{"id":2447,"date":"2015-11-25T15:00:00","date_gmt":"2015-11-25T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2438"},"modified":"2015-11-25T15:00:00","modified_gmt":"2015-11-25T14:00:00","slug":"lehrer-des-lebens-39","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/11\/25\/lehrer-des-lebens-39\/","title":{"rendered":"Lehrer des Lebens 39."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
28. ledna 2008, Magdeburg<\/em><\/div>\n
\n

Bill st\u00e1l p\u0159ed \u0161kolou skryt\u00fd pod v\u011btvemi mohutn\u00e9ho stromu, p\u0159esto se ale na\u0161lo p\u00e1r jedinc\u016f, kte\u0159\u00ed si jeho \u00fakrytu v\u0161imli a nenechali to bez pozn\u00e1mky. V\u0161ichni do jednoho ale zmlkli, jakmile k chlapci zam\u00ed\u0159il vysok\u00fd svalnat\u00fd mu\u017e. Bill se nejist\u011b pousm\u00e1l, nechal se od Nyzeho jemn\u011b obejmout kolem ramen. „V\u0161echno v po\u0159\u00e1dku nebo,“ lhostejn\u011b zv\u00fd\u0161il hlas, „m\u00e1m t\u011bm chud\u00e1k\u016fm uk\u00e1zat, \u017ee moje svaly nejsou ze steroid\u016f?“<\/p><\/div>\n

„V\u0161echno v po\u0159\u00e1dku,“ vydechl Bill a kamar\u00e1da kr\u00e1tce objal na p\u0159iv\u00edtanou, ne\u017e spole\u010dn\u011b zam\u00ed\u0159ili k autu. Anis m\u011bl od r\u00e1na n\u011bjak\u00e9 poch\u016fzky kv\u016fli nov\u00e9mu pracovn\u00edmu m\u00edstu a Tom, proto\u017ee kon\u010dil o dv\u011b hodiny d\u0159\u00edv, odjel na sch\u016fzku s mu\u017eem kv\u016fli pron\u00e1jmu jejich budouc\u00edho bytu – jen t\u011b\u017eko by s n\u00edm sjedn\u00e1vali nov\u00fd term\u00edn. Proto\u017ee necht\u011bl bloumat ulicemi m\u011bsta, kde se v posledn\u00edch dnech nec\u00edtil zrovna bezpe\u010dn\u011b, domluvil se s Nyzem, \u017ee se sejdou a trochu si povyraz\u00ed. Doufal, \u017ee kone\u010dn\u011b z\u00edsk\u00e1 alespo\u0148 n\u011bjak\u00e9 odpov\u011bdi\u2026 „D\u00edky, \u017ee jsi pro m\u011b p\u0159i\u0161el.“<\/div>\n
„Kdybych v\u011bd\u011bl, \u017ee tady pro tebe norm\u00e1ln\u011b nen\u00ed Tom nebo Anis, jezdil bych pro tebe klidn\u011b ka\u017ed\u00fd den. Tohle chov\u00e1n\u00ed je zv\u011brstvo,“ odfrkl si Nyze znechucen\u011b. „Myslel jsem, \u017ee \u017eijeme v 21. stolet\u00ed, a \u017ee ty jsi v maturitn\u00edm ro\u010dn\u00edku. Takhle to ale vypad\u00e1, \u017ee jsme se ocitli ve stolet\u00ed minul\u00fdm a ty m\u00e1\u0161 t\u0159\u00eddu plnou neandrt\u00e1lc\u016f.“<\/div>\n
\n

„Tohle je\u0161t\u011b nic nen\u00ed, b\u00fdv\u00e1 to mnohem hor\u0161\u00ed,“ Bill pokr\u010dil rameny. „Mluvil jsi dneska s Anisem? Neodepsal mi na zpr\u00e1vu a j\u00e1 ho nechci n\u011bjak st\u00edhat, kdyby m\u011bl t\u0159eba n\u011bjakou sch\u016fzku.“<\/p><\/div>\n

„Ne, nemluvil, princezno, promi\u0148. V\u00edm akor\u00e1t, \u017ee m\u011bl dneska t\u011bch pohovor\u016f v\u00edc, tak je mo\u017en\u00fd, \u017ee je\u0161t\u011b n\u011bkde tr\u010d\u00ed. Neboj, ozve se hned, jak bude m\u00edt volno.“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl. Sklopil pohled ke sv\u00fdm bot\u00e1m, pot\u00e9 vyhl\u00e9dl z p\u0159edn\u00edho ok\u00e9nka, ne\u017e se s povzdechem oto\u010dil k Nyzemu. „Nyze, m\u016f\u017eu se t\u011b na n\u011bco zeptat?“ Mlad\u00fd mu\u017e na n\u011bj, p\u0159ekvapen\u00fd n\u00e1hlou zm\u011bnou t\u00f3nu hlasu, pohl\u00e9dl, ale souhlasn\u011b p\u0159ik\u00fdvl. „Jde o Anise a jeho minulost.“ Nyzeho z\u00e1jem vzrostl je\u0161t\u011b v\u00edc. „Je n\u011bco, \u010deho bych se m\u011bl b\u00e1t? A pros\u00edm, bu\u010f up\u0159\u00edmn\u00fd, nebav\u00ed m\u011b vyh\u00fdbav\u00e9 odpov\u011bdi. P\u0159ed p\u00e1r m\u011bs\u00edci jsem Anise vid\u011bl ve m\u011bst\u011b zakuklen\u00e9ho, aby ho nikdo nepoznal, a Kay byl posledn\u011b dost vyh\u00fdbav\u00fd. Pros\u00edm, bu\u010f alespo\u0148 ty naprosto up\u0159\u00edmn\u00fd.“<\/div>\n
\n
Nyze se podrbal za uchem. Okam\u017eit\u011b znejist\u011bl, tak\u017ee Billovi bylo naprosto jasn\u00e9, \u017ee cel\u00e1 Anisova parta p\u0159ed n\u00edm n\u011bco skr\u00fdv\u00e1, a tentokr\u00e1t u\u017e nep\u0159ich\u00e1zelo v \u00favahu, \u017ee by si to nechal vymluvit. V\u0161ichni t\u0159i se sna\u017eili vyhnout odpov\u011bdi, jakmile se Bill k tomuhle t\u00e9matu jen p\u0159ibl\u00ed\u017eil, a s t\u00edm se odm\u00edtal sm\u00ed\u0159it. Jednou byl jeho p\u0159\u00edtel, a pokud nedostal odpov\u011bdi od n\u011bj, dostane je od n\u011bkoho jin\u00e9ho. Nyze si povzdechl. Zm\u011bna Billova v\u00fdrazu mu jasn\u011b \u0159\u00edkala, \u017ee nem\u00e1 cenu sna\u017eit se z toho vykroutit. „Mysl\u00edm, \u017ee konkr\u00e9tn\u011b ty se b\u00e1t nemus\u00ed\u0161. Ale ano, Anisovi st\u00e1le n\u011bco hrozit m\u016f\u017ee.“ Slova skrz jeho rty klouzala pomalu, neochotn\u011b. Necht\u011bl, aby se Bill zbyte\u010dn\u011b strachoval, ale vzhledem k jeho napjat\u00e9mu t\u011blu poznal, \u017ee Billova mysl se rozjela naplno. Zaparkoval p\u0159ed pochybn\u011b vypadaj\u00edc\u00ed \u010dajovnou, kter\u00e1 jim mohla poskytnout dostatek soukrom\u00ed pro tento typ rozhovoru, a pob\u00eddl chlapce, aby jim \u0161el vybrat m\u00edsto. Sna\u017eil se co nejv\u00edc zdr\u017eovat, ale ani patn\u00e1ctiminutov\u00e9 vyb\u00edr\u00e1n\u00ed \u010daj\u016f Bill\u016fv z\u00e1jem nijak neotupilo. „Tak pov\u00eddej, co chce\u0161 je\u0161t\u011b v\u011bd\u011bt?“<\/div>\n
„Co Anis d\u011blal, \u017ee mu hroz\u00ed nebezpe\u010d\u00ed? Od koho mu hroz\u00ed? A jak\u00e9?“<\/div>\n
„Bille, kdy\u017e byl Anis puber\u0165\u00e1k, jak dob\u0159e v\u00ed\u0161, prod\u00e1val drogy. Ve m\u011bst\u011b byl dost \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd, m\u011bl tady svoje jm\u00e9no a n\u011bkolik str\u00e1\u017en\u00edk\u016f mu \u0161lo dokonce na ruku. U\u017e to sv\u011bd\u010d\u00ed o tom, jak \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd byl. S jeho \u00fasp\u011bchem ale logicky p\u0159ich\u00e1zeli i rivalov\u00e9, konkuren\u010dn\u00ed boje byly na denn\u00edm po\u0159\u00e1dku do t\u00e9 doby, ne\u017e se jednomu z nich povedlo Anise dostat do v\u011bzen\u00ed,“ nejist\u011b na Billa pohl\u00e9dl. „Bille, m\u011bl bys v\u011bd\u011bt, \u017ee v\u011bzen\u00ed\u2026 No. Anis prezentuje, \u017ee to bylo v pohod\u011b, \u017ee to zvl\u00e1dnul. Ale v\u011bzen\u00ed nikdy nen\u00ed v pohod\u011b, ani pro n\u011bkoho, jako je Anis. V\u011bzen\u00ed t\u011b v\u017edycky kompletn\u011b pohlt\u00ed, je to \u00fapln\u011b jinej \u017eivot, kdy\u017e se o n\u011bj ka\u017ed\u00fd den boj\u00ed\u0161. Nav\u00edc, ani tam se to nevyhnulo konkuren\u010dn\u00edm boj\u016fm – ka\u017ed\u00fd v\u011bd\u011bl, \u017ee Anis prod\u00e1val drogy, a taky s n\u00edm tak zach\u00e1zeli. Hodn\u011b se tam zm\u011bnil. Ten z\u00e1klad, ten dobrosrde\u010dn\u00fd Anis, kter\u00e9ho jsi poznal ty, ten se tam prohloubil, zformoval a upevnil. Ale jinak\u2026“ povzdychl si. „Hodn\u011b se tam zklidnil, nau\u010dil se ovl\u00e1dat sv\u016fj vztek. I tak se ale pomstil hned, jak z v\u011bzen\u00ed vy\u0161el.“<\/div>\n
\n

„Po\u010dkej, co t\u00edm mysl\u00ed\u0161?“<\/p><\/div>\n

„A\u0165 u\u017e byl jeho konkurent kdokoliv, Anis si v\u017edycky ctil pravidlo, \u017ee nikdo z nich neskon\u010d\u00ed ve v\u011bzen\u00ed a v\u0161ichni to v\u011bd\u011bli. P\u0159eb\u00edrali si k\u0161efty, poprali se, cokoliv – v\u0161echno bylo ok, ale nikdy to nesm\u011blo skon\u010dit v\u011bzen\u00edm. Proto kdy\u017e ho podrazili t\u00edm nejhor\u0161\u00edm, \u010d\u00edm mohli, Anis se pomst\u00edt musel.“<\/div>\n
Bill si promnul obli\u010dej, my\u0161lenky se mu hlavou m\u00edhaly jedna za druhou, vym\u00fd\u0161lel nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed teorie a zp\u016fsoby, jak se jeho p\u0159\u00edtel mohl mst\u00edt. „Zabil n\u011bkoho?“ za\u0161eptal ti\u0161e pal\u010divou ot\u00e1zku, kter\u00e1 mu mysl t\u00fdrala nejv\u00edc.<\/div>\n
Nyze ml\u010del. Bez jedin\u00e9ho slova se d\u00edval na mlad\u00e9ho chlapce a p\u0159em\u00fd\u0161lel, kolik je toho schopn\u00fd un\u00e9st. „Ne.“ Mohl sly\u0161et, jak mlad\u00edkovi spadl ze srdce alespo\u0148 tunov\u00fd \u0161utr. „Ka\u017edop\u00e1dn\u011b pomstil se a kv\u016fli tomu je v podstat\u011b po\u0159\u00e1d v nebezpe\u010d\u00ed – oni to neberou tak, \u017ee jsou te\u010f vyrovnan\u00ed. Mysl\u00ed si, \u017ee maj\u00ed d\u016fvod na odvetu. Jedin\u00fd d\u016fvod, pro\u010d to je\u0161t\u011b neud\u011blali, je, \u017ee moc dob\u0159e v\u011bd\u00ed o Karlov\u00fdch zn\u00e1mostech a jsou pom\u011brn\u011b hloup\u00ed na to, aby n\u011bco vymysleli. Po\u0159\u00e1d je ale lep\u0161\u00ed m\u00edt se na pozoru a kr\u00fdt si z\u00e1da, proto\u017ee nikdy nev\u00ed\u0161, kdy na n\u011bj zpoza rohu n\u011bkdo vysko\u010d\u00ed.“<\/div>\n
„Ubr\u00e1n\u00ed se?“<\/div>\n
M\u00edrn\u011b se pousm\u00e1l. „Bille, nerad bych t\u011b vyd\u011bsil, ale mo\u017en\u00e1 bys m\u011bl v\u011bd\u011bt, \u017ee Anis m\u00e1 ode m\u011b p\u00e1r hodn\u011b dobr\u00fdch chvat\u016f d\u00edky kter\u00fdm v\u00ed, co p\u0159esn\u011b d\u011blat. Kdyby mu hrozilo nebezpe\u010d\u00ed, v\u00ed jak \u010dlov\u011bka zab\u00edt jedinou ranou.“<\/div>\n
\n

~<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

28. ledna 2008, Loitsche<\/em><\/div>\n

\n

„Je to perfektn\u00ed!“ Tom vpadl do kuchyn\u011b s takov\u00fdm nad\u0161en\u00edm, a\u017e cel\u00e9 osazenstvo p\u0159ekvapen\u011b vzhl\u00e9dlo od ve\u010de\u0159e. Bill u\u017e z jeho zpr\u00e1vy v\u011bd\u011bl, \u017ee jejich budouc\u00ed bydlen\u00ed, jak tomu hrd\u011b \u0159\u00edkal, bude perfektn\u00ed. A\u017e takov\u00e9 nad\u0161en\u00ed ale ne\u010dekal. „Gordone, nev\u00edm, jak\u00fd vztah s t\u00edm chlap\u00edkem m\u00e1\u0161, ale jestli m\u00e1\u0161 takov\u00fdhle vztahy i s n\u011bk\u00fdm z nahr\u00e1vac\u00ed spole\u010dnosti, ur\u010dit\u011b n\u00e1m dej v\u011bd\u011bt,“ \u017eertovn\u011b zak\u00fdval obo\u010d\u00edm a dosedl vedle Billa, kter\u00fd se na n\u011bj spokojen\u011b usm\u00edval. Bylo vid\u011bt, \u017ee Tom je kompletn\u011b pohlcen\u00fd sch\u016fzkou s bytn\u00fdm. „N\u00e1\u0161 n\u00e1jem, po\u0159\u00e1d z toho nem\u016f\u017eu, je jen spot\u0159eba vody a elekt\u0159iny, nic v\u00edc. Ch\u00e1pe\u0161 to? Budeme platit \u00fapln\u00fd minimum, a to jen proto, \u017ee je to t\u00e1ty zn\u00e1mej!“ nad\u0161en\u011b se Tom oto\u010dil k Billovi a vzal do ruky jeho dla\u0148, do kter\u00e9 vlo\u017eil svazek \u010dty\u0159 kl\u00ed\u010d\u016f. „Je to na\u0161e. A m\u00e1me tam prostor pro zku\u0161ebnu. Zdarma.“<\/p><\/div>\n

Bill vykulil o\u010di a zamrkal. „Fakt? Tak\u017ee\u2026 M\u00e1me byt?“<\/div>\n
„M\u00e1me byt.“<\/div>\n
„My m\u00e1me byt!“ vyk\u0159ikl Bill vzru\u0161en\u011b a v dlani pevn\u011b sev\u0159el svaze\u010dek kl\u00ed\u010d\u016f. „Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee m\u00e1me vlastn\u00ed byt!“<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee se moje jedin\u00e9 d\u011bti st\u011bhuj\u00ed a ani nep\u0159edst\u00edraj\u00ed z\u00e1rmutek, \u017ee opust\u00ed svoj\u00ed starou, nemocnou matku,“ dramaticky si povzdechla Simone, ale Bill k n\u00ed okam\u017eit\u011b p\u0159isko\u010dil a pevn\u011b ji objal.<\/div>\n
„Maminko, mamine\u010dko na\u0161e, v\u0161ak t\u011b tu nenech\u00e1v\u00e1me samotnou, bude\u0161 tu m\u00edt toho nejb\u00e1je\u010dn\u011bj\u0161\u00edho mu\u017ee na sv\u011bt\u011b, m\u016f\u017eete spolu d\u011blat v\u0161echny ty v\u011bci, kter\u00e9 jste ned\u011blali, proto\u017ee jste se styd\u011bli p\u0159ed n\u00e1mi, a my v\u00edme, \u017ee jich je spousta, proto\u017ee u n\u011bkolika jsme v\u00e1s na\u010dapali. M\u016f\u017ee\u0161 si vz\u00edt moje n\u00e1dhern\u00e9 podkrov\u00ed, tam ale pros\u00edm \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u011bci ned\u011blejte, t\u0159eba se n\u011bkdy budu cht\u00edt vr\u00e1tit, m\u016f\u017ee\u0161\u2026 Bude\u0161 m\u00edt tolik \u010dasu pro sebe! A my t\u011b budeme nav\u0161t\u011bvovat, proto\u017ee, up\u0159\u00edmn\u011b, jinak nem\u00e1m pon\u011bt\u00ed, jak p\u0159e\u017eijeme vzhledem k tomu, \u017ee ani jeden z n\u00e1s neum\u00ed po\u0159\u00e1dn\u011b va\u0159it, na restaurace nebudeme m\u00edt prachy a Anise prosit nebudu. Bude\u0161 prosit, abychom se vr\u00e1tili zp\u00e1tky do m\u011bsta!“<\/div>\n
Simone proto\u010dila o\u010dima. „D\u011bl\u00e1\u0161, jako kdybych snad celou dobu nepo\u010d\u00edtala s t\u00edm, \u017ee v\u00e1s budu \u017eivit i pak.“<\/div>\n
\n

Bill se spokojen\u011b zubil, ne\u017e do n\u011bj Tom \u0161\u0165ouchnul. „M\u00e1m pl\u00e1nek bytu a fotky. J\u00e1 se te\u010f mus\u00edm j\u00edt trochu u\u010dit na maturitu, na rozd\u00edl od n\u011bkoho, ale jestli chce\u0161, ty se na to m\u016f\u017ee\u0161 kouknout a za\u010d\u00edt p\u0159em\u00fd\u0161let, jak p\u0159ed\u011bl\u00e1\u0161 spole\u010dn\u00e9 prostory a tak. Pokud z toho neud\u011bl\u00e1\u0161 homo doup\u011b, nech\u00e1m ti volnou ruku.“<\/p><\/div>\n

„\u00dapln\u011b volnou\u2026?“<\/div>\n
„\u2026“ Tom pochybova\u010dn\u011b sledoval, jak Bill\u016fv \u00fasm\u011bv rostl \u00fam\u011brn\u011b s t\u00edm, jak si v hlav\u011b p\u0159edstavoval v\u0161echny n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed kroky. „Za\u010d\u00edn\u00e1m toho litovat.“<\/div>\n
„Nevid\u00edm d\u016fvod. Dej mi v\u0161echny podklady a b\u011b\u017e se u\u010dit,“ r\u00e1zn\u011b nat\u00e1hl ruku s nastavenou dlan\u00ed. Tom s povzdechem z kapsy vylovil pap\u00edry s pl\u00e1nem bytu a podal mu telefon. Neexistoval zp\u016fsob, jak by od toho Billa te\u010f dostal pry\u010d.<\/div>\n
„No, vid\u00edm, \u017ee jsem n\u00e1\u0161 budouc\u00ed byt pr\u00e1v\u011b poslal p\u0159\u00edmou linkou do z\u00e1huby, tak\u017ee j\u00e1 si naberu j\u00eddlo a jdu do sv\u00e9ho pokoje ti\u0161e bre\u010det a p\u0159edst\u00edrat studium,“ s ironick\u00fdm \u00fasm\u011bvem se Tom zvedl a p\u0159esn\u011b podle sv\u00fdch slov si naplnil kapsy a\u017e k prasknut\u00ed j\u00eddlem, na\u010de\u017e zam\u00ed\u0159il do sv\u00e9ho pokoje. V tu chv\u00edli Bill u\u017e nad\u0161en\u011b proch\u00e1zel pl\u00e1nky i fotografie, spojoval si to dohromady, zat\u00edmco v hlav\u011b se mu u\u017e tvo\u0159il p\u0159esn\u00fd seznam v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 mus\u00ed ud\u011blat jako prvn\u00ed, a z\u00e1rove\u0148 tvo\u0159il celkov\u00fd obraz podoby bytu. \u00dapln\u011b zapomn\u011bl na rodi\u010de i na to, \u017ee se mu Anis za cel\u00fd den v\u016fbec neozval, na Nyzeho slova i probl\u00e9my se spolu\u017e\u00e1ky. Bez jedin\u00e9ho slova se sebral a vyb\u011bhl k sob\u011b do pokoje, kde usedl p\u0159ed pl\u00e1tno.<\/div>\n
\n

Nemusel dlouho p\u0159em\u00fd\u0161let, dvakr\u00e1t mezi prsty proto\u010dil \u010dern\u00fd uhel, rovnou za\u010dal kreslit. P\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bl, kam co postav\u00ed, jak vymaluj\u00ed, jak\u00e9 budou m\u00edt dopl\u0148ky. Zapomn\u011bl na v\u0161echno, co nesouviselo s bytem. A mo\u017en\u00e1 to tak bylo lep\u0161\u00ed.<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. 28. ledna 2008, Magdeburg Bill st\u00e1l p\u0159ed \u0161kolou skryt\u00fd pod v\u011btvemi mohutn\u00e9ho stromu, p\u0159esto se ale na\u0161lo p\u00e1r jedinc\u016f, kte\u0159\u00ed si jeho \u00fakrytu v\u0161imli a nenechali to bez pozn\u00e1mky. V\u0161ichni do jednoho ale zmlkli, jakmile k chlapci zam\u00ed\u0159il vysok\u00fd<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[610],"tags":[],"class_list":["post-2447","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lehrer-des-lebens"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2447","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2447"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2447\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2447"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2447"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2447"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}