{"id":2409,"date":"2015-12-08T16:00:00","date_gmt":"2015-12-08T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2400"},"modified":"2015-12-08T16:00:00","modified_gmt":"2015-12-08T15:00:00","slug":"art-imitates-life-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/12\/08\/art-imitates-life-13\/","title":{"rendered":"Art imitates life 13."},"content":{"rendered":"
autor: Ainee<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Ve v\u0161em je kr\u00e1sa<\/strong><\/div>\n
\n

„Kam m\u00e1\u0161 nam\u00ed\u0159eno?“ Tom nat\u00e1hl krk, aby se pod\u00edval za Andreasem. Ten pr\u00e1v\u011b zmizel do mal\u00e9 koupelny cel\u00fd na\u0161\u0148o\u0159en\u00fd a Tom v\u011bd\u011bl s jistotou, \u017ee by takhle nikdy ne\u0161el do pr\u00e1ce. V\u00e1\u017en\u011b, t\u00edm by si jen koledoval o mal\u00e9r.<\/p><\/div>\n

Andreas se znovu objevil jen o p\u00e1r vte\u0159in pozd\u011bji se \u0161irok\u00fdm \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i. „Ne, \u017ee by ti do toho snad n\u011bco bylo,“ \u0159ekl a zamrkal, jak se op\u00edral o r\u00e1m dve\u0159\u00ed, „ale m\u00e1m rande.“<\/div>\n
Tom zaklel, jak mu prsty sklouzly, a jedn\u00edm zachytil o kytarovou strunu, ne\u017e vzhl\u00e9dl ke sv\u00e9mu kamar\u00e1dovi. „Co\u017ee?“<\/div>\n
Andreas si hlasit\u011b povzdechl a nerv\u00f3zn\u011b se kousl do rtu. „M\u00e1m rande.“ Moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee Tom ho napoprv\u00e9 sly\u0161el, ale opravdu mu nevadilo to zopakovat. Byla to, koneckonc\u016f, dobr\u00e1 zpr\u00e1va.<\/div>\n
„To je to, co jsem si myslel, \u017ees \u0159ekl,“ odpov\u011bd\u011bl Tom po chv\u00edli. „Jen jsem tomu nev\u011b\u0159il.“ Vypl\u00e1zl na n\u011bj jazyk a blon\u010f\u00e1k na n\u011bj na opl\u00e1tku zakoulel o\u010dima.<\/div>\n
„Tak\u017ee s k\u00fdm?“ Zeptal se Tom, zat\u00edmco se d\u00edval znovu na svou kytaru a p\u0159em\u00fd\u0161lel, co d\u00e1l hr\u00e1t. Hr\u00e1l u\u017e cel\u00e9 dopoledne a doch\u00e1zely mu p\u00edsni\u010dky, jak u\u017e pro\u0161el alespo\u0148 t\u0159ikr\u00e1t cel\u00fdm sv\u00fdm reperto\u00e1rem.<\/div>\n
„S Michaelem.“<\/div>\n
\n

Kdy\u017e Tom op\u011bt vzhl\u00e9dl, Andreas si okusoval nehty. Naklonil hlavu na stranu a v\u0161iml si toho neobvykl\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed. Andy si nikdy<\/em> nekousal nehty. Byl zatracen\u011b nerv\u00f3zn\u00ed a bylo to vid\u011bt. Tom se s\u00e1m pro sebe usm\u00e1l a k\u00fdvl na n\u011bj, \u010d\u00edm\u017e mu dal tich\u00fd souhlas.<\/div>\n

Andreas s pochopen\u00edm \u00falevn\u011b vydechl, p\u0159e\u0161el m\u00edstnost a Toma objal. „D\u011bkuju.“<\/div>\n
Tom k n\u011bmu se zamra\u010den\u00edm vzhl\u00e9dl a upravil si kytaru na kl\u00edn\u011b. „Za co?“<\/div>\n
Andreas pokr\u010dil rameny a pousm\u00e1l se. „Za to, \u017ee jsi.“<\/div>\n
Tom se uchechtl a bezmy\u0161lenkovit\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl prsty p\u0159es struny, \u010d\u00edm\u017e vytv\u00e1\u0159el jemnou melodii, kterou nikdy d\u0159\u00edve nesly\u0161el.<\/div>\n
„Tak\u017ee kdy pozve\u0161 n\u011bkam na rande toho sv\u00e9ho kluka?“ Zeptal se Andreas a Tom se znovu zamra\u010dil.<\/div>\n
„J\u00e1 ho mus\u00edm pozvat na rande? Myslel jsem, \u017ee u\u017e spolu chod\u00edme, alespo\u0148 tak trochu. Jsem tam po\u0159\u00e1d, v\u00ed\u0161.“<\/div>\n
Andreas se dr\u017eel na uzd\u011b, aby Tomovi nedal p\u0159edn\u00e1\u0161ku o tom, jak by se m\u011bl nau\u010dit b\u00fdt v\u00edce romantick\u00fd, a jen se spokojil s t\u00edm, \u017ee mu vynadal, jak je hloup\u00fd. „Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee mus\u00ed\u0161! Je to polovina podstaty vz\u00e1jemn\u00e9ho pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed se, chodit na rande a d\u011blat spole\u010dn\u011b v\u011bci, kter\u00e9 byste norm\u00e1ln\u011b ned\u011blali. U\u017e\u00edvat si sebe a jeden druh\u00e9ho. V\u00e1\u017en\u011b, Tome, jak o\u010dek\u00e1v\u00e1\u0161, \u017ee by t\u011b m\u011bl poznat, kdy\u017e mu nikdy neuk\u00e1\u017ee\u0161, co r\u00e1d d\u011bl\u00e1\u0161, sv\u00e1 obl\u00edben\u00e1 m\u00edsta a tak,“ \u0159ekl ve sp\u011b\u0161n\u00e9m tempu. A nakonec t\u0159ikr\u00e1t luskl prsty.<\/div>\n
\n
Tom vrt\u011bl hlavou nad blon\u010f\u00e1kem, zat\u00edmco ten dokon\u010doval svou \u0159e\u010d, nejist\u00fd, co na to \u0159\u00edct.<\/div>\n
„Chci \u0159\u00edct, jak t\u011b\u017ek\u00e9 m\u016f\u017ee b\u00fdt vz\u00edt chlapa n\u011bkam za z\u00e1bavou? V\u00e1\u017en\u011b, je to n\u011bco, co bys m\u011bl d\u011blat s nad\u0161en\u00edm, jeliko\u017e ho o\u010dividn\u011b m\u00e1\u0161 r\u00e1d, co\u017e znamen\u00e1, \u017ee s n\u00edm chce\u0161 tr\u00e1vit v\u00edce \u010dasu. Pozv\u00e1n\u00ed na rande je jen z\u00e1minka, aby ses ujistil, \u017ee je tv\u016fj, jenom tv\u016fj, na cel\u00fd jeden ve\u010der.“ Andreas si povzdechl a uva\u017eoval, jak se v\u016fbec n\u011bkdy mohl sp\u0159\u00e1telit s takov\u00fdm imbecilem. „Prost\u011b ho pozvi, aby \u0161el jeden den s tebou, a\u017e se bude\u0161 chystat j\u00edt n\u011bkam malovat nebo tak n\u011bco, aby m\u011bl pocit, \u017ee je sou\u010d\u00e1st\u00ed tv\u00e9ho \u017eivota, \u017ee ho s n\u00edm chce\u0161 sd\u00edlet, \u017ee ho chce\u0161 m\u00edt pobl\u00ed\u017e. Definitivn\u011b to bude st\u00e1t za to, to ti slibuju.“<\/div>\n
Tom to na okam\u017eik zva\u017eoval, jemn\u00e1 melodie se ka\u017edou vte\u0159inou m\u011bnila v tvrd\u0161\u00ed a odhodlan\u011bj\u0161\u00ed. N\u00e1hle se jeho tv\u00e1\u0159 rozt\u00e1hla do \u00fasm\u011bvu a on vzhl\u00e9dl s hv\u011bzdami v o\u010d\u00edch. „Andy, mysl\u00edm, \u017ees mi pr\u00e1v\u011b vnukl n\u00e1pad.“<\/div>\n
\n

Andreas zavrt\u011bl hlavou a rozesm\u00e1l se. Nemohl si pomoct, aby si nemyslel, \u017ee Tom by mo\u017en\u00e1 pot\u0159eboval n\u011bjakou pomoc, kdy\u017e p\u0159i\u0161lo na jedn\u00e1n\u00ed s potenci\u00e1ln\u00edmi partnery. Byl beznad\u011bjn\u00fd. „Opravdu? A co p\u0159esn\u011b ten n\u00e1pad zahrnuje?“ Byl si jist\u00fd, \u017ee to bude p\u011bkn\u011b mizern\u00fd n\u00e1pad, koneckonc\u016f, byl to Tom, a ten kluk byl v romantice ne\u0161t\u011bst\u00ed, jen \u010dekaj\u00edc\u00ed, ne\u017e nastane.<\/p><\/div>\n

„To nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct,“ odpov\u011bd\u011bl Tom a vr\u00e1til svou pozornost ke kyta\u0159e a p\u00edsni, kter\u00e1 si pomalu vytv\u00e1\u0159ela svou cestu z jeho hlavy k prst\u016fm. „Ale m\u016f\u017eu t\u011b ujistit, \u017ee to bude p\u011bkn\u00e9.“<\/div>\n
Andreas tomu ani tro\u0161ku nev\u011b\u0159il, ale necht\u011bl to Tomovi \u0159\u00edct, proto\u017ee ho necht\u011bl p\u0159ipravit o iluze. S\u00e1m pro sebe se usm\u00e1l a pomyslel si, \u017ee by mu mohl d\u00e1t alespo\u0148 n\u011bjak\u00e9 body za snahu. A pokud, navzdory v\u0161emu, se to uk\u00e1\u017ee b\u00fdt v po\u0159\u00e1dku, bude prvn\u00ed, kdo se mu omluv\u00ed za to, \u017ee se choval jako odsuzuj\u00edc\u00ed kret\u00e9n. „Odch\u00e1z\u00edm.“<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl, duchem nep\u0159\u00edtomn\u00fd, jak byl ve skute\u010dnosti my\u0161lenkami n\u011bkde daleko. Nebyl si jist\u00fd, kde p\u0159esn\u011b, ale byla tam hudba a byl tam Bill.<\/div>\n
Blon\u010f\u00e1k se oto\u010dil k odchodu, kdy\u017e mu na mysl p\u0159i\u0161la my\u0161lenka. „Jo, a ne\u010dekej na m\u011b!“<\/div>\n
Tom prudce zvedl hlavu s v\u00fdrazem \u0161oku a \u010dist\u00e9ho odporu, co\u017e zp\u016fsobilo, \u017ee se Andreas sm\u00e1l celou cestu chodbou ven ze dve\u0159\u00ed a\u017e na ulici. V\u011bd\u011bl, \u017ee to bylo zl\u00e9, ale p\u0159\u00edle\u017eitost d\u00e1t Tomovi v\u011bd\u011bt jen trochu v\u00edce, ne\u017e cht\u011bl, nebo v tomto p\u0159\u00edpad\u011b mnohem v\u00edce, bylo a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 z\u00e1bavn\u00e9, aby si to nechal uj\u00edt. V dob\u011b, kdy zvonil na zvonek u Michaelova bytu, jej bolely b\u0159i\u0161n\u00ed svaly a o\u010di m\u011bl m\u00edrn\u011b opuchl\u00e9, jak sm\u00edchy bre\u010del.<\/div>\n
\u00dasm\u011bv na jeho tv\u00e1\u0159i se jen roz\u0161\u00ed\u0159il, jakmile se otev\u0159ely dve\u0159e a star\u0161\u00ed mu\u017e jej p\u0159iv\u00edtal s v\u0159el\u00fdm \u00fasm\u011bvem a jemn\u00fdm polibkem na tv\u00e1\u0159, kter\u00fd trval trochu p\u0159\u00edli\u0161 dlouho na to, aby to byla n\u00e1hoda. Tohle bude dobr\u00e1 noc.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

„Hej, cht\u011bl bych ti n\u011bco uk\u00e1zat.“ Byli v Billov\u011b byt\u011b, byla ned\u011ble a Tom m\u011bl pl\u00e1n.<\/p><\/div>\n

„A co je to?“ Zeptal se Bill a zv\u011bdav\u011b k n\u011bmu vzhl\u00e9dl. Sed\u011bl na gau\u010di, nohy m\u011bl nata\u017een\u00e9 na stole, hrnek k\u00e1vy v ruce a vypadal, \u017ee se nechyst\u00e1 v\u016fbec nikam<\/em>, bez ohledu na to, jak vzru\u0161uj\u00edc\u00ed by to mohlo b\u00fdt.<\/div>\n
„To ti nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct, zkazil bych to. \u0158ekn\u011bme, \u017ee to m\u00e1 co do\u010din\u011bn\u00ed s tv\u00fdm vystoupen\u00edm z t\u00e9 tv\u00e9 mal\u00e9, st\u00edsn\u011bn\u00e9 krabi\u010dky,“ odpov\u011bd\u011bl Tom uli\u010dnicky a povyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed. Op\u00edral se o ze\u010f vedle dve\u0159\u00ed, p\u0159ipraven\u00fd k odchodu. Kdyby jen Bill zvedl sv\u016fj l\u00edn\u00fd zadek z toho zatracen\u00e9ho gau\u010de!<\/div>\n
„Je to nez\u00e1konn\u00e9?“ Zeptal se tmavovlas\u00fd mu\u017e. Jak znal Toma a jeho zp\u016fsoby, nebyl si jist\u00fd, jestli je na to u\u017e p\u0159ipraven\u00fd.<\/div>\n
„Tak trochu.“ Tom pokr\u010dil rameny, necht\u011bl lh\u00e1t, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee kdyby \u0159ekl ano, Bill by pravd\u011bpodobn\u011b ne\u0161el, na to byl p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00fd stra\u0161pytel, ale taky v\u011bd\u011bl, \u017ee to pro n\u011bj bude dobr\u00e9, a tak pokra\u010doval. „No tak, Bille, bude to p\u011bkn\u00e9! Vezmeme n\u011bjak\u00e9 j\u00eddlo, p\u00e1r sprej\u016f, a ud\u011bl\u00e1me si v\u00fdlet. Co \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“<\/div>\n
\n

„Mysl\u00ed\u0161 t\u00edm rande,“ opravil jej Bill s pobaven\u00fdm z\u00e1bleskem v o\u010d\u00edch. „A pro\u010d pot\u0159ebujeme spreje? Po\u010dkat\u2026 Budeme d\u011blat graffiti?“<\/p><\/div>\n

Tom s \u00fasm\u011bvem op\u011bt jen pokr\u010dil rameny, odstr\u010dil se od st\u011bny a zru\u0161il vzd\u00e1lenost mezi n\u00edm a gau\u010dem. Sklonil tv\u00e1\u0159 na \u00farove\u0148 t\u00e9 Billovy a naklonil se, aby jej jemn\u011b pol\u00edbil na rty. „Kdy\u017e \u0159eknu, \u017ee je to rande, p\u016fjde\u0161?“<\/div>\n
Bill nasadil p\u0159em\u00fd\u0161liv\u00fd obli\u010dej, jak p\u0159edst\u00edral, \u017ee to zva\u017euje, nakr\u010dil p\u0159itom nos, jako by uc\u00edtil n\u011bco legra\u010dn\u00edho. Bylo to naprosto rozko\u0161n\u00e9 a Toma to rozesm\u00e1lo.<\/div>\n
„No tak, slun\u00ed\u010dko, slibuju, \u017ee to bude st\u00e1t za to,“ nal\u00e9hal na n\u011bj Tom \u0161k\u00e1dliv\u011b.<\/div>\n
Bill se d\u00e1l neudr\u017eel a rozesm\u00e1l se, byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 nad\u0161en\u00fd. „Fajn, p\u016fjdu.“<\/div>\n
„No to si pi\u0161, \u017ee p\u016fjde\u0161,“ zvolal Tom s \u00fasm\u011bvem od ucha k uchu. \u00dasp\u011bch! „A vezmi si na sebe n\u011bco praktick\u00e9ho.“ Odml\u010del se, kdy\u017e uvid\u011bl Bill\u016fv zmaten\u00fd v\u00fdraz, a znovu to zv\u00e1\u017eil. „Pokud n\u011bco takov\u00e9ho m\u00e1\u0161\u2026?“<\/div>\n
„Vtipn\u00e9,“ konstatoval Bill, vstal z gau\u010de a loudal se do lo\u017enice.<\/div>\n
\n

Znovu se objevil o deset minut pozd\u011bji a Tomovi klesla \u010delist a\u017e na podlahu. Nikdy si nepomyslel, \u017ee by mohl spat\u0159it Billa v n\u011b\u010dem takov\u00e9m! Star\u0161\u00ed mu\u017e m\u011bl na sob\u011b voln\u00e9 d\u017e\u00edny, obno\u0161en\u00e9 tenisky, star\u00e9 tri\u010dko n\u011bjak\u00e9 kapely a tlustou, teplou mikinu. Vypadalo to dob\u0159e. No, koneckonc\u016f, byl to Bill, a ten v\u017edy vypadal dob\u0159e – bylo to jen velmi, velmi odli\u0161n\u00e9.<\/p><\/div>\n

„Wow, te\u010f vypad\u00e1\u0161 skoro jako jeden z n\u00e1s,“ \u0159ekl Tom a v koutku \u00fast mu pohr\u00e1val \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Jeden z v\u00e1s?“ Zeptal se Bill s hlavou naklon\u011bnou na stranu.<\/div>\n
„Jo, v\u0161ak v\u00ed\u0161, n\u00e1s gangster\u016f.“<\/div>\n
Ani\u017e by si mohl pomoct, Bill se zhroutil v z\u00e1chvatu sm\u00edchu a pokra\u010doval, dokud mu po tv\u00e1\u0159\u00edch nest\u00e9kaly slzy a nep\u00edchalo jej v boku.<\/div>\n
Tom se na n\u011bj d\u00edval skepticky a p\u0159em\u00fd\u0161lel, co na tom bylo, sakra, tak vtipn\u00e9ho.<\/div>\n
Kdy\u017e kone\u010dn\u011b z\u00edskal schopnost popadnout dech a promluvit, Bill se zazubil. „Ty, m\u016fj dobr\u00fd \u010dlov\u011b\u010de, nikdy nebude\u0161 gangster. Omlouv\u00e1m se, j\u00e1 v\u00edm, \u017ee se opravdu t\u011b\u017ece sna\u017e\u00ed\u0161 jako jeden vypadat, ale prost\u011b to nefunguje.“<\/div>\n
Tak trochu ura\u017een\u00fd si Tom odfrkl. „To uvid\u00edme,“ \u0159ekl jednodu\u0161e, ne\u017e se ke druh\u00e9mu mu\u017ei oto\u010dil z\u00e1dy a zam\u00ed\u0159il ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

„Tak\u017ee kam p\u0159esn\u011b to jdeme?“ Zeptal se Bill znovu. Bylo to u\u017e po\u010dtvrt\u00e9 od chv\u00edle, kdy ode\u0161li z bytu a za\u010d\u00ednalo to b\u00fdt otravn\u00e9.<\/p><\/div>\n

Ne, \u017ee by Tom mohl b\u00fdt z Billa n\u011bkdy opravdu otr\u00e1ven\u00fd, to prost\u011b nebylo mo\u017en\u00e9, ale u\u017e t\u0159ikr\u00e1t mu \u0159ekl, \u017ee je to p\u0159ekvapen\u00ed, a byl z toho u\u017e trochu unaven\u00fd. „Uvid\u00ed\u0161,“ odpov\u011bd\u011bl a p\u0159\u00edsn\u00fdm pohledem zastavil Billovu dal\u0161\u00ed ot\u00e1zku.<\/div>\n
Bill zav\u0159el nap\u016fl otev\u0159en\u00e1 \u00fasta, povzdechl si a pod\u00edval se dol\u016f na koleje. Pro\u010d vlastn\u011b byli na vlakov\u00e9m n\u00e1dra\u017e\u00ed?<\/div>\n
Kdy\u017e vlak s n\u00e1pisem Spandau kone\u010dn\u011b zastavil a Tom jej zavlekl dovnit\u0159, byl d\u016fkladn\u011b zmaten\u00fd. Co bylo ve Spandau k vid\u011bn\u00ed, nebo sp\u00ed\u0161e, pro\u010d jet celou tu cestu kv\u016fli malov\u00e1n\u00ed? Ned\u00e1valo mu to smysl. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee druh\u00e9ho mu\u017ee st\u00e1le n\u00e1sledoval, ale jakmile se posadili, v\u011bnoval mu pohled, kter\u00fd jasn\u011b \u0159\u00edkal: \u00b4Jsi si jist\u00fd, \u017ee tohle je ten spr\u00e1vn\u00fd vlak?\u00b4.<\/div>\n
Tom se pouze tajn\u016fstk\u00e1\u0159sky usm\u00e1l.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
Vystoupili z vlaku v Heerstra\u00dfe a Bill u\u017e po b\u016fhv\u00edkolik\u00e1t\u00e9 za ten den p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli si je Tom naprosto jist\u00fd, kam m\u00e1 nam\u00ed\u0159eno. Ale druh\u00fd mu\u017e se zd\u00e1l b\u00fdt dost sebejist\u00fd, kdy\u017e Billa chytil za ruku a vedl jej. Pocit Tomovy ruky v jeho vlastn\u00ed mu v \u017ealudku rozv\u00ed\u0159il mot\u00fdly a Bill se za\u010dervenal, nesm\u00edrn\u011b \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee Tom jde p\u0159ed n\u00edm, tak\u017ee si toho nev\u0161iml.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b, Grunewald?“ zeptal se po chv\u00edli. Co bylo tak zvl\u00e1\u0161tn\u00edho na tomhle m\u00edst\u011b? \u0160li u\u017e p\u0159ibli\u017en\u011b deset minut, mimo centrum m\u011bsta, pokud se to tak dalo naz\u00fdvat, a bl\u00ed\u017eili se k zelen\u011bj\u0161\u00ed oblasti. Zrovna kdy\u017e skon\u010dily domy a nam\u00edsto nich se za\u010daly objevovat stromy, Tom se\u0161el z hlavn\u00ed silnice na pra\u0161nou cestu.<\/div>\n
„Ano, v\u00e1\u017en\u011b.“ Tom se usm\u00edval, ale Bill to nemohl vid\u011bt, jeliko\u017e st\u00e1le kr\u00e1\u010del za n\u00edm, zat\u00edmco se jej pevn\u011b dr\u017eel za ruku.<\/div>\n
„No to si ze m\u011b, kurva, d\u011bl\u00e1\u0161 srandu,“ prohl\u00e1sil n\u00e1hle Bill a zastavil se. A, jeliko\u017e dr\u017eel Tomovu ruku, tak n\u00e1sledn\u011b zastavil i jeho.<\/div>\n
„Co?“ Tom oto\u010dil hlavu a v\u011bnoval star\u0161\u00edmu mu\u017ei zmaten\u00fd pohled, ne\u017e pohl\u00e9dl zp\u00e1tky na strm\u00fd kopec p\u0159ed sebou, a pak se znovu obr\u00e1til k Billovi. Tohle nic nebylo! Nikdy by ne\u010dekal, \u017ee Bill bude tak fajnov\u00fd. Byl to jen mal\u00fd kopec, pomyslel si, a musel se dr\u017eet, aby se nahlas nerozesm\u00e1l. Bill u\u017e i tak vypadal dostate\u010dn\u011b siln\u011b znepokojen\u011b.<\/div>\n
„Ne, ned\u011bl\u00e1m, a te\u010f pohni t\u00edm sv\u00fdm mal\u00fdm, roztomil\u00fdm zadkem, nem\u00e1me na to cel\u00fd den!“ Ve skute\u010dnosti m\u011bli, ale o to ne\u0161lo.<\/div>\n
\n

Zu\u0159iv\u011b se \u010dervenaj\u00edc\u00ed nad Tomovou pozn\u00e1mkou o jeho zadku, Bill vykro\u010dil kolem n\u011bj a ujal se veden\u00ed, jen aby po n\u011bkolika vte\u0159in\u00e1ch t\u011b\u017ece oddechoval. S\u00e1m sebou zklaman\u00fd si Bill v duchu poznamenal, \u017ee by m\u011bl za\u010d\u00edt posilovat. Pokud nedok\u00e1zal vy\u0161plhat ani na tento mal\u00fd kopec, jak by mohl m\u00edt v\u00fddr\u017e na sex? Ta my\u0161lenka zes\u00edlila sv\u011btle r\u016f\u017eov\u00fd odst\u00edn jeho tv\u00e1\u0159\u00ed na ohniv\u011b karm\u00ednov\u00fd a tak zrychlil, aby to mohl sv\u00e9st na vy\u010derp\u00e1n\u00ed, kdyby si toho Tom v\u0161iml.<\/p><\/div>\n

Bill byl shrben\u00fd a lapal po dechu, kdy\u017e jej Tom dohnal. \u0160iroce se usm\u00edval a jen lehce oddechoval. Byl n\u00e1dhern\u00fd den a obloha jasn\u00e1; bylo to perfektn\u00ed po\u010das\u00ed pro tenhle v\u00fdlet a on v\u011bd\u011bl, \u017ee se to Billovi bude l\u00edbit. Hned, jakmile se vr\u00e1t\u00ed mezi \u017eiv\u00e9. Tom se zazubil nad tou my\u0161lenkou a nemohl zadr\u017eet sm\u00edch, kdy\u017e pohl\u00e9dl dol\u016f na bledou tv\u00e1\u0159 druh\u00e9ho mu\u017ee, pok\u0159ivenou z nepohodl\u00ed.<\/div>\n
Bill si prot\u00e1hl z\u00e1da a kone\u010dn\u011b nechal sv\u00e9 o\u010di prozkoumat okol\u00ed. St\u00e1li na vrcholu kopce, kter\u00fd byl t\u00e9m\u011b\u0159 ploch\u00fd, a jeho o\u010di klouzaly kolem. Po lev\u00e9 stran\u011b mohl vid\u011bt panorama Berl\u00edna, p\u0159ed sebou dal\u0161\u00ed kopec s podivn\u011b vypadaj\u00edc\u00ed budovou, po prav\u00e9 stran\u011b les, kam a\u017e oko dohl\u00e9dlo, a za sebou m\u00edsto, ze kter\u00e9ho vy\u0161li. Byl to \u00fachvatn\u00fd pohled a Billovi se rozz\u00e1\u0159il obli\u010dej a rty se mu rozt\u00e1hly do \u00fasm\u011bvu, zat\u00edmco mu jemn\u00fd v\u00edtr roztancoval vlasy.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Tome, tohle je\u2026“ za\u010dal a obr\u00e1til se ke druh\u00e9mu mu\u017ei st\u00e1le stoj\u00edc\u00edmu p\u00e1r krok\u016f za n\u00edm s v\u011bdouc\u00edm \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i. Bill to nikdy nedo\u0159ekl, jak rychle p\u0159ekonal vzd\u00e1lenost mezi nimi, objal Toma kolem krku a tvrd\u011b jej pol\u00edbil. T\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b se zase odt\u00e1hl, k Tomovu velk\u00e9mu zklam\u00e1n\u00ed, a z\u00edral do t\u011bch hlubok\u00fdch, hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00e9 tolik miloval. „M\u011bl jsi pravdu, opravdu to st\u00e1lo za to. D\u011bkuju, \u017ee jsi mi to uk\u00e1zal.“<\/div>\n
„Kdo \u0159\u00edkal, \u017ee tohle je ono?“ Zeptal se Tom na opl\u00e1tku a Billovi p\u0159ekvapen\u011b vyst\u0159elilo obo\u010d\u00ed vzh\u016fru.<\/div>\n
„Tohle nen\u00ed ono?“ Bill si t\u00edm byl tak jist\u00fd a Tomova ot\u00e1zka jej zm\u00e1tla.<\/div>\n
Tom jej n\u00e1hle uchopil za ramena, oto\u010dil ho kolem dokola a b\u011bhem toho procesu si jej p\u0159it\u00e1hl ke sv\u00e9mu t\u011blu. Jednu ruku nechal proklouznout kolem Billova pasu a p\u0159it\u00e1hl si jej tak bl\u00edzko, jak jen to \u0161lo, a pot\u00e9 zvedl druhou, aby uk\u00e1zal dop\u0159edu. „Ne, tohle<\/em> je ono.“<\/div>\n
Lehce su\u017eovan\u00fd pocitem Tomova pevn\u00e9ho t\u011bla p\u0159itisknut\u00e9ho ke sv\u00e9mu, nemluv\u011b o zp\u016fsobu, jak\u00fdm na to reagoval, Bill zjistil, \u017ee m\u00e1 probl\u00e9my se soust\u0159edit na to, co mu Tom ukazoval. Nejv\u00edce ze v\u0161eho se cht\u011bl prost\u011b oto\u010dit a vyl\u00edbat z n\u011bj \u017eivot, nebo mo\u017en\u00e1 jen zatla\u010dit zadkem proti Tomovu rozkroku. Jo, to by ur\u010dit\u011b fungovalo, pomyslel si lstiv\u011b.<\/div>\n
Nakonec zvedl hlavu k objektu na konci Tomova ukazov\u00e1\u010dku a poklesla mu \u010delist. Tohle bylo ono? Vtipn\u011b vypadaj\u00edc\u00ed budova byla d\u016fvodem, pro\u010d jej Tom t\u00e1hl celou tu cestu a\u017e sem? Kv\u016fli tomuhle<\/em> \u0161plhal na ten zatracen\u00fd kopec? Bill se zamra\u010dil a pomyslel si, \u017ee byl v\u00edce nad\u0161en\u00fd z v\u00fdhledu; byl opravdu \u00fa\u017easn\u00fd. Nebo to teplo vyza\u0159uj\u00edc\u00ed z Tomova t\u011bla, zp\u016fsobuj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edjemn\u00e9 chv\u011bn\u00ed po Billov\u011b p\u00e1te\u0159i. Za tohle<\/em> ten v\u00fdlet opravdu st\u00e1l.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Dal\u0161\u00ed kopec a Bill op\u011bt t\u011b\u017ece oddechoval. Bylo to del\u0161\u00ed stoup\u00e1n\u00ed a p\u0159es opravdu nep\u0159\u00e1telsk\u00fd ter\u00e9n, proto\u017ee Tom trval na tom, aby \u0161li po zarostl\u00e9 stezce, nam\u00edsto asfaltov\u00e9 silnice.<\/p><\/div>\n

„Hej, poj\u010f se pod\u00edvat na tohle,“ zvolal najednou Tom a Bill natahoval krk, aby vid\u011bl, kde hned za zat\u00e1\u010dkou stoj\u00ed.<\/div>\n
\u0160li pod\u00e9l plotu obklopuj\u00edc\u00edho podivnou budovu a pouh\u00e1 skute\u010dnost, \u017ee to byl dvojit\u00fd plot s ostnat\u00fdm dr\u00e1tem na vrcholu, Billa nutila si myslet, \u017ee by m\u011bl pravd\u011bpodobn\u011b zam\u00ed\u0159it dom\u016f m\u00edsto toho, aby d\u00e1l n\u00e1sledoval tu dredatou hlavu. \u0158\u00edkal si o probl\u00e9my t\u00edm, \u017ee z\u016fstane, ale jeho nohy jej d\u00e1l vedly sm\u011brem k Tomovi, zat\u00edmco byl z\u00e1dy k m\u011bstu skr\u00fdvaj\u00edc\u00edmu se kdesi daleko, daleko za n\u00edm.<\/div>\n
„Co je?“ Zeptal se a ani se neobt\u011b\u017eoval rozhl\u00e9dnout, aby na to p\u0159i\u0161el s\u00e1m.<\/div>\n
„Tohle,“ odpov\u011bd\u011bl Tom vesele a uk\u00e1zal skrz n\u011bkolik strom\u016f. Bill naklonil hlavu na stranu a z\u00edral do zelen\u011b, zat\u00edmco se zastavil hned vedle Toma.<\/div>\n
„To je\u2026“ za\u010dal, a pak n\u00e1hle jeho o\u010di na\u0161ly to, co pravd\u011bpodobn\u011b m\u011bly. „Lavi\u010dka?“ Byla to ta nejpodivn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc, pomyslel si, jak se mu na rtech rozt\u00e1hl mal\u00fd \u00fasm\u011bv. Skryt\u00e1 mezi stromy a porostl\u00e1 rostlinami, tam byla lavi\u010dka. V \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b na n\u00ed nyn\u00ed nemohlo b\u00fdt bezpe\u010dn\u00e9 sed\u011bt, ale Bill si to snadno dok\u00e1zal p\u0159edstavit jako ide\u00e1ln\u00ed m\u00edsto, kam vz\u00edt milovanou osobu pro tich\u00fd okam\u017eik na ni\u010d\u00edm neru\u0161en\u00e9m m\u00edst\u011b. Zaplavila jej vlna smutku, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee u\u017e se to nikdy znovu nestane, ne tak, jak si byl jist\u00fd, \u017ee se to stalo u\u017e tolikr\u00e1t p\u0159edt\u00edm. To m\u00edsto bylo zapomenuto a ponech\u00e1no sv\u00e9mu osudu.<\/div>\n
\n

„Kr\u00e1sn\u00e9, \u017ee?“ Zeptal se Tom ti\u0161e a jemn\u011b uchopil Billovu ruku, aby ji lehce stiskl.<\/p><\/div>\n

„Ano,“ za\u0161eptal na opl\u00e1tku a oto\u010dil se k Tomovi se smutn\u00fdm \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
Tom jej lehce zatahal a d\u00e1l je vedl po cest\u011b. V Billov\u011b mysli prodl\u00e9val obraz dvou lid\u00ed sed\u00edc\u00edch u sebe bl\u00edzko na lavi\u010dce, jak si pro sebe kradou polibky v soukrom\u00ed strom\u016f, byl to obraz tak \u017eiv\u00fd, \u017ee se jeho \u00fasm\u011bv brzy p\u0159em\u011bnil ze smutn\u00e9ho na bla\u017een\u00fd.<\/div>\n
„Tudy,“ \u0159ekl Tom a uk\u00e1zal na zam\u010denou br\u00e1nu.<\/div>\n
„No to si ze m\u011b zatracen\u011b d\u011bl\u00e1\u0161 srandu,“ odpov\u011bd\u011bl Bill a zk\u0159\u00ed\u017eil si ruce na prsou. „Tomuhle,“ \u0159ekl autoritativn\u011b, „se \u0159\u00edk\u00e1 vloup\u00e1n\u00ed.“<\/div>\n
„Jako by m\u011b to snad n\u011bkdy d\u0159\u00edve zastavilo.“ Tom hodil batoh p\u0159es plot a pot\u00e9 se nadzvedl dost vysoko na to, aby prolezl mezi dv\u011bma kovov\u00fdmi ty\u010demi v br\u00e1n\u011b, kter\u00e9 od sebe byly m\u00edrn\u011b odklon\u011bny p\u0159edchoz\u00edmi n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky.<\/div>\n
P\u0159ist\u00e1l na zemi na druh\u00e9 stran\u011b a oto\u010dil se, aby se pod\u00edval na Billa. „Jde\u0161 nebo co?“ Byla to v\u00fdzva a on doufal, \u017ee to Bill vyc\u00edtil. Pokud by ne\u0161el dovnit\u0159, cel\u00fd v\u00fdlet by p\u0159i\u0161el nazmar.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm\u2026“ za\u010dal Bill nejist\u011b.<\/div>\n
Tom jen pokr\u010dil rameny, jednodu\u0161e se k n\u011bmu oto\u010dil z\u00e1dy a ud\u011blal n\u011bkolik krok\u016f d\u00e1l po cest\u011b.<\/div>\n
S obavami, \u017ee jej tam Tom nech\u00e1, Bill u\u010dinil bleskov\u00e9 rozhodnut\u00ed. „Po\u010dkej na m\u011b!“ Zavolal a n\u00e1sledoval Tomova p\u0159\u00edkladu, kdy\u017e se nadzvedl a proklouzl br\u00e1nou.<\/div>\n
\n

Bill nebyl jedn\u00edm z t\u011bch, kdo poru\u0161ovali z\u00e1kon, alespo\u0148 ne \u00famysln\u011b, a v\u011bdom\u00ed, \u017ee to pr\u00e1v\u011b ud\u011blal, zp\u016fsobilo, \u017ee se mu zkroutil \u017ealudek. Ale brzy jeho t\u011blem projel adrenalin a odehnal v\u0161echen zdrav\u00fd rozum, kdy\u017e p\u0159isko\u010dil k Tomovi, popadl nata\u017eenou ruku, kter\u00e1 mu byla nab\u00eddnuta, a cel\u00fdm sv\u00fdm srdcem mu oplatil jeho \u0161irok\u00fd \u00fasm\u011bv. Okay, tak mo\u017en\u00e1 to nebyl ten nejv\u011bt\u0161\u00ed a nejhor\u0161\u00ed zlo\u010din, kter\u00fd mohl sp\u00e1chat, ale byl prvn\u00ed, kter\u00fd kdy sp\u00e1chal v\u011bdom\u011b, a to sta\u010dilo k tomu, aby se Bill c\u00edtil jako delikvent. Bylo to docela povzn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed.<\/p><\/div>\n

Se sm\u00edchem nad jeho d\u011btinsk\u00fdm chov\u00e1n\u00edm Tom zavrt\u011bl hlavou a spole\u010dn\u011b zam\u00ed\u0159ili nahoru po cest\u011b, zat\u00edmco m\u00edjeli jednu pr\u00e1zdnou budovu za druhou. L\u00edbilo se mu vid\u011bt Billa takhle, tak mimo sv\u00e9 b\u011b\u017en\u00e9 prost\u0159ed\u00ed, ale st\u00e1le si u\u017e\u00edvaj\u00edc\u00edho s\u00e1m sebe.<\/div>\n
„Tak\u017ee co p\u0159esn\u011b je tohle za m\u00edsto?“ Zeptal se Bill, podv\u011bdom\u011b levituj\u00edc\u00ed sm\u011brem k Tomovi. Slunce sv\u00edtilo, obloha byla modr\u00e1 a nikdo jin\u00fd kolem nebyl. P\u0159esto m\u011bl pocit, jako by byl sledov\u00e1n. Zd\u00e1lo se, jako by na n\u011bj ty pr\u00e1zdn\u00e9 budovy z\u00edraly, zkoumaly ho, soudily. Nebyl v\u00edtan\u00fd; c\u00edtil to v kostech.<\/div>\n
„Teufelberg. B\u00fdvala to odposlouch\u00e1vac\u00ed stanice pro Z\u00e1pad, v\u0161ak v\u00ed\u0161, b\u011bhem studen\u00e9 v\u00e1lky,“ vysv\u011btlil Tom a v\u011bnoval star\u0161\u00edmu mu\u017ei \u00fasm\u011bv. „Je to u\u017e l\u00e9ta pr\u00e1zdn\u00e9 a ne\u017e ode\u0161li, tak to docela vypr\u00e1zdnili. Vlastn\u011b vzali \u00fapln\u011b v\u0161echno.“<\/div>\n
Co t\u00edm myslel? Budovy tam st\u00e1le byly, tak\u017ee o\u010dividn\u011b nebylo odstran\u011bno v\u0161echno, nebo ano? Bill se zamra\u010dil a rozhl\u00e9dl se kolem. Rozbit\u00e1 okna, dve\u0159e vis\u00edc\u00ed na pantech, st\u0159echy padaj\u00edc\u00ed na zem spolu se st\u011bnami, byly v\u0161ude kolem. Nicm\u00e9n\u011b, st\u00e1le tam byly.<\/div>\n
„Tudy.“ Tom jej n\u00e1hle zat\u00e1hl za pa\u017ei a vytrhl tak Billa z jeho sn\u011bn\u00ed.<\/div>\n
\n

M\u00ed\u0159ili na venkovn\u00ed schodi\u0161t\u011b a Bill si musel kl\u00e1st ot\u00e1zku, jestli je to bezpe\u010dn\u00e9, nebo ne. Zd\u00e1lo se, \u017ee se tohle m\u00edsto po kousk\u00e1ch rozpad\u00e1 a on si nebyl jist\u00fd, jestli je p\u0159ipraven riskovat sv\u016fj \u017eivot jen proto, aby vid\u011bl, co mu Tom cht\u011bl uk\u00e1zat. P\u0159esto druh\u00e9ho mu\u017ee v tichosti n\u00e1sledoval a ani jednou ve sv\u00fdch kroc\u00edch nezav\u00e1hal. Pokud mu Tom cht\u011bl n\u011bco uk\u00e1zat, Bill to cht\u011bl vid\u011bt.<\/p><\/div>\n

Robustn\u00ed betonov\u00e9 schodi\u0161t\u011b se v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nechystalo pod n\u00edm povolit, ale Bill po n\u011bm i p\u0159esto opatrn\u011b na\u0161lapoval.<\/div>\n
„Opatrn\u011b,“ varoval ho Tom a odhrnul n\u011bjak\u00e9 kovov\u00e9 zbytky z Billovy cesty, kdy\u017e pootev\u0159en\u00fdmi dve\u0159mi vstoupili do samotn\u00e9 budovy. Se zasy\u010den\u00edm st\u00e1hl ruku zp\u011bt, jakmile Bill vstoupil za n\u00edm, a rychle si str\u010dil prst do \u00fast, aby sl\u00edzal krev unikaj\u00edc\u00ed z jeho ruky. Se zanad\u00e1v\u00e1n\u00edm Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee jeho pokus b\u00fdt slu\u0161n\u00fd selhal, kdy\u017e mu Bill v\u011bnoval ustaran\u00fd pohled a rukou se nat\u00e1hl pro tu jeho. „To nic nen\u00ed, ten okraj byl jen trochu ost\u0159ej\u0161\u00ed, ne\u017e jsem \u010dekal. Neboj se, b\u011bhem p\u00e1r vte\u0159in to p\u0159estane krv\u00e1cet, nen\u00ed to hlubok\u00e9.“ Bill se zamra\u010dil a nechal to b\u00fdt, jakmile jej Tom postr\u010dil d\u00e1l do m\u00edstnosti.<\/div>\n
\n

Teprve pot\u00e9 si Bill v\u0161iml sv\u00e9ho okol\u00ed. Se zalap\u00e1n\u00edm po dechu se p\u0159esunul d\u00e1l do m\u00edstnosti, s o\u010dima \u0161iroce doko\u0159\u00e1n. „Te\u010f u\u017e to ch\u00e1pu,“ \u0159ekl po chv\u00edli. „Oni skute\u010dn\u011b vzali v\u0161echno.“ S \u00fasm\u011bvem se obr\u00e1til k Tomovi a mlad\u0161\u00ed mu\u017e se pokusil o \u00fasm\u011bv i p\u0159es to, \u017ee m\u011bl plnou pusu. Ten pohled byl p\u0159\u00edli\u0161 legra\u010dn\u00ed a Bill se zachichotal. Byl to rozhodn\u011b ten nejroztomilej\u0161\u00ed zvuk, jak\u00fd Tom kdy sly\u0161el.<\/p><\/div>\n

„Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee ty st\u011bny jsou cel\u00e9 pry\u010d.“ Bill natahoval krk, aby pohl\u00e9dl p\u0159es okraj plo\u0161iny, na kter\u00e9 st\u00e1li. Byla to docela dlouh\u00e1 cesta dol\u016f, tak\u017ee se neodv\u00e1\u017eil j\u00edt \u00fapln\u011b na kraj, ale \u0161el tak bl\u00edzko, jak jen mohl, zat\u00edmco se c\u00edtil st\u00e1le bezpe\u010dn\u011b.<\/div>\n
„Je to docela cool, \u017ee?“ \u0158ekl Tom s \u00fasm\u011bvem a nat\u00e1hl se, aby uchopil Billovu ruku. Opravdu necht\u011bl, aby spadl a zabil se; na to ho za\u010d\u00ednal m\u00edt a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 r\u00e1d.<\/div>\n
„Jo,“ vydechl Bill. „Jen to prost\u011b nech\u00e1pu. Pro\u010d by odstra\u0148ovali zdi?“<\/div>\n
Tom jednodu\u0161e pokr\u010dil rameny, a\u010dkoliv to Bill nemohl vid\u011bt, jak se d\u00edval p\u0159es okraj a sna\u017eil se p\u0159ij\u00edt s alespo\u0148 jedn\u00edm rozumn\u00fdm vysv\u011btlen\u00edm, pro\u010d by n\u011bkdo odstra\u0148oval st\u011bny budovy, ale nechal by tam celou konstrukci, podlahy a pil\u00ed\u0159e. Podle jeho n\u00e1zoru to bylo prost\u011b hloup\u00e9.<\/div>\n
\n

„Kdo bude prvn\u00ed na st\u0159e\u0161e,“ \u0159ekl Tom n\u00e1hle a Bill l\u00edn\u011b oto\u010dil hlavou a d\u00edval se na n\u011bj zmaten\u011b.<\/p><\/div>\n

„Co\u017ee?“<\/div>\n
Tom se bez odpov\u011bdi oto\u010dil a rozb\u011bhl se k vnit\u0159n\u00edmu schodi\u0161ti, k \u010dern\u00e9 d\u00ed\u0159e uprost\u0159ed budovy.<\/div>\n
Bill jej se zachv\u011bn\u00edm n\u00e1sledoval, \u0161el rychle, necht\u011bl z\u016fstat pozadu.<\/div>\n
Ve chv\u00edli, kdy se dostali na st\u0159echu, se Billovi t\u0159\u00e1sly ruce. Schodi\u0161t\u011b bylo \u00fazk\u00e9 a nebylo tam \u017e\u00e1dn\u00e9 sv\u011btlo krom\u011b toho, kter\u00e9 tam probleskovalo skrz dve\u0159e na ka\u017ed\u00e9m pat\u0159e. Tom na n\u011bj \u010dekal s velk\u00fdm \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i, z\u0159ejm\u011b na n\u011bco py\u0161n\u00fd, a ten pouh\u00fd pohled na tv\u00e1\u0159 mlad\u0161\u00edho mu\u017ee uklidnil Billovy nervy l\u00e9pe ne\u017e cokoliv jin\u00e9ho. Tom na n\u011bj m\u011bl ten efekt a Bill brzy zjistil, \u017ee mu to nevad\u00ed. Popravd\u011b \u0159e\u010deno, l\u00edbilo se mu b\u00fdt schopn\u00fd se tak kompletn\u011b uvolnit v n\u011b\u010d\u00ed p\u0159\u00edtomnosti.<\/div>\n
„Tak co si mysl\u00ed\u0161?“ Zeptal se Tom s obavami, kdy\u017e jednou rukou pohodil k impozantn\u00edmu v\u00fdhledu za n\u00edm.<\/div>\n
Bill l\u00edtostiv\u011b odtrhl pohled od kr\u00e1sy Tomova obli\u010deje a na tv\u00e1\u0159i se mu rychle roz\u0161\u00ed\u0159il \u0161irok\u00fd \u00fasm\u011bv, kdy\u017e vst\u0159ebal v\u0161e, co jeho o\u010di spat\u0159ily. Postoupil dop\u0159edu, pro\u0161el kolem Toma a vydal se k nejvzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00edmu rohu na st\u0159e\u0161e.<\/div>\n
P\u0159ed n\u00edm byl n\u00e1dhern\u00fd v\u00fdhled na cel\u00e9 m\u011bsto Berl\u00edn. Mohl vid\u011bt n\u011bkde v d\u00e1li televizn\u00ed v\u011b\u017e na Alexanderplatzu a to jej p\u0159inutilo se usm\u00e1t. P\u0159esto\u017ee v tom m\u011bst\u011b bydlel v\u011bt\u0161inu sv\u00e9ho \u017eivota, nikdy p\u0159edt\u00edm ho takhle nevid\u011bl.<\/div>\n
Byl to perfektn\u00ed den, obloha byla jasn\u00e1 a modr\u00e1, m\u011bsto se t\u00e1hlo, kam a\u017e jeho oko dohl\u00e9dlo, a Tomova brada byla jemn\u011b polo\u017een\u00e1 na jeho rameni. „D\u011bkuju, \u017ees m\u011b sem vzal,“ za\u0161eptal Bill sladce, jeho ruka na\u0161la Tomovu a lehce ji stiskla.<\/div>\n
„D\u011bkuju, \u017ee jsi p\u0159i\u0161el,“ vydechl Tom a na opl\u00e1tku Billa jemn\u011b pol\u00edbil na krk, ne\u017e dodal tich\u00e9 \u00b4d\u011bkuju\u00b4 komukoliv, kdo mu Billa seslal.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
\n

„Tak\u017ee, prost\u011b jen budu sprejovat?“ Zeptal se Bill a nejist\u011b k Tomovi vzhl\u00e9dl.<\/p><\/div>\n

„Ano. Opravdu to nen\u00ed tak t\u011b\u017ek\u00e9, v\u00ed\u0161. Prost\u011b jen zatla\u010d\u00ed\u0161 na vr\u0161ek.“<\/div>\n
Tom si z n\u011bj d\u011blal legraci a Bill to v\u011bd\u011bl, ale prost\u011b se nedok\u00e1zal p\u0159inutit, aby byl na\u0161tvan\u00fd. „Takhle?“ Zeptal se znovu a opatrn\u011b zatla\u010dil na horn\u00ed \u010d\u00e1st spreje, jen aby p\u0159ekvapen\u011b posko\u010dil, kdy\u017e plechovka vydala s\u00edpav\u00fd zvuk, vyprskla z n\u00ed barva a obarvila ze\u010f. „Ehm\u2026“ Nem\u011bl pon\u011bt\u00ed, co to d\u011bl\u00e1, a Tom sm\u011bj\u00edc\u00ed se n\u011bkde v pozad\u00ed tomu opravdu moc nepom\u00e1hal. Znovu zatla\u010dil na vrchol a znovu posko\u010dil p\u0159i zvuku spreje a l\u00e9taj\u00edc\u00ed barvy.<\/div>\n
Tom se mohl p\u0159etrhnout sm\u00edchy nad Billovou roztomilou reakc\u00ed a m\u011bl p\u0159itom probl\u00e9my s dechem.<\/div>\n
Bill dupl nohou jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b a oto\u010dil se, s p\u0159edst\u00edran\u00fdm rozzloben\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i. „P\u0159esta\u0148 se sm\u00e1t, sakra! Nen\u00ed to tak<\/em> vtipn\u00e9.“<\/div>\n
Tom si osu\u0161il slzy a pod\u00edval se na n\u011bj, jen aby propadl dal\u0161\u00edmu z\u00e1chvatu sm\u00edchu, kdy\u017e uvid\u011bl, jak star\u0161\u00ed mu\u017e trucovit\u011b \u0161pulil rty, v\u00e1\u017en\u011b \u0161pulil rty, a vypadal tak jako v\u011brn\u00fd obraz t\u0159\u00edlet\u00e9ho d\u00edt\u011bte, kter\u00e9mu nebylo spln\u011bno jeho nere\u00e1ln\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Ano, to je,“ \u0159ekl, kdy\u017e nad sebou kone\u010dn\u011b z\u00edskal dostatek kontroly, aby mohl odpov\u011bd\u011bt. „Nen\u00ed to nebezpe\u010dn\u00e9, v\u00ed\u0161. Ta plechovka ti neubl\u00ed\u017e\u00ed.“<\/div>\n
Bill nakr\u010dil nos, oto\u010dil se k Tomovi z\u00e1dy a zamra\u010dil se na st\u011bnu p\u0159ed sebou. „J\u00e1 v\u00edm.“<\/div>\n
\n

Ztracen v koncentraci byl Tom ve sv\u00e9m vlastn\u00edm sv\u011bt\u011b, zat\u00edmco energicky maloval na prot\u011bj\u0161\u00ed st\u011bnu. Pouze l\u00e1kav\u00fd zvuk Billova sm\u00edchu jej vr\u00e1til do reality. „Co?“ Zeptal se je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se oto\u010dil, ale rychle zav\u0159el pusu, kdy\u017e spat\u0159il, na co se Bill d\u00edv\u00e1. Na vte\u0159inu ml\u010del, mo\u017en\u00e1 dokonce i na dv\u011b, ne\u017e se nahlas rozesm\u00e1l a zachytil Billovy o\u010di z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed ve slune\u010dn\u00edm sv\u011btle.<\/p><\/div>\n

„To je v\u00e1\u017en\u011b uboh\u00e9, \u010dlov\u011b\u010de,“ \u0159ekl Tom a rezignovan\u011b vydechl.<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl, zat\u00edmco si pozorn\u011b prohl\u00ed\u017eel sv\u016fj \u00b4obraz\u00b4 a nemohl ud\u011blat nic jin\u00e9ho, ne\u017e souhlasit.<\/div>\n
„Chci \u0159\u00edct, tos nemohl p\u0159ij\u00edt s ni\u010d\u00edm lep\u0161\u00edm, ne\u017e je tohle?“<\/div>\n
Bill pomalu zavrt\u011bl hlavou a v kapitulaci vyhodil ob\u011bma rukama do vzduchu. „Co na to m\u00e1m \u0159\u00edct? J\u00e1 obrazy prod\u00e1v\u00e1m, je tady dobr\u00fd d\u016fvod, pro\u010d je s\u00e1m ned\u011bl\u00e1m.“<\/div>\n
Tom si odfrkl a pak souhlasil. „A my v\u0161ichni jsme za to vd\u011b\u010dn\u00ed.“<\/div>\n
Bill se oto\u010dil z\u00e1dy ke sv\u00e9mu vlastn\u00edmu selh\u00e1n\u00ed p\u0159i pokusu b\u00fdt kreativn\u00ed, p\u0159ipl\u00ed\u017eil se bl\u00ed\u017e k Tomovi a sna\u017eil se nahl\u00e9dnout kolem n\u011bj, aby p\u0159i\u0161el na to, co vytvo\u0159il. „Tak\u017ee s \u010d\u00edm jsi skon\u010dil ty?“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Ve skute\u010dnosti to v\u016fbec nebyl obraz, ale psan\u00fd text. Bill si ho p\u0159e\u010detl a pot\u00e9 si ho p\u0159e\u010detl znovu, ne\u017e sv\u016fj pohled p\u0159esunul na Toma. Ten se lehce \u010dervenal, up\u0159en\u011b z\u00edral na sv\u00e9 nohy a roztr\u017eit\u011b kopal do \u0161p\u00edny na zemi, jak byl p\u0159\u00edli\u0161 nerv\u00f3zn\u00ed, aby se pod\u00edval Billovi do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
P\u0159i zp\u011btn\u00e9m pohledu na graffiti Bill nedok\u00e1zal zastavit \u00fasm\u011bv \u0161\u00ed\u0159\u00edc\u00ed se mu po tv\u00e1\u0159i, ani teplo proch\u00e1zej\u00edc\u00ed jeho t\u011blem, jen aby se usadilo n\u011bkde hluboko uvnit\u0159 jeho hrudi. Bylo to sladk\u00e9, d\u011btinsk\u00e9 i h\u0159ejiv\u00e9 najednou.<\/div>\n
Bill p\u0159istoupil k mlad\u0161\u00edmu mu\u017ei, vzal jeho obli\u010dej do dlan\u00ed a p\u0159inutil Tomovy o\u010di, aby se setkaly s jeho vlastn\u00edmi.<\/div>\n
V p\u00e1tr\u00e1n\u00ed po odpov\u011bdi, se Tomovy o\u010di p\u0159esouvaly z jednoho o\u0159\u00ed\u0161kov\u011b zbarven\u00e9ho oka na druh\u00e9, a pomalu zachyt\u00e1valy to, co mu Bill \u0159\u00edkal beze slov.<\/div>\n
Uzav\u00edraje vzd\u00e1lenost mezi nimi, Bill Toma jemn\u011b pol\u00edbil, jeho rty p\u0159ejely p\u0159es Tomovy, jak za\u0161eptal to, co nebylo t\u0159eba \u0159\u00edkat. „To bych byl moc r\u00e1d.“<\/div>\n
Tom se se \u0161irok\u00fdm \u00fasm\u011bvem nat\u00e1hl a zabo\u0159il ruce do Billova tri\u010dka, jen aby si jej k sob\u011b energicky p\u0159it\u00e1hl a hladov\u011b jej pol\u00edbil.<\/div>\n
\n

Bill se mu zcela odevzdal a jednodu\u0161e n\u00e1sledoval Tomovo veden\u00ed, kdy\u017e mlad\u0161\u00ed mu\u017e zcela p\u0159evzal kontrolu nad situac\u00ed, v\u00e1\u0161niv\u011b jej l\u00edbal a jeho ruce putovaly po t\u011ble star\u0161\u00edho mu\u017ee a p\u0159it\u00e1hly si jej bl\u00ed\u017e, pot\u0159eboval ho c\u00edtit tak bl\u00edzko, jak jen to bylo mo\u017en\u00e9.<\/p><\/div>\n

Chtiv\u00e9 ruce se natahovaly zoufale po jak\u00e9mkoliv kousku k\u016f\u017ee, na kter\u00fd jen mohly dos\u00e1hnout, zat\u00edmco Tom se vzd\u00e1lil od Billov\u00fdch rt\u016f, jen aby m\u00edsto toho napadl jeho krk, kde jej jemn\u011b l\u00edbal a kousal. Jak Tom zam\u00ed\u0159il dol\u016f na kl\u00ed\u010dn\u00ed kost, Bill zaklonil hlavu a vystavil tolik ze sv\u00e9ho krku, kolik jen \u0161lo. Miloval pocit Tomova dechu, rt\u016f a zub\u016f na sv\u00e9 citliv\u00e9 poko\u017ece.<\/div>\n
Po dosa\u017een\u00ed kl\u00ed\u010dn\u00ed kosti ji Tom opatrn\u011b ol\u00edzl, jen aby Billa ochutnal, nad \u010d\u00edm\u017e star\u0161\u00ed mu\u017e p\u0159ekvapen\u011b zalapal po dechu. Ruce pomalu p\u0159esunul n\u00ed\u017e, opustil spodn\u00ed \u010d\u00e1st jeho zad, jen aby jimi sklouzl na Bill\u016fv zadek a jemn\u011b ho stiskl.<\/div>\n
Billovi se zadrhl dech v hrdle a pomalu vypou\u0161t\u011bl vzduch v kr\u00e1tk\u00fdch, p\u0159er\u00fdvan\u00fdch stenech. Tom byl k n\u011bmu pevn\u011b p\u0159itisknut\u00fd, jeho t\u011blo bylo tak bl\u00edzko, \u017ee Tom mohl c\u00edtit ka\u017ed\u00fd jeho pohyb proti sv\u00e9mu vlastn\u00edmu t\u011blu.<\/div>\n
Se siln\u011bj\u0161\u00edm kousnut\u00edm do Billovy kl\u00ed\u010dn\u00ed kosti Tom p\u0159itiskl sv\u016fj rozkrok proti Billovu, za zadek si jej p\u0159it\u00e1hl k sob\u011b je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e a oba dva hlasit\u011b zast\u00e9nali, jak k sob\u011b jejich rostouc\u00ed erekce byly natisknuty a vrstvy oble\u010den\u00ed mezi nimi vytv\u00e1\u0159ely p\u0159\u00edjemn\u00e9 t\u0159en\u00ed.<\/div>\n
\n

Tom cht\u011bl v\u00edc, pot\u0159eboval v\u00edc, a tak s nimi zacouval, dokud Bill op\u011bt nest\u00e1l z\u00e1dy u zdi. Sv\u00fdmi rty se vr\u00e1til k Billov\u00fdm v\u00e1biv\u00fdm \u00fast\u016fm a jemn\u011b jej pol\u00edbil, jen aby jej Bill na opl\u00e1tku pol\u00edbil tvrd\u011b, jeho jazyk se tla\u010dil do Tomov\u00fdch \u00fast a \u00fato\u010dil na jeho vlastn\u00ed jazyk se zoufalstv\u00edm a silou.<\/p><\/div>\n

Tom p\u0159irazil boky proti Billov\u00fdm, a\u017e oba do polibku zast\u00e9nali a rychle ten pohyb zopakoval a m\u00edrn\u011b p\u0159itom zakrou\u017eil boky. Bill se zoufale sna\u017eil zatla\u010dit nazp\u011bt, ale byl pevn\u011b dr\u017een na m\u00edst\u011b Tomov\u00fdma siln\u00fdma rukama, kter\u00fdma mu prsty zar\u00fdval do bok\u016f t\u011bsn\u011b nad lemem d\u017e\u00edn.<\/div>\n
Tom zv\u00fd\u0161il rychlost, opakovan\u011b proti Billovi p\u0159ir\u00e1\u017eel a Bill se poka\u017ed\u00e9 prohnul v z\u00e1dech v beznad\u011bjn\u00e9 snaze vyj\u00edt Tomovi naproti. Jak se jejich orgasmus bl\u00ed\u017eil, Tom okusoval Bill\u016fv spodn\u00ed ret a Bill zabo\u0159il ruce do Tomov\u00fdch dred\u016f a p\u0159itahoval si jej k sob\u011b a\u017e nemo\u017en\u011b bl\u00edzko.<\/div>\n
Bl\u00edzko k uvoln\u011bn\u00ed, Tom zjistil, \u017ee mus\u00ed pustit Billovy boky, aby se zap\u0159el rukama o ze\u010f. Bill vydechl \u00falevou, kdy\u017e byl kone\u010dn\u011b voln\u00fd, aby mohl p\u0159ir\u00e1\u017eet nazp\u011bt. Oba se pohybovali v dokonale synchronizovan\u00e9m rytmu, p\u0159idan\u00e1 t\u0159ec\u00ed s\u00edla byla pro n\u011b oba a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 moc, aby to vydr\u017eeli d\u00e9le ne\u017e jen n\u011bkolik vte\u0159in.<\/div>\n
\n

Kdy\u017e oba vyvrcholili, Bill jen o p\u016fl \u00faderu srdce d\u0159\u00edve ne\u017e Tom, setkali se v divok\u00e9m polibku, polykali navz\u00e1jem sv\u00e1 st\u00e9n\u00e1n\u00ed a jejich nohy se pod nimi t\u0159\u00e1sly a hrozily, \u017ee povol\u00ed. Bill Toma sv\u00edral, jako by mu \u0161lo o \u017eivot, a Tom se zt\u011b\u017eka op\u00edral o ze\u010f pro oporu, s Billem mezi sv\u00fdm t\u011blem a st\u011bnou.<\/p><\/div>\n

T\u011b\u017ece si oddechovali do \u00fast a l\u00edn\u011b se l\u00edbali, ne\u017e se pomalu vzpamatovali z jejich vrcholu.<\/div>\n
Kdy\u017e se Tom kone\u010dn\u011b odlepil ode zdi a z\u00e1rove\u0148 i od Billa, zu\u0159iv\u011b se \u010dervenal. Nemohl si vzpomenout, kdy naposledy vyvrcholil jen z pouh\u00e9ho t\u0159en\u00ed, pokud v\u016fbec n\u011bkdy.<\/div>\n
Bill se zachichotal nad zjevn\u00fdmi rozpaky mlad\u0161\u00edho mu\u017ee a n\u00e1sledoval ho, jen aby si jej p\u0159it\u00e1hl pro dal\u0161\u00ed l\u00edn\u00fd polibek. „To bylo\u2026“ za\u0161eptal do Tomov\u00fdch \u00fast, ne\u017e se odt\u00e1hl, aby mu pohl\u00e9dl p\u0159\u00edmo do o\u010d\u00ed, do t\u011bch kr\u00e1sn\u00fdch, tmav\u011b hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00ed, „\u2026moc p\u011bkn\u00e9.“<\/div>\n
Tom se kousl do spodn\u00edho rtu a jemn\u011b se usm\u00e1l. „Jo,“ vydechl na opl\u00e1tku a o\u010di mu z\u00e1\u0159ily ve slune\u010dn\u00edm sv\u011btle. Definitivn\u011b p\u011bkn\u00e9.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee se to pr\u00e1v\u011b stalo.“ Tom sed\u011bl z\u00e1dy op\u0159en\u00fd o ze\u010f a zhluboka pot\u00e1hl z cigarety.<\/div>\n
Bill le\u017eel na zemi s hlavou v Tomov\u011b kl\u00edn\u011b. Pokud to Tomovi bylo nep\u0159\u00edjemn\u00e9, nic ne\u0159ekl, a jestli byl Bill trochu na rozpac\u00edch, \u017ee je tak bl\u00edzko u Tomova rozkroku, nedal to na sob\u011b zn\u00e1t. „Hmm\u2026“<\/div>\n
Tom vydechl a pohl\u00e9dl dol\u016f na tu \u010dernovlasou kr\u00e1su, setkal se s jeho o\u010dima a oba se usm\u00e1li.<\/div>\n
„Ahoj,“ \u0159ekl Tom po chv\u00edli ticha.<\/div>\n
„Ahoj,“ odpov\u011bd\u011bl Bill, m\u00edrn\u011b r\u016f\u017eov\u00fd n\u00e1dech zdobil jeho vysok\u00e9 l\u00edcn\u00ed kosti.<\/div>\n
Tom vzhl\u00e9dl a znovu si p\u0159e\u010detl sv\u00e9 graffiti, po tv\u00e1\u0159i se mu roz\u0161\u00ed\u0159il \u0161irok\u00fd \u00fasm\u011bv. \u010cetl to u\u017e minim\u00e1ln\u011b desetkr\u00e1t a st\u00e1le nemohl uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee Bill opravdu \u0159ekl ano. Ve skute\u010dnosti to byl jen d\u011btinsk\u00fd rozmar a on od toho opravdu nic neo\u010dek\u00e1val v domn\u011bn\u00ed, \u017ee se tomu jen zasm\u011bj\u00ed jako vtipu. Nikdy, ani za milion let, ne\u010dekal, \u017ee by to Bill vzal v\u00e1\u017en\u011b. Naklonil hlavu na stranu a znovu si ta slova p\u0159e\u010detl.<\/div>\n
„P\u0159e\u010dte\u0161 mi to nahlas?“ Zeptal se Bill ti\u0161e pot\u00e9, co Tom dokou\u0159il svou cigaretu, zam\u00e1\u010dkl ji o zem a hodil nedopalek p\u0159es okraj, aby dopadl n\u011bkde o dv\u011b patra n\u00ed\u017e.<\/div>\n
Tom se pod\u00edval na Tomovu usm\u011bvavou tv\u00e1\u0159 a p\u0159\u00e1l si, aby mu Bill tak\u00e9 i znovu odpov\u011bd\u011bl, pokud to ud\u011bl\u00e1.<\/div>\n
„Bille Kaulitzi,“ za\u010dal, ne\u017e p\u0159e\u010detl svou ot\u00e1zku nahlas. „Bude\u0161 m\u016fj p\u0159\u00edtel?“ Tom\u016fv hlas byl pevn\u00fd, ale ruce se mu t\u0159\u00e1sly, zat\u00edmco vyslovil napsan\u00e1 slova. P\u0159i pohledu dol\u016f se setkal s Billov\u00fdm m\u011bkk\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„Ano, budu,“ odpov\u011bd\u011bl Bill tich\u00fdm hlasem. Nikdy si ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b nebyl ni\u010d\u00edm jist\u011bj\u0161\u00ed. Cht\u011bl Toma v\u00edc, ne\u017e kdy cht\u011bl cokoliv nebo kohokoliv kdy p\u0159edt\u00edm a te\u010f ho m\u011bl. Pokud by jeho \u00fasm\u011bv mohl b\u00fdt je\u0161t\u011b \u0161ir\u0161\u00ed, tak pr\u00e1v\u011b te\u010f by byl, ale ne\u0161lo to. Spokojil se s nata\u017een\u00edm a omot\u00e1n\u00edm ruky kolem Tomova krku, ne\u017e si jej p\u0159it\u00e1hl dol\u016f a jejich rty se setkaly v m\u011bkk\u00e9m polibku, s tich\u00fdm p\u0159\u00edslibem nav\u011bky.<\/div>\n
autor: Ainee<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n


Pro lep\u0161\u00ed p\u0159edstavu autorka k t\u00e9to kapitole dodala vlastn\u00ed fotky z toho m\u00edsta, kam si Bill s Tomem ud\u011blali v\u00fdlet. Jen k tomu dod\u00e1v\u00e1, \u017ee je opravdu neleg\u00e1ln\u00ed na tom m\u00edst\u011b b\u00fdt, tak\u017ee ji nepr\u00e1skn\u011bte \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n

\"\"
Teufelberg (v p\u0159ekladu \u010e\u00e1blova hora)<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/em><\/div>\n
Lavi\u010dka v lese<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/em><\/div>\n
Tady uk\u00e1zka toho, jak opravdu odnesli v\u0161echno<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/em><\/div>\n
V\u00fdhled na panor\u00e1ma Berl\u00edna<\/em><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ainee Ve v\u0161em je kr\u00e1sa „Kam m\u00e1\u0161 nam\u00ed\u0159eno?“ Tom nat\u00e1hl krk, aby se pod\u00edval za Andreasem. Ten pr\u00e1v\u011b zmizel do mal\u00e9 koupelny cel\u00fd na\u0161\u0148o\u0159en\u00fd a Tom v\u011bd\u011bl s jistotou, \u017ee by takhle nikdy ne\u0161el do pr\u00e1ce. V\u00e1\u017en\u011b, t\u00edm by si jen<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[635],"tags":[],"class_list":["post-2409","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-art-imitates-life"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2409","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2409"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2409\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2409"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2409"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2409"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}