{"id":2389,"date":"2015-12-15T16:00:00","date_gmt":"2015-12-15T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2380"},"modified":"2015-12-15T16:00:00","modified_gmt":"2015-12-15T15:00:00","slug":"art-imitates-life-15","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/12\/15\/art-imitates-life-15\/","title":{"rendered":"Art imitates life 15."},"content":{"rendered":"
autor: Ainee<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Odpoutat se<\/strong><\/div>\n
\n

„Uva\u017eoval jsi n\u011bkdy o tom, \u017ee bys to d\u011blal na pl\u00e1tno?“ Zeptal se Bill, zat\u00edmco bezmy\u0161lenkovit\u011b p\u0159ech\u00e1zel sem a tam po parkovi\u0161ti. Tom m\u00edsto odpov\u011bdi pouze zabru\u010del n\u011bco, co absolutn\u011b ned\u00e1valo smysl a neobt\u011b\u017eoval se dokonce ani oto\u010dit hlavu.<\/p><\/div>\n

Bill nakr\u010dil nos, zastavil se s rukama v boc\u00edch a zaz\u00edral na z\u00e1da sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele. „To nebyla<\/em> odpov\u011b\u010f.“<\/div>\n
Tom z\u016fstal po dlouhou dobu zticha, hluboce soust\u0159ed\u011bn\u00fd na svou pr\u00e1ci.<\/div>\n
Bill si podup\u00e1val nohou a c\u00edtil se st\u0159\u00eddav\u011b rozzloben\u00fd, \u017ee mu nebyla v\u011bnov\u00e1na v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00e1 pozornost, a st\u0159\u00eddav\u011b tak n\u011bjak ohromen\u00fd, \u017ee Tom dok\u00e1zal b\u00fdt na sv\u00e9 malov\u00e1n\u00ed tolik soust\u0159ed\u011bn\u00fd.<\/div>\n
\n

Tom s t\u011b\u017ek\u00fdm povzdechem kone\u010dn\u011b spustil ruku k boku a oto\u010dil hlavu, aby se setkal s Billov\u00fdma t\u00e1zav\u00fdma o\u010dima. Nebyl schopn\u00fd ud\u011blat \u017e\u00e1dnou pr\u00e1ci, dokud Bill nep\u0159estane s t\u00edm otravn\u00fdm podup\u00e1v\u00e1n\u00edm. „Nem\u00e1 to tak \u00fapln\u011b ten spr\u00e1vn\u00fd form\u00e1t,“ pokr\u010dil rameny, opatrn\u011b slezl po \u017eeb\u0159\u00edku dol\u016f a s t\u011b\u017ek\u00fdm \u017euchnut\u00edm p\u0159ist\u00e1l na zemi.<\/p><\/div>\n

„Co t\u00edm mysl\u00ed\u0161?“ Zeptal se Bill zcela zmaten\u00fd, jak ani v nejmen\u0161\u00edm nen\u00e1sledoval Tom\u016fv my\u0161lenkov\u00fd sm\u011br.<\/div>\n
„Mysl\u00edm t\u00edm, \u017ee graffiti obvykle vypad\u00e1 l\u00e9pe na v\u011bt\u0161\u00ed plo\u0161e, a proto by pl\u00e1tno bylo p\u0159\u00edli\u0161 mal\u00e9.“ Znovu pokr\u010dil rameny. Nebylo to tak, \u017ee by o tom nep\u0159em\u00fd\u0161lel. Jednou se doopravdy sna\u017eil b\u00fdt mal\u00ed\u0159em, jen mu to prost\u011b nevyhovovalo. Nem\u011bl \u017e\u00e1dnou trp\u011blivost se \u0161t\u011btcem v ruce.<\/div>\n
„Ch\u00e1pu,“ souhlasil Bill zamy\u0161len\u011b. „Ale v\u00ed\u0161, pl\u00e1tno m\u016f\u017ee b\u00fdt mnoho r\u016fzn\u00fdch v\u011bc\u00ed.“<\/div>\n
<\/div>\n
\n
Te\u010f byl na \u0159ad\u011b Tom, aby byl zmaten\u00fd a naklonil hlavu v nevysloven\u00e9 ot\u00e1zce.<\/div>\n
„Nemus\u00ed to b\u00fdt doslova b\u00edl\u00e1 ln\u011bn\u00e1 l\u00e1tka a nemuselo by to b\u00fdt v mal\u00e9m form\u00e1tu. To je kr\u00e1sa um\u011bn\u00ed, Tome,“ pokra\u010doval Bill a bezmocn\u011b p\u0159itom rozhodil rukama. „M\u016f\u017ee to b\u00fdt cokoliv.“<\/div>\n
Tom o Billov\u00fdch slovech chv\u00edli p\u0159em\u00fd\u0161lel. Pravda, nemusel by malovat na kousek b\u00edl\u00e9, hrub\u00e9 tkaniny v p\u0159\u00edli\u0161 mal\u00e9m form\u00e1tu na to, aby cokoliv zobrazovala. Ve skute\u010dnosti, s ohledem na tu my\u0161lenku, si uv\u011bdomil, \u017ee Bill m\u00e1 naprostou pravdu. Mohl vytv\u00e1\u0159et obrazy ve velk\u00e9m m\u011b\u0159\u00edtku, t\u0159eba na kusy d\u0159eva, plast\u016f nebo \u010dehokoliv, co by se dalo pou\u017e\u00edt jako pl\u00e1tno.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee m\u00e1\u0161 pravdu,“ zamumlal, ani\u017e by zrovna mluvil s Billem, ale i p\u0159esto t\u00edm vyvolal na rtech sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee m\u00e1m!“<\/div>\n
Tom se rozesm\u00e1l a pohl\u00e9dl do Billov\u00fdch z\u00e1\u0159\u00edc\u00edch o\u010d\u00ed. „Jo, jo, j\u00e1 v\u00edm. Ty m\u00e1\u0161 v\u017edycky pravdu.“<\/div>\n
Bill v\u00e1\u017en\u011b p\u0159ik\u00fdvl a nasadil zamy\u0161len\u00fd obli\u010dej. „Znamen\u00e1 to, \u017ee to ud\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Ud\u011bl\u00e1m co?“ N\u011bkde mu n\u011bco uniklo, t\u00edm si byl Tom jist\u00fd. Bill jej o nic nepo\u017e\u00e1dal, nebo ano?<\/div>\n
„Bude\u0161 pro m\u011b malovat?“ Zeptal se Bill znovu a nerv\u00f3zn\u011b si p\u0159itom kousal ret. Opravdu doufal, \u017ee Tom \u0159ekne ano.<\/div>\n
Tom se jen p\u0159ehnan\u011b zasm\u00e1l a znovu vylezl na \u017eeb\u0159\u00edk. „Nemysl\u00edm si, \u017ee moje um\u011bn\u00ed je vhodn\u00e9 pro tvou galerii, slun\u00ed\u010dko.“<\/div>\n
Bill si odfrkl a myslel na to, jak moc se Tom m\u00fdl\u00ed, ale rozhodl se to nevyslovit. Usoudil, \u017ee nebude trvat p\u0159\u00edli\u0161 dlouho, ne\u017e si jeho pomal\u00fd p\u0159\u00edtel uv\u011bdom\u00ed, co p\u0159esn\u011b to moment\u00e1ln\u011b d\u011bl\u00e1.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

„\u0164uk, \u0165uk.“<\/p><\/div>\n

Bill vstupuj\u00edc\u00edmu mu\u017ei nev\u011bnoval jedin\u00fd pohled a nez\u00fa\u010dastn\u011bn\u011b jej m\u00e1vnut\u00edm ruky pozval dovnit\u0159. Ten hlas by poznal kdekoliv.<\/div>\n
„Co chce\u0161?“ Zeptal se chladn\u011b, kdy\u017e se ten \u010dlov\u011bk posadil do k\u0159esla naproti n\u011bmu.<\/div>\n
„Tohle je n\u011bjak\u00fd zp\u016fsob, jak pozdravit sv\u00e9ho vlastn\u00edho otce? Myslel jsem, \u017ee jsem t\u011b vychoval l\u00e9pe.“<\/div>\n
Bill zvedl hlavu a zahled\u011bl se na star\u0161\u00edho mu\u017ee. Jak n\u011bkdo mohl vypadat tak pohodln\u011b v tak \u0161kroben\u00e9m obleku, bylo nad jeho ch\u00e1p\u00e1n\u00ed, a jak bylo v\u016fbec mo\u017en\u00e9 vypadat tak zatracen\u011b samolib\u011b bez jak\u00e9hokoliv zjevn\u00e9ho d\u016fvodu, byla jedna z t\u011bch m\u00e1la z\u00e1had, na kter\u00e9 s jistotou nikdy nebude zn\u00e1t odpov\u011b\u010f. „No, s l\u00edtosti t\u011b mus\u00edm informovat, ot\u010de, \u017ee jsi selhal.“<\/div>\n
\n

Bill se op\u0159el ve sv\u00e9m velk\u00e9m kancel\u00e1\u0159sk\u00e9m k\u0159esle a pro jednou m\u011bl pocit, \u017ee m\u00e1 navrch. P\u0159i jedn\u00e1n\u00ed s J\u00f6rgem Kaulitzem se \u010dlov\u011bk rychle nau\u010dil, \u017ee pokud jste cht\u011bli jak\u00fdkoliv respekt, nebo jste prost\u011b cht\u011bli, aby s v\u00e1mi bylo zach\u00e1zeno jako rovn\u00fd s rovn\u00fdm, museli jste b\u00fdt minim\u00e1ln\u011b srovnateln\u011b dom\u00fd\u0161liv\u00ed, a nejl\u00e9pe dvojn\u00e1sobn\u011b. Nebyl to krut\u00fd mu\u017e, to Bill v\u011bd\u011bl z prvn\u00ed ruky, ale J\u00f6rg byl rozhodn\u011b n\u011bkdo, koho bylo t\u0159eba se ob\u00e1vat. Nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 slitov\u00e1n\u00ed.<\/p><\/div>\n

„To je \u0161koda,“ odpov\u011bd\u011bl J\u00f6rg se z\u0159ejm\u00fdm humorem v hlase. Oba mu\u017ei chv\u00edli ml\u010dky sed\u011bli, ne\u017e se Bill rozhodl zavolat svou sekret\u00e1\u0159ku, aby jim p\u0159inesla k\u00e1vu.<\/div>\n
„Tak jak jdou obchody?“ Zeptal se jeho otec a Bill hrav\u011b proto\u010dil o\u010di.<\/div>\n
„Nevid\u011bl jsi m\u011b jak dlouho, m\u011bs\u00edce? A tohle je v\u0161echno, na co se m\u011b zept\u00e1\u0161?“ Bill se s uchechtnut\u00edm zap\u0159el o podlahu palci u nohou a p\u0159inutil k\u0159eslo, aby se houpalo ze strany na stranu. „\u017d\u00e1dn\u00e9 \u00b4Jak se m\u00e1\u0161?\u00b4 nebo \u00b4Jak jde \u017eivot?\u00b4 Mus\u00edm \u0159\u00edct, ot\u010de, \u017ee jsem trochu zklaman\u00fd.“<\/div>\n
\n

J\u00f6rg se ti\u0161e sm\u00e1l a dovolil mal\u00e9mu \u00fasm\u011bvu, aby rozsv\u00edtil jeho o\u010di. M\u011bl sv\u00e9ho jedin\u00e9ho syna velmi r\u00e1d a v\u017edy m\u011bl z\u00e1jem o jeho blaho; jen prost\u011b nebyli na d\u016fv\u011brn\u00e9 rozhovory. P\u0159i spole\u010dn\u00e9m setk\u00e1n\u00ed spolu Kaulitzovi mu\u017ei mluvili v\u017edy obchodn\u011b, tak to prost\u011b bylo. Osobn\u00ed rozhovory p\u0159enech\u00e1val sv\u00e9 \u017een\u011b Simone.<\/p><\/div>\n

A\u010dkoliv skute\u010dnost, \u017ee s t\u00edm Bill p\u0159i\u0161el, jist\u011b znamenala, \u017ee k tomu m\u011bl d\u016fvod, a tak se J\u00f6rg rozhodl spolupracovat. „Je mi to tak l\u00edto, synu. \u0158ekni mi, jak se m\u00e1\u0161? Jak jde \u017eivot?“<\/div>\n
Bylo to vysloveno posm\u011b\u0161n\u00fdm hlasem, ale Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee to jeho otec nemysl\u00ed \u0161patn\u011b. Tak\u017ee si prost\u011b odfrkl a v\u011bnoval mu polovi\u010dat\u00fd \u00fasm\u011bv. „No, v\u0161ak v\u00ed\u0161, u\u017e mi bylo i h\u016f\u0159.“<\/div>\n
„Ch\u00e1pu, ch\u00e1pu,“ \u0159ekl J\u00f6rg v\u00e1\u017en\u011b a pok\u00fdval hlavou.<\/div>\n
P\u0159eru\u0161ilo je zaklep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e a pot\u00e9, co byl povolen vstup, Billova sekret\u00e1\u0159ka vstoupila do m\u00edstnosti s konvic\u00ed k\u00e1vy a dv\u011bma \u0161\u00e1lky. Beze slova v\u0161e postavila p\u0159ed oba mu\u017ee a se sklopenou hlavou opustila m\u00edstnost. Bill si s\u00e1m pro sebe povzdechl a p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak dlouho to bude trvat, ne\u017e se jeho zam\u011bstnanci budou c\u00edtit dostate\u010dn\u011b pohodln\u011b nejen kolem n\u011bj, ale tak\u00e9 kolem jeho otce. Nebylo to tak, jako by se ten mu\u017e snad n\u011bkdy chystal p\u0159estat zjevovat bez ohl\u00e1\u0161en\u00ed.<\/div>\n
\n

„P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m tedy, \u017ee m\u00e1\u0161 n\u011bjak\u00e9 novinky?“<\/p><\/div>\n

Bill se zarazil ve sv\u00e9 \u010dinnosti, kdy nal\u00e9val k\u00e1vu do obou \u0161\u00e1lk\u016f, a pod\u00edval se na sv\u00e9ho otce. „Co t\u00edm mysl\u00ed\u0161?“ Ne\u0159ekl nic, co by vyvol\u00e1valo tento dojem, nebo ano?<\/div>\n
„A\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e t\u011b zn\u00e1m, Wiliame,“ \u0159ekl J\u00f6rg a Bill se v duchu p\u0159ikr\u010dil nad pou\u017eit\u00edm sv\u00e9ho cel\u00e9ho jm\u00e9na. „Neptal by ses na m\u016fj nez\u00e1jem o tv\u016fj osobn\u00ed \u017eivot, pokud bys k tomu nem\u011bl n\u011bco konkr\u00e9tn\u00edho. Nem\u016f\u017ee\u0161 star\u00e9ho mu\u017ee oklamat t\u00edm, \u017ee si bude\u0161 hr\u00e1t na hloup\u00e9ho.“<\/div>\n
Bill op\u011bt pokra\u010doval ve sv\u00e9 \u010dinnosti a p\u0159em\u00fd\u0161lel p\u0159itom, jestli to ud\u011blal schv\u00e1ln\u011b, nebo ne. Copak opravdu cht\u011bl, aby jeho otec v\u011bd\u011bl, co se d\u011blo v jeho osobn\u00edm \u017eivot\u011b? Prohodil ten vtip, proto\u017ee to bylo pro J\u00f6rgovo chov\u00e1n\u00ed tak typick\u00e9 a on cht\u011bl v\u011bci trochu rozv\u00ed\u0159it. Ani jej nenapadlo uva\u017eovat nad n\u00e1sledky.<\/div>\n
Polo\u017eil konvici a setkal se s pohledem sv\u00e9ho otce. Byl p\u0159ipraven? Bill zt\u011b\u017eka polkl, op\u0159el se v k\u0159esle a prohl\u00ed\u017eel si sv\u00e9ho otce. Jak bude reagovat?<\/div>\n
S rozhodnut\u00edm, \u017ee u\u017e je p\u0159\u00edli\u0161 star\u00fd na hry, Bill hlasit\u011b vydechl. „N\u011bkoho jsem potkal.“<\/div>\n
O\u010dividn\u011b p\u0159ekvapen\u00fd, J\u00f6rg se ve sv\u00e9m k\u0159esle op\u0159el a zvedl obo\u010d\u00ed. „Opravdu?“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl, nejist\u00fd, jestli by k tomu m\u011bl n\u011bco \u0159\u00edct, a jen se d\u00e1l pohupoval na sv\u00e9m k\u0159esle.<\/div>\n
\n

„A p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee je to v\u00e1\u017en\u00e9? Chci \u0159\u00edct, jeliko\u017e jsi c\u00edtil pot\u0159ebu se o to se mnou pod\u011blit.“<\/p><\/div>\n

Bill sv\u00e9 k\u0159eslo n\u00e1hle zastavil a v\u011bnoval otci zmaten\u00fd pohled. Bylo to v\u00e1\u017en\u00e9? Dokonce nad t\u00edm ani neuva\u017eoval. Jist\u011b, m\u011bl Toma r\u00e1d, m\u011bl ho hodn\u011b r\u00e1d, ale bylo to n\u011bco, co vydr\u017e\u00ed? Cht\u011bl, aby to vydr\u017eelo? Po chvilce uva\u017eov\u00e1n\u00ed Bill zjistil, \u017ee se usm\u00edv\u00e1 jako zamilovan\u00fd bl\u00e1zen. Ano, rozhodn\u011b to cht\u011bl.<\/div>\n
„V to douf\u00e1m.“<\/div>\n
Jeho hlas byl tich\u00fd, ale jeho otec to stejn\u011b sly\u0161el. S\u00e1m pro sebe se usm\u00edval a doufal, pro dobro sv\u00e9ho syna, \u017ee to tak bylo.<\/div>\n
Pot\u00e9 se ticho protahovalo. Bill byl ztracen ve sv\u00fdch my\u0161lenk\u00e1ch a J\u00f6rg byl, pro jednou, dostate\u010dn\u011b ohledupln\u00fd, aby sv\u00e9mu synovi dop\u0159\u00e1l okam\u017eik sn\u011bn\u00ed.<\/div>\n
„Dobr\u00e1, tedy,“ prohl\u00e1sil J\u00f6rg n\u00e1hle, a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 hlasit\u011b a p\u0159\u00edli\u0161 nad\u0161en\u011b, \u010d\u00edm\u017e Billa p\u0159ivedl zp\u00e1tky do p\u0159\u00edtomnosti. „Zp\u00e1tky do pr\u00e1ce. Jak to jde? Je sou\u010dasn\u00e1 v\u00fdstava v\u00fdd\u011ble\u010dn\u00e1?“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl a informoval sv\u00e9ho otce o sou\u010dasn\u00e9 situaci, \u010d\u00edsla a ceny, jak v\u011bd\u011bl, \u017ee je to od n\u011bj o\u010dek\u00e1v\u00e1no. S J\u00f6rgem Kaulitzem bylo v\u0161e definitivn\u011b o obchodu.<\/div>\n
„Ale m\u00e1m takov\u00fd jeden n\u00e1pad, se kter\u00fdm si u\u017e dlouhou dobu pohr\u00e1v\u00e1m a r\u00e1d bych na to znal tv\u016fj n\u00e1zor.“ Setk\u00e1n\u00ed se prot\u00e1hlo a bylo tady n\u011bco, u \u010deho Bill um\u00edral touhou zeptat se na n\u00e1zor sv\u00e9ho otce.<\/div>\n
\n

„A to je?“ Zeptal se J\u00f6rg, s up\u0159\u00edmn\u00fdm z\u00e1jmem, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee n\u00e1pady jeho syna jim obvykle nakonec vyd\u011blaly ob\u011bma hodn\u011b pen\u011bz. Koneckonc\u016f, Bill byl J\u00f6rgovo milovan\u00e9 z\u00e1zra\u010dn\u00e9 d\u00edt\u011b.<\/p><\/div>\n

„Chci vystavovat graffiti,“ prohl\u00e1sil Bill s pok\u0159iven\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
Star\u0161\u00edmu Kaulitzovi beze \u0161petky d\u016fstojnosti poklesla \u010delist. Co jin\u00e9ho mohl d\u011blat? Tohle byla ta nejabsurdn\u011bj\u0161\u00ed my\u0161lenka, jakou kdy sly\u0161el. Byl mu\u017eem zvykl\u00fdm na vybran\u00e9 v\u00fdtvarn\u00e9 um\u011bn\u00ed, dokonce i modern\u00ed um\u011bn\u00ed mu zp\u016fsobovalo sp\u00ed\u0161e mrazen\u00ed v z\u00e1dech. Pokud by n\u011bkdo pou\u017eil na J\u00f6rga Kaulitze slovo vyb\u00edrav\u00fd, p\u0159\u00edli\u0161 by to zleh\u010doval. Nebyl vyb\u00edrav\u00fd, byl velmi selektivn\u00ed.<\/div>\n
Zavrt\u011bl hlavou se zjevn\u00fdm zklam\u00e1n\u00edm a v\u011bnoval sv\u00e9mu synovi skli\u010duj\u00edc\u00ed pohled. „To mus\u00ed b\u00fdt jeden z nejhor\u0161\u00edch n\u00e1pad\u016f, jak\u00e9 jsi kdy m\u011bl, Williame. To ani nen\u00ed um\u011bn\u00ed, je to ostuda cel\u00e9ho na\u0161eho oboru.“ Bill otev\u0159el \u00fasta, aby protestoval, ale J\u00f6rg jej uml\u010del jednoduch\u00fdm gestem rukou. „Tito lid\u00e9 si \u0159\u00edkaj\u00ed um\u011blci, ale nejsou nic jin\u00e9ho ne\u017e jen vandalov\u00e9. Jejich pr\u00e1ce nem\u00e1 m\u00edsto uvnit\u0159 st\u011bn renomovan\u00e9ho podniku, jako je tento.“ Uk\u00e1zal po m\u00edstnosti a Bill klesl zp\u00e1tky na k\u0159eslo. Bylo z\u0159ejm\u00e9, \u017ee od sv\u00e9ho otce nedostane \u017e\u00e1dn\u00fd druh podpory.<\/div>\n
„A co venkovn\u00ed zdi?“ Zeptal se vyz\u00fdvav\u011b a J\u00f6rg mu v\u011bnoval zmaten\u00fd pohled.<\/div>\n
„Pros\u00edm?“<\/div>\n
Bill zavrt\u011bl hlavou a \u0159ekl mu, \u017ee o nic nejde, ne\u017e se st\u00e1hl do tich\u00e9ho trucovan\u00ed. Nevadilo mu se do toho d\u00e1t na vlastn\u00ed p\u011bst, proto\u017ee b\u016fv v\u00ed, \u017ee nem\u011bl v \u00famyslu se t\u00e9 my\u0161lenky vzd\u00e1t, jen si p\u0159\u00e1l, aby to jeho otec vid\u011bl i z jeho \u00fahlu pohledu.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

„Jak\u00fd je tv\u016fj n\u00e1zor na graffiti?“ Zeptal se Bill, jak se mu nohy pohupovaly p\u0159es okraj stolu.<\/p><\/div>\n

No, tak mo\u017en\u00e1 nez\u00edsk\u00e1 podporu sv\u00e9ho otce, ale to jej nezastavilo, aby sv\u016fj n\u00e1pad neroz\u0161i\u0159oval mezi dal\u0161\u00ed lidi. V tomto p\u0159\u00edpad\u011b ke sv\u00e9 matce.<\/div>\n
„Jak to mysl\u00ed\u0161?“ Zeptala se Simone, zat\u00edmco jej\u00ed \u0161t\u011btec ani na okam\u017eik neopustil pl\u00e1tno.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm,“ za\u010dal Bill a d\u00edval se dol\u016f na sv\u00e9 nohy. „Obecn\u011b, \u0159ekl bych.“<\/div>\n
„No,“ za\u010dala jeho matka, ale odml\u010dela se, aby na palet\u011b sm\u00edchala dv\u011b barvy a z\u00edskala tak perfektn\u00ed odst\u00edn sv\u011btle fialov\u00e9. „Tohle opravdu nen\u00ed konkr\u00e9tn\u00ed ot\u00e1zka, nebo ano?“ Pokra\u010dovala ve sv\u00e9 pr\u00e1ci, ale kdy\u017e od jej\u00edho syna nep\u0159i\u0161el \u017e\u00e1dn\u00fd koment\u00e1\u0159, pokra\u010dovala. „Mysl\u00ed\u0161 to jako pouli\u010dn\u00ed formu um\u011bn\u00ed, nebo jako akt vandalismu, nebo sp\u00ed\u0161e lidi, kte\u0159\u00ed to vytv\u00e1\u0159ej\u00ed a kulturu kolem toho?“<\/div>\n
Bill s \u00fasm\u011bvem sesko\u010dil ze stolu a za\u010dal p\u0159ech\u00e1zet po ateli\u00e9ru, aby zvedal a zkoumal r\u016fzn\u00e9 p\u0159edm\u011bty. Alespo\u0148 jeho matka v\u011bd\u011bla, jak spr\u00e1vn\u011b kl\u00e1st ot\u00e1zky. „Mysl\u00edm to jako formu um\u011bn\u00ed.“<\/div>\n
\n

Chv\u00edli si pro sebe broukala, jasn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lela nad ot\u00e1zkou, a Bill by ji ani za nic nep\u0159eru\u0161il. M\u00edsto toho ud\u011blal krok vzad a v\u011bnoval nejnov\u011bj\u0161\u00ed malb\u011b sv\u00e9 matky zkoumav\u00fd pohled. Nikdy by se neodv\u00e1\u017eil \u0159\u00edct, \u017ee jeho matka nem\u00e1 talent, ale u\u017e j\u00ed \u0159ekl p\u0159ed lety, \u017ee to rozhodn\u011b nen\u00ed jeho styl. Dosp\u011bli k dohod\u011b, \u017ee Bill nemusel komentovat pr\u00e1ci sv\u00e9 matky a ona jej o to ne\u017e\u00e1dala. Kdy\u017e p\u0159i\u0161lo na um\u011bn\u00ed, byl je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00edm kritikem ne\u017e jeho otec, jen prost\u011b m\u011bli odli\u0161n\u00e9 n\u00e1zory na to, co bylo pova\u017eov\u00e1no za kr\u00e1sn\u00e9 a co ne.<\/p><\/div>\n

\n

„Mysl\u00edm, \u017ee to m\u00e1 sv\u00e9 kouzlo,“ \u0159ekla jeho matka ti\u0161e. „Ale nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct, \u017ee bych toho byla n\u011bjak\u00fdm velk\u00fdm fanou\u0161kem.“ Bill p\u0159ik\u00fdvl, nic jin\u00e9ho ani ne\u010dekal. „Nicm\u00e9n\u011b si mysl\u00edm, \u017ee je d\u016fle\u017eit\u00e9 si uv\u011bdomit, \u017ee je to ve v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f akt vandalismu. Nemluv\u011b o tom, \u017ee existuje jen m\u00e1lo t\u011bchto graffiti um\u011blc\u016f, kte\u0159\u00ed jsou skute\u010dn\u011b um\u011blci. M\u016f\u017ee to d\u011blat ka\u017ed\u00fd, sta\u010d\u00ed ti k tomu plechovka barvy a to celkov\u011b zanech\u00e1v\u00e1 \u0161patn\u00fd dojem. Chci \u0159\u00edct, s tolika, omluv m\u016fj slovn\u00edk, sra\u010dkami, kter\u00e9 jsou v\u0161echny pova\u017eov\u00e1ny za graffiti, jak m\u016f\u017ee b\u00fdt od n\u00e1s jako od kultivovan\u00fdch lid\u00ed n\u011bkdy o\u010dek\u00e1v\u00e1no, \u017ee bychom to mohli br\u00e1t v\u00e1\u017en\u011b jako formu um\u011bn\u00ed?“<\/p><\/div>\n

Bill se zasm\u00e1l a oto\u010dil se, aby se setkal s mat\u010din\u00fdm pohledem. P\u0159estala malovat n\u011bkdy uprost\u0159ed sv\u00e9ho proslovu a te\u010f se na sv\u00e9ho syna t\u00e1zav\u011b d\u00edvala. P\u0159em\u00fd\u0161lela, co jej p\u0159im\u011blo, aby s t\u00edm v\u016fbec p\u0159i\u0161el. Graffiti definitivn\u011b nikdy nebyly sou\u010d\u00e1st\u00ed jejich povinn\u00fdch v\u00fdtvarn\u00fdch osnov.<\/div>\n
\n

„Ale uzn\u00e1v\u00e1\u0161 to jako formu um\u011bn\u00ed?“ P\u0159itla\u010dil Bill, jak pot\u0159eboval, aby to \u0159ekla nahlas.<\/p><\/div>\n

„No, ano, mysl\u00edm, \u017ee ano,“ odpov\u011bd\u011bla je\u0161t\u011b zmaten\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159edt\u00edm. Kam t\u00edm m\u00ed\u0159il?<\/div>\n
„Co\u017e znamen\u00e1, \u017ee bys nem\u011bla probl\u00e9m s t\u00edm, kdybych to vystavoval ve sv\u00e9 galerii?“<\/div>\n
Kdy\u017e ji zas\u00e1hlo to uv\u011bdom\u011bn\u00ed, Simone hlasit\u011b vydechla. Vzala si chv\u00edli, aby to v\u0161e vst\u0159ebala a dala se dohromady, ne\u017e obr\u00e1tila pozornost zp\u011bt ke sv\u00e9mu obrazu. „Je to tvoje galerie.“<\/div>\n
Tak mo\u017en\u00e1 nedostal podporu, kterou p\u0159i\u0161el hledat, ale Bill nevid\u011bl slova sv\u00e9 matky jako por\u00e1\u017eku. Ne, na to byla a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 d\u016fle\u017eit\u00e1, proto\u017ee jimi doslova ude\u0159ila h\u0159eb\u00ed\u010dek na hlavi\u010dku. Byla to jeho<\/em> galerie. Pro\u010d by pot\u0159eboval n\u011b\u010d\u00ed svolen\u00ed? Uznal tu skute\u010dnost, ale z\u00e1rove\u0148 byl trochu zklam\u00e1n. V\u017edycky doufal v podporu sv\u00fdch rodi\u010d\u016f, nebo alespo\u0148 v jejich pochopen\u00ed.<\/div>\n
Sklesl\u00fd \u0159ekl sv\u00e9 sbohem a zanechal matku u jej\u00edho obrazu.<\/div>\n
\n

Kdy\u017e vy\u0161el ven a syrov\u00fd podzimn\u00ed v\u00edtr mu pro\u010d\u00edsl vlasy, obr\u00e1til se, aby v\u011bnoval sv\u00e9mu domovu z d\u011btstv\u00ed posledn\u00ed pohled, zat\u00edmco si omotal kab\u00e1t t\u011bsn\u011bji kolem sv\u00e9ho t\u011bla. U\u017e d\u0159\u00edve v\u011bd\u011bl, \u017ee jeho rodi\u010de m\u011bli na v\u011bt\u0161inu v\u011bc\u00ed odli\u0161n\u00fd n\u00e1zor, zjistil to, kdy\u017e byl je\u0161t\u011b docela mlad\u00fd, ale st\u00e1le mu to ob\u010das p\u0159i\u0161lo celkem smutn\u00e9.<\/p><\/div>\n

Cel\u00e9 d\u011btstv\u00ed se c\u00edtil cize, kdy\u017e vid\u011bl a c\u00edtil v\u011bci jinak, ne\u017e bylo o\u010dek\u00e1v\u00e1no. Ud\u011blalo to z n\u011bj toho, k\u00fdm byl dnes, a zaru\u010dovalo mu to \u00fasp\u011bch, zat\u00edmco byl star\u0161\u00ed a moud\u0159ej\u0161\u00ed. Ale n\u011bkdy, jen jednou za \u010das, si p\u0159\u00e1l, aby mohl b\u00fdt schopen b\u00fdt to, co od n\u011bj o\u010dek\u00e1vali jeho rodi\u010de. Mo\u017en\u00e1, \u017ee by se nec\u00edtil tak s\u00e1m.<\/div>\n
Po p\u0159ekro\u010den\u00ed p\u0159\u00edjezdov\u00e9 cesty rychle nastoupil do sv\u00e9ho vozu a zav\u0159el dve\u0159e p\u0159ed nemilosrdn\u00fdm v\u011btrem. Zapnul motor a nechal jej chv\u00edli b\u011b\u017eet, aby auto zah\u0159\u00e1l. Z\u00edral na velkou, studenou budovu a nedok\u00e1zal zabr\u00e1nit \u00fasm\u011bvu tvo\u0159\u00edc\u00edmu se mu na rtech. U\u017e to nebyl domov a nedok\u00e1zal pomoct tomu, \u017ee u\u017e se kv\u016fli tomu nec\u00edtil b\u00fdt smutn\u00fd.<\/div>\n
Ne, Bill u\u017e m\u011bl sv\u016fj domov jinde a u\u017e nebyl s\u00e1m. Na\u0161el n\u011bkoho, kdo rozum\u011bl, nebo se o to alespo\u0148 pokou\u0161el. N\u011bkoho, kdo, pokud mu byla d\u00e1na p\u0159\u00edle\u017eitost, vid\u011bl v\u011bci stejn\u00fdm zp\u016fsobem jako on.<\/div>\n
Zat\u00edmco couval a nech\u00e1val tak ten ciz\u00ed d\u016fm za sebou, Bill s\u00e1m sob\u011b p\u0159ipom\u00ednal, \u017ee nen\u00ed s\u00e1m, u\u017e ne. Pro te\u010f, a na tak dlouho, jak jen mu bude dop\u0159\u00e1no, m\u00e1 Toma.<\/p>\n

autor: Ainee<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ainee Odpoutat se „Uva\u017eoval jsi n\u011bkdy o tom, \u017ee bys to d\u011blal na pl\u00e1tno?“ Zeptal se Bill, zat\u00edmco bezmy\u0161lenkovit\u011b p\u0159ech\u00e1zel sem a tam po parkovi\u0161ti. Tom m\u00edsto odpov\u011bdi pouze zabru\u010del n\u011bco, co absolutn\u011b ned\u00e1valo smysl a neobt\u011b\u017eoval se dokonce ani oto\u010dit<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[635],"tags":[],"class_list":["post-2389","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-art-imitates-life"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2389","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2389"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2389\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2389"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2389"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2389"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}