{"id":2441,"date":"2015-11-27T16:00:00","date_gmt":"2015-11-27T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2432"},"modified":"2015-11-27T16:00:00","modified_gmt":"2015-11-27T15:00:00","slug":"815-43","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/11\/27\/815-43\/","title":{"rendered":"#815 43."},"content":{"rendered":"
autor: BrokenMirror<\/strong><\/div>\n
\n

To kouk\u00e1te, co se tu po dev\u00edti m\u011bs\u00edc\u00edch znovu objevilo, \u017ee jo? \ud83d\ude42 Jsem moc r\u00e1da, \u017ee se LilKatie k p\u0159ekladu vr\u00e1tila a snad u\u017e to tentokr\u00e1t dot\u00e1hneme do zd\u00e1rn\u00e9ho konce. Pov\u00eddku jsem dala zp\u00e1tky dohromady, tak\u017ee jsou v\u0161echny d\u00edly v jedn\u00e9 slo\u017ece, nen\u00ed t\u0159eba je u\u017e hledat jinde. U\u017eijte si \u010dten\u00ed, J. :o)<\/em><\/div>\n

<\/div>\n
<\/p>\n

\"\"<\/strong><\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Labut\u00ed p\u00edse\u0148<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

Ve tv\u00e9m t\u011ble je l\u00e1ska, ale nem\u016f\u017ee\u0161 ji zadr\u017eet<\/em><\/div>\n

Vych\u00e1z\u00ed z tv\u00fdch o\u010d\u00ed a sr\u0161\u00ed z tv\u00e9 k\u016f\u017ee<\/em><\/div>\n
Nejjemn\u011bj\u0161\u00ed dotek zanech\u00e1v\u00e1 nejtemn\u011bj\u0161\u00ed mod\u0159iny<\/em><\/div>\n
A nejn\u011b\u017en\u011bj\u0161\u00ed z polibk\u016f l\u00e1me to nejtvrd\u0161\u00ed ze srdc\u00ed<\/strong><\/em><\/div>\n
\n

V gangu bylo v\u00edc d\u011bcek, ne\u017e si nejd\u0159\u00edv mysleli a Tom s Andreasem str\u00e1vili skoro cel\u00fd den a p\u016flku noci hled\u00e1n\u00edm. Nakonec se vr\u00e1tili se dv\u011bma sedmadvacetilet\u00fdmi, kte\u0159\u00ed se p\u0159iznali hned, jak si uv\u011bdomili, \u017ee je st\u00edhaj\u00ed. Nebylo to velk\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed.<\/p><\/div>\n

Po tom u\u017e Tom nem\u011bl \u0161anci j\u00edt za Billem, proto\u017ee jeho \u0161ichta skon\u010dila a on se musel j\u00edt dom\u016f vyspat. Celou noc ale na Billa myslel, snil o n\u011bm, p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli se na n\u011bj zlob\u00ed, \u017ee takhle ode\u0161el, a tak si u\u017e tr\u00e9noval omluvu p\u0159ed zrcadlem.<\/div>\n
\n

Dal\u0161\u00ed den byl stejn\u011b tak hektick\u00fd. Mezi vysl\u00fdch\u00e1n\u00edm podez\u0159el\u00fdch a je\u017ed\u011bn\u00edm po m\u011bst\u011b a \u0165uk\u00e1n\u00edm lidem na dve\u0159e, vysl\u00fdch\u00e1n\u00edm soused\u016f, p\u0159\u00e1tel a rodin a sna\u017een\u00edm se naj\u00edt v\u011bt\u0161inu zodpov\u011bdn\u00fdch lid\u00ed, nem\u011bl Tom v\u016fbec \u017e\u00e1dnou \u0161anci j\u00edt za Billem.<\/p><\/div>\n

\u010cty\u0159i dny uplynuly jako nic. \u010cty\u0159i dny bez Billa a \u010dty\u0159i dny, kdy nestihl soud. V tu chv\u00edli byl u\u017e vyd\u011b\u0161en\u00fd z toho, aby \u0161el za Billem, \u017ee se mu skoro vyh\u00fdbal. B\u00e1l se, \u017ee Bill nebude v\u011b\u0159it jeho omluv\u00e1m; \u017ee si bude myslet, \u017ee Tom ut\u00edk\u00e1 od n\u011b\u010deho, co ho zase vyd\u011bsilo.<\/div>\n
\n

P\u00e1t\u00fd den byl zabo\u0159en\u00fd v pap\u00edrov\u00e1n\u00ed, kdy\u017e si nad n\u00edm n\u011bkdo odka\u0161lal. Zvedl pohled. „Oh.“ Narovnal se a polo\u017eil pero, p\u0159i\u0161el si hloup\u011b a skoro \u010dekal, \u017ee dostane facku, ale ta nep\u0159i\u0161la.<\/p><\/div>\n

„Jen jsem ti cht\u011bla \u0159\u00edct, \u017ee dnes bude nejsp\u00ed\u0161 posledn\u00ed soud,“ \u0159ekla Anna. „V\u00edm, \u017ee m\u00e1\u0161 pr\u00e1ci-„<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu p\u0159ij\u00edt,“ \u0159ekl Tom, bolelo to, cht\u011blo se mu bre\u010det. „Opravdu tohle mus\u00edm dod\u011blat\u2026 chci a\u2026 je to opravdu naposledy?“<\/div>\n
Anna p\u0159ik\u00fdvla. „V\u00edm, \u017ee m\u00e1\u0161 pr\u00e1ci, necht\u011bla jsem, aby ses c\u00edtil provinile, jen jsem ti to cht\u011bla \u0159\u00edct.“<\/div>\n
„Jak je na tom Bill?“ zeptal se opatrn\u011b, byl nerv\u00f3zn\u00ed z odpov\u011bdi.<\/div>\n
„Je v po\u0159\u00e1dku,“ \u0159ekla a Tom si s \u00falevou oddechl. „V\u00ed, \u017ee tam chce\u0161 b\u00fdt.“<\/div>\n
Tom se za\u0161klebil; tomu se mu necht\u011blo v\u011b\u0159it. Po tom, co zmizel v prosinci, by nebyl p\u0159ekvapen\u00fd, kdyby ho u\u017e Bill nikdy necht\u011bl vid\u011bt, kdyby se c\u00edtil, jako by ho znovu podrazil. „Jsi si jist\u00e1?“<\/div>\n
„Ch\u00e1pe to. Je siln\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e si mysl\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Nen\u00ed to tak, \u017ee bych si myslel, \u017ee to nezvl\u00e1dne,“ \u0159ekl Tom, m\u011bl pot\u0159ebu to vyjasnit. „J\u00e1 jen\u2026 cht\u011bl jsem tam pro n\u011bj b\u00fdt.“<\/div>\n
Anna zjihla a stiskl mu rameno. „J\u00e1 v\u00edm. Tak\u00e9 cht\u011bl, abys tam byl, i kdy\u017e to ne\u0159ekl.“<\/div>\n
\n
***<\/div>\n
\n

Nebylo mo\u017en\u00e9, aby Tom je\u0161t\u011b ud\u011blal n\u011bjakou pr\u00e1ci b\u011bhem n\u011bkolika dal\u0161\u00edch hodin, ne kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee Bill dostane sv\u016fj druh\u00fd verdikt; posledn\u00ed verdikt. Neb\u00e1l se, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee nikdo, kdo m\u00e1 srdce, by Billa za v\u0161echno nevinil, ne po tom, co v\u0161echno \u0159ekl a vysv\u011btlil. Nebyl ale tak naivn\u00ed, aby si myslel, \u017ee Billa pust\u00ed na svobodu, alespo\u0148 ne tak brzo, ale mo\u017en\u00e1 by mu mohli zkr\u00e1tit trest jen na n\u011bkolik let. S t\u00edm by Tom mohl \u017e\u00edt; s t\u00edm by mohli pracovat.<\/p><\/div>\n

Nane\u0161t\u011bst\u00ed pro Toma mu \u0161\u00e9fka na\u0159\u00eddila, aby \u0161el dom\u016f hned po \u0161icht\u011b. Zle se na ni za z\u00e1dy d\u00edval; doufal, \u017ee bude moct z\u016fstat, dokud se Bill a ostatn\u00ed nevr\u00e1t\u00ed, ale nejsp\u00ed\u0161 ‚vypadal jako ti opilci, kter\u00e9 v pond\u011bl\u00ed r\u00e1no zatkli‘ a bylo mu \u0159e\u010deno, a\u0165 jde dom\u016f, vysp\u00ed se a d\u00e1 se dohromady. Vzal auto a na\u0161tvan\u011b odjel dom\u016f. P\u016fvodn\u011b m\u011bl v pl\u00e1nu z\u016fstat na stanici i tak, ale byl p\u0159isti\u017een a bylo mu rozk\u00e1z\u00e1no, aby svou ‚prdel odvezl dom\u016f‘, tak\u017ee to p\u0159esn\u011b ud\u011blal. Velice neochotn\u011b.<\/div>\n
\n

M\u011bl pocit, jako by m\u011bl nohy z kamene, kdy\u017e do\u0161el k sob\u011b do apartm\u00e1nu. V\u0161echno bylo t\u011b\u017ek\u00e9 a p\u0159i\u0161lo mu \u0161patn\u00e9 tady b\u00fdt. Nem\u011bl by b\u00fdt doma, ne kdy\u017e se v\u0161echno tohle d\u011bje, ale nemohl pop\u0159\u00edt, \u017ee je unaven\u00fd a \u017ee by mohl ka\u017edou chv\u00edl\u00ed usnout.<\/p><\/div>\n

Posadil se na gau\u010d a zapnul televizi v nad\u011bji, \u017ee by alespo\u0148 na chv\u00edli mohl myslet na n\u011bco jin\u00e9ho. Prvn\u00ed v\u011bc, kterou ale uvid\u011bl na obrazovce, byl policejn\u00ed po\u0159ad, a tak okam\u017eit\u011b p\u0159epnul na jin\u00fd kan\u00e1l. Na tom se ozvalo n\u011bkolik hlasit\u00fdch v\u00fdst\u0159el\u016f, na dal\u0161\u00edm d\u00e1vali CSI, a tak Tom televizi vypnul a frustrovan\u011b vydechl. Nemohl p\u0159ed t\u00edm ut\u00e9ct. Zahodil ovlada\u010d na druhou stranu gau\u010de, kde posko\u010dil a spadl na zem. Tom se neobt\u011b\u017eoval, aby ho zvedl. M\u011bl hlad a byl unaven\u00fd, jedin\u00e9 co cht\u011bl, bylo sed\u011bt. Sed\u011bt a \u010dekat na z\u00edtra, aby se mohl vr\u00e1tit na stanici a zjistit, jak to s Billem dopadlo.<\/div>\n
\n

V tu chv\u00edli mu za\u010dal zvonit telefon a Tom vydechl. Musela to b\u00fdt jeho matka nebo Georg, pomyslel si, kdy\u017e se po mobilu nat\u00e1hl; jm\u00e9no, kter\u00e9 uvid\u011bl na obrazovce, ho m\u00e1lem donutilo mobil upustit, jak se rychle sna\u017eil hovor p\u0159ijmout. N\u011bco muselo b\u00fdt \u0161patn\u011b.<\/p><\/div>\n

P\u0159itiskl si mobil k uchu. „Anno?“<\/div>\n
Na druh\u00e9 stran\u011b se ozvalo vydechnut\u00e9 a pak tich\u00e9: „Ahoj.“<\/em><\/div>\n
Tom vykulil o\u010di a narovnal se, lokty se op\u0159el o stehna. „Bille?“ zeptal se, m\u011bl pocit, \u017ee sly\u0161\u00ed \u0161patn\u011b a \u017ee hlas na druh\u00e9 stran\u011b je jen jeho p\u0159edstavivost.<\/div>\n
„Jo.<\/em>„<\/div>\n
Tomovi vyschlo v puse a stiskl telefon pevn\u011bji. „Co se d\u011bje?“ zeptal se okam\u017eit\u011b. „Jak mi m\u016f\u017ee\u0161 volat? Ne po\u010dkat, pro\u010d<\/em> vol\u00e1\u0161-?“<\/div>\n
Bill se ti\u0161e zasm\u00e1l. „Klid<\/em>,„<\/em> \u0159ekl, jeho hlas byl stejn\u011b tich\u00fd jako sm\u00edch. „Anna mi podstr\u010dila sv\u016fj telefon. Jsem na z\u00e1chod\u011b, \u0159ekl jsem jim, \u017ee mi je \u0161patn\u011b, aby m\u011b sem pustili.“<\/em><\/div>\n
„Pro\u010d \u0161ept\u00e1\u0161?“<\/div>\n
Skoro jako by sly\u0161el Billa proto\u010dit o\u010di a musel se nad t\u00edm usm\u00e1t. Co se to z n\u011bj stalo? Neuv\u011bdomoval si, jak moc mu chyb\u00ed, dokud neusly\u0161el jeho hlas. Tou\u017eil po tom ho vid\u011bt v\u00edc ne\u017e p\u0159edt\u00edm.<\/div>\n
„Stoj\u00ed p\u0159\u00edmo za dve\u0159mi a hl\u00eddaj\u00ed m\u011b,“<\/em> odpov\u011bd\u011bl Bill tich\u00fdm hlasem. „Mysl\u00ed\u0161, \u017ee by m\u011b pustili z dohledu po tom, co se stalo minule? Nem\u016f\u017eu tu z\u016fstat dlouho, nebo si budou myslet, \u017ee m\u00e1m n\u011bco za lubem.“<\/em><\/div>\n
„Oh.“ P\u0159ik\u00fdvl Tom. „To d\u00e1v\u00e1 smysl. Jak ti to jde?“<\/div>\n
„Dob\u0159e<\/em>,“ odpov\u011bd\u011bl Bill. „J\u00e1 jen\u2026 j\u00e1\u2026“<\/em><\/div>\n
\n

Zd\u00e1lo se, \u017ee m\u00e1 probl\u00e9m vysv\u011btlit, pro\u010d vol\u00e1 a Tom se znovu usm\u00e1l. „J\u00e1 v\u00edm,“ \u0159ekl, zachr\u00e1nil ho od vysv\u011btlov\u00e1n\u00ed. Tak\u00e9 jsem pot\u0159eboval sly\u0161et tv\u016fj hlas.<\/em> „Jsem r\u00e1d, \u017ee vol\u00e1\u0161. Cht\u011bl jsem t\u011b vid\u011bt, ale nem\u011bl jsem mo\u017enost, omlou-„<\/div>\n

„J\u00e1 v\u00edm,“<\/em> \u0159ekl Bill. „M\u00e1\u0161 pr\u00e1ci, j\u00e1 v\u00edm.“<\/em><\/div>\n
„Jo, ale po tom, co jsem ti ud\u011blal\u2026 necht\u011bl jsem, aby sis myslel, \u017ee se ti vyh\u00fdb\u00e1m nebo\u2026 v\u0161ak v\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„V\u011b\u0159\u00edm ti<\/em>,“ \u0159ekl Bill a Tom se musel znovu usm\u00e1t, kdy\u017e si uv\u011bdomil, co si Bill myslel.<\/div>\n
„Nevolals jen, abys sly\u0161el m\u016fj hlas, co? Testuje\u0161 m\u011b.“<\/div>\n
„Ano,“<\/em> p\u0159iznal Bill. „Pro\u0161el jsi.“<\/em><\/div>\n
Zat\u00edmco byl Tom r\u00e1d, \u017ee pro\u0161el Billov\u00fdm testem, stejn\u011b ho bolelo, \u017ee v\u00ed, \u017ee si Bill myslel, \u017ee to nezvedne a nebude s n\u00edm cht\u00edt mluvit.<\/div>\n
Bill si odka\u0161lal, nebylo pochyb, \u017ee mu toto t\u00e9ma bylo trochu nep\u0159\u00edjemn\u00e9. „A\u0165 u\u017e se dnes stane cokoliv-„<\/em> za\u010dal, ale Tom ho p\u0159eru\u0161il.<\/div>\n
„Bille,“ \u0159ekl. „Bude to v po\u0159\u00e1dku, ano? V\u00edm, \u017ee bude.“<\/div>\n
„Ale nev\u00ed\u0161.“<\/em><\/div>\n
„Ano, v\u00edm,“ \u0159ekl Tom. „Jsem si naprosto jist\u00fd.“<\/div>\n
„D\u011bl\u00e1 mi starosti, \u017ee jsi si tak jist\u00fd,“<\/em> \u0159ekl Bill, ale usm\u00edval se. „Nechci, aby sis d\u011blal nad\u011bje.“<\/em><\/div>\n
Pak Tom usly\u0161el siln\u00e9 zabouch\u00e1n\u00ed a hlubok\u00fd hlas: „Hejbni tam sebou!“<\/em><\/div>\n
„Mus\u00edm j\u00edt,“<\/em> za\u0161eptal Bill.<\/div>\n
„Po\u010dkej.“ Zarazil ho Tom a zav\u00e1hal, nebyl si jist\u00fd, jestli m\u00e1 \u0159\u00edct to, co cht\u011bl \u0159\u00edct, proto\u017ee by na to mohl Bill reagovat v\u0161elijak. \u0158ekl to ale stejn\u011b, proto\u017ee n\u011bco mu \u0159\u00edkalo, \u017ee by m\u011bl. „Chyb\u00ed\u0161 mi.“<\/div>\n
Bill byl n\u011bkolik vte\u0159in zticha a Tom si p\u0159edstavoval, jak tam stoj\u00ed, op\u00edr\u00e1 se o ze\u010f a p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed, co odpov\u011bd\u011bt. „J\u00e1- uvid\u00edme se pozd\u011bji.“<\/em><\/div>\n
Tom se usm\u00e1l, nic jin\u00e9ho ani ne\u010dekal a tak mu to sta\u010dilo. „Z\u00edtra.“<\/div>\n
„Z\u00edtra. Ahoj.“<\/em><\/div>\n
„Ahoj,“ \u0159ekl a sotva stihl \u0159\u00edct ‚hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed!‘ ne\u017e Bill zav\u011bsil.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Bill z\u00edral na telefon, p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak ho n\u011b\u010d\u00ed hlas m\u016f\u017ee tak vzru\u0161ovat. Rychle se pod\u00edval na dve\u0159e, ne\u017e otev\u0159el textovou zpr\u00e1vu. Neobratn\u011b napsal kr\u00e1tkou zpr\u00e1vu, palec se mu ale zasekl nad slovem ‚odeslat‘. Pod\u00edval se na to, na slova, kter\u00e1 napsal, a zpanika\u0159il. T\u0159i kr\u00e1tk\u00e1 slova, n\u011bco, o \u010dem v\u011bd\u011bl, \u017ee by Toma ud\u011blalo \u0161\u0165astn\u00fdm a on to nemohl ud\u011blat. Slova tak\u00e9 mi chyb\u00ed\u0161<\/em> byla rychle vymaz\u00e1na, ne\u017e si vr\u00e1til telefon do kapsy.<\/div>\n

Rozt\u0159esen\u011b vydechl, zavrt\u011bl hlavou, aby z n\u00ed dostal hloup\u00e9 my\u0161lenky na Toma, pak se vr\u00e1til zp\u00e1tky k \u00fakolu, co m\u011bl. Otev\u0159el z\u00e1chod, zhluboka se nadchl, je\u0161t\u011b jednou se pod\u00edval ke dve\u0159\u00edm a klekl si na zem. „Nechutn\u00fd,“ zamumlal si s\u00e1m pro sebe a str\u010dil si dva prsty do krku, sna\u017eil se b\u00fdt hodn\u011b hlasit\u00fd, aby to bylo sly\u0161et i na druh\u00e9 stran\u011b dve\u0159\u00ed.<\/div>\n
Dal si body za d\u016fv\u011bryhodnost.<\/div>\n
Kdy\u017e skon\u010dil, spl\u00e1chl z\u00e1chod a narovnal se. Ode\u0161el k umyvadlu a vypl\u00e1chl si pusu vodou, a pak se znovu ozvalo \u0165uk\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Okam\u017eit\u011b poj\u010f ven,“ \u0159ekl mu\u017e za dve\u0159mi a Bill vydechl. Pod\u00edval se do zrcadla a p\u0159ejel po osob\u011b pohledem, ne\u017e se o\u010dima zastavil na tetov\u00e1n\u00ed na p\u0159edlokt\u00ed. Pod\u00edval se na n\u011bj a p\u0159ejel prstem po onom slov\u011b, p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po n\u011bm a p\u0159istihl se p\u0159i my\u0161lence ‚mo\u017en\u00e1 jednou\u2026‘<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Technicky Tom dal\u0161\u00ed den nem\u011bl pracovat, ale stejn\u011b se tam chystal. Cht\u011bl je\u0161t\u011b ve\u010der zavolat Ann\u011b a zeptat se, jak to dopadlo, ale nedok\u00e1zal to. Cht\u011bl to sly\u0161et jedin\u011b od Billa, tak\u017ee proto tolik sp\u011bchal na stanici, m\u00e1lem se i zapomn\u011bl obl\u00e9knout.<\/p><\/div>\n

Zme\u0161kal hovor od Georga, kter\u00fd mu volal chv\u00edli po tom, co usnul vy\u010derp\u00e1n\u00edm, nem\u011bl ale moc z\u00e1jem zjistit, co mu Georg cht\u011bl \u0159\u00edct. Jen se soust\u0159edil na auto a na to, aby se dostal k Billovi.<\/div>\n
V\u010derej\u0161\u00ed hovor mu dost uklidnil nervy. Bill se na n\u011bj nezlobil a tak se mu moc ulevilo. Vina zmizela stejn\u011b tak rychle jako jeho nervozita. M\u011bl tam b\u00fdt s n\u00edm. Stejn\u011b mu d\u011blalo starosti, \u017ee tam nebyl po celou dobu, a tak m\u011bl pl\u00e1n se mu je\u0161t\u011b omluvit tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
Jak jel, na p\u0159edn\u00ed sklo mu dopadaly kapky velk\u00e9 jako jeho o\u010di, pr\u0161elo tak moc, \u017ee to st\u011bra\u010de skoro nest\u00edhaly. Ale nenechal tohle hrozn\u00e9 po\u010das\u00ed, aby ho zpomalilo, kdy\u017e proj\u00ed\u017ed\u011bl ulicemi. Jel v\u00edc ne\u017e by m\u011bl, ale bylo mu to jedno; kdyby ho n\u011bkdo zastavil, m\u011bl dost pen\u011bz na pokutu.<\/div>\n
Kdy\u017e dojel, prakticky vyst\u0159elil z auta, m\u00e1lem zakopl p\u0159es kalhoty a v\u0159\u00edtil se dovnit\u0159.<\/div>\n
\n

„Tome!“ postavil se Georg, kdy\u017e Tom proklop\u00fdtal dve\u0159mi. „Nebrals mi tele-„<\/p><\/div>\n

„Te\u010f ne, Georgu,“ \u0159ekl Tom, jednodu\u0161e ho odm\u00edtnul a vyb\u011bhl schody, bral je po t\u0159ech. S\u00e1m sob\u011b se sm\u00e1l, kdy\u017e \u0161el rychle chodbou, byl na sebe trochu na\u0161tvan\u00fd, \u017ee nep\u0159inesl \u0161ampa\u0148sk\u00e9, aby oslavili to, co m\u016f\u017ee b\u00fdt jedin\u011b v\u00edt\u011bzstv\u00ed.<\/div>\n
Do\u0161el k Billov\u00fdm dve\u0159\u00edm a odemkl je, jak jen rychle mohl. Bill, stejn\u011b jako Georg, se postavil, kdy\u017e ve\u0161el dovnit\u0159, odlo\u017eil knihu, kterou \u010detl, na no\u010dn\u00ed stolek a Tom pot\u0159eboval jen t\u0159i dlouh\u00e9 kroky na to, aby ho vzal do n\u00e1ru\u010d\u00ed a objal ho.<\/div>\n
\n

„Ahoj,“ \u0159ekl Tom a odt\u00e1hl se jen tak daleko na to, aby ho mohl pol\u00edbit. „Omlouv\u00e1m se, \u017ee jsem tam nemohl b\u00fdt,“ \u0159ekl a je\u0161t\u011b jednou ho objal, v\u0161iml si, jak unaven\u011b Bill vypad\u00e1. Samoz\u0159ejm\u011b \u017ee byl vy\u010derpan\u00fd. „Kolik let jsi dostal?“<\/p><\/div>\n

Bill se odt\u00e1hl a jejich o\u010di se poprv\u00e9 setkaly. Bill se trochu mra\u010dil. „Tome,“ \u0159ekl a polkl. „Tome, omlouv\u00e1m se.“<\/div>\n
Tom se zmaten\u011b zamra\u010dil. „Za co? To j\u00e1 bych se m\u011bl omlouvat, \u017ee jsem takhle ode\u0161el-„<\/div>\n
„Poslouchej m\u011b, proboha,“ odsekl Bill, ne\u017e se jeho v\u00fdraz zase zjemnil, pohledem se mu omlouval za to, jak na n\u011bj vyjel. „Dostal jsem\u2026 j\u00e1\u2026 nev\u00edm, jak to \u0159\u00edct, bo\u017ee\u2026 m\u00e1m t\u0159i m\u011bs\u00edce.“<\/div>\n
Tom vykulil o\u010di a usm\u00e1l se. „Co\u017ee?“ ale pak Bill\u016fv v\u00fdraz zamrazil jeho \u00fasm\u011bv. Ztuhla mu krev v \u017eil\u00e1ch. „Po\u010dkat, jak to mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Bill se dotkl jeho ruky. „Omlouv\u00e1m se, Tome. Nev\u011b\u0159ili n\u00e1m. Nebylo to\u2026 nebylo to dost. J\u00e1 nem\u011bl dost p\u00e1dn\u00fdch d\u016fvod\u016f nebo motiv\u016f, j\u00e1\u2026“<\/div>\n
Tom vystoupil z jeho n\u00e1ru\u010d\u00ed, m\u011bl dojem, \u017ee omdl\u00ed.<\/div>\n
Bill polkl. „M\u016fj p\u0159\u00edb\u011bh p\u0159i\u0161el moc pozd\u011b,“ pokra\u010doval, vypadal bled\u011b. „Mohl jsem si to vymyslet. V\u00ed\u0161, j\u00e1 bych si myslel to sam\u00e9. Na konci to prost\u011b bylo k neuv\u011b\u0159en\u00ed.“<\/div>\n
Tom sklopil pohled a c\u00edtil, jak se mu st\u00e1hl krk, \u017ee skoro nemohl d\u00fdchat. Oto\u010dil se, sna\u017eil se nevzlykat nebo nezvracet.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Mluv se mnou,“ \u017eadonil zpoza n\u011bj Bill.<\/div>\n
„Tak\u017ee jsi\u2026 st\u00e1le jsi\u2026“ ten \u0161ok mu z hlavy vyhnal v\u0161echny srozumiteln\u00e9 my\u0161lenky. C\u00edtil se jako ve stavu bezt\u00ed\u017ee a t\u011b\u017ek\u00fd jako k\u00e1men v tu samou chv\u00edli. Tohle se nemohlo d\u00edt. Tohle se nem\u011blo d\u00edt.<\/div>\n
„Jo. Dostal jsem n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f nav\u00edc, ale-„<\/div>\n
„P\u0159esta\u0148. Prost\u011b\u2026 nemluv.“<\/div>\n
Bill utichl, pro jednou poslechl, ale ud\u011blal k n\u011bmu n\u011bkolik krok\u016f. Pohladil ho po pa\u017e\u00edch a stoupl si trochu bl\u00ed\u017e za n\u011bj. „Omlouv\u00e1m se,“ vydechl mu do ucha. „Bude\u0161 v po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
N\u011bco uvnit\u0159 Tomovy hlavy cvaklo, odstr\u010dil Billovy ruce a oto\u010dil se k n\u011bmu \u010delem. „J\u00e1 nechci<\/em> b\u00fdt v po\u0159\u00e1dku,“ vyk\u0159ikl na n\u011bj. „P\u0159esta\u0148 na m\u011b mluvit, jako bys m\u011b cht\u011bl opustit!“<\/em><\/div>\n
Bill se na n\u011bj n\u011bkolik vte\u0159in d\u00edval, pak couvnul a posadil se zt\u011b\u017eka na postel. „Nikdy jsem tohle nem\u011bl d\u011blat,“ zamumlal si pro sebe, promnul si \u010delo. „Necht\u011bl jsem, abys ke mn\u011b tolik p\u0159ilnul.“<\/div>\n
„Tos sakra cht\u011bl!“ rozk\u0159ikl se Tom a Bill ztuhl, jeho pohled byl p\u0159ilepen\u00fd k podlaze p\u0159ed n\u00edm. „To byl tv\u016fj zasran\u00fd pl\u00e1n, vzpom\u00edn\u00e1\u0161! Dostat m\u011b hezky obmotan\u00e9ho kolem prstu, abys mi mohl vyrvat srdce stejn\u011b tak n\u00e1siln\u011b, jako ho vyrvali tob\u011b!“ na chv\u00edli se zastavil, aby nabral dech a pak pokra\u010doval, „V\u011bd\u011bls, jak tohle skon\u010d\u00ed, co se stane. Ani na chv\u00edli jsi nezastavil, abys myslel na m\u011b. Jsi r\u00e1d tak dlouho, dokud n\u011bkdo m\u016f\u017ee trp\u011bt stejn\u011b jako ty, tak ti gratuluju, Bille! Opravdu jsi vyhr\u00e1l! Mise kurevsky dokon\u010dena!“<\/div>\n
\n

Bill p\u00e1r dlouh\u00fdch chvil nic ne\u0159ekl a Tom si byl jist\u00fd, \u017ee to ztrat\u00ed, jestli nepromluv\u00ed, ale nakonec promluvil. „M\u00e1\u0161 pravdu,“ \u0159ekl plo\u0161e, ale to bylo v\u0161echno, nic v\u00edc ne\u0159ekl.<\/p><\/div>\n

„Jsem r\u00e1d, \u017ee jsme si to ujasnili,“ odsekl Tom.<\/div>\n
„Tak pro\u010d nem\u00e1m pocit, \u017ee vyhr\u00e1v\u00e1m?“ \u0159ekl Bill potom. „Hm, Tome?“ postavil se a p\u0159e\u0161el k n\u011bmu, ale dr\u017eel mezi nimi rozestup. „Jedin\u00e9, co jsem cht\u011bl, bylo str\u00e1vit \u010das, n\u011bco s \u010d\u00edm si hr\u00e1t,“ \u0159ekl. „Byl jsi perfektn\u00ed, proto\u017ee od chv\u00edle, co jsem t\u011b uvid\u011bl, jsem vid\u011bl tvoji zv\u011bdavost. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee bude\u0161 snadn\u00fd, \u017ee od tebe dostanu, co chci a \u017ee to nebude t\u011b\u017ek\u00e9. Hraju hry, Tome,“ vydechl. „To je to, co d\u011bl\u00e1m, to je to, co zvl\u00e1d\u00e1m. S t\u00edm si porad\u00edm. Je to n\u011bco, na co se soust\u0159edit, n\u011bco, \u010d\u00edm si zam\u011bstnat mysl. Nemyslel jsem si, \u017ee s tebou to bude jin\u00e9.“<\/div>\n
Tom p\u0159edst\u00edral, \u017ee ho neposlouch\u00e1, ale Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee poslouch\u00e1.<\/div>\n
„Jak jin\u00e9?“ zeptal se nakonec, jeho hlas byl hlubok\u00fd a st\u00e1le roz\u010dilen\u00fd, ale n\u011bco z toho ohn\u011b u\u017e ubylo.<\/div>\n
„To u\u017e p\u0159eci v\u00ed\u0161. A v\u00ed\u0161 jak.“<\/div>\n
„Ne, opravdu, opravdu nev\u00edm, Bille.“<\/div>\n
Bill znovu vydechl, p\u0159em\u00fd\u0161lel jak mu to vysv\u011btlit, kdy\u017e to nedok\u00e1zal vysv\u011btlit ani s\u00e1m sob\u011b. A tak ud\u011blal n\u011bkolik dal\u0161\u00edch krok\u016f kup\u0159edu a polo\u017eil mu dla\u0148 zezadu na krk a p\u0159itiskl se rty na Tomovy. „Takhle,“ za\u0161eptal, kdy\u017e se odt\u00e1hl a op\u0159el se \u010delem o Tomovo. Volnou rukou hladil Toma po tv\u00e1\u0159i, ut\u0159el pry\u010d tu vlhkost. „Ne.“<\/div>\n
\n

Tomova zlost zmizela skoro stejn\u011b rychle, jako se objevila, a te\u010f tu byla jen tepaj\u00edc\u00ed bolest. Dr\u017eel se zezadu za Billovu ko\u0161ili, Tom se op\u0159el hlavou o jeho rameno a vzlykal.<\/p><\/div>\n

Bill nev\u011bd\u011bl, co d\u011blat. Nev\u011bd\u011bl, jak ut\u011b\u0161ovat lidi nebo co \u0159\u00edct, kdy\u017e byli ne\u0161\u0165astn\u00ed. St\u011b\u017e\u00ed si pamatoval, co d\u011blal Tom, kdy\u017e se on emocion\u00e1ln\u011b slo\u017eil, a to bylo nic ne\u0159\u00edkat. Rozhodl se ud\u011blat to sam\u00e9.<\/div>\n
Tomova slova byla jako facka, a kdyby to bylo za jin\u00fdch podm\u00ednek, tak by ho nenechal odej\u00edt jen tak, ale znal zlost, znal bolest, a p\u0159esn\u011b proto \u010dekal, dokud se Tom neuklidnil, aby o tom mohli mluvit. Nemusel to pro n\u011b b\u00fdt konec sv\u011bta.<\/div>\n
A tak skousl sv\u016fj instinkt odseknout mu zp\u00e1tky, proto\u017ee posledn\u00ed v\u011bc, co pot\u0159ebovali, bylo se spolu doopravdy pr\u00e1t.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu t\u011b ztratit,“ \u0161kytal Tom n\u011bkolik dlouh\u00fdch minut. „Nem\u016f\u017eu, Bille.“<\/div>\n
„Bude\u0161-„<\/div>\n
„Nerozum\u00ed\u0161 tomu, nem\u016f\u017eu<\/em>.“<\/div>\n
„Pak nev\u00edm, co chce\u0161, abych \u0159ekl.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom zvedl hlavu z jeho ramene a pod\u00edval se na n\u011bj, Bill se st\u011b\u017e\u00ed dr\u017eel pohromad\u011b; v\u00fdraz v Tomov\u011b obli\u010deji ho drtil. V\u011bd\u011bl, \u017ee to bude t\u011b\u017ek\u00e9, ale nemyslel si, \u017ee takhle. Doufal, \u017ee bude m\u00edt alespo\u0148 n\u011bkolik hodin na to, aby se na tohle p\u0159ipravil, ale Tom p\u0159i\u0161el tak brzy, \u017ee m\u011bl sotva \u010das se s t\u00edm vyrovnat s\u00e1m.<\/div>\n
„Zbavuju t\u011b t\u00e9 povinnosti,“ zamumlal Bill Tomovi do ucha, znovu ho objal, kdy\u017e u\u017e nemohl ten o\u010dn\u00ed kontakt d\u00e1l udr\u017eet.<\/div>\n
„Co\u017ee?“<\/div>\n
„Dals mi slib, kter\u00fd nem\u00e1\u0161 pr\u00e1vo plnit,“ \u0159ekl a zav\u0159el o\u010di. „Zbavuji t\u011b t\u00e9 povinnosti.“<\/div>\n
„Oh, bo\u017ee\u2026“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl, ale ne\u0159ekl mu, \u017ee Tom mu sl\u00edbil, \u017ee v\u0161echno bude v po\u0159\u00e1dku tolikr\u00e1t, \u017ee tomu za\u010d\u00ednal s\u00e1m v\u011b\u0159it. Kdyby mu to \u0159ekl, Tom by s\u00e1m sob\u011b nikdy neodpustil. „Sl\u00edbils mi ale je\u0161t\u011b n\u011bco jin\u00e9ho,“ \u0159ekl a znovu se odt\u00e1hl, pod\u00edval se mu do rud\u00fdch, otekl\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Cokoliv.“<\/div>\n
Bill nato\u010dil hlavu doprava a pol\u00edbil ho tak, \u017ee Tomovi uk\u00e1zal, co p\u0159esn\u011b myslel, a Tom vydechl ost\u0159e nosem a chytil ho za ramena. „Nem\u016f\u017ee\u0161 to myslet v\u00e1\u017en\u011b,“ dostal ze sebe, ne\u017e ho Bill znovu pol\u00edbil.<\/div>\n
„Mysl\u00edm to v\u00e1\u017en\u011b. A\u017e to skon\u010d\u00ed, \u0159\u00edkals.“ Bill si nevzpom\u00ednal, \u017ee by Tom n\u011bkdy n\u011bco takov\u00e9ho p\u0159\u00edmo sliboval, ale \u0159ekl to tak, \u017ee to bylo bl\u00edzko p\u0159\u00edslibu.<\/div>\n
„Nev\u00edm, jestli m\u016f\u017eu, Bille,“ \u0159ekl Tom omluvn\u00fdm t\u00f3nem, ale Bill mu to ne\u017eral.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161,“ za\u0161eptal Bill, p\u0159itiskl se k n\u011bmu, co nejbl\u00ed\u017e mohl. „M\u016f\u017ee\u0161.“<\/div>\n
<\/div>\n
O rozptylov\u00e1n\u00ed v\u011bd\u011bl v\u0161e a tak\u00e9 o tom, co Tom pot\u0159eboval, a jestli m\u011bl b\u00fdt up\u0159\u00edmn\u00fd, opravdu to s\u00e1m tak\u00e9 pot\u0159eboval. Nem\u011bl pon\u011bt\u00ed, co d\u011blat, tak ud\u011blal n\u011bco, o \u010dem v\u011bd\u011bl, jak na to; pol\u00edbil ho a l\u00edbat ho nep\u0159est\u00e1val. P\u0159it\u00e1hl si ho, co nejbl\u00ed\u017e k sob\u011b mohl, a sna\u017eil se je p\u0159em\u00edstit na postel.<\/div>\n
„Po\u010dkej,“ \u0159ekl Tom proti jeho rt\u016fm. „Nemysl\u00edm si, \u017ee\u2026“<\/div>\n
„Opravdu to chci,“ \u0159ekl Bill a pod\u00edval se mu do o\u010d\u00ed. V\u011bd\u011bl, \u017ee to je podl\u00fd trik, ale zoufale tou\u017eil po rozpt\u00fdlen\u00ed pro n\u011b oba. Tohle nemohl. Nemohl se vypo\u0159\u00e1dat se smutkem a slzami. To a\u017e pozd\u011bji, \u0159\u00edkal si. To zvl\u00e1dneme pozd\u011bji. Nejd\u0159\u00edv postel.<\/div>\n
„Opravdu?“ Tom mu shrnul tmav\u00e9 vlasy z obli\u010deje. „Dob\u0159e,“ vydechl, leskly se mu o\u010di, hledal v n\u011bm odpov\u011b\u010f. „Cokoliv chce\u0161.“<\/div>\n
Bill skryl emoci, kter\u00e1 mu p\u0159eb\u011bhla p\u0159es obli\u010dej t\u00edm, \u017ee zav\u0159el o\u010di a je\u0161t\u011b jednou ho pol\u00edbil, p\u0159it\u00e1hl je oba na postel, tentokr\u00e1t \u00fasp\u011b\u0161n\u011b.<\/div>\n
\n

Bill si na n\u011bj sedl a vzal ho za ko\u0161ili, trochu ji vyhrnul a p\u0159ejel prsty po Tomov\u011b hork\u00e9 k\u016f\u017ei.<\/p><\/div>\n

„Vydr\u017e,“ \u0159ekl Tom a vytrhl se z Billova sev\u0159en\u00ed. „Nerozmyslel jsem si to,“ ujistil ho, kdy\u017e vylezl z postele. „Jen\u2026 po\u010dkej.“<\/div>\n
Bill netrp\u011bliv\u011b semknul rty a podez\u0159\u00edvav\u011b Toma sledoval, ten ode\u0161el do koupelny. O p\u00e1r vte\u0159in pozd\u011bji se vr\u00e1til, n\u011bco dr\u017eel v ruce.<\/div>\n
Bill se zvedl na lokty. „Co to je?“<\/div>\n
Tom to zvedl a Bill se uchechtl.<\/div>\n
„Ne,“ \u0159ekl, kdy\u017e si uv\u011bdomil, co to je a jak\u00fd m\u00e1 Tom pl\u00e1n. „Ne, Tome, to je nechutn\u00fd.“<\/div>\n
„Bille,“ \u0159ekl Tom v\u00e1\u017en\u011b. „Tohle nebo nic, mysl\u00edm to v\u00e1\u017en\u011b. Tentokr\u00e1t ti neubl\u00ed\u017e\u00edm.“<\/div>\n
„Je to m\u016fj \u0161amp\u00f3n,“ \u0159ekl Bill. „M\u016fj v\u011bze\u0148sk\u00fd<\/em> \u0161amp\u00f3n,“ up\u0159esnil a za\u0161klebil se. „Nev\u00edm, jestli jsi to u\u017e sly\u0161el,“ \u0159ekl, „ale je to pouze pro vn\u011bj\u0161\u00ed pou\u017eit\u00ed<\/em>.“<\/div>\n
„P\u00e1l\u00ed to, kdy\u017e se ti dostane do o\u010d\u00ed?“<\/div>\n
„Ne moc, nem\u00e1 to moc\u2026“ zastavil se uprost\u0159ed v\u011bty, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee vlezl p\u0159\u00edmo do pasti. „St\u00e1le je to ne.“<\/div>\n
„V\u00edm, \u017ee to nen\u00ed pro tyhle \u00fa\u010dely,“ \u0159ekl Tom a posadil se na postel. „Ale p\u0159e\u010detl jsem si zadn\u00ed stranu a m\u011blo by to b\u00fdt v po\u0159\u00e1dku. Mysl\u00edm to v\u00e1\u017en\u011b, bez ni\u010deho takov\u00e9ho to neud\u011bl\u00e1m, proto\u017ee v\u00edm, \u017ee to bol\u00ed, nejsem idiot.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Napadlo t\u011b n\u011bkdy, \u017ee tu bolest m\u00e1m r\u00e1d?“ zeptal se Bill ost\u0159e, ale pohled, kter\u00fdm na Toma hled\u011bl, rozeh\u0159\u00edval v\u0161echny ledy, a tak si povzdychl. „Fajn,“ zabru\u010del. „Co je to nehor\u0161\u00ed, co by mi to mohlo ud\u011blat, zab\u00edt m\u011b?“ usm\u00e1l se, proto\u017ee to myslel jako vtip, ale nejsp\u00ed\u0161 se moc nepovedl. „Promi\u0148,“ zamumlal okam\u017eit\u011b, b\u00e1l se, \u017ee zabil atmosf\u00e9ru. „Nejsem dobr\u00fd v\u2026“ sklopil pohled, s\u00e1m sebe prokl\u00ednal. Nebyl v tomhle dobr\u00fd, v t\u011bchhle v\u011bcech s pocity, ukazovat je ostatn\u00edm lidem. R\u00e1d v\u011bci p\u0159ech\u00e1zel, ale v tuhle chv\u00edli to vzhledem k Tomovu v\u00fdrazu nebylo mo\u017en\u00e9. „U\u017e ml\u010d\u00edm,“ \u0159ekl. „Poj\u010f sem.“<\/div>\n
Polo\u017eil dla\u0148 Tomovi na z\u00e1da a hladil ho p\u0159es rameno a\u017e ke knofl\u00edk\u016fm na ko\u0161ili. Prvn\u00ed t\u0159i mu rozepl jednou rukou, ne\u017e se Tom v\u016fbec pohnul, oto\u010dil se k n\u011bmu a polo\u017eil ruku Billovi za krk, p\u0159it\u00e1hl si ho bl\u00ed\u017e, a\u017e se jejich rty dotkly v tom nejv\u00e1\u0161niv\u011bj\u0161\u00edm polibku v\u016fbec. Jeho rty, jeho hlava, jeho \u017ealudek, jeho hrudn\u00edk, jeho kl\u00edn, v\u0161echno bylo v jednom ohni. Ten polibek byl v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00fd a Bill r\u00e1d Toma nechal polo\u017eit ho na z\u00e1da, u\u017e te\u010f mu bylo jasn\u00e9, \u017ee tohle nebude jako p\u0159edt\u00edm, dokonce ani jako jejich prvn\u00ed setk\u00e1n\u00ed v posteli. D\u011blal by si v\u011bt\u0161\u00ed starosti, kdyby se ho Tom moment\u00e1ln\u011b nesna\u017eil svl\u00e9knout a Bill nebyl rozpt\u00fdlen\u00fd t\u00edm, \u017ee mu pom\u00e1hal p\u0159et\u00e1hnout triko p\u0159es hlavu a skopnout dol\u016f sv\u00e9 kalhoty.<\/div>\n
\n

O n\u011bkolik vte\u0159in pozd\u011bji bylo jejich oble\u010den\u00ed dole a le\u017eelo na zemi a Tom Billa l\u00edbal na krku, zat\u00edmco ho hladil po cel\u00e9m t\u011ble, zanech\u00e1val mu tak hus\u00ed k\u016f\u017ei v\u0161ude, kde se ho dotkl. V t\u00e9 atmosf\u00e9\u0159e bylo n\u011bco opravdu intenzivn\u00edho a Bill se proh\u00fdbal pod ka\u017ed\u00fdm Tomov\u00fdm dotekem, u\u017e te\u010f zt\u011b\u017eka oddechoval z toho, co m\u011blo p\u0159ij\u00edt. „Tome,“ zalapal nakonec po dechu, p\u0159irazil mu svoje boky na jeho a rozt\u00e1hl pod Tomem nohy. „Te\u010f.“<\/p><\/div>\n

„Ne,“ zamru\u010del mu Tom do rozp\u00e1len\u00e9 k\u016f\u017ee. „\u0158ekl jsem, \u017ee ti tentokr\u00e1t neubl\u00ed\u017e\u00edm.“<\/div>\n
Bill zoufale vydechl; doufal, \u017ee na to Tom zapomn\u011bl. „To je dobr\u00e9, v\u00ed\u0161, \u017ee m\u00e1m r\u00e1d-„<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ \u0159ekl a pol\u00edbil ho kr\u00e1tce na rty, ne\u017e se jejich o\u010di setkaly. „Ale tak\u00e9 v\u00edm, pro\u010d to d\u011bl\u00e1\u0161 a nen\u00ed to jen proto, \u017ee to m\u00e1\u0161 r\u00e1d. Bille, jen m\u011b nech. Dop\u0159ej si c\u00edtit se alespo\u0148 jednou dob\u0159e.“<\/div>\n
Bill nem\u011bl \u0161anci protestovat, proto\u017ee jeho protest byl p\u0159eru\u0161en ostr\u00fdm nadechnut\u00edm, kdy\u017e Tom sev\u0159el v prstech jeho u\u017e te\u010f tvrd\u00fd penis. Jemn\u011b ho za n\u011bj zatahal a Bill se prohnul v z\u00e1dech, krev se v n\u011bm va\u0159ila. Tom palcem p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po jeho \u017ealudu a Bill si byl jist\u00fd, \u017ee to nezvl\u00e1dne. Takov\u00e9 pocity bez bolesti nec\u00edtil u\u017e od dob, co byl teenager a m\u011bl pom\u011br se svou vlastn\u00ed rukou. P\u0159estal se sebeuk\u00e1jen\u00edm po tom, co mu bylo \u0161estn\u00e1ct.<\/div>\n
\n

Tom se d\u00edval n\u011bkolik minut, jak se chv\u011bje, dokud Bill nem\u011bl pocit, \u017ee u\u017e bude. „Tome\u2026“<\/p><\/div>\n

Tom p\u0159ik\u00fdvl a pochopil, s jedn\u00edm posledn\u00edm p\u0159ejet\u00edm palcem po \u017ealudu ho pustil. Ten n\u00e1hl\u00fd nedostatek doteku Billa nutil zvednout boky nahoru, ale nakonec to neud\u011blal a sna\u017eil se uklidnit.<\/div>\n
„Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ za\u0161eptal Tom a sklonil se k n\u011bmu, aby ho pol\u00edbil. Bill mohl jen p\u0159ik\u00fdvnout, nem\u011bl dech na to, aby \u0159ekl cokoliv srozumiteln\u00e9ho. Byl a\u017e moc mimo, \u017ee nesly\u0161el ani otev\u00edr\u00e1n\u00ed v\u00ed\u010dka, ale najednou byly u jeho vstupu dva vlhk\u00e9 prsty. „M\u016f\u017eu?“<\/div>\n
Bill znovu p\u0159ik\u00fdvl a zhluboka se nadechl, kdy\u017e do n\u011bj Tom naprosto bezbolestn\u011b pronikl. Semknul zuby a nechal to b\u00fdt, ale odm\u00edtal se na Toma pod\u00edvat. Nam\u00edsto toho zav\u0159el o\u010di. Obvykle preferoval minim\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edpravy, jen dost na to, aby se neroztrhl a neud\u011blal nepo\u0159\u00e1dek, ale Tom si te\u010f d\u00e1val na \u010das a bylo to tak pomal\u00e9, \u017ee m\u011bl pocit, \u017ee se jeho vnit\u0159nosti vzn\u00edt\u00ed.<\/div>\n
Nejprve do n\u011bj Tom jen zasouval a vysouval prsty, aby si p\u0159ivykl na ten pocit, ale pak prsty pokr\u010dil a p\u0159itla\u010dil na jeho prostatu a Bill o\u010di prudce otev\u0159el. „Oh bo\u017ee,“ zast\u00e9nal a dal si p\u0159es o\u010di p\u0159edlokt\u00ed. „Tome, ne\u2026“<\/div>\n
„Jen m\u011b nech,“ za\u0161eptal Tom a hladil ho uvnit\u0159 n\u011bj, p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl prsty po m\u00edst\u011b, kter\u00e9 do n\u011bj vys\u00edlalo jiskry touhy. Nemohl to ust\u00e1t, ale oh, jak dobr\u00e9 to bylo. Rozt\u00e1hl nohy v\u00edc od sebe a bezmocn\u011b se dusil steny, zat\u00edmco ho Tom roztahoval a p\u0159idal dal\u0161\u00ed prst.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
P\u0159i\u0161lo mu, jako by ub\u011bhlo n\u011bkolik hodin, i kdy\u017e to nemohlo b\u00fdt v\u00edc ne\u017e patn\u00e1ct minut, ne\u017e Tom p\u0159estal s pohyby, ale prsty mu st\u00e1le tla\u010dil na prostatu. „Dobr\u00fd?“ zeptal se a jemn\u011b ho uvnit\u0159 hladil, Billovi se t\u0159\u00e1sla o\u010dn\u00ed v\u00ed\u010dka a polkl dal\u0161\u00ed sten. Ob\u011b jeho ruce sv\u00edraly pol\u0161t\u00e1\u0159, co m\u011bl pod hlavou, ruce i nohy se mu t\u0159\u00e1sly. „Bol\u00ed t\u011b n\u011bco?“<\/div>\n
Bill polkl ‚K\u00e9\u017e by‘ a nam\u00edsto toho jen zamumlal: „V pohod\u011b.“<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl a vyndal prsty ven, Bill si trochu oddechl \u00falevou, i kdy\u017e jeho \u00faleva netrvala dlouho, kdy\u017e se nad n\u00edm Tom sklonil skoro okam\u017eit\u011b a Bill mu zah\u00e1kl nohy kolem pasu, Tom do n\u011bj pomalu zajel.<\/div>\n
Billovi klesla \u010delist a znovu si dal p\u0159edlokt\u00ed p\u0159es o\u010di, sev\u0159el zuby a sna\u017eil se vzpomenout, jak se d\u00fdch\u00e1. Bylo to podivn\u011b p\u0159\u00edjemn\u00e9 a ta nep\u0159\u00edtomnost bolesti byla skoro a\u017e matouc\u00ed. Bylo tu jen lehk\u00e9 p\u00e1len\u00ed, ale nebylo to ani trochu bl\u00edzko tomu, co byl zvykl\u00fd c\u00edtit. Byl zvykl\u00fd na to m\u00edt tu jednu v\u011bc, kter\u00e1 mu p\u0159ipom\u00ednala, kdo byl, a te\u010f tu nebylo nic, \u010deho by se mohl dr\u017eet. P\u0159ipadal si, jako by m\u011bl ulet\u011bt.<\/div>\n
\n

„Po\u0159\u00e1d dobr\u00e9?“ zeptal se Tom a pohladil ho po stehn\u011b, jak se v n\u011bm za\u010dal h\u00fdbat, opravdu pomalu. Billova ruka, kter\u00e1 zrovna te\u010f nebr\u00e1nila jeho o\u010di, se v\u00edce semknula kolem pe\u0159iny. „Jen se uvolni,“ zamumlal Tom. „Zadr\u017euje\u0161 dech.“<\/p><\/div>\n

Bill rozt\u0159esen\u011b pustil n\u00e1dech, kter\u00fd zadr\u017eoval, a protestoval s tich\u00fdm zak\u0148u\u010den\u00edm, kdy\u017e mu Tom za\u010dal d\u00e1vat ruku pry\u010d z obli\u010deje. Tom mu ji polo\u017eil na postel a dr\u017eel ji tam, sklonil se, aby ho pol\u00edbil.<\/div>\n
Bill mu polibek opl\u00e1cel, jak jen mohl. Tom se sklonil tak, \u017ee se k sob\u011b tiskli hrudn\u00edky i kl\u00edny a jeho pohyby mu ot\u00edraly Bill\u016fv penis o b\u0159icho. Ta v\u00e1\u0161e\u0148 byla intenzivn\u00ed tak moc, \u017ee nev\u011bd\u011bl, co se sebou d\u011blat. Tenk\u00e1 deka, kter\u00e1 je \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b zakr\u00fdvala, k tomu teplu je\u0161t\u011b p\u0159id\u00e1vala a Bill jednou rukou semknul Tomovo rameno, ov\u0161em ta mu hned sklouzla kv\u016fli potu, kter\u00fd se z nich \u0159inul.<\/div>\n
Billova druh\u00e1 ruka, ta, kterou mu Tom tla\u010dil do matrace, byla p\u0159end\u00e1na k jeho hlav\u011b a Tom propletl jejich prsty, tiskl mu ji, zat\u00edmco se l\u00edbali tak hluboce, \u017ee to a\u017e Bill c\u00edtil v hrudn\u00edku.<\/div>\n
Tohle nemohl, uv\u011bdomil si. V krku se mu za\u010dal d\u011blat knedl\u00edk, \u017ealudek se mu kroutil tak moc, \u017ee m\u011bl pocit, \u017ee bude zvracet, c\u00edtil na jazyce Tomovy slan\u00e9 slzy. „P\u0159esta\u0148,“ za\u0161eptal Tomovi do rt\u016f, hlas se mu chv\u011bl. „Tome, dost.“<\/div>\n
Tom okam\u017eit\u011b p\u0159estal a pod\u00edval se na n\u011bj s ustaran\u00fdm vlhk\u00fdm pohledem. „Ubli\u017euju ti?“ zeptal se.<\/div>\n
„Ne,“ p\u0159iznal Bill, sna\u017eil se norm\u00e1ln\u011b d\u00fdchat. Nemohl se Tomovi pod\u00edvat do o\u010d\u00ed, bylo to a\u017e moc. „Ne, j\u00e1 jen\u2026 nem\u016f\u017eu.“<\/div>\n
Tom se na n\u011bj pod\u00edval a odt\u00e1hl se, dal mu prostor a Bill si myslel, \u017ee z n\u011bj vyjde \u00fapln\u011b, ale on pak znovu pomalu a hluboce p\u0159irazil.<\/div>\n
„Ne,“ za\u0161eptal Bill, jednou rukou pevn\u011b v p\u011bsti sv\u00edral prost\u011bradlo a prohnul se v z\u00e1dech, jak do n\u011bj Tom d\u00e1l hluboce p\u0159ir\u00e1\u017eel.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161,“ \u0159ekl Tom. „Chci to pro tebe ud\u011blat. Nemus\u00ed se ti po\u0159\u00e1d ubli\u017eovat.“<\/div>\n
„A co kdy\u017e ano?“ za\u0161eptal Bill se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima. „Co kdy\u017e\u2026“<\/div>\n
\n

Tom ho uml\u010del dal\u0161\u00edm hlubok\u00fdm polibkem, Bill se zhluboka nadechl nosem a sna\u017eil se naj\u00edt zp\u016fsob, jak kontrolovat to, co c\u00edtil, ale vte\u0159inu po vte\u0159in\u011b si uv\u011bdomoval, \u017ee toho nen\u00ed schopen. Sex s jin\u00fdm mu\u017eem mu nikdy nebyl p\u0159\u00edjemn\u00fd, nikdy necht\u011bl, aby byl. Dost\u00e1val z toho jin\u00fd druh satisfakce a fungovalo to. V\u00e1\u0161e\u0148 utlumovan\u00e1 bolest\u00ed ho poutala k realit\u011b, byl to jeho zp\u016fsob, jak nezapomenout, jak nedostat n\u011bco, co mu nikdy nebylo souzeno.<\/p><\/div>\n

Te\u010f ale nic nebolelo, nic krom\u011b pohledu v Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i a chu\u0165 polibku.<\/div>\n
Odt\u00e1hl se od n\u011bj a oto\u010dil hlavu na stranu sm\u011brem k jejich st\u00e1le propleten\u00fdm prst\u016fm, kousal se zevnit\u0159 do tv\u00e1\u0159e, dokud nec\u00edtil krev. Skrze endorfiny, kter\u00e9 mu pumpovaly t\u011blem, to sotva c\u00edtil, a tak kousal v\u00edc zoufaleji.<\/div>\n
„P\u0159esta\u0148 s t\u00edm,“ \u0159ekl Tom, kdy\u017e si uv\u011bdomil, co to d\u011bl\u00e1. „P\u0159esta\u0148.“<\/div>\n
Bill neochotn\u011b zjemnil kous\u00e1n\u00ed a polkl \u017eelezitou chu\u0165 krve a znovu zav\u0159el o\u010di. „Nem\u016f\u017eu,“ zopakoval, trhl sebou p\u0159i zvuku stenu v jeho hlase a rozhodl se, \u017ee u\u017e rad\u0161i nic nebude \u0159\u00edkat.<\/div>\n
Tom ho jednou rukou hladil a sna\u017eil se ho uklidnit, ale jedin\u00e9, \u010deho t\u00edm doc\u00edlil, bylo to, \u017ee se Bill je\u0161t\u011b v\u00edc hn\u011bval a v kl\u00edn\u011b mu za\u010dalo tepat, co\u017e bylo pro n\u011bj n\u011bco, co nikdy nec\u00edtil, kdy\u017e uvnit\u0159 n\u011bj n\u011bkdo byl. Cht\u011bl se od Tomov\u00fdch n\u011b\u017en\u00fdch dotek\u016f dostat pry\u010d; bylo to a\u017e moc intimn\u00ed, moc n\u011b\u017en\u00e9, a\u017e moc opravdov\u00e9. Nebylo to jako sex, bylo to jako n\u011bco naprosto jin\u00e9ho, n\u011bco, co nem\u011bl odvahu pojmenovat.<\/div>\n
\n

Zat\u00edmco se Billova mysl p\u0159eh\u0159\u00edvala, Tom se sna\u017eil ze v\u0161ech sil, aby Bill na v\u0161echno zapomn\u011bl, i kdyby jen na chv\u00edli. V\u011bd\u011bl jak moc se Bill b\u00e1l vzd\u00e1t kontroly a p\u0159edat ji n\u011bkomu jin\u00e9mu, ale Tom pot\u0159eboval, aby to ud\u011blali. Mohla to b\u00fdt jejich posledn\u00ed \u0161ance – p\u0159i tom pomy\u0161len\u00ed polkl vzlyk – a cht\u011bl, aby se Bill c\u00edtil dob\u0159e. Cht\u011bl, aby za\u017eil to, jak\u00e9 to m\u011blo b\u00fdt, jak\u00e9 by to mohlo b\u00fdt, kdyby cht\u011bl. Bill s\u00e1m sob\u011b nikdy nedovolil m\u00edt sex bez bolesti. Tom to ch\u00e1pal. Ale on to ned\u011blal jen kv\u016fli uspokojen\u00ed, cht\u011bl to kv\u016fli trestu a Tom se kv\u016fli tomu s\u00e1m na sebe zlobil za to, \u017ee mu to nedo\u0161lo u\u017e d\u0159\u00edv.<\/p><\/div>\n

A tak do n\u011bj pravideln\u011b a pomalu p\u0159ir\u00e1\u017eel, a\u017e bolestiv\u011b pomalu, zachycoval ka\u017ed\u00fd z Billov\u00fdch n\u00e1dech\u016f do sv\u00fdch \u00fast a jednou rukou ho hladil ve vlasech. „M\u00e1m t\u011b,“ zamru\u010del mu do rt\u016f, znovu se sklonil tak, aby m\u011bl Bill o co se t\u0159\u00edt. „Jen d\u00fdchej, dr\u017e\u00edm t\u011b.“ V\u011bd\u011bl, \u017ee bre\u010d\u00ed a v\u011bd\u011bl, \u017ee to Bill v\u00ed, ale te\u010f to bylo ob\u011bma \u00fapln\u011b jedno.<\/div>\n
Ka\u017ed\u00fd z Billov\u00fdch tich\u00fdch lap\u00e1n\u00ed po dechu byl jako odm\u011bna, a to i ka\u017ed\u00e9 prohnut\u00ed v z\u00e1dech, a ka\u017ed\u00e9 rozechv\u011bn\u00e9 vydechnut\u00ed se dost\u00e1valo k Tomov\u00fdm rt\u016fm. Tom jen doufal, \u017ee si Bill uv\u011bdomil, \u017ee si tohle zaslou\u017e\u00ed, \u017ee si zaslou\u017e\u00ed tohle m\u00edt. To, \u017ee st\u00e1le ned\u011blal \u017e\u00e1dn\u00e9 hlasit\u011bj\u0161\u00ed zvuky, mu d\u00e1valo sign\u00e1l, \u017ee n\u011bco dr\u017e\u00ed zp\u00e1tky, n\u011bjakou \u010d\u00e1st sebe, kterou necht\u011bl pustit ven. Tom se od polibku odt\u00e1hl a p\u0159esunul se s polibky na krk, zat\u00edmco se spolu houpali proti sob\u011b, spolu a pro sebe.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ zeptal se. Bill u\u017e n\u011bkolik minut nic ne\u0159ekl.<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl. „Fajn.“<\/div>\n
Tom se mu pod\u00edval do o\u010d\u00ed a poprv\u00e9 mu v\u011b\u0159il to, co \u0159ekl. V jeho obli\u010deji bylo n\u011bco mnohem up\u0159\u00edmn\u011bj\u0161\u00edho, ne\u017e co kdy vid\u011bl.<\/div>\n
A tak i kdy\u017e mu to ubli\u017eovalo, i kdy\u017e se Tomovi l\u00e1malo srdce, Bill byl v tuhle chv\u00edli \u0161\u0165astn\u00fd a to bylo v\u0161echno, na \u010dem z\u00e1le\u017eelo. Tom se mohl slo\u017eit pozd\u011bji. Pozd\u011bji nejsp\u00ed\u0161 rozkope sv\u016fj byt a pak se upije k zapomn\u011bn\u00ed, ale te\u010f tohle d\u011blal pro Billa. Znovu si p\u0159itiskl rty na Billovy a sna\u017eil se nevzlykat.<\/div>\n
Kdy\u017e se nakonec trochu odt\u00e1hl, aby se mohl mezi n\u011b nat\u00e1hnout a vz\u00edt do dlan\u011b Billovu erekci, Bill se kolem n\u011bj st\u00e1hl tak siln\u011b, \u017ee se musel Tom nutit, aby se neud\u011blal d\u0159\u00edv ne\u017e Bill.<\/div>\n
„Notak,“ zamru\u010del mu do krku. „Notak. Pus\u0165 to, v\u0161echno.“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026“ Bill zalapal po dechu a zaryl nehty Tomovi do k\u016f\u017ee, stehna se mu t\u0159\u00e1sla proti Tomov\u00fdm bok\u016fm. „Oh, kurva\u2026“<\/div>\n
„No tak, Bille, pus\u0165 to,“ \u0159ekl Tom a zrychlil pohyby rukou, prakticky z Billa orgasmus vyt\u00e1hl, ten se prohnul v z\u00e1dech a ud\u011blal se s nejhlasit\u011bj\u0161\u00edm stenem, jak\u00fd od n\u011bj Tom kdy sly\u0161el. Pusu m\u011bl doko\u0159\u00e1n, o\u010di pevn\u011b zav\u0159en\u00e9 a jeho nehty zp\u016fsobily, \u017ee Tomovi tekla z ramenou krev.<\/div>\n
\n

Tom cht\u011bl n\u011bco stra\u0161n\u011b moc \u0159\u00edct. Jak tam tak le\u017eeli, p\u0159itiskl\u00ed jeden na druh\u00e9ho, zrychlen\u011b si vydechovali do k\u016f\u017ee, m\u011bl to nutk\u00e1n\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e obvykle, proto\u017ee si nikdy nebyl ni\u010d\u00edm tak jist\u00fd. Cht\u011bl to \u0159\u00edct, ta slova tu byla, p\u0159\u00edmo na \u0161pi\u010dce jeho jazyka, ale ne\u0159ekl ani slovo.<\/p><\/div>\n

Bill nem\u011bl pot\u0159ebu to sly\u0161et tak moc, jak to Tom cht\u011bl \u0159\u00edct.<\/div>\n
A tak se rozhodl mu to nam\u00edsto toho uk\u00e1zat, ujistit se, \u017ee to uc\u00edt\u00ed. Ka\u017ed\u00fd jeho polibek to \u0159\u00edkal, ka\u017ed\u00fd dotek a ka\u017ed\u00e1 slza.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
Bylo ticho jako po smrti; kdyby m\u011bl Bill dovoleno to slovo pou\u017e\u00edt, tak by to takhle popsal. U\u017e deset minut le\u017eeli na jeho mal\u00e9 posteli. Jedin\u00fd zvuk, kter\u00fd tu byl, bylo jejich d\u00fdch\u00e1n\u00ed, st\u00e1le t\u011b\u017ek\u00e9 a zast\u0159en\u00e9 z toho, co pr\u00e1v\u011b ud\u011blali.<\/div>\n
V\u0161echny druhy my\u0161lenek se Billovi honily hlavou, ale v\u0161echny utichly, kdy\u017e Tom zase promluvil.<\/div>\n
„Poj\u010f se mnou pry\u010d.“<\/div>\n
Bill se posadil, i kdy\u017e ho v\u0161echno bolelo, a z\u016fstal na n\u011bj z\u00edrat. „Co\u017ee?“ vydechl, doufal, \u017ee sly\u0161el \u0161patn\u011b.<\/div>\n
Tom se zvedl na lokty. D\u00edval se na n\u011bj smrteln\u011b v\u00e1\u017en\u011b a v jeho pohledu byl n\u00e1znak zoufalstv\u00ed. „Poj\u010f se mnou pry\u010d,“ zopakoval. „Ute\u010deme spolu.“<\/div>\n
<\/div>\n
autor: BrokenMirror<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
original<\/strong><\/a><\/div>\n
<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: BrokenMirror To kouk\u00e1te, co se tu po dev\u00edti m\u011bs\u00edc\u00edch znovu objevilo, \u017ee jo? \ud83d\ude42 Jsem moc r\u00e1da, \u017ee se LilKatie k p\u0159ekladu vr\u00e1tila a snad u\u017e to tentokr\u00e1t dot\u00e1hneme do zd\u00e1rn\u00e9ho konce. Pov\u00eddku jsem dala zp\u00e1tky dohromady, tak\u017ee jsou v\u0161echny d\u00edly<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[563],"tags":[],"class_list":["post-2441","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-815-by-brokenmirror"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2441","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2441"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2441\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2441"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2441"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2441"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}