{"id":2430,"date":"2015-12-01T16:00:00","date_gmt":"2015-12-01T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2421"},"modified":"2015-12-01T16:00:00","modified_gmt":"2015-12-01T15:00:00","slug":"art-imitates-life-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/12\/01\/art-imitates-life-11\/","title":{"rendered":"Art imitates life 11."},"content":{"rendered":"
autor: Ainee<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Dobr\u00e9 r\u00e1no, slun\u00ed\u010dko!<\/strong><\/div>\n
\n

Slunce bylo vysoko na obloze, kdy\u017e Bill otev\u0159el o\u010di. V hlav\u011b mu bu\u0161ilo jako bl\u00e1zen a v \u00fastech m\u011bl tak sucho, a\u017e jej to nutilo p\u0159em\u00fd\u0161let, jestli p\u0159ed ulehnut\u00edm do postele nesn\u011bdl velk\u00e9 sousto p\u00edsku. Nen\u00e1vid\u011bl s\u00e1m sebe za to, \u017ee dovolil, aby se mu v\u011bci tak vymkly z rukou. Pokusil se zvednout ruce, aby si prot\u0159el pulzuj\u00edc\u00ed sp\u00e1nky, jen aby zjistil, \u017ee jsou uzam\u010den\u00e9 na m\u00edst\u011b, opatrn\u011b um\u00edst\u011bn\u00e9 na Tomov\u011b hrudi.<\/p><\/div>\n

Kdy\u017e na n\u011bj dolehly ud\u00e1losti v\u010derej\u0161\u00edho ve\u010dera, zu\u0159iv\u011b z\u010dervenal. Co jej to v\u016fbec posedlo, \u017ee byl tak troufal\u00fd? Nikdy, a to musel zd\u016fraznit, nikdy<\/em> p\u0159edt\u00edm nebyl tak odv\u00e1\u017en\u00fd. Ani kdy\u017e byl mlad\u0161\u00ed a d\u00edvky se na n\u011bj vrhaly. Mohl by s\u00e1m sebe popsat jako n\u011bkoho se sebev\u011bdom\u00edm z jin\u00e9 dimenze, ale to pouze tehdy, kdy\u017e \u0161lo o pr\u00e1ci. Bill to prost\u011b s lidmi tak dob\u0159e neum\u011bl, v\u017edy byl nerv\u00f3zn\u00ed a nejist\u00fd.<\/div>\n
Nikdy nebyl ten, kdo ud\u011blal prvn\u00ed krok. V t\u011bch p\u00e1r okam\u017eic\u00edch, kdy skute\u010dn\u011b s n\u011bk\u00fdm byl, to v\u017edy byli oni, kdo p\u0159evzal veden\u00ed, a on je v\u00e1hav\u011b n\u00e1sledoval. Jak bylo mo\u017en\u00e9, \u017ee se v\u016fbec kdy dostal k sexu, bylo nad jeho ch\u00e1p\u00e1n\u00ed, ale na druhou stranu byl zatracen\u011b \u017ehav\u00fd. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee n\u011bkdo sebral odvahu, aby jej dostal do postele. Alespo\u0148 to takhle s\u00e1m vid\u011bl.<\/div>\n
\n

Ale tenhle druh situace nebyl jedn\u00edm z t\u011bch, kter\u00e9 m\u011bl moc r\u00e1d. Probudit se v posteli s n\u011bk\u00fdm, koho sotva znal, a nev\u011bd\u011bt, co \u0159\u00edct, nebo jak se chovat, co by bylo vhodn\u00e9, nebo co se o\u010dek\u00e1valo. A to ani nic ned\u011blali! Ta p\u0159edstava, \u017ee by se spolu nakonec skute\u010dn\u011b vyspali, to by pr\u00e1v\u011b te\u010f ur\u010dit\u011b vy\u0161iloval.<\/p><\/div>\n

Okay, tak stejn\u011b vy\u0161iluje, tak trochu. P\u0159esto to mohlo b\u00fdt hor\u0161\u00ed, \u0159ekl s\u00e1m sob\u011b, a na\u0161el v tom n\u011bjakou \u00fat\u011bchu. V\u0161echno, co d\u011blali, bylo l\u00edb\u00e1n\u00ed, a to nebyla tak velk\u00e1 v\u011bc. Pak str\u00e1vili noc v jedn\u00e9 posteli, st\u00e1le nic velk\u00e9ho, t\u00e9m\u011b\u0159 bez oble\u010den\u00ed, pomyslel si Bill a zrudl je\u0161t\u011b v\u00edc, jak se za\u010d\u00ednal c\u00edtit trochu nep\u0159\u00edjemn\u011b.<\/div>\n
Pak tady byl fakt, \u017ee se probudil, uc\u00edtil Tomovu teplou ruku na sv\u00e9 vlastn\u00ed a okam\u017eit\u011b dostal erekci. Po\u010dkat, co\u017ee? Bill vst\u0159ebal sou\u010dasn\u00fd stav sv\u00e9ho t\u011bla a rychle do\u0161el k z\u00e1v\u011bru, \u017ee ta my\u0161lenka je pravdiv\u00e1. Co by m\u011bl d\u011blat?<\/p>\n<\/div>\n
\n
Z\u00edskal op\u011bt schopnost se pohybovat a sp\u00ed\u0161e n\u00e1sil\u00edm ne\u017e \u010d\u00edmkoliv jin\u00fdm vyt\u00e1hl ruku z Tomova sev\u0159en\u00ed a odt\u00e1hl se od druh\u00e9ho mu\u017ee tak opatrn\u011b, jak jen mohl, proto\u017ee ho necht\u011bl probudit. Bo\u017ee, ta p\u0159edstava, \u017ee by se Tom pr\u00e1v\u011b vzbudil a hned spat\u0159il aktu\u00e1ln\u00ed stav Billova t\u011bla. To by byl ten nejtrapn\u011bj\u0161\u00ed okam\u017eik cel\u00e9ho jeho \u017eivota! Musel se tomu vyhnout za ka\u017edou cenu. A tak str\u00e1vil p\u0159\u00edli\u0161 mnoho \u010dasu tak tich\u00fd, jak jen to bylo mo\u017en\u00e9, pomalu se pohyboval, zat\u00edmco se pl\u00ed\u017eil z postele a ulevilo se mu, jakmile se dostal do koupelny a bezpe\u010dn\u011b za sebou zamkl dve\u0159e. Pot\u0159eboval sprchu, studenou sprchu, a mo\u017en\u00e1, jen mo\u017en\u00e1, pot\u0159eboval zvracet. Jakmile se dostal z postele, kocovina jej zas\u00e1hla plnou silou, a kdyby s\u00e1m sebe u\u017e nem\u011bl nerad za to, \u017ee toho tolik vypil, za\u010dal by se nen\u00e1vid\u011bt pr\u00e1v\u011b te\u010f.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Zvuk sprchy Toma probudil. N\u011bkolikr\u00e1t zamrkal a vst\u0159eb\u00e1val sv\u00e9 okol\u00ed, ne\u017e si po p\u00e1r okam\u017eic\u00edch vzpomn\u011bl, kde to je. S\u00e1m pro sebe se usm\u00edval, kdy\u017e vzpom\u00ednal na p\u0159edchoz\u00ed noc, na Billovy m\u011bkk\u00e9 rty na jeho vlastn\u00edch, a spokojen\u011b se prot\u00e1hl, ne\u017e se zahrabal hloub\u011bji pod p\u0159ikr\u00fdvku.<\/p><\/div>\n

T\u00e9m\u011b\u0159 se znovu nechal un\u00e9st sp\u00e1nkem, kdy\u017e se dve\u0159e koupelny otev\u0159ely a Bill vstoupil do m\u00edstnosti. Ne\u010dekal, \u017ee Tom u\u017e bude vzh\u016fru a na m\u00edst\u011b se zarazil p\u0159i setk\u00e1n\u00ed jejich o\u010d\u00ed. Rum\u011bnec, kter\u00fd byl v\u00edce m\u00e9n\u011b p\u0159ilepen\u00fd na jeho tv\u00e1\u0159i od chv\u00edle, kdy se probudil, se rychle znovu objevil.<\/div>\n
\n

„Dobr\u00e9 r\u00e1no, slun\u00ed\u010dko,“ usm\u00e1l se na n\u011bj Tom, kter\u00fd si v\u0161iml Billovy nejistoty a rozhodl se zleh\u010dit n\u00e1ladu.<\/p><\/div>\n

Bill zamrkal a jen z\u00edral nazp\u011bt. Slun\u00ed\u010dko? Byl si docela jist\u00fd, \u017ee nikdy nevypadal h\u016f\u0159; zbytky make-upu mu po spr\u0161e st\u00e9kaly po obli\u010deji, mokr\u00e9 vlasy m\u011bl p\u0159ilepen\u00e9 ke tv\u00e1\u0159i a jeho poko\u017eka byla na\u0161edl\u00e1 a vytahan\u00e1 z v\u010derej\u0161\u00edho nadm\u011brn\u00e9ho pit\u00ed. Zasko\u010dil do m\u00edstnosti, jen aby si vzal n\u011bjak\u00e9 oble\u010den\u00ed a pot\u00e9 se pl\u00e1noval osu\u0161it. Ale byl p\u0159isti\u017een a z\u016fstal st\u00e1t ve dve\u0159\u00edch jako n\u011bjak\u00fd zatracen\u00fd idiot.<\/div>\n
„Ehm\u2026 Dobr\u00e9 r\u00e1no?“ O\u010dima p\u0159esko\u010dil od Toma ke sv\u00e9 \u0161atn\u011b a rozhodl se vz\u00edt to rychle. Dob\u011bhl do \u0161atn\u00edku, posb\u00edral n\u00e1hodn\u00e9 oble\u010den\u00ed a pak se doslova rozb\u011bhl zp\u00e1tky do koupelny, kde za sebou bezpe\u010dn\u011b zamkl dve\u0159e.<\/div>\n
Jakmile se o dve\u0159e zevnit\u0159 op\u0159el a zt\u011b\u017eka oddechoval, usly\u0161el Tom\u016fv sm\u00edch, tlumen\u00fd dve\u0159mi, a musel se usm\u00e1t a pot\u00e9 vyst\u0159elit k z\u00e1chodu, jak se mu obr\u00e1til \u017ealudek. Bo\u017ee, pr\u00e1v\u011b ze sebe ud\u011blal kompletn\u00edho bl\u00e1zna.<\/div>\n
\n

Tom si opravdu nemohl pomoct, aby se nerozesm\u00e1l nad Billov\u00fdm zjevn\u00fdm utrpen\u00edm. Bylo tak roztomil\u00e9 vid\u011bt star\u0161\u00edho mu\u017ee dezorientovan\u00e9ho, zmaten\u00e9ho a nejist\u00e9ho jen kv\u016fli n\u011bmu. Pot\u00e9, jak Billa poznal, kdy byl obvykle samotn\u00fdm zt\u011blesn\u011bn\u00edm klidu a rozv\u00e1\u017enosti, v\u017edy se v\u0161\u00edm pod kontrolou, bylo komick\u00e9 vid\u011bt ho jednat tak odli\u0161n\u011b.<\/p><\/div>\n

V dob\u011b, kdy se Bill rozhodl znovu se vyno\u0159it ze sv\u00e9 temn\u00e9 propasti rozpak\u016f a miz\u00e9rie, byl Tom u\u017e oble\u010den\u00fd, sed\u011bl na okraji postele a \u010dekal. Bill ve sv\u00e9m p\u0159edchoz\u00edm sp\u011bchu popadl jen jednoduch\u00e9 d\u017e\u00edny a tri\u010dko a do\u0161el k z\u00e1v\u011bru, \u017ee pokud se m\u00e1 Tom i nad\u00e1le ochom\u00fdtat kolem, d\u0159\u00edve \u010di pozd\u011bji by jej stejn\u011b musel vid\u011bt bez make-upu, tak\u017ee \u010d\u00edm d\u0159\u00edve, t\u00edm l\u00e9pe.<\/div>\n
S \u00fasm\u011bvem nad jednoduch\u00fdm oble\u010den\u00edm tmavovlas\u00e9ho mu\u017ee vstal Tom z postele. Byl \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee mu byla d\u00e1na p\u0159\u00edle\u017eitost spat\u0159it Billa takhle, zcela p\u0159irozen\u00e9ho. Myslel si, \u017ee Bill je\u0161t\u011b nikdy nevypadal l\u00e9pe, s tv\u00e1\u0159\u00ed bez make-upu a vlasy s\u010desan\u00fdmi dozadu, bez narovnan\u00e9ho p\u0159\u00edrodn\u00edho zvln\u011bn\u00ed.<\/div>\n
\n

Mo\u017en\u00e1 cht\u011bl b\u00fdt odv\u00e1\u017en\u00fd, nebo si jen prost\u011b p\u0159\u00e1l, aby si Bill vzpomn\u011bl, a tak zru\u0161il vzd\u00e1lenost mezi nimi n\u011bkolika kr\u00e1tk\u00fdmi kroky, sev\u0159el ruce kolem jeho pasu a jemn\u011b jej pol\u00edbil, zat\u00edmco se modlil, aby si t\u00edm nevyslou\u017eil monokl. Na druhou stranu by to tak moc st\u00e1lo za to, tak\u017ee k \u010dertu s t\u00edm! Kr\u00e1tce pot\u00e9 se odt\u00e1hl a spojil s Billem sv\u016fj pohled.<\/p><\/div>\n

Ten na Toma na moment vyt\u0159e\u0161t\u011bn\u011b z\u00edral, ne\u017e se mu na rty vpl\u00ed\u017eil \u00fasm\u011bv, kter\u00fd nakonec dorazil i k jeho o\u010d\u00edm. „Ahoj,“ \u0159ekl, dob\u0159e si v\u011bdom toho, \u017ee to bylo to nejv\u011bt\u0161\u00ed kli\u0161\u00e9, kter\u00e9 kdy \u0159ekl, ale bylo mu to jedno.<\/div>\n
„Ahoj,“ odpov\u011bd\u011bl Tom s \u00fa\u0161klebkem na rtech, ne\u017e se naklonil a znovu Billa pol\u00edbil, tentokr\u00e1t pevn\u011bji, ale st\u00e1le t\u00edm nejcudn\u011bj\u0161\u00edm zp\u016fsobem.<\/div>\n
„Tak\u017ee, ehm\u2026 sn\u00eddan\u011b?“ Zeptal se Bill po chv\u00edli s ho\u0159\u00edc\u00edmi tv\u00e1\u0159emi.<\/div>\n
„A\u017e po tob\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl Tom s \u00fasm\u011bvem a pustil Bill\u016fv pas, ob\u011bma okam\u017eit\u011b chyb\u011bla ta bl\u00edzkost.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

„Hej, cht\u011bl jsem\u2026“ Za\u010dal Tom, ale zarazil se. Zvedl \u0161\u00e1lek s k\u00e1vou a napil se, ne\u017e jej znovu polo\u017eil na st\u016fl.<\/p><\/div>\n

Bill jej pozorn\u011b sledoval p\u0159es st\u016fl, s houskou mezi rty a t\u00e1zav\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i. „Ano?“ Zachrapt\u011bl tlumen\u011b p\u0159es j\u00eddlo v \u00fastech.<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem se t\u011b zeptat,“ pokra\u010doval Tom po chv\u00edli p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed, jestli je vhodn\u00e9 se zeptat, „na ten obraz v tv\u00e9 lo\u017enici,“ dokon\u010dil a nerv\u00f3zn\u011b p\u0159ejel jazykem po sv\u00e9m piercingu. „Kdo ho d\u011blal?“<\/div>\n
Bill na n\u011bj jen bez odpov\u011bdi hled\u011bl, pomalu \u017ev\u00fdkal a polkl, ne\u017e si ukousl dal\u0161\u00ed sousto. Tohle ne\u010dekal. Kde by m\u011bl za\u010d\u00edt? „Jedna mlad\u00e1 um\u011blkyn\u011b, kterou jsem tak trochu objevil,“ odpov\u011bd\u011bl nakonec.<\/div>\n
„Tak trochu?“ Jak m\u016f\u017eete n\u011bkoho tak trochu objevit? Bu\u010f objev\u00edte, nebo ne, spr\u00e1vn\u011b?<\/div>\n
„No, j\u00e1 ji objevil, ale kdy\u017e jsem j\u00ed nab\u00eddl, \u017ee vystav\u00edm jej\u00ed pr\u00e1ci, odm\u00edtla to. Tak\u017ee ofici\u00e1ln\u011b jsem ji neobjevil.“ Odlo\u017eil housku a m\u00edsto toho zvedl sklenici d\u017eusu. Byl kr\u00e1sn\u00fd den, slunce sv\u00edtilo dovnit\u0159 p\u0159es velik\u00e9 okno, a\u017e se st\u016fl i oni dva koupali ve sv\u011btle. N\u00e1lada byla klidn\u00e1 a uvoln\u011bn\u00e1 a Bill se musel usm\u00edvat t\u00e9 neobvykl\u00e9 situaci. Nikdy doma nesn\u00eddal, v\u017edycky si m\u00edsto toho n\u011bco koupil po cest\u011b do galerie. Byla to p\u0159\u00edjemn\u00e1 zm\u011bna.<\/div>\n
\n

Tom byl zmaten\u00fd Billov\u00fdm prohl\u00e1\u0161en\u00edm. Pro\u010d by jak\u00fdkoliv um\u011blec n\u011bkdy<\/em> odm\u00edtl takovou nab\u00eddku? Byla obrovsk\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost m\u00edt n\u011bkoho jako Bill, kdo by vystavil va\u0161i pr\u00e1ci, a musel byste b\u00fdt bl\u00e1zen, nechat si to uj\u00edt. „Pro\u010d to odm\u00edtla?“<\/div>\n

Na Billovu tv\u00e1\u0159 se vkradl \u00fasm\u011bv, jak do jeho mysli vstoupila vzpom\u00ednka tak \u017eiv\u00e1, jako by ji pr\u00e1v\u011b pro\u017e\u00edval. „Proto\u017ee \u0159ekla, \u017ee nepot\u0159ebuje sl\u00e1vu a lidi, kte\u0159\u00ed by si ji pamatovali, ani\u017e by ji znali. Jedin\u00e9, na \u010dem z\u00e1le\u017eelo, bylo, aby si ji pamatovali ti, kter\u00e9 milovala, jej\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9 a rodina a \u017ee jej\u00ed um\u011bn\u00ed si m\u011bli pamatovat jen oni, aby jim uk\u00e1zala, co pro ni znamenali. To pro ni byla ta nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc, ta jedin\u00e1 d\u016fle\u017eit\u00e1 v\u011bc.“<\/div>\n
Bill mluvil pomalu, jako by recitoval d\u00edv\u010dina slova, jedno po druh\u00e9m, p\u0159esn\u011b stejn\u00fdm zp\u016fsobem, jak\u00fdm je sama d\u0159\u00edve vyslovila. Jak se slova formovala, do jeho \u00fasm\u011bvu se vpl\u00ed\u017eil p\u0159etrv\u00e1vaj\u00edc\u00ed smutek, a Tom z\u016fstal neschopen slova.<\/div>\n
Bylo to tak pravdiv\u00e9, pomyslel si a p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak n\u011bkdo dok\u00e1zal tak \u00fasp\u011b\u0161n\u011b vyj\u00e1d\u0159it slovy ten jedin\u00fd d\u016fvod, pro\u010d by kdokoliv m\u011bl vytv\u00e1\u0159et um\u011bn\u00ed. M\u011bl by s\u00e1m tu stejnou filozofii, jen pokud by m\u011bl n\u011bkoho, pro koho by to mohl ud\u011blat. Jeho um\u011bn\u00ed bylo vytv\u00e1\u0159eno pro \u0161irokou ve\u0159ejnost bez p\u0159\u00edtomnosti publika, na kter\u00e9m z\u00e1le\u017eelo. Jeho otec a Andreas byli jedin\u00ed dva lid\u00e9, na kter\u00fdch mu z\u00e1le\u017eelo, ale \u017e\u00e1dn\u00fd z nich nem\u011bl schopnost porozum\u011bt jeho v\u00e1\u0161ni. Pak tady byl Bill. Jak ten do toho v\u0161eho zapadal? On byl n\u011bkdo, kdo rozum\u011bl.<\/div>\n
\n

„Tak\u017ee, co se s n\u00ed stalo,“ zeptal se a s\u00e1m sebe t\u00edm vyt\u00e1hl ze sv\u00e9ho sn\u011bn\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Zem\u0159ela.“ Byla to jednoduch\u00e1 odpov\u011b\u010f, ale \u00fazce sv\u00e1z\u00e1na s tolika emocemi. Bill\u016fv pohled byl pr\u00e1zdn\u00fd, jak z\u00edral ven na m\u011bsto, ale doopravdy ho nevid\u011bl. Myslel na ni, na jej\u00ed bl\u00edzk\u00e9, kter\u00e9 nechala za sebou.<\/div>\n
„Co\u017ee?“ Tom jen z\u00edral, tu smutnou skute\u010dnost ne\u010dekal.<\/div>\n
„U\u017e m\u011bla diagnostikovanou akutn\u00ed erytroidn\u00ed leuk\u00e9mii, kdy\u017e jsem ji poznal, a zem\u0159ela jen o p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f pozd\u011bji. Bylo j\u00ed teprve dvacet jedna.“<\/div>\n
Tom ztratil slova a skl\u00ed\u010den\u00fd t\u00edm p\u0159\u00edb\u011bhem pohl\u00e9dl dol\u016f na sv\u00e9 ruce v hlubok\u00e9m zamy\u0161len\u00ed. Co \u0159eknete pot\u00e9, kdy\u017e v\u00e1m n\u011bkdo pov\u00ed n\u011bco takov\u00e9ho?<\/div>\n
Ani v nejmen\u0161\u00ed ot\u0159esen\u00fd t\u00edm p\u0159\u00edb\u011bhem, jak si ho s\u00e1m pro sebe opakoval u\u017e tolikr\u00e1t p\u0159edt\u00edm, Bill prost\u011b pokra\u010doval. „Dala mi ten obraz ve chv\u00edli, kdy jsem ji vid\u011bl naposledy, jen n\u011bkolik t\u00fddn\u016f p\u0159edt\u00edm, ne\u017e zem\u0159ela, a odm\u00edtla m\u011b nechat, abych j\u00ed za n\u011bj zaplatil.“ Usm\u00e1l se. „Pak mi \u0159ekla, abych si pamatoval, co je v \u017eivot\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9\u2026“ Odml\u010del se, zd\u00e1nliv\u011b ztracen\u00fd v jin\u00e9m \u010dase, a Tom se neodv\u00e1\u017eil ru\u0161it jeho potuluj\u00edc\u00ed se mysl. „V tu chv\u00edli jsem se rozhodl, \u017ee je na \u010dase, abych za\u010dal hledat n\u011bkoho, s k\u00fdm bych sd\u00edlel sv\u016fj \u017eivot a v\u00e1\u0161e\u0148, a p\u0159estal se uzav\u00edrat p\u0159ed zbytkem sv\u011bta. M\u00edsto toho jsem se pono\u0159il do pr\u00e1ce a odtla\u010dil pry\u010d ka\u017ed\u00e9ho, kdo se ke mn\u011b jen trochu p\u0159ibl\u00ed\u017eil. H\u00e1d\u00e1m, \u017ee to je to, \u010demu se \u0159\u00edk\u00e1 b\u00fdt kontraproduktivn\u00ed.“ Ze rt\u016f mu unikl pr\u00e1zdn\u00fd sm\u00edch a pak se na chv\u00edli odml\u010del, uzamkl pohled s Tomem a zamra\u010dil se. „Te\u010f je to jen smutnou p\u0159ipom\u00ednkou toho, jak je \u017eivot kr\u00e1tk\u00fd a jak\u00e1 je \u0161koda jej s nik\u00fdm nesd\u00edlet. Je to p\u0159ipom\u00ednka m\u00fdch vlastn\u00edch selh\u00e1n\u00ed, a \u017ee j\u00e1 s\u00e1m jsem p\u0159\u00ed\u010dinou samoty, ve kter\u00e9 \u017eiju.“<\/div>\n
\n

Nikdy d\u0159\u00edv nebyl k nikomu tak otev\u0159en\u00fd, a pro\u010d si k tomu vybral pr\u00e1v\u011b Toma, bylo pro Billa z\u00e1hadou. Ale tak n\u011bjak to byl dobr\u00fd pocit, vpustit n\u011bkoho dovnit\u0159, i kdy\u017e jen nahl\u00e9dnout na to, co se skr\u00fdv\u00e1 za jeho zd\u00ed.<\/p><\/div>\n

T\u011b\u017ek\u00e1 n\u00e1lada Toma dusila. Nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edct Billovi, tak o\u010dividn\u011b zlomen\u00e9mu a nedbale slepen\u00e9mu zp\u00e1tky dohromady k vytvo\u0159en\u00ed fale\u0161n\u00e9ho pocitu celistvosti.<\/div>\n
„Na\u0161t\u011bst\u00ed u\u017e je v\u017edycky ve\u010der a tma v dob\u011b, kdy tam p\u0159ijdu, tak\u017ee se u\u017e na to nikdy opravdu ned\u00edv\u00e1m.“ Bill pokr\u010dil rameny a uchechtl se, jak se sna\u017eil odleh\u010dit n\u00e1ladu a zcela ignoroval Tomovu mra\u010d\u00edc\u00ed se tv\u00e1\u0159. Necht\u011bl kompletn\u011b zni\u010dit dobrou n\u00e1ladu, ale b\u00e1l se, \u017ee to u\u017e ud\u011blal. To nejmen\u0161\u00ed, co mohl ud\u011blat, bylo, se zasm\u00e1t. „Jsem spokojen\u00fd se sv\u00fdm \u017eivotem, v\u00ed\u0161. Pro\u010d bych pot\u0159eboval n\u011bkoho dal\u0161\u00edho? Nem\u016f\u017eu spol\u00e9hat na jin\u00e9 lidi pro sv\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed, nebo ano? Nen\u00ed to tak, jako by m\u011b n\u011bkdo jin\u00fd mohl magicky doplnit, nebo zp\u016fsobit, abych se c\u00edtil m\u00e9n\u011b\u2026 pr\u00e1zdn\u00fd. Je to tak?“ Bylo to m\u00edn\u011bno jako vtip, ale prost\u011b to vy\u0161lo cel\u00e9 \u0161patn\u011b.<\/div>\n
\n

V tu chv\u00edli se Tom rozhodl, \u017ee by m\u011bl jednat nam\u00edsto mluven\u00ed. Rychle vstal ze \u017eidle, \u010d\u00edm\u017e Billa vylekal, obe\u0161el st\u016fl a vyt\u00e1hl ho ze \u017eidle. Pot\u00e9 kolem n\u011bj omotal sv\u00e9 pa\u017ee a p\u0159it\u00e1hl si jej do drtiv\u00e9ho objet\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e doufal, \u017ee t\u00edm vyj\u00e1d\u0159\u00ed v\u0161echno, co nedok\u00e1zal \u0159\u00edct. Cht\u011bl, aby Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee nen\u00ed s\u00e1m, \u017ee n\u011bkomu na n\u011bm z\u00e1le\u017e\u00ed, a \u017ee se nemus\u00ed c\u00edtit osam\u011bl\u00fd nebo pr\u00e1zdn\u00fd, pokud nechce. Cht\u011bl mu \u0159\u00edct, \u017ee tady bude, pokud Bill bude cht\u00edt, na jakkoliv dlouhou dobu. Bylo to velkolep\u00e9 gesto, ale Tom ho nab\u00eddl dobrovoln\u011b.<\/p><\/div>\n

\u0160okovan\u00fd t\u00edm n\u00e1hl\u00fdm man\u00e9vrem, hrub\u00fdm zach\u00e1zen\u00edm a t\u011bsn\u00fdm objet\u00edm, Bill nemohl reagovat jin\u00fdm zp\u016fsobem, ne\u017e \u017ee hlasit\u011b vzdychl, dech se mu zasekl v hrdle, dusil ho a p\u0159inesl mu slzy do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
V\u0161ech slov, kter\u00e1 nebyla vy\u0159\u010dena, nebylo t\u0159eba. Bill to mohl v\u0161echno c\u00edtit ve zp\u016fsobu, jak\u00fdm byl Tom omotan\u00fd kolem n\u011bj, jako by jej dr\u017eel pohromad\u011b, se strachem, \u017ee by se Bill mohl rozpadnout, pokud by jej pustil. Mo\u017en\u00e1, \u017ee bych mohl<\/em>, pomyslel si Bill bez \u0161petky humoru, kdy\u017e zvedl sv\u00e9 vlastn\u00ed ruce, aby je uzamkl kolem Tomova pevn\u00e9ho t\u011bla. Mo\u017en\u00e1, \u017ee se pomalu rozpadal po celou tu dobu a nikdo si toho nev\u0161iml. Podle v\u0161eho, co v\u011bd\u011bl, odstrkov\u00e1n\u00ed lid\u00ed byl jen obrann\u00fd mechanismus, pravd\u011bpodobn\u011b se b\u00e1l, \u017ee kdyby n\u011bkoho pustil dost bl\u00edzko, v\u0161iml by si, jak k\u0159ehk\u00fd a snadno zraniteln\u00fd ve skute\u010dnosti je.<\/div>\n
\n

Bill Tomovi dovolil, aby jej vid\u011bl slab\u00e9ho a on neutekl. N\u011bkomu se otev\u0159el a m\u00edsto toho, aby zanechal rozpt\u00fdlen\u00e9 st\u0159epy, Tom se sna\u017eil poskl\u00e1dat dohromady to, co bylo rozbito. Mo\u017en\u00e1, \u017ee pustit n\u011bkoho dovnit\u0159 nebyl tak \u0161patn\u00fd n\u00e1pad, pomyslel si Bill a opatrn\u011b se usm\u00e1l, ne\u017e zabo\u0159il tv\u00e1\u0159 do Tomova krku, zhluboka se nadechl a nechal Toma, aby zaplnil v\u0161echny jeho smysly.<\/p><\/div>\n

Mohla by to b\u00fdt dobr\u00e1 v\u011bc, rozhodl se vystoupit ze sv\u00e9ho pohodl\u00ed a nechat pro jednou rozhodnout n\u011bkoho jin\u00e9ho, jestli by to m\u011bl un\u00e9st nebo zlomit. Mo\u017en\u00e1, \u017ee z\u00e1vislost na ostatn\u00edch lidech nebyla nutn\u011b \u0161patn\u00e1 v\u011bc.<\/div>\n
Byl to zcela nov\u00fd zp\u016fsob my\u0161len\u00ed a Bill se c\u00edtil pozitivn\u011b povznesen\u00fd my\u0161lenkou, \u017ee m\u016f\u017ee d\u011blat n\u011bco jinak. Bill Kaulitz, workoholik a organiz\u00e1tor, se chystal vydat na cestu tak neobvyklou, a\u017e se z toho c\u00edtil trochu sjet\u00fd. A pokud Tom cht\u011bl, m\u016f\u017ee jej doprov\u00e1zet. Up\u0159\u00edmn\u011b, Bill by to s nik\u00fdm jin\u00fdm neud\u011blal.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Zbytek dne str\u00e1vili leno\u0161en\u00edm v Billov\u011b byt\u011b. Tom nepot\u0159eboval nikde b\u00fdt a Bill necht\u011bl chodit nikam, kde nebyl Tom. Pr\u00e1ce bude muset po\u010dkat.<\/p><\/div>\n

Hodiny str\u00e1vili v\u00e1len\u00edm se na gau\u010di, mluven\u00edm, sledov\u00e1n\u00edm film\u016f a pozn\u00e1v\u00e1n\u00edm se navz\u00e1jem znovu a znovu. Kdy\u017e zazvonil telefon a recep\u010dn\u00ed z galerie se zeptala, jestli Bill ten den p\u0159ijde, odpov\u011bd\u011bl j\u00ed, \u017ee se nec\u00edt\u00ed dob\u0159e a \u017ee se rozhodl vz\u00edt si den volna.<\/div>\n
Recep\u010dn\u00ed \u0161okovan\u011b zalapala po dechu. Bill Kaulitz nikdy<\/em> nevolal, \u017ee je nemocn\u00fd. Smrt mu mohla klepat na dve\u0159e a Bill by ji pouze ve sp\u011bchu odstr\u010dil z cesty, jen aby se dostal v\u010das do pr\u00e1ce.<\/div>\n
Up\u0159\u00edmn\u011b, Bill m\u011bl docela t\u011b\u017ek\u00e9 chv\u00edle, aby zn\u011bl skl\u00ed\u010den\u011b a nemocn\u011b, kdy\u017e Tomovy prsty hladily jeho boky a nutily jej se kroutit. A i p\u0159es d\u00edv\u010dino zmaten\u00ed si byl jist\u00fd, \u017ee to dok\u00e1zal. Tom si odfrkl a \u0159ekl, \u017ee Bill by nedok\u00e1zal lh\u00e1t ani pro z\u00e1chranu vlastn\u00edho \u017eivota.<\/div>\n
Kdy\u017e pozd\u011bji toho odpoledne zazvonil Tom\u016fv telefon, neochotn\u011b ho zvedl a pot\u00e9 ho rychle odt\u00e1hl od ucha, jak mu do n\u011bj zak\u0159i\u010del pronikav\u00fd hlas. Sna\u017eil se Andreasovi \u0159\u00edct, \u017ee je mu fajn a \u017ee se vr\u00e1t\u00ed pozd\u011bji, ale blon\u010f\u00e1k se nenechal odb\u00fdt. Cht\u011bl odpov\u011bdi!<\/div>\n
Nakonec mu to Tom polo\u017eil a vypnul si telefon. Bill byl d\u016fkladn\u011b zmaten\u00fd, ale kdy\u017e ho Tom nam\u00edsto vysv\u011btlen\u00ed pol\u00edbil, na v\u0161echno zapomn\u011bl.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

„Hej, kolik ti je?“ Tato ot\u00e1zka ve skute\u010dnosti Billovi d\u0159\u00edve na mysl nep\u0159i\u0161la, jak p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee jsou stejn\u011b sta\u0159\u00ed, ale kdy\u017e mu Tom \u0159ekl, \u017ee se p\u0159est\u011bhoval do m\u011bsta nedlouho pot\u00e9, co dokon\u010dil st\u0159edn\u00ed \u0161kolu, zamra\u010dil se. A to bylo kdy p\u0159esn\u011b?<\/p><\/div>\n

„Zrovna mi bylo dvacet \u010dty\u0159i. Pro\u010d?“<\/div>\n
Nejist\u00fd, jak reagovat, se Bill rozesm\u00e1l. Randil s mlad\u0161\u00edm mu\u017eem. Po\u010dkat, chodili spolu vlastn\u011b? Mo\u017en\u00e1, \u017ee Georg po tom v\u0161em nebyl tak mimo s t\u00edm sv\u00fdm vtipem o zaj\u00ed\u010dkovi. „A jak dlouho u\u017e tady jsi?“<\/div>\n
Tom tvrd\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lel a po\u010d\u00edtal roky. „T\u0159i a p\u016fl roku.“<\/div>\n
„A to jsi \u017eil na\u2026 Ehm, tom m\u00edst\u011b, po celou dobu?“ Bill si nebyl jist\u00fd, jestli mohl naz\u00fdvat Tomovo do\u010dasn\u00e9 obydl\u00ed domovem, nebo v\u016fbec n\u011b\u010d\u00edm, proto\u017ee o tom v\u011bd\u011bl p\u0159\u00edli\u0161 m\u00e1lo.<\/div>\n
„Ne, tam jsem se p\u0159est\u011bhoval n\u011bco m\u00e1lo p\u0159ed rokem.“ Tom o tom opravdu necht\u011bl mluvit, kdy\u017e to byl takov\u00fd kontrast k jeho sou\u010dasn\u00e9mu okoln\u00edmu prost\u0159ed\u00ed. Bill by tomu nerozum\u011bl.<\/div>\n
„A p\u0159edt\u00edm?“ Zeptal se Bill, cht\u011bl v\u011bd\u011bt v\u0161echno.<\/div>\n
„J\u00e1, ehm\u2026 Byl jsem prost\u011b, v\u0161ak v\u00ed\u0161, kolem.“ Prakticky \u017eil jako bezdomovec, dokud nepotkal Andyho, ale to by Billovi nikdy ne\u0159ekl. Nebylo to tak, \u017ee by se za to styd\u011bl, opravdu, vybral si tenhle \u017eivot s\u00e1m, jen si prost\u011b myslel, \u017ee by bylo p\u0159\u00edli\u0161 t\u011b\u017ek\u00e9 pro n\u011bkoho, jako je Bill, aby pochopil, pro\u010d by si n\u011bkdo vybral takov\u00fd \u017eivot, a on to nedok\u00e1zal vysv\u011btlit \u017e\u00e1dn\u00fdm zp\u016fsobem, kter\u00fd by tomu privilegovan\u00e9mu mu\u017ei d\u00e1val smysl.<\/div>\n
„Ch\u00e1pu.“ Kdy\u017e si pov\u0161iml Tomovy vyh\u00fdbavosti, rozhodl se, \u017ee nebude d\u00e1l tla\u010dit a doufal, \u017ee pozd\u011bji mu Tom bude cht\u00edt \u0159\u00edct v\u00edc.<\/div>\n
\n

„Tak\u017ee, jak dlouho u\u017e vede\u0161 galerii?“<\/p><\/div>\n

Tom se sna\u017eil zm\u011bnit t\u00e9ma a Bill to okam\u017eit\u011b pochopil a rozhodl se b\u00fdt shov\u00edvav\u00fd. „Otev\u0159el jsem galerii p\u0159ed t\u0159emi lety. P\u0159edt\u00edm jsem m\u011bl na starosti jednu z galeri\u00ed sv\u00e9ho otce, dole v Mnichov\u011b.“<\/div>\n
„Pro\u010d jsi otev\u0159el svou vlastn\u00ed?“ To bylo v po\u0159\u00e1dku se zeptat, ne? Bill mohl prost\u011b d\u00e1l pracovat pro sv\u00e9ho otce, kter\u00fd m\u011bl o\u010dividn\u011b v\u00edc ne\u017e jen jednu galerii a pravd\u011bpodobn\u011b by se mu hodila Billova pomoc.<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem ud\u011blat n\u011bco s\u00e1m pro sebe, h\u00e1d\u00e1m, dov\u00e9st to k dokonalosti.“ Dokonce i Bill cht\u011bl vytvo\u0159it n\u011bco \u00fa\u017easn\u00e9ho, jen prost\u011b nem\u011bl talent to ud\u011blat stejn\u00fdm zp\u016fsobem jako Tom. Byl to pocit, kter\u00fd Tom znal a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e a m\u011bl pro to ten nejvy\u0161\u0161\u00ed respekt.<\/div>\n
Nechal sv\u00e9 prsty p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bt po tetov\u00e1n\u00ed na Billov\u011b p\u0159edlokt\u00ed a letmo p\u0159em\u00fd\u0161lel, co to znamen\u00e1. \u017dasnul nad pocity, kter\u00e9 mu to pos\u00edlalo po p\u00e1te\u0159i, a usm\u00e1l se nad zp\u016fsobem, jak\u00fdm se Billovi t\u0159epetala v\u00ed\u010dka p\u0159i tom doteku. Doba vyhrazen\u00e1 pro ot\u00e1zky byla pro tuto chv\u00edli u konce a oni se pono\u0159ili do pohodln\u00e9ho ticha, kter\u00e9 se pro n\u011b rychle st\u00e1valo typick\u00fdm. Nepot\u0159ebovali slova.<\/div>\n
Kdy\u017e Bill na gau\u010di usnul s hlavou polo\u017eenou na Tomov\u011b hrudi, Tom jemn\u011b hladil jeho vlnit\u00e9, \u010dern\u00e9 vlasy, jako by to byla ta nejp\u0159irozen\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc na sv\u011bt\u011b.<\/div>\n
\n

\u017de dostane od Andrease k\u00e1z\u00e1n\u00ed v okam\u017eiku, kdy p\u0159ekro\u010d\u00ed pr\u00e1h jejich bytu, bylo moment\u00e1ln\u011b daleko od jeho mysli, jak za\u010dal klimbat. T\u011bsn\u011b vedle Billa Tom usnul s t\u00edm nejpoklidn\u011bj\u0161\u00edm \u00fasm\u011bvem, jak\u00fd kdy zdobil jeho rty.<\/p>\n

autor: Ainee<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ainee Dobr\u00e9 r\u00e1no, slun\u00ed\u010dko! Slunce bylo vysoko na obloze, kdy\u017e Bill otev\u0159el o\u010di. V hlav\u011b mu bu\u0161ilo jako bl\u00e1zen a v \u00fastech m\u011bl tak sucho, a\u017e jej to nutilo p\u0159em\u00fd\u0161let, jestli p\u0159ed ulehnut\u00edm do postele nesn\u011bdl velk\u00e9 sousto p\u00edsku. Nen\u00e1vid\u011bl s\u00e1m<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[635],"tags":[],"class_list":["post-2430","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-art-imitates-life"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2430","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2430"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2430\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2430"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2430"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2430"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}