{"id":2418,"date":"2015-12-05T16:00:00","date_gmt":"2015-12-05T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2409"},"modified":"2015-12-05T16:00:00","modified_gmt":"2015-12-05T15:00:00","slug":"art-imitates-life-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/12\/05\/art-imitates-life-12\/","title":{"rendered":"Art imitates life 12."},"content":{"rendered":"
autor: Ainee<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Sto a jedna n\u00e1straha \u017eivota<\/strong><\/div>\n
\n

Tom, z\u00edraje na ze\u010f p\u0159ed sebou, naklonil hlavu na stranu a zamyslel se. Po pravd\u011b \u0159e\u010deno, v\u016fbec nez\u00edral na ze\u010f, ale na obraz, kter\u00fd na n\u00ed visel, ale jak u\u017e to tak b\u00fdv\u00e1, \u010dist\u011b b\u00edl\u00e1 ze\u010f mu d\u00e1vala v\u011bt\u0161\u00ed smysl.<\/p><\/div>\n

„Ach, a tenhle! Tenhle mus\u00ed\u0161 vid\u011bt, je jeden z m\u00fdch obl\u00edben\u00fdch.“ Ruka se nat\u00e1hla pro Tomovu pa\u017ei, pevn\u011b ji chytila a prudce jej t\u00e1hla od smyslu postr\u00e1daj\u00edc\u00edho nesmyslu, kter\u00fd si prohl\u00ed\u017eel, a\u017e klop\u00fdtnul p\u0159i tom n\u00e1hl\u00e9m prudk\u00e9m pohybu. Jakmile znovu na\u0161el rovnov\u00e1hu, l\u00edn\u011b odtrhl o\u010di od m\u00edsta, kde sledoval sv\u00e9 vlastn\u00ed nohy, jen aby s nimi pohl\u00e9dl na dal\u0161\u00ed nesmysl. Zk\u0159\u00ed\u017eil si ruce na prsou a zamra\u010dil se. Tohle by mu nikdy ned\u00e1valo smysl, pomyslel si frustrovan\u011b, bez ohledu na to, jak zoufale by cht\u011bl.<\/div>\n
„P\u0159ipome\u0148 mi je\u0161t\u011b jednou, pro\u010d jsem s t\u00edmhle souhlasil?“ Zeptal se chladn\u011b.<\/div>\n
Bill, kter\u00fd obraz sledoval s posv\u00e1tn\u00fdm \u00fa\u017easem, pomalu oto\u010dil hlavu, jen aby spat\u0159il Tom\u016fv nezainteresovan\u00fd \u00fa\u0161klebek, a nerv\u00f3zn\u011b se kousl do rtu. „Tob\u011b se to nel\u00edb\u00ed?“<\/div>\n
\n

Odt\u00e1hl Toma do jin\u00e9 galerie, vlastn\u011bn\u00e9 jeho b\u00fdval\u00fdm kolegou, v nad\u011bji, \u017ee uk\u00e1\u017ee tomu mlad\u00e9mu mu\u017e, kde se vzala jeho v\u00e1\u0161e\u0148. Byl to jeden z krok\u016f, o kter\u00fdch se rozhodl, \u017ee je pot\u0159eba podstoupit, pokud se cht\u011bj\u00ed st\u00e1t n\u011b\u010d\u00edm v\u00edce, ne\u017e \u010d\u00edm prozat\u00edm byli, a\u0165 u\u017e to bylo cokoliv. Pod\u011blit se o svou v\u00e1\u0161e\u0148 s t\u00edm druh\u00fdm, nebo se ji alespo\u0148 pokusit vysv\u011btlit. Jak by mohl Tom Billa milovat, ani\u017e by v\u011bd\u011bl, co Bill miluje nejv\u00edc?<\/p><\/div>\n

\n

„Nen\u00ed to tak, \u017ee se mi to nel\u00edb\u00ed. Je to, v\u0161ak v\u00ed\u0161, hezk\u00e9. Jen to prost\u011b nech\u00e1pu. M\u00e1 to n\u011bco znamenat?“ Zeptal se Tom frustrovan\u011b. Sna\u017eil se, opravdu se sna\u017eil pochopit to, co vid\u011bl Bill, kdy\u017e se na obrazy pod\u00edval, jak\u00fd byl jeho n\u00e1zor a jak k n\u011bmu promlouvaly, ale to se uk\u00e1zalo b\u00fdt obt\u00ed\u017en\u00e9. Pot\u00e9, co poslouchal, jak Bill rozm\u00fd\u0161l\u00ed nad protich\u016fdn\u00fdmi lidsk\u00fdmi emocemi, zat\u00edmco on z\u00edral na b\u00edl\u00e9 pl\u00e1tno, kter\u00e9 bylo sporadicky pot\u0159\u00edsn\u011bno \u010dervenou a \u010dernou, uv\u011bdomil si, \u017ee to je ztracen\u00fd p\u0159\u00edpad.<\/p><\/div>\n

Tom dok\u00e1zal vid\u011bt kr\u00e1su, a tak\u00e9 ji ocenit, t\u00edm to nebylo. Pot\u0159eboval, aby mu d\u00edlo d\u00e1valo smysl, aby to k n\u011bmu promlouvalo, n\u011bco jej to nau\u010dilo, nebo mu to jednodu\u0161e pov\u011bd\u011blo p\u0159\u00edb\u011bh. To byl zp\u016fsob, jak\u00fdm Bill pro\u017e\u00edval um\u011bleck\u00e9 kousky, Tom jej p\u0159i\u0161el naj\u00edt, a nyn\u00ed jej zneklid\u0148ovalo, \u017ee nerozum\u011bl tomu, jak to Bill c\u00edt\u00ed.<\/div>\n
\n
„No, tenhle m\u00e1 ve skute\u010dnosti p\u0159\u00edb\u011bh. Je to p\u0159\u00edb\u011bh o ztracen\u00e9 l\u00e1sce. Ty to nevid\u00ed\u0161?“ Zeptal se Bill a v\u011bnoval Tomovi povzbuzuj\u00edc\u00ed pohled.<\/div>\n
„Ne,“ uvedl Tom rychle a pak si povzdechl. „Nen\u00ed to tak, \u017ee nechci, v\u00ed\u0161. M\u016fj mozek prost\u011b takhle nefunguje, promi\u0148.“<\/div>\n
„Neomlouvej se, nen\u00ed k tomu \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fvod,“ \u0159ekl mu Bill a opatrn\u011b se usm\u00e1l. „Poj\u010fme to zkusit jinak. Pro\u010d mi prost\u011b ne\u0159ekne\u0161, co vid\u00ed\u0161 ty<\/em>?“<\/div>\n
Tom hlasit\u011b vydechl a zaz\u00edral na tu problematickou malbu. „Je to b\u00edl\u00e9 pl\u00e1tno se dv\u011bma postavami. H\u00e1d\u00e1m, \u017ee to maj\u00ed b\u00fdt lid\u00e9, ale barva je prom\u011bnila ve dva fleky. Kr\u00e1sa,“ \u0159ekl, zat\u00edmco posledn\u00ed slovo dodal sarkasticky. „A pak je tu n\u011bco, co vypad\u00e1 jako mlha v pozad\u00ed.“<\/div>\n
Bill se zamra\u010dil a pod\u00edval se na Toma nesouhlasn\u011b. „Ty mi jen \u0159\u00edk\u00e1\u0161, co vid\u00ed\u0161 v doslovn\u00e9m slova smyslu. To, co chci v\u011bd\u011bt, je to, co ti b\u011b\u017e\u00ed hlavou, kdy\u017e se na to d\u00edv\u00e1\u0161.“ Tla\u010dil na Toma Bill, v\u011bdom si toho, \u017ee se druh\u00fd mu\u017e c\u00edt\u00ed nepohodln\u011b, nebo se mo\u017en\u00e1 jen nud\u00ed. P\u0159esto st\u00e1le pokra\u010doval a doufal, \u017ee v ur\u010dit\u00e9m okam\u017eiku Tom uvid\u00ed sv\u011btlo a kone\u010dn\u011b porozum\u00ed. Pot\u0159eboval, aby Tom rozum\u011bl.<\/div>\n
„Fajn,“ \u0159ekl Tom, postoupil o krok bl\u00ed\u017e a nakr\u010dil nos, zat\u00edmco up\u0159en\u011b z\u00edral na pl\u00e1tno. „Kdy\u017e budu p\u0159edst\u00edrat, \u017ee fleky ve skute\u010dnosti nejsou fleky, ale lid\u00e9, soudil bych, podle toho, jak jsou od sebe, \u017ee nejsou zrovna p\u0159\u00e1tel\u00e9. Ale zase, v ur\u010dit\u00e9m m\u00edst\u011b ty fleky spl\u00fdvaj\u00ed, tak\u017ee to m\u00e1 b\u00fdt n\u011bjak\u00fd druh spojen\u00ed, ne?“ Zeptal se a oto\u010dil hlavu k Billovi, kde hledal schv\u00e1len\u00ed.<\/div>\n
\n

Bill ne\u0159ekl nic, jen zvedl obo\u010d\u00ed a ti\u0161e jej povzbuzoval, aby pokra\u010doval.<\/p><\/div>\n

Otr\u00e1ven\u00fd nedostatkem odpov\u011bdi se Tom je\u0161t\u011b jednou ohl\u00e9dl na obraz a analyzoval ho. „Ta mlha vypad\u00e1, \u017ee p\u0159edstavuje n\u011bco nejasn\u00e9ho nebo mhlav\u00e9ho. Znamen\u00ed, \u017ee to spojen\u00ed tam st\u00e1le je, jen skryt\u00e9 nebo nezn\u00e1m\u00e9, nebo mo\u017en\u00e1 je d\u016fvodem averze t\u011bch postav jednoho ke druh\u00e9mu?“ Te\u010f pouze naslepo h\u00e1dal, jak se sna\u017eil d\u00e1t n\u011bjak\u00fd smysl nesmyslu. „Barvy jsou studen\u00e9, ale s jemn\u00fdm podt\u00f3nem, tak\u017ee tu ur\u010dit\u011b n\u011bco je, ale nedok\u00e1\u017eu pouk\u00e1zat na to, co to je,“ odml\u010del se a znovu naklonil hlavu na stranu. Byl to bezd\u011b\u010dn\u00fd zvyk, kter\u00fd m\u011bl, kdy\u017e si prohl\u00ed\u017eel um\u011bn\u00ed a kter\u00fd Billovi p\u0159i\u0161el docela roztomil\u00fd. Bylo to, jako kdyby si podv\u011bdom\u011b myslel, \u017ee pohled na v\u011bc z jin\u00e9ho \u00fahlu ud\u011bl\u00e1 n\u00e1hle v\u011bci jasn\u011bj\u0161\u00edmi.<\/div>\n
„Jak t\u011b to nut\u00ed se c\u00edtit?“ Zeptal se Bill po chv\u00edli, kdy se uk\u00e1zalo, \u017ee Tom ve sv\u00e9 anal\u00fdze u\u017e d\u00e1l nebude pokra\u010dovat.<\/div>\n
Tom rozhodil rukama v kapitulaci a hlasit\u011b zvolal „J\u00e1 nev\u00edm,“ ne\u017e se na Billa zoufale pod\u00edval. Co to od n\u011bj vlastn\u011b o\u010dek\u00e1val?<\/div>\n
„Jen to zkus, Tome. Pod\u00edvej se na to znovu a \u0159ekni mi, jak se c\u00edt\u00ed\u0161.“<\/div>\n
Tom si odfrkl a odpov\u011bd\u011bl, ani\u017e by oto\u010dil hlavu sm\u011brem k obrazu. „Frustrovan\u011b.“<\/div>\n
Na to Bill jednodu\u0161e zvedl obo\u010d\u00ed, tak\u017ee Tom zavr\u010del, zakoulel o\u010dima a znovu zaz\u00edral na obraz. Bylo to docela depresivn\u00ed, opravdu. M\u011blo to v sob\u011b n\u011bjak\u00fd druh touhy, skryt\u00e9 hluboko pod do o\u010d\u00ed bij\u00edc\u00ed nen\u00e1vist\u00ed. „Smutn\u011b,“ \u0159ekl nakonec. „Nut\u00ed m\u011b to si myslet, \u017ee skute\u010dn\u011b cht\u011bj\u00ed b\u00fdt spolu, ale nem\u016f\u017eou, nebo nebudou.“<\/div>\n
\n

Zvuk potlesku Toma vyt\u00e1hl z \u017ealostn\u00e9ho stavu a on se na Billa zmaten\u011b pod\u00edval. Star\u0161\u00ed mu\u017e energicky tleskal a poskakoval nahoru a dol\u016f jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b se \u0161irok\u00fdm \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i. Tom opravdu nech\u00e1pal, z \u010deho je tak \u0161\u0165astn\u00fd. Ten obraz nebyl nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 vesel\u00fd.<\/p><\/div>\n

„Co?“ Zeptal se hloup\u011b a nechal p\u0159i tom pootev\u0159enou pusu, tak\u017ee musel vypadat je\u0161t\u011b retardovan\u011bji, ne\u017e se c\u00edtil.<\/div>\n
„\u0158\u00edkal jsem ti, \u017ee to zvl\u00e1dne\u0161, kdy\u017e se bude\u0161 sna\u017eit!“ O\u010di mu z\u00e1\u0159ily a Bill se nedok\u00e1zal zastavit, aby neomotal ruce kolem Tomova krku a siln\u011b jej nepol\u00edbil. Ztracen v polibku, jeho o\u010di se zav\u0159ely a na okam\u017eik p\u0159em\u00fd\u0161lel, pro\u010d kdy pochyboval o tom, jestli by Tom byl schopn\u00fd porozum\u011bt, ne\u017e p\u0159estal p\u0159em\u00fd\u0161let d\u00edky pocitu Tomova jazyka proti sv\u00e9mu vlastn\u00edmu, tan\u010d\u00edc\u00edmu na pomalou melodii, kterou \u017e\u00e1dn\u00fd z nich nesly\u0161el.<\/div>\n
Ne si tak docela jist\u00fd, co ud\u011blal, aby si tohle zaslou\u017eil, Tom jednodu\u0161e objal Billa kolem pasu a p\u0159ijal tu ne\u010dekanou pozornost. Pokud to bylo v\u0161echno, co musel ud\u011blat, aby jej Bill pol\u00edbil takov\u00fdmhle zp\u016fsobem, z n\u00e1hl\u00e9ho popudu, a dokonce i na ve\u0159ejnosti, moc r\u00e1d bude d\u00e1l chrlit v\u0161echny druhy kec\u016f, kdykoliv.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

„Tady jsi! Hledal jsem t\u011b \u00fapln\u011b v\u0161ude!“ prakticky za\u0159val brunet, kdy\u017e vstoupil do m\u00edstnosti pot\u00e9, co bez varov\u00e1n\u00ed prudce otev\u0159el dve\u0159e, a\u017e oba sed\u00edc\u00ed mu\u017ei na sv\u00fdch m\u00edstech posko\u010dili.<\/p><\/div>\n

„Kde jinde bych m\u011bl b\u00fdt?“ Zpochyb\u0148oval Bill. „J\u00e1 jsem v\u017edycky tady. Nemohl jsi tak t\u011b\u017ece hledat.“ Pokr\u010dil rameny a obr\u00e1til svou pozornost zp\u011bt na mu\u017ee sed\u00edc\u00edho naproti n\u011bmu, kter\u00e9mu v\u011bnoval jemn\u00fd \u00fasm\u011bv. Tom p\u0159i\u0161el do jeho kancel\u00e1\u0159e neohl\u00e1\u0161en\u011b a bylo to opravdu p\u0159\u00edjemn\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed.<\/div>\n
Tom m\u011bl v pl\u00e1nu n\u011bjak\u00e9 to malov\u00e1n\u00ed, jeliko\u017e sv\u00e9 mistrovsk\u00e9 d\u00edlo v posledn\u00ed dob\u011b zanedb\u00e1val, co\u017e bylo p\u0159irozen\u00fdm d\u016fsledkem tr\u00e1ven\u00ed v\u011bt\u0161iny \u010dasu s Billem nebo v pr\u00e1ci. Bushidovo d\u00edt\u011b op\u011bt onemocn\u011blo a David jej otravoval s prac\u00ed nav\u00edc. Ale nezlobil se a\u017e tak moc, jeliko\u017e Bill byl tak\u00e9 zanepr\u00e1zdn\u011bn\u00fd. Bohu\u017eel tak \u00fapln\u011b zapomn\u011bl na sv\u00e9 d\u00edlo. Toho r\u00e1na se probudil s pot\u0159ebou malovat, a tak dychtiv\u011b zam\u00ed\u0159il do centra. A proto\u017ee u\u017e tam byl, rozhodl se nakouknout do galerie v nad\u011bji, \u017ee tam Bill mo\u017en\u00e1 bude.<\/div>\n
Net\u0159eba dod\u00e1vat, \u017ee od t\u00e9 chv\u00edle ani jeden z nich neud\u011blal nic ani vzd\u00e1len\u011b produktivn\u00edho.<\/div>\n
\n

„Fajn, tak jsem t\u011b opravdu nehledal. Jen jsem t\u011b u\u017e prost\u011b nevid\u011bl celou v\u011b\u010dnost. Jak dlouho u\u017e to je? T\u00fddny?“ Zeptal se Georg a zam\u00ed\u0159il ke stolu, kde t\u011b\u017ece dosedl na k\u0159eslo vedle Toma. „Oh, ahoj,“ dodal, kdy\u017e se setkal s Tomov\u00fdm pohledem. Opravdu si jej nejd\u0159\u00edv nev\u0161iml.<\/p><\/div>\n

„Dobr\u00e9 odpoledne, Georgu,“ odpov\u011bd\u011bl Tom su\u0161e.<\/div>\n
„Opravdu to nebylo tak dlouho, dok\u00e1zal bych zvl\u00e1dnout n\u011bkolik dal\u0161\u00edch t\u00fddn\u016f bez tv\u00e9 p\u0159\u00edtomnosti bez jak\u00fdchkoliv probl\u00e9m\u016f,“ vlo\u017eil se do toho Bill a z\u00edral na Georga. Ten chlap naru\u0161il jeho Tom-\u010das, a on z toho nebyl nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 nad\u0161en\u00fd.<\/div>\n
„Au!“ Georg pot\u0159\u00e1sl rukou, jako by byla sp\u00e1len\u00e1 a rozhodl se zam\u011b\u0159it svou pozornost rad\u011bji na Toma, proto\u017ee Bill byl evidentn\u011b v jedovat\u00e9 n\u00e1lad\u011b. „Jak se m\u00e1\u0161?“ Zeptal se a obr\u00e1til se k Tomovi cel\u00fdm t\u011blem.<\/div>\n
To zp\u016fsobilo, \u017ee se mlad\u0161\u00ed mu\u017e c\u00edtil opravdu nep\u0159\u00edjemn\u011b. Neznal Georga tak dob\u0159e a z toho m\u00e1la, co vid\u011bl, taky nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 netou\u017eil se s n\u00edm sp\u0159\u00e1telit. Vypadal jen jako dal\u0161\u00ed nafoukan\u00fd snob, kter\u00fd nebere ohledy na nikoho jin\u00e9ho ne\u017e s\u00e1m na sebe. A Gustava, dodal si pro sebe a v duchu se zasm\u00e1l, kdy\u017e si vzpomn\u011bl na ve\u010d\u00edrek a Gustavovo zu\u0159iv\u00e9 \u010derven\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„M\u00e1m se fajn,“ odpov\u011bd\u011bl su\u0161e a poslal Billovi prosebn\u00fd pohled, aby p\u0159evzal konverzaci. Opravdu tomu \u010dlov\u011bku nem\u011bl co \u0159\u00edct.<\/div>\n
\n

Trochu ura\u017een\u00fd tou kr\u00e1tkou, nenad\u0161enou odpov\u011bd\u00ed, kter\u00e1 mu byla poskytnuta, Georgovi p\u0159i\u0161lo na mysl, \u017ee by bylo vhodn\u00e9 v\u011bcmi trochu zam\u00edchat. „Tak\u017ee u\u017e jsi ho ojel?“ Zeptal se bez okolk\u016f s uli\u010dnick\u00fdm \u00fa\u0161klebkem v koutku \u00fast.<\/p><\/div>\n

Tomovi poklesla \u010delist a Bill pronikav\u011b vyk\u0159ikl: „Georgu!“ Oba byli v \u0161oku.<\/div>\n
„Co?“ D\u00edvaje se z jednoho mu\u017ee na druh\u00e9ho a zase zp\u011bt, trp\u011bliv\u011b \u010dekal na odpov\u011b\u010f, ale \u017e\u00e1dnou nedostal.<\/div>\n
„No tak, chod\u00edte spolu u\u017e jak dlouho? A up\u0159\u00edmn\u011b, Bille, pokud ses tomu nepoddal tu noc po ve\u010d\u00edrku, budu s tebou muset brzy ud\u011blat n\u011bco v\u00e1\u017en\u00e9ho. To je prost\u011b uboh\u00e9.“<\/div>\n
Bill z\u00edral na sv\u00e9ho takzvan\u00e9ho p\u0159\u00edtele nejen pro tu p\u0159\u00edmo\u010darou up\u0159\u00edmnost, ale tak\u00e9 pro ty nar\u00e1\u017eky.<\/div>\n
Tom nev\u011bd\u011bl, co jej m\u00e1tlo v\u00edc, jestli skute\u010dnost, \u017ee Georg \u0159ekl, \u017ee spolu chod\u00ed, nebo to, \u017ee si myslel, \u017ee by s n\u00edm m\u011bl Bill u\u017e m\u00edt sex, nebo \u017ee se zd\u00e1lo, \u017ee je u mu\u017e\u016f b\u011b\u017en\u00e1 praxe m\u00edt jako prvn\u00ed v\u011bc ve vztahu sex, nebo cokoliv jin\u00e9ho. Vlastn\u011b jej cel\u00fd ten Georg\u016fv v\u00fdrok m\u00e1tl.<\/div>\n
Jak Bill otev\u0159el \u00fasta, aby zareagoval, Tom ho p\u0159eru\u0161il. „Po\u010dkej, co je uboh\u00e9?“<\/div>\n
„Bill. M\u00e1 sv\u00e9 obdob\u00ed sucha u\u017e tak vyprahl\u00e9, \u017ee i Sahara za\u010d\u00edn\u00e1 proti tomu vypadat jako zasran\u00fd de\u0161tn\u00fd prales.“<\/div>\n
\n

O\u010dividn\u011b ne p\u0159\u00edli\u0161 \u0161\u0165astn\u00fd z toho, \u017ee byl nazv\u00e1n uboh\u00fdm, nebo snad z toho, \u017ee Georg sd\u00edlel jeho soukrom\u00e9 informace s mu\u017eem, kter\u00fd by se v ne p\u0159\u00edli\u0161 vzd\u00e1len\u00e9 budoucnosti mohl st\u00e1t jeho p\u0159\u00edtelem, leda\u017ee by byl vystra\u0161en d\u0159\u00edv, ne\u017e k tomu dojde, Bill vydal nesouhlasn\u00fd zvuk.<\/p><\/div>\n

Tom, zat\u00edmco st\u0159\u00eddav\u011b hled\u011bl z Georga na Billa a pot\u00e9 zp\u011bt na Georga, se rozhodl to nechat b\u00fdt a soust\u0159edit se na n\u011bco jin\u00e9ho. „Pro\u010d si mysl\u00ed\u0161, \u017ee u\u017e bychom m\u011bli m\u00edt sex? My spolu ani ofici\u00e1ln\u011b nechod\u00edme, v\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Na Billov\u011b tv\u00e1\u0159i se p\u0159i t\u011bch slovech mihl ubl\u00ed\u017een\u00fd pohled. A\u010dkoliv v\u011bd\u011bl, \u017ee to byla pravda, nebyla zrovna z\u00e1bava sly\u0161et, \u017ee si Tom nemysl\u00ed, \u017ee spolu chod\u00ed, ofici\u00e1ln\u011b nebo ne. On si myslel, \u017ee ano, u\u017e od toho t\u00e1na, kdy se probudil s Tomem ve sv\u00e9 posteli.<\/div>\n
Tom, kter\u00fd zam\u011b\u0159il celou svou pozornost na Georga, to nevid\u011bl.<\/div>\n
„Kdo se star\u00e1 o rand\u011bn\u00ed? Pokud potk\u00e1\u0161 n\u011bkoho, u koho se ti l\u00edb\u00ed, jak vypad\u00e1, tak pro\u010d ho neojet?“ Odv\u011btil Georg s pokr\u010den\u00edm ramen. V jeho sv\u011bt\u011b to takhle fungovalo. L\u00e1ska s t\u00edm opravdu nem\u011bla nic spole\u010dn\u00e9ho. Rand\u011bn\u00ed bylo jen p\u011bkn\u00e9 slovo, kter\u00e9 v t\u011bchto dnech pou\u017e\u00edvaly d\u011bti. On s\u00e1m byl p\u0159\u00edli\u0161 star\u00fd na takov\u00e9 naivn\u00ed sra\u010dky.<\/div>\n
„Prost\u011b jen tak?“ Zeptal se Tom.<\/div>\n
„Prost\u011b jen tak.“<\/div>\n
\n

Nebylo to tak, \u017ee by Tomovi byly ciz\u00ed zn\u00e1mosti na jednu noc, ale byla to pro n\u011bj sp\u00ed\u0161 v\u00fdjimka potvrzuj\u00edc\u00ed pravidlo ne\u017e norma, a nedok\u00e1zal si p\u0159edstavit to m\u00edt opa\u010dn\u011b, jako to m\u011bl z\u0159ejm\u011b Georg. Pak jej n\u011bco napadlo. „A co Gustav?“ Zeptal se zv\u011bdav\u011b. Kam do toho zapadal on?<\/p><\/div>\n

Georg zamrkal a poposedl si na \u017eidli. „On je\u2026 n\u011bco jin\u00e9ho.“<\/div>\n
Bill si hlasit\u00fdm sm\u00edchem najednou z\u00edskal ve\u0161kerou pozornost. Tom se na n\u011bj d\u00edval udiven\u011b a Georg z\u00edral, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, co p\u0159ijde.<\/div>\n
„Mus\u00ed\u0161 to pochopit, Tome.“ Za\u010dal Bill, zat\u00edmco se d\u00edval pouze na n\u011bj a zcela ignoroval Georgovu tichou prosbu, aby dr\u017eel jazyk za zuby. „Georg nerand\u00ed, nezamilov\u00e1v\u00e1 se, ani ned\u011bl\u00e1 nic, co je jen vzd\u00e1len\u011b podobn\u00e9 romantice.“<\/div>\n
Georg hlasit\u011b zahu\u010del, aby byla jeho zlost sly\u0161et, a potopil se hloub\u011bji do k\u0159esla. V\u011bd\u011bl, co se chyst\u00e1 a nikdy to nezn\u011blo dob\u0159e. „V\u00ed\u0161, Georg je prvot\u0159\u00eddn\u00ed \u0161lapka. Ne, nen\u00ed to n\u011bco, \u010d\u00edm ho naz\u00fdv\u00e1m jen pro z\u00e1bavu, on opravdu je.“<\/div>\n
Georg si odfrkl, ale z\u016fstal zticha.<\/div>\n
Tom se na n\u011bj pod\u00edval a p\u0159em\u00fd\u0161lel, pro\u010d obvykle dost hlasit\u00fd brunet nem\u00e1 n\u00e1mitky, a pak pohl\u00e9dl zp\u011bt na Billa, zv\u011bdav\u00fd na zbytek p\u0159\u00edb\u011bhu.<\/div>\n
\n

„Za\u010dalo to vlastn\u011b u\u017e na z\u00e1kladce. Nebylo to jen tehdy, kdy\u017e jsme zjistili, co je to sex, ale tak\u00e9 kdy\u017e jsme objevili, \u017ee m\u00edt ty spr\u00e1vn\u00e9 p\u0159\u00e1tele a spr\u00e1vn\u00e9 zn\u00e1mosti m\u016f\u017ee p\u0159in\u00e1\u0161et prosp\u011bch. Net\u0159eba \u0159\u00edkat, \u017ee kombinace t\u011bchto dvou v\u011bc\u00ed se uk\u00e1zala b\u00fdt smrt\u00edc\u00ed. Obrazn\u011b \u0159e\u010deno, samoz\u0159ejm\u011b,“ dodal Bill s ironick\u00fdm \u00fasm\u011bvem. „Dlouh\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh ve zkratce, Georg se nau\u010dil u\u017e v ran\u00e9m v\u011bku, \u017ee span\u00ed s t\u011bmi spr\u00e1vn\u00fdmi lidmi ti m\u016f\u017ee poskytnout cokoliv, co jen chce\u0161. Od t\u00e9 doby si na tom zalo\u017eil zp\u016fsob sv\u00e9ho \u017eivota.“ S mrknut\u00edm na Toma Bill obr\u00e1til plnou pozornost na Georga. „M\u00e1 v\u0161echny ty spr\u00e1vn\u00e9 p\u0159\u00e1tele.“<\/p><\/div>\n

„Ale to po\u0159\u00e1d nevysv\u011btluje jeho podivnou n\u00e1klonnost ke Gustavovi.“<\/div>\n
Oba mu\u017ei se k n\u011bmu sou\u010dasn\u011b oto\u010dili, Bill se zamra\u010den\u00edm a Georg z\u00edraj\u00edc\u00ed na n\u011bj s p\u0159imhou\u0159en\u00fdma o\u010dima.<\/div>\n
\n

„No, j\u00e1 opravdu nev\u00edm, jak to vysv\u011btlit, jeliko\u017e tomu s\u00e1m docela nerozum\u00edm,“ \u0159ekl Bill a pokr\u010dil rameny. „Up\u0159\u00edmn\u011b \u0159e\u010deno, jsem stejn\u011b zmaten\u00fd jako ty. Zakl\u00e1d\u00e1 si na tom, nikdy se nedru\u017eit s nik\u00fdm, koho lze pova\u017eoval za d\u011blnickou t\u0159\u00eddu, co\u017e n\u00e1\u0161 drah\u00fd Gustav rozhodn\u011b je.“<\/p><\/div>\n

Nad t\u00edm ozna\u010den\u00edm sebou Tom trhnul. Byl si pln\u011b v\u011bdom toho, \u017ee spole\u010dnost je ve skute\u010dnosti rozd\u011blena na horn\u00ed a d\u011blnickou t\u0159\u00eddu, nebylo to tak, \u017ee by bl\u00e1hov\u011b v\u011b\u0159il vl\u00e1dn\u00edm kec\u016fm o \u00b4rovnopr\u00e1vnosti ka\u017ed\u00e9ho\u00b4, ale p\u0159esto nem\u011bl r\u00e1d, kdy\u017e to lid\u00e9 takto pojmenov\u00e1vali. Nikdy se mu to nel\u00edbilo a pot\u00e9, co potkal Billa, se mu to l\u00edbilo je\u0161t\u011b m\u00e9n\u011b. Bylo to n\u011bco, co by se mohlo uk\u00e1zat jako dostate\u010dn\u011b siln\u00e9 na to, aby je to rozd\u011blilo.<\/div>\n
„Gustav je p\u0159\u00edli\u0161 rafinovan\u00fd, aby mohl b\u00fdt nazv\u00e1n d\u011blnickou t\u0159\u00eddou, m\u016fj drah\u00fd chlap\u010de,“ op\u00e1\u010dil Georg a Bill se zahih\u0148al. Bylo docela z\u00e1bavn\u00e9, jak egocentrick\u00fd brunet okam\u017eit\u011b br\u00e1nil sv\u00e9ho mil\u00e1\u010dka.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b?“ \u0158ekl Bill s v\u011bdom\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
Tom se jen rozesm\u00e1l nad Georgov\u00fdm zjevn\u00fdm utrpen\u00edm, jak se nec\u00edtil pohodln\u011b p\u0159i diskuzi o tomto t\u00e9matu.<\/div>\n
Dob\u0159e mu tak, pomyslel si Bill zlomysln\u011b a vzpomn\u011bl si, kolikr\u00e1t jej Georg p\u0159ede v\u0161emi pon\u00ed\u017eil. Dokonce i dnes jej p\u0159ed Tomem ztrapnil. Pravd\u011bpodobn\u011b to nebylo nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 zdrav\u00e9, ale byl to jedin\u00fd zp\u016fsob, jak jejich p\u0159\u00e1telstv\u00ed mohlo fungovat, st\u0159\u00eddav\u011b na sebe navz\u00e1jem slovn\u011b \u00fato\u010dit. Ale na konci dne v\u011bd\u011bl, \u017ee by se na Georga mohl v\u017edy spolehnout.<\/div>\n
\n

Jako na povel se ozvala t\u0159i rychl\u00e1 zaklep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e a pot\u00e9, co Bill zak\u0159i\u010del vstupte, se otev\u0159ely dve\u0159e a dovnit\u0159 ve\u0161el Gustav. Jakmile tam spat\u0159il Toma a Georga, sna\u017eil se omluvit a odej\u00edt, ale Bill jej nenechal.<\/p><\/div>\n

„Co se d\u011bje?“ Zeptal se a m\u00e1vnul na n\u011bj, aby p\u0159i\u0161el bl\u00ed\u017e. Blon\u010f\u00e1k z\u016fstal hned za dve\u0159mi a prohl\u00e1sil, \u017ee to nen\u00ed nic d\u016fle\u017eit\u00e9ho a \u017ee je to n\u011bco, co by m\u011bli pravd\u011bpodobn\u011b projednat v soukrom\u00ed a \u017ee se vr\u00e1t\u00ed pozd\u011bji.<\/div>\n
Neschopen p\u0159inutit Gustava, aby z\u016fstal jen kv\u016fli sv\u00e9mu pobl\u00e1zn\u011bn\u00e9mu nejlep\u0161\u00edmu p\u0159\u00edteli, Bill blon\u010f\u00e1ka propustil.<\/div>\n
Str\u00e1\u017en\u00fd byl nap\u016fl ze dve\u0159\u00ed venku, kdy\u017e na n\u011bj Georg zavolal. „Hej, Gustave, p\u016fjde\u0161 se mnou na rande?“<\/div>\n
Oba, Bill i Tom, prudce oto\u010dili hlavami s vyt\u0159e\u0161t\u011bn\u00fdma o\u010dima, zat\u00edmco z\u00edrali na bruneta. Georg nerandil.<\/div>\n
„Ne,“ \u0159ekl Gustav chladn\u011b a s\u00e1hl po klice.<\/div>\n
„Pro\u010d ne?“ Tla\u010dil d\u00e1l Georg.<\/div>\n
Na to Gustav poslal Georgovi zmaten\u00fd pohled, co\u017e nazna\u010dovalo, \u017ee u\u017e d\u0159\u00edve m\u011bli ten sam\u00fd rozhovor.<\/div>\n
Bill jejich interakci pozorn\u011b sledoval, nedobrovoln\u011b zv\u011bdav\u00fd, kam t\u00edm Georg m\u00ed\u0159il.<\/div>\n
\n

S rozhodnut\u00edm to zopakovat tomu zd\u00e1nliv\u011b natvrdl\u00e9mu brunetovi, si Gustav povzdechl a odpov\u011bd\u011bl. „Zaprv\u00e9 proto, \u017ee jsi mu\u017e, za druh\u00e9 proto, \u017ee jsi to ty, a za t\u0159et\u00ed,“ \u0159ekl a odml\u010del se, aby zd\u016fraznil, \u017ee tohle je d\u016fle\u017eit\u00e9, „proto\u017ee jsi to ty. Jsi otravn\u00fd, nesnesiteln\u011b hlasit\u00fd, tak pln\u00fd s\u00e1m sebe, \u017ee to ani nen\u00ed vtipn\u00e9, a tak namy\u0161len\u00fd a pov\u00fd\u0161eneck\u00fd, \u017ee kdyby ti n\u011bkdo do zadku str\u010dil ko\u0161t\u011b, nikdo by nepoznal rozd\u00edl.“ S t\u00edm blon\u010f\u00e1k vypochodoval ze dve\u0159\u00ed a pevn\u011b je za sebou zav\u0159el.<\/p><\/div>\n

Bill s Tomem jen lapali po dechu. \u010celisti m\u011bli poklesl\u00e9 a\u017e k hrudi nad Gustavovou krutou otev\u0159enost\u00ed, ale Georg se na n\u011b jednodu\u0161e v\u00edt\u011bzn\u011b zazubil. „A to je d\u016fvod, pro\u010d ho chci!“<\/div>\n
„Proto\u017ee je up\u0159\u00edmn\u00fd?“ zeptal se Bill pot\u00e9, co se vzpamatoval a znovu z\u00edskal svou schopnost mluvit. Byla ta mal\u00e1 show n\u011bco, o \u010dem by si m\u011bl s Gustavem promluvit? Nebylo to moc profesion\u00e1ln\u00ed. Ale zase, Georg ho tak trochu vyprovokoval. Po chv\u00edli se rozhodl to nechat b\u00fdt.<\/div>\n
„No, h\u00e1d\u00e1m, \u017ee to taky, ale ne, to nebylo to, co jsem m\u011bl na mysli.“<\/div>\n
„Proto\u017ee on t\u011b nechce,“ konstatoval Tom. V jeho mysli to nebyla ot\u00e1zka, ale fakt.<\/div>\n
„Bingo!“ Georg se na n\u011b \u0161iroce usm\u00e1l a uva\u017eoval, \u017ee ten chlap nakonec nemus\u00ed b\u00fdt a\u017e tak hloup\u00fd, jak vypad\u00e1. Jen b\u016fh v\u00ed, \u017ee vypad\u00e1 jako kompletn\u00ed idiot!<\/div>\n
„Ty jsi masochista,“ odv\u011btil Tom jednodu\u0161e. Ale dok\u00e1zal to pochopit, alespo\u0148 trochu. Pokud jste mohli m\u00edt kohokoliv, a podle toho, jak to zn\u011blo, tak Georg mohl, v\u011b\u0159te nebo ne, samoz\u0159ejm\u011b \u017ee byste cht\u011bli toho jedin\u00e9ho, kdo v\u00e1s nechce.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\n

„No, my v\u0161ichni pot\u0159ebujeme ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b n\u011bjak\u00e9 to vzru\u0161en\u00ed, nebo ne?“ \u0158ekl Georg a pokr\u010dil rameny. „Pro\u010d nep\u0159esv\u011bd\u010dovat n\u011bkoho, kdo v\u00e1s zjevn\u011b nechce? Je to trochu jako hra, jen mnohem p\u0159\u00ednosn\u011bj\u0161\u00ed na konci.“ Pak mrkl na Toma, co\u017e bylo n\u011bco, nad \u010d\u00edm se mlad\u0161\u00edmu mu\u017ei nep\u0159\u00edjemn\u011b zkroutil \u017ealudek. Byl si zcela jist\u00fd, \u017ee si na Georga nikdy nezvykne, opravdu ne.<\/p><\/div>\n

„Ale on t\u011b miluje,“ ozval se Bill. U\u017e o tom n\u011bjakou dobu p\u0159em\u00fd\u0161lel a p\u0159i\u0161el k z\u00e1v\u011bru, \u017ee to v\u0161echno d\u00e1valo smysl. Vlastn\u011b to, \u017ee Gustav byl do Georga zamilovan\u00fd, tak trochu torp\u00e9dovalo Georgovy d\u016fvody, pro\u010d v\u016fbec po blon\u010f\u00e1kovi j\u00edt. Ve skute\u010dnosti to byl druh situace, kdy na koci v\u0161ichni prohr\u00e1vaj\u00ed.<\/div>\n
Georg se bezmy\u0161lenkovit\u011b tahal za n\u011bkter\u00e9 ze sv\u00fdch dlouh\u00fdch, leskl\u00fdch pramen\u016f a na\u0161pulil rty. „To nev\u00ed\u0161.“<\/div>\n
Tom zavrt\u011bl hlavou, do\u0161el ke stejn\u00e9mu z\u00e1v\u011bru jako Bill. „Ano, my to v\u00edme a on t\u011b miluje. Co\u017e m\u011b p\u0159iv\u00e1d\u00ed k dal\u0161\u00ed ot\u00e1zce: Pro\u010d po n\u011bm po\u0159\u00e1d<\/em> jde\u0161? Vlastn\u011b u\u017e jsi usp\u011bl, tak trochu.“<\/div>\n
Brunet si zkroutil n\u011bkolik pramen\u016f kolem prstu a hlasit\u011b si povzdechl. Co jim mohl \u0159\u00edct? Opravdu jim necht\u011bl \u0159\u00edct pravdu. Tihle dva p\u0159\u00edli\u0161 zv\u011bdav\u00ed bastardi, stejn\u011b jim do toho nic nebylo! Ale zase, byl si docela jist\u00fd, \u017ee by ho nepustili, dokud by jim to ne\u0159ekl.<\/div>\n
„Proto\u017ee j\u00e1 ho taky miluju.“<\/div>\n
Tomovi i Billovi dopadly \u010delisti a\u017e na zem a oba z\u00edrali s vyt\u0159e\u0161t\u011bn\u00fdma o\u010dima na nyn\u00ed \u010dervenaj\u00edc\u00edho se bruneta. Nev\u011b\u0159ili vlastn\u00edm u\u0161\u00edm a prost\u011b nemohli d\u011blat nic jin\u00e9ho, ne\u017e se na Georga d\u00edvat v naprost\u00e9m \u00fa\u017easu. Georg Listing nerandil a rozhodn\u011b se nezamilov\u00e1val.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Bill p\u0159ech\u00e1zel tam a zp\u00e1tky. Kr\u00e1\u010del rychle z jednoho konce st\u011bny na druhou, pak se oto\u010dil a kr\u00e1\u010del zp\u00e1tky. D\u011blal to u\u017e n\u011bjakou dobu a Tom za\u010d\u00ednal b\u00fdt roz\u010dilen\u00fd.<\/p><\/div>\n

„M\u016f\u017ee\u0161 alespo\u0148 n\u011bco<\/em> \u0159\u00edct? A pros\u00edm, p\u0159esta\u0148 tu p\u0159ech\u00e1zet, m\u00e1m z toho z\u00e1vra\u0165.“<\/div>\n
Bill se zastavil, jen aby ud\u011blal n\u011bkolik krok\u016f zp\u011bt a zk\u0159\u00ed\u017eil si ruce na hrudi.<\/div>\n
„No, definitivn\u011b je tady n\u011bjak\u00fd potenci\u00e1l, alespo\u0148 v n\u011bkter\u00fdch z nich, probl\u00e9m jsou v\u0161echny ty ostatn\u00ed hovadiny. V\u00e1\u017en\u011b, pro\u010d to tak je, \u017ee lid\u00e9 prost\u011b mus\u00ed ps\u00e1t oplzlosti p\u0159es pr\u00e1ce jin\u00fdch lid\u00ed? J\u00e1 to prost\u011b nech\u00e1pu! P\u0159edstav si, \u017ee by n\u011bkdo nakr\u00e1\u010del do galerie a za\u010dal malovat p\u0159es obrazy jin\u00fdch um\u011blc\u016f. Nastala by vzpoura!“ Vztekal se hlasit\u011b a Tom musel potla\u010dit sm\u00edch a pe\u010dliv\u011b nasadit v\u00e1\u017enou tv\u00e1\u0159, kdy\u017e se k n\u011bmu Bill oto\u010dil a o\u010dek\u00e1val odpov\u011bdi.<\/div>\n
„Proto\u017ee je to dovoleno, h\u00e1d\u00e1m,“ \u0159ekl prost\u011b. „A graffiti ve skute\u010dnosti nen\u00ed pova\u017eov\u00e1no za um\u011bn\u00ed, tak\u017ee pro\u010d ne?“<\/div>\n
\n

Tom Billa p\u0159ivedl na jedno ze sv\u00fdch obl\u00edben\u00fdch m\u00edst ve m\u011bst\u011b, k obrovsk\u00e9 zdi pokryt\u00e9 graffiti. Bylo to pova\u017eov\u00e1no za jak\u00e9si cvi\u010di\u0161t\u011b a poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e p\u0159i\u0161el, byla pokryt\u00e1 nov\u00fdmi obrazy. M\u011bl r\u00e1d dynamiku toho m\u00edsta, nemluv\u011b o tom, \u017ee policie je za to nikdy nezatkla. Bylo to jedno z m\u00e1la m\u00edst, o kter\u00fdch s jistotou v\u011bd\u011bl, \u017ee tam vlastn\u011b m\u011bli dovoleno malovat.<\/p><\/div>\n

To, na co Bill odkazoval, byla samoz\u0159ejm\u011b nad\u00e1vka, kterou n\u011bjak\u00fd netalentovan\u00fd idiot zcela nedbale napsal p\u0159es n\u011bco, co byl vlastn\u011b docela p\u011bkn\u00fd kousek. Bylo to frustruj\u00edc\u00ed, kdy\u017e v\u00e1m lid\u00e9 takto zni\u010dili pr\u00e1ci, ale Tom moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee to p\u0159ich\u00e1zelo s \u00fazem\u00edm, tak\u017ee v sob\u011b nedok\u00e1zal naj\u00edt d\u016fvod, aby se kv\u016fli tomu roz\u010diloval.<\/div>\n
Bill, na druh\u00e9 stran\u011b, byl docela na\u0161tvan\u00fd. Koneckonc\u016f, m\u011bl cit pro talenty a rozhodn\u011b to pova\u017eoval za vandalismus, jak ten samotn\u00fd akt kompletn\u011b zni\u010dil jin\u00fd kus. „To neznamen\u00e1, \u017ee se mi to mus\u00ed l\u00edbit,“ \u0159ekl Bill po chv\u00edli. „Nebo to dokonce akceptovat.“<\/div>\n
Tom u\u017e si nedok\u00e1zal pomoct a zazubil se. Zvedl se z lavi\u010dky, na kter\u00e9 sed\u011bl, a p\u0159e\u0161el k Billovi, kter\u00e9ho jemn\u011b pol\u00edbil na tv\u00e1\u0159. „Ne.“ Pot\u00e9 z batohu vyhrabal sprej a p\u0159e\u0161el ke zdi.<\/div>\n
\n

„Co to d\u011bl\u00e1\u0161?“ Zeptal se Bill rychle. Vypadalo to, jako by Tom \u0161el ud\u011blat n\u011bco naprosto protich\u016fdn\u00e9ho v\u0161emu, co pr\u00e1v\u011b \u0159ekl. „Nem\u016f\u017ee\u0161 p\u0159es to malovat!“<\/p><\/div>\n

Tom se oto\u010dil ke star\u0161\u00edmu mu\u017ei se zmaten\u00fdm pohledem a naklonil hlavu na stranu. „Pro\u010d ne? Od toho tady ta ze\u010f je. Mus\u00ed\u0161 p\u0159ijmout fakt, \u017ee ten kousek u\u017e je zni\u010den\u00fd. Pro\u010d p\u0159es to n\u011bco nenamalovat?“<\/div>\n
Bill to chv\u00edli zva\u017eoval a zrovna se chystal promluvit, kdy\u017e byl nezdvo\u0159ile p\u0159eru\u0161en je\u0161t\u011b d\u0159\u00edve, ne\u017e \u0159ekl jedin\u00e9 slovo.<\/div>\n
„Ne, j\u00e1 to nechci sly\u0161et. Bude\u0161 to prost\u011b muset p\u0159ijmout. Te\u010f si b\u011b\u017e t\u00e1mhle sednout a nech m\u011b d\u011blat to, co um\u00edm nejl\u00edp, okay?“ Jeho hlas byl m\u011bkk\u00fd a slova byla sp\u00ed\u0161e prosba ne\u017e p\u0159\u00edkaz.<\/div>\n
Se zamra\u010den\u00edm Bill ud\u011blal, co mu bylo \u0159e\u010deno. Sledoval Toma p\u0159i pr\u00e1ci a nedok\u00e1zal zabr\u00e1nit \u00fasm\u011bvu, kter\u00fd se mu \u0161\u00ed\u0159il po tv\u00e1\u0159i. R\u00e1d sledoval, jak Tom maluje. Intenzita jeho pohledu a zp\u016fsob, jak\u00fdm se ztr\u00e1cel ve sv\u00e9m vlastn\u00edm sv\u011bt\u011b, to v\u0161e jej fascinovalo. A\u017e dokud Tom o p\u011bt minut pozd\u011bji neustoupil, aby zkontroloval svou vlastn\u00ed pr\u00e1ci a vr\u00e1til se zp\u00e1tky ke zbytku sv\u011bta. S \u00fasm\u011bvem se obr\u00e1til k Billovi s ot\u00e1zkou na rtech. „Co mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
\n

Bill vstal z lavi\u010dky a pomalu se k n\u011bmu loudal. Kdy\u017e si uv\u011bdomil, co Tom namaloval, p\u0159ekvapen\u00edm mu poklesla \u010delist. Byla tam namalov\u00e1na p\u00edsmena BK, velk\u00e1 a odv\u00e1\u017en\u00e1, zapleten\u00e1 do vinn\u00e9 r\u00e9vy s listy ve tvaru srdce. Byla to docela jednoduch\u00e1 kresba, opravdu, s m\u011bkk\u00fdm mel\u00edrov\u00e1n\u00edm a slab\u00fdm st\u00ednov\u00e1n\u00edm, ale bylo to tak sladk\u00e9 a ach-tak-k\u00fd\u010dovit\u00e9 gesto, \u017ee to Billa zna\u010dn\u011b dojalo.<\/p><\/div>\n

„Ach, Tome\u2026“ \u0159ekl, jakmile znovu na\u0161el sv\u016fj hlas. „Je to kr\u00e1sn\u00e9.“<\/div>\n
Spokojen\u00fd s\u00e1m se sebou, Tom si p\u0159it\u00e1hl Billa bl\u00ed\u017e, ruku mu omotal kolem pasu a bradu si op\u0159el o jeho rameno.<\/div>\n
„D\u011bkuju ti,“ za\u0161eptal ti\u0161e do Billova ucha. „Jsem r\u00e1d, \u017ee se ti to l\u00edb\u00ed.“<\/div>\n
„Miluju to,“ \u0159ekl Bill up\u0159\u00edmn\u011b a oto\u010dil se, aby se setkal s Tomov\u00fdm pohledem. „Co dok\u00e1\u017ee\u0161 s plechovkou spreje, m\u011b st\u00e1le ohromuje,“ \u0159ekl a jemn\u011b Toma pol\u00edbil.<\/div>\n
S u\u0161kl\u00edbnut\u00edm se Tom p\u0159ibl\u00ed\u017eil a nechal jejich rty spojen\u00e9, ne\u017e se odt\u00e1hl. „Jen po\u010dkej, a\u017e uvid\u00ed\u0161, co dok\u00e1\u017eu s plechovkou \u0161leha\u010dky.“<\/div>\n
\u010cerve\u0148, kter\u00e1 se roz\u0161\u00ed\u0159ila po Billov\u011b tv\u00e1\u0159i, byla temn\u011b rud\u00e1, ale Tom to nevid\u011bl, jeliko\u017e zav\u0159el o\u010di a naklonil se, aby si ukradl dal\u0161\u00ed z t\u011bch sladk\u00fdch Bill-polibk\u016f, kter\u00e9 tolik miloval.<\/p>\n

autor: Ainee<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ainee Sto a jedna n\u00e1straha \u017eivota Tom, z\u00edraje na ze\u010f p\u0159ed sebou, naklonil hlavu na stranu a zamyslel se. Po pravd\u011b \u0159e\u010deno, v\u016fbec nez\u00edral na ze\u010f, ale na obraz, kter\u00fd na n\u00ed visel, ale jak u\u017e to tak b\u00fdv\u00e1, \u010dist\u011b b\u00edl\u00e1<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[635],"tags":[],"class_list":["post-2418","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-art-imitates-life"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2418","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2418"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2418\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2418"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2418"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2418"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}