{"id":2377,"date":"2015-12-19T16:00:00","date_gmt":"2015-12-19T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2368"},"modified":"2015-12-19T16:00:00","modified_gmt":"2015-12-19T15:00:00","slug":"art-imitates-life-16","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/12\/19\/art-imitates-life-16\/","title":{"rendered":"Art imitates life 16."},"content":{"rendered":"
autor: Ainee<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Uka\u017e mi, \u017ee m\u011b miluje\u0161<\/strong><\/div>\n
\n

Protahuj\u00edc\u00ed se Bill Tomovi p\u0159ipom\u00ednal ko\u010dku a musel se uchechtnout, kdy\u017e Billa uprost\u0159ed protahov\u00e1n\u00ed \u0161\u0165ouchl do boku a kompletn\u011b tak zni\u010dil tuto jeho chv\u00edli. Bill hlasit\u011b zak\u0148u\u010del a na chv\u00edli na\u0161pulil rty, ne\u017e se mu zkroutily do \u0161irok\u00e9ho \u00fasm\u011bvu a p\u0159itulil se bl\u00ed\u017ee k Tomovu boku.<\/p><\/div>\n

„\u0158ekn\u011bte mi, pane Tr\u00fcmpere, co budu muset ud\u011blat, abyste pro m\u011b maloval?“<\/div>\n
Se zakoulen\u00edm o\u010dima nad t\u00edm form\u00e1ln\u00edm dotazem si Tom odfrkl, kdy\u017e se setkal s Billov\u00fdma velk\u00fdma, pomrk\u00e1vaj\u00edc\u00edma o\u010dima. „To z\u00e1le\u017e\u00ed na tom, jak moc to po mn\u011b chce\u0161,“ \u0159ekl drze a prot\u00e1hl si ob\u011b ruce nad hlavu, n\u00e1sledkem \u010deho\u017e nadzvedl z matrace svou hru\u010f a Billovi z n\u00ed tak spadla hlava a zabo\u0159ila se mu do boku.<\/div>\n
Bill Toma \u0161\u0165ouchl do \u017eeber, a\u017e lehce nadsko\u010dil, a odpov\u011bd\u011bl: „Opravdu moc.“ Pak zvedl hlavu, aby se mohl setkat s Tomov\u00fdm pohledem a v\u0161iml si, \u017ee se jeho p\u0159\u00edtel \u010derven\u00e1. Se sm\u00edchem se zakousl do napjat\u00e9 k\u016f\u017ee p\u0159es Tomova \u017eebra a mlad\u0161\u00ed mu\u017e vyp\u00edskl.<\/div>\n
Bill\u016fv z\u00e1chvat sm\u00edchu se prot\u00e1hl na n\u011bkolik minut a Tom byl ka\u017edou vte\u0159inou \u010derven\u011bj\u0161\u00ed a rozpa\u010dit\u011bj\u0161\u00ed. On nikdy nepi\u0161t\u011bl, nikdy<\/em>! Prost\u011b musel a p\u0159ed Billem – ze v\u0161ech ostatn\u00edch lid\u00ed – to nebylo nic jin\u00e9ho ne\u017e poni\u017euj\u00edc\u00ed.<\/div>\n
\n

Bill nakonec na\u0161el s\u00edlu, aby se vzpamatoval a zlomysln\u011b se zazubil na sv\u00e9ho \u010dervenaj\u00edc\u00edho se p\u0159\u00edtele, ale Tom nebyl pobaven\u00fd. S rozhodnut\u00edm, \u017ee je lep\u0161\u00ed to nechat b\u00fdt, m\u00edsto aby si mlad\u0161\u00edho mu\u017ee dob\u00edral a prakticky si tak \u0159\u00edkal o brzkou smrt, si Bill odka\u0161lal a nasadil v\u00e1\u017enou tv\u00e1\u0159.<\/p><\/div>\n

„Ale j\u00e1 to mysl\u00edm v\u00e1\u017en\u011b, Tome. Chci tvou pr\u00e1ci vystavit, pokud pro m\u011b bude\u0161 malovat. Jsi velmi talentovan\u00fd a byla by \u0161koda, kdyby ses alespo\u0148 nepokusil na tom zalo\u017eit sv\u00e9 \u017eivobyt\u00ed.“<\/div>\n
Tom s povzdechem pora\u017een\u011b zavrt\u011bl hlavou. „To nem\u016f\u017ee\u0161 v\u011bd\u011bt, Bille. Nevid\u011bl jsi skoro nic z toho, co jsem ud\u011blal. Nav\u00edc jsem se to nikdy nepokou\u0161el d\u011blat v mal\u00e9m m\u011b\u0159\u00edtku.“ Bill se chystal protestovat, ale Tom pokra\u010doval. „Jo, a nezapome\u0148, \u017ee to d\u011bl\u00e1m proto, \u017ee se mi to l\u00edb\u00ed a d\u011bl\u00e1m to r\u00e1d, a ne pro pen\u00edze.“<\/div>\n
Bill ch\u00e1pal, co Tom \u0159\u00edkal, opravdu ano, ale prost\u011b nevid\u011bl d\u016fvod, pro\u010d by to m\u011blo b\u00fdt v rozporu s jeho z\u00e1jmy. „Co je \u0161patn\u00e9ho na tom, vyd\u011bl\u00e1vat si pen\u00edze t\u00edm, co d\u011bl\u00e1\u0161 r\u00e1d? Nen\u00ed to snad to, co d\u011bl\u00e1me my v\u0161ichni, a\u0165 u\u017e jak\u00fdmkoliv zp\u016fsobem?“ Zavrt\u011bl hlavou a v\u011bnoval Tomovi prosebn\u00fd pohled. „Pros\u00edm, mohl bys to zv\u00e1\u017eit? Kdy\u017e nic jin\u00e9ho, tak aspo\u0148 kv\u016fli mn\u011b?“<\/div>\n
„Budu o tom p\u0159em\u00fd\u0161let.“<\/div>\n
\n
***<\/div>\n
\n

„Hej, Andy, chci zn\u00e1t na n\u011bco tv\u016fj n\u00e1zor,“ za\u0159val Tom, kdy\u017e blon\u010f\u00e1k pro\u0161el kolem jeho dve\u0159\u00ed. Tom se ukr\u00fdval ve sv\u00e9m pokoji cel\u00e9 dopoledne, hr\u00e1l na kytaru a byl zcela ztracen ve sv\u00fdch my\u0161lenk\u00e1ch. Andreas u\u017e hodiny poletoval po byt\u011b a d\u011blal cokoliv, co mu pr\u00e1v\u011b p\u0159i\u0161lo na mysl, jen aby uklidnil mot\u00fdly ve sv\u00e9m b\u0159i\u0161e. M\u011bl pozd\u011bji rande, \u0159\u00e1dn\u00e9 rande, a byl si jist\u00fd, \u017ee se mu to povede posrat.<\/p><\/div>\n

„Hmm\u2026?“ Jen sotva poslouchal, ale Tom vyslovil jeho jm\u00e9no, a tak p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee byl \u017e\u00e1dan\u00fd. Prostr\u010dil hlavu nap\u016fl otev\u0159en\u00fdmi dve\u0159mi a v\u011bnoval mu t\u00e1zav\u00fd pohled. Jakmile mu pohled padl na cel\u00fd pokoj, na\u0161el dal\u0161\u00ed v\u011bc, kter\u00e1 jej udr\u017e\u00ed zam\u011bstnan\u00e9ho. Tom\u016fv pokoj byl jeden velk\u00fd chaos a Andreas vkro\u010dil dovnit\u0159 a po cest\u011b zvedal r\u016fzn\u00e9 v\u011bci.<\/div>\n
Tom jej pouze sledoval a p\u0159em\u00fd\u0161lel, co to do n\u011bj vjelo. Andy nen\u00e1vid\u011bl \u00faklid. Ale nechal to b\u00fdt, m\u011bl na mysli d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed v\u011bci.<\/div>\n
\n

„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee bych mohl b\u00fdt um\u011blec? Mysl\u00edm, jako doopravdy?“ Tom se bezmy\u0161lenkovit\u011b kousal do spodn\u00edho rtu a bez n\u011bjak\u00e9ho zvl\u00e1\u0161tn\u00edho \u00fa\u010delu p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po jednotliv\u00fdch strun\u00e1ch na kyta\u0159e.<\/p><\/div>\n

Andreas se zastavil uprost\u0159ed pohybu a oto\u010dil se sm\u011brem k n\u011bmu. „Pro\u010d?“ Byla to na Toma obrovsk\u00e1 zm\u011bna a Andreas mohl jen h\u00e1dat, kdo byl d\u016fvodem jeho n\u00e1hl\u00e9ho z\u00e1jmu o kari\u00e9ru.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm. Jen jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel\u2026“ Tom se odml\u010del, v\u011bd\u011bl, \u017ee Andreas dok\u00e1zal prohl\u00e9dnout tyhle jeho kecy.<\/div>\n
„Jiiist\u011b,“ \u0159ekl blon\u010f\u00e1k se \u0161irok\u00fdm \u00fasm\u011bvem. Tohle mu v\u016fbec nese\u017eral.<\/div>\n
„Fajn!“ Ustoupil Tom, dokonce si ani nebyl jist\u00fd, pro\u010d se v\u016fbec sna\u017eil vyhnout tomu, aby prozradil skute\u010dn\u00fd d\u016fvod. Bylo to odsouzeno k ne\u00fasp\u011bchu je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e otev\u0159el pusu. „Bylo to prost\u011b n\u011bco, co Bill minule navrhl, \u017ee bych m\u011bl zkusit d\u011blat v\u011bci na men\u0161\u00edm form\u00e1tu. \u0158ekl, \u017ee by to r\u00e1d vystavil, pokud bych to ud\u011blal.“<\/div>\n
Andreasovi poklesla \u010delist a sou\u010dasn\u011b zapomn\u011bl na to, \u017ee dr\u017e\u00ed spoustu Tomov\u00fdch v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 taky klesly k zemi. P\u0159ist\u00e1ly na zemi s hlasit\u00fdm \u017euchnut\u00edm, a\u017e sebou Tom \u0161kubl. „To si ze m\u011b d\u011bl\u00e1\u0161 srandu!“<\/div>\n
„Ehm, ne?“ Sna\u017eil se Tom, divil se, pro\u010d je Andy tak ohromen\u00fd. Bill byl koneckonc\u016f jeho p\u0159\u00edtel, d\u00e1valo to smysl, \u017ee Tomovi nab\u00eddl pomoc.<\/div>\n
\n

„Tome, to je fantastick\u00e9!“ Za\u0159val Andreas a hodil rukama do vzduchu, jak si nebyl jist\u00fd, co jin\u00e9ho by s nimi m\u011bl d\u011blat.<\/p><\/div>\n

„Je?“ Jist\u011b, byla to skv\u011bl\u00e1 nab\u00eddka, ale pro\u010d byl Andy tak nad\u0161en\u00fd?<\/div>\n
Bez dal\u0161\u00edch okolk\u016f za\u010dal blon\u010f\u00e1k p\u0159ech\u00e1zet po m\u00edstnosti cel\u00fd rozhozen\u00fd tou n\u00e1hlou zm\u011bnou ud\u00e1lost\u00ed. „Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee je! Jen si to p\u0159edstav: Tv\u00e1 pr\u00e1ce vis\u00edc\u00ed v n\u00f3bl galerii v centru m\u011bsta, se v\u0161emi t\u011bmi bohat\u00fdmi a slavn\u00fdmi, kte\u0159\u00ed prakticky vyhazuj\u00ed sv\u00e9 pen\u00edze tv\u00fdm sm\u011brem za to, \u017ee nic ned\u011bl\u00e1\u0161. Promi\u0148, ne nic, ale v\u0161ak v\u00ed\u0161, za n\u011bco, co bys stejn\u011b d\u011blal. Tohle je ohromn\u00e9, Tome! To by mohla b\u00fdt tv\u00e1 cesta pry\u010d z tohohle m\u00edsta!“<\/div>\n
„J\u00e1 m\u00e1m tohle m\u00edsto r\u00e1d,“ zamumlal Tom a Andreas se zastavil uprost\u0159ed kroku. To opravdu ne\u010dekal.<\/div>\n
Z Andreasova pohledu byla tohle jen p\u0159echodn\u00e1 zast\u00e1vka, m\u00edsto k odpo\u010dinku, ne\u017e se p\u0159esune jinam. V jeho hlav\u011b tohle nebylo nic trval\u00e9ho. Sakra, nebylo to ani bezpe\u010dn\u00e9 m\u00edsto. Nikdy si nemyslel, \u017ee by to Tom mohl c\u00edtit jinak. Byl si tak jist\u00fd, \u017ee se na tomhle shodovali. Opravdu Tom \u010dekal, \u017ee tady z\u016fstane nav\u017edy? Nebylo to tak, \u017ee by to snad v\u016fbec byla jedna z mo\u017enost\u00ed. V kter\u00e9mkoliv okam\u017eiku mohli b\u00fdt vyhozeni.<\/div>\n
„Tome,“ \u0159ekl ti\u0161e a klesl do pod\u0159epu na stejnou \u00farove\u0148 o\u010d\u00ed se sv\u00fdm zamra\u010den\u00fdm kamar\u00e1dem. „Ty v\u00ed\u0161, \u017ee tady nem\u016f\u017ee\u0161 z\u016fstat nav\u017edy.“<\/div>\n
Tom pomalu p\u0159ik\u00fdvl a nepohodln\u011b se zavrt\u011bl. „J\u00e1 v\u00edm.“<\/div>\n
Andreas ho vzal za ruku a jemn\u011b ji stiskl. „Dob\u0159e. Tak co ti br\u00e1n\u00ed? Mohla by to b\u00fdt tv\u00e1 vstupenka k v\u011bt\u0161\u00edm a lep\u0161\u00edm v\u011bcem, jen pokud bys to dovolil.“<\/div>\n
\n

Tom si povzdechl a pak jemn\u011b zavrt\u011bl hlavou. „Mo\u017en\u00e1 pro to ani nem\u00e1m talent, v\u00ed\u0161. Sakra, ani si nemysl\u00edm, \u017ee bych dok\u00e1zal vytvo\u0159it n\u011bco i jen vzd\u00e1len\u011b zaj\u00edmav\u00e9ho! Co kdy\u017e to budou nen\u00e1vid\u011bt? Co kdy\u017e se uk\u00e1\u017ee, \u017ee nem\u00e1m \u017e\u00e1dn\u00fd talent a budu jen ter\u010dem posm\u011bchu?“ Byl vystra\u0161en\u00fd, to si musel p\u0159ipustit. Byl k smrti vyd\u011b\u0161en\u00fd z mo\u017enosti selh\u00e1n\u00ed. To byl pravd\u011bpodobn\u011b d\u016fvod, pro\u010d jej nikdy ani nenapadlo pokusit se l\u00e9tat, byl si tak jist\u00fd, \u017ee spadne p\u0159\u00edmo na zadek.“<\/p><\/div>\n

Andreas si jej s jemn\u00fdm \u00fasm\u011bvem p\u0159it\u00e1hl to tepl\u00e9ho objet\u00ed a popl\u00e1cal ho po z\u00e1dech. „To nikdy nezjist\u00ed\u0161, pokud to nezkus\u00ed\u0161. A i kdy\u017e se ti to nepoda\u0159\u00ed, alespo\u0148 bude\u0161 v\u011bd\u011bt, \u017ee ses o to pokusil.“ Bylo to kli\u0161\u00e9, ale bylo to to nejlep\u0161\u00ed, co Andreas mohl nab\u00eddnout, znal Tom\u016fv strach a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e, jeho samotn\u00e9ho pron\u00e1sledoval taky. „A kdy\u017e se nejhor\u0161\u00ed sejde s nejhor\u0161\u00edm a ty bude\u0161 vyhn\u00e1n z m\u011bsta,“ \u0159ekl posm\u011b\u0161n\u011b, „slibuju, \u017ee tam budu, abych dal pozor, \u017ee po tob\u011b neh\u00e1zej\u00ed ni\u010d\u00edm tvrd\u00fdm.“<\/div>\n
Tom ze sebe Andrease se sm\u00edchem odstr\u010dil a pra\u0161til jej \u017eertem do hrudi. „No d\u00edky!“ Oba se sm\u00e1li a Tom nedok\u00e1zal zabr\u00e1nit zazuben\u00ed, kter\u00e9 se mu \u0161\u00ed\u0159ilo po tv\u00e1\u0159i. „Zmrde.“ Alespo\u0148 m\u011bl p\u0159\u00e1tele, kte\u0159\u00ed by jej chytili, kdyby padal.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Byly to u\u017e dny a Bill Tomovi za\u010d\u00ednal v\u00e1\u017en\u011b chyb\u011bt. Ale dr\u017eel se stranou z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu, a jak kr\u00e1\u010del po zn\u00e1m\u00e9 cest\u011b, nedok\u00e1zal se p\u0159inutit, aby se p\u0159estal zubit jako idiot. Jakmile byla galerie na dohled, podv\u011bdom\u011b zrychlil. \u010c\u00edm d\u0159\u00edve tam bude, t\u00edm d\u0159\u00edve mohl Billovi uk\u00e1zat, co d\u011blal.<\/p><\/div>\n

Galerie byla otev\u0159en\u00e1 a k Tomov\u011b nelibosti pln\u00e1 lid\u00ed. Z\u0159ejm\u011b \u0161lo o n\u011bjakou velkou ud\u00e1lost. N\u011bjakou dobu p\u0159ech\u00e1zel p\u0159ed budovou, ne\u017e se rozhodl vstoupit. Nikdy se v galerii nec\u00edtil pohodln\u011b, kdy\u017e tam byli lid\u00e9. C\u00edtil se nepat\u0159i\u010dn\u011b a mohl na sob\u011b c\u00edtit pohledy lid\u00ed, kdy\u017e mezi nimi proch\u00e1zel. Byl tak mimo svou komfortn\u00ed z\u00f3nu, jako by vy\u0161el z vlastn\u00edho \u010dasu a dostal se do \u010dasu n\u011bkoho jin\u00e9ho.<\/div>\n
Byl u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 na schodi\u0161ti, kdy\u017e v tom jej n\u011bkdo popadl zezadu za pa\u017ei, \u010d\u00edm\u017e jej vyd\u011bsil a p\u0159inutil ho se oto\u010dit. Bill se \u0161iroce usm\u00edval, p\u0159\u00edjemn\u011b p\u0159ekvapen\u00fd neohl\u00e1\u0161enou n\u00e1v\u0161t\u011bvou sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele.<\/div>\n
„Hej, cizin\u010de,“ zap\u0159edl a rychle zru\u0161il vzd\u00e1lenost mezi nimi, aby Toma m\u011bkce pol\u00edbil na brad\u011b. Tom se nad t\u00edm gestem m\u00edrn\u011b za\u010dervenal, p\u0159ece jen, byli na ve\u0159ejnosti, a na opl\u00e1tku se jen usm\u00e1l. „U\u017e jsem t\u011b p\u011bknou dobu nevid\u011bl. Kde ses schov\u00e1val?“<\/div>\n
Tom pokr\u010dil rameny a nez\u00fa\u010dastn\u011bn\u011b se rozhl\u00e9dl po m\u00edstnosti. „Tak co se tady d\u011bje?“<\/div>\n
\n

M\u00edrn\u011b zklam\u00e1n Tomovou vyh\u00fdbavou odpov\u011bd\u00ed, Bill otr\u00e1ven\u011b zakoulel o\u010dima. „Jeden um\u011blec vyd\u00e1v\u00e1 sv\u016fj \u017eivotopis a rozhodl se, \u017ee tohle je ide\u00e1ln\u00ed m\u00edsto na oslavu t\u00e9to spole\u010densk\u00e9 ud\u00e1losti. Jak\u00e9 m\u016f\u017ee b\u00fdt lep\u0161\u00ed m\u00edsto ne\u017e to, kter\u00e9 je u\u017e vyzdobeno jeho prac\u00ed, \u017ee?“<\/p><\/div>\n

Tom se musel zasm\u00e1t Billovu zjevn\u00e9mu nedostatku nad\u0161en\u00ed. „No, ty jsi ten, kdo ho sem p\u0159ivedl,“ dob\u00edral si jej Tom a vyslou\u017eil si t\u00edm zaz\u00edr\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Jo, jo, to je jedno. M\u00e1m r\u00e1d jeho um\u011bn\u00ed, to ale neznamen\u00e1, \u017ee m\u00e1m automaticky r\u00e1d i toho chlapa.“<\/div>\n
Tom pobaven\u011b zavrt\u011bl hlavou a letmo jej napadlo, jestli to z n\u011bj d\u011bl\u00e1 v\u00fdjimku.<\/div>\n
„Tak, a te\u010f mi \u0159ekni, kde ses schov\u00e1val<\/em>? Chyb\u011bl jsi mi,“ \u0159ekl Bill a na\u0161pulil rty.<\/div>\n
Tom se \u0161kodolib\u00fdm \u00fasm\u011bvem zavrt\u011bl hlavou, nem\u011bl v \u00famyslu mu to \u0159\u00edct. M\u00edsto toho odpov\u011bd\u011bl na Billovu posledn\u00ed pozn\u00e1mku. „Taky jsi mi chyb\u011bl.“<\/div>\n
Bill, o\u010dividn\u011b spokojen\u00fd, se naklonil k polibku, jen aby Tom n\u00e1sledn\u011b poodstoupil.<\/div>\n
S jasn\u00fdm pocitem odm\u00edtnut\u00ed mu Bill v\u011bnoval t\u00e1zav\u00fd pohled. „Co?“<\/div>\n
Tom si povzdechl a uk\u00e1zal po m\u00edstnosti. „Nemysl\u00edm si, \u017ee tohle je to spr\u00e1vn\u00e9 m\u00edsto.“<\/p>\n

Up\u0159\u00edmn\u011b, Tom se nestaral o to, kdo je vid\u011bl, ale s ohledem na Billa on bude muset b\u00fdt ten zodpov\u011bdn\u00fd. Ani nev\u011bd\u011bl, jestli o jejich vztahu n\u011bkdo v\u00ed, nebo jestli Bill cht\u011bl, aby to bylo zn\u00e1mo. A dokud neznal Bill\u016fv n\u00e1zor v t\u00e9to v\u011bci, bude si na ve\u0159ejnosti dr\u017eet sv\u016fj odstup.<\/div>\n

Bill zahu\u010del a ud\u011blal krok vzad. Nikdy ne\u010dekal, \u017ee by se za n\u011b Tom styd\u011bl. Tom byl p\u0159ece ten d\u016fvod, pro\u010d \u0159ekl ne, \u017ee? „M\u011b to nezaj\u00edm\u00e1. A tebe?“<\/div>\n
Tom jej s uculen\u00edm vzal za ruku a konej\u0161iv\u011b ji stiskl. „Ne.“<\/div>\n
Bill chv\u00edli uva\u017eoval, ne\u017e rozt\u00e1hl rty do \u0161irok\u00e9ho \u00fasm\u011bvu. „Dob\u0159e, te\u010f poj\u010f, chci se tebou pochlubit.“<\/div>\n
Tom se st\u00e1le sm\u00e1l, zat\u00edmco jej Bill t\u00e1hl do davu, jejich prsty byly propleten\u00e9 a Billovu tv\u00e1\u0159 zdobila jemn\u00e1 \u010derve\u0148. Nikdy ne\u010dekal, \u017ee bude tak nad\u0161en\u00fd z p\u0159edv\u00e1d\u011bn\u00ed sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele, ale te\u010f u\u017e tomu pocitu rozum\u011bl. Byl to ten pocit nad\u0159azenosti, kdy\u017e jste m\u011bli ve sv\u00e9m dr\u017een\u00ed n\u011bco, co m\u011blo zp\u016fsobovat \u017e\u00e1rlivost a z\u00e1vist ostatn\u00edch, a podle Billova n\u00e1zoru, Tom nebyl nic jin\u00e9ho ne\u017e mimo\u0159\u00e1dn\u00fd.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Jak se Bill dok\u00e1zal udr\u017eet, aby ka\u017ed\u00e9ho jednotliv\u00e9ho \u010dlov\u011bka z t\u011bchto lid\u00ed neza\u0161krtil, Tom nem\u011bl tu\u0161en\u00ed. Jejich blahosklonn\u00e9 pohledy a sarkastick\u00e9 pozn\u00e1mky jej nutily cht\u00edt z nich vyml\u00e1tit du\u0161i, dokonce i z \u017een. Trp\u011bl u\u017e dv\u011b hodiny, ne\u017e mohl naj\u00edt zp\u016fsob, jak Billa vyl\u00e1kat spolu s n\u00edm. Toho ve\u010dera vstoupil do galerie s jasn\u00fdm c\u00edlem a byl trochu na\u0161tvan\u00fd, \u017ee byl obelst\u011bn a sveden z cesty.<\/p><\/div>\n

No, nebylo to \u00fapln\u011b tak \u0161patn\u00e9, uva\u017eoval, a pohl\u00e9dl na Billovu unavenou tv\u00e1\u0159. Nikdy d\u0159\u00edve nebyl ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b tak hrd\u00fd. Bill ho p\u0159edstavil spoust\u011b \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b slavn\u00fdch lid\u00ed a poka\u017ed\u00e9 d\u011blal velkou v\u011bc z toho, \u017ee jej p\u0159edstavuje jako sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele<\/em>. Ve skute\u010dnosti jej Bill p\u0159edstavoval jako sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele, novou vych\u00e1zej\u00edc\u00ed hv\u011bzdu um\u011bleck\u00e9ho sv\u011bta<\/em>, a ta my\u0161lenka ho rozesm\u00e1la. Nem\u011bl k tomu ani vzd\u00e1len\u011b bl\u00edzko, ale sly\u0161et to od Billa mu d\u00e1valo nad\u011bji, \u017ee jednoho dne by mohl b\u00fdt.<\/div>\n
\n

Bill z\u00edvl a pohl\u00e9dl na Tomovu zamy\u0161lenou tv\u00e1\u0159. Tramvaj byla t\u00e9m\u011b\u0159 pr\u00e1zdn\u00e1 a on byl docela r\u00e1d. U\u017e\u00edval si sezen\u00ed v tichosti spolu s Tomem, zat\u00edmco sledoval venkovn\u00ed ruch velkom\u011bsta. Byla tma, ale m\u011bsto se hem\u017eilo sv\u011btly a \u017eivotem. Byla to Billova obl\u00edben\u00e1 denn\u00ed doba, a tr\u00e1ven\u00ed \u010dasu s Tomem byla jeho obl\u00edben\u00e1 v\u011bc. Bylo to prost\u011b perfektn\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Jedeme k tob\u011b?“ Zamumlal. Ani ho nenapadlo se zeptat d\u0159\u00edv, prost\u011b Toma slep\u011b n\u00e1sledoval. Zd\u00e1lo se, \u017ee to v posledn\u00edch dnech d\u011bl\u00e1val st\u00e1le \u010dast\u011bji, d\u016fv\u011b\u0159oval mlad\u0161\u00edmu mu\u017ei bez jak\u00fdchkoliv ot\u00e1zek a p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee bude v bezpe\u010d\u00ed, dokud budou pohromad\u011b. Byl to nov\u00fd a d\u011bsiv\u00fd pocit, ale Bill by ho ani za nic nevym\u011bnil.<\/div>\n
„Mhm,“ zabroukal Tom m\u00edsto odpov\u011bdi, st\u00e1le ztracen v my\u0161lenk\u00e1ch a s \u00fasm\u011bvem na rtech.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

„Nic nevid\u00edm!“ K\u0148u\u010del Bill a Tom se mu hlasit\u011b zasm\u00e1l do ucha.<\/p><\/div>\n

„To je tak trochu \u00fa\u010del, v\u00ed\u0161.“ Ruce m\u011bl pevn\u011b sepjat\u00e9 p\u0159es Billovy o\u010di a oba klop\u00fdtali kup\u0159edu a n\u011bkolikr\u00e1t m\u00e1lem spadli d\u00edky p\u0159edm\u011bt\u016fm ukryt\u00fdm v tr\u00e1v\u011b.<\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee jdeme k tob\u011b,“ zak\u0148u\u010del znovu tmavovlas\u00fd mu\u017e a Tom si odfrkl.<\/div>\n
„Jsme u m\u011b.“<\/div>\n
Bill se na okam\u017eik zastavil, aby se zamyslel nad Tomov\u00fdmi slovy a Tom mu p\u0159itom narazil do zad. Hlasit\u011b vzdychl a Bill se uchechtl. Pomsta byla tak sladk\u00e1 v\u011bc.<\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d jsme venku, tak\u017ee nem\u016f\u017eeme b\u00fdt u tebe. A v\u011b\u0159 mi, \u017ee bych si pamatoval, kdyby ti z podlahy rostla po kolena vysok\u00e1 tr\u00e1va.“ Docela spokojen\u00fd se sv\u00fdm vlastn\u00edm od\u016fvodn\u011bn\u00edm, Bill pevn\u011b p\u0159ik\u00fdvl a t\u00e9m\u011b\u0159 tak shodil Tomovy ruce a z\u00e1rove\u0148 zni\u010dil p\u0159ekvapen\u00ed.<\/div>\n
Tom se s povzdechem t\u00e9m\u011b\u0159 vzdal. „V\u011b\u0159 mi, ano? Jsme u m\u011b, jen ne uvnit\u0159 budovy. M\u016f\u017eeme te\u010f pros\u00edm pokra\u010dovat? Jak u\u017e jsem \u0159ekl, chci ti n\u011bco uk\u00e1zat a moment\u00e1ln\u011b se nedost\u00e1v\u00e1me nikam.“<\/div>\n
Bill mu vyhov\u011bl a oba se znovu rozpohybovali kup\u0159edu, dokud mu Tom ne\u0159ekl, aby se zastavil a oto\u010dil doleva. A Bill, jako hodn\u00fd chlapec, ud\u011blal, co mu bylo \u0159e\u010deno, a dokonce i ze sv\u00e9 vlastn\u00ed v\u016fle nechal zav\u0159en\u00e9 o\u010di, jakmile Tom sundal ruce.<\/div>\n
„A te\u010f se pod\u00edvej,“ \u0159ekl mu Tom vzru\u0161en\u011b.<\/p>\n

Bill n\u011bkolikr\u00e1t zamrkal, aby si jeho o\u010di p\u0159ivykly na sv\u011btlo. Byli venku, jak p\u0159edpokl\u00e1dal, a podle rychl\u00e9ho pohledu okolo Bill usoudil, \u017ee jde o dvorek, o kter\u00e9m Tom neust\u00e1le mluvil, ale je\u0161t\u011b nikdy mu jej neuk\u00e1zal. Bylo tam roztrou\u0161eno n\u011bkolik star\u00fdch sud\u016f od oleje, z nich\u017e v\u011bt\u0161ina slou\u017eila jako ohni\u0161t\u011b s plameny \u0161lehaj\u00edc\u00edmi p\u0159es okraj. Kolem se poflakovalo n\u011bkolik lid\u00ed, v\u011bt\u0161inou v odlehl\u00e9m kout\u011b dvorku, kte\u0159\u00ed si ti\u0161e pov\u00eddali a nechali mezi sebou kolovat lahev. Vypadalo to skoro \u00fatuln\u011b, pomyslel si Bill.<\/div>\n

„Tak\u017ee?“ Nal\u00e9hal Tom, kdy\u017e Bill nic ne\u0159\u00edkal. M\u00edrn\u011b zmaten\u00fd Bill obr\u00e1til pozornost ke zdi p\u0159ed sebou. Byl tak rozpt\u00fdlen sv\u00fdm okol\u00edm, a\u017e \u00fapln\u011b zapomn\u011bl, \u017ee je sem Tom p\u0159ivedl z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu. Kdy\u017e mu kone\u010dn\u011b do\u0161lo, na co se to d\u00edv\u00e1, Bill zalapal po dechu. O ze\u010f zde bylo op\u0159eno n\u011bkolik obraz\u016f, o\u010dividn\u011b Tomova pr\u00e1ce. Velk\u00e9 d\u0159ev\u011bn\u00e9 desky, kovov\u00e9 desky, star\u00e9 kusy n\u00e1bytku a podobn\u00e9 v\u011bci, kter\u00e9 slou\u017eily jako pl\u00e1tno. Bylo z\u0159ejm\u00e9, \u017ee Tom pou\u017eil cokoliv, co se mu dostalo do rukou.<\/div>\n
Pokud Bill n\u011bkdy p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, jak by Tom mohl p\u0159em\u011bnit sv\u00e9 graffiti na prodejn\u00e1 um\u011bleck\u00e1 d\u00edla, nikdy si nep\u0159edstavoval to, co mu bylo p\u0159edlo\u017eeno. Bylo to inovativn\u00ed, origin\u00e1ln\u00ed, a ach, tak velmi Tomovsk\u00e9. S v\u00edt\u011bzn\u00fdm \u00fasm\u011bvem se obr\u00e1til ke sv\u00e9mu nerv\u00f3zn\u00edmu p\u0159\u00edteli. Ano, bylo to definitivn\u011b jako Tom.<\/div>\n
„Miluju to.“<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Kdy\u017e vstoupili do bytu, Bill se st\u00e1le usm\u00edval. Opravdu ne\u010dekal, \u017ee by Tom p\u0159ijal jeho nab\u00eddku. Doufal v to, samoz\u0159ejm\u011b, ale vlastn\u011b si myslel, \u017ee ho Tom odm\u00edtne. Skute\u010dnost, \u017ee samotn\u00fd byt byl tak\u00e9 zapln\u011bn v\u011bcmi, kter\u00e9 byly bu\u010f v procesu malov\u00e1n\u00ed, nebo p\u0159ipraven\u00e9 k malov\u00e1n\u00ed, pouze p\u0159idalo k jeho vzru\u0161en\u00ed. Tom ho definitivn\u011b vzal v\u00e1\u017en\u011b.<\/p><\/div>\n

Zastavil se uprost\u0159ed kroku a obr\u00e1til se k Tomovi loudaj\u00edc\u00edmu se za n\u00edm. „D\u011bkuju ti,“ \u0159ekl. Bylo to tak jednoduch\u00e9, ale znamenalo to mnohem v\u00edce.<\/div>\n
Tom v rozpac\u00edch sklonil hlavu a pokr\u010dil rameny. „Nikdy nev\u00edm, dokud to nezkus\u00edm, \u017ee?“<\/div>\n
Bill v\u00e1\u017en\u011b p\u0159ik\u00fdvl a zru\u0161il vzd\u00e1lenost mezi nimi. Jemn\u011b p\u0159ilo\u017eil dla\u0148 na Tomovu \u010delist a p\u0159ibl\u00ed\u017eil k sob\u011b jejich tv\u00e1\u0159e. „Myslel jsem za to, \u017ee to d\u011bl\u00e1\u0161 kv\u016fli mn\u011b. J\u00e1 v\u00edm, jek se ohledn\u011b toho c\u00edt\u00ed\u0161.“<\/div>\n
Tom zamrkal a je\u0161t\u011b jednou pokr\u010dil rameny. „Bylo to stejn\u011b tak i kv\u016fli mn\u011b. U\u017e bylo na \u010dase, abych vy\u0161el z t\u00e9 sv\u00e9 mal\u00e9 ulity, \u017ee?“ Nec\u00edtil se p\u0159\u00edli\u0161 pohodln\u011b p\u0159i mluven\u00ed o sv\u00fdch nad\u011bj\u00edch a snech, stejn\u011b nikdy ne\u010dekal, \u017ee by z nich mohlo n\u011bco vzej\u00edt.“<\/div>\n
Ale tohle byl Bill a ten m\u011bl pr\u00e1vo to v\u011bd\u011bt. „V\u017edycky jsem snil, \u017ee mo\u017en\u00e1, jednoho dne, bych tohle mohl d\u011blat na pln\u00fd \u00favazek, ale v\u017edycky mi to p\u0159ipadalo hloup\u00e9.“ Odml\u010del se jen na tak dlouho, aby se setkal s Billov\u00fdma ch\u00e1paj\u00edc\u00edma o\u010dima. „Tak\u017ee si mysl\u00edm, \u017ee j\u00e1 jsem ten, kdo by ti m\u011bl pod\u011bkovat za to, \u017ees mi dal to posledn\u00ed popostr\u010den\u00ed, abych do toho \u0161el.“<\/div>\n
\n

Pot\u00e9 u\u017e nebyla pot\u0159eba \u017e\u00e1dn\u00e1 slova. Jejich rty se spojily v tom nejjemn\u011bj\u0161\u00edm polibku a chladn\u00e9, bloud\u00edc\u00ed ruce na\u0161ly svou cestu pod vrstvy oble\u010den\u00ed, jen aby se t\u00e9m\u011b\u0159 st\u00e1hly ze \u0161oku p\u0159i styku s horkou k\u016f\u017e\u00ed.<\/p><\/div>\n

Bill, pro jednou se nestaraj\u00edc\u00ed o sv\u00e9 okol\u00ed nebo o to, \u017ee by mohl n\u011bkdo p\u0159ij\u00edt, st\u00e1hl Toma a\u017e k podlaze, zat\u00edmco t\u011b\u017ece oddechoval a pot\u011b\u0161en\u011b st\u00e9nal pod Tomov\u00fdmi \u017e\u00e1dostiv\u00fdmi polibky.<\/div>\n
Jejich t\u011bla tan\u010dila ve spo\u0159e osv\u011btlen\u00e9m ob\u00fdvac\u00edm pokoji, pot se lesknul ve slab\u00e9m sv\u011btle, a kdy\u017e Bill dos\u00e1hl sv\u00e9ho orgasmu, jeho zast\u0159en\u00e9 o\u010di se potulovaly po okol\u00ed, aby pln\u011b vst\u0159ebaly kr\u00e1su Tomova um\u011bn\u00ed a smysl za jeho pouhou existenc\u00ed.<\/div>\n
Tom zasyp\u00e1val sv\u00e9ho milence sladk\u00fdmi, nedbal\u00fdmi polibky a jeho mysl se toulala, jak p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli tohle je to, jak by to bylo v\u017edycky, jestli tohle byla uk\u00e1zka toho, co by \u017eivot s Billem znamenal. L\u00e1ska, pot\u011b\u0161en\u00ed, v\u00e1\u0161e\u0148, a \u017e\u00e1r \u017ehnouc\u00ed jako ohe\u0148. Se zabo\u0159en\u00edm prst\u016f do k\u0159ehk\u00e9ho t\u011bla pod sebou p\u0159em\u00fd\u0161lel, kde by byl, kdyby Bill zni\u010dehonic nevstoupil do jeho \u017eivota, a jestli by to p\u0159e\u017eil, pokud by se druh\u00fd mu\u017e rozhodl z jeho \u017eivota op\u011bt vystoupit.<\/div>\n
Tom pevn\u011b zav\u0159el o\u010di a nechal tyto chmurn\u00e9 my\u0161lenky odej\u00edt, jak jej naplnily vlny rozko\u0161e z jeho vyvrcholen\u00ed, a nezbylo v n\u011bm nic, ne\u017e jen \u010dist\u00e1 euforie a vy\u010derp\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

„Miluju t\u011b,“ zamumlal Bill a Tom oto\u010dil hlavu, aby se setkal s jeho n\u011b\u017en\u00fdma, hn\u011bd\u00fdma o\u010dima.<\/p><\/div>\n

Bill v tlumen\u00e9m sv\u011btle vypadal ohromn\u011b, vlasy m\u011bl je\u0161t\u011b vlhk\u00e9 a t\u011blo se mu lesklo potem. Ten pohled s\u00e1m o sob\u011b byl dech berouc\u00ed, ale pro jednou to byla jeho slova, kter\u00e1 Toma p\u0159ipravila o schopnost d\u00fdchat. S unaven\u00fdm \u00fasm\u011bvem Bill na mlad\u0161\u00edho mu\u017ee zamrkal sv\u00fdmi dlouh\u00fdmi, tmav\u00fdmi \u0159asami, opravdu neo\u010dek\u00e1val odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
\n

Nebylo to n\u011bco, u \u010deho Tom \u010dekal, \u017ee to usly\u0161\u00ed tak brzo, ale to neznamenalo, \u017ee jej to nepot\u011b\u0161ilo. Bill se ani nezamyslel, ne\u017e to \u0159ekl, p\u0159i\u0161lo to tak p\u0159irozen\u011b, ale Tomova reakce jej p\u0159inutila zu\u0159iv\u011b z\u010dervenat. Tom se \u0161iroce usm\u00edval a o\u010di mu z\u00e1\u0159ily v bled\u00e9m sv\u011btle m\u011bs\u00edce.<\/p><\/div>\n

Tom jej nesm\u011ble pohladil prstem po \u010delisti a jemn\u011b ho pol\u00edbil na \u010delo. „Taky t\u011b miluju.“<\/div>\n
Byla to pravda, jak\u00e1 jen mohla b\u00fdt, miloval Billa v\u00edc, ne\u017e si kdy myslel, \u017ee by n\u011bkoho mohl milovat. Na \u010dase nez\u00e1le\u017eelo, ani na v\u011bku nebo spole\u010densk\u00e9m postaven\u00ed. Oni dva na\u0161li n\u011bco speci\u00e1ln\u00edho, a Tom byl p\u0159ipraven bojovat se v\u0161\u00edm, s \u010d\u00edm musel, aby si to udr\u017eel.<\/div>\n
Ale pro tuto chv\u00edli se spokojil s t\u00edm, \u017ee Billovi uk\u00e1\u017ee, jak moc jej miluje, s pomoc\u00ed sv\u00e9ho spreje. S t\u00edm a s jemn\u00fdmi polibky sd\u00edlen\u00fdmi ve tm\u011b, a se sladk\u00fdmi slovy \u0161eptan\u00fdmi do ticha noci.<\/p>\n

autor: Ainee<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ainee Uka\u017e mi, \u017ee m\u011b miluje\u0161 Protahuj\u00edc\u00ed se Bill Tomovi p\u0159ipom\u00ednal ko\u010dku a musel se uchechtnout, kdy\u017e Billa uprost\u0159ed protahov\u00e1n\u00ed \u0161\u0165ouchl do boku a kompletn\u011b tak zni\u010dil tuto jeho chv\u00edli. Bill hlasit\u011b zak\u0148u\u010del a na chv\u00edli na\u0161pulil rty, ne\u017e se mu<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[635],"tags":[],"class_list":["post-2377","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-art-imitates-life"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2377","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2377"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2377\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2377"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2377"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2377"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}