde s\u00e1m zaseknout, tak jsem p\u0159esv\u011bd\u010dil Billa, aby \u0161el se mnou.“<\/div>\n
„Ach.“ Georgovi p\u0159es obli\u010dej probleskla vlna nejistoty, ne\u017e se vr\u00e1til do norm\u00e1lu. „Musel jsem asi n\u011bkde pracovat. Sorry.“<\/div>\n
„To nic.“ Tom si poupravil sv\u016fj ledabyl\u00fd drdol. „\u0158ekl n\u011bkdo, co se stalo, ne\u017e ode\u0161li?“<\/div>\n
„Ani ne, v\u0161ichni byli vyd\u011b\u0161en\u00fd, ale jestli m\u00e1\u0161 chv\u00edli, tak m\u00e1m docela zaj\u00edmav\u00fd nahr\u00e1vky z kamer.“<\/div>\n
„Oh, sakra \u017ee m\u00e1m!“ Tom vzal svoje kl\u00ed\u010de a uk\u00e1zal na dve\u0159e. „Ve\u010f m\u011b.“<\/div>\n
\n

Kdy\u017e byli dole v mal\u00e9 kancel\u00e1\u0159i za recepc\u00ed, Georg uk\u00e1zal na jednu ze \u017eidl\u00ed na kole\u010dk\u00e1ch. „Ud\u011blej si pohodl\u00ed, nejsem zrovna expert na tohle za\u0159\u00edzen\u00ed, tak\u017ee to mo\u017en\u00e1 bude chv\u00edli trvat.“<\/p><\/div>\n

„Jasn\u011b.“<\/div>\n
Tom se posadil a d\u00edval se po chladn\u00e9 a star\u00e9 m\u00edstnosti. P\u0159ed sebou m\u011bl ze\u010f, na kter\u00e9 bylo \u0161est obrazovek. Ka\u017ed\u00e1 z nich sv\u00edtila zelen\u011b a osv\u011btlovala tak i kancel\u00e1\u0159. Kdy\u017e se Tom oto\u010dil na Georga, vid\u011bl, \u017ee dr\u017e\u00ed laptop a z\u00e1pisn\u00edk.<\/div>\n
\n
„Dob\u0159e, mysl\u00edm, \u017ee za\u010dnu od toho nejmen\u0161\u00edho a nech\u00e1m si to nejlep\u0161\u00ed na konec.“<\/div>\n
„Jasn\u011b, to zn\u00ed dob\u0159e.“ Tom se op\u0159el a uvolnil se.<\/div>\n
„Tak\u017ee prvn\u00ed\u2026“ Georg n\u011bco napsal do po\u010d\u00edta\u010de. „Nen\u00ed to nic velk\u00e9ho, ale na druh\u00e9m pat\u0159e byla rozhodn\u011b n\u011bjak\u00e1 aktivita.“<\/div>\n
Tom trp\u011bliv\u011b \u010dekal a d\u00edval se na opu\u0161t\u011bnou chodbu na obrazovce. \u010cas v rohu ukazoval, \u017ee jsou dv\u011b minuty po p\u016fl p\u00e1t\u00e9 r\u00e1no a byl to jedin\u00fd d\u016fkaz toho, \u017ee se Tom ned\u00edv\u00e1 na fotografii. Vte\u0159iny pomalu ub\u00edhaly; a\u017e si Tom nebyl jist\u00fd, jestli Georg pustil spr\u00e1vn\u00e9 video. Zrovna kdy\u017e cht\u011bl n\u011bco \u0159\u00edct, zachytila jeho pozornost blikaj\u00edc\u00ed \u017e\u00e1rovka. Tom se trochu p\u0159edklonil a musel se usm\u00e1t, kdy\u017e se chodbou za\u010dal proj\u00ed\u017ed\u011bt voz\u00edk pro pokojskou. Poka\u017ed\u00e9 kdy\u017e projel pod sv\u011btlem, \u017e\u00e1rovka zablikala.<\/div>\n
„Tak\u017ee tady JE mrtv\u00e1 pokojsk\u00e1!“<\/div>\n
Georg vypadal p\u0159ekvapen\u011b. „Jo, i kdy\u017e jsem od tebe \u010dekal trochu jinou reakci.“<\/div>\n
„Promi\u0148, ale ta nahr\u00e1vka je \u00fa\u017easn\u00e1, a pokud by ti to nevadilo, r\u00e1d bych si pak kopie p\u0159ehr\u00e1l do po\u010d\u00edta\u010de.“ Tom m\u011bl probl\u00e9m tvo\u0159it smyslupln\u00e9 v\u011bty z toho, jak nad\u0161en\u00fd byl. „Minulou noc jsem na chv\u00edli vid\u011bl v zrcadle odraz ducha, co vypadal jako pokojsk\u00e1, ale nemohl jsem se s n\u00ed spojit, tak jsem si nebyl jist\u00fd, jestli jsem vid\u011bl spr\u00e1vn\u011b.“<\/div>\n
„Oh.“ Georg ch\u00e1pav\u011b p\u0159ik\u00fdvl a pustil dal\u0161\u00ed video. „Jmenovala se Lucille Porterov\u00e1 a m\u011bla z\u00e1stavu srdce b\u011bhem slu\u017eby asi p\u0159ed deseti lety.“<\/div>\n
Tom si to zapsal do telefonu. „Doch\u00e1z\u00ed u n\u00ed n\u011bkdy k interakci s lidmi?“<\/div>\n
„Ne.“ Georg zastavil dal\u0161\u00ed video. „Jen ti\u0161e d\u011bl\u00e1 svou pr\u00e1ci. Mysl\u00edm, \u017ee jedin\u00e1 interakce, kter\u00e1 ji zahrnovala, byla, kdy\u017e n\u00e1m n\u011bkte\u0159\u00ed host\u00e9 \u0159\u00edkali, \u017ee se vr\u00e1tili do pokoje a m\u011bli oble\u010den\u00ed z kufr\u016f vyskl\u00e1dan\u00e9 ve sk\u0159\u00edni.“<\/div>\n
„To se hod\u00ed, ale docela depresivn\u00ed zp\u016fsob, jak tr\u00e1vit posmrtn\u00fd \u017eivot.“ Tom uk\u00e1zal na po\u010d\u00edta\u010d. „Pokra\u010duj.“<\/div>\n
\n

Georg zm\u00e1\u010dknul play, ani\u017e by n\u011bco \u0159ekl a op\u0159el se, na obli\u010deji se mu objevil \u00fa\u0161klebek. Tom se d\u00edval na video docela star\u00e9ho automatu schovan\u00e9ho za p\u016flkou chodby v prvn\u00edm pat\u0159e. \u010cas ukazoval n\u011bco po druh\u00e9 rann\u00ed. Tom se p\u0159edklonil a vid\u011bl, \u017ee n\u011bkdo ma\u010dk\u00e1 tla\u010d\u00edtka, jako by se sna\u017eil si n\u011bco koupit. Asi po minut\u011b ma\u010dk\u00e1n\u00ed Tom nadsko\u010dil, kdy\u017e se automat za\u010dal siln\u011b t\u0159\u00e1st dop\u0159edu a dozadu. Ta s\u00edla byla dost velk\u00e1 na to, aby sv\u011bt\u00fdlko uvnit\u0159 za\u010dalo blikat a aby se \u017eelezn\u00e1 plo\u0161ina, kter\u00e1 blokovala v\u00fdb\u011br\u010d\u00ed m\u00edsto, houpala. Pomalu se n\u011bkter\u00e9 v\u011bci za\u010daly uvol\u0148ovat a padat do p\u0159ihr\u00e1dky.<\/p><\/div>\n

„Dostane n\u011bkdy, co chce?“ Tom se kr\u00e1tce pod\u00edval na Georga.<\/div>\n
„Ne.“ Uk\u00e1zal na obrazovku, kde se mu\u017e v oble\u010den\u00ed podobn\u00e9m Georgovu objevil za rohem a ve\u0161el do chodby zrovna ve chv\u00edli, kdy\u017e v\u0161echno ustalo. „Chud\u00e1k Sal nev\u011bd\u011bl, co si o tom myslet.“<\/div>\n
Tom p\u0159ikyvoval a psal do mobilu, byl naprosto unesen\u00fd z toho, co mu Georg ukazoval. \u0158ekl si, \u017ee se tam mus\u00ed ve dv\u011b r\u00e1no doj\u00edt pod\u00edvat, pak se znovu pod\u00edval na sv\u00e9ho spole\u010dn\u00edka.<\/div>\n
„Tohle rozhodn\u011b nebylo to nejlep\u0161\u00ed.“ Ud\u011blal Tom uvozovky ve vzduchu.<\/div>\n
„Ne!“ Georg z\u00e1\u0159il radost\u00ed. „Z tohohle se posere\u0161!“<\/div>\n
„No tak sem s t\u00edm!“<\/div>\n
\n

Tom se p\u0159edklonil a op\u0159el se lokty o kolena. Tentokr\u00e1t Georg uk\u00e1zal v\u0161ech \u0161est obrazovek najednou, tak\u017ee plocha po\u010d\u00edta\u010de vypadala podobn\u011b jako to, co bylo na zdi.<\/p><\/div>\n

„Ok, tak\u017ee tohle je v\u0161ech \u0161est podla\u017e\u00ed. Tady naho\u0159e vlevo je jedni\u010dka a jdou postupn\u011b a\u017e k \u0161estce vpravo dole. Nejd\u0159\u00edv se d\u00edvej na prvn\u00ed kameru.“<\/div>\n
Tom se d\u00edval na \u010das a vid\u011bl, \u017ee bylo deset pades\u00e1t dva. Trochu ztuhl, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee on a Bill byli touhle dobou je\u0161t\u011b v ku\u0159\u00e1ck\u00e9m sal\u00f3nku. Ne\u017e se nad t\u00edm ale mohl n\u011bjak v\u00edc zamyslet, uvid\u011bl masivn\u00ed \u010dern\u00fd st\u00edn, kter\u00fd projel patrem nahoru do stropu. Do\u0161lo mu, co se d\u011bje, a tak se pod\u00edval na druhou kameru, zat\u00edmco duch pokra\u010doval vzh\u016fru. Za p\u00e1r vte\u0159in do\u0161el duch na \u0161est\u00e9 patro, kde – jak si Tom ke sv\u00e9mu zd\u011b\u0161en\u00e9 uv\u011bdomil – projel dve\u0159mi do pokoje, kde on s\u00e1m pr\u00e1v\u011b te\u010f bydlel. Tom u\u017e se moc neusm\u00edval, op\u0159el se o \u017eidli a sna\u017eil se uklidnit.<\/div>\n
„Alespo\u0148 kamery nato\u010dily toho bastarda, co mi rozh\u00e1zel cel\u00fd pokoj.“<\/div>\n
„Opravdu?!“ Georg vypadal trochu ustaran\u011b.<\/div>\n
„No, jen mi rozh\u00e1zel v\u011bci. Asi jen v\u00fdbuch vzteku.“<\/div>\n
„Tvoje pr\u00e1ce je \u0161\u00edlen\u00e1.“ Poznamenal \u00fadr\u017eb\u00e1\u0159.<\/div>\n
Tom se trochu zasm\u00e1l, postavil se a prot\u00e1hl si ruce nad hlavou. „Ale jen sotva kdy nudn\u00e1.“<\/div>\n
„To je pravda.“ Georg se taky zvedl. „Jestli chce\u0161, tak si do \u0161esti m\u016f\u017ee\u0161 p\u016fj\u010dit m\u016fj notebook a ud\u011blat s n\u00edm co chce\u0161.“<\/div>\n
„D\u011bkuju!“ Tom nemohl uv\u011b\u0159it tomu, jak\u00e9 m\u011bl \u0161t\u011bst\u00ed s jednoduch\u00fdmi zastaral\u00fdmi kamerami. „Za tohle ti fakt dlu\u017e\u00edm.“<\/div>\n
\n

Georg se zasm\u00e1l a pokr\u010dil rameny. „No, vzhledem k t\u011bmhle vide\u00edm budu nejsp\u00ed\u0161 taky jednou pot\u0159ebovat m\u00e9dium, kdo v\u00ed.“ Mlad\u00edk se pod\u00edval na \u010das na obrazovk\u00e1ch p\u0159ed nimi. „Chce\u0161 si d\u00e1t n\u011bco k pit\u00ed, ne\u017e p\u016fjde\u0161 zase pracovat?“<\/p><\/div>\n

„D\u011bkuju, ale nem\u011bl bych. Pit\u00ed alkoholu nen\u00ed pro m\u00e9 schopnosti dobr\u00e9. Co jsem to tady vzal, u\u017e jsem pil a\u017e moc. Ale jestli m\u00e1\u0161 hlad, tak jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel, \u017ee bych n\u011bkam za\u0161el.“<\/div>\n
„D\u00edky, ale u\u017e jsem jedl.“ Georg si prohr\u00e1bl vlasy. „Mo\u017en\u00e1 p\u0159\u00ed\u0161t\u011b.“<\/div>\n
„Jasn\u011b.“<\/div>\n
„Oh! A v\u00edm, \u017ee je to trochu zastaral\u00fd, ale kdyby ses se mnou n\u011bkdy pot\u0159eboval spojit, a nebudu u sebe v pokoji\u2026“ podal mu slo\u017een\u00fd kus pap\u00edru. „M\u016f\u017ee\u0161 mi brnknout na pager.“<\/div>\n
„Ty v\u00e1\u017en\u011b je\u0161t\u011b m\u00e1\u0161 pager?!“ Tom byl ohromen\u00fd. „To se je\u0161t\u011b vyr\u00e1b\u011bj\u00ed?!“<\/div>\n
„Vid\u011bls Vanhousena. Kdy\u017e to nen\u00ed rozbit\u00e9, nemus\u00ed to vym\u011bnit,“ proto\u010dil Georg hrav\u011b o\u010di a zasm\u00e1l se. „U\u017e roky p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, \u017ee ho omylem hod\u00edm do v\u00fdtahov\u00e9 \u0161achty.“<\/div>\n
Tom zavrt\u011bl hlavou a s l\u00edtost\u00ed se na \u00fadr\u017eb\u00e1\u0159e pod\u00edval. „Neuv\u011b\u0159iteln\u00fd.“<\/div>\n
„To nem\u00e1\u0161 ani pon\u011bt\u00ed.“<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Tom si frustrovan\u011b pohladil plnovous, je\u0161t\u011b jednou se pod\u00edval na Lucille a rozhodl se, \u017ee je ztracen\u00fd p\u0159\u00edpad. Posledn\u00ed hodinu ji pron\u00e1sledoval po hotelu a zoufale se sna\u017eil z\u00edskat jej\u00ed pozornost. Po p\u016flhodin\u011b za\u010dal v\u011b\u0159it, \u017ee je jen otisk a ne v\u011bdom\u00e1 du\u0161e. Tohle se mu potvrdilo, kdy\u017e ji na dvou r\u016fzn\u00fdch patrech vid\u011bl, jak d\u011bl\u00e1 p\u0159esn\u011b to sam\u00e9, co d\u011blala na nahr\u00e1vk\u00e1ch.<\/p><\/div>\n

Te\u010f, kdy\u017e \u0161el po schodech, Tom doufal, \u017ee naraz\u00ed na toho na\u0161tvan\u00e9ho ducha od automatu. Nebyl si je\u0161t\u011b \u00fapln\u011b jist\u00fd, co hled\u00e1, ale doufal, \u017ee konverzace s jedn\u00edm z v\u011bdom\u00fdch duch\u016f v hotelu by mu mohla pomoct.<\/div>\n
\n

Na prvn\u00edm pat\u0159e Tom v tichosti pro\u0161el kolem recepce a pokra\u010doval chodbou, byl r\u00e1d, \u017ee v\u0161ichni v budov\u011b u\u017e spali. Rukou zalovil v kapse a otev\u0159el si na mobilu appku na nahr\u00e1v\u00e1n\u00ed, jen pro jistotu ji zapnul. Zahnul za roh a v\u0161iml si, \u017ee m\u00edstnost, kde byl automat a p\u0159\u00edstroj na led, je pr\u00e1zdn\u00e1. Jedin\u00fd zvuk ve \u0161patn\u011b osv\u011btlen\u00e9m prostoru bylo bzu\u010den\u00ed p\u0159\u00edstroje na led, kter\u00fd ka\u017edou minut vyrobil nov\u00fd led do z\u00e1sobn\u00edku. Tom se pod\u00edval na \u017elut\u00e9 sv\u011btlo nad hlavou, za\u0161klebil se, kdy\u017e tam uvid\u011bl dost mrtv\u00fdch much. Zavrt\u011bl hlavou, za\u010d\u00ednal zrovna p\u0159em\u00fd\u0161let nad t\u00edm, jak \u0161pinav\u00fd asi mus\u00ed uvnit\u0159 b\u00fdt p\u0159\u00edstroj na led, kdy\u017e p\u0159es n\u011bj p\u0159e\u0161el nezam\u011bniteln\u00fd pocit. Promnul si ruce, aby zahnal husinu, a zacouval, co nejv\u00edc do rohu mohl.<\/p><\/div>\n

O n\u011bkolik vte\u0159in pozd\u011bji Tom vid\u011bl, jak huben\u00fd slizk\u00fd mu\u017e vklop\u00fdtal do m\u00edstnosti a\u017e k automatu. M\u011bl na sob\u011b \u00fazk\u00e9 ko\u017een\u00e9 kalhoty a \u0161pinav\u00fd b\u00edl\u00fd n\u00e1t\u011bln\u00edk, p\u0159es kter\u00fd m\u011bl opravdu ohyzdn\u00fd zebrovan\u00fd kab\u00e1t. M\u011bl vyb\u011blen\u00e9 vlasy, nemyt\u00e9 a uma\u0161t\u011bn\u00e9. Nat\u00e1hl se do kapsy a vyndal \u010dernou pen\u011b\u017eenku, za\u010dal h\u00e1zet do automatu \u010dtvr\u0165\u00e1ky. Byl z n\u011bj c\u00edtit alkohol, pot a smrad, kter\u00fd Tom nedok\u00e1zal pojmenovat, ale rozka\u0161lal se z toho.<\/div>\n
\n

Mu\u017e se oto\u010dil a pod\u00edval se na Toma. „Co tu tak stoj\u00ed\u0161 v rohu jak \u00fachyl\u00e1k?!“<\/p><\/div>\n

„Pardon.“ Tom \u0161el bl\u00ed\u017e. „Ne\u010dekal jsem, \u017ee tady n\u011bkdo bude, a tak jsem se schoval, kdy\u017e jste p\u0159i\u0161el.“<\/div>\n
Mu\u017e se zamra\u010dil a oto\u010dil se zp\u00e1tky, rozt\u0159esenou rukou cht\u011bl n\u011bco nama\u010dkat do automatu. Zavrt\u011bl ale hlavou a za\u010dal ma\u010dkat n\u00e1hodn\u00e1 tla\u010d\u00edtka, sna\u017eil se dostat n\u011bco k j\u00eddlu. V tu chv\u00edli si Tom uv\u011bdomil, \u017ee ten mu\u017e nev\u00ed, \u017ee je mrtv\u00fd. Skousl si ret a za\u010dal znovu mluvit.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, ale p\u0159ijdete mi pov\u011bdom\u00fd. Kde jsem v\u00e1s jen vid\u011bl?“<\/div>\n
Mu\u017e se na Toma oto\u010dil a namy\u0161len\u00fd \u00fa\u0161klebek odhalil jeho \u017elut\u00e9 zuby. „Jsem buben\u00edk od MaDog.“ Podal mu ruku. „Monty Spades.“<\/div>\n
„Ah!“ Tom zahr\u00e1l v\u00fdraz uv\u011bdom\u011bn\u00ed. „R\u00e1d v\u00e1s pozn\u00e1v\u00e1m osobn\u011b!“ pod\u00edval se mu do obli\u010deje. „Je v\u00e1m ale dob\u0159e? Vypad\u00e1te, \u017ee na v\u00e1s n\u011bco leze.“<\/div>\n
Mu\u017e se zasm\u00e1l vysok\u00fdm hv\u00edzdav\u00fd sm\u00edchem. „Jo, leze na m\u011b chu\u0165 na n\u011bjakej hn\u011bdej cukr.“<\/div>\n
Tom se trochu zamra\u010dil, v\u011bd\u011bl, \u017ee to je odkaz na n\u011bco, co si nemohl vzpomenout, co je. Nebyl si jist\u00fd, co \u0159\u00edct, a tak se pod\u00edval na automat. „Mysl\u00edm, \u017ee v\u00e1m to se\u017eralo pen\u00edze.“<\/div>\n
Montyho v\u00fdraz potemn\u011bl. „To byly moje posledn\u00ed prachy\u2026“ Tomovi se zadrhl dech v krku, kdy\u017e c\u00edtil, jak se jeho n\u00e1lada zm\u011bnila. „Co te\u010f budu j\u00edst?!“ za\u010dal p\u011bstmi ml\u00e1tit do skla. „DEJ MI MOE J\u00cdDLO, TY HAJZLE! D\u011aLEJ! DEJ TO SEM!“<\/div>\n
Tom si uv\u011bdomil, kam to vede, a tak vyndal svoji pen\u011b\u017eenku. „Po\u010dkejte. Co chcete?!“<\/div>\n
„Chci jen n\u011bco sladk\u00fdho.“<\/div>\n
Ten mu\u017e byl viditeln\u011b zoufal\u00fd. Tom vyndal z pen\u011b\u017eenky bankovku a sna\u017eil se rozpomenout, co na ulic\u00edch znamenal hn\u011bd\u00fd cukr. Jak byla jeho bankovka vcucnuta dovnit\u0159, Tom vykulit o\u010di a oto\u010dil se.<\/div>\n
„Berete heroin!“<\/div>\n
„No kurva, ty se\u0161 ale chytrej.“ Zalo\u017eil ruce na hrudn\u00edku. „Zm\u00e1\u010dkne\u0161 ty tla\u010d\u00edtka, bo musim \u010dekat?!“<\/div>\n
„Oh!“<\/div>\n
Tom byl tak vyd\u011b\u0161en\u00fd, \u017ee mu bylo jasn\u00e9, \u017ee z n\u011bj dnes v noci \u017e\u00e1dn\u00e9 informace nedostane. Rozhodl se, \u017ee si ho najde pozd\u011bji, zm\u00e1\u010dkl A-17 a d\u00edval se, jak mu dol\u016f spadly r\u016f\u017eov\u00e9 sn\u011bhov\u00e9 boch\u00e1nky. Tom je vyndal a oto\u010dil se, aby je podal Montymu, ale ten tam u\u017e nebyl.<\/div>\n
„Zkurvysyn.“<\/div>\n
\n

Tom si na chv\u00edli slo\u017eil obli\u010dej do dlan\u011b a pak se rozhodl, \u017ee pot\u0159ebuje na \u010derstv\u00fd vzduch. Ne\u0161el ale ven, proto\u017ee si vzpomn\u011bl, jak ho Bill varoval ohledn\u011b krimin\u00e1ln\u00edk\u016f na ulic\u00edch, a tak sv\u00e9 unaven\u00e9 t\u011blo vyt\u00e1hl po v\u0161ech t\u0159in\u00e1cti schodi\u0161t\u00edch a\u017e na st\u0159echu. Zap\u00e1lil si cigaretu a pro\u0161el dve\u0159mi, Tom si nev\u0161iml, \u017ee jeden z jeho nov\u00fdch spole\u010dn\u00edk\u016f u\u017e tady byl, dokud nepromluvil.<\/p><\/div>\n

\n

„T\u011b\u017ek\u00e1 noc?“<\/p><\/div>\n

„Co?“ Tom zvedl pohled a vid\u011bl, jak se na n\u011bj Bill zv\u011bdav\u011b d\u00edv\u00e1 z \u0159\u00edmsy, na kter\u00e9 pohodln\u011b sed\u011bl.<\/div>\n
„Vypad\u00e1\u0161, jak kdybys m\u011bl um\u0159\u00edt. Nav\u00edc m\u00e1\u0161 cigaretu a bal\u00ed\u010dek p\u0159eslazen\u00fdch, chemicky vytvo\u0159en\u00fdch boch\u00e1nk\u016f.“<\/div>\n
„Oh.“ Tom p\u0159e\u0161el k Billovi a sedl si vedle n\u011bj, ale na zem a o \u0159\u00edmsu se jen op\u00edral z\u00e1dy, nel\u00edbila se mu my\u0161lenka na to, \u017ee by spadl. „Sna\u017eil jsem se dneska komunikovat se dv\u011bma du\u0161emi. Jedna z nich je rezidu\u00e1ln\u00ed, co\u017e znamen\u00e1, \u017ee je jen vizu\u00e1ln\u00ed ozv\u011bna minulosti, tak\u017ee to jsem nechal b\u00fdt. Ten druh\u00fd o sob\u011b v\u011bd\u011bl, ale nev\u00ed o tom, \u017ee je mrtv\u00fd. Nav\u00edc,“ Tom ost\u0159e vydechl kou\u0159, „byl tak v prdeli z heroinu, \u017ee jsem zpanika\u0159il a nic z toho nebylo.“ Zvedl pe\u010divo. „Ani tyhle v\u011bci nem\u00e1m r\u00e1d.“<\/div>\n
Bill se k n\u011bmu naklonil a sebral mu je z rukou. „D\u00edky! Za\u010d\u00ednal jsem m\u00edt hlad.“ Bill se sklouzl vedle Toma a otev\u0159el bal\u00ed\u010dek. „Je mi l\u00edto, \u017ee jsi m\u011bl tak \u0161patnou noc. Jestli ti to pom\u016f\u017ee, j\u00e1 p\u00e1r fe\u0165\u00e1k\u016f znal a nebylo to o nic lep\u0161\u00ed ne\u017e tv\u016fj z\u00e1\u017eitek.“ Pomalu uloupl kousek kokosov\u00e9 polevy a dal si ji do pusy. „Alespo\u0148 v\u00ed\u0161, \u017ee to, co jsme ud\u011blali, zabralo, a m\u00e1\u0161 te\u010f mo\u017enost s n\u011bjak\u00fdmi z nich komunikovat. To mi p\u0159ijde jako krok vp\u0159ed.“<\/div>\n
„Asi jo.“ Tom si op\u0159el hlavu o ze\u010f. „Jsem zvykl\u00fd pracovat na men\u0161\u00edch m\u00edstech s mnohem jasn\u011bj\u0161\u00edmi v\u00fdjevy a p\u0159ijde mi, \u017ee se tady nikam nedost\u00e1v\u00e1m.“<\/div>\n
„A pro\u010d si nenap\u00ed\u0161e\u0161 seznam v\u0161ech, kdo tady zem\u0159eli a nepromluv\u00ed\u0161 si s nimi v n\u011bjak\u00e9m po\u0159ad\u00ed?“<\/div>\n
„Nejde mi naj\u00edt, kdo tady zem\u0159el. P\u00e1r jmen jsem na\u0161el, ale detaily byly k ni\u010demu. Je to, jako by tu n\u011bkdo masov\u011b zahladil stopy.“<\/div>\n
Bill si dal ruku p\u0159ed plnou pusu, aby mohl mluvit a nebylo to neslu\u0161n\u00e9. „No, se v\u0161emi tajn\u00fdmi pokoji, chodbami a nejsp\u00ed\u0161e stra\u0161ideln\u00fdmi okultn\u00edmi p\u00e1rty, kdo \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee ty smrti nejsou ukryt\u00fdm tajemstv\u00edm uvnit\u0159 zd\u00ed, jako v\u0161echno, na co jsi zat\u00edm narazil?“<\/div>\n
\n

Tom se na Billa oto\u010dil s vykulen\u00fdma o\u010dima. „Jsi naprosto \u00fa\u017easn\u00fd.“ Objal ho kolem ramen. „Co kdybys to vzal za m\u011b, a j\u00e1 se pokus\u00edm napsat n\u011bjakou fantasmagorii?“<\/p><\/div>\n

„Za\u010d\u00edn\u00e1m se d\u011bsit toho, kolik toho v\u00ed\u0161 o m\u00e9 autorsk\u00e9 kari\u00e9\u0159e.“ Nakousl Bill druhou kouli.<\/div>\n
„Jo no\u2026“ tom si promnul krk. „Jsem od p\u0159\u00edrody zv\u011bdav\u00fd a to tys m\u011b poslal do knihovny, a tak jsem trochu\u2026 hledal tvoje jm\u00e9no a\u2026 p\u016fj\u010dil si knihu.“<\/div>\n
„Oh bo\u017ee, kterou?“<\/div>\n
„S minotaurem.“ Tomovi bylo tak trapn\u011b, \u017ee nemohl vyplodit del\u0161\u00ed v\u011btu.<\/div>\n
„B\u016fh ti \u017eehnej, \u017ees ne\u0161el rovnou po t\u00e9 s drakem. Nikdy jsem nech\u00e1pal, pro\u010d je maj\u00ed v\u0161ichni nerdi rad\u0161i ne\u017e jin\u00e9 kouzeln\u00e9 tvory.“<\/div>\n
„J\u00e1 mysl\u00edm, \u017ee te\u010f jsou modern\u00ed up\u00ed\u0159i.“ Tom se sna\u017eil zn\u00edt co nejklidn\u011bji a pohodov\u011b.<\/div>\n
„Tak n\u00edzko jsem neklesl\u2026 zat\u00edm.“<\/div>\n
„Dob\u0159e.“ Zasm\u00e1l se Tom. „Stejn\u011b je toho venku a\u017e moc, mimochodem, p\u00ed\u0161e\u0161 skv\u011ble.“<\/div>\n
Bill nad t\u00edm m\u00e1vnul rukou a str\u010dil si prost\u0159edek dort\u00edku do pusy. „D\u00edky, ale nemysli si, \u017ee m\u016f\u017ee\u0161 tak lehce odbo\u010dit. Mysl\u00ed\u0161, \u017ee bychom se mohli pod\u00edvat do sklepa?“<\/div>\n
„Pro\u010d tam?“<\/div>\n
„Ve sklepech jsou v\u011bt\u0161inou nejv\u011bt\u0161\u00ed tajemstv\u00ed.“ Pokr\u010dil Bill rameny.<\/div>\n
„Opravdu tam chce\u0161 j\u00edt takhle pozd\u011b?“<\/div>\n
„Nevid\u00edm d\u016fvod, pro\u010d ne.“ Bill se postavil a nab\u00eddl Tomovi ruku. „Kdy\u017e p\u016fjdeme te\u010f, tak se n\u00e1s alespo\u0148 nikdo na nic nebude pt\u00e1t.“<\/div>\n
„Je a\u017e nep\u0159\u00edjemn\u00fd, jak \u010dasto m\u00e1\u0161 pravdu.“ Tom zadupl zbytek cigarety a vy\u0161el zp\u00e1tky ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„Je to dar.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bill n\u00e1sledoval Toma dol\u016f po schodech, celou cestu nahlas nad\u00e1val, ale jeho spole\u010dn\u00edk ml\u010del. Ve t\u0159et\u00edm pat\u0159e to vzdal a jen \u0161pulil rty.<\/div>\n
„Zp\u00e1tky po schodech nejdu.“<\/div>\n
„Je\u010f si v\u00fdtahem, jestli chce\u0161, ale m\u011b do n\u011bj nedostane\u0161.“<\/div>\n
„Pro\u010d ne?!“ za\u00fap\u011bl Bill.<\/div>\n
„To ses nikdy ned\u00edval na horor? Protagonistovi se v\u017edycky n\u011bco \u0161patn\u00e9ho stane ve v\u00fdtahu.“<\/div>\n
„No tak za\u010dni b\u00fdt antagonista! Bol\u00ed m\u011b nohy.“<\/div>\n
Tom se zasm\u00e1l a zastavil v prvn\u00edm pat\u0159e. „Ty se\u0161 jen vedlej\u0161\u00ed postava. Ty v\u00fdtahem m\u016f\u017ee\u0161.“<\/div>\n
Bill na Toma vypl\u00e1zl jazyk. „A ty se\u0161 debil.“ Bill ustoupil p\u00e1r krok\u016f od dve\u0159\u00ed do sklepa a d\u00edval se, jak se tam Tom vloup\u00e1v\u00e1, proto\u017ee dve\u0159e nem\u011bly \u010dte\u010dku. „Um\u00ed\u0161 se vloupat i do dve\u0159\u00ed, kter\u00e9 pot\u0159ebuj\u00ed k\u00f3d?“<\/div>\n
„Ne, ale m\u00e1m aplikaci, p\u0159es kterou m\u016f\u017eu napsat Georgovi na pager a ten mi ho d\u00e1.“<\/div>\n
„Komu?“<\/div>\n
„Jednomu z \u00fadr\u017eb\u00e1\u0159\u016f.“ Tom m\u00e1vnul rukou a psal sv\u00e9mu zn\u00e1m\u00e9mu.<\/div>\n
„Ach, jo. V\u00e1\u017en\u011b by m\u011bli nosit jmenovky nebo n\u011bco.“<\/div>\n
„Pravda.“ Tom dal telefon dol\u016f a \u010dekal na odpov\u011b\u010f. „I kdy\u017e to, \u017ee nezn\u00e1\u0161 jeho jm\u00e9no, je m\u00e9n\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00ed ne\u017e to, \u017ee j\u00e1 tu jsem t\u0159i dny a nevid\u011bl jsem pokojskou\u2026 alespo\u0148 ne \u017eij\u00edc\u00ed.“<\/div>\n
„Jo, maj\u00ed tady m\u00e1lo zam\u011bstnanc\u016f.“ Bill se n\u00edpal v nehtech, kdy\u017e Tomovi zazvonil mobil. „Sal tady pracuje d\u00e9le, ne\u017e tu bydl\u00edm, a poprv\u00e9 jsem ho potkal teprve p\u0159ed t\u00fddnem.“<\/div>\n
„Ach skv\u011ble!“ Tom otev\u0159el zpr\u00e1vu a zavrt\u011bl hlavou. „Tak tohle by t\u011b nenapadlo.“<\/div>\n
„Jedna, dva, t\u0159i, \u010dty\u0159i?“<\/div>\n
„Ne?“ Tom p\u0159e\u0161el k tla\u010d\u00edtk\u016fm. „Dev\u011bt, dev\u011bt, dev\u011bt, dev\u011bt.“<\/div>\n
„Origin\u00e1ln\u00ed.“ Bill \u010dekal, a\u017e Tom otev\u0159e dve\u0159e. „Ale je to m\u00e9n\u011b n\u00e1padn\u00e9 ne\u017e m\u016fj tip.“<\/div>\n
„Trochu.“ P\u0159ik\u00fdvl Tom a sna\u017eil se nahmatat vyp\u00edna\u010d. „Ale ne o moc.“<\/div>\n
\n

Bill za\u010dal jezdit rukou po zdi, aby Tomovi pomohl. „Nen\u00ed ti divn\u00fd, \u017ee ten \u00fadr\u017eb\u00e1\u0159 nechce chodit s tebou? Zd\u00e1 se, \u017ee tu m\u00e1\u0161 hodn\u011b svobody.“<\/p><\/div>\n

„U\u017e mi zmi\u0148oval,“ Tom na\u0161el vyp\u00edna\u010d a cvakl s n\u00edm, „\u017ee ho sklep d\u011bs\u00ed. Vanhousen nejsp\u00ed\u0161 nev\u00ed, \u017ee jsem tady dole bez dozoru.“<\/div>\n
„Nebude\u0161 nato\u010den\u00fd na kameru?“<\/div>\n
„Ve sklep\u011b \u017e\u00e1dn\u00e9 nejsou.“<\/div>\n
„Divn\u00e9, ale dob\u0159e.“<\/div>\n
Oba dva se zastavili, aby se rozhl\u00e9dli. St\u00e1li v p\u0159eds\u00edni sklepa, kter\u00e1 jim p\u0159i\u0161la jako skladi\u0161t\u011b. Police pln\u00e9 chemik\u00e1li\u00ed na \u00faklid, n\u00e1hradn\u00ed d\u00edly, r\u016fzn\u00e9 n\u00e1\u0159ad\u00ed pov\u011b\u0161en\u00e9 na zdech, kter\u00e9 vedly k dal\u0161\u00edm dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„No dob\u0159e.“ Tom si nerv\u00f3zn\u011b promnul ruce. „Tohle je Ikea v\u0161ech sklep\u016f. Douf\u00e1m, \u017ee jsi nem\u011bl s \u017eivotem dal\u0161\u00ed jin\u00e9 pl\u00e1ny, jeliko\u017e odsud se nikdy nedostaneme.“<\/div>\n
Bill se u\u0161kl\u00edbl. „Ty jsi mi dneska ale pozitivn\u00ed jako slun\u00ed\u010dko.“<\/div>\n
Bill vyndal telefon a vzal Tomovi ten jeho z ruky, napsal do n\u011bj sv\u00e9 \u010d\u00edslo. Chv\u00edli po\u010dkal, dokud se mobily nesynchronizovaly, a pak mu ho vr\u00e1til a ten sv\u016fj schoval na poli\u010dce vlevo.<\/div>\n
„Te\u010f tv\u016fj mobil najde ten m\u016fj. Jestli se ztrat\u00edme, jen otev\u0159i tu appku a ona n\u00e1s zavede zp\u00e1tky sem.“<\/div>\n
Tom byl ohromen. „Naj\u00edm\u00e1m t\u011b.“<\/div>\n
„To se uvid\u00ed,“ Bill ho vedl k ostatn\u00edm dve\u0159\u00edm. „Budeme si muset promluvit o mzd\u011b a v\u00fdhod\u00e1ch. Nem\u016f\u017eu si dovolit opustit tak lukrativn\u00ed a napl\u0148uj\u00edc\u00ed d\u017eob, jako je lhan\u00ed d\u016fv\u011b\u0159iv\u00fdm lidem v ka\u017edodenn\u00edch novin\u00e1ch.“<\/div>\n
„Ps\u00e1t horoskopy zn\u00ed jako pr\u00e1ce sn\u016f. Ch\u00e1pu, pro\u010d toho nechce\u0161 nechat. Tuhle pr\u00e1ci nedostane jen tak n\u011bkdo.“<\/div>\n
„To ne! Bude to cht\u00edt ob\u0159\u00ed nab\u00eddku, abych zv\u00e1\u017eil svou loajalitu k nim.“<\/div>\n
„Uvid\u00edm, co dok\u00e1\u017eu ud\u011blat.“ Tom se rozhl\u00ed\u017eel po betonov\u00e9 chodb\u011b, na kter\u00e9 bylo n\u011bkolik neozna\u010den\u00fdch dve\u0159\u00ed. „Chce\u0161 n\u011bjak\u00e9 vybrat?“<\/div>\n
„Nem\u016f\u017ee\u0161 pou\u017e\u00edt svoje v\u011b\u0161teck\u00e9 schopnosti a zjistil pomoc\u00ed vibrac\u00ed, kter\u00e9 budou neju\u017eite\u010dn\u011bj\u0161\u00ed?“<\/div>\n
„Bille, jsem m\u00e9dium, ne v\u011b\u0161tec.“<\/div>\n
„Oh.“ Bill zalovil v zadn\u00ed kapse kalhot a vyndal penny. „V tom p\u0159\u00edpad\u011b m\u00e1m tohle.“<\/div>\n
„Ale je tady \u0161est dve\u0159-“ Toma p\u0159eru\u0161il Bill\u016fv vzty\u010den\u00fd prst.<\/div>\n
Uk\u00e1zal na prvn\u00ed dve\u0159e po jejich levici. „Panna\u2026“ pak uk\u00e1zal na dve\u0159e vedle nich. „Orel.“<\/div>\n
\n

Vyhodil minci a chytil ji, s\u00e1m pro sebe si p\u0159ik\u00fdvl. „Ok, orel, tak\u017ee prvn\u00edmi nejdeme.“ Pak se pousnul a uk\u00e1zal na dve\u0159e, kter\u00e9 nebyly vy\u0159azeny a na t\u0159et\u00ed na stejn\u00e9 stran\u011b chodby. Uk\u00e1zal na ty prost\u0159edn\u00ed a \u0159ekl: „Panna\u2026“ a pak na ty druh\u00e9: „Orel.“<\/p><\/div>\n

„Oh!“ Tom p\u0159ik\u00fdvl a uk\u00e1zal Billovi, aby pokra\u010doval; docela se mu zamlouval n\u00e1pad, \u017ee kdyby vybrali \u0161patn\u00e9 dve\u0159e, nebude za to moct ani jeden z nich.<\/div>\n
Ani ne o minutu pozd\u011bji st\u00e1li u t\u0159et\u00edch dve\u0159\u00ed odzadu na prav\u00e9 stran\u011b chodby. Tom si kousal ret a vzal za kliku, jen doufal, \u017ee tam nebude nic moc \u0161\u00edlen\u00e9ho. Otev\u0159el je d\u0159\u00edv, ne\u017e ho Bill musel napom\u00ednat, a byl p\u0159ekvapen\u00fd, kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee jedin\u00e1 \u017e\u00e1rovka, kter\u00e1 visela ze stropu na \u0161\u0148\u016f\u0159e, u\u017e byla rozsv\u00edcen\u00e1.<\/div>\n
„Oh\u0159\u00edva\u010de vody. Fantastick\u00e9!“ \u0159ekl sarkasticky p\u0159ehnan\u00fdm t\u00f3nem hlasu Bill. „M\u00e9 v\u011b\u0161t\u011bn\u00ed m\u011b dr\u017e\u00ed d\u00e1l od nebezpe\u010d\u00ed!“<\/div>\n
„Pokud tady neuch\u00e1z\u00ed uhl\u00edk\u2026“<\/div>\n
„Ten uch\u00e1z\u00ed z pec\u00ed, drahou\u0161ku.“ Popl\u00e1cal Bill Toma po vr\u0161ku hlavy a rozhl\u00eddl se po m\u00edstnosti. „Ani jeden kousek graffiti na zdi. Sm\u016fla.“<\/div>\n
„Tak\u017ee dal\u0161\u00ed m\u00edstnosti?“<\/div>\n
„Jo.“ Bill vy\u0161el a pod\u00edval se na minci. „Panna po sm\u011bru hodin, orel proti sm\u011bru.“ Vyhodil minci a ud\u011blal krok vpravo, otev\u0159el dve\u0159e. „Oh, tohle je o hodn\u011b lep\u0161\u00ed!“<\/div>\n
„Nedok\u00e1\u017eu rozpoznat, jestli si d\u011bl\u00e1\u0161 srandu nebo ne\u2026“ Tom n\u00e1sledoval Billa do m\u00edstnosti, kter\u00e1 byla od zem\u011b a\u017e ke stropu pln\u00e1 rozbit\u00e9ho n\u00e1bytku. „Oh, no n\u011bkdo by tady mohl n\u011bco dost jednodu\u0161e schovat \u2026“<\/div>\n
„A pokud ano, tak to bude vzadu.“ Bill u\u017e byl na cest\u011b prod\u00edr\u00e1n\u00edm se malou cesti\u010dkou, kter\u00e1 vedla prost\u0159edkem m\u00edstnosti. „Tuhle v\u011bc pozn\u00e1v\u00e1m a rozhodn\u011b se rozbila vloni.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom se zhluboka nadechl a n\u00e1sledoval sv\u00e9ho spole\u010dn\u00edka. „A ty si opravdu mysl\u00ed\u0161, \u017ee to, co je vzadu, je sto let star\u00e9?“<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme to zjistit jen jedn\u00edm zp\u016fsobem.“ Bill se sklonil a pro\u0161el pod stojac\u00ed lampou, kter\u00e1 vykukovala mezi dv\u011bma r\u00e1my postele. „A p\u0159esta\u0148 si d\u011blat starosti, jestli jeden z n\u00e1s um\u0159e, tak pak bude na\u0161e vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed o dost jednodu\u0161\u0161\u00ed, jeliko\u017e budeme moct proj\u00edt skrz v\u0161echny ty kr\u00e1my a\u017e dozadu.“<\/div>\n
„Moc si ze smrti ned\u011bl\u00e1\u0161.“ Poznamenal Tom a m\u00e1lem se p\u0159erazil o plesniv\u00fd z\u00e1v\u011bs do sprchy. „M\u011blo by m\u011b to znepokojovat?“<\/div>\n
Bill se na n\u011bj pod\u00edval p\u0159es rameno. „Ty jsi jedin\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00fd mi n\u011bkdy dok\u00e1zal, \u017ee po smrti fyzick\u00e9ho t\u011bla n\u011bco je, a znepokojuje t\u011b dobro m\u00e9 osoby jako\u017eto ob\u00fdvan\u00e9 mrtvoly?“<\/div>\n
Tom se zasm\u00e1l. „Ob\u00fdvan\u00e9 mrtvoly, to se ti povedlo.“ Vrazil ramenem do Billova, kdy\u017e se mlad\u00edk p\u0159ed n\u00edm zastavil a zav\u0159el \u0161upl\u00edk komody, aby mohl proj\u00edt. „Ale abych odpov\u011bd\u011bl na tvou ot\u00e1zku, ano, znepokojuje. V \u017eivot\u011b je spousta v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 jako du\u0161e d\u011blat nem\u016f\u017ee\u0161.“<\/div>\n
„Co t\u0159eba?“<\/div>\n
\n

Tom zapnul svoji baterku a podal ji Billovi. „Kdy\u017e jsi mrtv\u00fd, nem\u00e1\u0161 chu\u0165 a ani nec\u00edt\u00ed\u0161 \u017e\u00e1dn\u00e9 fyzick\u00e9 pocity\u2026 tak\u017ee nec\u00edt\u00ed\u0161 teplo nebo \u017ee ti je n\u011bco p\u0159\u00edjemn\u00e9 nebo\u2026 nic sexy.“ Tom zaka\u0161lal. „Uvid\u00ed\u0161, usly\u0161\u00ed\u0161 a uc\u00edt\u00ed\u0161 pachy, ale v\u0161echny tyhle smysly budou jen n\u00e1vnadou pro c\u00edl, kter\u00fd nikdy nebude\u0161 schopen uspokojit. V\u011bt\u0161ina du\u0161\u00ed, se kter\u00fdmi mluv\u00edm, co v\u011bd\u00ed, \u017ee jsou mrtv\u00e9, jsou tady jen proto, \u017ee tou\u017e\u00ed ud\u011blat n\u011bco, co si p\u0159\u00e1li, aby ud\u011blali, kdy\u017e st\u00e1le je\u0161t\u011b ob\u00fdvali svou budouc\u00ed mrtvolu. Tak\u00e9 nebude\u0161 schopn\u00fd s v\u011bt\u0161inou lid\u00ed mluvit.“<\/p><\/div>\n

„No to j\u00eddlo by byl probl\u00e9m, ale zbytku se mi stejn\u011b nedost\u00e1v\u00e1.“<\/div>\n
„Sexu nebo konverzace?“<\/div>\n
„Te\u010f kdy\u017e u\u017e o tom mluv\u00edme, sexu, ale ne\u017e jsi p\u0159i\u0161el, tak oboj\u00edho.“ Bill se zastavil a trochu zah\u00fdbal sv\u011bt\u00e9lkem. „Ahah!“<\/div>\n
„Co tam m\u00e1\u0161?!“<\/div>\n
„Tam vzadu je rozbit\u00fd pracovn\u00ed st\u016fl\u2026“ Bill se sna\u017eil procpat prostorem, kter\u00fd se zu\u017eoval, \u010d\u00edm v\u00edc byli u zdi. „Je cel\u00fd rozfl\u00e1kan\u00fd a vypad\u00e1 to, \u017ee se ho n\u011bkdo sna\u017eil zap\u00e1lit? Je cel\u00fd pokroucen\u00fd.“<\/div>\n
„Pro\u010d z toho m\u00e1\u0161 radost?!“ Tom byl ohromen\u00fd, jeliko\u017e minuli u\u017e alespo\u0148 t\u0159i rozbit\u00e9 stoly.<\/div>\n
„Jeden ze \u0161upl\u00edk\u016f je rozd\u011blan\u00fd a vid\u00edm, jak z n\u011bj vykukuj\u00ed o\u0161kliv\u00e9 \u017elut\u00e9 ob\u00e1lky.“<\/div>\n
„No do prdele!“ Tom se sna\u017eil p\u0159es Billa vid\u011bt, ale neda\u0159ilo se mu to. „Mysl\u00ed\u0161, \u017ee se tam dostane\u0161?“<\/div>\n
„Zkus\u00edm to, ale mus\u00ed\u0161 tady z\u016fstat a dr\u017eet baterku, abych vid\u011bl, kam jdu a m\u011bl ob\u011b dv\u011b ruce voln\u00e9.“<\/div>\n
\n

Tom ud\u011blal, jak mu bylo \u0159e\u010deno a byl p\u0159ekvapen\u00fd t\u00edm, jak moc se mu v tuhle chv\u00edli stahoval \u017ealudek. Zhluboka se nadechl a sna\u017eil se s\u00e1m sebe ujistit, \u017ee je to jen z toho, jak \u0161\u00edlenou m\u00e1 klaustrofobii a \u017ee tahle m\u00edstnost nen\u00ed zrovna p\u0159\u00edv\u011btiv\u00e1, ale jak tak sledoval, jak se Bill m\u00e1lem rozsekal o zlomenou nohu stolu, uv\u011bdomil si, \u017ee jeho \u00fazkost se zvy\u0161uje s pomy\u0161len\u00edm na to, \u017ee by se z t\u00e9 zdi rozbit\u00e9ho n\u00e1bytku mohla st\u00e1t past smrti, kdyby se rozhodla zhroutit dol\u016f, a \u017ee by to pro jeho spole\u010dn\u00edka znamenalo jistou smrt.<\/p><\/div>\n

„Bu\u010f opatrn\u00fd, ok?“ Tom se sna\u017eil v mysli Billa bezpe\u010dn\u011b v\u00e9st. „Nic, co je v tomhle sklep\u011b, nestoj\u00ed za tvoji smrt v lavin\u011b zapr\u00e1\u0161en\u00e9ho, rozbit\u00e9ho n\u00e1bytku, kter\u00fd vy\u0161el z m\u00f3dy.“<\/div>\n
Bill se zahih\u0148al a pod\u00edval se p\u0159es rameno. „Jsi sladk\u00fd, ale u\u017e jsem tady.“<\/div>\n
„Jo? M\u016f\u017ee\u0161 mi \u0159\u00edct, co tam m\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Trochu to je vid\u011bt.“ Bill se opatrn\u011b sna\u017eil vyndat ze spodn\u00edho \u0161upl\u00edku n\u011bco velk\u00e9ho. „Je tady hrozn\u011b moc ob\u00e1lek sv\u00e1zan\u00fdch gumi\u010dkou. N\u011bkdo je tam dal n\u00e1sil\u00edm a j\u00e1\u2026 nem\u00e1m dobr\u00fd\u2026 \u00fahel.“<\/div>\n
\n

Tom sly\u0161el, jak Bill zabral a vydal p\u00e1r nespokojen\u00fdch zvuk\u016f. Po tom, co mu p\u0159i\u0161lo jako sto let blon\u010f\u00e1kova z\u00e1pasen\u00ed, Tom ve zpomalen\u00e9m z\u00e1b\u011bru vid\u011bl, jak bal\u00ed\u010dek najednou povolil a Bill\u016fv loket vyst\u0159elil vzh\u016fru a narazil do sloupu naskl\u00e1dan\u00fdch \u017eidl\u00ed. Jedna po druh\u00e9 se za\u010daly posouvat a k\u00fdvat a pak \u0161ly k zemi. Toma pohltil adrenalin, jak se nat\u00e1hl dop\u0159edu a vzal Billa za z\u00e1p\u011bst\u00ed, siln\u011b s n\u00edm trhl sm\u011brem k sob\u011b. Jak \u017eidle za\u010daly dopadat na zem, v\u00edce objekt\u016f za\u010dalo sklouz\u00e1vat jako domino a z m\u00edstnosti se r\u00e1zem stala no\u010dn\u00ed m\u016fra kask\u00e1dovit\u00e9ho r\u00e1zu. Tom u\u017e ned\u00e1val pozor, do \u010deho vr\u00e1\u017e\u00ed a soust\u0159edil se na sv\u011btlo vych\u00e1zej\u00edc\u00ed ze dve\u0159\u00ed p\u0159ed n\u00edm, zat\u00edmco se kolem nich uli\u010dka stahovala st\u00e1le v\u00edc k sob\u011b. Tom b\u011b\u017eel, pou\u017eil sv\u00e9 lev\u00e9 rameno k odr\u00e1\u017een\u00ed men\u0161\u00edch p\u0159edm\u011bt\u016f, kter\u00e9 na n\u011b padaly, zat\u00edmco svou pravou rukou sv\u00edral Billovo \u00fatl\u00e9 z\u00e1p\u011bst\u00ed.<\/p><\/div>\n

Tom zt\u011b\u017eka d\u00fdchal, kdy\u017e vtom se jeho ko\u0161ile zachytila za n\u011bco na stran\u011b a on m\u00e1lem let\u011bl k zemi a jedin\u00e9, co ho zastavilo, bylo to, \u017ee Bill zastavil a zbrzdil tak jeho p\u00e1d. Blon\u010f\u00e1k za n\u00edm nad\u00e1val a hlasitost padaj\u00edc\u00edho n\u00e1bytku se st\u00e1le zvy\u0161ovala.<\/div>\n
Posledn\u00ed, na co Tom pomyslel, kdy\u017e kone\u010dn\u011b prolet\u011bl r\u00e1mem dve\u0159\u00ed, bylo to, \u017ee z tohohle bude m\u00edt opravdov\u00fd probl\u00e9m, jestli se s Billem nedostane dostate\u010dn\u011b rychle ze sklepa pry\u010d.<\/div>\n
Jeho t\u011blo narazilo do st\u011bny na druh\u00e9 stran\u011b chodby, Tom se ale okam\u017eit\u011b oto\u010dil, aby vid\u011bl, jak je na tom Bill. Blon\u010f\u00e1k\u016fv obli\u010dej byl cel\u00fd od prachu a potu, ale jinak vypadal v po\u0159\u00e1dku. Tom se pod\u00edval dol\u016f a c\u00edtil, jak je hrd\u00fd, kdy\u017e zjistil, \u017ee i kdy\u017e si te\u010f pro\u0161li peklem, Billovi se poda\u0159ilo udr\u017eet bal\u00ed\u010dek, kter\u00fd je dva m\u00e1lem st\u00e1l \u017eivot.<\/div>\n
V tichosti a se snahou nabrat dech mu bal\u00ed\u010dek Tom sebral a jednu z mnoha slo\u017eek otev\u0159el, aby se pod\u00edval dovnit\u0159. Kdy\u017e zvedl pohled zp\u00e1tky k Billovi, na jeho tv\u00e1\u0159i se rozprost\u0159el \u0161irok\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
\n

„Jackpot.“<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

Pozn\u00e1mka autorky: Tak co si mysl\u00edte, \u017ee se v ob\u00e1lk\u00e1ch skr\u00fdv\u00e1?<\/p>\n

<\/em> autor: leahq<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
\n

original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: leahq Tom si proj\u00ed\u017ed\u011bl google a nad\u00e1val, kdy\u017e nic, co by zachytilo jeho pozornost, nevyskakovalo. Nic, ani jedno vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed \u00famrt\u00ed. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee p\u0159eci jen p\u00e1r jmen na\u0161el, ale zp\u016fsob ani d\u016fvod smrti nebyl dostate\u010dn\u00fd pro to, aby v\u016fbec n\u011bjak\u00e9 vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed za\u010dalo.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[639],"tags":[],"class_list":["post-2357","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-moorsfield-hotel"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2357","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2357"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2357\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2357"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2357"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2357"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}