{"id":2362,"date":"2015-12-25T16:10:00","date_gmt":"2015-12-25T15:10:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2353"},"modified":"2015-12-25T16:10:00","modified_gmt":"2015-12-25T15:10:00","slug":"815-47-2-2-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/12\/25\/815-47-2-2-konec\/","title":{"rendered":"#815 47. 2\/2 (konec)"},"content":{"rendered":"
pokra\u010dov\u00e1n\u00ed<\/strong><\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Tohle mi ned\u011blej, tohle mi ned\u011blej, tohlemined\u011blej.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Te\u010f, kdy\u017e u\u017e m\u011bl nabito, se Billovi ruka t\u0159\u00e1sla a na chv\u00edli vypadal, \u017ee spou\u0161\u0165 opravdu zm\u00e1\u010dkne, ale pak hlasit\u011b zaklel a pustil ruku pod\u00e9l t\u011bla s pora\u017een\u00fdm vydechnut\u00edm.<\/div>\n
Tom vydechl \u00falevou a vy\u0161el k n\u011bmu, aby mu tu zbra\u0148 sebral, ale Bill ruku znovu zvedl, tentokr\u00e1t zbran\u00ed m\u00ed\u0159il na Tom\u016fv hrudn\u00edk. Tom se zastavil v mezikroku. „Ud\u011blej to,“ \u0159ekl klidn\u011bji, ne\u017e by \u010dlov\u011bk, kter\u00fd je na dost\u0159el zbran\u011b, m\u011bl. „Jestli se mnou odm\u00edt\u00e1\u0161 j\u00edt, tak m\u011b rad\u0161i zabij, ne\u017e abych musel vid\u011bt tvoji smrt. Tolik pro m\u011b znamen\u00e1\u0161, je to na tob\u011b, Bille. Tys tohle za\u010dal, je to na tob\u011b. Tak to ud\u011blej.“<\/div>\n
Bill byl skoro na pokraji slz. Tentokr\u00e1t se chv\u011bl cel\u00fd. „To nen\u00ed spravedliv\u00e9,“ vydechl, v o\u010d\u00edch m\u011bl zoufalstv\u00ed, zoufale hledal cestu ven. „Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee mi tohle d\u011bl\u00e1\u0161. P\u0159\u00edsahals mi.“<\/div>\n
Tom ho ignoroval, byl p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd, \u017ee se v\u0161echny l\u017ei nakonec vyplat\u00ed, ale kdy\u017e sly\u0161el, jak tohle Bill \u0159\u00edkal, l\u00e1malo mu to srdce. P\u0159\u00edsahal, ale bylo to tak lep\u0161\u00ed. Jedin\u00e1 mo\u017enost, nem\u011bl na v\u00fdb\u011br. „Nezast\u0159el\u00ed\u0161 m\u011b,“ \u0159ekl nam\u00edsto toho a proti tomu v\u0161emu se mu poda\u0159ilo zn\u00edt klidn\u011b. „Chce\u0161 \u0159\u00edct, jak to v\u00edm?“ pokra\u010doval. „Proto\u017ee nejsi zabij\u00e1k. Nejsi.“ Dodal, kdy\u017e se Billovi p\u0159es obli\u010dej p\u0159ehnala temnota. „Nejsi takov\u00fd, nejsi.“<\/div>\n
„Nev\u00ed\u0161, \u010deho jsem schopn\u00fd,“ \u0159ekl Bill ti\u0161e, tak v\u00fdhru\u017en\u011b, a\u017e si Tom musel p\u0159ipomenout, \u017ee Billa zn\u00e1, \u017ee v\u00ed, co d\u011bl\u00e1, \u017ee t\u00edmhle u\u017e si pro\u0161li. „U\u017e jsem to ud\u011blal. P\u0159esn\u011b takhle.“<\/div>\n
„Ano, v\u00edm, \u010deho jsi schopn\u00fd. V\u00ed\u0161, \u017ee to v\u00edm.“<\/div>\n
Billovi se v ruce zbra\u0148 t\u0159\u00e1sla, byla tak nestabiln\u00ed, \u017ee by minul, i kdyby se pokusil vyst\u0159elit. Pak ji Bill kone\u010dn\u011b za\u010dal skl\u00e1n\u011bt, ale Tom se uvolnil a\u017e moc brzy. Bill pokr\u010dil loket a p\u0159itiskl si hlave\u0148 pod svou \u010delist a zm\u00e1\u010dkl spou\u0161\u0165.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
A pak nastalo \u0161\u00edlen\u00e9, drtiv\u00e9 ticho. Tom si byl jist\u00fd, \u017ee se Zem\u011b p\u0159estala to\u010dit. V\u0161echno st\u00e1lo a on se nemohl ani nadechnout.<\/div>\n
„Nen\u00ed nabit\u00e1,“ vydechl Tom, kdy\u017e se vr\u00e1til zp\u00e1tky na zem, a kdy\u017e mu pomalu za\u010dalo doch\u00e1zet, co se zrovna stalo. M\u011bl o\u010di doko\u0159\u00e1n, leskly se mu slzami a m\u00e1lem tu \u00falevu nedok\u00e1zal pojmout. „Nen\u00ed nabit\u00e1. J\u00e1 zapomn\u011bl. Je\u017ei\u0161i, j\u00e1 zapomn\u011bl.“ Klesl na gau\u010d, kdy\u017e mu vypov\u011bd\u011bla kolena. Slo\u017eil si hlavu do dlan\u00ed a jen d\u00fdchal, sna\u017eil se nebre\u010det. Bill se opravdu cht\u011bl\u2026 rad\u0161i by zabil sebe, tady a te\u010f, ne\u017e aby s Tomem utekl. To proz\u0159en\u00ed bylo jako \u010dern\u00fd ostnat\u00fd dr\u00e1t sev\u0159en\u00fd kolem v\u0161ech jeho org\u00e1n\u016f.<\/div>\n
Nev\u011bd\u011bl, co Bill d\u011bl\u00e1, ale sly\u0161el, jak zbra\u0148 spadla na zem. Beze slova se Tom nat\u00e1hl a sebral ji a vr\u00e1til ji zp\u00e1tky do sv\u00e9ho opasku. Nemohl se na Billa pod\u00edvat, nam\u00edsto toho se postavil, zvedl batoh a hodil ho Billovi k noh\u00e1m.<\/div>\n
M\u011bl dojem, \u017ee Bill se na n\u011bj tak\u00e9 ned\u00edv\u00e1, zat\u00edmco se ti\u0161e sklonil, vzal batoh a ode\u0161el do koupelny, t\u0159\u00edskl za sebou dve\u0159mi tak siln\u011b, \u017ee se obrazy na zdi zachv\u011bly.<\/div>\n
<\/div>\n
Po tom nastalo otup\u011bn\u00ed. Tich\u00e9, napjat\u00e9 otup\u011bn\u00ed. Bill po minut\u011b vy\u0161el z koupelny, oble\u010den\u00fd do \u010dern\u00fdch rifl\u00ed, stejn\u011b tak temn\u00e9 voln\u00e9 mikiny a na o\u010d\u00edch s br\u00fdlemi, kter\u00e9 mu poskytovaly ze\u010f, za kterou se mohl schovat. Mezit\u00edm se Tom tak\u00e9 p\u0159evl\u00e9kl, ale vynechal br\u00fdle, aby to nebylo tak podez\u0159el\u00e9. Jedin\u00e1 v\u011bc, kterou Bill ud\u011blal, aby n\u011bjak dal najevo, \u017ee v\u00ed o Tomovi, bylo, \u017ee po n\u011bm hodil sv\u016fj star\u00fd v\u011bze\u0148sk\u00fd mund\u016fr a sejmul ho s n\u00edm do hrudn\u00edku. Dal si kapuci p\u0159es hlavu a zd\u00e1lo se, \u017ee chce Toma \u00fapln\u011b odst\u0159ihnout. Nic ne\u0159ekl, jen tam st\u00e1l a z\u00edral do zdi, ruce zalo\u017een\u00e9.<\/div>\n
Tom si povzdychl a pod\u00edval se na uniformu, potla\u010dil nutk\u00e1n\u00ed ji pohladit. Nam\u00edsto toho vzal \u0161ev ko\u0161ile a roztrhl ji. Ud\u011blat to n\u011bkolikr\u00e1t, dokud z ko\u0161ile nebyly jen hadry. Ud\u011blal to sam\u00e9 s kalhotami a byl si skoro jist\u00fd, \u017ee ho Bill skrz sv\u00e9 br\u00fdle pozoruje, ale kdy\u017e k n\u011bmu zvedl pohled, nebyl si t\u00edm u\u017e tak jist\u00fd. Kdy\u017e v\u0161e roztrhal na kousky, vyhodil to do ko\u0161e. Cht\u011bl se Billa zeptat, jestli to chce ud\u011blat, ale ten m\u011bl \u010delist semknutou tak siln\u011b, \u017ee se ho Tom neopov\u00e1\u017eil zeptat, a tak ml\u010del. Nat\u00e1hl se pro sirky, dv\u011b z nich zap\u00e1lil a hodil je do ko\u0161e, v tichosti se d\u00edval, jak oble\u010den\u00ed z\u010dernalo a ho\u0159elo. Dal\u0161\u00ed kapitola kon\u010d\u00ed, pomyslel si smutn\u011b, ale st\u00e1le bylo nejist\u00e9, jestli dojdou ke zd\u00e1rn\u00e9mu konci, pokud n\u011bjak\u00fd v\u016fbec byl. Oran\u017eov\u00e1 pomalu mizela, mal\u00e1 identifika\u010dn\u00ed karta na hrudn\u00edku t\u00e1la, dokud \u010d\u00edsla na n\u00ed nebyla nakonec absolutn\u011b ne\u010diteln\u00e1.<\/div>\n
Kdy\u017e bylo oble\u010den\u00ed skoro pry\u010d, Tom vzal odpadkov\u00fd ko\u0161 a vysypal ho do krbu. O dv\u011b minuty pozd\u011bji opustili byt, \u0161li bok po boku, ale nic v\u00edc. Jestli tohle bylo naposledy, co Tom opustil sv\u016fj domov, pak kv\u016fli tomu nemohl b\u00fdt smutn\u00fd. Bill byl na\u017eivu, a to bylo jedin\u00e9, na \u010dem z\u00e1le\u017eelo, i kdyby ho m\u011bl Bill nen\u00e1vid\u011bt. Jednou si toho, co pro n\u011bj Tom ud\u011blal, bude v\u00e1\u017eit.<\/div>\n
Doufejme.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill byl v aut\u011b tak potichu, \u017ee to bylo, jako by snad ani ned\u00fdchal, a proto Tom trochu nadsko\u010dil, kdy\u017e n\u011bco kone\u010dn\u011b \u0159ekl hlasem ostr\u00fdm jako bi\u010d. „M\u016f\u017eeme je\u0161t\u011b n\u011bkam zajet, ne\u017e m\u011b odt\u00e1hne\u0161 b\u016fhv\u00edkam?“<\/div>\n
Tom cht\u011bl \u0159\u00edct ne, opravdu cht\u011bl, proto\u017ee na to nem\u011bli \u010das, ale po tom, co se stalo se zbran\u00ed, na to nem\u011bl. Bo\u017ee, ne. „Jasn\u011b,“ \u0159ekl upjat\u011b. „Ale nem\u016f\u017ee to moc dlouho trvat. Mus\u00edme tam b\u00fdt za dvacet minut, nebo n\u00e1m to ulet\u00ed.“<\/div>\n
Bill viditeln\u011b semknul \u010delist a oto\u010dil hlavu k ok\u00fdnku, op\u0159el se o sedadlo jako v k\u0159e\u010di.<\/div>\n
<\/div>\n
***<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom beze slova vzal Billa tam, kam cht\u011bl. D\u011blal si starost o \u010das, ale nikdo ho tu neposlouchal. Kdy\u017e Bill \u0159ekl, kam chce jet, Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee nem\u016f\u017ee \u0159\u00edct ne, a\u0165 u\u017e m\u011bli \u010dasu jakkoliv m\u00e1lo a a\u0165 se Bill sna\u017eil zn\u00edt bez emoc\u00ed, jak cht\u011bl.<\/div>\n
Zem\u011b byla pod chodidly zmrzl\u00e1 a tvrd\u00e1 a p\u0159ipom\u00ednala Tomovi jeho no\u010dn\u00ed m\u016fru. Dal si ruce do kapes a chv\u011bl se. Nikdy nem\u011bl tahle m\u00edsta r\u00e1d, \u010dlov\u011bk se na nich c\u00edt\u00ed \u00fapln\u011b s\u00e1m.<\/div>\n
Bill \u0161el po cest\u011b s Tomem za sebou, d\u00edval se na ka\u017ed\u00fd n\u00e1hrobn\u00ed k\u00e1men, dokud se najednou nezastavil. Dotkl se nejist\u011b jeho vr\u0161ku a pak si klekl. Utrhl jednu r\u016f\u017ei, kter\u00e1 rostla na sousedn\u00edm hrob\u011b, a polo\u017eil ji na zmrzlou zem pod kamenem. Hrob byl krom\u011b n\u00ed naprosto pr\u00e1zdn\u00fd a neudr\u017eovan\u00fd, stejn\u011b jako byl ten Bill\u016fv v Tomov\u011b snu, a Tom v\u011bd\u011bl, ani\u017e by \u010detl, co tam bylo napsan\u00e9, \u010d\u00ed hrob to byl. Tom se zamra\u010dil nad t\u00edm, jak Bill polo\u017eil r\u016f\u017ei nalevo a ne doprost\u0159ed, ale pak mu to s bolav\u00fdm srdcem do\u0161lo, to proto\u017ee mu poh\u0159bili rodi\u010de pohromad\u011b.<\/div>\n
Bill tam p\u00e1r vte\u0159in sed\u011bl, pak se narovnal a pokra\u010doval v ch\u016fzi, tentokr\u00e1t s v\u011bt\u0161\u00ed nejistotou v kroc\u00edch a pomaleji. Tom \u0161el asi 3 metry za n\u00edm, necht\u011bl naru\u0161ovat jeho prostor. Pak se Bill prudce zastavil p\u0159ed jasn\u011b b\u00edl\u00fdm n\u00e1hrobkem a z\u016fstal st\u00e1t, jen se d\u00edval, pak klesl na kolena s mnohem men\u0161\u00ed eleganc\u00ed ne\u017e p\u0159ed t\u00edm. Tom p\u0159i\u0161el trochu bl\u00ed\u017e, potla\u010doval touhu mu \u0159\u00edct, a\u0165 si posp\u00ed\u0161\u00ed. Necht\u011bl ho usp\u011bchat, ale \u0159ekl maxim\u00e1ln\u011b p\u011bt minut a m\u011bl dojem, \u017ee ub\u011bhla u\u017e alespo\u0148 hodina. \u010cas jim doch\u00e1zel, a pokud je Andreas nedok\u00e1zal zdr\u017eet, tak si toho u\u017e n\u011bkdo na stanici musel v\u0161imnout.<\/div>\n
<\/div>\n
Tento hrob byl mnohem udr\u017eovan\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e ten minul\u00fd. Byly u n\u011bj \u010derstv\u00e9 kv\u011btiny, i kdy\u017e bylo chladno, plevel byl pry\u010d a z\u016fstala tu rozsv\u00edcen\u00e1 sv\u00ed\u010dka od posledn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvy.<\/div>\n
Bill zaryl ruce do zmrzl\u00e9 tr\u00e1vy p\u0159ed kolena, a to, jak se mu zvedala z\u00e1da, zna\u010dilo, \u017ee se mu \u0161patn\u011b d\u00fdch\u00e1. Tom se d\u00edval na hodinky, nam\u00edsto aby mu poskytl \u00fat\u011bchu. Zrovna kdy\u017e cht\u011bl \u0159\u00edct, \u017ee mus\u00ed j\u00edt, Bill se bez pob\u00edzen\u00ed rychle zvedl.<\/div>\n
„Tak poj\u010fme,“ \u0159ekl, kdy\u017e pro\u0161el kolem Toma, \u0161el tak rychle, \u017ee Tom musel popob\u011bhnout, aby ho dohnal.<\/div>\n
Kdy\u017e Bill nasedl do auta, siln\u011b za sebou t\u0159\u00edskl dve\u0159mi, p\u0159it\u00e1hl si nohy nahoru k hrudn\u00edku a oto\u010dil se k oknu.<\/div>\n
„P\u0159ipoutej se,“ \u0159ekl mu Tom, kdy\u017e projeli branami h\u0159bitova. Bill nehnul ani brvou. „Pros\u00edm?“ Nic. S jednou rukou na volantu se Tom nahnul p\u0159es \u0159adic\u00ed p\u00e1ku a prudce Billa p\u0159ipoutal. Bill se odt\u00e1hl pry\u010d, rty semknut\u00e9 v\u00edc ne\u017e p\u0159edt\u00edm, ale jinak nijak neprotestoval.<\/div>\n
Ticho bylo tak nepohodln\u00e9, \u017ee Tom cht\u011bl k\u0159i\u010det. „Hele,“ \u0159ekl po n\u011bkolika minut\u00e1ch. „Ch\u00e1pu, \u017ee se\u0161 na\u0161tvan\u00fd, ale prost\u011b\u2026“<\/div>\n
„Dr\u017e hubu.“<\/div>\n
„No fajn.“<\/div>\n
***<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
K jejich p\u0159ekvapen\u00ed nikomu nep\u0159i\u0161lo divn\u00e9, \u017ee se na leti\u0161ti pohybuj\u00ed takhle podivn\u011b oble\u010den\u00ed lid\u00e9. Chladn\u00e9 po\u010das\u00ed dod\u00e1valo na logice jejich velk\u00fdm mikin\u00e1m a \u010depic\u00edm a ty slune\u010dn\u00ed br\u00fdle\u2026 no, n\u011bkte\u0159\u00ed lid\u00e9 jsou prost\u011b v\u00fdst\u0159edn\u00ed.<\/div>\n
Bill m\u011bl hlavu dol\u016f a ve vln\u00e1ch z n\u011bj s\u00e1lala \u00fazkost a nervozita. Tom tou\u017eil po tom vz\u00edt ho kolem pasu. Byl opatrn\u00fd, aby nereagoval, kdy\u017e Bill nakonec ustoupil a vzal ho za ruk\u00e1v.<\/div>\n
Je to v po\u0159\u00e1dku. Jsme v po\u0159\u00e1dku.<\/div>\n
<\/div>\n
Te\u010f u\u017e v\u0161ichni museli v\u011bd\u011bt, \u017ee jsou pry\u010d, Tom si t\u00edm byl jist\u00fd. V\u0161ichni na stanici byli nejsp\u00ed\u0161e vysl\u00fdch\u00e1ni. V\u010detn\u011b Andrease. Tom doufal, \u017ee to myslel v\u00e1\u017en\u011b, kdy\u017e \u0159\u00edkal, \u017ee nikomu ne\u0159ekne, co ud\u011blali nebo kam jdou. Bylo skoro ironick\u00e9, jak mu musel tak slep\u011b v\u011b\u0159it. \u010clov\u011bk, kter\u00e9ho nikdy nem\u011bl r\u00e1d, te\u010f v rukou dr\u017eel jejich osudy. Ale Andreas byl jedin\u00fd, kter\u00fd Billa znal, kter\u00fd v n\u011bm vid\u011bl zm\u011bnu, kter\u00fd v\u011bd\u011bl, \u017ee je to opravdov\u00e9. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee tu byla je\u0161t\u011b Anna, ale ta by tohle nikdy neud\u011blala a Tom by nikdy neriskoval jej\u00ed kari\u00e9ru nebo to, \u017ee by skon\u010dila ve v\u011bzen\u00ed.<\/div>\n
Ale v\u0161echno \u0161lo jako po m\u00e1sle. Tom m\u011bl strach, \u017ee s sebou nebudou moct vz\u00edt Billovy pr\u00e1\u0161ky kv\u016fli kontrole, ale byli tady, na druh\u00e9 stran\u011b kontroly, a nikdo je je\u0161t\u011b nezastavil. Jejich fale\u0161n\u00e9 ob\u010danky byly dost p\u0159esv\u011bd\u010div\u00e9 na to, aby je n\u011bkdo zastavoval. Nikdo je nehl\u00eddal, nikdo nebyl ostra\u017eit\u00fd, tak to mo\u017en\u00e1 na stanici p\u0159eci jen nev\u011bd\u011bli. Andreas si musel v\u00e9st dob\u0159e v rozptylov\u00e1n\u00ed, pomyslel si Tom s lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
P\u00e1r chvil po tom, co pro\u0161li br\u00e1nou, nastoupili do letadla, bylo skoro a\u017e d\u011bsiv\u00e9, jak bl\u00edzko byli k tomu, aby to zvl\u00e1dli. O p\u016fl hodiny pozd\u011bji a letadlo by odlet\u011blo bez nich a pak by v\u0161echno, co ud\u011blali, \u0161lo do kytek.<\/div>\n
Tom nechal Billa sed\u011bt u okna, i kdy\u017e vypadal, \u017ee by rad\u0161i sed\u011bl u uli\u010dky, aby mohl kdykoliv ut\u00e9ci. Bill se st\u00e1le je\u0161t\u011b v kapuci a se slune\u010dn\u00edmi br\u00fdlemi posadil, ruce a nohy zk\u0159\u00ed\u017een\u00e9. O p\u011bt minut pozd\u011bji se ale za\u010dal vrt\u011bt, netrp\u011bliv\u011b klepal nehty do op\u011bradla a Tom ho cht\u011bl a\u017e zoufale vz\u00edt za ruku a dr\u017eet ho.<\/div>\n
Kdy\u017e se z reproduktor\u016f ozval hlas letu\u0161ky, Billovi zb\u011blaly kloubky, jak p\u011bvn\u011b sev\u0159el op\u011bradlo. Tom by se ho zeptal, jestli chce valium nebo n\u011bco, aby se uklidnil, ale m\u011bl dojem, \u017ee by mu Bill urval hlavu. Mo\u017en\u00e1 to byl Tom, kdo by si m\u011bl vz\u00edt valium, asi by ho pot\u0159eboval. Nam\u00edsto toho, aby letu\u0161ka \u0159ekla, \u017ee v letadle sed\u00ed dva krimin\u00e1ln\u00edci a aby z\u016fstali p\u0159ipoutan\u00ed a nepanika\u0159ili, \u0159ekla jim, \u017ee b\u011bhem n\u011bkolika minut budou vzl\u00e9tat. Bill povolil sev\u0159en\u00ed op\u011bradla.<\/div>\n
Tomovi se cht\u011blo bre\u010det, kdy\u017e o deset minut pozd\u011bji letadlo vyrazilo po runwayi a vzneslo se do vzduchu. Mo\u017en\u00e1, \u017ee bre\u010del, malinko, ale tak, aby si toho Bill nev\u0161iml.<\/div>\n
Tom si d\u00e1val velk\u00fd pozor na Billovu n\u00e1ladu. Preferoval bur\u00e1cej\u00edc\u00ed zlost, kterou mu p\u0159edvedl p\u0159edt\u00edm, ne\u017e tu, co jen vys\u00edlal. Te\u010f byl zticha, ti\u0161e p\u011bnil, m\u011bl zalo\u017een\u00e9 ruce a zk\u0159\u00ed\u017een\u00e9 nohy, ale bylo to asi mnohem d\u011bsiv\u011bj\u0161\u00ed, proto\u017ee Tom nev\u011bd\u011bl, co si mysl\u00ed (nebo co pl\u00e1nuje). Pro Toma byla tich\u00e1 zlost v\u017edy hor\u0161\u00ed. Byla nep\u0159edv\u00eddateln\u00e1 a chladn\u00e1 jako ze\u010f, skrze kterou nikdy nebyl schopen vid\u011bt.<\/div>\n
Mo\u017en\u00e1 s n\u00edm bude muset za\u010d\u00edt zase \u00fapln\u011b od za\u010d\u00e1tku, ale mo\u017en\u00e1 mu to bylo jedno.<\/div>\n
„M\u011bl by ses vyspat,“ \u0159ekl Tom po chv\u00edli, koutkem oka se na Billa pod\u00edval. „Je to dlouh\u00fd let.“<\/div>\n
„Ne.“<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl. „Stejn\u011b jsem r\u00e1d, \u017ee jsem to ud\u011blal, v\u00ed\u0161,“ \u0159ekl, ti\u0161e, aby je nikdo nesly\u0161el. „V\u00edm, \u017ee jsi na\u0161tvan\u00fd.“<\/div>\n
„Tak tos m\u011b na\u0161tvan\u00e9ho je\u0161t\u011b nevid\u011bl.“<\/div>\n
Tom mohl jen p\u0159ik\u00fdvnout a zase se op\u0159\u00edt. Let se pr\u00e1v\u011b stal je\u0161t\u011b del\u0161\u00edm.<\/div>\n
<\/div>\n
***<\/div>\n
O dvan\u00e1ct hodin pozd\u011bji kone\u010dn\u011b p\u0159ist\u00e1li. Ani jeden z nich nezamhou\u0159il oka. Bill proto\u017ee byl a\u017e moc nerv\u00f3zn\u00ed, vyd\u011b\u0161en\u00fd nebo na\u0161tvan\u00fd (nebo v\u0161echno dohromady) a Tom, proto\u017ee nemohl usnout, kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee je Bill vzh\u016fru a ve stavu, ve kter\u00e9m je. Pot\u0159eboval v\u011bd\u011bt, kde je, \u017ee je v bezpe\u010d\u00ed a na\u017eivu a \u017ee nikam nejde. Bylo to tak zl\u00e9, \u017ee m\u00e1lem ani nemohl j\u00edt na z\u00e1chod, proto\u017ee by Billa musel nechat o samot\u011b.<\/div>\n
Po tom, co tak sed\u011bli, docela r\u00e1di ve\u0161li na leti\u0161t\u011b a nadechli se \u010derstv\u00e9ho vzduchu, kter\u00fd byl tak jin\u00fd od toho, jen\u017e byl v N\u011bmecku. Rozhl\u00e9dli se, zd\u00e1lo se, \u017ee se v\u0161echno d\u011blo rychleji. Lidi se pohybovali rychleji, mluvili rychleji v Japon\u0161tin\u011b a dal\u0161\u00edch jazyc\u00edch, a tak pro n\u011b bylo jednoduch\u00e9 zapadnout do davu a zmizet.<\/div>\n
Zd\u00e1lo se, \u017ee se Bill za t\u011bch dvan\u00e1ct hodin trochu uklidnil, ale po\u0159\u00e1d byl v k\u0159e\u010di, kdy\u017e se o n\u011bj n\u011bkdo ot\u0159el a znovu v Tomovi hledal \u00fat\u011bchu tak, \u017ee se ho chytil kolem z\u00e1p\u011bst\u00ed jako sv\u011br\u00e1k. Tom sklopil pohled a schoval \u00fasm\u011bv, kdy\u017e do\u0161li do trochu osam\u011blej\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti leti\u0161t\u011b nedaleko od v\u00fdchodu. Oto\u010dil se k Billovi.<\/div>\n
\n

„Hej,“ \u0159ekl a navzdory Billov\u00fdm protest\u016fm mu sundal br\u00fdle. „Tohle nepot\u0159ebuje\u0161.“ Sundal mu i kapuci a tak poprv\u00e9 po dvan\u00e1cti hodin\u00e1ch mohl vid\u011bt jeho obli\u010dej. „Nikdo n\u00e1s tu nezn\u00e1.“<\/p><\/div>\n

Bill se mu kr\u00e1tce pod\u00edval do o\u010d\u00ed. „Nen\u00e1vid\u00edm t\u011b.“<\/div>\n
Tomovi se bolestiv\u011b semknul hrudn\u00edk, ale pousm\u00e1l se. „To vy\u0159e\u0161\u00edme.“<\/div>\n
Bill si odfrkl a zalo\u017eil ruce. „My. To je legra\u010dn\u00ed. A j\u00e1 si myslel, \u017ee tu rozhoduje\u0161 jenom ty.“<\/div>\n
„Ud\u011blal jsem, co jsem ud\u011blat musel,“ \u0159ekl Tom a Bill se za\u0161klebil, nep\u0159esv\u011bd\u010den\u011b.<\/div>\n
„A kde m\u00e1me \u017e\u00edt?“ zeptal se. „P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee na ulici? Mo\u017en\u00e1 v kontejneru, kdy\u017e budeme m\u00edt \u0161t\u011bst\u00ed?“<\/div>\n
„U\u017e jsem n\u00e1m koupil byt.“<\/div>\n
Bill se na n\u011bj po\u0159\u00e1dn\u011b a poprv\u00e9 za celou tu dobu opravdu pod\u00edval. „Co\u017ee?“<\/div>\n
„Prodal jsem auto,“ vysv\u011btlil Tom. „U\u017e p\u0159ed n\u011bjakou dobou.“<\/div>\n
Bill se na n\u011bj d\u00edval, jako by mu a\u017e te\u010f doch\u00e1zelo, \u017ee to Tom v\u0161echno myslel opravdu v\u00e1\u017en\u011b a \u017ee to nen\u00ed jen \u017eert. V jeho o\u010d\u00edch ale byla zrada, a to bylo pro Toma to nejhor\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Je to a\u017e moc, \u017e\u00e1dat o \u010dist\u00fd \u0161t\u00edt?“ zkusil Tom a Bill na to nic ne\u0159ekl, ale bylo to lep\u0161\u00ed ne\u017e ano.<\/div>\n
\n

Tom na chv\u00edli zav\u00e1hal, ne\u017e nat\u00e1hl ruku a chytil Billa jemn\u011b za krk. Chv\u00edli ho dr\u017eel pro p\u0159\u00edpad, \u017ee by mu Bill cht\u011bl ut\u00e9ci, ale on z\u016fstal st\u00e1t, kde byl, temn\u00fdm pohledem se bo\u0159il Tomovi do o\u010d\u00ed. I kdy\u017e mu to zrovna neopl\u00e1cel, neodt\u00e1hl se, kdy\u017e se Tom naklonil pro polibek. Bylo to dobr\u00e9, i kdy\u017e trochu chladn\u00e9, ale zd\u00e1lo se, \u017ee by mu Bill mohl d\u00e1t \u0161anci.<\/p><\/div>\n

Polibek trval jen chv\u00edli, ne\u017e se Bill odt\u00e1hl, ale neustoupil od n\u011bj. „K\u00e9\u017e bys tohle neud\u011blal,“ \u0159ekl ti\u0161e.<\/div>\n
Tom mu dr\u017eel obli\u010dej v dlan\u00edch a op\u0159el se o n\u011bj \u010delem. „Jen m\u011b nech,“ zamumlal. „Nech m\u011b nau\u010dit t\u011b, jak\u00e9 to je, b\u00fdt voln\u00fd.“ Bill se zavrt\u011bl, ale Tom ho dr\u017eel pevn\u011b. „Nebudu t\u011b nutit se mnou z\u016fstat,“ pokra\u010doval. „U\u017e po tob\u011b nikdy nebudu nic cht\u00edt, sta\u010d\u00ed v\u011bd\u011bt, \u017ee jsi po\u0159\u00e1d tady, na\u017eivu. Ale nech m\u011b, i kdyby to byla ta posledn\u00ed v\u011bc, co pro tebe ud\u011bl\u00e1m.“<\/div>\n
Zd\u00e1lo se, \u017ee Bill\u016fv pohled zjihl a jeho o\u010di se zav\u0159ely, v obli\u010deji m\u011bl viditelnou \u00fanavu, uvolnil se. „Jsi \u0161\u00edlen\u00fd,“ \u0159ekl po chv\u00edli. S\u00e1m zvedl ruku a skoro a\u017e zkusmo p\u0159ejel Tomovi prsty po tv\u00e1\u0159i tak, jako je\u0161t\u011b nikdy. „To ze m\u011b jsi ze\u0161\u00edlel?“<\/div>\n
Tom se poprv\u00e9 po sto letech usm\u00e1l. „Ano, kv\u016fli tob\u011b,“ \u0159ekl. „Jsem do tebe bl\u00e1zen.“<\/div>\n
Zd\u00e1lo se, \u017ee to Bill p\u0159ijal, proto\u017ee mu \u00fasm\u011bv oplatil, i kdy\u017e trochu v\u00e1hav\u011b.<\/div>\n
\n

Chv\u00edli takto z\u016fstali st\u00e1t, jen sb\u00edrali energii z toho druh\u00e9ho a l\u00e9\u010dili se. Dost p\u0159ekvapiv\u011b to byl Bill, kdo se odt\u00e1hl s lehce nadzvednut\u00fdm obo\u010d\u00edm jako prvn\u00ed a \u0159ekl: „Tak\u017ee?“<\/p><\/div>\n

Tom hloup\u011b p\u0159ik\u00fdvl a zkusmo vzal Billa za ruku. Nep\u0159i\u0161la \u017e\u00e1dn\u00e1 reakce, jen kolem n\u011bj Bill semknul prsty a Tom ho za\u010dal v\u00e9st k v\u00fdchodu.<\/div>\n
Bill si znovu nandal slune\u010dn\u00ed br\u00fdle, ale Tomovi to nevadilo. Nemohli se uvolnit a p\u0159estat d\u00e1vat pozor, ne \u00fapln\u011b, ne te\u010f. Nejsp\u00ed\u0161 to nebudou schopni ud\u011blat ani za deset nebo dvacet let svobody. Nikdy nebudou mimo nebezpe\u010d\u00ed. Ale to nevad\u00ed, pomyslel si Tom, stiskl Billovi ruku, kdy\u017e se p\u0159ed nimi otev\u0159ely dve\u0159e. S t\u00edm se d\u00e1 nau\u010dit \u017e\u00edt.<\/p>\n

KONEC<\/p>\n

autor: BrokenMirror<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

pokra\u010dov\u00e1n\u00ed Tohle mi ned\u011blej, tohle mi ned\u011blej, tohlemined\u011blej. Te\u010f, kdy\u017e u\u017e m\u011bl nabito, se Billovi ruka t\u0159\u00e1sla a na chv\u00edli vypadal, \u017ee spou\u0161\u0165 opravdu zm\u00e1\u010dkne, ale pak hlasit\u011b zaklel a pustil ruku pod\u00e9l t\u011bla s pora\u017een\u00fdm vydechnut\u00edm. Tom vydechl \u00falevou a vy\u0161el<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[563],"tags":[],"class_list":["post-2362","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-815-by-brokenmirror"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2362","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2362"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2362\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2362"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2362"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2362"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}