{"id":2453,"date":"2015-11-23T15:00:00","date_gmt":"2015-11-23T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2444"},"modified":"2015-11-23T15:00:00","modified_gmt":"2015-11-23T14:00:00","slug":"cassiopeia-25","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/11\/23\/cassiopeia-25\/","title":{"rendered":"Cassiopeia 25."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/p>\n

<\/strong> Dnes jsem pro v\u00e1s tvo\u0159ila cel\u00fdm srdcem i du\u0161\u00ed. Vypsala jsem se i z posledn\u00edch slov, kter\u00e9 je\u0161t\u011b z\u016fstaly v m\u00e9 slovn\u00ed z\u00e1sob\u011b, a jsem naprosto pr\u00e1zdn\u00e1, ale tak kr\u00e1sn\u011b pr\u00e1zdn\u00e1, a\u017e m\u00e1m chu\u0165 se po\u0159\u00e1d spokojen\u011b usm\u00edvat. Tenhle d\u00edl je z\u0159ejm\u011b nejdel\u0161\u00edm d\u00edlem pov\u00eddky a tak\u00e9 nejv\u00edce p\u0159elomov\u00fdm. B-kay si s\u00e1hla na dno sv\u00fdch mo\u017enost\u00ed, tvo\u0159ila a tvo\u0159ila v\u011bt\u0161inu dne, tak\u017ee douf\u00e1m, \u017ee mou snahu ocen\u00edte t\u00edm, \u017ee se odpout\u00e1te od starost\u00ed v\u0161edn\u00edho sv\u011bta a po\u0159\u00e1dn\u011b si jej vychutn\u00e1te.<\/em><\/div>\n

Bez t\u00ed\u017ee, bez tr\u00e1pen\u00ed. Zcela osvobozeni od v\u0161eho, co by v\u00e1m mohlo kazit p\u0159\u00edjemn\u00fd z\u00e1\u017eitek… p\u0159eji kr\u00e1sn\u00e9 po\u010dten\u00ed!<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bill nikdy nerozum\u011bl lidem. Sna\u017eil se, v d\u011btstv\u00ed str\u00e1vil opravdu mnoho \u010dasu t\u00edm, \u017ee se sna\u017eil pochopit slo\u017eitou formulku specifikuj\u00edc\u00ed lidsk\u00e9 chov\u00e1n\u00ed v\u00e1zan\u00e9 na konkr\u00e9tn\u00ed situace, ale to, co m\u011bl neust\u00e1le p\u0159ed o\u010dima, jen v\u011b\u010dn\u00fd zmatek a boj rozli\u010dn\u00fdch povah, mu jeho snahu p\u0159\u00edli\u0161 neuleh\u010dilo, a tak bylo jen ot\u00e1zkou \u010dasu, kdy se vzd\u00e1. Bojoval dlouho, ale ka\u017ed\u00fd nakonec kapituluje p\u0159ed v\u00edt\u011bzem, kter\u00e9ho nem\u016f\u017ee p\u0159emoct, kter\u00fd byl jasn\u00fdm hned od za\u010d\u00e1tku. A tak si na\u0161el jin\u00fd zp\u016fsob, jak \u017e\u00edt. Ut\u00edkal p\u0159ed sv\u011btem, kter\u00fd mu zp\u016fsoboval tolik bolesti, mnohem rad\u011bji ne\u017e lidmi se obklopoval zv\u00ed\u0159aty a p\u0159\u00edrodou, studoval drobn\u00e9 sv\u011bt\u00e9lkuj\u00edc\u00ed body na obloze, kter\u00e9 tam byly ka\u017edou noc jen pro n\u011bj, dostate\u010dn\u011b vzd\u00e1len\u00e9 na to, aby mu jakkoliv ubl\u00ed\u017eily, i kdy\u017e si nemyslel, \u017ee by toho byly schopny. N\u011bco tak n\u00e1dhern\u00e9ho p\u0159eci nem\u016f\u017ee b\u00fdt nebezpe\u010dn\u00e9.<\/div>\n
Pozd\u011bji na\u0161el z\u00e1libu ve \u010dten\u00ed, \u010detl jednu kn\u00ed\u017eku za druhou bez ohledu na to, zda se jednalo o historick\u00fd rom\u00e1n, sb\u00edrku poezie nebo encyklopedii. \u010cetl a \u010detl, nas\u00e1val ve\u0161ker\u00e9 informace jako houba saj\u00edc\u00ed vodu a jeho mozek je s dokonalou lehkost\u00ed zpracov\u00e1val do ucelen\u00fdch celk\u016f. C\u00edtil se b\u00fdt napln\u011bn, ve\u0161ker\u00e1 pr\u00e1zdnota byla n\u00e1hle pry\u010d, ani\u017e by si uv\u011bdomoval, \u017ee nikdy doopravdy nezmizela. Po\u0159\u00e1d byla jeho sou\u010d\u00e1st\u00ed, po\u0159\u00e1d tak siln\u00e1 a skute\u010dn\u00e1, ale mozek pln\u00fd tis\u00edc\u016f nov\u00fdch informac\u00ed mu nedovoloval pomyslet na srdce, kter\u00e9 zelo pr\u00e1zdnotou a stalo se jej\u00edm nov\u00fdm domovem.<\/div>\n
\n

Otev\u0159el o\u010di a t\u011b\u017ece vydechl. \u010celem se op\u00edral o chladnou okenn\u00ed tabuli a bolavou ruku si p\u0159itiskal k hrudi, bled\u00e9 tv\u00e1\u0159e m\u011bl pozna\u010den\u00e9 mozaikami \u00fazk\u00fdch cesti\u010dek, kter\u00e9 vytv\u00e1\u0159ely slzy, vyt\u00e9kaj\u00edc\u00ed mu z o\u010d\u00ed up\u0159en\u00fdch kamsi do d\u00e1lky. Jeho t\u011blo se je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d jemn\u011b ot\u0159\u00e1salo, vlastn\u011b se t\u0159\u00e1sl od chv\u00edle, co Tom vyslovil sv\u00e9 vyzn\u00e1n\u00ed, a on upadl do stejn\u00e9ho zmatku jako p\u0159ed lety, kdy\u017e se marn\u011b pokou\u0161el pochopit lidsk\u00e9 chov\u00e1n\u00ed. Ani tentokr\u00e1t to nedok\u00e1zal. Nerozum\u011bl mu. Nech\u00e1pal, jak mohl n\u011bco tak hlubok\u00e9ho a d\u016fv\u011brn\u00e9ho, n\u011bco, co m\u011blo b\u00fdt ur\u010deno u\u0161\u00edm t\u00e9 prav\u00e9 osoby, jen toho jedin\u00e9ho \u010dlov\u011bka, \u0159\u00edct pr\u00e1v\u011b jemu. Copak si neuv\u011bdomuje, o kolik p\u0159ich\u00e1z\u00ed? Neuv\u011bdomuje si, co v\u0161echno ztr\u00e1c\u00ed t\u00edm, \u017ee s n\u00edm z\u016fst\u00e1v\u00e1? Bill p\u0159eci nen\u00ed ten, koho hledal. Nem\u016f\u017ee b\u00fdt. Byl nezaj\u00edmav\u00fd, nudn\u00fd a podivn\u00fd, v\u017edy v\u0161em jen pro sm\u00edch. Tom jej nemohl milovat. Ne, to nikdo nemohl. Milovat Billa bylo nemo\u017en\u00e9. Sly\u0161el to p\u0159eci tolikr\u00e1t\u2026<\/p><\/div>\n

\n
„Bille?“<\/div>\n
Trhl sebou, jakmile z chodby zaslechl Tom\u016fv hlas a n\u00e1sledn\u00e9 zav\u00edr\u00e1n\u00ed dve\u0159\u00ed. Zhluboka se nadechl, levou rukou si ot\u0159el vlhk\u00e9 tv\u00e1\u0159e a rychle vklouzl zp\u00e1tky do postele vedle hromady knih, na kter\u00e9 se stejn\u011b nedok\u00e1zal soust\u0159edit, a Atoma sp\u00edc\u00edho v pr\u00e1zdn\u00e9 misce od ovocn\u00e9ho sal\u00e1tu. Dop\u0159\u00e1l sv\u00fdm pl\u00edc\u00edm je\u0161t\u011b jeden hlubok\u00fd n\u00e1dech, v duchu si rychle zopakoval v\u0161e, co cht\u011bl Tomovi \u0159\u00edct a byl p\u0159ipraven na jejich setk\u00e1n\u00ed. A pak se najednou ve dve\u0159\u00edch zjevila Tomova usm\u00edvaj\u00edc\u00ed se tv\u00e1\u0159, jejich pohledy se setkaly a v\u0161echno to, co mu pl\u00e1noval \u0159\u00edct, bylo pry\u010d.<\/div>\n
Tomovy o\u010di jej sv\u00fdmi l\u00e1skypln\u00fdmi pohledy uji\u0161\u0165ovaly o skute\u010dn\u00e9 v\u00e1ze jeho p\u0159ede\u0161l\u00fdch slov a Billovo srdce jim sv\u00fdm spla\u0161en\u00fdm tlukotem odpov\u00eddalo stejnou vervou.<\/div>\n
\n

„Ahoj.“ Tom\u016fv \u00fasm\u011bv se o n\u011bco roz\u0161\u00ed\u0159il, jak pomalu vstoupil do pokoje.<\/p><\/div>\n

Bill v t\u00e9 chv\u00edli \u00fapln\u011b p\u0159ehl\u00e9dl fakt, \u017ee Tom nesl v jedn\u00e9 ruce p\u0159epln\u011bnou igelitku a ve druh\u00e9 sv\u00edral n\u011bjakou krabici, za jeho z\u00e1dy se rozprost\u00edralo naprost\u00e9 ticho. Nic nebylo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed ani d\u016fle\u017eit\u00e9.<\/div>\n
„Ahoj,“ odpov\u011bd\u011bl s nesm\u011bl\u00fdm \u00fasm\u011bvem a pla\u0161e sklonil tv\u00e1\u0159. V \u017ealudku c\u00edtil zvl\u00e1\u0161tn\u00ed slabost a jeho vnit\u0159nosti se kroutily. „Co to je?“ zeptal se rozt\u0159esen\u00fdm hl\u00e1skem, kdy\u017e k n\u011bmu znovu zvedl pohled a uk\u00e1zal na v\u011bci, kter\u00e9 Tom p\u0159inesl.<\/div>\n
„Jen p\u00e1r d\u00e1rk\u016f.“<\/div>\n
Tom, do t\u00e9 chv\u00edle post\u00e1vaj\u00edc\u00ed u dve\u0159\u00ed, kone\u010dn\u011b ud\u011blal krok do m\u00edstnosti. Do\u0161el a\u017e k posteli a polo\u017eil igelitku s nezn\u00e1m\u00fdm n\u00e1kladem vedle postele spole\u010dn\u011b s krabic\u00ed tak, aby na ni Bill zat\u00edm nemohl vid\u011bt.<\/div>\n
„D\u00e1rk\u016f?“ podivil se Bill. „Pro koho?“ Nespou\u0161t\u011bl z Toma pohled sv\u00fdch velik\u00fdch p\u0159ekr\u00e1sn\u00fdch o\u010d\u00ed a nutil Toma c\u00edtit se tak zvl\u00e1\u0161tn\u011b, slab\u011b a zraniteln\u011b. Bylo to neskute\u010dn\u00e9.<\/div>\n
„Pro tebe,“ vydechl s uli\u010dnick\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech, proto\u017ee dob\u0159e v\u011bd\u011bl, co bude n\u00e1sledovat. K jeho vlastn\u00edmu p\u0159ekvapen\u00ed Bill pouze pobaven\u011b zakroutil hlavou a po kolenou se k n\u011bmu p\u0159isunul bl\u00ed\u017e.<\/div>\n
\n

Jakmile byly jejich tv\u00e1\u0159e ve stejn\u00e9 \u00farovni, Bill pootev\u0159el \u00fasta a zhluboka se nadechl. Zd\u00e1lo se, \u017ee mu chce n\u011bco \u0159\u00edct, ale jakoby nemohl naj\u00edt slova. Tom k n\u011bmu nat\u00e1hl ruce, opatrn\u011b vzal jeho tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed a zad\u00edval se mu hluboce do o\u010d\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Chyb\u011bls mi,“ \u0161eptl. „Tolik jsi mi chyb\u011bl.“<\/div>\n
Naklonil tv\u00e1\u0159 a spodn\u00edm rtem se zlehka ot\u0159el o Billovu \u010delist. Vdechl v\u016fni Billov\u00fdch vlas\u016f a usm\u00e1l se. To, co s n\u00edm ten kluk prov\u00e1d\u011bl, to, jakou m\u011bl nad n\u00edm moc, ani\u017e by si to uv\u011bdomoval, bylo skute\u010dn\u011b ohromuj\u00edc\u00ed a Tom necht\u011bl, aby to n\u011bkdy p\u0159estalo.<\/div>\n
„Taky jsi mi chyb\u011bl,“ bylo mu po chv\u00edli nesm\u011blou odpov\u011bd\u00ed. Bylo zjevn\u00e9, \u017ee ta slova z Billov\u00fdch \u00fast nevych\u00e1zej\u00ed lehce, nebylo to pro n\u011b p\u0159irozen\u00e9, mo\u017en\u00e1 to bylo v\u016fbec poprv\u00e9, co n\u011bco takov\u00e9ho vyslovily a Tom si jeho slov o to v\u00edc v\u00e1\u017eil. Cht\u011bl mu d\u00e1t \u010das a prostor si na to v\u0161echno zvyknout. Necht\u011bl na n\u011bj tla\u010dit. Z Billova chov\u00e1n\u00ed a \u0159e\u010di jeho t\u011bla c\u00edtil up\u0159\u00edmnost a v\u00edc nepot\u0159eboval.<\/div>\n
\n

„Kde jsou Beth s Georgem?“ zeptal se Bill ti\u0161e a vz\u00e1p\u011bt\u00ed vesele zak\u0148u\u010del, jakmile mu na rtech p\u0159ist\u00e1l dlouh\u00fd polibek.<\/p><\/div>\n

„\u0160li je\u0161t\u011b n\u011bco nakoupit. Georg n\u00e1s pr\u00fd chce p\u0159ekvapit skv\u011blou ve\u010de\u0159\u00ed.“<\/div>\n
„Tome,“ \u0159ekl Bill se sm\u00edchem. „T\u011bchhle \u0159e\u010d\u00ed si nesm\u00ed\u0161 nikdy v\u0161\u00edmat. Kdy\u017e Georg \u0159ekne n\u011bco takov\u00e9ho, nesm\u00ed\u0161 se t\u011b\u0161it na skv\u011blou ve\u010de\u0159i, abys pozd\u011bji nebyl zklam\u00e1n. Skv\u011bl\u00e1 ve\u010de\u0159e je v jeho pod\u00e1n\u00ed jen jin\u00fdm ozna\u010den\u00edm pro \u017eivelnou pohromu v kuchyni.“<\/div>\n
„Opravdu?“ Tom p\u0159ekvapen\u011b pozdvihl obo\u010d\u00ed. „Vypadal tak sebejist\u011b.“<\/div>\n
„Tak vypad\u00e1 poka\u017ed\u00e9, ale jen b\u011bhem n\u00e1kupu a prvn\u00edch deseti minut va\u0159en\u00ed. Pak obvykle nast\u00e1v\u00e1 probl\u00e9m a kuchy\u0148 je najednou pln\u00e1 divn\u00fdch v\u016fn\u00ed, d\u00fdm\u016f a on se vymlouv\u00e1 na v\u0161e, co mu p\u0159ijde pod ruce. Naposled si to odnesl chud\u00e1k Tomi za to, \u017ee se mu motal pod nohama.“ S \u00fasm\u011bvem nat\u00e1hl ruku a n\u011b\u017en\u011b pohladil sv\u00e9ho mazl\u00ed\u010dka po pln\u00e9m b\u0159i\u0161e. „Ale v\u00e1\u017e\u00edm si toho, proto\u017ee v\u00edm, \u017ee m\u011b chce pot\u011b\u0161it. Je to od n\u011bj mil\u00e9.“<\/div>\n
„Mohl bych mu tentokr\u00e1t pomoct,“ navrhl Tom s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Nev\u00edm, jestli s t\u00edm bude souhlasit, ale m\u016f\u017ee\u0161 to zkusit.“<\/div>\n
\n

Bill c\u00edtil, jak se jejich tv\u00e1\u0159e nen\u00e1padn\u011b p\u0159ibli\u017euj\u00ed, jejich nosy se o sebe l\u00e1skypln\u011b ot\u0159ely p\u0159edt\u00edm, ne\u017e kone\u010dn\u011b do\u0161lo ke spojen\u00ed chv\u011bj\u00edc\u00edch se rt\u016f. Jeho sv\u011bt se ot\u0159\u00e1sal v z\u00e1kladech, ani\u017e by si toho byl v\u011bdom, hladov\u011b pootev\u0159el \u00fasta, vychutn\u00e1vaje si ka\u017edi\u010dkou vte\u0159inku Tomova lask\u00e1n\u00ed. D\u0159\u00edv, ne\u017e se sta\u010dil zastavit, p\u0159eru\u0161il polibek a odt\u00e1hl se od Toma na vzd\u00e1lenost jednoho centimetru. Jejich tv\u00e1\u0159e z\u016fst\u00e1valy i nad\u00e1le p\u0159itiskl\u00e9, se siln\u011b stisknut\u00fdmi v\u00ed\u010dky se o sebe n\u011b\u017en\u011b t\u0159ely \u0161pi\u010dky nos\u016f, a\u017e dokud Bill nepromluvil.<\/p><\/div>\n

„Myslel jsi to v\u00e1\u017en\u011b?“ zeptal se \u0161eptem, zcela om\u00e1men nahromad\u011bn\u00fdmi pocity.<\/div>\n
„Co?“ Tom nebyl schopen soust\u0159edit se na nic dal\u0161\u00edho ne\u017e na p\u00e1r nab\u011bhl\u00fdch pootev\u0159en\u00fdch rt\u016f a zcela mu unikal v\u00fdznam Billov\u00fdch slov. Pak pochopil. Odt\u00e1hl se od Billa, otev\u0159el o\u010di a zad\u00edval se do t\u011bch jeho.<\/div>\n
„To, co jsi \u0159ekl p\u0159edt\u00edm,“ dodal Bill nesm\u011ble a vz\u00e1p\u011bt\u00ed odvr\u00e1til tv\u00e1\u0159 p\u0159esv\u011bd\u010den o tom, \u017ee Tom ji\u017e d\u00e1vno lituje sv\u00fdch slov.<\/div>\n
„Co jsem \u0159ekl, Bille?“ Tom dob\u0159e v\u011bd\u011bl, k \u010demu se jejich konverzace up\u00edn\u00e1, ale cht\u011bl, aby to vyslovil Bill. Aby to zaslechl i ze sv\u00fdch \u00fast, aby to pochopil a kone\u010dn\u011b uv\u011b\u0159il, \u017ee se to d\u011bje. \u017de je to skute\u010dn\u00e9.<\/div>\n
Billovi do o\u010d\u00ed vystoupily slzy. „\u0158ekl jsi, \u017ee m\u011b miluje\u0161,“ \u0161pitl tichounce.<\/div>\n
„Zopakuj to,“ promluvil Tom stejn\u011b ti\u0161e, nespou\u0161t\u011bje pohled z Billovy p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9 tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
Bill sice nev\u011bd\u011bl, jak\u00fd to m\u011blo smysl, ale poslechl. „\u0158ekl jsi, \u017ee m\u011b miluje\u0161,“ \u0159ekl o n\u011bco pevn\u011bj\u0161\u00edm hlasem, po\u0159\u00e1d v\u0161ak p\u0159\u00edli\u0161 slab\u011b na to, aby ta slova pronikla za ned\u016fv\u011b\u0159ivou bari\u00e9ru a probojovala si cestu a\u017e do jeho srdce.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b jednou,“ vydechl mu Tom do ucha, na kter\u00e9 vz\u00e1p\u011bt\u00ed um\u00edstil vlhk\u00fd polibek. U\u017e byli t\u00e9m\u011b\u0159 u c\u00edle. Chyb\u011bl jen kr\u016f\u010dek a ten byl jen o p\u00e1r vte\u0159in vykon\u00e1n Billov\u00fdmi slovy.<\/div>\n
„Miluje\u0161 m\u011b,“ \u0159ekl dostate\u010dn\u011b hlasit\u011b na to, aby to sly\u0161eli oba dva.<\/div>\n
\n

Tom\u016fv pohled, zp\u016fsob, jak\u00fdm se jeho o\u010di vz\u00e1p\u011bt\u00ed rozz\u00e1\u0159ily a \u00fasm\u011bv, kter\u00fd zk\u0159ivil koutky jeho \u00fast, mu jen ti\u0161e napov\u00eddaly, aby se tomu kone\u010dn\u011b p\u0159estal br\u00e1nit. Aby se p\u0159estal b\u00e1t, aby od sebe p\u0159estal odh\u00e1n\u011bt lidi bez ohledu na to, zda s n\u00edm maj\u00ed dobr\u00e9 \u00famysly nebo nikoliv. Jist\u011b, na\u0161li se i takov\u00ed, kte\u0159\u00ed je nem\u011bli, jeho zafa\u010dovan\u00e1 ruka byla toho d\u016fkazem, ale t\u0159es cel\u00e9ho t\u011bla a jeho spla\u0161en\u011b tlukouc\u00ed srdce bylo d\u016fkazem, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e9ho takov\u00e9ho \u010dlov\u011bka ve sv\u00e9 bl\u00edzkosti zrovna nem\u011bl.<\/p><\/div>\n

„Miluje\u0161 m\u011b,“ \u0161eptl, na jeho usm\u00edvaj\u00edc\u00edch se rtech vz\u00e1p\u011bt\u00ed p\u0159ist\u00e1la slza.<\/div>\n
„Cel\u00fdm srdcem.“ Tom k\u00fdvl hlavou, p\u0159it\u00e1hl si Billa za t\u00fdl k sob\u011b, pusinkuje jej v\u0161ude po tv\u00e1\u0159i. „Miluju, miluju, miluju,“ \u0161eptal mezi jednotliv\u00fdmi polibky, \u0161imraje Billa po tv\u00e1\u0159i sv\u00fdmi vousy a jeho tlumen\u00fd sm\u00edch a zp\u016fsob, jak\u00fdm se mu sna\u017eil vykroutit, tenhle pocit nafukovaly do nebesk\u00fdch v\u00fd\u0161in jako ob\u0159\u00ed balon.<\/div>\n
„A nejsem s\u00e1m,“ \u0159ekl najednou v\u00e1\u017en\u00fdm hlasem, odt\u00e1hl se od p\u0159ekvapen\u00e9ho Billa a naklonil se z postele. „I on t\u011b bude milovat,“ dodal, jakmile se mu poda\u0159ilo vyt\u00e1hnout se zp\u011bt na postel, tentokr\u00e1t i s krabic\u00ed, kterou bez sebemen\u0161\u00edho zav\u00e1h\u00e1n\u00ed polo\u017eil mezi n\u011b, nut\u00edce Billa pohl\u00e9dnout do n\u00ed.<\/div>\n
\n

Bill se kousl do rtu a sklopil pohled, a to, co vz\u00e1p\u011bt\u00ed spat\u0159il na dn\u011b krabice, mu vyrazilo dech. Nev\u011bd\u011bl, jestli se mu to zd\u00e1, anebo je to je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d skute\u010dnost, ale pokud to i n\u00e1hodou bylo skute\u010dn\u00e9, pak to bylo mnohem kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e ve\u0161ker\u00e9 sny, kter\u00e9 se mu kdy zd\u00e1ly. Na dn\u011b kartonov\u00e9 krabice le\u017eelo mal\u00e9 kot\u011b, \u0161ed\u00e9 s b\u00edl\u00fdmi fl\u00ed\u010dky na tlapk\u00e1ch, spokojen\u011b oddechuj\u00edc\u00ed a Bill p\u0159i pohledu na n\u011bj uv\u011b\u0159il, \u017ee je op\u011bt mal\u00fdm klukem. Minulost neexistovala, nic \u0161patn\u00e9ho se mu nestalo a on na\u0161el sv\u00e9 milovan\u00e9 kot\u011b sp\u00e1t p\u0159esn\u011b tak jako poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se vr\u00e1til dom\u016f ze \u0161koly, pe\u010dliv\u011b za sebou zamknul dve\u0159e a teprve pot\u00e9 se ut\u00edkal p\u0159iv\u00edtat se sv\u00fdm p\u0159\u00edtelem. S v\u00fdjimkou jedin\u00e9ho dne, kdy zapomn\u011bl zamknout\u2026<\/p><\/div>\n

Ze rt\u016f mu unikl vzlyk je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e jej stihl ztlumit v dlani, kterou si vz\u00e1p\u011bt\u00ed p\u0159itiskl k \u00fast\u016fm. Zvedl o\u010di k Tomovi, kter\u00fd jej sledoval sv\u00fdm n\u011b\u017en\u00fdm pohledem, doufaje, \u017ee mu t\u00edm ud\u011blal radost, netu\u0161e, zda ud\u011blal dob\u0159e nebo ne. Bill z n\u011bj nedok\u00e1zal spustit pohled. Tak n\u011bjak za\u010d\u00ednal c\u00edtit, \u017ee se v jeho \u017eivot\u011b zjevil proto, aby jej obr\u00e1til vzh\u016fru nohama, co\u017e bylo vzhledem k Billov\u011b minulosti jako pohlazen\u00ed na jeho zlomenou du\u0161i a tolikr\u00e1t ran\u011bn\u00e9 srdce.<\/div>\n
\n

„Jak jsi v\u011bd\u011bl\u2026 jak-„<\/p><\/div>\n

„Georg mi to prozradil,“ p\u0159iznal se Tom tro\u0161ku nesm\u011ble. „\u0158ekl mi, co se stalo a j\u00e1\u2026 cht\u011bl jsem, abys byl zase \u0161\u0165astn\u00fd, abys zapomn\u011bl na to, co se stalo.“<\/div>\n
„Tak jsi mi p\u0159inesl stejn\u00e9ho kocourka.“<\/div>\n
„Nev\u011bd\u011bl jsem, jestli je to dobr\u00fd n\u00e1pad, mo\u017en\u00e1 jsem m\u011bl rad\u011bji vz\u00edt jin\u00e9ho, ale cht\u011bl jsem t\u011b jen pot\u011b\u0161it a nep\u0159em\u00fd\u0161lel jsem.“<\/div>\n
„To je dob\u0159e,“ \u0161pitl Bill uplakan\u011b. „Proto\u017ee je n\u00e1dhern\u00fd.“<\/div>\n
„Opravdu se ti l\u00edb\u00ed?“ zeptal se Tom s nad\u011bj\u00ed v hlase a p\u0159ekvapen\u011b zamrkal, jakmile se Bill prudce vymr\u0161til do kleku, naklonil se p\u0159es krabici mezi jejich t\u011bly a hluboce jej pol\u00edbil. P\u0159i tom pohybu z postele sklouzlo n\u011bkolik kn\u00ed\u017eek a mal\u00e1 kr\u00e9mov\u00e1 ob\u00e1lka, kter\u00e1 vyklouzla z jedn\u00e9 z nich a skon\u010dila pod postel\u00ed, ale nic z toho nebylo d\u016fle\u017eit\u00e9.<\/div>\n
„Je n\u00e1dhern\u00fd. D\u011bkuji,“ vydechl mu Bill na rty a znovu a znovu se do nich no\u0159il. Jejich polibky byly slan\u00e9 d\u00edky slz\u00e1m, kter\u00e9 st\u00e9kaly po Billov\u011b obli\u010deji, sv\u011bt kolem nich se to\u010dil a jedin\u00e9, co d\u00e1valo smysl, bylo to, co c\u00edtili uvnit\u0159, rostouc\u00ed ka\u017edou vte\u0159inou, nab\u00edraj\u00edc\u00ed na s\u00edle.<\/div>\n
„Pod\u00edvej, chce se s tebou sezn\u00e1mit,“ \u0159ekl Tom a hlavou uk\u00e1zal na kot\u011b, kter\u00e9 se v\u0161emo\u017en\u011b sna\u017eilo vyl\u00e9zt z krabice.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu si ho vz\u00edt?“ zeptal se Bill s rozz\u00e1\u0159en\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„Je tv\u016fj,“ Tom jej pol\u00edbil do vlas\u016f a d\u00edval se, jak Bill levou rukou opatrn\u011b vytahuje kocourka z krabice, pokl\u00e1d\u00e1 si jej na kl\u00edn a hlad\u00ed jej za u\u0161ima. „A je\u0161t\u011b n\u011bco.“<\/div>\n
Bill k n\u011bmu zvedl t\u00e1zav\u00fd pohled. Nedok\u00e1zal se p\u0159estat usm\u00edvat.<\/div>\n
„Tentokr\u00e1t mu mus\u00ed\u0161 d\u00e1t jm\u00e9no.“<\/div>\n
N\u011b\u017en\u011b jej dloubl do boku, polo\u017eil se vedle n\u011bj a pozoroval jeho \u00fasm\u011bv, spokojenost mal\u00e9ho kot\u011bte i tlust\u00e9 r\u016f\u017eov\u00e9 b\u0159\u00ed\u0161ko tr\u010d\u00edc\u00ed z ovocn\u00e9 misky. V\u0161e se zd\u00e1lo b\u00fdt naprosto dokonal\u00e9.<\/div>\n
\n

\u2026<\/p><\/div>\n

\n

O n\u011bkolik hodin pozd\u011bji se pocit dokonalosti probojoval do mysl\u00ed v\u0161ech. Byli po ve\u010de\u0159i, kter\u00e1 d\u00edky Tomov\u011b spolupr\u00e1ci s Georgem dopadla nad o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed v\u0161ech p\u0159\u00edtomn\u00fdch, po men\u0161\u00ed komplikaci s prostorem m\u011bla ka\u017ed\u00e1 z Tomov\u00fdch v\u011bc\u00ed sv\u00e9 m\u00edsto a v\u0161echno se zd\u00e1lo b\u00fdt v po\u0159\u00e1dku. \u017d\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m netrval d\u00e9le ne\u017e p\u011bt vte\u0159in, pokud v\u016fbec byl n\u011bjak\u00fd. Bill\u016fv byt se stal domovem hned \u010dty\u0159 v\u00fdjime\u010dn\u00fdch du\u0161\u00ed, mezi kter\u00fdmi panoval vz\u00e1jemn\u00fd soulad.<\/p><\/div>\n

Po ve\u010de\u0159i se v\u0161ichni p\u0159esunuli do ob\u00fdv\u00e1ku, kde se Tom s Georgem pustili do speci\u00e1ln\u00edho kytarov\u00e9ho minikoncertu, jen\u017e byl v\u011bnov\u00e1n jen Billovi a Beth, kter\u00fd pro tuhle p\u0159\u00edle\u017eitost poslou\u017eili jako publikum. Beth sed\u011bla Billovi na kl\u00edn\u011b, z\u00e1dy se tiskla k jeho hrudn\u00edku, vychutn\u00e1vaj\u00edc si bl\u00edzkost \u010dlov\u011bka, pro kter\u00e9ho byla d\u016fle\u017eit\u00e1, a po ka\u017ed\u00e9 odehran\u00e9 p\u00edsni nad\u0161en\u011b tleskala. Bill si nane\u0161t\u011bst\u00ed tlesk\u00e1n\u00ed dovolit nemohl; nemohl si dokonce ani u\u017e\u00edt po\u017eitek z doteku toho p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9ho n\u00e1stroje i p\u0159esto, \u017ee to kluk\u016fm nevadilo a sami se jej sna\u017eili p\u0159emluvit. Bill v\u0161ak m\u011bl strach, s\u00e1dra na jeho ruce jej \u010dinila a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 neobratn\u00fdm a on necht\u011bl zp\u016fsobit n\u011bco, \u010deho by pozd\u011bji litoval, a tak tleskal sv\u00fdmi obdivn\u00fdmi pohledy a \u0161irok\u00fdmi \u00fasm\u011bvy.<\/div>\n
\n

Georga u\u017e p\u0159edt\u00edm vid\u011bl hr\u00e1t; ob\u010das si p\u0159inesl kytaru k n\u011bmu a m\u00edsto zab\u00edjen\u00ed zombie p\u0159\u00ed\u0161er skl\u00e1dal pomal\u00e9 melodie, Toma v\u0161ak nikdy p\u0159edt\u00edm s kytarou v ruce nevid\u011bl a musel uznat, \u017ee to byl zatracen\u011b n\u00e1dhern\u00fd pohled. Tlumen\u00e9 sv\u011btlo stoln\u00ed lampy a vonn\u00e9 sv\u00ed\u010dky ho\u0159\u00edc\u00ed na stole vrhaly na Tom\u016fv obli\u010dej st\u00edny r\u016fzn\u00fdch tvar\u016f. Se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima, pootev\u0159en\u00fdmi rty a drobnou vr\u00e1skou nad obo\u010d\u00edm p\u016fsobil, jako by byl mimo tenhle sv\u011bt. Bylo n\u00e1dhern\u00e9 d\u00edvat se, jak pod jeho prsty vznik\u00e1 um\u011bn\u00ed v t\u00e9 nejup\u0159\u00edmn\u011bj\u0161\u00ed podob\u011b, naslouchat kakofonii tich\u00fdch t\u00f3n\u016f dokonale lad\u00edc\u00edch s t\u011bmi, kter\u00e9 vytv\u00e1\u0159el jeho nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel, b\u00fdt sv\u011bdkem tohohle v\u0161eho s pocitem, \u017ee se obou m\u016f\u017ee dotknout, \u017ee jsou skute\u010dn\u00ed a \u017ee jsou tam jen pro n\u011bj.<\/p><\/div>\n

Kytarov\u00e9 vystoupen\u00ed bohu\u017eel netrvalo dlouho. Georg musel j\u00edt n\u011bco vy\u0159e\u0161it do pr\u00e1ce, a tak kolem p\u016fl dev\u00e1t\u00e9 osam\u011bli, spole\u010dn\u011b ulo\u017eili Beth sp\u00e1t a v doprovodu Billova mal\u00e9ho kocourka a \u017e\u00e1rl\u00edc\u00edho Atoma se rozvalili na gau\u010di, zamotan\u00ed jeden do druh\u00e9ho, pozoruj\u00edc\u00ed no\u010dn\u00ed oblohu za okny. Zhasli sv\u011btlo, cel\u00fd pokoj byl n\u00e1hle osv\u011btlen jen malink\u00fdm plam\u00ednkem pomalu doho\u0159\u00edvaj\u00edc\u00ed sv\u00edce.<\/div>\n
\n

Bill Tomovi vypr\u00e1v\u011bl o tom, jak si kv\u016fli Beth pokresloval ruce zmen\u0161en\u00fdmi verzemi souhv\u011bzd\u00ed a vypr\u00e1v\u011bl ji r\u016fzn\u00e9 poh\u00e1dky, jen aby j\u00ed vykouzlil \u00fasm\u011bv na rtech, a ona od t\u00e9 doby v\u011b\u0159\u00ed, \u017ee jeho ruce v sob\u011b ukr\u00fdvaj\u00ed skute\u010dn\u00e9 hv\u011bzdy. Bill se tomu chichotal, jemn\u011b kroutil hlavou, ale Tom si nemyslel, \u017ee by byla Beth p\u0159\u00edli\u0161 daleko od pravdy. Ne\u0159ekl to, z\u016fstal ti\u0161e, ale okam\u017eit\u011b myslel na to, \u017ee Bill nem\u00e1 hv\u011bzdy pouze v dlan\u00edch. M\u00edsto toho se nad n\u011bj naklonil a vs\u00e1l jeho spodn\u00ed ret mezi sv\u00e9. Ochutn\u00e1val jej prost\u0159ednictv\u00edm l\u00e1skypln\u00fdch polibk\u016f, mas\u00edroval zuby a vz\u00e1p\u011bt\u00ed po n\u011bm n\u011b\u017en\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl jazykem. Hr\u00e1l si s n\u00edm stejn\u011b tak jako si pohr\u00e1val s Billov\u00fdm osudem a Bill u\u017e nebyl schopen odm\u00edtat. Nechal sv\u00e9 rty pootev\u0159en\u00e9, nosem zhluboka vdechuje jemnou vanilkovou v\u016fni, pomalu vyrovnal nohy, kter\u00e9 m\u011bl do t\u00e9 doby pokr\u010den\u00e9 v kolenou, a dovolil Tomovi polo\u017eit se na jeho t\u011blo. Tom se podep\u0159el na loktech vedle jeho hlavy, chv\u00edli jej z t\u00e9 ne\u010dekan\u00e9 v\u00fd\u0161ky pozoroval.<\/p><\/div>\n

\n

„Co se stalo?“ zeptal se Bill ti\u0161e, rozd\u00fdch\u00e1vaje pr\u00e1v\u011b ukon\u010den\u00fd polibek.<\/p><\/div>\n

„Nic,“ Tom se sladce kousl do rtu a jemn\u011b zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Usm\u00edv\u00e1\u0161 se,“ \u0159ekl Bill, nat\u00e1hl ruku a ukazov\u00e1\u010dkem n\u011b\u017en\u011b p\u0159ejel p\u0159es prasklinku v Tomov\u011b rtu.<\/div>\n
„To proto\u017ee jsem \u0161\u0165astn\u00fd,“ vydechl a tro\u0161ku klesl n\u00ed\u017e. „Jsi tak n\u00e1dhern\u00fd a j\u00e1 po\u0159\u00e1d nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee se tohle v\u0161echno d\u011bje.“<\/div>\n
Bill se pousm\u00e1l a nesly\u0161n\u011b zalapal po dechu, jakmile bylo jeho t\u011blo p\u0159ekryto t\u00edm Tomov\u00fdm. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed m\u011bl jeho ruce zapleten\u00e9 ve vlasech, jeho o\u010di v p\u0159\u00edtm\u00ed hled\u00edc\u00ed p\u0159\u00edmo do t\u011bch jeho.<\/div>\n
„Miluju t\u011b, Bille.“<\/div>\n
Bill se pod jeho t\u011blem rozt\u0159\u00e1sl. Pootev\u0159el \u00fasta, bezmocn\u011b hled\u011bl do hloubky o\u010d\u00ed, kter\u00e9 z\u00edskaly jantarov\u00fd n\u00e1dech a sledovaly jej s naprost\u00fdm porozum\u011bn\u00edm a d\u016fv\u011brou, a d\u0159\u00edv, ne\u017e Bill sta\u010dil zformulovat n\u011bjakou odpov\u011b\u010f, byly najednou pry\u010d. Zmizely ve chv\u00edli, kdy se Tom nedo\u010dkav\u011b p\u0159itiskl na jeho \u00fasta, Bill zav\u0159el o\u010di a cel\u00fd sv\u011bt z\u010dernal.<\/div>\n
A vz\u00e1p\u011bt\u00ed cel\u00e9 jeho t\u011blo zachv\u00e1tila zimnice a byl to tak kr\u00e1sn\u00fd pocit. Usm\u00edval se do hladov\u00fdch polibk\u016f, je\u017e mu byly v\u011bnov\u00e1ny, chv\u00edli spolupracoval s Tomov\u00fdmi \u00fasty a pot\u00e9 se vzdal, z\u016fstal ne\u010dinn\u00fdm a nechal se sebou zach\u00e1zet jako s loutkou odevzdanou do rukou velice zku\u0161en\u00e9ho loutk\u00e1\u0159e. Tom jej l\u00edbal naprosto \u00fachvatn\u00fdm zp\u016fsobem, p\u0159iv\u00e1d\u011bl jeho t\u011blo do stav\u016f, ve kter\u00fdch se nikdy p\u0159edt\u00edm nenach\u00e1zel, l\u00edbal jej i p\u0159esto, \u017ee jeho polibky nebyly op\u011btov\u00e1ny. Bill se jednodu\u0161e nedok\u00e1zal p\u0159estat usm\u00edvat, dovolil Tomovi, aby si obto\u010dil jednu z jeho nohou kolem bok\u016f a natiskl tak jejich t\u011bla je\u0161t\u011b v\u00edce na sebe.<\/div>\n
\n

Tom vz\u00e1p\u011bt\u00ed sklouzl sv\u00fdmi polibky n\u00ed\u017e, hladov\u011b s\u00e1l sladce chutnaj\u00edc\u00ed k\u016f\u017ei Billova b\u011blostn\u00e9ho krku, olizoval jeho divoce pulzuj\u00edc\u00ed tepnu a s\u00e1m se p\u0159itom usm\u00edval jako bl\u00e1zen. Byl \u0161\u0165astn\u00fd, snad je\u0161t\u011b nikdy p\u0159edt\u00edm nec\u00edtil nic tak kr\u00e1sn\u00e9ho a poprv\u00e9 beze strachu, \u017ee by o to v danou chv\u00edli mohl p\u0159ij\u00edt. Byl si jist\u00fd, \u017ee o Billa nep\u0159ijde, trvalo p\u0159eci tak dlouho, ne\u017e mu za\u010dal d\u016fv\u011b\u0159ovat, oba to pot\u0159ebovali. Pot\u0159ebovali p\u0159esn\u011b tohle. Polibky, doteky, n\u00e1ru\u010d milovan\u00e9 osoby, pot\u0159ebovali poskl\u00e1dat sv\u00e1 zlomen\u00e1 srdce znovu dohromady.<\/p><\/div>\n

\n

Bill si u\u017e\u00edval v\u0161ech kr\u00e1sn\u00fdch pocit\u016f, kter\u00e9 v n\u011bm Tom vyvol\u00e1val, poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b se c\u00edtil \u017e\u00e1dan\u00fd a d\u016fle\u017eit\u00fd, poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b na chv\u00edli uv\u011b\u0159il, \u017ee i on za n\u011bco stoj\u00ed. \u017de se na\u0161el \u010dlov\u011bk, kter\u00fd by byl schopen bojovat pro n\u011bj. V\u0161echno bylo tak kr\u00e1sn\u00e9 a\u017e do chv\u00edle, ne\u017e to za\u010dalo b\u00fdt je\u0161t\u011b kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed; Tomovo t\u011blo tisknouc\u00ed se proti tomu jeho, hladov\u00e9 polibky, n\u00e1hodn\u00e1 pohlazen\u00ed, nal\u00e9havost, zoufalstv\u00ed, v\u0161e sm\u00ed\u0161en\u00e9 a zn\u00e1soben\u00e9 Billov\u00fdm citem. Bylo toho najednou a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 a vyvrcholilo to p\u0159\u00edjemn\u00fdmi pocity v oblasti Billova podb\u0159i\u0161ku, nejd\u0159\u00edve uc\u00edtil lehk\u00e9 brn\u011bn\u00ed, pak p\u00e1len\u00ed a jen o chv\u00edli pozd\u011bji prudce vyvalil o\u010di, odtrhl se od Tomov\u00fdch \u00fast a ukryl tv\u00e1\u0159 v dlan\u00edch s bezmocn\u00fdm zak\u0148u\u010den\u00edm.<\/p><\/div>\n

\n

„Omlouv\u00e1m se,“ zahuhlal skrz \u0161kv\u00edrky mezi prsty a sna\u017eil se Tomovo t\u011blo set\u0159\u00e1st z toho sv\u00e9ho. Byl si jist\u00fd, \u017ee Tom musel jeho erekci uc\u00edtit okam\u017eit\u011b, byli p\u0159eci tak bl\u00edzko, tiskli se na sebe, mo\u017en\u00e1 si j\u00ed byl v\u011bdom je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv ne\u017e Bill.<\/p><\/div>\n

„Bille,“ \u0159ekl Tom a s \u00fasm\u011bvem se sna\u017eil odd\u00e1lit jeho ruce z obli\u010deje. „Nic se nestalo. Je to v po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
„Ne, nen\u00ed. Jsem tak odporn\u00fd,“ mumlal si d\u00e1l sv\u00e9. „Te\u010f u\u017e v\u00ed\u0161, \u017ee jsem kluk a\u2026 ach bo\u017ee.“<\/div>\n
„To jsem v\u011bd\u011bl i p\u0159edt\u00edm,“ \u0159ekl Tom pobaven\u00fdm t\u00f3nem. S\u00e1m c\u00edtil vzru\u0161en\u00ed a touhu p\u0159\u00edmo ob\u0159\u00edch rozm\u011br\u016f, ale na\u0161t\u011bst\u00ed pro n\u011bj m\u011bl se sv\u00fdm t\u011blem v\u00edce zku\u0161enost\u00ed, a tak se um\u011bl l\u00e9pe ovl\u00e1dat i p\u0159esto, \u017ee s Billovou erekc\u00ed tla\u010d\u00edc\u00ed se proti jeho b\u0159ichu, zahalenou jen tenk\u00fdmi py\u017eamov\u00fdmi kalhotami to bylo opravdu t\u011b\u017ek\u00e9.<\/div>\n
„Tohle se nem\u011blo st\u00e1t.“ Sna\u017eil se vykroutit zpod Tomova t\u011bla, ale ty pohyby to v\u0161echno je\u0161t\u011b v\u00edce zhor\u0161ovaly, uvnit\u0159 ho\u0159el a byl p\u0159ipraven vybouchnout.<\/div>\n
„Bille,“ Tom uchopil Billovy ruce do sv\u00fdch a i p\u0159es men\u0161\u00ed protesty mu je kone\u010dn\u011b odt\u00e1hl od obli\u010deje a pohl\u00e9dl do jeho strachem roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdch o\u010d\u00ed. „Jednou by se to stejn\u011b stalo. Je to v po\u0159\u00e1dku, je to p\u0159irozen\u00e9, neud\u011blal jsi nic \u0161patn\u00e9ho.“<\/div>\n
\n

„Necht\u011bl jsem, aby se to stalo,“ p\u00edpl Bill smutn\u011b.<\/p><\/div>\n

„Na tom p\u0159eci nen\u00ed nic \u0161patn\u00e9ho.“ Tom jej obda\u0159il jemn\u00fdm \u00fasm\u011bvem. Um\u011bl se vc\u00edtit do jeho k\u016f\u017ee, do k\u016f\u017ee \u010dlov\u011bka, kter\u00fd n\u011bco takov\u00e9ho pro\u017e\u00edv\u00e1 poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b. „Pr\u00e1v\u011b naopak, jsem r\u00e1d, proto\u017ee v\u00edm, \u017ee se ti to v\u0161echno l\u00edb\u00ed.“<\/div>\n
„Tome, pus\u0165 m\u011b,“ \u0161eptl Bill. „Kdy\u017e jsi se mnou, tenhle probl\u00e9m nikdy nezmiz\u00ed, tak\u017ee mus\u00edm vst\u00e1t.“<\/div>\n
Ale Tom se ani nepohnul. „V\u017edy se na to d\u00edv\u00e1\u0161 takhle?“<\/div>\n
„Co\u017ee?“ Bill popla\u0161en\u011b hodil hlavou dozadu, jakmile se Tom sv\u00fdmi boky ot\u0159el o jeho bolestivou erekci.<\/div>\n
„V\u017edy to vn\u00edm\u00e1\u0161 jen jako probl\u00e9m v kalhot\u00e1ch?“ zeptal se Tom zvl\u00e1\u0161tn\u011b zbarven\u00fdm hlasem a Bill nebyl schopen odpov\u011bd\u011bt.<\/div>\n
„D\u00edv\u00e1\u0161 se na to \u0161patn\u011b, Bille,“ zast\u00e9nal mu do ucha a zuby zatahal za jeho u\u0161n\u00ed lal\u016f\u010dek. „Neum\u00ed\u0161 si p\u0159edstavit, o co v\u0161echno p\u0159ich\u00e1z\u00ed\u0161.“<\/div>\n
Bill popla\u0161en\u011b zamrkal, sleduje Toma, kter\u00fd se naklonil nad st\u016fl, jedn\u00edm sfouknut\u00edm zhasl sv\u011btlo sv\u00edce a pono\u0159il pokoj do naprost\u00e9 tmy. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed uc\u00edtil, jak se znovu pokl\u00e1d\u00e1 na jeho t\u011blo, p\u0159ikr\u00fdv\u00e1 jej t\u00edm sv\u00fdm a rukou klou\u017ee po jeho b\u0159i\u0161e n\u00ed\u017e.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„C-co to d\u011bl\u00e1\u0161?“ Bill se jej sna\u017eil zastavit, sna\u017eil se chytit jeho ruku do sv\u00e9, ale ob\u0159\u00ed b\u00edl\u00e1 boule mu v tom zabr\u00e1nila d\u0159\u00edv, ne\u017e se mohl o n\u011bco takov\u00e9ho pokusit.<\/div>\n
„Tome, co to proboha-„<\/div>\n
Vn\u00edmal, jak Tom bere jeho levou ruku do sv\u00e9 a spole\u010dn\u011b m\u00ed\u0159\u00ed k centru Billova tr\u00e1pen\u00ed.<\/div>\n
„Tome, p\u0159esta\u0148,“ kv\u00edlel a t\u011b\u017ece vydechl, jakmile mu Tom na kl\u00edn p\u0159itiskl jeho vlastn\u00ed ruku. „Pro\u010d\u2026“<\/div>\n
„P\u0161\u0161\u0161t.“ Tom v\u011bnoval polibek jeho t\u0159esouc\u00edm se rt\u016fm a vyv\u00edjen\u00edm nepatrn\u00e9ho tlaku na Billovu ruku nutil Billovy prsty pohladit vybouleninu na py\u017eamov\u00fdch kalhot\u00e1ch. Z \u00fast \u010dernovlas\u00e9ho chlapce proniklo tlumen\u00e9 zast\u00e9n\u00e1n\u00ed. U\u017e nebyl schopen mluvit.<\/div>\n
„Dot\u00fdkej se s\u00e1m sebe,“ zast\u00e9nal mu Tom do ucha. „Ud\u011blej to, jinak to ud\u011bl\u00e1m za tebe.“<\/div>\n
Billovi se z t\u00f3nu Tomova hlasu zato\u010dila hlava, dech se mu zasek\u00e1val v hrdle, jak opatrn\u011b p\u0159ejel p\u0159es bouli ve sv\u00fdch kalhot\u00e1ch a vyslal t\u00edm siln\u00fd impulz do cel\u00e9ho sv\u00e9ho t\u011bla. Rozt\u0159\u00e1sl se, pokud to je\u0161t\u011b v\u016fbec bylo v\u00edce mo\u017en\u00e9, nechal se v\u00e9st Tomovou rukou, nejist\u011b tla\u010dil na svou erekci, tiskl ji, dot\u00fdkal se s\u00e1m sebe p\u0159esn\u011b tak, jak si to Tom p\u0159\u00e1l. Jeho dech byl po\u0159\u00e1d rychlej\u0161\u00ed a rychlej\u0161\u00ed. Dokud byla v\u0161ude kolem tma a Tom se jej doopravdy nedot\u00fdkal, bylo v\u0161echno bezpe\u010dn\u00e9.<\/div>\n
\n

„Jak\u00e9 to je?“<\/p><\/div>\n

„Hez\u2026 hezk\u00e9,“ t\u011b\u017ece polkl. Ve skute\u010dnosti to nebylo hezk\u00e9. Bylo to naprosto dokonal\u00e9. Je\u0161t\u011b nikdy p\u0159edt\u00edm p\u0159i uspokojov\u00e1n\u00ed nic takov\u00e9ho nec\u00edtil a mo\u017en\u00e1 to bylo jen t\u00edm, \u017ee nikdy nem\u011bl pot\u0159ebu zp\u016fsobovat si pot\u011b\u0161en\u00ed. Tom m\u011bl pravdu. Byl to jen probl\u00e9m v kalhot\u00e1ch. V\u017edy k tomu tak p\u0159istupoval. Jeho pocity nebyly d\u016fle\u017eit\u00e9, nikdy to nebylo d\u016fle\u017eit\u00e9. „Tomi, co-„<\/div>\n
Tomova ruka op\u011bt popadla tu Billovu a nasm\u011brovala ji k lemu Billov\u00fdch kalhot. Spole\u010dn\u011b vklouzly pod n\u011bj, tam se rozd\u011blily.<\/div>\n
„Ud\u011blej to te\u010f,“ \u0161eptl s \u00fasty p\u0159itiskl\u00fdmi k Billovu uchu a Bill nebyl schopen neposlechnout. S nen\u00e1padn\u00fdm vzdechem omotal prsty kolem sv\u00e9ho vzru\u0161en\u00ed, polaskal horkou k\u016f\u017ei pohlazen\u00edm a s\u00e1m se bezmocn\u011b p\u0159is\u00e1l k Tomov\u00fdm \u00fast\u016fm. L\u00edbal jej divoce, ve\u0161ker\u00e1 nesm\u011blost byla n\u00e1hle pry\u010d, z\u016fstal jen cht\u00ed\u010d, ryz\u00ed cht\u00ed\u010d proud\u00edc\u00ed z Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed p\u0159\u00edmo do Billova kl\u00edna. Propl\u00e9tal sv\u016fj jazyk s t\u00edm Tomov\u00fdm, naslouchal jeho hlubok\u00fdm v\u00fddech\u016fm a s\u00e1m se p\u0159itom pomalu hladil a ma\u010dkal. Ve chv\u00edli, kdy to za\u010dalo b\u00fdt p\u0159\u00edli\u0161, odtrhl sv\u00e1 \u00fasta a hodil hlavou dozadu, otev\u00edraje \u00fasta v n\u011bm\u00fdch v\u00fdk\u0159ic\u00edch.<\/div>\n
\n

Tom u\u017e se d\u00e9le nedok\u00e1zal ovl\u00e1dnout. V nest\u0159e\u017een\u00e9 chv\u00edli vyt\u00e1hl Billovu ruku z kalhot, nahradil ji svou a s v\u00e1\u0161niv\u00fdm stenem opou\u0161t\u011bj\u00edc\u00edm jeho \u00fasta ji omotal kolem Billova vzru\u0161en\u00ed.<\/p><\/div>\n

Bill byl ve stavu, kdy nebyl schopen se br\u00e1nit. Z posledn\u00edch sil zvedl hlavu, obda\u0159il Toma v\u00e1\u0161n\u00ed potemn\u011bl\u00fdm pohledem, pros\u00edc\u00ed jej o to, aby jej u\u017e d\u00e9le nemu\u010dil, a Tom to nem\u011bl v pl\u00e1nu. Rozpohyboval ruku, sv\u00fdmi prsty klouzal nahoru a dol\u016f tak dlouho, dokud se Bill neprop\u00ednal jako luk. Kdy\u017e kone\u010dn\u011b dos\u00e1hl vrcholu, prohnul se v z\u00e1dech s pevn\u011b stisknut\u00fdmi v\u00ed\u010dky a otev\u0159en\u00fdmi \u00fasty a ne\u0161ikovn\u011b si vyhrnul okraj tri\u010dka, \u010d\u00edm\u017e Tomov\u00fdm o\u010d\u00edm vystavil na odiv kousek k\u016f\u017ee pokryt\u00fd tmav\u00fdm inkoustem.<\/div>\n
Tom t\u00e9m\u011b\u0159 bez dechu nat\u00e1hl ruku a nadzvedl okraj tri\u010dka. V\u00e1\u0161n\u00ed se mu proto\u010dily panenky. Na Billov\u011b sn\u011bhov\u00e9 k\u016f\u017ei se v z\u00e1\u0159i m\u011bs\u00edce vyj\u00edmala velik\u00e1 p\u011btic\u00edp\u00e1 hv\u011bzda, nem\u00e9n\u011b kr\u00e1sn\u00e1 ne\u017e ty, kter\u00e9 z\u00e1\u0159ily na obloze za n\u00edm.<\/div>\n
\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Dnes jsem pro v\u00e1s tvo\u0159ila cel\u00fdm srdcem i du\u0161\u00ed. Vypsala jsem se i z posledn\u00edch slov, kter\u00e9 je\u0161t\u011b z\u016fstaly v m\u00e9 slovn\u00ed z\u00e1sob\u011b, a jsem naprosto pr\u00e1zdn\u00e1, ale tak kr\u00e1sn\u011b pr\u00e1zdn\u00e1, a\u017e m\u00e1m chu\u0165 se po\u0159\u00e1d spokojen\u011b usm\u00edvat. Tenhle d\u00edl<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[625],"tags":[],"class_list":["post-2453","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-cassiopeia"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2453","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2453"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2453\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2453"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2453"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2453"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}