{"id":2383,"date":"2015-12-17T16:00:00","date_gmt":"2015-12-17T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2374"},"modified":"2015-12-17T16:00:00","modified_gmt":"2015-12-17T15:00:00","slug":"vicious-20","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/12\/17\/vicious-20\/","title":{"rendered":"Vicious 20."},"content":{"rendered":"
autor: MisaSugar<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Ne\u0159\u00edkej sbohem<\/strong><\/div>\n
\n

Oz\u00e1\u0159ilo je jasn\u00e9 podzimn\u00ed slune\u010dn\u00ed sv\u011btlo a zd\u00e1lo se, \u017ee odv\u00e1lo pry\u010d iluze do luminiscence sladk\u00e9ho roz\u010darov\u00e1n\u00ed. B\u011b\u017eeli spojen\u00ed za kone\u010dky prst\u016f, klop\u00fdtali na dl\u00e1\u017ed\u011bn\u00e9 silnici za \u0161kolou s parkovi\u0161t\u011bm v d\u00e1lce.<\/p><\/div>\n

\n

„U\u017e nem\u016f\u017eu d\u00e1l…“ dusil se Bill. „Mus\u00edm… popadnout dech…“<\/p><\/div>\n

Tom se kousl do rtu a s \u00fazkostliv\u00fdm pohledem p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak dlouho tady mohou v\u016fbec z\u016fstat. Nemohl se ubr\u00e1nit pocitu bodnut\u00ed v hrudi, kdy\u017e si vzpomn\u011bl na jejich spojence state\u010dn\u011b zadr\u017euj\u00edc\u00ed dav, aby m\u011bli \u010das k \u00fat\u011bku. Pod\u00edval se na Billa, kter\u00fd lapal po dechu a dr\u017eel se za bok.<\/div>\n
„Mus\u00edme b\u00fdt po\u0159\u00e1d v pohybu, Bille… Alespo\u0148 se dostat z otev\u0159en\u00e9ho…“<\/div>\n
„To nebude nutn\u00e9.“<\/div>\n
\n

Tom nem\u011bl ani \u010das se pohnout, jakmile ta slova zaregistroval ve sv\u00e9 mysli, ne\u017e se mu ostr\u00fd loket zabo\u0159il do \u017ealudku a rychl\u00fd kop do zadn\u00ed strany kolena ho poslal k zemi. Andreas kolem n\u011bj pro\u0161el k bezmocn\u00e9mu Billovi, kter\u00fd byl paralyzov\u00e1n strachem a vy\u010derp\u00e1n\u00edm.<\/p><\/div>\n

„Nem\u011bl jsi vynechat tolik hodin t\u011blocviku, Kaulitzi,“ \u0159ekl Andreas konverza\u010dn\u00edm t\u00f3nem s obli\u010dejem jako vytesan\u00fdm z ledu. „\u0160koda, \u017ee vyd\u00edr\u00e1n\u00ed pedagogick\u00e9ho sboru nezv\u00fd\u0161\u00ed tvou v\u00fddr\u017e.“<\/div>\n
Bill se m\u00edrn\u011b pohnul, jeho \u0159e\u010d t\u011bla k\u0159i\u010dela, \u017ee se chyst\u00e1 ut\u00e9ct, ale Andreas byl rychlej\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Neh\u00fdbej se,“ vy\u0161t\u011bkl a mal\u00e1, ale d\u011bsiv\u00e1 pistole m\u00ed\u0159\u00edc\u00ed na Billovu hlavu d\u011blala ponurou realitu situace mnohem jasn\u011bj\u0161\u00ed. „Je to \u0161koda, \u017ees mi nemohl prost\u011b \u0159\u00edct, \u017ee m\u011b podvede\u0161, Kaulitzi. S velik\u00fdm pot\u011b\u0161en\u00edm bych si u\u017eil zmocn\u011bn\u00ed se tv\u00e9ho t\u011bla n\u00e1sil\u00edm. St\u00e1le bych si to u\u017eil, ale my\u0161lenka na tv\u016fj poskvrn\u011bn\u00fd pach se mi hnus\u00ed.“ Jeho rty se zkroutily, jako by ten odporn\u00fd puch visel ve vzduchu. „Ale na druhou stranu, sledovat t\u011b, jak zem\u0159e\u0161, by mi m\u011blo prok\u00e1zat t\u00e9m\u011b\u0159 stejn\u00e9 uspokojen\u00ed. \u0160koda jen, \u017ee jsem si nemohl u\u017e\u00edt oboj\u00edho. Bylo by docela erotick\u00e9 pod\u0159\u00edznout ti hrdlo po zpusto\u0161en\u00ed tv\u00e9ho t\u011bla.“ Usm\u00e1l se jakoby nad vz\u00e1cnou vzpom\u00ednkou. „Ale mysl\u00edm, \u017ee tohle je docela f\u00e9r kompromis.“ Zvedl zbra\u0148. „\u0158ekni dobrou noc…“<\/div>\n
<\/div>\n
\n
\n

Ozval se v\u00fdst\u0159el a k\u0159ik a zadun\u011bn\u00ed t\u011bl dopadaj\u00edc\u00edch na zem.<\/p><\/div>\n

Bill se chytil za hrudn\u00edk a s bu\u0161\u00edc\u00edm srdcem z\u00edral na krev na chodn\u00edku. Andreas se vy\u0161kr\u00e1bal na nohy s om\u00e1men\u00fdm pohledem v o\u010d\u00edch, jak hlavou dopadl na asfalt.<\/div>\n
Tom byl posledn\u00ed, kter\u00fd se vzchopil a pomalu vstal. Jednou rukou si sv\u00edral bok, kde mu krev kapala skrz prsty, a druhou uchopil pistoli, kterou vytrhl z Andreasovy ruky. Byl ohnut\u00fd na stranu, jak se sna\u017eil zastavit tok jasn\u011b \u010derven\u00e9 kapaliny, ale jeho ruka byla pevn\u00e1, kdy\u017e zvedl zbra\u0148.<\/div>\n
Andreas se jen usm\u00e1l, jakmile znovu z\u00edskal sv\u00e9 smysly. „Co\u017ee? Ty se m\u011b te\u010f chyst\u00e1\u0161 zab\u00edt?“<\/div>\n
„Tome…“ za\u0161eptal Bill slab\u011b, zat\u00edmco kle\u010del na zemi za sv\u00fdm zachr\u00e1ncem.<\/div>\n
Tom neodpov\u011bd\u011bl ani jednomu z nich, jen dr\u017eel zbra\u0148 na \u00farovni Andreasovy hrudi a nepravideln\u011b d\u00fdchal. Andreas se rozesm\u00e1l.<\/div>\n
„Jen do toho, zast\u0159el m\u011b.“ Rozt\u00e1hl n\u00e1ru\u010d, jako by k sob\u011b zval kulku. „Nemysl\u00edm si, \u017ee to dok\u00e1\u017ee\u0161. Nem\u00e1\u0161 v sob\u011b to, co je pot\u0159eba, abys n\u011bkoho zabil.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 ne,“ zachrapt\u011bl Tom, ruka se zbran\u00ed se mu ani nezachv\u011bla. „Ale m\u00e1m v sob\u011b to, co je pot\u0159eba, abych n\u011bkoho ochr\u00e1nil.“<\/div>\n
\n

Ozval se druh\u00fd v\u00fdst\u0159el a Andreas dopadl na zem. V\u00edt\u011bzstv\u00ed bylo kr\u00e1tkodob\u00e9, jakmile se Tom zhroutil k zemi jen o n\u011bkolik vte\u0159in pozd\u011bji.<\/p><\/div>\n

„Tome!“ vyk\u0159ikl Bill a doklop\u00fdtal k n\u011bmu, p\u0159i\u010dem\u017e si \u0161kr\u00e1bal kolena o chodn\u00edk. „Tome… Oh m\u016fj bo\u017ee, Tome…“ Polo\u017eil si Tomovu hlavu do kl\u00edna, p\u0159itiskl mu ruce na r\u00e1nu a sna\u017eil se zastavit krv\u00e1cen\u00ed. „Ach bo\u017ee, je mi to tak l\u00edto… Je to v\u0161echno moje vina…“<\/div>\n
„Nen\u00ed…“ za\u0161eptal Tom a chytil Billa za ruku, jeho hlas se zd\u00e1l b\u00fdt p\u0159\u00edli\u0161 slab\u00fd, jeho o\u010di p\u0159\u00edli\u0161 vzd\u00e1len\u00e9.<\/div>\n
„Je,“ odpov\u011bd\u011bl Bill a dusil v sob\u011b slzy, jak mu krev t\u0159\u00edsnila ruce. „Je mi to moc l\u00edto, Tome… M\u011bl jsi ho nechat, aby m\u011b zabil, ty m\u00e1\u0161 tis\u00edckr\u00e1t v\u011bt\u0161\u00ed cenu ne\u017e j\u00e1. Ty bys nem\u011bl tolik trp\u011bt…“<\/div>\n
Tom se unaven\u011b usm\u00e1l na Billa, jeho\u017e o\u010di se od slz st\u0159\u00edbrn\u011b t\u0159pytily.<\/div>\n
„Nemluv nesmysly… Ud\u011blal jsem to ze sobeckosti… kdybys um\u0159el, moje bolest by byla tis\u00edckr\u00e1t hor\u0161\u00ed…“<\/div>\n
\n

„Dokonce i te\u010f se se mnou h\u00e1d\u00e1\u0161?“ Zeptal se Bill, usm\u00edval se a plakal a m\u011bl p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00fd strach si jen pomyslet, \u017ee Tom\u016fv \u017eivot se od n\u011bj ka\u017edou vte\u0159inou vzdaluje. „Bo\u017ee, Tome…“<\/p><\/div>\n

„Miluju t\u011b,“ \u0159ekl Tom n\u00e1hle v\u00e1\u017en\u011b, jako by to bylo n\u011bco velmi d\u016fle\u017eit\u00e9ho. „Pot\u0159ebuju, aby sis to pamatoval…“<\/div>\n
„Ne… Tome, ne! Ne…“ Bill se dusil pl\u00e1\u010dem a ma\u010dkal Tomovu krv\u00ed pot\u0159\u00edsn\u011bnou ruku. „Ne\u0159\u00edkej sbohem… Je\u0161t\u011b ne…“<\/div>\n
Tomovy o\u010di se za\u010daly zav\u00edrat. „Je mi zima… a jsem ospal\u00fd…“<\/div>\n
„Ne, Tome, pros\u00edm… Z\u016fsta\u0148 vzh\u016fru… Mluv se mnou…“<\/div>\n
„Nen\u00ed tady nic… k… mluven\u00ed…“<\/div>\n
„Ano, je, Tome,“ za\u0161eptal Bill a pokusil se o \u00fasm\u011bv p\u0159es proudy slz. „Je tady toho tolik k mluven\u00ed… cel\u00fd \u017eivot v\u011bc\u00ed, o kter\u00fdch m\u016f\u017eeme mluvit…“<\/div>\n
Hlava mu klesla a on plakal se sv\u00fdm prochladl\u00fdm p\u0159\u00edtelem v n\u00e1ru\u010d\u00ed a zvukem kv\u00edl\u00edc\u00edch sir\u00e9n v d\u00e1lce.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Misa Sugar<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: MisaSugar Ne\u0159\u00edkej sbohem Oz\u00e1\u0159ilo je jasn\u00e9 podzimn\u00ed slune\u010dn\u00ed sv\u011btlo a zd\u00e1lo se, \u017ee odv\u00e1lo pry\u010d iluze do luminiscence sladk\u00e9ho roz\u010darov\u00e1n\u00ed. B\u011b\u017eeli spojen\u00ed za kone\u010dky prst\u016f, klop\u00fdtali na dl\u00e1\u017ed\u011bn\u00e9 silnici za \u0161kolou s parkovi\u0161t\u011bm v d\u00e1lce. „U\u017e nem\u016f\u017eu d\u00e1l…“ dusil se Bill.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[634],"tags":[],"class_list":["post-2383","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-vicious"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2383","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2383"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2383\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2383"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2383"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2383"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}