{"id":2394,"date":"2015-12-13T16:00:00","date_gmt":"2015-12-13T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2385"},"modified":"2015-12-13T16:00:00","modified_gmt":"2015-12-13T15:00:00","slug":"the-moorsfield-hotel-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/12\/13\/the-moorsfield-hotel-1\/","title":{"rendered":"The Moorsfield Hotel 1."},"content":{"rendered":"
autor: leahq<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
The Moorsfield Hotel je sedmid\u00edln\u00e1 pov\u00eddka zve\u0159ejn\u011bn\u00e1 ned\u00e1vno na THF. Jej\u00ed autorku u\u017e zn\u00e1te, m\u00e1me tu od n\u00ed u\u017e jednu pov\u00eddku, a jak se zd\u00e1, dr\u017e\u00ed se podobn\u00e9ho t\u00e9matu, a t\u00edm jsou duchov\u00e9. K p\u0159ekladu si ji vybrala LilKatie, a jak mi psala, kdy\u017e ji \u010detla, tak se pr\u00fd opravdu b\u00e1la. \ud83d\ude42 Douf\u00e1m, \u017ee to tak stra\u0161n\u00e9 zase nen\u00ed a \u017ee n\u011bkoho z v\u00e1s u po\u010d\u00edta\u010de neklepne, to bych nerada. \ud83d\ude42 Dejte se do \u010dten\u00ed, komentujte, a\u0165 maj\u00ed autorka i p\u0159ekladatelka co \u010d\u00edst. Pa J. :o)<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bill trochu nespokojen\u011b vydechl, kdy\u017e pou\u017eil nohu, aby otev\u0159el m\u0159\u00ed\u017e od v\u00fdtahu, jen\u017e m\u011bl v \u00famyslu pou\u017e\u00edt. Sna\u017eil se udr\u017eet v\u0161echny ta\u0161ky s n\u00e1kupem, kter\u00e9 dr\u017eel, ve\u0161el do \u010dtvercov\u00e9ho prostoru, zav\u0159el za sebou m\u0159\u00ed\u017e tak, jak byl zvykl\u00fd a za pomoci lokte zm\u00e1\u010dknul kulat\u00e9 tla\u010d\u00edtko p\u011bt na zdi. Op\u0159el se o ze\u010f, zad\u00edval se nahoru do zrcadlov\u00e9ho stropu a vzdychl, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee se jeho strni\u0161t\u011b za\u010d\u00edn\u00e1 vymykat kontrole. Pod\u00edval se na \u010d\u00edsla nad dve\u0159mi starod\u00e1vn\u00e9ho v\u00fdtahu, Bill si byl jist\u00fd, \u017ee tohle musela b\u00fdt nejhor\u0161\u00ed \u010d\u00e1st toho, \u017ee bydlel ve star\u00e9m hotelu.<\/div>\n
Moorsfieldsk\u00fd hotel byl dekadentn\u00ed hotel z roku 1917. Slou\u017eil bohat\u00fdm ve v\u0161ech p\u0159edstaviteln\u00fdch mo\u017enostech, dokud se b\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky ekonomika nezastavila. Kdy\u017e se v\u0161echno ve sv\u011bt\u011b uklidnilo, v hotelu nastat zmatek a p\u016fvodn\u00ed majitel ho prodal tomu, kdo zrovna nab\u00eddl nejv\u00edc. A te\u010f, skoro o sto let pozd\u011bji, budova st\u00e1le st\u00e1la; i kdy\u017e se z n\u00ed stal jednohv\u011bzdi\u010dkov\u00fd hotel, jen\u017e nab\u00edzel pokoje od t\u00fddne pobytu a\u017e po trval\u00e9 bydlen\u00ed.<\/div>\n
\n

Bill c\u00edtil, jak v\u00fdtah trochu klesl, kdy\u017e zastavil v jeho pat\u0159e. \u010cekal chv\u00edli, a\u017e se dve\u0159e otev\u0159ou, aby se mohl dostat zp\u00e1tky k sob\u011b do pokoje, a znovu si povzdychl, kdy\u017e se op\u011bt musel pr\u00e1t s nemo\u017enou m\u0159\u00ed\u017e\u00ed. Ned\u00e1val pozor na to, co se d\u011bje vn\u011b jeho osobn\u00ed bubliny, a tak byl docela v \u0161oku, kdy\u017e usly\u0161el tich\u00e9 „uf“ po sv\u00e9m lev\u00e9m boku. Poprv\u00e9 zvedl pohled a spat\u0159il, \u017ee do n\u011bkoho vrazil.<\/p><\/div>\n

„Omlouv\u00e1m se.“ Pod\u00edval se na vysok\u00e9ho, lehce zarostl\u00e9ho mu\u017ee, kter\u00e9mu mohlo b\u00fdt n\u011bco m\u00e1lo p\u0159es p\u011btadvacet.<\/div>\n
„To nic.“ \u0158ekl mu\u017e jednodu\u0161e a zav\u0159el m\u0159\u00ed\u017e nam\u00edsto Billa. „Pot\u0159ebujete pomoct?“<\/div>\n
„D\u00edky, ale ne.“ Bill trochu posunul v n\u00e1ru\u010d\u00ed sv\u016fj n\u00e1kup. „M\u00e1m pokoj hned tady.“ Kopnul botou do dve\u0159\u00ed.<\/div>\n
„No dob\u0159e.“ Mu\u017e si p\u0159ejel potetovanou rukou po tmav\u00fdch vlasech a poupravil si voln\u00fd drdol, „Na vid\u011bnou.“ Pro\u0161el dve\u0159mi, za kter\u00fdmi bylo schodi\u0161t\u011b, a zam\u00ed\u0159il dol\u016f.<\/div>\n
\n

Bill z kapsy vylovil kl\u00ed\u010d a str\u010dil ho do kliky od dve\u0159\u00ed, na kter\u00fdch bylo zlat\u00e9 515. Ve\u0161el k sob\u011b do pokoje a ti\u0161e ocenil mal\u00e9 technick\u00e9 vylep\u0161en\u00ed, kter\u00e9 p\u0159idal nyn\u011bj\u0161\u00ed majitel hotelu, jeliko\u017e mu to m\u00edrn\u011b uleh\u010dovalo \u017eivot. Polo\u017eil sv\u00e9 ta\u0161ky na postel a pod\u00edval se na starod\u00e1vn\u00fd stoln\u00ed po\u010d\u00edta\u010d, kter\u00fd m\u011bl na komod\u011b. Ti\u0161e si zabru\u010del n\u011bco o autorsk\u00e9m bloku a za\u010dal pomalu vybalovat j\u00eddlo.<\/p><\/div>\n

\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

„Ne, je\u0161t\u011b jsem skoro nic nec\u00edtil\u2026“<\/p><\/div>\n

Tom Kaulitz st\u00e1l na mezipat\u0159e mezi t\u0159et\u00edm a \u010dtvrt\u00fdm podla\u017e\u00edm a telefonoval se sv\u00fdm nad\u0159\u00edzen\u00fdm. „Ale oba dva v\u00edme, jak se du\u0161e mohou chovat k nov\u011b p\u0159\u00edchoz\u00edm. H\u00e1d\u00e1m, \u017ee a\u017e se setm\u00ed, tak se n\u011bco uk\u00e1\u017ee, nebo budu alespo\u0148 v\u011bd\u011bt, co se tady d\u011bje, do konce t\u00fddne\u2026 Jo\u2026 Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ano\u2026 Ok, zavol\u00e1m ti pozd\u011bji, Gustave.“<\/div>\n
Polo\u017eil telefon a chv\u00edli se zamyslel nad t\u00edm, jak dobr\u00fd sign\u00e1l m\u00e1 tady na schodi\u0161ti, pak pokra\u010doval v cest\u011b do prvn\u00edho patra, kde, jak sly\u0161el, byl bar.<\/div>\n
Tom pro\u0161el kolem pr\u00e1zdn\u00e9 recepce a pod\u00edval se malou \u0161kv\u00edrou mezi dvojit\u00fdmi dve\u0159mi, aby se ujistil, \u017ee jde spr\u00e1vn\u011b. Kdy\u017e si byl jist\u00fd, tak jimi ti\u0161e pro\u0161el a rozhl\u00e9dl se po p\u0159ekvapiv\u011b pr\u00e1zdn\u00e9 m\u00edstnosti. Na zemi byl star\u00fd a pro\u0161lapan\u00fd koberec, ale po\u0159\u00e1d byl temn\u011b rud\u00fd se zlat\u00fdmi vzory. N\u011bkolik mal\u00fdch kulat\u00fdch stol\u016f st\u00e1lo po obvodu m\u00edstnosti a byly tu tak\u00e9 dva biliardov\u00e9 stoly. Nad hlavou mu visel ob\u0159\u00ed lustr, pod kter\u00fdm se Tomovi nelehce st\u00e1lo vzhledem k tomu, kolikr\u00e1t vid\u011bl Fantoma opery.<\/div>\n
P\u0159e\u0161el k d\u0159ev\u011bn\u00e9mu baru, co m\u011bl po prav\u00e9 ruce, a pod\u00edval se na sv\u016fj vlastn\u00ed odraz v zrcadle, kter\u00e9 bylo na zdi za n\u00edm. Posadil se na rudou ko\u017eenou barovou stoli\u010dku a poklepal prsty na d\u0159evo, zat\u00edmco zvedl pohled k horn\u00ed polici, kde hrdlem dol\u016f visely nedotknut\u00e9 lahve s drah\u00fdm lik\u00e9rem. Tom za\u010dal ut\u00edkat my\u0161lenkami pry\u010d, kdy\u017e se ode dve\u0159\u00ed ozval h\u0159ejiv\u00fd tenor.<\/div>\n
\n

„Bylo by v\u00e1\u017en\u011b jednoduch\u00e9 jednu z nich vz\u00edt a zmizet.“<\/p><\/div>\n

Tom se oto\u010dil a pod\u00edval se na svalnat\u00e9ho bruneta, kter\u00fd m\u011bl na hladce oholen\u00e9m obli\u010deji okouzluj\u00edc\u00ed \u00fasm\u011bv. Vlasy m\u011bl gelem vy\u010desan\u00e9 do \u00fa\u010desu jako z \u0161edes\u00e1t\u00fdch let. Na sob\u011b m\u011bl hladkou n\u00e1mo\u0159nickou ko\u0161ili, kter\u00e1 se zd\u00e1la b\u00fdt na hrudn\u00edku u\u0161pin\u011bn\u00e1 od oleje, a k tomu jednoduch\u00e9 \u010dern\u00e9 d\u017e\u00edny.<\/div>\n
„Um\u00ed\u0161 \u010d\u00edst my\u0161lenky?“<\/div>\n
„Noup.“ Postavil se nezn\u00e1m\u00fd za bar. „Jen jsem trochu delikvent.“ Mrknul na n\u011bj a podal Tomovi ruku. „Plus taky \u00fadr\u017eb\u00e1\u0159 tohohle hotelu a tv\u016fj osobn\u00ed barman.“<\/div>\n
Tom mu pot\u0159\u00e1sl rukou. „To je dobr\u00e9 v\u011bd\u011bt. Jsem Tom.“<\/div>\n
„Georg.“ \u0158ekl brunet. „Co ti m\u016f\u017eu nal\u00edt?“<\/div>\n
„Dvojitou skotskou s ledem.“ Tom se natahoval pro pen\u011b\u017eenku, ale zarazil se, kdy\u017e Georg zvedl ruku.<\/div>\n
„Drinky zdarma pro nov\u011b p\u0159\u00edchoz\u00ed m\u00e9dium.“<\/div>\n
„Jak jsi to\u2026?“<\/div>\n
Georg uk\u00e1zal na tetov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 m\u011bl Tom na rukou. „Nejen\u017ee v\u00edm, \u017ee \u0161\u00e9f povolal m\u00e9dium, ale nikdy jsem nepotkal n\u011bkoho, kdo by m\u011bl skoro ka\u017ed\u00fd n\u00e1bo\u017eensk\u00fd symbol, kter\u00fd kdy \u010dlov\u011bk znal, vytetovan\u00fd na p\u0159edlokt\u00ed.“<\/div>\n
„Jsi dobr\u00fd.“ Pozvedl Tom sklenku sm\u011brem ke Georgovi, ne\u017e se napil. „Ale kdy\u017e u\u017e o tom mluv\u00edme, vsad\u00edm se, \u017ee by mi \u00fadr\u017eb\u00e1\u0159 mohl d\u00e1t p\u00e1r tip\u016f, kde tady hledat stra\u0161\u00e1ky.“<\/div>\n
„Mohl.“ Nalil si Georg sklenku J\u00e4gra. „Co p\u0159esn\u011b hled\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Tv\u016fj \u0161\u00e9f chce v\u011bd\u011bt, kdo mu tady star\u0161\u00ed, pro\u010d to d\u011bl\u00e1, a jestli to m\u00e1 n\u011bco spole\u010dn\u00e9ho s t\u00edm, pro\u010d tu jde obchod tak \u0161patn\u011b. A\u017e to budeme v\u011bd\u011bt, tak se rozhodne, jestli bude cht\u00edt ducha vyhnat, nebo z n\u011bj ud\u011blat atrakci.“<\/div>\n
\n

Georg proto\u010dil o\u010di. „Typick\u00e9.“ Hodil do sebe pan\u00e1ka. „Ale m\u011bl bys v\u011bd\u011bt, \u017ee tu nen\u00ed jen jeden.“<\/p><\/div>\n

„To m\u011b asi ani nep\u0159ekvapuje, vzhledem k tomu, kde jsme.“ Napil se Tom znovu. „N\u011bjak\u00e9 hork\u00e9 tipy?“<\/div>\n
„Ve sklep\u011b je to d\u011bsiv\u00fd.“ Op\u0159el se Georg o lokty a p\u0159em\u00fd\u0161lel. „Ale to je asi v\u011bt\u0161ina sklep\u016f.“ D\u00e1val si s p\u0159em\u00fd\u0161len\u00edm na \u010das. „A\u0165 u\u017e je tady cokoliv, tak m\u00e1 voln\u00fd pr\u016fchod, ale je tu jeden pokoj na \u010dtvrt\u00e9m pat\u0159e, kter\u00fd je probl\u00e9mov\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e ostatn\u00ed.“<\/div>\n
„Je tam te\u010f n\u011bkdo?“ dopil Tom sv\u016fj drink.<\/div>\n
„Jo, ale za dva dny maj\u00ed jet pry\u010d\u2026 jestli do t\u00e9 doby neute\u010dou.“<\/div>\n
„Tak d\u011bsiv\u00fd?“<\/div>\n
„Dle m\u00e9ho n\u00e1zoru? Ani ne, ale n\u011bkter\u00e9 lidi jde lehce vyd\u011bsit a tenhle p\u00e1r je tady je na kr\u00e1tkou dovolenou.“<\/div>\n
„To by \u0161lo.“<\/div>\n
\n

Tom\u016fv sled my\u0161lenek byl p\u0159eru\u0161en, kdy\u017e se rozrazily dve\u0159e a pro\u0161el jimi blon\u010f\u00e1k, do kter\u00e9ho dneska narazil. Byl vysok\u00fd, \u0161t\u00edhl\u00fd, neupraven\u00fd a kolem unaven\u011b vypadaj\u00edc\u00edch o\u010d\u00ed m\u011bl zbytky make-upu. Vlasy m\u011bl s\u010desan\u00e9 dozadu a na tv\u00e1\u0159\u00edch strni\u0161t\u011b, od krku a\u017e na hrudn\u00edk m\u011bl velk\u00e9 tetov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 vykukovalo z jeho v\u00e9\u010dkov\u00e9ho v\u00fdst\u0159ihu.<\/p><\/div>\n

Unaven\u011b se na Toma pod\u00edval a jakoby nic si vlezl za bar, kde vzal lahev d\u017einu. Tom na n\u011bj \u0161okovan\u011b koukal, blon\u010f\u00e1k nechal na baru n\u011bjak\u00e9 pen\u00edze a zmizel v\u00fdchodem stejn\u011b rychle, jako sem ve\u0161el.<\/div>\n
\n

„To bylo nezdvo\u0159il\u00fd\u2026“ oto\u010dil se Tom zp\u00e1tky ke Georgovi.<\/p><\/div>\n

„Ale prd, je jen trochu v\u00fdst\u0159edn\u00ed. Nevad\u00ed mi to.“ Georg si prohl\u00ed\u017eel bankovky a pak je dal do star\u00e9 kasy pod pultem.<\/div>\n
„Co s n\u00edm je?“<\/div>\n
„Klasick\u00fd p\u0159\u00edpad spisovatele z\u00e1pas\u00edc\u00edho na konci sv\u00e9ho provazu.“ Dolil Georg Tomovi drink. „Jmenuje se Bill Ziegler. \u017dije tady u\u017e t\u0159i roky, ale i kdy\u017e p\u00e1r jeho d\u011bl u\u017e vydali p\u0159edt\u00edm, zd\u00e1 se, \u017ee cokoliv nap\u00ed\u0161e, nikdo nechce. Nev\u00edm, co p\u0159esn\u011b je v tom za probl\u00e9m,“ hodil do sebe Georg dal\u0161\u00edho pan\u00e1ka.<\/div>\n
„No, \u010detls n\u011bkdy od n\u011bj n\u011bco?“<\/div>\n
„Kdepak.“ Pokr\u010dil Georg rameny. „Ani nev\u00edm, co p\u00ed\u0161e za \u017e\u00e1nr.“<\/div>\n
„No dob\u0159e.“ Vypil Tom svoji sklenici. „D\u00edky za to pit\u00ed. M\u011bl bych nejsp\u00ed\u0161 dokon\u010dit svou prohl\u00eddku.“<\/div>\n
„To zn\u00ed fajn.“ Dal Georg ob\u011b skleni\u010dky do d\u0159ezu. „Kdybys n\u011bco pot\u0159eboval, m\u016fj pokoj je ten bez \u010d\u00edsla na konci chodby v prvn\u00edm pat\u0159e. P\u0159ij\u010f kdykoliv. Moc nesp\u00edm.“<\/div>\n
Po tom, co mu pod\u011bkoval, se Tom vr\u00e1til, kudy p\u0159i\u0161el, byl odhodlan\u00fd naj\u00edt n\u011bco paranorm\u00e1ln\u00edho d\u0159\u00edv, ne\u017e p\u016fjde do postele.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Tom sed\u011bl na st\u0159e\u0161e hotelu a sna\u017eil se kou\u0159em zahnat sv\u00e9 podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed. Byl m\u00e9dium u\u017e od narozen\u00ed a tak m\u011bl dvacet p\u011bt let na to, aby sv\u00e9 schopnosti zlep\u0161oval. Nikdy nep\u0159i\u0161el nikam, kde by nic nec\u00edtil, ale dnes, nejsp\u00ed\u0161 v tom nejd\u011bsupln\u011bj\u0161\u00edm hotelu v St. Luis, nec\u00edtil v\u016fbec nic.<\/p><\/div>\n

Vydechl kou\u0159 a d\u00edval se na oran\u017eov\u011b zabarven\u00e9 mraky nad svou hlavou, frustrovan\u011b vydechl.<\/div>\n
„N\u011bco nen\u00ed spr\u00e1vn\u011b\u2026“ zamru\u010del si s\u00e1m pro sebe n\u011bkolik vte\u0159in p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se od dve\u0159\u00ed, kter\u00e9 vedly zp\u00e1tky do hotelu, ozvalo hlasit\u00e9 cvaknut\u00ed. Rychle zvedl hlavu a znovu spat\u0159il chod\u00edc\u00ed trosku, j\u00ed\u017e byl Bill Ziegler.<\/div>\n
„Nehodl\u00e1\u0161 sko\u010dit, \u017ee ne?“<\/div>\n
Tom byl v \u0161oku z toho, jak uvoln\u011bn\u011b s n\u00edm mluvil, „C\u2026 Co\u017ee?“<\/div>\n
Bill si zap\u00e1lil cigaretu a pot\u00e1hl, ne\u017e odpov\u011bd\u011bl. „Jen se pt\u00e1m. V\u011bt\u0161ina lid\u00ed se neobt\u011b\u017euje vloupat na st\u0159echu, pokud nehledaj\u00ed n\u011bjak\u00e9 dobrodru\u017en\u00e9 milostn\u00e9 aktivity, nebo se nechystaj\u00ed sko\u010dit. A jeliko\u017e ty jsi tu s\u00e1m\u2026“ Bill v\u011btu dokon\u010dil v\u0161e\u0159\u00edkaj\u00edc\u00edm gestem.<\/div>\n
„Oh, ne!“ zvedl se Tom a p\u0159e\u0161el bl\u00ed\u017e k doty\u010dn\u00e9mu. „Mana\u017eer hotelu mi dal kartu ke vstupu do v\u0161ech \u010d\u00e1st\u00ed hotelu. Jsem tady pracovn\u011b.“ Uk\u00e1zal Tom svou kartu, kter\u00e1 slou\u017eila jako kl\u00ed\u010d. „Ty jsi sem p\u0159i\u0161el sko\u010dit?“<\/div>\n
„Ne.“ Vydechl Bill a do vzduchu tak vypustil lehk\u00fd n\u00e1dech ginu. „Jen ob\u010das r\u00e1d kou\u0159\u00edm venku a necht\u011blo se mi nechat se p\u0159epadnout na ulici.“ Uk\u00e1zal t\u0159i karty na krou\u017eku na kl\u00ed\u010de, „Tak jsem si s\u00e1m z\u0159\u00eddil n\u011bjak\u00e9 spe\u0161l karti\u010dky. Jestli sis nev\u0161iml, moc to tu nehl\u00eddaj\u00ed.“<\/div>\n
\n

„Vlastn\u011b v\u0161iml\u2026“ Tomovi p\u0159i\u0161la sv\u00e9r\u00e1znost jeho kou\u0159\u00edc\u00edho kolegy docela z\u00e1bavn\u00e1. „Ned\u011bl\u00e1\u0161 si starosti s t\u00edm, \u017ee tohle \u0159\u00edk\u00e1\u0161 inspektorovi, kter\u00fd by to tady mohl zav\u0159\u00edt?“<\/p><\/div>\n

Bill si odfrkl tak moc, \u017ee se zadusil kou\u0159em. „Ty? Inspektor?“ ut\u0159el si slzu. „Moc vtipn\u00e9.“ Bill si ho prohl\u00eddl od hlavy a\u017e k pat\u011b. „Moc inkoustu, m\u00e1lo n\u00e1v\u0161t\u011bv u holi\u010de.“ Bill si zap\u00e1lil druhou cigaretu o svou prvn\u00ed. „Ale kdy\u017e u\u017e o tom mluv\u00ed\u0161, co tady d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Mohl bych tu b\u00fdt inkognito\u2026“<\/div>\n
„A j\u00e1 bych mohl b\u00fdt J. K. Rowlingov\u00e1 a tady jsem, je o mn\u011b celosv\u011btov\u011b nesly\u0161eno a ty m\u00e1\u0161 a\u017e moc rozta\u017een\u00e9 u\u0161i.“<\/div>\n
„Pravda!“ Tom byl p\u0159\u00edjemn\u011b p\u0159ekvapen\u00fd, jak dob\u0159e se mu s Billem mluvilo. „Jsem m\u00e9dium, kter\u00e9 si sem povolal pan Vanhousen, abych zjistil, jestli m\u016f\u017eu zastavit du\u0161i nebo du\u0161e od toho, aby tu stra\u0161ily.“<\/div>\n
Bill se na Toma znovu dlouze a pomalu pod\u00edval od hlavy a\u017e k pat\u011b, p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli \u0159\u00edk\u00e1 pravdu. Tom se pod jeho dlouh\u00fdm pohledem zavrt\u011bl a c\u00edtil, jak za\u010d\u00edn\u00e1 b\u00fdt na nervy z toho, jak \u010dek\u00e1, a\u017e Bill dojde k n\u011bjak\u00e9mu z\u00e1v\u011bru. Po tom, co mu p\u0159i\u0161lo jako v\u011b\u010dnost, blon\u010f\u00e1k p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Na st\u0159e\u0161e je nenajde\u0161.“<\/div>\n
„No ne\u2026“ zamrkal Tom. „P\u0159i\u0161el jsem sem kou\u0159em zahnat stres, proto\u017ee nikde nic nem\u016f\u017eu naj\u00edt, a to se mi nikdy p\u0159edt\u00edm nestalo.“<\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkej\u2026“ Bill se podrbal na brad\u011b a na chv\u00edli se zamyslel. „Zd\u00e1 se, \u017ee to je nejlep\u0161\u00ed trik tohohle hotelu.<\/div>\n
\n

„Oh m\u016fj bo\u017ee, m\u00e1\u0161 pravdu!“ Tom zahodil cigaretu na zem a dupnul na ni, jak jeho nad\u0161en\u00ed rostlo. „Jsi \u00fa\u017easn\u00fd!“<\/p><\/div>\n

„Co to mele\u0161\u2026?“ zamrkal Bill, kdy\u017e ho zasko\u010dila Tomova n\u00e1hl\u00e1 zm\u011bna n\u00e1lady. „Se\u0161 zhulenej? J\u00e1 o du\u0161\u00edch nic nev\u00edm.“<\/div>\n
„V budov\u011b mus\u00ed b\u00fdt n\u011bco, co z\u00e1m\u011brn\u011b brzd\u00ed moje schopnosti. Je to neobvykl\u00e9, ale \u010detl jsem o proklet\u00edch, kter\u00e1 ni\u010d\u00ed motivaci, inspiraci a talenty ur\u010dit\u00fdch lid\u00ed, tak\u017ee nevid\u00edm d\u016fvod, pro\u010d by to nemohlo ni\u010dit cel\u00fd tenhle hotel.“<\/div>\n
„Ale jin\u00ed lid\u00e9 tady duchy vid\u011bli.“ Bill se oto\u010dil k Tomovi, za\u010dal b\u00fdt do konverzace pln\u011b pono\u0159en. „Kurva, i j\u00e1 je n\u011bkolikr\u00e1t vid\u011bl.“<\/div>\n
„Jo, jo.“ Tom si promnul ruce a sna\u017eil se, aby jeho pusa st\u00edhala jeho mysl. „Du\u0161e si \u010dasto vyb\u00edraj\u00ed,<\/em> komu se uk\u00e1\u017eou z r\u016fzn\u00fdch d\u016fvod\u016f, ale trik m\u00e9ho daru je, \u017ee je vid\u00edm kdykoliv. Kdyby se te\u010f n\u011bjak\u00fd objevil, tak by se mohl zjevit n\u00e1m ob\u011bma, ale kdyby m\u016fj dar pracoval, jak m\u00e1, tak bych ho mohl vid\u011bt i sly\u0161et, ani\u017e bys ho vid\u011bl nebo sly\u0161el ty\u2026“ Tom zvedl k Billovi pohled. „Leda\u017ee bys byl taky m\u00e9dium?“<\/div>\n
\n

„Kdybych byl alespo\u0148 trochu dobr\u00fd lh\u00e1\u0159, abych p\u0159edst\u00edral, \u017ee jsem m\u00e9dium, tak bych rozhodn\u011b nepl\u00fdtval sv\u00fdm \u017eivotem na naprosto um\u00edraj\u00edc\u00ed kari\u00e9ru spisovatele.“<\/p><\/div>\n

„Pravda.“ Tom si kousal piercing ve spodn\u00edm rtu a p\u0159em\u00fd\u0161lel. „N\u00e1hodou nev\u00ed\u0161, jestli v n\u011bjak\u00e9m pokoji nen\u00ed divn\u00e1 zna\u010dka nebo objekt nebo prost\u011b divn\u00fd vzduch?“<\/div>\n
„No\u2026 z t\u00e9 m\u00edstnosti z biliardy m\u00e1m husinu, ale tob\u011b tam bylo p\u0159edt\u00edm naprosto norm\u00e1ln\u011b, tak\u017ee\u2026“ pokr\u010dil Bill rameny.<\/div>\n
„Stejn\u011b jsem se musel zeptat.“ Tom p\u0159ech\u00e1zel sem a tam a sna\u017eil se vybavit si n\u00e1kres budovy. „Z\u00edtra si to tu je\u0161t\u011b jednou projdu a pokus\u00edm se n\u011bco vymyslet.“ Pod\u00edval se na Billa, kter\u00fd m\u011bl st\u00e1le trochu skeptick\u00fd v\u00fdraz, zat\u00edmco Toma zv\u011bdav\u011b sledoval. „D\u011bkuji ti, Bille.“<\/div>\n
„Asi nem\u00e1\u0161 za\u010d.“ Bill se na chv\u00edli zamyslel. „Jak to, \u017ee v\u00ed\u0161, jak se jmenuju?“<\/div>\n
„\u0158ekl mi to \u00fadr\u017eb\u00e1\u0159.“<\/div>\n
Bill se trochu zamra\u010dil. „Divn\u00e9, ale ok. H\u00e1d\u00e1m, \u017ee bych m\u011bl v\u011bd\u011bt, kdo jsi, kdy\u017e se zd\u00e1, \u017ee na sebe budeme nar\u00e1\u017eet v chodb\u011b, obrazn\u011b i doslova, celkem \u010dasto, kdy\u017e tu te\u010f bude\u0161.“<\/div>\n
„Tom.“ Podal mu ruku, aby si s n\u00edm pot\u0159\u00e1sl. „A bylo to ohromn\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee jsem na tebe narazil. Nem\u00e1\u0161 pon\u011bt\u00ed, jak dlouho by mi trvalo, ne\u017e bych na to p\u0159i\u0161el s\u00e1m.“<\/div>\n
„V tom p\u0159\u00edpad\u011b,“ Bill otev\u0159el dve\u0159e, kter\u00e9 vedly zp\u00e1tky do \u0161est\u00e9ho patra, „bych ti tak\u00e9 m\u011bl doporu\u010dit, abys nav\u0161t\u00edvil ve\u0159ejnou knihovnu. Je to jen \u0161est blok\u016f odsud a nejsp\u00ed\u0161 tam bude n\u00e1kres budovy.“<\/div>\n
„Znovu d\u011bkuju.“ \u0158ekl Tom up\u0159\u00edmn\u011b, kdy\u017e vylezl ze dve\u0159\u00ed sm\u011brem ke sv\u00e9mu pokoji.<\/div>\n
Bill jen m\u00e1vl rukou. „To nestoj\u00ed za \u0159e\u010d.“<\/div>\n
„Kdy\u017e to \u0159\u00edk\u00e1\u0161.“ Tom odemkl dve\u0159e a znovu se zarazil. „Jestli n\u011bco uvid\u00ed\u0161 nebo usly\u0161\u00ed\u0161, kdykoliv za mnou m\u016f\u017ee\u0161 p\u0159ij\u00edt.“<\/div>\n
„Jasn\u011b, jasn\u011b.“ Bill p\u0159e\u0161el k v\u00fdtahu a\u017e s p\u0159ekvapivou eleganc\u00ed na n\u011bkoho, kdo zjevn\u011b toho ve\u010dera vypil a\u017e moc lik\u00e9ru.<\/div>\n
\n

Tom zavrt\u011bl hlavou nad t\u00edm, jak zvl\u00e1\u0161tn\u011b se tahle zak\u00e1zka vyv\u00edjela, a ve\u0161el k sob\u011b do pokoje, aby promyslel n\u00e1pad, kter\u00fd mu mrzut\u00fd autor vnukl.<\/p>\n

autor: leahq<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
\n

original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: leahq The Moorsfield Hotel je sedmid\u00edln\u00e1 pov\u00eddka zve\u0159ejn\u011bn\u00e1 ned\u00e1vno na THF. Jej\u00ed autorku u\u017e zn\u00e1te, m\u00e1me tu od n\u00ed u\u017e jednu pov\u00eddku, a jak se zd\u00e1, dr\u017e\u00ed se podobn\u00e9ho t\u00e9matu, a t\u00edm jsou duchov\u00e9. K p\u0159ekladu si ji vybrala LilKatie, a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[639],"tags":[],"class_list":["post-2394","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-moorsfield-hotel"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2394","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2394"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2394\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2394"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2394"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2394"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}