{"id":2436,"date":"2015-11-29T16:00:00","date_gmt":"2015-11-29T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2427"},"modified":"2015-11-29T16:00:00","modified_gmt":"2015-11-29T15:00:00","slug":"my-bodyguard-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/11\/29\/my-bodyguard-14\/","title":{"rendered":"My bodyguard 14."},"content":{"rendered":"
autor: Muck\u00e1tko :o*
<\/strong> <\/p>\n

Ahojte!<\/em><\/div>\n

Zase jednou bych v\u00e1m r\u00e1da pod\u011bkovala za v\u0161echny koment\u00e1\u0159e. M\u011bla jsem laptop v oprav\u011b, co\u017e byla ne\u010dekan\u00e1 ud\u00e1lost, tak\u017ee nev\u00edm, jestli bude tenhle d\u00edl zve\u0159ejn\u011bn v pravideln\u00e9m \u010dase a pokud ne, tak se p\u0159edem omlouv\u00e1m. U\u017eijte si dne\u0161n\u00ed d\u00edl a snad jen mal\u00e9 nakouknut\u00ed do p\u0159\u00ed\u0161t\u00edho d\u00edlu: Komu bylo Toma l\u00edto u\u017e te\u010f, tak se b\u011bhem p\u0159\u00ed\u0161t\u00edho d\u00edlu rad\u0161i n\u011b\u010deho chy\u0165te. Nebude to m\u00edt chlapec jednoduch\u00e9. S Billem a se mnou u\u017e v\u016fbec ne.<\/em><\/div>\n
Hodn\u011b z\u00e1bavy p\u0159i \u010dten\u00ed!<\/em><\/div>\n
Muck\u00e1tko<\/em> :o*<\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/em><\/strong><\/div>\n
Amelie<\/em><\/strong><\/div>\n
\n

P\u00e1te\u010dn\u00ed program v televizi u\u017e snad ani nemohl b\u00fdt hor\u0161\u00ed. Tom polosed\u011bl polo\u017eel na pohovce, nech\u00e1vaje svoje t\u011blo uhn\u00edzdit se do polohy, kter\u00e1 mu vyhovovala, a znud\u011bn\u011b z\u00edral na obrazovku. Nejd\u0159\u00edv m\u011bl je\u0161t\u011b dostatek energie, aby vzal d\u00e1lkov\u00e9 ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed a sna\u017eil se naj\u00edt na v\u0161ech kan\u00e1lech n\u011bco, na co by se dalo koukat, ale nakonec skon\u010dil u mechanick\u00e9ho p\u0159ep\u00edn\u00e1n\u00ed program\u016f tam a zp\u011bt. Te\u010f u\u017e jen sed\u011bl a d\u00edval se na sc\u00e9ny, kter\u00e9 p\u0159ed n\u00edm p\u0159eblik\u00e1valy. Poslouchal jen hlasy. Absolutn\u011b nevn\u00edmal, co si osoby v seri\u00e1lu pov\u00eddaj\u00ed. Co ho v\u0161ak dok\u00e1zalo probudit z letargie, byl trapn\u00fd sm\u00edch div\u00e1k\u016f v pozad\u00ed, kdy\u017e jedna z osob m\u011bla \u00fadajn\u011b pron\u00e9st n\u011bco neuv\u011b\u0159iteln\u011b vtipn\u00e9ho. Tom\u016fv v\u00fdraz v ten okam\u017eik je\u0161t\u011b v\u00edc klesl. M\u011bl za to, \u017ee z nudy i na n\u011bkolik vte\u0159in dokonce upadal do mikrosp\u00e1nku, proto\u017ee pak zmaten\u011b zamrkal a rozhl\u00ed\u017eel se kolem, co se d\u011bje a kde je.<\/p><\/div>\n

Dne\u0161ek byl jeden z t\u011bch dn\u016f, kdy nem\u011bl n\u00e1ladu v\u016fbec na nic. Obt\u011b\u017eovalo ho mrkat, d\u00fdchat, vlastn\u011b v\u016fbec \u017e\u00edt. R\u00e1no se probudil stejn\u011b jako ka\u017ed\u00fd den s mrzut\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i. Ne\u0161el si d\u00e1t sprchu, jak m\u00edval ve zvyku, cestou z pokoje zakopl o pouzdro se svoj\u00ed kytarou, av\u0161ak nev\u011bnoval j\u00ed ani provinil\u00fd pohled, ani k n\u00ed nezaklekl, aby zkontroloval, jestli j\u00ed neubl\u00ed\u017eil, a dokonce ani nesn\u00eddal. Kuchy\u0148 byla sotva p\u00e1r krok\u016f od n\u011bj, ale on nem\u011bl chu\u0165 se nam\u00e1hat, proto nech\u00e1val sv\u016fj \u017ealudek, aby si mu tu a tam post\u011b\u017eoval, jak se o n\u011bj \u0161patn\u011b star\u00e1.<\/div>\n
\n

V jednom okam\u017eiku se domem rozezn\u011bl divn\u00fd zvuk. Kdyby Tom nev\u011bd\u011bl l\u00e9pe, myslel by si, \u017ee je to alarm. Ve skute\u010dnosti to byla ale dost podivn\u00e1 melodie zvonku, kter\u00e1 Toma vytrhla z denn\u00edho sn\u011bn\u00ed. V m\u00edstnosti agentova p\u016fsobi\u0161t\u011b Bill na kame\u0159e zkontroloval p\u0159\u00edchoz\u00edho a stla\u010dil jedno z tla\u010d\u00edtek na panelu p\u0159ed sebou.<\/p><\/div>\n

„Jm\u00e9no a identifika\u010dn\u00ed k\u00f3d, pros\u00edm,“ promluvil do mal\u00e9ho mikrofonu.<\/div>\n
„Amelie Maike Hein BT06301989<\/em>,“ ozvalo se z mini reproduktoru. Bill s\u00e1hl po dal\u0161\u00edm tla\u010d\u00edtku a vpustil \u017eenu na pozemek. Jej\u00ed identifikace byla naprosto zbyte\u010dn\u00e1. Bill Amelii znal u\u017e dlouh\u00e9 roky a tyhle formality si mohli klidn\u011b odpustit, ale protokol byl protokol a on musel dodr\u017eovat na\u0159\u00edzen\u00ed. Vstal od sv\u00e9ho stolu, vy\u0161el z m\u00edstnosti a vzp\u0159\u00edmenou ch\u016fz\u00ed minul ob\u00fdvac\u00ed pokoj bez jedin\u00e9ho pohledu stranou. Do\u0161el ke dve\u0159\u00edm, zadal na \u010d\u00edseln\u00edk \u0161estim\u00edstn\u00fd k\u00f3d, zkontroloval situaci p\u0159ed dve\u0159mi a teprve pot\u00e9 vpustil \u017eenu dovnit\u0159, ost\u0159\u00ed\u017e\u00edm pohledem hledaje cokoli, co by nazna\u010dovalo n\u011bjak\u00e9 ohro\u017een\u00ed nebo naru\u0161en\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
„Bille, zlat\u00ed\u010dko! Nev\u011bd\u011bla jsem, \u017ee u\u017e jsi zase zp\u00e1tky ve slu\u017eb\u011b,“ pov\u011bd\u011bla d\u00e1ma \u010dipern\u011b a vzt\u00e1hla ruce k Billovu obli\u010deji, aby ho mohla pohladit po tv\u00e1\u0159\u00edch.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, Amelie,“ pozdravil Bill slu\u0161n\u011b a vzal od \u017eeny prout\u011bn\u00fd ko\u0161\u00edk a n\u011bjakou ta\u0161ku, kterou m\u011bla s sebou. Bohu\u017eel se nejednalo o n\u011bjak\u00e9 zbytky gentlemanstv\u00ed, ale o povinnost. Musel toti\u017e obsah zkontrolovat, proto se se v\u0161\u00edm p\u0159em\u00edstil do kuchyn\u011b, kde za\u010dal pomalu vynd\u00e1vat v\u0161echny v\u011bci na kuchy\u0148skou linku.<\/div>\n
„Jak se m\u00e1\u0161?“ zeptala se \u017eena v\u0159ele, ani\u017e by se pozastavovala nad Billovou \u010dinnost\u00ed. Byla se v\u0161\u00edm za tu dobu, co pracovala u policie, u\u017e d\u00e1vno s\u017eit\u00e1.<\/div>\n
„Dob\u0159e, d\u011bkuji za opt\u00e1n\u00ed,“ odpov\u011bd\u011bl Bill. Amelie si ti\u0161e povzdychla. Opravdu doufala, \u017ee zv\u011bsti o Billov\u011b rapidn\u00ed zm\u011bn\u011b chov\u00e1n\u00ed byly p\u0159ehnan\u00e9, ale kdy\u017e vid\u011bla, jak velk\u00fd odstup si od n\u00ed mlad\u00edk udr\u017euje, a\u010dkoli je\u0161t\u011b ned\u00e1vno nem\u011bl probl\u00e9m upustit od sv\u00e9 profesionality a sev\u0159\u00edt ji v n\u00e1ru\u010di jako svoji babi\u010dku, nemohla si pomoct nec\u00edtit se trochu zklaman\u011b.<\/div>\n
„M\u00e1m v pl\u00e1nu zape\u010den\u00e9 brambory s rozmar\u00fdnem a zeleninov\u00e9 placi\u010dky. M\u016f\u017ee b\u00fdt?“ zeptala se.<\/div>\n
„Budu j\u00edst a\u017e pozd\u011bji. Bol\u00ed m\u011b hlava. Obsah je v po\u0159\u00e1dku,“ pronesl Bill a odlo\u017eil pr\u00e1zdnou ta\u0161ku a ko\u0161\u00edk stranou.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, \u017ee nesm\u00ed\u0161 br\u00e1t ani l\u00e9ky na bolest. Nem\u00e1m zavolat komisa\u0159i Le\u00dfnerovi, aby sem poslal…“<\/div>\n
„Ne,“ zam\u00edtl Bill r\u00e1zn\u011b, ani\u017e by \u017eenu nechal domluvit. „Nejde o nic, co by m\u011b n\u011bjak omezovalo. Naj\u00edm se zkr\u00e1tka a\u017e pozd\u011bji,“ ozn\u00e1mil a ode\u0161el z kuchyn\u011b.<\/div>\n
Amelie zmlkla okam\u017eit\u011b, jen co Bill z \u00fast vypustil jasn\u00e9 ne. Nechala mlad\u00e9ho mu\u017ee odej\u00edt bez snahy ho zastavit a promluvit s n\u00edm.<\/div>\n
\n

Tom sed\u011bl na pohovce v pozici jako by spolknul prav\u00edtko. V prvn\u00ed f\u00e1zi byl nad\u0161en\u00fd, \u017ee byl v dom\u011b n\u011bkdo t\u0159et\u00ed, kdo alespo\u0148 mluvil, v druh\u00e9 f\u00e1zi se jeho tv\u00e1\u0159 zkroutila do \u00fa\u0161klebku, kdy\u017e d\u00edky p\u0159\u00edchoz\u00ed \u017een\u011b zjistil k\u0159estn\u00ed jm\u00e9no sv\u00e9ho agenta, a\u010dkoli je\u0161t\u011b nev\u011bd\u011bl, jak s t\u00edmto zji\u0161t\u011bn\u00edm nalo\u017e\u00ed, a ve t\u0159et\u00ed f\u00e1zi byl konsternovan\u00fd. Myslel si, \u017ee se takhle agent chov\u00e1 jen k n\u011bmu, ale po tom, co vyslechl jeho odm\u011b\u0159en\u00fd rozhovor se \u017eenou, mu bylo t\u0159et\u00ed osoby l\u00edto, proto\u017ee si to nezaslou\u017eila. Tom si jeho chov\u00e1n\u00ed taky nezaslou\u017eil, ale zvykl si na n\u011bj, tak\u017ee nebyl d\u016fvod nad t\u00edm hloub\u011bji dumat, ale k t\u00e9 pan\u00ed se Tr\u00fcmper choval opravdu jako kret\u00e9n.<\/p><\/div>\n

Tom vypnul televizi a vstal, aby opustil sv\u00e9 dosavadn\u00ed p\u016fsobi\u0161t\u011b. Byl odhodlan\u00fd p\u0159ipojit se k nezn\u00e1m\u00e9 osob\u011b v kuchyni, aby si u\u017eil alespo\u0148 n\u011bjak\u00e9ho soci\u00e1ln\u00ed kontaktu a rozhovoru na \u00farovni i za tu cenu, \u017ee bude muset pomoct s va\u0159en\u00edm nebo myt\u00edm n\u00e1dob\u00ed.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den,“ pozdravil slu\u0161n\u011b star\u0161\u00ed \u017eenu, kterou odhadoval tak na 55 maxim\u00e1ln\u011b 60 let.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den,“ oto\u010dila se k n\u011bmu \u017eena s \u00fasm\u011bvem. „Vy budete Tom Kaulitz,“ konstatovala.<\/div>\n
„Jo, to jsem j\u00e1 a pros\u00edm tykejte mi,“ vy\u017e\u00e1dal si. „Uhm\u2026 j\u00e1\u2026 sly\u0161el jsem v\u00e1\u0161 rozhovor s agentem Tr\u00fcmperem a no\u2026 jste v po\u0159\u00e1dku?“<\/div>\n
„Ned\u011blej si starosti. V\u0161echno je v po\u0159\u00e1dku. Je nejsp\u00ed\u0161 mrzut\u00fd kv\u016fli t\u00e9 bolav\u00e9 hlav\u011b,“ omlouvala ho \u017eena, a\u010dkoli bylo jasn\u00e9, \u017ee sv\u00fdm slov\u016fm nev\u011b\u0159\u00ed ani ona sama, nato\u017e tak Tom, kter\u00fd s Billem v dom\u011b u\u017e n\u011bjakou dobu \u017eil, tak\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee tohle chov\u00e1n\u00ed nen\u00ed chvilkov\u00e1 z\u00e1le\u017eitosti zap\u0159\u00ed\u010din\u011bn\u00e1 bolest\u00ed hlavy. „Jestli si dob\u0159e vzpom\u00edn\u00e1m, tak v pap\u00edrech bylo, \u017ee jsi vegetari\u00e1n, spr\u00e1vn\u011b?“ uji\u0161\u0165ovala se.<\/div>\n
„Spr\u00e1vn\u011b.“<\/div>\n
„Tak v\u00fdborn\u011b. Alespo\u0148 jednu v\u011bc budu m\u00edt tentokr\u00e1t uleh\u010denou. Bill je taky vegetari\u00e1n, tak\u017ee nebudu muset va\u0159it v\u00edce chod\u016f,“ pousm\u00e1la se spokojen\u011b. Tom naklonil hlavu a p\u0159e\u0161el bl\u00ed\u017e k \u017een\u011b. Jej\u00ed sd\u00edlnost mu nahr\u00e1vala a doufal, \u017ee by z n\u00ed nen\u00e1padn\u011b mohl vyt\u00e1hnout n\u011bjak\u00e9 dal\u0161\u00ed informace o Tr\u00fcmperovi, ale jak\u00e9koli jeho snahy, a\u0165 u\u017e nen\u00e1padn\u00e9 nebo p\u0159\u00edm\u00e9 ot\u00e1zky, byly zahr\u00e1ny do outu. Amelie v\u0161echny jeho pokusy utnula hned v z\u00e1rodku, ospravedl\u0148uj\u00edc se, \u017ee tohle ona nesm\u00ed nikomu vykl\u00e1dat, ani kdyby m\u011bla svolen\u00ed. Tom tedy jen pora\u017een\u011b pokr\u010dil rameny a za\u010dal se zaj\u00edmat o \u017eenu.<\/div>\n
\n

„To v\u00ed\u0161, v m\u00e9m v\u011bku se pr\u00e1ce u\u017e hled\u00e1 velmi t\u011b\u017eko. V\u0161ude cht\u011bj\u00ed mlad\u00e9 flexibiln\u00ed perspektivn\u00ed lidi. Co by d\u011blali se starou \u017eenskou, kter\u00e1 u\u017e nen\u00ed tak energick\u00e1 jako ve dvaceti,“ zasm\u00e1la se Amelie, kdy\u017e se j\u00ed Tom zeptal, jak se dostala k t\u00e9hle pr\u00e1ci.<\/p><\/div>\n

„Tak\u017ee jste v\u017edycky p\u0159id\u011blen\u00e1 k n\u011bjak\u00e9mu p\u0159\u00edpadu a z\u016fst\u00e1v\u00e1te u n\u011bj?“<\/div>\n
„V\u011bt\u0161inou,“ p\u0159ipustila. „N\u011bkdy ale, kdy\u017e je pot\u0159eba, tak se zvl\u00e1dnu starat o \u017ealudky 4 lid\u00ed najednou, pokud jsou m\u00edsta jejich pobytu bl\u00edzko u sebe.“<\/div>\n
„A stalo se v\u00e1m n\u011bkdy, \u017ee byste se sama ocitla v nebezpe\u010d\u00ed?“<\/div>\n
„To u\u017e m\u00e1m za sebou hned ve dvou p\u0159\u00edpadech. Jednou m\u011b post\u0159elili, kdy\u017e ti dareb\u00e1ci na\u0161li cestu, jak se dostat do domu, a v druh\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b m\u011b dr\u017eeli jako rukojm\u00ed, aby vyl\u00e1kali agenta a jeho klienta z domu. Brzy ale pochopili, \u017ee \u017eivot hospodyn\u011b – nav\u00edc je\u0161t\u011b k tomu star\u00e9 hospodyn\u011b, nem\u00e1 \u017e\u00e1dnou cenu oproti \u017eivotu agenta a jeho sv\u011b\u0159ence, tak\u017ee m\u011b nakonec nechali j\u00edt. Odnesla to jen zlomen\u00e1 prav\u00e1 ruka,“ povypr\u00e1v\u011bla. Tom vypadal zd\u011b\u0161en\u011b.<\/div>\n
„A po tomhle v\u0161em jste z\u016fstala a pokra\u010dujete d\u00e1l, jako by se nic nestalo?“<\/div>\n
„Jak vid\u00ed\u0161. J\u00e1 nem\u00e1m \u017e\u00e1dnou rodinu, tak\u017ee starat se takhle o n\u011bkoho m\u011b hlad\u00ed na du\u0161i, a kdy\u017e je k tomu n\u011bkdy i trochu vzru\u0161en\u00ed,“ za\u017eertovala Amelie.<\/div>\n
„Neuv\u011b\u0159iteln\u00e9,“ zakroutil Tom hlavou.<\/div>\n
„Jednou um\u0159u stejn\u011b, ale budu rad\u0161i, kdy\u017e to bude takhle, kdy n\u011bkomu pom\u00e1h\u00e1m, ne\u017e n\u011bkde v domov\u011b d\u016fchodc\u016f s dekou na kl\u00edn\u011b a v tepl\u00fdch papu\u010d\u00edch,“ uchechtla se. Byla zkr\u00e1tka ak\u010dn\u00ed \u017eena.<\/div>\n
„S Billem jste si pov\u00eddala celkem d\u016fv\u011brn\u011b. Pracovali jste spolu u\u017e n\u011bkdy?“<\/div>\n
„T\u00e9m\u011b\u0159 na v\u0161ech p\u0159\u00edpadech, kter\u00e9 dosud m\u011bl. Zn\u00e1m se se v\u0161emi jeho kolegy, ale jeliko\u017e je Bill jeden z t\u011bch nejmlad\u0161\u00edch v t\u00fdmu, p\u0159irostl mi k srdci jako vnuk, kter\u00e9ho jsem nikdy nem\u011bla.“<\/div>\n
„S takov\u00fdm chov\u00e1n\u00edm?“ vyhrkl Tom nech\u00e1pav\u011b. „Kdo by si mohl obl\u00edbit \u010dlov\u011bka, kter\u00fd se chov\u00e1 takov\u00fdm zp\u016fsobem?“ odfrkl si.<\/div>\n
„To bude t\u00edm, \u017ee takov\u00fd neb\u00fdval v\u017edycky. Toho Billa, kter\u00e9ho jsem poznala, by si zamiloval ka\u017ed\u00fd,“ usm\u00e1la se. Tom ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b nakr\u010dil \u010delo. Ani ve snu si nedok\u00e1zal p\u0159edstavit, \u017ee byl Tr\u00fcmper n\u011bkdy p\u0159\u00edv\u011btiv\u00fd natolik, aby si ho \u010dlov\u011bk zamiloval. Tom by ho nejrad\u0161i n\u011b\u010d\u00edm pra\u0161til, kdyby mohl.<\/div>\n
\n

„Tak to bych v\u00e1\u017en\u011b r\u00e1d v\u011bd\u011bl, co jsem komu ud\u011blal, \u017ee jsem musel vyfasovat zrovna jeho a je\u0161t\u011b v dob\u011b, kdy se z n\u011bj stal takovej psychou\u0161,“ zavr\u010del Tom na\u0161tvan\u011b. Jako by nesta\u010dilo, \u017ee se musel b\u00e1t o sv\u016fj \u017eivot, a p\u0159i\u0161el o Davida jako o jedin\u00e9ho bl\u00edzk\u00e9ho \u010dlov\u011bka.<\/p><\/div>\n

„P\u0159i v\u0161\u00ed \u00fact\u011b, Tome, jsi nemohl dostat na ochranu lep\u0161\u00edho agenta. Bez ohledu na to, jak\u00fd je Bill jako \u010dlov\u011bk, je zatracen\u011b dobr\u00fd v tom, co d\u011bl\u00e1, a to by pro tebe m\u011blo b\u00fdt prioritou. Bude\u0161 vedle sebe rad\u011bji m\u00edt skv\u011bl\u00e9ho kamar\u00e1da, kter\u00fd je pro ka\u017edou \u0161patnost, ale na \u00fakor toho, \u017ee kdy\u017e p\u0159ijde na l\u00e1m\u00e1n\u00ed chleba, tak bude prvn\u00ed, kdo p\u016fjde k zemi, nebo bude\u0161 rad\u011bji, \u017ee m\u00e1\u0161 vedle sebe opravdov\u00e9ho profesion\u00e1la, kter\u00fd v\u00ed, kde jsou hranice a kter\u00fd je ochotn\u00fd postavit se p\u0159ed tebe jako \u017eiv\u00fd \u0161t\u00edt?“<\/div>\n
„Kdy\u017e to pod\u00e1te takhle,“ hodil Tom rameny.<\/div>\n
„V\u0161echno z\u00e1le\u017e\u00ed na \u00fahlu pohledu,“ mrkla na n\u011bj Amelie.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1. Ale sama mus\u00edte uznat, \u017ee hloup\u00e9 dobr\u00e9 r\u00e1no, by ho nezabilo.“<\/div>\n
„V tom m\u00e1\u0161 mo\u017en\u00e1 pravdu. Zkus tomu d\u00e1t \u010das. Ne\u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee z v\u00e1s budou p\u0159\u00e1tel\u00e9 na \u017eivot a na smrt, ale mo\u017en\u00e1 si na sebe zvyknete natolik, \u017ee budete oba schopni v\u00e9st minim\u00e1ln\u011b zdvo\u0159ilou konverzaci, kdy\u017e se potk\u00e1te ve spole\u010dn\u00fdch prostor\u00e1ch.“<\/div>\n
„A to bude den, kdy se kameny nau\u010d\u00ed mluvit,“ zamumlal Tom.<\/div>\n
Amelie se drobn\u011b pousm\u00e1la, ale nijak Tomovu pozn\u00e1mku nekomentovala.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

„Dobr\u00e1 tedy. Nava\u0159eno m\u00e1te, pe\u010divo jsem v\u00e1m n\u011bjak\u00e9 nechala venku a zbytek jsem dala do mraz\u00e1ku. Kdy\u017e ho budete postupn\u011b vytahovat, bude ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no \u010derstv\u00e9 po tom, co se nech\u00e1 rozt\u00e1t, nebo ho m\u016f\u017eete str\u010dit do mikrovlnky, abyste ten proces usp\u00ed\u0161ili. Budete pot\u0159ebovat je\u0161t\u011b n\u011bco?“ pod\u00edvala se na Toma, kter\u00fd doj\u00eddal sv\u016fj ob\u011bd.<\/p><\/div>\n

„Kdy zase p\u0159ijdete?“ zeptal se m\u00edsto odpov\u011bdi.<\/div>\n
„Nejd\u0159\u00edve v pond\u011bl\u00ed dopoledne. Pro\u010d se pt\u00e1\u0161? Budu ti chyb\u011bt? J\u00e1 a moje skv\u011bl\u00e9 j\u00eddlo?“ zasm\u00e1la se Amelie.<\/div>\n
„To taky, ale hlavn\u011b n\u011bkdo, s k\u00fdm se d\u00e1 mluvit. Za\u010d\u00ednal jsem z toho ticha pomalu bl\u00e1znit. R\u00e1no jsem musel zapnout alespo\u0148 tu hloupou televizi, abych sly\u0161el n\u011bkoho mluvit,“ post\u011b\u017eoval si Tom. \u017dena se na n\u011bj soucitn\u011b usm\u00e1la.<\/div>\n
„Zkus vydr\u017eet. Z\u00edtra m\u016f\u017ee b\u00fdt v\u0161e jinak.“<\/div>\n
„K\u00e9\u017e byste m\u011bla pravdu.“<\/div>\n
„Bu\u010f trp\u011bliv\u00fd,“ popl\u00e1cala ho po rameni. „Tak jo. P\u016fjdu za Billem, aby m\u011b pustil ven. Uvid\u00edme se v pond\u011bl\u00ed. M\u011bj se hezky, Tome.“<\/div>\n
„Vy taky. Nashle v pond\u011bl\u00ed,“ rozlou\u010dil se Tom a do\u017ev\u00fdkal posledn\u00ed sousto. Z\u016fstal v kuchyni tak dlouho, aby sly\u0161el v\u0161e, co je\u0161t\u011b padlo mezi hospodyn\u00ed a Billem.<\/div>\n
\n

„Dala jsem Tomovi instrukce ohledn\u011b pe\u010diva a podobn\u011b. Tvoji porci dne\u0161n\u00edho ob\u011bda jsem nechala v troub\u011b, tak si ji pozd\u011bji jen p\u0159ih\u0159ej, a kdybys nem\u011bl chu\u0165, tak to j\u00eddlo schovej do lednice, aby se nezkazilo. P\u0159ijdu v pond\u011bl\u00ed ve stejn\u00e9m \u010dase,“ ozn\u00e1mila \u017eena agentovi a nechala se vyv\u00e9st z domu a n\u00e1sledn\u011b i z pozemku. Jedin\u00fd \u010dlov\u011bk, se kter\u00fdm si Tom mohl popov\u00eddat, byl pry\u010d a p\u0159ed n\u00edm se rozprost\u0159ely t\u00e9m\u011b\u0159 3 dlouh\u00e9 dny pln\u00e9 ticha a \u0161\u00edlenstv\u00ed.<\/p><\/div>\n

Tom doum\u00fdval n\u00e1dob\u00ed od sv\u00e9ho ob\u011bda, kv\u016fli kter\u00e9mu cht\u011bla Amelie v dom\u011b je\u0161t\u011b setrvat, aby m\u011bla v\u0161e v po\u0159\u00e1dku, ale Tom ji ujistil, \u017ee tal\u00ed\u0159, p\u0159\u00edbor a sklenici od d\u017eusu um\u00fdt je\u0161t\u011b zvl\u00e1dne a \u017ee u\u017e m\u016f\u017ee j\u00edt dom\u016f, nebo jinam, kde ji moment\u00e1ln\u011b pot\u0159ebovali. Pr\u00e1v\u011b kdy\u017e Tom vypnul kohoutek a odlo\u017eil mokr\u00fd tal\u00ed\u0159, aby okapal, usly\u0161el zav\u0159en\u00ed dve\u0159\u00ed a aktivov\u00e1n\u00ed domovn\u00edho alarmu. \u010cekal, \u017ee Tr\u00fcmper p\u0159ijde do kuchyn\u011b pro svoji obvyklou d\u00e1vku kofeinu, ale tentokr\u00e1t se m\u00edstnosti vyhnul velk\u00fdm obloukem a Tomovi nezb\u00fdvalo, ne\u017e h\u00e1dat, jestli to bylo kv\u016fli n\u011bmu, nebo za to mohla jeho migr\u00e9na, \u017ee nem\u011bl chu\u0165 na sv\u016fj hork\u00fd n\u00e1poj.<\/div>\n
Tom vykoukl z kuchyn\u011b a d\u00edval se na agentova z\u00e1da, jak miz\u00ed za dve\u0159mi jeho p\u016fsobi\u0161t\u011b. Krom\u011b zlosti a vzteku se do Tomova pohledu pomalu vkr\u00e1dala i zoufalost a mo\u017en\u00e1 i zklam\u00e1n\u00ed. Tr\u00fcmper sice nevypadal jako ten typ lid\u00ed, se kter\u00fdmi by se Tom dal s\u00e1m od sebe do \u0159e\u010di, nebo je dokonce cht\u011bl udr\u017eet ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b, ale \u010dlov\u011bk je p\u0159izp\u016fsobiv\u00e1 osoba, tak\u017ee za t\u00e9to situace by si Tom nejsp\u00ed\u0161 zvykl i na krysy, kdyby s nimi \u017eil dostate\u010dn\u011b dlouho. Ne \u017ee by \u00fapln\u011b nem\u011bl na vybranou, ale zaujala ho Ameliina slova, \u017ee Tr\u00fcmper neb\u00fdval v\u017edycky takov\u00fd, tak se cht\u011bl p\u0159esv\u011bd\u010dit, zda je to pravda, nebo Amelie \u017eila v n\u011bjak\u00e9m sv\u00e9m p\u0159eludu a sna\u017eila se agenta prezentovat tak, jak ho cht\u011bla vid\u011bt ona a ne tak, jak\u00fd ve skute\u010dnosti byl. U\u017e jen z toho, jak se k n\u00ed choval. Copak takhle mluv\u00ed \u010dlov\u011bk s n\u011bk\u00fdm, s k\u00fdm pracuje a kdo je nav\u00edc je\u0161t\u011b tak p\u0159\u00e1telsk\u00fd? Sotva.<\/div>\n
\n

Tom se rozhodl to Tr\u00fcmperovi uleh\u010dit. Pout\u00edral okapan\u00e9 n\u00e1dob\u00ed, schoval ho na sv\u00e9 m\u00edsto a v lednici popadl l\u00e1hev s neperlivou vodou. Hodlal vyklidit pole, aby se jeho bodyguard mohl v klidu naj\u00edst a doplnit chyb\u011bj\u00edc\u00ed d\u00e1vku k\u00e1vy. U\u017e te\u010f to s n\u00edm bylo k nesnesen\u00ed, co by bylo pak, kdyby se musel vypo\u0159\u00e1d\u00e1vat s nerudn\u00fdm, zl\u00fdm a nav\u00edc je\u0161t\u011b hladov\u00fdm, po k\u00e1v\u011b tou\u017e\u00edc\u00edm agentem? To by byla nejsp\u00ed\u0161 vra\u017eedn\u00e1 kombinace.<\/p><\/div>\n

Tom se nakonec zav\u0159el ve sv\u00e9m pokoji, odlo\u017eil l\u00e1hev s vodou na no\u010dn\u00ed stolek a poprv\u00e9 za tu dobu, co byl v dom\u011b, vyt\u00e1hl z pouzdra svoji kytaru, aby se jednak zabavil a jednak d\u011blal n\u011bco, co mu p\u0159ipom\u00ednalo svobodu.<\/div>\n
Kdy\u017e u\u017e tu nebyla Amelie, se kterou mohl mluvit, nechal svoji kytaru, aby k n\u011bmu promlouvala ona.<\/div>\n
\n

**<\/p><\/div>\n

P\u0159\u00ed\u0161t\u011b: „Ka\u017ed\u00fd dobr\u00fd skutek bude po z\u00e1sluze potrest\u00e1n“<\/p>\n

<\/em> autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o* Ahojte! Zase jednou bych v\u00e1m r\u00e1da pod\u011bkovala za v\u0161echny koment\u00e1\u0159e. M\u011bla jsem laptop v oprav\u011b, co\u017e byla ne\u010dekan\u00e1 ud\u00e1lost, tak\u017ee nev\u00edm, jestli bude tenhle d\u00edl zve\u0159ejn\u011bn v pravideln\u00e9m \u010dase a pokud ne, tak se p\u0159edem omlouv\u00e1m. U\u017eijte si dne\u0161n\u00ed<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[631],"tags":[],"class_list":["post-2436","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-my-bodyguard"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2436","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2436"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2436\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2436"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2436"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2436"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}