{"id":2468,"date":"2015-11-18T15:00:00","date_gmt":"2015-11-18T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2459"},"modified":"2015-11-18T15:00:00","modified_gmt":"2015-11-18T14:00:00","slug":"lehrer-des-lebens-38","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/11\/18\/lehrer-des-lebens-38\/","title":{"rendered":"Lehrer des Lebens 38."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/p>\n

<\/strong> Moji draz\u00ed \u010dten\u00e1\u0159i,<\/em><\/div>\n

Pomalu se bl\u00ed\u017e\u00edme k dal\u0161\u00edmu miln\u00edku, \u010dty\u0159ic\u00e1t\u00e9 kapitole, p\u0159i\u010dem\u017e v \u017eivot\u011b na\u0161eho hlavn\u00edho p\u00e1ru se ud\u00e1la velk\u00e1 spousta v\u011bc\u00ed a n\u011bkter\u00e9 dal\u0161\u00ed, velmi d\u016fle\u017eit\u00e9, jsou je\u0161t\u011b p\u0159ed n\u00e1mi. Nen\u00ed jich ale ji\u017e mnoho, proto m\u00e1m na v\u00e1s dotaz – existuje n\u011bco, \u010d\u00e1st \u017eivota n\u011bkter\u00e9ho z na\u0161ich hrdin\u016f, ot\u00e1zka, kter\u00e1 nedostala odpov\u011b\u010f a v\u00e1s to zaj\u00edm\u00e1? Pros\u00edm, napi\u0161te mi do koment\u00e1\u0159\u016f – jsme toti\u017e ve chv\u00edli, kdy m\u00e1me trochu prostoru k do\u0159e\u0161en\u00ed nevy\u0159e\u0161en\u00e9ho. J\u00e1 ale pova\u017euji spoustu v\u011bc\u00ed za vy\u0159e\u0161en\u00e9, proto pot\u0159ebuji va\u0161\u00ed pomoc. \ud83d\ude42 Jsem tu pro v\u00e1s, tak pi\u0161te, ptejte se! D\u00e1me tomu prostor. \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n
Z\u00e1rove\u0148 v\u00e1m chci hrozn\u011b moc pod\u011bkovat za odezvy a pozitivn\u00ed energii, kterou mi t\u00edm pos\u00edl\u00e1te. Jsem v\u00e1m neuv\u011b\u0159iteln\u011b vd\u011b\u010dn\u00e1, v\u00e1\u017en\u011b. M\u00e1m v\u00e1s v\u0161echny r\u00e1da. \u2665<\/em><\/div>\n
Pac a pusu<\/em><\/div>\n
Saline A.<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/em><\/div>\n
\"\"<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
25. ledna 2008, Magdeburg<\/p>\n

<\/em> „Doufal jsem, \u017ee a\u017e bude\u0161 m\u00edt po \u0161kole a p\u016fjde\u0161 na v\u00fd\u0161ku, \u017ee bys mohl bydlet se mnou.“ Bill pomalu p\u0159e\u017ev\u00fdkl a nejist\u011b ke sv\u00e9mu p\u0159\u00edteli vzhl\u00e9dl. Po \u0161kole vyrazili rovnou k n\u011bmu, necht\u011bli se nikde zdr\u017eovat – p\u00e1tek byl ve \u0161kole obzvl\u00e1\u0161\u0165 krut\u00fd, \u0161koln\u00ed tyrani se nudili a jako c\u00edl si vybrali Billa, dokud nezas\u00e1hl Tom. Na toho si st\u00e1le je\u0161t\u011b nikdo netroufl.<\/div>\n

Jakmile k Anisovi dorazili, Bill se mu b\u011bhem p\u0159\u00edpravy ve\u010de\u0159e sv\u011b\u0159il o jeho a Tomov\u011b n\u00e1padu na st\u011bhov\u00e1n\u00ed. O\u010dek\u00e1val, \u017ee ho v tom podpo\u0159\u00ed a spole\u010dn\u011b se nadchnou z t\u00e9to vidiny budoucnosti, ale Anis\u016fv t\u00e9m\u011b\u0159 chladn\u00fd p\u0159\u00edstup ho opravdu zasko\u010dil.<\/div>\n
„Nenapadlo m\u011b, \u017ee tady ta mo\u017enost je,“ p\u0159iznal Bill nejist\u011b. „Nikdy jsme se o tom nebavili a mn\u011b p\u0159i\u0161lo, \u017ee jsme spolu teprve kr\u00e1tce na to, abych se k tob\u011b st\u011bhoval. Nav\u00edc, u\u017e odmala jsem s Tomem a\u2026“ po\u0161kr\u00e1bal se na krku. „Myslel jsem, \u017ee jsem nazna\u010doval, \u017ee se mnou automaticky z\u00edsk\u00e1v\u00e1\u0161 i jeho\u2026 Jsme jedno balen\u00ed, nedok\u00e1zali bychom fungovat bez sebe, Anisi.“<\/div>\n
\n

„Zkusili jste to snad n\u011bkdy?“<\/p><\/div>\n

„Ne,“ p\u0159iznal bez rozpak\u016f. „Nepot\u0159ebujeme to zkou\u0161et. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee tomuhle nem\u016f\u017ee\u0161 po\u0159\u00e1dn\u011b porozum\u011bt, proto\u017ee s nik\u00fdm nem\u00e1\u0161 takov\u00e9 pouto jako j\u00e1 s Tomem. J\u00e1 ani nedok\u00e1\u017eu po\u0159\u00e1dn\u011b vysv\u011btlit, jak\u00fd n\u00e1\u0161 vztah je. Je to \u00fapln\u011b jin\u00e1 \u00farove\u0148. Dokonce i jin\u00e1 \u00farove\u0148, ne\u017e m\u00e1 spousta jin\u00fdch p\u00e1r\u016f dvoj\u010dat. Anisi,“ jemn\u011b ho pohladil po ruce, „\u017eivot bez Toma pro m\u011b postr\u00e1d\u00e1 smysl.“<\/div>\n
„A \u017eivot beze m\u011b?“ vyz\u00fdvav\u011b k n\u011bmu Anis vzhl\u00e9dl od sv\u00e9ho tal\u00ed\u0159e.<\/div>\n
Bill zara\u017een\u011b zamrkal. Pro\u010d do\u0161lo k tak n\u00e1hl\u00e9 zm\u011bn\u011b v jeho chov\u00e1n\u00ed? „Co je tohle za ot\u00e1zku, Anisi?“ zmaten\u011b odstr\u010dil tal\u00ed\u0159 s j\u00eddlem a chytil ho za ruku. „V\u00ed\u0161 moc dob\u0159e, \u017ee t\u011b beru jako sv\u00e9ho osudov\u00e9ho a nechci o tebe v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b p\u0159ij\u00edt. Kdyby se n\u00e1hodou ale cokoliv stalo, v\u00edm, \u017ee a\u010dkoliv by to bylo neuv\u011b\u0159iteln\u011b t\u011b\u017ek\u00e9, nakonec bych to zvl\u00e1dnul i bez tebe. Nem\u011bl bys pr\u00e1v\u011b za tohle b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fd? \u017de bych dok\u00e1zal j\u00edt d\u00e1l, kdyby se n\u011bco stalo?“<\/div>\n
Anis se zamra\u010dil a ruku z chlapcova sev\u0159en\u00ed vysmekl, ml\u010dky p\u0159e\u0161el ke kuchy\u0148sk\u00e9 lince a dal se do um\u00fdv\u00e1n\u00ed n\u00e1dob\u00ed. „A jak m\u00e1m v\u011bd\u011bt, \u017ee m\u011b kv\u016fli Tomovi neopust\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Co\u017ee?“<\/div>\n
„Zamiloval jsem se a chci \u017e\u00edt s tebou, Bille. Ne s tebou a Tomem.“<\/div>\n
„No\u2026“ Billovi se zadrhl dech, kdy\u017e ti\u0161e vst\u00e1val ze sv\u00e9ho m\u00edsta, „v tom p\u0159\u00edpad\u011b se asi budeme muset rozej\u00edt, Anisi,“ za\u0161eptal. „Proto\u017ee kdykoliv se budu muset rozhodovat mezi Tomem a n\u011bk\u00fdm dal\u0161\u00edm, v\u017edycky si vyberu Toma.“<\/div>\n
\n
~<\/div>\n
\n

Toulal se no\u010dn\u00edmi ulicemi Magdeburku s rukama v kaps\u00e1ch. U Anise mu st\u00e1le z\u016fst\u00e1valo je\u0161t\u011b p\u00e1r v\u011bc\u00ed, ale rozhodl se, \u017ee to m\u016f\u017ee po\u010dkat na\u2026 nikdy. Byl v takov\u00e9m rozpolo\u017een\u00ed, \u017ee v danou chv\u00edli by mu ztr\u00e1ta n\u011bkolika obl\u00edben\u00fdch svr\u0161k\u016f ani tolik nemrzela. Sm\u00ed\u0159il by se s t\u00edm. Necht\u011bl se smi\u0159ovat s t\u00edm, \u017ee p\u0159ijde o Anise.<\/p><\/div>\n

V\u011bd\u011bl, \u017ee Anis nikdy zcela nepochop\u00ed, jak\u00fd vztah m\u00e1 s Tomem, ani vlastn\u00ed m\u00e1ma to \u00fapln\u011b nech\u00e1pala. Myslel ale, \u017ee hned na za\u010d\u00e1tku dal jasn\u011b najevo, \u017ee a\u0165 se stane cokoliv, v\u017edycky bude na prvn\u00edm m\u00edst\u011b Tom, a nikdo a nic to nezm\u011bn\u00ed. Vypadalo to, \u017ee Anis tomu rozum\u00ed – snad i rozum\u011bl, dokud ne\u0161lo o d\u016fle\u017eit\u00e1 \u017eivotn\u00ed rozhodnut\u00ed jako spole\u010dn\u00fd \u017eivot. Mo\u017en\u00e1 o\u010dek\u00e1val, \u017ee a\u017e se jednou rozhodnou sd\u00edlet jeden domov, Tom se vzd\u00e1l\u00ed a Anis tak bude moct p\u0159evz\u00edt jeho m\u00edsto. Bylo bl\u00e1hov\u00e9 myslet si n\u011bco takov\u00e9ho, kdy\u017e se do t\u00e9 doby ani slovem nezm\u00ednil, \u017ee by snad takov\u00e1 mo\u017enost p\u0159ich\u00e1zela v \u00favahu. M\u011bli si o tom nejd\u0159\u00edve promluvit, ne\u017e padla kone\u010dn\u00e1 rozhodnut\u00ed.<\/div>\n
\n

S povzdechem se posadil na houpa\u010dku ve st\u0159edu men\u0161\u00edho parku a zap\u00e1lil si cigaretu. Po n\u011bkolika hodin\u00e1ch bezc\u00edln\u00e9ho bloum\u00e1n\u00ed se mu zima za\u0159ezala pod nehty a pomalu lezla u\u017e i pod dlouh\u00fd kab\u00e1t. Byla mu zima a v\u011bd\u011bl, \u017ee pokud z\u016fstane venku je\u0161t\u011b chv\u00edli, jeho zdrav\u00ed to nep\u011bkn\u011b odnese, ale nemohl se odhodlat k tomu, aby zavolal Tomovi o odvoz, nebo za\u0161el k Andreasovi s \u017e\u00e1dost\u00ed o nocleh. Ve chv\u00edli, kdy by jednoho z nich zkontaktoval, musel by p\u0159iznat, \u017ee se s Anisem roze\u0161li, a to necht\u011bl. Jakmile by to \u0159ekl nahlas, bylo by to skute\u010dn\u00e9 – takhle st\u00e1le je\u0161t\u011b existovala nad\u011bje, \u017ee se r\u00e1no probud\u00ed a zjist\u00ed, \u017ee to byl jen sen.<\/p><\/div>\n

\n

„Myslel jsem, \u017ee u\u017e jsi p\u0159estal kou\u0159it.“ Bill zav\u0159el o\u010di a dlouze pot\u00e1hl z cigarety, ne\u017e ji hodil pod sv\u00e9 nohy a d\u016frazn\u011b za\u0161l\u00e1pl. Hlubok\u00fd hlas mu zp\u016fsobil novou vrstvu hus\u00ed k\u016f\u017ee, dlouh\u00fdmi pa\u017eemi se objal kolem pasu.<\/p><\/div>\n

„Jsou situace, kdy se mus\u00edm n\u011b\u010d\u00edm uklidnit a rad\u011bji s\u00e1hnu po cigaret\u011b ne\u017e po alkoholu,“ pokr\u010dil rameny a kone\u010dn\u011b vzhl\u00e9dl k mu\u017ei stoj\u00edc\u00edmu proti n\u011bmu. „Co tady d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Hledal jsem t\u011b po cel\u00e9m m\u011bst\u011b\u2026“<\/div>\n
Bill s ironick\u00fdm \u00fasm\u011bvem zavrt\u011bl hlavou. „Jsem venku n\u011bkolik hodin. Kdybys m\u011b hledal tak dlouho, musel bys b\u00fdt \u0161\u00edlen\u00fd a u\u017e d\u00e1vno bys mi volal, Anisi. A na telefonu od tebe nem\u00e1m \u017e\u00e1dn\u00fd vzkaz,“ demonstrativn\u011b pozvedl telefon a div mu ho nestr\u010dil pod nos. „Ani nevypad\u00e1\u0161 promrzle, tak\u017ee h\u00e1d\u00e1m, \u017ee jsi vy\u0161el teprve p\u0159ed chv\u00edl\u00ed a doufal, \u017ee budu tady.“<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pravdu,“ Anis s k\u00fdvnut\u00edm dosedl na vedlej\u0161\u00ed houpa\u010dku a pohl\u00e9dl na n\u011bj. „Vy\u0161el jsem teprve p\u0159ed chv\u00edl\u00ed, ale opravdu jsem prohledal cel\u00e9 m\u011bsto – byl jsem na v\u0161ech tv\u00fdch obl\u00edben\u00fdch m\u00edstech.“<\/div>\n
„Tak co d\u011bl\u00e1\u0161 tady? Tohle m\u00edsto nesn\u00e1\u0161\u00edm.“<\/div>\n
„Opravdu?“ p\u0159ekvapen\u011b zamrkal. „\u0158\u00edkal jsi, \u017ee sem chod\u00ed\u0161 \u010dasto.“<\/div>\n
„Jo, ale nesn\u00e1\u0161\u00edm to tu,“ Bill si p\u0159it\u00e1hl kab\u00e1t bl\u00ed\u017ee k t\u011blu a zabo\u0159il pohled do sn\u011bhem pokryt\u00e9 zem\u011b. „Na tom nesejde\u2026 Pro\u010d jsi p\u0159i\u0161el?“<\/div>\n
\n

„Proto\u017ee se chci omluvit,“ tich\u00fd, ale jasn\u00fd hlas se rozlehl no\u010dn\u00ed krajinou. Jen n\u011bkolik pt\u00e1k\u016f p\u0159ipom\u00ednalo svou existenci ob\u010dasn\u00fdm zp\u011bvem. „V\u00edm, \u017ee jsem nereagoval spr\u00e1vn\u011b. Hned, jak jsi \u0159ekl, \u017ee se mus\u00edme rozej\u00edt, jsem v\u011bd\u011bl, jakou chybu jsem ud\u011blal.“<\/p><\/div>\n

„A p\u0159esto jsi m\u011b nechal odej\u00edt\u2026“<\/div>\n
Anis si promnul obli\u010dej a p\u0159ik\u00fdvl. „Nedok\u00e1\u017eu vysv\u011btlit, pro\u010d jsem se tak zachoval. Mo\u017en\u00e1 m\u011b ochromil \u0161ok a strach, \u017ee bych o tebe v\u00e1\u017en\u011b mohl p\u0159ij\u00edt. Kompletn\u011b jsem p\u0159i\u0161el o rozum.“<\/div>\n
„Uv\u011bdomuje\u0161 si, \u017ee t\u00edm, \u017ee jsi m\u011b nechal odej\u00edt, jsi o m\u011b doopravdy mohl p\u0159ij\u00edt, Anisi? Hlavou u\u017e mi dokonce prob\u011bhla i my\u0161lenka na to, jak\u00e9 v\u011bci jsem si u tebe nechal, a o kter\u00e9 tak p\u0159ijdu,“ zamumlal Bill ti\u0161e. „Nechci t\u011b ztratit, opravdu ne. Ale pokud mi bude\u0161 d\u00e1vat ultim\u00e1ta, jestli ty nebo Tom, bez jedin\u00e9ho zav\u00e1h\u00e1n\u00ed odejdu, Anisi,“ nal\u00e9hav\u011b na n\u011bj pohl\u00e9dl. „Tom je m\u016fj nejbli\u017e\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b a nikdy to nic nezm\u011bn\u00ed, rozum\u00ed\u0161? Kv\u016fli tomu ale nesm\u00ed\u0161 zpochyb\u0148ovat svoje postaven\u00ed. Jsi m\u016fj p\u0159\u00edtel, m\u016fj partner. A to znamen\u00e1 hrozn\u011b moc. Ale rodina je v\u017edycky na prvn\u00edm m\u00edst\u011b a v\u00edm, \u017ee u tebe je na prvn\u00edm m\u00edst\u011b tvoje maminka,“ pevn\u011b ho chytil za ruku. „Tohle jsou druhy l\u00e1sky, kter\u00e9 se v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nesm\u00ed srovn\u00e1vat, jinak budeme lapeni do za\u010darovan\u00e9ho kruhu ne\u0161t\u011bst\u00ed a beznad\u011bje. Pros\u00edm, p\u0159esta\u0148 se s n\u011bk\u00fdm srovn\u00e1vat. Pros\u00edm\u2026“<\/div>\n
\n

„Omlouv\u00e1m se, je toho na m\u011b n\u011bjak moc\u2026“ Anis s chlapcem propletl prsty a ruku mu jemn\u011b sev\u0159el. „Myslel jsem, \u017ee d\u011bn\u00ed ve \u0161kole bez probl\u00e9m\u016f zvl\u00e1dnu, ale je to n\u00e1ro\u010dn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e jsem myslel a dost m\u011b to vy\u010derp\u00e1v\u00e1, i to, co v\u00edm, \u017ee se d\u011bje tob\u011b a j\u00e1 proti tomu nem\u016f\u017eu zas\u00e1hnout, proto\u017ee m\u011b nikdo nebere v potaz, v\u0161ichni jsou jako slep\u00ed a hlu\u0161\u00ed.“<\/p><\/div>\n

„J\u00e1 v\u00edm. Oba m\u00e1me hodn\u011b kru\u0161n\u00e9 t\u00fddny, ale ani jeden z n\u00e1s o tom nemluv\u00ed,“ zhoupnul se Bill l\u00edn\u011b. „Nech\u00e1v\u00e1me si to pro sebe, jako kdybychom se t\u00edm toho druh\u00e9ho sna\u017eili uchr\u00e1nit. Jako kdyby to snad \u0161lo\u2026 Nam\u00edsto ochrany ale mezi sebou stav\u00edme neprostupnou ze\u010f, skrz kterou pozd\u011bji nebudeme schopn\u00ed proj\u00edt.“<\/div>\n
Anis se zamy\u0161len\u011b op\u0159el o \u0159et\u011bz houpa\u010dky s pohledem up\u0159en\u00fdm p\u0159ed sebe. „M\u00e1\u0161 pravdu, mali\u010dk\u00fd. Opravdu bychom spolu m\u011bli v\u00edc mluvit, ale abych byl up\u0159\u00edmn\u00fd, jsou v\u011bci, o kter\u00fdch mluvit prost\u011b\u2026 Nechci, nedok\u00e1\u017eu,“ povzdechl si. „Nepat\u0159\u00edm k lidem, kte\u0159\u00ed by se sesypali pod prvn\u00ed ur\u00e1\u017ekou, to asi v\u00ed\u0161. Ale oni\u2026“<\/div>\n
Bill se smutn\u011b pousm\u00e1l a p\u0159ik\u00fdvl. „Oni p\u0159esn\u011b v\u011bd\u00ed, jak\u00e9 m\u00edsto zas\u00e1hnout, aby to bolelo nejv\u00edc. Ale to p\u0159eci je\u0161t\u011b nemus\u00ed nic znamenat, ne pro n\u00e1s. M\u00e1me p\u0159ed sebou jen \u010dtvrt roku, Anisi. \u010ctvrt roku, b\u011bhem kter\u00e9ho budeme dohromady t\u0159i t\u00fddny pr\u00e1zdnin. A ty na konci \u00fanora kon\u010d\u00ed\u0161. Tohle prost\u011b mus\u00edme zvl\u00e1dnout, bude to pro n\u00e1s hra\u010dka.“<\/div>\n
„Bude\u0161 tam pak m\u011bs\u00edc na to s\u00e1m\u2026“<\/div>\n
„Nebudu,“ znovu se Bill usm\u00e1l. „Budu tam m\u00edt Toma a Andyho a p\u00e1r spolu\u017e\u00e1k\u016f, kte\u0159\u00ed jsou na na\u0161\u00ed stran\u011b. Nav\u00edc, v p\u016flce b\u0159ezna za\u010d\u00ednaj\u00ed maturitn\u00ed zkou\u0161ky. Budeme rozd\u011blen\u00ed na skupinky, a ty u\u017e se na nic nezm\u016f\u017eou. Budou tam sami a vystresovan\u00ed z toho, jak hloup\u00ed chud\u00e1ci jsou. T\u00edm jsem si jist\u00fd, Anisi. Te\u010f kdy\u017e v\u00edm, za co spole\u010dn\u011b bojujeme a jakou cestou se i s Tomem d\u00e1m, boj\u00edm se mnohem m\u00ed\u0148. V\u00edm, \u017ee to zvl\u00e1dnu, proto\u017ee na konci tohohle utrpen\u00ed je sv\u011btl\u00e1 budoucnost, na kterou dv\u011b t\u0159etiny m\u00fdch spolu\u017e\u00e1k\u016f je\u0161t\u011b n\u011bkolik let nedos\u00e1hnou ani kone\u010dky prst\u016f. Tahle vidina m\u011b uklid\u0148uje. Jen douf\u00e1m, \u017ee se t\u00e9 cesty z\u00fa\u010dastn\u00ed\u0161, bude\u0161 jej\u00ed ned\u00edlnou sou\u010d\u00e1st\u00ed\u2026“ t\u00e1zav\u011b k n\u011bmu vzhl\u00e9dl.<\/div>\n
„Byl bych hlup\u00e1k, kdybych t\u011b znovu nechal j\u00edt.“<\/div>\n
\n

~<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

26. ledna 2008, Magdeburg<\/p>\n

<\/em> Bill se vy\u010derpan\u011b usm\u00e1l a dlouze objal sv\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele, zat\u00edmco Andreas ze sebe sp\u011b\u0161n\u011b svl\u00e9kal kab\u00e1t. Po n\u011bkolika nekone\u010dn\u011b dlouh\u00fdch dnech se domluvili na sch\u016fzce mimo \u0161kolu, kde ze sebe mohli alespo\u0148 na chv\u00edli shodit nepohodl\u00ed zp\u016fsoben\u00e9 projevy nen\u00e1visti od ostatn\u00edch spolu\u017e\u00e1k\u016f. Jejich ramena byla uvoln\u011bn\u011b sta\u017een\u00e1, a a\u010dkoliv obli\u010dej byl vy\u010derp\u00e1n\u00edm poznamenan\u00fd, v danou chv\u00edli ho zdobil jen vd\u011b\u010dn\u00fd a m\u00edrumilovn\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n

„D\u011bkuju, \u017ee sis na m\u011b dneska ud\u011blal \u010das, Andy,“ vydechl Bill a usadil se do k\u0159es\u00edlka v men\u0161\u00ed cukr\u00e1rn\u011b na kraji m\u011bsta. Byla pom\u011brn\u011b zapadl\u00e1, moc lid\u00ed o n\u00ed nev\u011bd\u011blo – o to v\u011bt\u0161\u00ed kouzlo ale skr\u00fdvala. „Ani nev\u00ed\u0161, jak jsem r\u00e1d, \u017ee t\u011b kone\u010dn\u011b vid\u00edm zase mimo zdi \u0161koly.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, bylo to te\u010f trochu \u0161\u00edlen\u00fd,“ s k\u00fdvnut\u00edm se Andreas usadil proti n\u011bmu a polo\u017eil na st\u016fl malou krabi\u010dku. „Mamka pekla, a proto\u017ee j\u00e1 jsem sn\u011bdl skoro cel\u00fd plech, \u0159ekla, \u017ee ten zbytek m\u00e1m vz\u00edt tob\u011b. M\u00e1\u0161 \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee jsem to po cest\u011b nesn\u011bdl, fakt se j\u00ed to povedlo.“<\/div>\n
Bill se rozesm\u00e1l. „Bo\u017ee, tvoje mamka je \u00fa\u017easn\u00e1. Mus\u00ed\u0161 j\u00ed moc pod\u011bkovat. A d\u00edky tob\u011b, \u017ee jsi to nese\u017eral,“ pobaven\u011b proto\u010dil o\u010dima. „Vezmu si to k Anisovi, ten mi asi jen tak neupe\u010de.“<\/div>\n
„Mus\u00ed\u0161 p\u0159ece up\u00e9ct ty jemu!“<\/div>\n
„No\u2026 Pokud by to dopadlo stejn\u011b, jako kdy\u017e jsem se vloni sna\u017eil p\u00e9ct ty pern\u00ed\u010dky, mysl\u00edm, \u017ee bychom se roze\u0161li,“ odfrkl s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
\n

Tentokr\u00e1t se rozesm\u00e1l Andreas. „Jo, to by t\u011b s nima cht\u011bl je\u0161t\u011b zab\u00edt. A \u017ee by to nebylo tak t\u011b\u017ek\u00fd!“ se sm\u00edchem zavrt\u011bl hlavou. „A co, klape v\u00e1m to?“<\/p><\/div>\n

„Jasn\u011b. V\u010dera jsme se na p\u00e1r hodin roze\u0161li,“ pronesl Bill naprosto klidn\u011b, ale Andreasovi ze sam\u00e9ho \u0161oku zasko\u010dil bonbon. „Klid, jsme zase spolu. \u0160lo jen o malou neshodu, nic v\u00edc, ale\u2026 Bylo to ve v\u00e1\u017en\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti.“<\/div>\n
„O co \u0161lo?“<\/div>\n
„O to moje a Tomovo st\u011bhov\u00e1n\u00ed,“ nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. „Anis si myslel, \u017ee po \u0161kole p\u016fjdu bydlet k n\u011bmu, ale mn\u011b o tom p\u0159edt\u00edm nikdy ne\u0159ekl, ani se nezm\u00ednil, tak\u017ee mi p\u0159i\u0161lo dost brzo na podobnou diskuzi. Nicm\u00e9n\u011b jsme se od toho dostali ke vztahu mezi mnou a Tomem. Andy, on mi dal dokonce mezi nimi dv\u011bma na vybranou! Nemohl jsem tomu uv\u011b\u0159it,“ zamra\u010dil se. „A tak jsem mu \u0159ekl, \u017ee jestli mi bude d\u00e1vat na v\u00fdb\u011br mezi nimi, mus\u00edme se rozej\u00edt, proto\u017ee si v\u017edycky vyberu Toma. Nechal m\u011b odej\u00edt.“<\/div>\n
„Tak jak to, \u017ee jste zase spolu?“ zamra\u010dil se tentokr\u00e1t Andreas. Mezi dvoj\u010daty vyr\u016fstal u\u017e od sam\u00e9ho d\u011btstv\u00ed, tak\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee kdokoliv se jen pokus\u00ed vstoupit mezi n\u011b, skon\u010d\u00ed \u0161patn\u011b – ti dva na sebe byli neuv\u011b\u0159iteln\u011b fixovan\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e tvrd\u00e1 v\u00fdchova od J\u00f6rga je k sob\u011b p\u0159imknula je\u0161t\u011b v\u00edc. Andy v\u011bd\u011bl, \u017ee a\u010dkoliv pro Billa znamen\u00e1 opravdu hodn\u011b, i on by musel j\u00edt z cesty, pokud by si musel vybrat mezi n\u00edm a Tomem. Vlastn\u00ed matku by zavrhl, jen aby se sv\u00fdm dvoj\u010detem mohl z\u016fstat.<\/div>\n
\n

„Coural jsem se Magdeburkem, necht\u011blo se mi volat tob\u011b nebo Tomovi. Nakonec jsem skon\u010dil v parku.“<\/p><\/div>\n

„Tom parku, co\u2026?“<\/div>\n
„Jo, v tom parku,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill a na okam\u017eik uhnul pohledem, ne\u017e se k Andymu opatrn\u011b vr\u00e1til. „Na\u0161el m\u011b tam a trochu jsme si o tom je\u0161t\u011b popov\u00eddali\u2026 Vysv\u011btlil jsem mu, \u017ee se s Tomem nem\u016f\u017ee srovn\u00e1vat, je to \u00fapln\u011b jin\u00e1 kategorie a tak. Zd\u00e1 se, \u017ee to pochopil.“<\/div>\n
„No j\u00e1 mysl\u00edm, \u017ee mu to bude\u0161 muset je\u0161t\u011b p\u00e1rkr\u00e1t d\u016frazn\u011b vysv\u011btlit. Tohle se ned\u00e1 pochopit jen tak, Bille, tuplem chlapovi, kterej t\u011b miluje,“ nejist\u011b Andy nakr\u010dil nos. „V\u00ed\u0161, \u017ee mn\u011b to trvalo hodn\u011b dlouho, ne\u017e jsem to pochopil, a to jsme jenom kamar\u00e1di. Anis si je\u0161t\u011b pln\u011b neuv\u011bdomuje, \u017ee se o tebe bude cel\u00fd \u017eivot s n\u011bk\u00fdm d\u011blit.“<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„V\u00edm to. Bude kv\u016fli tomu je\u0161t\u011b hodn\u011b boj\u016f, v\u011b\u0159 mi.“<\/div>\n
„V\u011b\u0159\u00edm,“ zamumlal Bill ti\u0161e. „Pr\u00e1v\u011b proto se toho tak moc boj\u00edm.“<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. Moji draz\u00ed \u010dten\u00e1\u0159i, Pomalu se bl\u00ed\u017e\u00edme k dal\u0161\u00edmu miln\u00edku, \u010dty\u0159ic\u00e1t\u00e9 kapitole, p\u0159i\u010dem\u017e v \u017eivot\u011b na\u0161eho hlavn\u00edho p\u00e1ru se ud\u00e1la velk\u00e1 spousta v\u011bc\u00ed a n\u011bkter\u00e9 dal\u0161\u00ed, velmi d\u016fle\u017eit\u00e9, jsou je\u0161t\u011b p\u0159ed n\u00e1mi. Nen\u00ed jich ale ji\u017e mnoho, proto m\u00e1m na<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[610],"tags":[],"class_list":["post-2468","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lehrer-des-lebens"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2468","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2468"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2468\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2468"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2468"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2468"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}