{"id":2422,"date":"2015-12-04T16:00:00","date_gmt":"2015-12-04T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2413"},"modified":"2015-12-04T16:00:00","modified_gmt":"2015-12-04T15:00:00","slug":"815-44-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/12\/04\/815-44-1-2\/","title":{"rendered":"#815 44. 1\/2"},"content":{"rendered":"
autor: BrokenMirror<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Neubl\u00ed\u017eit<\/p>\n

<\/strong><\/div>\n

Omlouv\u00e1m se, to jedin\u00e9 m\u016f\u017eu \u0159\u00edct<\/div>\n
Znamen\u00e1\u0161 pro m\u011b hodn\u011b<\/div>\n
A napravil bych v\u0161e, co jsem ud\u011blal, kdybych mohl za\u010d\u00edt znovu<\/div>\n
V\u0161echno to zahodil do st\u00edn\u016f l\u00edtosti<\/div>\n
A ty bys ze m\u011b m\u011bl jen to nejlep\u0161\u00ed<\/div>\n
<\/p>\n

Bill le\u017eel na posteli a d\u00edval se do stropu. Jeho rodi\u010de se kone\u010dn\u011b uklidnili po hodin\u00e1ch a hodin\u00e1ch k\u0159i\u010den\u00ed a h\u00e1dek. V cel\u00e9m dom\u011b bylo husto a fale\u0161n\u00fd pocit klidu. Bylo mu z toho \u0161patn\u011b po t\u011ble, ale to ticho znamenalo, \u017ee m\u016f\u017ee kone\u010dn\u011b sp\u00e1t.<\/em><\/div>\n

Byla stejn\u011b velk\u00e1 zima jako obvykle, ale Bill nem\u011bl energii na to, aby se p\u0159ikr\u00fdval. Nem\u011bl u\u017e nic, pomyslel si, jeho pohled cestoval po \u017elut\u00e9 pl\u00edsni, rozprost\u00edraj\u00edc\u00ed po jeho star\u00e9 tapet\u011b. Prakticky Karinu odehnal po tom, co j\u00ed dal facku, tak\u017ee mohl zapomenout na to, \u017ee by j\u00ed volal, a rodina\u2026 m\u011bl ji v\u016fbec n\u011bkdy? Ne, pokud si dob\u0159e pamatoval.<\/em><\/div>\n
Karina se chovala od<\/em> t\u00e9 noci divn\u011b a Bill se j\u00ed vyh\u00fdbal, jak jen mohl. Sna\u017eila se b\u00fdt mil\u00e1, volala mu a sna\u017eila se k n\u011bmu dostat, ale on se na ni nemohl ani pod\u00edvat, ani\u017e by v jej\u00edch o\u010d\u00edch nevid\u011bl svou matku. V\u0161echno bylo \u0161patn\u011b, v\u0161echno se opakovalo a on to nemohl dovolit.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

D\u00edval se na lustr vis\u00edc\u00ed ze stropu, zasran\u011b o\u0161kliv\u00e1 v\u011bc, kter\u00e1 vypadala, jako by m\u011bla pat\u0159it do skladi\u0161t\u011b a ne do lo\u017enice. Bill se zvedl a po \u0161pi\u010dk\u00e1ch p\u0159e\u0161el po posteli, chytil lustr a siln\u011b s n\u00edm zat\u0159\u00e1sl. Dr\u017eel pevn\u011b a udr\u017eel by cokoliv. Znovu si lehl na postel a pomyslel si: ‚sr\u00e1t na to‘. Sr\u00e1t na v\u0161echno. Nikomu nepom\u00e1hal, tak\u017ee to bylo jedno. O co \u0161lo, kdy\u017e nic nec\u00edtil? Byl apatick\u00fd. Ke v\u0161emu. Nic ho posledn\u00ed dobou nerozru\u0161ovalo, nic j\u00edm neproch\u00e1zelo, obzvl\u00e1\u0161\u0165 ne po tom, co se stalo s Karinou. Kdy\u017e sly\u0161el, jak se jeho rodi\u010de h\u00e1daj\u00ed, jedin\u00e9, na co myslel, bylo p\u0159\u00e1n\u00ed, a\u0165 p\u0159estanou, aby mohl sp\u00e1t. Jeho krev zamrzla, v\u0161echnu uvnit\u0159 n\u011bj chladlo a m\u011blo ho to d\u011bsit, ale jemu bylo jedno, co se d\u011blo. Byl u\u017e za st\u00e1diem, kdy si myslel, \u017ee by mohl matku zachr\u00e1nit. Nemohl otce zastavit, ne bez toho, aby mu v tom otec zabr\u00e1nil. A jedin\u00fd zp\u016fsob jak se ujistit, \u017ee u\u017e Karin\u011b nikdy neubl\u00ed\u017e\u00ed, bylo ji nev\u00eddat. Ona to p\u0159e\u017eije.<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

„U\u017e je mi to jedno,“ zamumlal si s\u00e1m pro sebe, sesko\u010dil z postele a p\u0159e\u0161el p\u0159es pokoj, otev\u0159el sk\u0159\u00ed\u0148 doko\u0159\u00e1n. Hrabal se v n\u00ed, dokud nena\u0161el dlouhou \u0161\u00e1lu, kterou dostat od babi\u010dky t\u011bsn\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e um\u0159ela. Byla o\u0161kliv\u00e1 a on ji nikdy nenosil, ani kdyby na tom m\u011bl z\u00e1viset jeho \u017eivot. Ironick\u00e9, pomyslel si s uchechtnut\u00edm. Zamra\u010dil se na ni a pod\u00edval se zp\u00e1tky na lustr a zp\u00e1tky na \u0161\u00e1lu.<\/em><\/div>\n

Pro\u010d, sakra, ne.<\/em><\/div>\n
Posadil se na postel a za\u010dal ji v\u00e1zat. Na\u0161el si na internetu jak. Na\u0161el na internetu spoustu v\u011bc\u00ed. Taky tam na\u0161el, jak si p\u016fj\u010dit zbra\u0148, ale a\u017e po tom, co na\u0161el v kuchyni pod uvoln\u011bn\u00fdm prknem \u010dern\u00fd revolver. Jen pro p\u0159\u00edpad.<\/em><\/div>\n
To mu p\u0159ipomn\u011blo, \u017ee by se m\u011bl j\u00edt pod\u00edvat, jestli tam je\u0161t\u011b je, jako to d\u011blal ka\u017edou noc. Byl to te\u010f u\u017e skoro zvyk, stejn\u011b automatick\u00e9, jako rozsv\u00edtit p\u0159i vstupu do temn\u00e9ho pokoje. Tak\u017ee p\u0159edt\u00edm, ne\u017e dokon\u010dil v\u00e1z\u00e1n\u00ed \u0161\u00e1ly, vy\u0161el z pokoje, pro\u0161el opatrn\u011b kolem lo\u017enice rodi\u010d\u016f a do kuchyn\u011b. Klekl si uprost\u0159ed podlahy a zvedl prkno. Zbra\u0148 tam byla, \u010dern\u00e1 a leskl\u00e1, bl\u00fdskla se v m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm sv\u011btle, kter\u00e9 vyh\u00e1zelo z okna. Cht\u011bl se j\u00ed dotknout, ale neodv\u00e1\u017eil se. D\u00edval se na ni s jakousi podivnou fascinac\u00ed, ne\u017e zavrt\u011bl hlavou a vr\u00e1til prkno zp\u00e1tky, skryl zbra\u0148 p\u0159ed sv\u00fdm pohledem.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\n

Vr\u00e1til se do pokoje a k pr\u00e1ci. Kr\u00e1tce pomyslel na to, \u017ee by napsal dopis, ale rychle tu my\u0161lenku opustil, bylo to stra\u0161n\u00e9 kli\u0161\u00e9. Jedin\u00e9, na \u010dem mu z\u00e1le\u017eelo, bylo, \u017ee je unaven\u00fd a chce pry\u010d. Game over nastal ve chv\u00edli, kdy Karin\u011b dal facku, bylo na \u010dase p\u0159edat ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed hry jin\u00e9mu hr\u00e1\u010di. Nebo tak n\u011bco.<\/em><\/div>\n
Dod\u011blal smy\u010dku a d\u00edval se na ni, p\u0159ejel p\u0159es ni prsty a pak ji pov\u011bsil, zatahal za ni, aby se ujistil, \u017ee bude dr\u017eet. Jedin\u00e9, co mu chyb\u011blo, bylo vyl\u00e9zt na \u017eidli.<\/em><\/div>\n
Cht\u011bl na ni stoupnout, kdy\u017e mu zazvonil telefon.<\/em><\/div>\n
Hlasit\u011b zanad\u00e1val a nat\u00e1hl se po n\u011bm, byl p\u0159ipraven\u00fd ho rozt\u0159\u00edskat na kousky, ne\u017e se na obrazovce uk\u00e1zalo jm\u00e9no. Zvedl ten hovor d\u0159\u00edv, ne\u017e s\u00e1m sebe dok\u00e1zal zastavit.<\/em><\/div>\n
\n

„Bille.“<\/p><\/div>\n

Nic ne\u0159\u00edkal. Jej\u00ed hlas byl v jeho uchu jako samet, \u010dist\u00fd a neposkvrn\u011bn\u00fd. Alespo\u0148 p\u0159edt\u00edm ne\u017e se j\u00ed dotkl, pomyslel si a zav\u0159el o\u010di.<\/em><\/div>\n
„Pros\u00edm, poslouchej m\u011b\u2026“ \u0159ekla.<\/em> „Omlouv\u00e1m se, ano? Co jsem ti \u0159ekla po tom, co jsme\u2026 nep\u0159em\u00fd\u0161lela jsem. Odpou\u0161t\u00edm ti. Ty v\u00ed\u0161 co.“<\/div>\n
„Uhodil jsem t\u011b.“<\/em><\/div>\n
„To nevad\u00ed.“<\/div>\n
„Ne, vad\u00ed.“<\/em><\/div>\n
„Z\u00e1le\u017e\u00ed mi na tob\u011b. Chci ti pomoci.“<\/div>\n
„Nem\u016f\u017ee\u0161.“<\/em><\/div>\n
„M\u016f\u017eu, kdy\u017e m\u011b nech\u00e1\u0161. Jsi m\u016fj nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel. V\u00edm, \u017ee m\u00e1\u0161 probl\u00e9my.“<\/div>\n
„Oh jo? A jak\u00e9?“<\/em><\/div>\n
Vydechla.<\/em> „J\u00e1 nev\u00edm,“ \u0159ekla, ale n\u011bco na tom, jak to \u0159ekla, zn\u011blo, jako by v\u011bd\u011bla, a Bill semknul p\u011bsti.<\/em> „P\u0159\u00e1la bych si, aby sis s n\u011bk\u00fdm promluvil.“<\/div>\n
„Pro\u010d, zd\u00e1 se, \u017ee te\u010f se\u0161 m\u016fj psychiatr ty.“<\/em><\/div>\n
„Bille, p\u0159esta\u0148\u2026“<\/div>\n
„J\u00e1 nic ned\u011bl\u00e1m.“<\/em><\/div>\n
„Odstrk\u00e1v\u00e1\u0161 m\u011b,“ \u0159ekla.<\/em> „Nechci b\u00fdt odstr\u010den\u00e1.“ Zastavila, jako by v\u011bd\u011bla, \u017ee je n\u011bco \u0161patn\u011b.<\/em> „Co d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Nic. Co t\u011b to zaj\u00edm\u00e1?“<\/em><\/div>\n
„P\u0159esta\u0148 tohle \u0159\u00edkat,“ prosila ho jemn\u011b.<\/em> „V\u00ed\u0161, \u017ee to nem\u00e1m r\u00e1da. V\u00ed\u0161 moc dob\u0159e, \u017ee se o tebe zaj\u00edm\u00e1m.“<\/div>\n
„M\u011bla bys m\u011b nen\u00e1vid\u011bt.“<\/em><\/div>\n
„To bych nikdy nemohla\u2026 mluv\u00ed\u0161 hlouposti, jsi v po\u0159\u00e1dku?“<\/div>\n
„Je mi fajn.“<\/em><\/div>\n
\n

„V\u00ed\u0161, \u017ee v\u00edm, \u017ee l\u017ee\u0161?“ zeptala se a zn\u011bla rozho\u0159\u010den\u011b.<\/em> „Proto\u017ee \u0159\u00edk\u00e1\u0161, \u017ee je ti fajn, ka\u017ed\u00e9mu, tak moc, \u017ee je to te\u010f u\u017e nejsp\u00ed\u0161 automatick\u00fd. \u0158\u00edk\u00e1\u0161, je mi fajn, a pak pou\u017eije\u0161 ten sv\u016fj \u00fasm\u011bv, aby se u\u017e neptali. A mn\u011b to nikdy ne\u0159\u00edk\u00e1\u0161, na m\u011b se takhle neusm\u00edv\u00e1\u0161. Mn\u011b \u0159\u00edk\u00e1\u0161, ned\u011blej si starosti. Tak\u017ee kdy\u017e mi l\u017ee\u0161, v\u00edm, \u017ee je n\u011bco opravdu \u0161patn\u011b.“<\/div>\n

Polkl. „Nejsem rom\u00e1n, abys m\u011b analyzovala.“<\/em><\/div>\n
„Pro\u010d jsi ke mn\u011b tak chladn\u00fd?“ zeptala se a cht\u011blo se j\u00ed bre\u010det.<\/em> „\u0158ekla jsem, \u017ee se omlouv\u00e1m. Nev\u011bd\u011bla jsem to, necht\u011bla jsem ti ubl\u00ed\u017eit. P\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee jsme to nev\u011bd\u011bla.“<\/div>\n
„Neubl\u00ed\u017eilas mi,“ zasy\u010del, sna\u017eil se ignorovat to, jak zn\u011bla. Necht\u011bl ji rozbre\u010det, necht\u011bl k n\u00ed b\u00fdt chladn\u00fd, ale ona tak z\u016fstane pry\u010d. Dojde j\u00ed, \u017ee je \u0161patn\u00fd, stejn\u011b jak j\u00ed jej\u00ed matka v\u017edycky \u0159\u00edkala, \u017ee je. „U\u017e jsem \u0159ekl, je mi fajn.“<\/em><\/div>\n
Znovu si povzdychla.<\/em> „Vlastn\u011b jsem volala, abych t\u011b pozvala na Silvestra,“ \u0159ekla.<\/em> „Je z\u00edtra, kdybys zapomn\u011bl. Jeliko\u017e jsi necht\u011bl p\u0159ij\u00edt na V\u00e1noce, myslela jsem\u2026 a mus\u00edm ti n\u011bco \u0159\u00edct, tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159. Nav\u00edc mi chyb\u00ed\u0161.“<\/div>\n
Vskutku zapomn\u011bl. Nen\u00e1vid\u011bl sv\u00e1tky a ona to v\u011bd\u011bla. Sna\u017eil se ji odm\u00edtat, to j\u00ed to nedoch\u00e1zelo? \u0158ekl ne V\u00e1noc\u016fm, pro\u010d si myslela, \u017ee by k n\u00ed cht\u011bl chodit na Silvestra? Kolik n\u00e1znak\u016f je\u0161t\u011b pot\u0159ebovala? Sna\u017eil se b\u00fdt tvrd\u0161\u00ed ne\u017e posledn\u011b, aby vid\u011bla, aby pochopila. „Ne, d\u00edky.“<\/em><\/div>\n
„Jen to zva\u017e-„<\/div>\n
„\u0158ekl jsem ne.“<\/em><\/div>\n
„Oh, jdi do h\u00e1je,“ odsekl v p\u0159ekvapiv\u00e9m n\u00e1valu zlosti.<\/em> „M\u016f\u017ee\u0161 si b\u00fdt na\u0161tvan\u00fd, jak dlouho chce\u0161. J\u00e1 jsem ti ale odpustila. A zaj\u00edm\u00e1m se. Hodn\u011b. To taky v\u00ed\u0161. Nem\u016f\u017ee\u0161 od sv\u00fdch probl\u00e9m\u016f ut\u00edkat nav\u011bky.“ Zav\u011bsila a k jeho uchu dolehlo p\u00edp\u00e1n\u00ed.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Roz\u010dilen\u011b zahodil telefon a pod\u00edval se na vis\u00edc\u00ed \u0161\u00e1lu. P\u0159ipravenou. V\u00edtaj\u00edc\u00ed ho.<\/em><\/div>\n

Do h\u00e1je s t\u00edm. Do h\u00e1je s n\u00ed.<\/em><\/div>\n
Strhl ji dol\u016f a rozcupoval ji na kousky. Z\u016fstal tam st\u00e1t a spla\u0161en\u011b d\u00fdchal, krev se mu va\u0159ila v u\u0161\u00edch. U\u017e ani nebyl schopn\u00fd se zab\u00edt.<\/em><\/div>\n
Ale bylo tu n\u011bco jin\u00e9ho, co mohl ukon\u010dit, kdyby to opravdu promyslel, pomyslel si a za\u010dal p\u0159ech\u00e1zet po pokoji. Musel znovu p\u0159evz\u00edt kontrolu; musel p\u0159estat b\u00fdt ob\u011bt\u00ed. Jen musel naj\u00edt odvahu.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

***<\/em><\/div>\n

\n

„Co\u017ee?“ zopakoval Bill, \u0161ok z toho, co Tom pr\u00e1v\u011b navrhl, byl jako p\u011bst\u00ed do \u017ealudku a jeho hlas ven vy\u0161el jen o n\u011bco m\u00e1lo hlasit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e \u0161epot. „Tome,“ \u0159ekl u\u017e s v\u011bt\u0161\u00edm d\u016frazem, kdy\u017e Tom nic ne\u0159\u00edkal. „Cos to \u0159ekl?“<\/p><\/div>\n

Tom se posadil \u00fapln\u011b a pod\u00edval se mu zp\u0159\u00edma do o\u010d\u00ed a zopakoval: „\u0158ekl jsem, abychom utekli.“<\/div>\n
Billovi za\u010dalo srdce siln\u011b bubnovat do \u017eeber. „To nemysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b,“ \u0159ekl, byl si a\u017e bolestiv\u011b v\u011bdom toho, \u017ee se mu chv\u011bje hlas a p\u0159i\u0161lo mu, \u017ee m\u00e1 hore\u010dku.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, mysl\u00edm to v\u00e1\u017en\u011b. Ud\u011blejme to.“<\/div>\n
Billovi se za\u010dala motat hlava, v\u011bd\u011bl, \u017ee p\u0159ijde stra\u0161n\u00e1 bolest hlavy, byl jen p\u00e1r vte\u0159in od toho, aby omdlel. „Ne,“ dostal ze sebe, byl \u0161okovan\u00fd t\u00edm, co za slova vych\u00e1zela z Tomov\u00fdch \u00fast. „Ne, Tome, co to kurva?“<\/div>\n
„Co, pro\u010d ne?“ Tom se zd\u00e1l skoro stejn\u011b p\u0159ekvapen\u00fd Billovou odpov\u011bd\u00ed jako Bill ot\u00e1zkou samotnou.<\/div>\n
„Proto\u017ee,“ \u0159ekl Bill a ma\u010dkal si ko\u0159en nosu. „Proto\u017ee je to \u0161\u00edlen\u00e9,“ pod\u00edval se Tomovi do jeho vykulen\u00fdch o\u010d\u00ed. „\u0160\u00edlen\u00e9 a je to nemo\u017en\u00e9 a nikdy bychom to nemohli ud\u011blat, ani kdybychom se sna\u017eili a,“ dodal, kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee chce Tom n\u011bco \u0159\u00edct, „mysli taky chv\u00edli na sebe. Na svou pr\u00e1ci, sv\u016fj \u017eivot.“<\/div>\n
„J\u00e1 mysl\u00edm<\/em> na sebe. A na tebe. Na n\u00e1s. Moje pr\u00e1ce m\u011b nezaj\u00edm\u00e1, Bille.“ Tom ho cht\u011bl vz\u00edt za tv\u00e1\u0159e, ale Bill mu ruku odstr\u010dil.<\/div>\n
„Nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 my<\/em>,“ odsekl, reagoval okam\u017eit\u011b, kdy\u017e zaslechl slovo my, i kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee jeho pou\u017eit\u00e9 nen\u00ed tak \u0161patn\u00e9, jak cht\u011bl, aby bylo.<\/div>\n
„To nemysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b,“ \u0159ekl Tom. „V\u00edm, \u017ee ne. V\u00edm, \u017ee v\u00ed\u0161, \u017ee je mezi n\u00e1mi v\u00edc ne\u017e jen\u2026 c\u00edtil jsi to, v\u00edm, \u017ee ano. A proto jsi tak vyd\u011b\u0161en\u00fd.“<\/div>\n
Bill semknul \u010delist. „Nejsem vyd\u011b\u0161en\u00fd. Nic jsem nec\u00edtil.“<\/div>\n
„To nen\u00ed pravda,“ \u0159ekl Tom a vzal ho za ruku polo\u017eenou na posteli. Bill se mu sna\u017eil vymanit, ale Tom ho dr\u017eel pevn\u011b.<\/div>\n
\n

Bill zav\u0159el o\u010di. Na tohle nem\u011bl, m\u00e1tlo ho to a nev\u011bd\u011bl, co si myslet. „Nestoj\u00ed to za to,“ \u0159ekl a zavrt\u011bl hlavou. „Nev\u00ed\u0161, co navrhuje\u0161.“<\/p><\/div>\n

„V\u00edm moc dob\u0159e, co navrhuju.“<\/div>\n
„Ne, nemysl\u00ed\u0161 jasn\u011b, v\u00edm, jak\u00e9 to je a-„<\/div>\n
„Nebudu tady jen tak sed\u011bt a nic ned\u011blat, zat\u00edmco t\u011b zabij\u00ed!“<\/div>\n
„Zabij\u00ed m\u011b!“ Bill se nahlas rozesm\u00e1l, ale nebyl to pobaven\u00fd sm\u00edch. „To nen\u00ed ani trochu\u2026 okay, to je jedno. Tohle je prost\u011b stupidn\u00ed.<\/em>„<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, \u017ee se zaj\u00edm\u00e1m o tv\u016fj \u017eivot,“ odsekl Tom. „Neum\u00edm si p\u0159edstavit, \u017ee t\u011b ztrat\u00edm.“<\/div>\n
„Bude\u0161 muset,“ \u0161t\u011bkl Bill, proto\u017ee si byl v\u011bdom toho, \u017ee je necitliv\u00fd, a rozhodl se pro jinou techniku, kdy\u017e tohle nepom\u00e1halo. „Hele, nen\u00ed to ani rok,“ \u0159ekl a sna\u017eil se zachytit Tom\u016fv pohled. „Ty bude\u0161 \u017e\u00edt nejsp\u00ed\u0161 dal\u0161\u00edch \u0161edes\u00e1t. T\u011bchhle p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f pak u\u017e nebude nic znamenat, ani si z toho nebude\u0161 moc pamatovat. Budu n\u011bkdo, o kom bude\u0161 \u0159\u00edkat sv\u00fdm vnou\u010dat\u016fm, zat\u00edmco se bude\u0161 sm\u00e1t tomu, jak hloup\u00fd jsi byl, kdy\u017e jsi byl mlad\u00fd. Jasn\u00fd?“<\/div>\n
„To nen\u00ed pravda,“ za\u0161eptal Tom a semknul ruku kolem Billovy tak pevn\u011b, \u017ee mu to p\u0159eru\u0161ilo p\u0159\u00edvod krve do prst\u016f. „Ne\u0159\u00edkej, \u017ee to nic neznamen\u00e1, zab\u00edj\u00ed m\u011b to.“<\/div>\n
„Neznamen\u00e1. A znamenat nakonec nebude.“<\/div>\n
Tom zavrt\u011bl hlavou, z jeho rt\u016f vy\u0161lo patetick\u00e9 tich\u00e9 \u0161kytnut\u00ed.<\/div>\n
„Slibuju, \u017ee se vr\u00e1t\u00edm a budu t\u011b stra\u0161it,“ \u0159ekl Bill, chab\u00fd pokus o rozveselen\u00ed, ale bylo to jako h\u00e1zet hr\u00e1ch na ze\u010f.<\/div>\n
„Poj\u010f se mnou,“ \u0159ekl Tom znovu. „Pros\u00edm, Bille. M\u016f\u017eeme to ud\u011blat, jen m\u011b nech. Nech m\u011b t\u011b zachr\u00e1nit.“<\/div>\n
„Poslouchej m\u011b,“ \u0159ekl Bill. „Pod\u00edvej se na m\u011b, kdy\u017e na tebe mluv\u00edm, Tome,“ \u0159ekl trochu na\u0161tvan\u011b a Tom se na n\u011bj pod\u00edval, o\u010di \u010derven\u00e9. „Nechci ut\u00edkat,“ \u0159ekl. „Nech m\u011b j\u00edt.“<\/div>\n
„Ne,“ za\u0161eptal Tom. „Ne\u2026“<\/div>\n
\n

Bill byl zachycen v takov\u00e9m slep\u00e9m kruhu, \u017ee nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edct. Minul\u00fd rok to s Andreasem nechal doj\u00edt do situace podobn\u00e9 t\u00e9to, ale p\u0159edt\u00edm si to u\u017e\u00edval. O to celou dobu \u0161lo; donutit Andrease, aby se do n\u011bj zamiloval a nab\u00eddl mu, \u017ee ho dostane ven. Nikdy vlastn\u011b doopravdy necht\u011bl ut\u00e9ci, ale v\u011bd\u011bt, \u017ee m\u016f\u017ee str\u00e1\u017en\u00edka p\u0159inutit k tomu, aby to cht\u011bl ud\u011blat, ho tak t\u011b\u0161ilo. N\u011bjak se Tom\u016fv a jeho vztah p\u0159es tento stupe\u0148 dostal a te\u010f, kdy\u017e tady kone\u010dn\u011b byli, Bill si p\u0159\u00e1l, aby mohl vr\u00e1tit \u010das do dne, kdy se na Toma poprv\u00e9 v chodb\u011b pod\u00edval. Sklopil by zrak a pro\u0161el jen kolem n\u011bj, v\u0161echno by ud\u011blat jinak, kdyby v\u011bd\u011bl, \u017ee to povede k tomuhle. Nikdy si nemyslel, \u017ee uc\u00edt\u00ed v\u0161echnu tuhle vinu, v\u0161echny tyhle v\u00fd\u010ditky.<\/p><\/div>\n

\n

„J\u00e1 t\u011b do toho zat\u00e1hl,“ \u0159ekl Bill. „J\u00e1\u2026“ cht\u011bl se omluvit, ale slova nep\u0159ich\u00e1zela, a ne\u017e mohl za\u010d\u00edt znovu, Tom ho p\u0159eru\u0161il.<\/p><\/div>\n

„J\u00e1 s\u00e1m jsem se do toho zat\u00e1hl.“<\/div>\n
„Ne, nezat\u00e1hl,“ h\u00e1dal se Bill a je\u0161t\u011b jednou zkusil d\u00e1t ruku pry\u010d, ale Tom to odm\u00edtal. „J\u00e1 tahal za nitky. J\u00e1 si t\u011b vybral, konkr\u00e9tn\u011b tebe, ode dne jedna. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee za mnou p\u0159ijde\u0161 a cht\u011bl jsem vid\u011bt, jak se zlom\u00ed\u0161.“ A on te\u010f zlomen\u00fd byl. A on to nen\u00e1vid\u011bl.<\/div>\n
Tom znovu zavrt\u011bl hlavou. „J\u00e1 za tebou p\u0159i\u0161el s\u00e1m od sebe,“ \u0159ekl. „A nelituju toho, v\u016fbec.“<\/div>\n
„Takhle se nebude\u0161 c\u00edtit napo\u0159\u00e1d,“ \u0159ekl Bill a doufal, \u017ee zn\u00ed p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b, proto\u017ee tohle u\u017e moc dlouho nezvl\u00e1dne. „Zapomene\u0161 na m\u011b.“<\/div>\n
Tom se na n\u011bj zle pod\u00edvat skrze mokr\u00e9 \u0159asy. „A ty bys na ni n\u011bkdy zapomn\u011bl, Bille?“ st\u0159elil po n\u011bm. „Zapomn\u011bl?“<\/div>\n
Bill zamrkal, byl t\u00edm dost zasko\u010den\u00fd. „To nen\u00ed to sam\u00e9,“ vydechl a byl kone\u010dn\u011b schopn\u00fd se Tomovi z rukou vytrhnout.<\/div>\n
„Ale ano, je!“ \u0159ekl Tom frustrovan\u011b. „Pro\u010d to prost\u011b nech\u00e1pe\u0161, je to naprosto to sam\u00e9! Ty to fakt nech\u00e1pe\u0161, co? Nikdy to nepochop\u00ed\u0161.“<\/div>\n
Bill zav\u0159el o\u010di. Bylo to na n\u011bj moc, tahle konverzace musela skon\u010dit, nebo ztrat\u00ed i tu trochu kontroly, co m\u011bl. „Co nepochop\u00edm?“ odv\u00e1\u017eil se zeptat.<\/div>\n
„Co k tob\u011b, kurva, c\u00edt\u00edm!“ \u0159ekl Tom, jeho hlas nab\u00edral na hlasitosti. „\u017de kdy\u017e um\u0159e\u0161, tak mi bude, jako bych taky um\u0159el. To, \u017ee\u2026“ zastavil se a zavrt\u011bl hlavou. „Ty to nech\u00e1pe\u0161. Bu\u010f nechce\u0161, nebo opravdu nem\u016f\u017ee\u0161 a j\u00e1 nev\u00edm, co je hor\u0161\u00ed.“<\/div>\n
Bill sklopil pohled a d\u00edval se na jedno m\u00edsto na podlaze, ka\u017ed\u00fd sval v jeho t\u011ble byl v k\u0159e\u010di. „Je mi l\u00edto, \u017ee se takhle c\u00edt\u00ed\u0161,“ \u0159ekl nakonec utlumen\u011b.<\/div>\n
„Jak?“ vyz\u00fdval ho Tom. „Jako ty?“<\/div>\n
„Nebu\u010f jako j\u00e1,“ \u0159ekl okam\u017eit\u011b, zvedl hlavu. „Nechce\u0161 b\u00fdt jako j\u00e1.“<\/div>\n
\n

Bill byl a\u017e moc zam\u011bstnan\u00fd t\u00edm, \u017ee se s\u00e1m sebe sna\u017eil udr\u017eet pohromad\u011b pomoc\u00ed lepenky a lepidla, byl zam\u011bstnan\u00fd t\u00edm, \u017ee se sna\u017eil sv\u00e9 vlastn\u00ed d\u00e9mony dr\u017eet stranou, Tom se nemohl za\u010d\u00edt rozpadat tak jako on. Bill, a\u0165 u\u017e se mu to l\u00edbilo nebo ne, pot\u0159eboval n\u011bkoho, o koho se mohl op\u0159\u00edt a byl tu pro n\u011bj jen Tom. Nemohli se oba dva rozb\u00edt.<\/p><\/div>\n

Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee nen\u00ed dost siln\u00fd na to, aby se o n\u011bj Tom mohl op\u00edrat. Mohl se o to pokusit, mohl p\u0159edst\u00edrat, \u017ee tak siln\u00fd je, ale pravda byla, \u017ee by se zlomil a musel se vzmu\u017eit na to, aby si to p\u0159iznal. Jeho mysl byla k\u0159ehk\u00e1 skl\u00e1danka po tom v\u0161em, co se stalo, a i kdy\u017e u\u017e byla skoro slo\u017een\u00e1, jedin\u00fd mal\u00fd ot\u0159es a znovu se rozsype. Ob\u010das m\u011bl ten pocit, kdy\u017e Tom nebo Anna vrtali a\u017e moc hluboko, a c\u00edtil to i te\u010f. „Nem\u016f\u017eu o tom mluvit,“ \u0159ekl. „Mus\u00ed\u0161 pochopit, \u017ee to, co \u0159\u00edk\u00e1\u0161, je \u0161\u00edlen\u00e9.“<\/div>\n
„Ty o tom prost\u011b nechce\u0161<\/em> mluvit.“<\/div>\n
\n

Bill u\u017e to nemohl udr\u017eet. Vybuchl. „Ty jsi tak stra\u0161n\u011b posedl\u00fd s t\u011bmihle nem\u016f\u017ee\u0161 a nebude\u0161!“ odsekl. „V\u0161echno nen\u00ed takhle \u010dernob\u00edl\u00e9. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee si mysl\u00ed\u0161, \u017ee v m\u00e9m mozku je mal\u00e9 kr\u00e1sn\u00e9 p\u0159ep\u00edn\u00e1tko, kter\u00e9 m\u016f\u017eu prost\u011b zapnout a vypnout, kdykoliv se mi zachce, ale nen\u00ed tam. V\u011b\u0159 mi, j\u00e1 ho hledal. J\u00e1 tohle nem\u016f\u017eu zm\u011bnit<\/em>.“ Sy\u010del skrze za\u0165at\u00e9 zuby. „Sna\u017eil jsem se a v\u00ed\u0161 ty co, sna\u017eil jsem se kv\u016fli tob\u011b. A pak jsi ode\u0161el a nechal m\u011b navzdory tomu v\u0161emu, cos \u0159\u00edkal a j\u00e1 prost\u011b nem\u016f\u017eu\u2026“ zav\u0159el o\u010di a sna\u017eil se uklidnit. „Nem\u016f\u017ee\u0161 tady sed\u011bt a p\u0159edst\u00edrat, \u017ee se to nestalo a j\u00e1 to nem\u016f\u017eu vymazat ze sv\u00e9 mysli. V\u00edm, \u017ee si mysl\u00ed\u0161, \u017ee m\u016f\u017eu, v\u00edm, \u017ee si mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsem to ud\u011blal<\/em>, ale ka\u017ed\u00fd den s t\u00edm bojuju, pr\u00e1v\u011b te\u010f s t\u00edm bojuju tak moc<\/em>, proto\u017ee jedin\u00e9, co moje hlava chce, je to v\u0161echno nechat j\u00edt. Sna\u017e\u00edm se to p\u0159ed tebou skr\u00fdvat, proto\u017ee navzdory tomu v\u0161emu nechci, aby ses c\u00edtil provinile. Kurva,“ zanad\u00e1val, zavrt\u011bl hlavou, nemohl uv\u011b\u0159it tomu, co \u0159\u00edkal, ale nemohl to zastavit, ani kdyby cht\u011bl.<\/p>\n<\/div>\n

<\/div>\n
„Vid\u00ed\u0161 tohle?“ zeptal se hlasit\u011b a zvedl jednu ruku, dr\u017eel ji horizont\u00e1ln\u011b ve vzduchu. T\u0159\u00e1sla se mu, jako by m\u011bl abs\u0165\u00e1k. „Vid\u00ed\u0161 to? To nen\u00ed fajn,<\/em> to je naprost\u00fd opak. Pr\u00e1\u0161ky m\u011b dr\u017e\u00ed pohromad\u011b, Tome,“ \u0159ekl. „Pr\u00e1\u0161ky a fakt, \u017ee se opravdu tvrd\u011b sna\u017e\u00edm bojovat. Proto\u017ee jsi to tak cht\u011bl. A proto\u017ee to tak cht\u011bla Anna. Kdyby to bylo na mn\u011b, bylo by mi to jedno. A j\u00e1 u\u017e jsem unaven\u00fd<\/em> z toho bojov\u00e1n\u00ed. Tak tady nese\u010f a neremcej, \u017ee ‚oh, ty prost\u011b nechce\u0161‘, proto\u017ee tohle te\u010f fakt nepot\u0159ebuju sly\u0161et. Co nechci<\/em> je, abych musel poslouchat tyhle tvoje bl\u00e1zniv\u00fd \u0159e\u010di, m\u00e1m jich dost od sebe.“<\/div>\n
P\u0159estal mluvit a zhluboka vydechl, v\u0161echna jeho energie byla pry\u010d a nem\u011bl u\u017e ani s\u00edlu odporovat, kdy\u017e ho Tom znovu vzal za jeho siln\u011b se t\u0159esouc\u00ed ruku. „Omlouv\u00e1m se,“ za\u0161eptal Tom a p\u0159itiskl se \u010delem na jeho, druhou rukou zajel Billovi do vlas\u016f. „Tolik toho lituju, v\u00ed\u0161. \u017de jsem odjel. Utekl jsem a nem\u011bl jsem. Mysl\u00edm na to ka\u017ed\u00fd den.“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, j\u00e1 se taky pokusil ut\u00e9ct,“ \u0159ekl Bill. „Ten den, to jsem se sna\u017eil ud\u011blat. Myslel jsem, \u017ee kdy\u017e ji prost\u011b seberu a ute\u010deme, \u017ee budeme fajn. Ale nam\u00edsto toho se to jen zhor\u0161ilo a te\u010f jsem tady. Z ut\u00edk\u00e1n\u00ed nic dobr\u00e9ho nevzejde.“<\/div>\n
„Byl bych opatrn\u00fd,“ \u017eadonil Tom. „Nechyt\u00ed n\u00e1s; postar\u00e1m se o to.“<\/div>\n
Bill zav\u0159el na p\u00e1r vte\u0159in o\u010di a pak \u0159ekl: „Nechci se s tebou h\u00e1dat,“ p\u0159iznal unaven\u011b. „Jsem tady. Te\u010f jsem tady. Nem\u016f\u017eeme prost\u011b\u2026“ polo\u017eil dlan\u011b na Tomova hol\u00e1 ramena a jejich o\u010di se setkaly, \u010dela st\u00e1le op\u0159en\u00e1. „Nebu\u010f takov\u00fd. J\u00e1\u2026“ vnit\u0159n\u011b si nad\u00e1val za to, co chce \u0159\u00edct. „K \u010dertu s t\u00edm. J\u00e1 t\u011b pot\u0159ebuju.“<\/div>\n
Tom se na n\u011bj d\u00edval, jako by Bill \u0159ekl n\u011bco naprosto jin\u00e9ho ne\u017e to, co doopravdy \u0159ekl, jako by mu \u0159ekl, \u017ee tady za n\u00edm stoj\u00ed jednoro\u017eec nebo n\u011bco takov\u00e9ho.<\/div>\n
„Taky t\u011b pot\u0159ebuju.“<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Tom ode\u0161el. \u0158ekl, \u017ee mus\u00ed „j\u00edt n\u011bco ud\u011blat“, a i kdy\u017e z t\u00e9 my\u0161lenky byl Bill velmi nerv\u00f3zn\u00ed, nemohl s t\u00edm nic d\u011blat, ne odtamtud, kde byl. Tom si musel pro\u010distit hlavu a to i on.<\/p><\/div>\n

Sed\u011bl ve sv\u00e9 posteli a d\u00edval se na podlahu, sna\u017eil se p\u0159estat t\u0159\u00e1st. Nemohl, svaly se mu h\u00fdbaly pod k\u016f\u017e\u00ed, a kdy\u017e se p\u0159ed n\u00edm za\u010dala h\u00fdbat i podlaha, zav\u0159el o\u010di.<\/div>\n
Den u soudu byl tak t\u011b\u017ek\u00fd, byl ob\u017ealovan\u00fd z tolika v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 nebyly pravda, a jeho chab\u00e9 pokusy vysv\u011btlit to, byly zam\u00edtnuty pro nedostatek d\u016fkaz\u016f. Peter Keller se sna\u017eil p\u0159esv\u011bd\u010dit zbytek soudn\u00ed s\u00edn\u011b, \u017ee ji Bill zn\u00e1silnil, proto\u017ee si do den\u00ed\u010dku napsala, \u017ee se s n\u00edm necht\u011bla vyspat. Pak mluvil o v\u0161ech t\u011bch t\u00fddnech, kdy se nevid\u011bli, a Peter v\u0161em \u0159ekl, \u017ee to bylo kv\u016fli tomu, \u017ee se Billa b\u00e1la a vyh\u00fdbala se mu. Bill sev\u0159el ruce do p\u011bst\u00ed u\u017e jen p\u0159i pomy\u0161len\u00ed na to. Byl hodn\u011b v\u011bc\u00ed, ale nebyl n\u00e1siln\u00edk. Nikdy by, ani ve sv\u00e9 nejhor\u0161\u00ed chv\u00edli, tohle neud\u011blal. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli je divn\u00e9, \u017ee mu zn\u00e1siln\u011bn\u00ed p\u0159ijde hor\u0161\u00ed ne\u017e vra\u017eda, ale rozhodl se to moc ne\u0159e\u0161it.<\/div>\n
\n

Vy\u0161la z toho ale jedna dobr\u00e1 v\u011bc, pomyslel si. Klara Stark byla ob\u017ealovan\u00e1 z toho, \u017ee nenahl\u00e1sila, co v\u011bd\u011bla, a bude muset j\u00edt sed\u011bt. Ne na dlouho, ale Bill z toho m\u011bl stejn\u011b radost. Moc velkou radost.<\/p><\/div>\n

Ale pak ten sex s Tomem. A pak Tom a to, jak se sesypal. Tom a jeho \u00fat\u011bkov\u00e9 pl\u00e1ny. Myslel si, \u017ee se za\u010d\u00edn\u00e1 lep\u0161it, ale te\u010f u\u017e si nebyl tak jist\u00fd. Poprv\u00e9 si p\u0159\u00e1l, aby mohl n\u011bjak zkontaktovat Annu, aby m\u011bl telefon nebo pager nebo n\u011bco.<\/em> To, \u017ee se Tom vr\u00e1til, hodn\u011b pomohlo a jeho hlava se za\u010dala pomalu vracet zp\u00e1tky, ale te\u010f byl zase zmaten\u00fd a nitky, kter\u00e9 ji dr\u017eely pohromad\u011b, se p\u00e1raly pod stresem a zmaten\u00edm.<\/div>\n
Nem\u011bl pon\u011bt\u00ed, co d\u011blat nebo jak Toma p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee ut\u00edkat nikdy nepom\u016f\u017ee, a i kdyby ano, zni\u010d\u00ed to je oba. Bill nev\u011bd\u011bl, jak fungovat venku v re\u00e1ln\u00e9m sv\u011bt\u011b, nikdy to nev\u011bd\u011bl.<\/div>\n
Zav\u0159el o\u010di a p\u0159em\u00fd\u0161lel, co m\u00e1 sakra d\u011blat.<\/div>\n

<\/div>\n
pokra\u010dov\u00e1n\u00ed<\/em><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: BrokenMirror Neubl\u00ed\u017eit Omlouv\u00e1m se, to jedin\u00e9 m\u016f\u017eu \u0159\u00edct Znamen\u00e1\u0161 pro m\u011b hodn\u011b A napravil bych v\u0161e, co jsem ud\u011blal, kdybych mohl za\u010d\u00edt znovu V\u0161echno to zahodil do st\u00edn\u016f l\u00edtosti A ty bys ze m\u011b m\u011bl jen to nejlep\u0161\u00ed Bill le\u017eel na<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[563],"tags":[],"class_list":["post-2422","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-815-by-brokenmirror"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2422","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2422"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2422\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2422"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2422"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2422"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}