{"id":2364,"date":"2015-12-25T15:00:00","date_gmt":"2015-12-25T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2355"},"modified":"2015-12-25T15:00:00","modified_gmt":"2015-12-25T14:00:00","slug":"cassiopeia-28-2-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/12\/25\/cassiopeia-28-2-2\/","title":{"rendered":"Cassiopeia 28. (2\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/p>\n

<\/strong> Jak jsem \u0159\u00edkala – n\u00e1sleduj\u00edc\u00edmi slovy bych v\u00e1m cht\u011bla v\u011bnovat takov\u00fd mali\u010dk\u00fd, mo\u017en\u00e1 ne p\u0159\u00edli\u0161 vyda\u0159en\u00fd v\u00e1no\u010dn\u00ed d\u00e1rek. Byl vytv\u00e1\u0159en s l\u00e1skou a darov\u00e1n ze srdce, tak\u017ee douf\u00e1m, \u017ee jej p\u0159ijmete v dobr\u00e9m a \u017ee se v\u00e1m bude l\u00edbit :).<\/em><\/div>\n

Touhle cestou bych v\u00e1m v\u0161em cht\u011bla z cel\u00e9ho srdce pop\u0159\u00e1t kr\u00e1sn\u00e9 pro\u017eit\u00ed sv\u00e1tk\u016f a v\u0161echno nejlep\u0161\u00ed do nov\u00e9ho roku, a\u0165 je pln\u00fd kr\u00e1sn\u00fdch okam\u017eik\u016f, \u00fasm\u011bvn\u00fdch vzpom\u00ednek a lid\u00ed, kter\u00e9 si zamilujete a kte\u0159\u00ed budou stejn\u011b tak milovat v\u00e1s. Setk\u00e1me se tady po odezn\u011bn\u00ed ve\u0161ker\u00fdch bujar\u00fdch oslav, mo\u017en\u00e1 spole\u010dn\u011b s dal\u0161\u00edm d\u00edlem m\u00e9ho vesm\u00edrn\u00e9ho d\u00edtka.<\/em><\/div>\n
P\u0159eji kr\u00e1sn\u00e9 po\u010dten\u00ed!<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Od okam\u017eiku, kdy Andreasova babi\u010dka p\u0159el\u00e9tla jejich obli\u010deje vyd\u011b\u0161en\u00fdm pohledem a kroutila hlavou, ti\u0161e opakuj\u00edc nem\u011bl se vr\u00e1tit,<\/em> se Tom nedok\u00e1zal zbavit nep\u0159\u00edjemn\u00fdch my\u0161lenek a chv\u011bn\u00ed, kter\u00e9 se ka\u017edou dal\u0161\u00ed vte\u0159inou stup\u0148ovalo, a ve chv\u00edli, kdy dorazili k star\u00e9mu polorozpadl\u00e9mu domu a on v d\u00e1lce spat\u0159il obrysy dvou postav, se chv\u011bn\u00ed n\u00e1hle zm\u011bnilo ve t\u0159es, zrychlen\u00fd tlukot srdce, v divok\u00e9 bu\u0161en\u00ed a nep\u0159\u00edjemn\u00e9 podez\u0159en\u00ed ve skute\u010dnost.<\/div>\n
Zastavil na zabl\u00e1cen\u00e9 cest\u011b, pod nohama okam\u017eit\u011b uc\u00edtil ostr\u00e9 hrany kam\u00ednk\u016f, kter\u00e9 pod tlakem jeho zb\u011bsil\u00fdch krok\u016f st\u00e9naly a spole\u010dn\u011b s kapkami sm\u00e1\u010dej\u00edc\u00edmi jeho t\u011blo dod\u00e1valy v\u00fdjevu p\u0159ed jeho o\u010dima n\u00e1dech autenti\u010dnosti.<\/div>\n
P\u0159esko\u010dil n\u00edzk\u00fd d\u0159ev\u011bn\u00fd plot a vyk\u0159ikl Billovo jm\u00e9no, doufaje, \u017ee t\u00edm upout\u00e1 pozornost druh\u00e9 osoby, sv\u00edraj\u00edc\u00ed \u010dernovlas\u00e9ho chlapce pod krkem, viditeln\u011b spokojen\u00e9 a pot\u011b\u0161en\u00e9 t\u00edm, jakou moc nad n\u00edm m\u00e1. Statn\u00fd mu\u017e, obda\u0159uj\u00edc\u00ed Billa zvr\u00e1cen\u00fdm \u00fasm\u011bvem sv\u00fdch t\u00e9m\u011b\u0159 bezzub\u00fdch \u00fast, to bral mo\u017en\u00e1 ze za\u010d\u00e1tku jako hru, \u0161\u00edlenou hru, kter\u00e1 se posl\u00e9ze p\u0159ehoupla v n\u011bco mnohem opravdov\u011bj\u0161\u00edho, hra se vymkla z rukou, p\u0159es\u00e1hla dovolen\u00e1 pravidla a zoufal\u00e9 pokusy Billova t\u011bla dostat se ze sev\u0159en\u00ed siln\u00fdch rukou, boj o jedin\u00fd n\u00e1dech, byly jen d\u016fsledkem toho, jak tenk\u00e1 byla ve skute\u010dnosti hranice mezi lidskost\u00ed a zv\u011brstvem.<\/div>\n
\n

Tom b\u011b\u017eel. B\u011b\u017eel, jak nejrychleji to v dan\u00e9m okam\u017eiku a za dan\u00fdch podm\u00ednek dok\u00e1zal, st\u0159\u00eddav\u011b k\u0159i\u010del na Billa i na toho chl\u00e1pka, i kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee je to zbyte\u010dn\u00e9. Hv\u00edzd\u00e1n\u00ed v\u011btru, kv\u00edlen\u00ed strom\u016f z posledn\u00edch sil odol\u00e1vaj\u00edc\u00edch jeho s\u00edle i n\u00e1poru t\u011b\u017ek\u00fdch kapek, a \u0159ev mu\u017ee pohr\u00e1vaj\u00edc\u00edho si s Billov\u00fdm osudem, jist\u011b p\u0159ehlu\u0161ily Tomovo zoufal\u00e9 vol\u00e1n\u00ed.<\/p><\/div>\n

Byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 daleko, p\u0159ibli\u017eoval se a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 pomalu, v\u0161echno kolem n\u011bj bylo podivn\u011b zpomalen\u00e9, jen boj p\u0159ed jeho o\u010dima prob\u00edhal a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 rychle. P\u0159esko\u010dil rezav\u00fd kbel\u00edk a b\u011b\u017eel d\u00e1l, za z\u00e1dy zaslechl Andreasovo vol\u00e1n\u00ed, ale neot\u00e1\u010del se. Zb\u00fdvalo mu posledn\u00edch p\u00e1r metr\u016f a Bill se je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d br\u00e1nil.<\/div>\n
Stihne to, zachr\u00e1n\u00ed jej, byl si t\u00edm tak jist\u00fd. V du\u0161i mu svitla nov\u00e1 nad\u011bje, jeho srdce se roztlouklo t\u00edm spr\u00e1vn\u00fdm druhem adrenalinu, dok\u00e1\u017ee to. A jen o n\u011bkolik vte\u0159in pozd\u011bji, kdy\u017e Billovo t\u011blo v mu\u017eov\u011b sev\u0159en\u00ed ochablo a hlava mu bezvl\u00e1dn\u011b poklesla na jednu stranu, v\u011bd\u011bl, \u017ee je v\u0161e ztracen\u00e9.<\/div>\n
\n
„Bille!“<\/div>\n
\n

No\u010dn\u00edm vzduchem se roznesl jeho bolestiv\u00fd v\u00fdk\u0159ik. Mu\u017e p\u0159ed jeho o\u010dima n\u00e1hle symbolizoval rud\u00fd \u0161\u00e1tek pl\u00e1polaj\u00edc\u00ed ve v\u011btru a on se hnal proti n\u011bmu s p\u0159esnost\u00ed rozzu\u0159en\u00e9ho b\u00fdka. Nevid\u011bl ani nesly\u0161el, jeho srdce se s otupuj\u00edc\u00ed bolest\u00ed l\u00e1malo ve dv\u011b poloviny, je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d si v\u0161ak nedok\u00e1zalo p\u0159ipustit fakt, \u017ee ji\u017e nem\u011blo pro koho tlouct, \u017ee pr\u00e1v\u011b ztratilo v\u0161e, co pro n\u011bj bylo d\u016fle\u017eit\u00e9.<\/p><\/div>\n

Rozp\u0159\u00e1hl se, sko\u010dil po n\u011bm a m\u00ed\u0159il do mu\u017eovy \u010delisti. Nikdy nebyl ve rva\u010dk\u00e1ch p\u0159\u00edli\u0161 zb\u011bhl\u00fd, nepral se ani jako d\u00edt\u011b, jeho d\u011bde\u010dek se jej cel\u00fd \u017eivot sna\u017eil v\u00e9st sp\u00ed\u0161 t\u00edm m\u00edrumilovn\u011bj\u0161\u00edm sm\u011brem, byl vychov\u00e1v\u00e1n v duchu, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00fd \u010dlov\u011bk nen\u00ed tak \u0161patn\u00fd, aby v\u016f\u010di n\u011bmu musel pou\u017e\u00edt s\u00edlu a Tom tomu opravdu v\u011b\u0159il. V\u011b\u0159il tomu a\u017e dote\u010f, kdy se v\u0161echno najednou zd\u00e1lo b\u00fdt jin\u00e9. Jeho d\u011bde\u010dek byl pry\u010d, nebyl tam nikdo, kdo by mu p\u0159ipomn\u011bl star\u00e9 ide\u00e1ly a co h\u016f\u0159, ztratil i Billa. U\u017e nem\u011bl pro co \u017e\u00edt, u\u017e nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fvod b\u00fdt dobr\u00fdm \u010dlov\u011bkem, dokonce ani \u010dlov\u011bkem, bolest mu zaml\u017eila mysl, byla t\u00edm jedin\u00fdm, co jej hnalo kup\u0159edu.<\/div>\n
\n

Jakmile se mu\u017e po tvrd\u00e9 r\u00e1n\u011b svalil na zem a p\u0159ist\u00e1l obli\u010dejem v bl\u00e1t\u011b, Tom jej p\u0159evr\u00e1til na z\u00e1da, dosedl na mu\u017e\u016fv kl\u00edn a u\u0161t\u011bd\u0159il mu dal\u0161\u00ed dva siln\u00e9 \u00fadery do stejn\u00e9ho m\u00edsta. Noc\u00ed se rozlehl dal\u0161\u00ed ohlu\u0161uj\u00edc\u00ed v\u00fdk\u0159ik, p\u0159i druh\u00e9m \u00faderu mu\u017e p\u0159i\u0161el o dal\u0161\u00ed z toho m\u00e1la zub\u016f, co mu je\u0161t\u011b z\u016fstalo.<\/p><\/div>\n

Tom si byl v\u011bdom toho, \u017ee na n\u011bj n\u011bco k\u0159i\u010d\u00ed, ale nebyl schopen rozeznat vlastn\u00ed slova. V\u0161echno bylo rozmazan\u00e9 a zaml\u017een\u00e9. Jako by se najednou ocitnul ve vakuu, soust\u0159ed\u011bn pouze na rychl\u00e9 pohyby sv\u00fdch rukou a \u00fadery, kter\u00fdmi se sna\u017eil oplatit v\u0161e, \u010d\u00edm si Bill musel za ta l\u00e9ta proj\u00edt, v\u016fbec nepost\u0159ehl, \u017ee mu po tv\u00e1\u0159i spole\u010dn\u011b s kapkami de\u0161t\u011b st\u00e9kaj\u00ed i slzy a ze rt\u016f mu m\u00edsto v\u00fdk\u0159ik\u016f unikaj\u00ed hlasit\u00e9 vzlyky. Bu\u0161il do n\u011bj p\u011bstmi, ani\u017e by vn\u00edmal t\u011bch n\u011bkolik \u00fader\u016f, kter\u00e9 s\u00e1m utrp\u011bl.<\/div>\n
\n

Za z\u00e1dy zaslechl k\u0159ik jeho \u017eeny i Andrease, ale nebyl schopen vn\u00edmat ani jednoho, ani druh\u00e9ho. Soust\u0159edil se pouze na mu\u017ee le\u017e\u00edc\u00edho pod sebou a na podivnou pr\u00e1zdnotu rozl\u00e9haj\u00edc\u00ed se ka\u017ed\u00fdm milimetrem jeho t\u011bla. Myslel si, \u017ee mu bude l\u00edp, \u017ee se mu alespo\u0148 \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b ulev\u00ed, ale bolest byla stejn\u00e1 a byla by stejn\u00e1 i pot\u00e9, co by mu n\u011bjak v\u00e1\u017en\u011bji ubl\u00ed\u017eil.<\/p><\/div>\n

Lapaje po dechu se svalil vedle mu\u017ee, kter\u00fd vyd\u00e1val hekav\u00e9 zvuky, z posledn\u00edch sil se sna\u017eil br\u00e1nit sv\u016fj obli\u010dej, pozoruje Toma obez\u0159etn\u00fdm pohledem, jako by ka\u017edou chv\u00edli o\u010dek\u00e1val dal\u0161\u00ed \u00fader. Kdy\u017e se tak nestalo, nam\u00e1hav\u011b se vy\u0161kr\u00e1bal na nohy, k\u00fdvnul hlavou na svou \u017eenu a b\u011bhem n\u011bkolika vte\u0159in oba zmizeli za po\u0161kr\u00e1ban\u00fdmi dve\u0159mi.<\/div>\n
Tom se je nesna\u017eil zastavit. Pokud by opravdu tou\u017eil n\u011bco zastavit, pak by to byly slzy st\u00e9kaj\u00edc\u00ed po jeho tv\u00e1\u0159i, srdce, jeho\u017e odezvy jej p\u0159ipravovaly i o posledn\u00ed zbytky dechu, a bolest nar\u016fstaj\u00edc\u00ed ka\u017edou vte\u0159inou. T\u0159esouc\u00ed se rukou si prot\u0159el mokr\u00fd obli\u010dej, narovnal se a tehdy jej spat\u0159il.<\/div>\n
Byl to Bill; nap\u016fl sed\u00edc\u00ed nap\u016fl le\u017e\u00edc\u00ed v Andresov\u011b n\u00e1ru\u010d\u00ed, hrudn\u00edk se mu nam\u00e1hav\u011b zvedal v rytmu jeho zb\u011bsil\u00e9ho d\u00fdch\u00e1n\u00ed. Byl \u017eiv\u00fd, a\u017e na roztr\u017een\u00fd ret a hr\u016fzu vepsanou hluboko v o\u010d\u00edch se zd\u00e1l b\u00fdt naprosto v po\u0159\u00e1dku. Natahoval po Tomovi svou zdravou ruku.<\/div>\n
„Bille,“ vydechl Tom nesly\u0161n\u011b.<\/div>\n
\n

Nemohl tomu uv\u011b\u0159it. Nemyslel si, \u017ee je\u0161t\u011b n\u011bkdy bude m\u00edt p\u0159\u00edle\u017eitost zad\u00edvat se mu do o\u010d\u00ed, sev\u0159\u00edt jej v n\u00e1ru\u010d\u00ed a \u0159\u00edct mu, jak moc mu na n\u011bm z\u00e1le\u017e\u00ed. Bylo to jako sen, jako sen, ze kter\u00e9ho se Tom necht\u011bl probudit. Postavil se na zesl\u00e1bl\u00e9 nohy, zru\u0161il vzd\u00e1lenost, kter\u00e1 je d\u011blila, a dopadl na kolena p\u0159\u00edmo p\u0159ed Billa, jen\u017e ne\u0161\u0165astn\u011b kr\u010dil rty, ot\u0159\u00e1sal se vzlyky a pohledem sv\u00fdch p\u0159ekr\u00e1sn\u00fdch o\u010d\u00ed se mu omlouval za v\u0161e, \u010demu jej pr\u00e1v\u011b vystavil.<\/p><\/div>\n

„Bille,“ dostal ze sebe \u0161eptem a nat\u00e1hl se po Billov\u011b obli\u010deji. Zcela om\u00e1men skute\u010dnost\u00ed, \u017ee je je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d s n\u00edm, \u017ee jej ani na chv\u00edli doopravdy neztratil, p\u0159ilo\u017eil b\u0159\u00ed\u0161ka prst\u016f na Billovu sn\u011bhovou \u010delist, sev\u0159el ji mezi prsty a p\u0159it\u00e1hl si jeho tv\u00e1\u0159 k t\u00e9 sv\u00e9.<\/div>\n
„Bo\u017ee\u2026 j-j\u00e1\u2026 myslel jsem, \u017ee jsi\u2026 myslel jsem, \u017ee-„<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm.“ Bill pomalu k\u00fdvl hlavou, naklonil se dop\u0159edu a obli\u010dejem se p\u0159itulil do Tomova krku. „J\u00e1 v\u00edm a moc se omlouv\u00e1m, Tomi.“<\/div>\n
Tom bezmocn\u011b stiskl v\u00ed\u010dka. Jen p\u0159ed chv\u00edl\u00ed bylo usly\u0161et je\u0161t\u011b n\u011bkdy Bill\u016fv hlas jedn\u00edm z jeho nejtajn\u011bj\u0161\u00edch p\u0159\u00e1n\u00ed, a te\u010f nev\u011bd\u011bl, jestli se m\u00e1 sm\u00e1t nebo plakat, nebo oboj\u00ed najednou. V\u0161echno to na n\u011bj dolehlo, n\u011bco uvnit\u0159 n\u011bj prasklo a d\u0159\u00edv, ne\u017e se sta\u010dil zastavit, tiskl Billa ke sv\u00e9mu t\u011blu a nal\u00e9hav\u011b jej l\u00edbal po mokr\u00e9 tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
\n

Andreas kle\u010del jen kousek od nich, pokorn\u011b moknul v de\u0161ti, ani\u017e by promluvil jedin\u00e9 sl\u016fvko, dokonce se nepokusil ani o hlub\u0161\u00ed n\u00e1dech ze strachu, \u017ee by naru\u0161il to, co ti dva pr\u00e1v\u011b pro\u017e\u00edvali. I p\u0159esto se v\u0161ak nedok\u00e1zal p\u0159inutit spustit z nich pohled a skoro a\u017e bez dechu sledoval l\u00e1sku v t\u00e9 nejhmotn\u011bj\u0161\u00ed podob\u011b, jak\u00e1 se mu kdy dostala. D\u00edval se, jak Tom l\u00edb\u00e1 Billa do vlas\u016f a vz\u00e1p\u011bt\u00ed bezmocn\u00fdmi polibky klou\u017ee pod\u00e9l jeho obli\u010deje, sl\u00edb\u00e1v\u00e1 slan\u00e9 slzy spole\u010dn\u011b s kapkami de\u0161t\u011b a p\u0159ist\u00e1v\u00e1 na rtech, do kter\u00fdch mu st\u00e9n\u00e1 slova, kter\u00fdm nebyl schopen rozum\u011bt. Bill se choulil v jeho n\u00e1ru\u010d\u00ed jako ran\u011bn\u00e9 zv\u00ed\u0159\u00e1tko, odd\u00e1val se ve\u0161ker\u00fdm polibk\u016fm a dotek\u016fm, je\u017e mu byly v\u011bnov\u00e1ny, jako by pr\u00e1v\u011b z nich \u010derpal \u017eivotod\u00e1rnou s\u00edlu a energii. Jako by m\u011bly b\u00fdt pr\u00e1v\u011b ony t\u00edm, co jej m\u011blo znovu postavit na nohy a uv\u00e9st zp\u011bt do \u017eivota.<\/p><\/div>\n

„Tomi, moje maminka,“ zalykal se pl\u00e1\u010dem a Andreas se p\u0159istihl, \u017ee p\u0159i pohledu na jeho bolest c\u00edt\u00ed na hrudi siln\u00fd tlak, nut\u00edc\u00ed jej siln\u011bji nas\u00e1vat no\u010dn\u00ed vzduch obohacen\u00fd zemit\u00fdmi t\u00f3ny de\u0161t\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, v\u00edm a je mi to tak l\u00edto,“ odpov\u011bd\u011bl mu Tom, kter\u00fd, jak se zd\u00e1lo, odm\u00edtal Billa pustit ze sv\u00e9 n\u00e1ru\u010de i na jedinou vte\u0159inu.<\/div>\n
\n

Andreas m\u011bl pocit, \u017ee na n\u011bj oba zapomn\u011bli a byl za to r\u00e1d, proto\u017ee p\u0159esn\u011b tohle pot\u0159eboval k tomu, aby kone\u010dn\u011b vyst\u0159\u00edzliv\u011bl. Aby se probudil ze snu, v jeho\u017e pohodl\u00ed ti\u0161e lp\u011bl cel\u00fdch p\u011bt let, aby kone\u010dn\u011b otev\u0159el o\u010di a pohl\u00e9dl do reality. Do reality, kter\u00e1 mu vyr\u00e1\u017eela dech. U\u017e jen t\u00edm, \u017ee mu bylo dovoleno p\u0159ihl\u00ed\u017eet jejich projev\u016fm l\u00e1sky, \u017ee vdechoval vzduch prosycen\u00fd elekt\u0159inou a d\u016fv\u011brou, se st\u00e1val lep\u0161\u00edm \u010dlov\u011bkem. Pln\u00fdmi dou\u0161ky p\u0159ij\u00edmal jejich vz\u00e1cn\u00fd dar, doufaje, \u017ee jej sprost\u00ed ve\u0161ker\u00e9 viny a prom\u011bn\u00ed jej v n\u011bkoho, k\u00fdm cht\u011bl skute\u010dn\u011b b\u00fdt. V n\u011bkoho, za koho se nemusel styd\u011bt a kdo se mohl hrd\u011b naz\u00fdvat jejich p\u0159\u00edtelem.<\/p><\/div>\n

Opravdu necht\u011bl p\u0159eru\u0161it jejich spole\u010dnou chv\u00edli, ale bylo to nezbytn\u00e9. Zd\u00e1lo se, \u017ee oba zapomn\u011bli na to, kde se nach\u00e1zej\u00ed a z hlediska bezpe\u010d\u00ed jich obou bylo opravdu vhodn\u00e9, aby se co nejd\u0159\u00edve vytratili. Odka\u0161lal si a nat\u00e1hl se po Billovi, kter\u00fd mu byl bl\u00ed\u017e. Dotkl se jeho ramene a sklonil hlavu.<\/div>\n
\n

„M\u011bli bychom j\u00edt,“ navrhnul, kdy\u017e se oba oto\u010dili ve sm\u011bru jeho slov a pohl\u00e9dli na n\u011bj p\u0159ekvapen\u00fdmi pohledy.<\/p><\/div>\n

Tom se vzpamatoval jako prvn\u00ed. „M\u00e1\u0161 pravdu,“ \u0159ekl a znovu obr\u00e1til sv\u016fj pohled na Billa. „M\u016f\u017ee\u0161 vst\u00e1t?“ zeptal se jemn\u011b.<\/div>\n
\u010cernovl\u00e1sek v\u00e1hav\u011b pohnul kon\u010detinami, ale nebyl si jist\u00fd, zda v nich m\u00e1 tolik s\u00edly, aby byl schopen doj\u00edt a\u017e k autu. Smutn\u011b zakroutil hlavou.<\/div>\n
„To nic,“ Tom jej n\u011b\u017en\u011b dloubl do \u0161pi\u010dky nosu. „Ponesu t\u011b.“<\/div>\n
„Jsem t\u011b\u017ek\u00fd.“<\/div>\n
\n

Bill se sna\u017eil protestovat, ale nebylo mu to nic platn\u00e9. Tom jej vyzvednul do n\u00e1ru\u010de s takovou lehkost\u00ed, jako by nev\u00e1\u017eil v\u00edc ne\u017e hromada knih, se kterou se pot\u00fdkal jen p\u0159ed p\u00e1r hodinami.<\/p><\/div>\n

Bill se v duchu smutn\u011b pousm\u00e1l. Nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee od okam\u017eiku v knihovn\u011b uplynulo jen n\u011bkolik hodin. Zd\u00e1lo se, \u017ee uplynula cel\u00e1 v\u011b\u010dnost od chv\u00edle, co byl naposled ve \u0161kole, vedl rozhovor s profesorem Higginsem a jen o n\u011bco pozd\u011bji s Georgem.<\/div>\n
Andreas ut\u00edkal nap\u0159ed a ne\u017e sta\u010dili doj\u00edt k autu, nastartoval motor, otev\u0159el jim dve\u0159e a z kufru vyt\u00e1hl batoh s Billov\u00fdmi v\u011bcmi, kter\u00fd hodil na zadn\u00ed sedadlo. Pot\u00e9 usednul za volant a vydechl p\u0159ekvapen\u00edm, jakmile zjistil, \u017ee v aut\u011b ji\u017e d\u00e9le nen\u00ed s\u00e1m. M\u00edsto spolujezdce bylo obsazen\u00e9; kr\u010dil se na n\u011bm huben\u00fd t\u0159esouc\u00ed se pes, kter\u00fd se sklopen\u00fdma u\u0161ima a spu\u0161t\u011bn\u00fdm chvostem vys\u00edlal k Andreasovi vystra\u0161en\u00e9 pohledy.<\/div>\n
\n

„Ahoj.“<\/p><\/div>\n

P\u0159ekvapen\u011b zamrkal, na rty mu vystoupil slab\u00fd \u00fasm\u011bv. Nikdy nebyl pejska\u0159, v jeho star\u00e9m byt\u011b nep\u0159e\u017eila ani kytka, nato\u017e n\u011bjak\u00e9 zv\u00ed\u0159e. „Kde se tady bere\u0161?“<\/div>\n
Nat\u00e1hl ruku a nen\u00e1padn\u00fdm gestem se mu sna\u017eil nazna\u010dit, aby vystoupil. Pes se jen ohl\u00e9dl za sebe na de\u0161t\u011bm om\u00fdvanou nicotu, zak\u0148u\u010del, zkroutil se do klub\u00ed\u010dka a odm\u00edtal se hnout. Krom toho byl ve stavu, kdy bylo t\u00e9m\u011b\u0159 nemo\u017en\u00e9 se h\u00fdbat. Byl jen sam\u00e1 kost a k\u016f\u017ee, jeho k\u0159ehou\u010dk\u00e9 t\u011blo zdobily hlubok\u00e9 r\u00e1ny i star\u00e9 jizvy, opravdu nal\u00e9hav\u011b pot\u0159eboval veterin\u00e1\u0159e.<\/div>\n
Andreas chv\u00edli v\u00e1hal, ale nakonec se nat\u00e1hl, aby zav\u0159el dve\u0159e na stran\u011b spolujezdce a t\u00edm rozhodl, \u017ee se pes vr\u00e1t\u00ed do m\u011bsta s nimi. Vezme jej k veterin\u00e1\u0159i a pak do \u00fatulku. Byl si jist\u00fd, \u017ee a\u0165 u\u017e se dostane kamkoliv, bude to rozhodn\u011b lep\u0161\u00ed, ne\u017e kdyby jej nechal na pospas divok\u00e9mu po\u010das\u00ed.<\/div>\n
\n

Pot\u00e9, co nastoupili i Bill s Tomem, pes jako by v sob\u011b nalezl posledn\u00ed zbytky s\u00edly. Posadil se a v\u0161emo\u017en\u011b se sna\u017eil dostat na zadn\u00ed sedadlo, aby pat\u0159i\u010dn\u011b pod\u011bkoval sv\u00e9mu zachr\u00e1nci.<\/p><\/div>\n

„Co je to za psa?“ zeptal se Tom, zat\u00edmco z Billa svl\u00e9kal promo\u010den\u00fd svetr. Kdy\u017e se nat\u00e1hl pro such\u00e9 oble\u010den\u00ed, schytal i on n\u011bkolik ol\u00edznut\u00ed.<\/div>\n
„Pat\u0159\u00ed jim,“ odpov\u011bd\u011bl Bill ti\u0161e. „Mysl\u00edm, \u017ee kdyby tam z\u016fstal, dopadl by mnohem h\u016f\u0159 ne\u017e j\u00e1. Nemohl jsem ho tam nechat.“<\/div>\n
„Mohl bych ho ve m\u011bst\u011b vz\u00edt k veterin\u00e1\u0159i. Prohl\u00e9dne ho, dostane n\u011bjak\u00e9 l\u00e9ky a bude v po\u0159\u00e1dku. Pak ho zavezu do \u00fatulku.“<\/div>\n
„Ale no tak, ned\u00edvej se tak smutn\u011b,“ \u0161eptl Bill, vp\u00edjeje se do velk\u00fdch nevinn\u00fdch o\u010d\u00ed zv\u00ed\u0159ete. „Bude ti tam mnohem l\u00edp. U\u017e ti nikdo neubl\u00ed\u017e\u00ed.“<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme se nejd\u0159\u00edv stavit u moj\u00ed babi\u010dky,“ navrhnul Andreas zep\u0159edu, kdy\u017e auto kone\u010dn\u011b opou\u0161t\u011blo pozemek. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed zti\u0161il hlas. „Kdysi u\u010dila na zdej\u0161\u00ed z\u00e1kladn\u00ed \u0161kole. Ona\u2026 znala tvou matku, tak\u017ee pokud by ses cht\u011bl na cokoliv zeptat\u2026“<\/div>\n
Tom si v\u0161iml, jak sebou Bill p\u0159i zazn\u011bn\u00ed toho jm\u00e9na trhl. Obr\u00e1til se k n\u011bmu a pohl\u00e9dl na n\u011bj smutn\u00fdma o\u010dima.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu?“ zeptal se nesm\u011ble.<\/div>\n
Tom se nach\u00e1zel ve stavu, kdy by mu byl schopen sn\u00e9st i modr\u00e9 z nebe. Kdy by pro jedin\u00fd \u00fasm\u011bv t\u011bch p\u0159ekr\u00e1sn\u00fdch rt\u016f ud\u011blal i nemo\u017en\u00e9 a pokud sta\u010dilo tak m\u00e1lo, byl ochoten mu to d\u00e1t. Dlouze jej l\u00edbl do vlas\u016f a p\u0159ik\u00fdvl. V duchu se pousm\u00e1l.<\/div>\n
Bill nakonec v\u017edy musel dostat sv\u00e9 odpov\u011bdi.<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Jak jsem \u0159\u00edkala – n\u00e1sleduj\u00edc\u00edmi slovy bych v\u00e1m cht\u011bla v\u011bnovat takov\u00fd mali\u010dk\u00fd, mo\u017en\u00e1 ne p\u0159\u00edli\u0161 vyda\u0159en\u00fd v\u00e1no\u010dn\u00ed d\u00e1rek. Byl vytv\u00e1\u0159en s l\u00e1skou a darov\u00e1n ze srdce, tak\u017ee douf\u00e1m, \u017ee jej p\u0159ijmete v dobr\u00e9m a \u017ee se v\u00e1m bude l\u00edbit :).<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[625],"tags":[],"class_list":["post-2364","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-cassiopeia"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2364","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2364"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2364\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2364"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2364"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2364"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}