{"id":2473,"date":"2015-11-15T16:00:00","date_gmt":"2015-11-15T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2464"},"modified":"2015-11-15T16:00:00","modified_gmt":"2015-11-15T15:00:00","slug":"my-bodyguard-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/11\/15\/my-bodyguard-12\/","title":{"rendered":"My bodyguard 12."},"content":{"rendered":"
autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/em><\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/em><\/strong><\/div>\n
T\u011b\u017ek\u00e9 za\u010d\u00e1tky<\/em><\/strong><\/div>\n
\n

Po tom, co se Tom musel b\u011bhem chvilky sm\u00ed\u0159it s novou realitou, se na chodn\u00edku oto\u010dil a vracel se zp\u011bt do domu. Pohledem zakotvil na sv\u00e9m bodyguardovi, kter\u00fd vypadal, \u017ee na m\u00edst\u011b, kde st\u00e1l, hodl\u00e1 vyst\u00e1t d\u00edru. M\u00e1 nejsp\u00ed\u0161 svatou trp\u011blivost,<\/em> u\u0161kl\u00edbl se Tom v duchu, kdy\u017e ve\u0161el do chodby a zav\u0159el za sebou dve\u0159e. Popo\u0161el d\u00e1l do domu, dokud se nezastavil p\u00e1r krok\u016f od druh\u00e9ho mu\u017ee. Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee v tuhle chv\u00edli m\u00e1 navrch. On je tu ten d\u016fle\u017eit\u00fd, kdo mus\u00ed z\u016fstat na \u017eivu, a ta osoba naproti n\u011bmu je tam proto, aby v p\u0159\u00edpad\u011b nutnosti polo\u017eila sv\u016fj \u017eivot za ten jeho. On tam byl pro Toma, ne Tom pro n\u011bj, a p\u0159esto to byl on, kdo si najednou p\u0159ipadal pod drobnohledem. A\u010dkoli m\u011bl pevn\u011b sev\u0159enou \u010delist a d\u00edval se na sv\u00e9ho bodyguarda tvrd\u00fdm pohledem, ani zdaleka se to nedalo p\u0159irovnat k tomu, jak\u00fd pohled vys\u00edlal on k Tomovi. N\u011bco se v jeho o\u010d\u00edch zm\u011bnilo. Nejsp\u00ed\u0161 opatrnost a pokora, kdy\u017e se nach\u00e1zel v p\u0159\u00edtomnosti sv\u00fdch nad\u0159\u00edzen\u00fdch, ale te\u010f, kdy\u017e nejsou kocou\u0159i doma…<\/div>\n

Ticho, kter\u00e9 se mezi nimi za tu chv\u00edli t\u00e9m\u011b\u0159 zhmotnilo, za\u010dalo Toma siln\u011b znerv\u00f3z\u0148ovat a nutilo ho n\u011bco \u0159\u00edct. Klidn\u011b tu nejv\u011bt\u0161\u00ed blbost, kterou dok\u00e1zal vymyslet. Cokoli, co by prolomilo to ticho, ale kdy\u017e se pod\u00edval na agenta p\u0159ed sebou, zasko\u010dilo ho, jak klidn\u011b vypadal, naprosto srozum\u011bn\u00fd a v pohod\u011b s jejich ml\u010den\u00edm, ochotn\u00fd v tom pokra\u010dovat. Prost\u011b st\u00e1t na stejn\u00e9m m\u00edst\u011b, d\u00edvat se na n\u011bj a ml\u010det.<\/div>\n
Tom se u\u017e u\u017e nadechoval, aby ho drze obezn\u00e1mil s t\u00edm, \u017ee nen\u00ed slu\u0161n\u00e9 na n\u011bkoho takhle z\u00edrat a aby toho nechal, ale jeho bodyguard ho p\u0159edb\u011bhl, kdy\u017e k n\u011bmu promluvil ledov\u00fdm hlasem.<\/div>\n
\n

„M\u00e1m jen jedno jedin\u00e9 pravidlo,“ pronesl pomal\u00fdm z\u0159eteln\u00fdm hlasem. „\u017d\u00e1dn\u00e9 – zbyte\u010dn\u00e9 – hlouposti,“ \u0159ekl s d\u016frazem na ka\u017ed\u00e9 jednotliv\u00e9 slovo a prol\u00e9tl pohledem tv\u00e1\u0159 sv\u00e9ho klienta.<\/p><\/div>\n

„Hodn\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00ed zp\u016fsob, jak se sp\u0159\u00e1telit,“ odfrkl si Tom.<\/div>\n
„My nejsme p\u0159\u00e1tel\u00e9 a nikdy nebudeme. Jak jsem \u0159ekl. \u017d\u00e1dn\u00e9 hlouposti,“ zopakoval a hned na to se k Tomovi oto\u010dil z\u00e1dy. D\u00edky p\u00e1r krok\u016fm se dostal do \u0159\u00edd\u00edc\u00ed m\u00edstnosti, kde m\u011bl podle instrukc\u00ed tr\u00e1vit v\u011bt\u0161inu sv\u00e9ho \u010dasu.<\/div>\n
„To se je\u0161t\u011b uvid\u00ed, frajere,“ zamumlal Tom zamra\u010den\u011b, vypaluje pohledem d\u00edru do dve\u0159\u00ed, kde zmizel jeho bodyguard.<\/div>\n
Rozhl\u00e9dl se po chodb\u011b a vydechl. V\u00fdraz v jeho tv\u00e1\u0159i trochu zjemnil, kdy\u017e mu ta osina v zadku v podob\u011b jeho bodyguarda zmizela z o\u010d\u00ed. Nevid\u011bl z domu sice \u00fapln\u011b v\u0161e, ale u\u017e te\u010f mohl \u0159\u00edct, \u017ee byl p\u011bkn\u00fd. D\u00edky kombinaci barev – b\u00edl\u00e1, r\u016fzn\u00e9 odst\u00edny \u0161ed\u00e9 a dal\u0161\u00ed pastelov\u00e9 barvy a skla, vypadal d\u016fm elegantn\u011b, jednodu\u0161e, a p\u0159edev\u0161\u00edm do n\u011bj opticky pronikalo daleko v\u00edce sv\u011btla. Byt, kter\u00fd vlastnil, ne\u017e ho prodal, byl daleko luxusn\u011bj\u0161\u00ed, ale ani tady si nest\u011b\u017eoval. Nep\u016fsobilo to na n\u011bj ani chladn\u011b ani p\u0159epl\u00e1can\u011b. Uva\u017eoval, zda tenhle d\u016fm slou\u017eil pouze pro tyhle kryc\u00ed \u00fa\u010dely, nebo je to d\u016fm, kde n\u011bkdo norm\u00e1ln\u011b bydl\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
Kuchy\u0148 Toma zaj\u00edmala skoro ze v\u0161eho nejv\u00edc, proto\u017ee jestli to dob\u0159e pochopil, bude tu bydlet jen on a pan otrava. Nikdo jin\u00fd. Nev\u011bd\u011bl sice, jak\u00fdm v\u00fdcvikem pro\u0161el, ale h\u00e1dal, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00fd kulin\u00e1\u0159sk\u00fd kurz zrovna neabsolvoval. Po otev\u0159en\u00ed lednice i mraz\u00e1ku zjistil, \u017ee byla p\u0159epln\u011bn\u00e1 j\u00eddlem k prasknut\u00ed. Z potravin by se dala spl\u00e1cat spousta j\u00eddel, kter\u00e9 Tom miloval, ale st\u00e1le bylo ot\u00e1zkou, kdo bude ta osoba, kter\u00e1 z toho vykouzl\u00ed n\u011bjakou dobrotu, proto\u017ee jeho drah\u00fd agent tam byl z\u0159ejm\u011b jen proto, aby hl\u00eddal Tom\u016fv zadek. Ne aby mu d\u011blal spole\u010dnost, zabavoval ho, nebo mu vyv\u00e1\u0159el. Taky ho velmi zaj\u00edmalo, jak to bude t\u0159eba s pe\u010divem. Jasn\u011b. Kdyby sem n\u011bkdo jednou t\u00fddn\u011b p\u0159ijel, aby doplnil potraviny, bylo by to v pohod\u011b, proto\u017ee v\u011bt\u0161ina v\u011bc\u00ed v lednici vydr\u017eela i d\u00e9le ne\u017e t\u00fdden, ale t\u011b\u017eko se m\u016f\u017eou z\u00e1sobit pe\u010divem, kter\u00e9 po dvou – t\u0159ech dnech u\u017e nen\u00ed po\u017eivateln\u00e9, proto\u017ee se z n\u011bj stane k\u00e1men. Nemyslel si, \u017ee bylo dovolen\u00e9 n\u011bkomu dal\u0161\u00edmu, aby se tu promen\u00e1doval a p\u0159i\u0161el sem, kdykoli se mu zacht\u011blo. A\u0165 u\u017e to byl n\u011bkdo prov\u011b\u0159en\u00fd nebo ne. \u010c\u00edm m\u00e9n\u011b na sebe budou upozor\u0148ovat, t\u00edm pravd\u011bpodobn\u011b l\u00e9pe.<\/div>\n
Tom zalitoval, \u017ee nedostal \u017e\u00e1dn\u00fd manu\u00e1l s n\u00e1zvem „Jak p\u0159e\u017e\u00edt“, proto\u017ee te\u010f by to uv\u00edtal. M\u011bl spoustu ot\u00e1zek praktick\u00e9ho r\u00e1zu jako nap\u0159\u00edklad, kdo bude va\u0159it, kdo bude ukl\u00edzet, co kdy\u017e se jeden z nich zran\u00ed, co kdy\u017e bude cht\u00edt mluvit s kapit\u00e1nem Brandtem, ale z\u00e1rove\u0148 se vyhnout Tr\u00fcmperovi, co kdy\u017e se bude kolem pozemku toulat n\u011bkdo podez\u0159el\u00fd a v\u016fbec, jak se tady z toho nezbl\u00e1znit.<\/div>\n
Spousta ot\u00e1zek a zdroj odpov\u011bd\u00ed jen p\u00e1r krok\u016f od Toma, ale d\u00edky tomu ‚v\u0159el\u00e9mu‘ sezn\u00e1men\u00ed nem\u011bl Tom nejmen\u0161\u00ed chu\u0165 d\u011blat prvn\u00ed krok k tomu, aby tu mohli vedle sebe alespo\u0148 d\u00fdchat.<\/div>\n
\n

Vzal z otev\u0159en\u00e9 lednice plastovou l\u00e1hev s jemn\u011b perlivou vodou a zase ji zav\u0159el. Krom\u011b kuchyn\u011b, chodby a prostorn\u00e9ho ob\u00fdv\u00e1ku se v p\u0159\u00edzem\u00ed nach\u00e1zela u\u017e jen ta m\u00edstnost, kam zmizel jeho bodyguard a pak je\u0161t\u011b dvoje dal\u0161\u00ed dve\u0159e. Jedny vedly nejsp\u00ed\u0161 do koupelny a druh\u00e9 do pokoje agenta. Tom na chv\u00edli vystr\u010dil bradu odhodl\u00e1n d\u016fm prozkoumat opravdu se v\u0161\u00edm v\u0161udy, ale jak se bl\u00ed\u017eil ke schod\u016fm, jeho drzost opadala a nahrazovala ji \u00facta k soukrom\u00ed druh\u00e9ho. On by toho magora asi n\u011b\u010d\u00edm p\u0159et\u00e1hl, kdyby ho na\u0161el \u010dmuchat v jeho pokoji, proto schody neobe\u0161el, jak m\u011bl p\u016fvodn\u011b v pl\u00e1nu, ale naopak po nich vystoupal do patra, kde byly jen dv\u011b m\u00edstnosti. Jeho pokoj a jeho vlastn\u00ed koupelna, o kterou se, zd\u00e1 se, nebude muset s nik\u00fdm d\u011blit.<\/p><\/div>\n

Hodinky na z\u00e1p\u011bst\u00ed mu prozradily, \u017ee do ob\u011bda je je\u0161t\u011b daleko, tud\u00ed\u017e bylo t\u0159eba vymyslet n\u011bjakou z\u00e1bavu, ale kdy\u017e se pod\u00edval na v\u0161echny ty sbalen\u00e9 kufry a pr\u00e1zdn\u00e9 sk\u0159\u00edn\u011b, bylo jasn\u00e9, \u017ee o z\u00e1bavu m\u011bl u\u017e p\u0159edem postar\u00e1no.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Bylo n\u011bco m\u00e1lo po jedn\u00e9 hodin\u011b a Tom sed\u011bl u barov\u00e9ho stolku v kuchyni. Doufal, \u017ee se t\u0159eba dozv\u00ed za pochodu, jestli se tu n\u011bkdo objev\u00ed, aby jim uva\u0159il ob\u011bd, ale kdy\u017e se ru\u010di\u010dky hodin pomalu ale jist\u011b plazily ke druh\u00e9 hodin\u011b odpoledn\u00ed, za\u010dal Tom ztr\u00e1cet nad\u011bji, \u017ee bude m\u00edt tepl\u00fd ob\u011bd, proto se na\u0161tvan\u011b zvedl a hodlal si vz\u00edt z lednice cokoli, s \u010d\u00edm se nebude muset nijak p\u00e1rat. Prost\u011b to sn\u00ed a nenech\u00e1 za sebou \u017e\u00e1dn\u00e9 \u0161pinav\u00e9 n\u00e1dob\u00ed, o kter\u00e9 by se musel postarat.<\/p><\/div>\n

Po dost mizern\u00e9m ob\u011bd\u011b, kter\u00fd ho sice zasytil, ale nijak neuspokojil jeho chu\u0165ov\u00e9 poh\u00e1rky, se p\u0159esunul do ob\u00fdv\u00e1ku, kde sebou pra\u0161til na tmav\u011b \u0161edou pohovku. Zad\u00edval se kolem a nakonec se posm\u011b\u0161n\u011b uchechtl, kdy\u017e o\u010dima zakotvil na paro\u017e\u00ed, kter\u00e9 le\u017eelo pod sklen\u011bnou plochou konferen\u010dn\u00edho stolku. V\u00e1\u017en\u011b ho zaj\u00edmalo, jak\u00fd tam m\u011blo smysl krom\u011b toho, \u017ee lapalo prach.<\/div>\n
Trochu sebou cukl, kdy\u017e sly\u0161el bouchnut\u00ed dve\u0159\u00ed n\u011bkde za rohem. Za okam\u017eik se na chodb\u011b objevil jeho bodyguard. Perifern\u00edm vid\u011bn\u00edm Toma musel zaregistrovat, a p\u0159esto o n\u011bj pohledem nezavadil ani na chv\u00edli. Sebev\u011bdom\u00fdm krokem m\u00ed\u0159il rovnou do kuchyn\u011b, odkud se n\u011bjakou dobu oz\u00fdvalo jen otev\u00edr\u00e1n\u00ed a zav\u00edr\u00e1n\u00ed sk\u0159\u00edn\u011bk, jak se osoba sna\u017eila zjistit, co se kde nach\u00e1z\u00ed, pou\u0161t\u011bn\u00ed vody a cink\u00e1n\u00ed n\u00e1dob\u00ed. Podle v\u0161ech t\u011bch zvuk\u016f Tom h\u00e1dal, \u017ee si agent p\u0159ipravoval k\u00e1vu. Jeho odhad pozd\u011bji potvrdilo i p\u00edsk\u00e1n\u00ed konvice na vodu.<\/div>\n
Tom kr\u00e1tce zauva\u017eoval, \u017ee nad \u0161\u00e1lkem hork\u00e9 k\u00e1vy by jim to seznamov\u00e1n\u00ed \u0161lo t\u0159eba jen l\u00e9pe, ale pokud se jeho bodyguard rozhodl pro roli studen\u00e9ho ps\u00edho \u010dum\u00e1ku, Tom rozhodn\u011b nebude ten, kdo ho bude prosit, aby vzal jejich sezn\u00e1men\u00ed na milost a dal jim \u0161anci se sp\u0159\u00e1telit, kdy\u017e u\u017e tu spolu mus\u00ed tr\u010det. Na to byl Tom p\u0159\u00edli\u0161 hrd\u00fd, aby ud\u011blal prvn\u00ed vst\u0159\u00edcn\u00fd krok.<\/div>\n
\n

\u0160ramot v kuchyni pomalu utichal a brzy se agent Tr\u00fcmper znovu mihl v chodb\u011b, naprosto ignoruje Tomovu p\u0159\u00edtomnost. Jedinou zm\u011bnou byl hrn\u00ed\u010dek v jeho prav\u00e9 ruce, ve kter\u00e9m nesl svoji k\u00e1vu, kdy\u017e se stejnou cestou vracel do m\u00edstnosti, kam zmizel na cel\u00e9 dopoledne a nejsp\u00ed\u0161 nevystr\u010dil nos.<\/p><\/div>\n

Tom na\u0161tvan\u011b zavr\u010del. Zaj\u00edmalo ho, pro\u010d mu sem \u0161oupli tak nespole\u010densk\u00e9ho ned\u016ftkliv\u00e9ho tvora, kdy\u017e se dalo o\u010dek\u00e1vat, \u017ee n\u011bjak\u00e1 konverzace a spolupr\u00e1ce mezi nimi bude muset prob\u00edhat, aby vedle sebe vydr\u017eeli, ale zat\u00edm to vypadalo, \u017ee Tom bude odk\u00e1z\u00e1n s\u00e1m na sebe, zat\u00edmco jeho agent bude cel\u00e9 dny zav\u0159en\u00fd v jedn\u00e9 m\u00edstnosti a ven bude vych\u00e1zet jen na z\u00e1chod a do kuchyn\u011b, ale jen v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee tam nebude Tom. Ale co! Mo\u017en\u00e1 je lep\u0161\u00ed, \u017ee spolu nebudou mluvit, t\u0159eba m\u00e1 jeho bodyguard naprosto debiln\u00ed povahu a jeho pitom\u00e9 kecy by Toma leda tak otravovaly.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Dva dny ub\u011bhly jako voda a krom\u011b p\u00e1r tich\u00fdch nad\u00e1vek na agentovu adresu Tom nepromluvil ani slovo. Za cel\u00e9 pro Toma nekone\u010dn\u011b dlouh\u00e9 dva dny potkal druh\u00e9ho obyvatele domu jen jednou a to ho je\u0161t\u011b ani nevid\u011bl. \u0160el se do kuchyn\u011b n\u011b\u010deho nap\u00edt, ne\u017e p\u016fjde sp\u00e1t, kdy\u017e zaslechl klapnut\u00ed dve\u0159\u00ed od agentovy lo\u017enice pozd\u011b v noci. Netu\u0161il, jestli tomu napom\u00e1hal osud, \u017ee se nepotkali tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159, p\u0159esto\u017ee se Tom dole v p\u0159\u00edzem\u00ed poflakoval velkou \u010d\u00e1st dne a odch\u00e1zel jen v\u00fdjime\u010dn\u011b, nebo m\u011bl Tr\u00fcmper n\u011bjak\u00fd zvl\u00e1\u0161tn\u00ed radar, aby odhadl pr\u00e1v\u011b ty chv\u00edle, kdy se Tom na chv\u00edli ztratil, aby vylezl ze sv\u00e9 nory pro j\u00eddlo, pit\u00ed, nebo na toaletu. V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b, kdy\u017e se Tom vr\u00e1til dol\u016f, spole\u010dn\u00e9 prostory op\u011bt zely pr\u00e1zdnotou.<\/p><\/div>\n

Tom se sna\u017eil p\u0159edst\u00edrat, \u017ee mu to nevad\u00ed a \u017ee je se v\u0161\u00edm v pohod\u011b, ale to ticho kolem a samota ho pomalu zab\u00edjely. Byl zvykl\u00fd m\u00edt kolem sebe v\u011bt\u0161\u00ed mno\u017estv\u00ed lid\u00ed, a i kdy\u017e byl s\u00e1m, po\u0159\u00e1d byl na bl\u00edzku jeho bodyguard nebo jeho mana\u017eer, tud\u00ed\u017e s\u00e1m vlastn\u011b nikdy nebyl, ale tady ho to pomalu dusilo. Nev\u011bd\u011bl, co se d\u011bje za dve\u0159mi t\u00e9 m\u00edstnosti, kde tr\u00e1vil agent ve\u0161ker\u00fd \u010das, jestli tam byl, proto\u017ee m\u011bl opravdu n\u011bjakou pr\u00e1ci, nebo jen tup\u011b z\u00edral z okna a nudil se stejn\u011b jako Tom.<\/div>\n
\n

\u0160t\u011bst\u00ed mu\u017ei v ob\u00fdv\u00e1ku z\u0159ejm\u011b p\u0159\u00e1lo, kdy\u017e se po nekone\u010dn\u00e9 dob\u011b dve\u0159e znovu otev\u0159ely a vy\u0161el z nich jeho bodyguard. Proch\u00e1zel kolem ob\u00fdv\u00e1ku, a kdy\u017e zjistil, \u017ee jeho klient sed\u00ed na pohovce, p\u0159edlokt\u00ed op\u0159en\u00e1 o kolena a bradu op\u0159enou o spojen\u00e9 ruce, z\u00edraje na podlahu pod jeho nohama, dovolil si jeden rychl\u00fd pohled, aby klienta v rychlosti zkontroloval, ne\u017e bude pokra\u010dovat v jeho \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9m p\u0159ehl\u00ed\u017een\u00ed. Ten mu\u017e vypadal znud\u011bn\u011b, sklesle a mo\u017en\u00e1 i smutn\u011b, ale Bill nec\u00edtil nic. V\u016fbec nic. Ani soucit, snahu to zm\u011bnit, starost, jestli je mu\u017e v po\u0159\u00e1dku, ani vinu, \u017ee mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b jeho chladn\u00e9 chov\u00e1n\u00ed a odstup jsou d\u016fvodem, pro\u010d tam mu\u017e sed\u00ed jako hrom\u00e1dka ne\u0161t\u011bst\u00ed. S jeho pocity to neud\u011blalo v\u016fbec nic. Nezaznamenal sev\u0159en\u00ed srdce ani v\u00fd\u010ditky sv\u011bdom\u00ed ani p\u00edchnut\u00ed u \u017ealudku. V\u0161echny tyhle p\u0159\u00edznaky by znamenaly, \u017ee m\u00e1 o sv\u00e9ho sv\u011b\u0159ence starost, a to byla pr\u00e1v\u011b ta v\u011bc, kterou Bill naprosto postr\u00e1dal. Kdy\u017e mu\u017ei \u0159ekl, \u017ee nejsou p\u0159\u00e1tel\u00e9 a ani nebudou, myslel to smrteln\u011b v\u00e1\u017en\u011b, a jestli si Kaulitz myslel, \u017ee jsou to jen pov\u00fd\u0161eneck\u00e9 \u0159e\u010di\u010dky pro za\u010d\u00e1tek, tak se m\u00fdlil. Billovo rozhodnut\u00ed bylo pevn\u00e9 jako sk\u00e1la a neexistovalo nic, co by jeho n\u00e1zor mohlo zm\u011bnit. I kdyby se p\u0159ed n\u00edm ten mu\u017e rozbre\u010del, obe\u0161el by ho a p\u0159edst\u00edral by, \u017ee se nic nestalo.<\/p><\/div>\n

\n

Tom po\u010dkal, dokud Tr\u00fcmper nezdolal v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st vzd\u00e1lenosti mezi ob\u00fdv\u00e1kem a kuchyn\u00ed, ne\u017e si dovolil odtrhnout pohled od zem\u011b a zachytit mu\u017eovu postavu alespo\u0148 na chv\u00edli. Nebyl si jist\u00fd, jestli zrovna mrkl, nebo m\u011bl p\u0159ed o\u010dima podivnou mlhu z toho, jak m\u011bl hlavu sklon\u011bnou k zemi a krev se mu hrnula do mozku, ale m\u011bl pocit, jako by se na n\u011bj agent poprv\u00e9 za dva dny pod\u00edval, a\u010dkoli strhl pohled okam\u017eit\u011b jinam, aby nebyl p\u0159isti\u017een. Tich\u00fd pohled v\u011bnovan\u00fd agentov\u00fdm z\u00e1d\u016fm sice n\u011bco m\u00e1lo znamenal, ale ani za m\u00e1k to nebylo dost. Tom byl na chv\u00edli r\u00e1d, \u017ee mohl mu\u017ee alespo\u0148 na okam\u017eik zahl\u00e9dnout, proto\u017ee i to znamenalo ur\u010dit\u00fd druh kontaktu mezi nimi, d\u00edky kter\u00e9mu se Tom mohl znovu ujistit, \u017ee nen\u00ed v dom\u011b s\u00e1m, ale nesta\u010dilo to. Rozhodl se zahodit velkou \u010d\u00e1st sv\u00e9 hrdosti a p\u00fdchy, kter\u00e9 se nejd\u0159\u00edv dr\u017eel zuby nehty, a v duchu se du\u0161oval, \u017ee on nebude ten moud\u0159ej\u0161\u00ed, kdo ustoup\u00ed, ale v z\u00e1jmu jeho du\u0161evn\u00edho zdrav\u00ed, aby se vyhnul samomluv\u011b, se rozhodl z jeho strany ud\u011blat vst\u0159\u00edcn\u00fd krok. Zap\u0159el se o stehna a v m\u017eiku byl na nohou. Musel si posp\u00ed\u0161it, proto\u017ee Tr\u00fcmperovy v\u00fdlety do kuchyn\u011b netrvaly moc dlouho, tak aby Tom v\u016fbec stihl doj\u00edt do m\u00edstnosti, ne\u017e mu frkne pod nosem zp\u011bt. Do pokoje, ve kter\u00e9m pob\u00fdval, se Tom neodva\u017eoval.<\/p><\/div>\n

Jemn\u011b si odka\u0161lal, kdy\u017e se zastavil u vysok\u00e9ho barov\u00e9ho stolku, aby na sebe n\u011bjak upozornil. Agent si p\u0159ipravoval svoje obvykl\u00e9 kafe a Tom si nemohl pomoct od u\u0161kl\u00edbnut\u00ed, kdy\u017e si d\u00edky dv\u011bma dn\u016fm pozorov\u00e1n\u00ed v\u0161iml, \u017ee si jeho bodyguard p\u0159ipravuje k\u00e1vu ve stejnou hodinu, m\u00e1lem i stejnou minutu a vte\u0159inu. Skoro jako by byl n\u011bjak\u00fd naprogramovan\u00fd stroj, kter\u00fd \u0159\u00edd\u00ed satelit s p\u0159esnost\u00ed na setinu sekundy.<\/div>\n
Voda v konvici je\u0161t\u011b ani po\u0159\u00e1dn\u011b neza\u010dala va\u0159it, co\u017e Toma pot\u011b\u0161ilo, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee n\u011bjakou dobu tu mu\u017e bude muset z\u016fstat a vyslechnout ho, a\u0165 u\u017e cht\u011bl nebo ne.<\/div>\n
\n

„Hele, bude to zn\u00edt dost ohran\u011b, ale asi jsme to vzali za \u0161patnej konec,“ pronesl s velkou d\u00e1vkou p\u0159emlouv\u00e1n\u00ed. „Nejsp\u00ed\u0161 tu z\u016fstaneme tr\u010det n\u011bjakou dobu, tak\u017ee jsem myslel, \u017ee bychom spolu pro za\u010d\u00e1tek mohli alespo\u0148 za\u010d\u00edt mluvit,“ navrhl. „Ne\u010dek\u00e1m, \u017ee se tu budeme ve\u010der sch\u00e1zet u hloupejch film\u016f s pivem v ruce, abychom sd\u00edleli sra\u010dky z na\u0161\u00ed minulosti, ale \u010dekat, dokud ten druh\u00fd nezmiz\u00ed z dohledu, abychom mohli vyl\u00e9zt z pokoje, bychom zrovna nemuseli.“ P\u00e1ra pomalu unikala z konvice, jak v n\u00ed za\u010d\u00ednala v\u0159\u00edt voda. Agent si do hrn\u00ed\u010dku nasypal rozpustnou k\u00e1vu, p\u0159idal trochu cukru a z \u0161upl\u00edku vyt\u00e1hl malou l\u017ei\u010dku, aby mohl pak sm\u011bs rozm\u00edchat ve vrouc\u00ed vod\u011b. „Tak\u017ee j\u00e1 jsem Tom. M\u00e1\u0161 taky n\u011bjak\u00e9 jm\u00e9no, nebo t\u011b mus\u00edm oslovovat ‚agente Tr\u00fcmpere‘?“ zeptal se Tom malinko rozlad\u011bn\u011b, kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee mu\u017e p\u0159ed n\u00edm nereaguje ani na jeho p\u0159\u00edtomnost ani na jeho slova a moment\u00e1ln\u011b ignoruje i ot\u00e1zku, kter\u00e1 u\u017e vy\u017eadovala n\u011bjakou odpov\u011b\u010f. M\u00edsto toho ale bodyguard vypnul ho\u0159\u00e1k, na kter\u00e9m st\u00e1la nerezov\u00e1 konvice, zalil si svoji k\u00e1vu, set\u0159el p\u00e1r zbloudil\u00fdch kapek vody, kter\u00e9 z\u016fstaly na lince, a oto\u010dil se k odchodu. Tom \u010dekal, \u017ee k n\u011bmu vy\u0161le n\u011bjak\u00fd zni\u010duj\u00edc\u00ed nebo alespo\u0148 otr\u00e1ven\u00fd pohled, ale Tr\u00fcmper prost\u011b nap\u0159\u00edmil hlavu a sebejistou ch\u016fzi Toma obe\u0161el, jako by tam snad ani nest\u00e1l. Tom se nech\u00e1pav\u011b oto\u010dil jeho sm\u011brem a z\u00edral na jeho z\u00e1da.<\/p><\/div>\n

„Hele, ty primadono, to jako mysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b?“ vyhrkl Tom d\u0159\u00edv, ne\u017e agent zmizel z jeho dohledu. Doufal, \u017ee osloven\u00ed, kter\u00e9 pou\u017eil, mu\u017ee vyprovokuje alespo\u0148 k n\u011b\u010demu, ale jeho snaha se naprosto minula \u00fa\u010dinkem. Dve\u0159e klaply a p\u0159\u00edzem\u00edm se op\u011bt rozprost\u0159elo ticho.<\/div>\n
Tom rozzu\u0159en\u011b kopl do kovov\u00e9 nohy, kter\u00e1 podp\u00edrala barov\u00fd st\u016fl.<\/div>\n
„Co si o sob\u011b, kurva, mysl\u00ed?!“ zasy\u010del skrz semknut\u00e9 \u010delisti. „Kret\u00e9n!“ zanad\u00e1val a hlasit\u011b zafun\u011bl. Tak on se tady pon\u00ed\u017e\u00ed, st\u00e1hne ocas a doleze za t\u00edm druh\u00fdm a nen\u00ed dost dobr\u00fd ani na to, aby se mu dostalo hloup\u00e9 odpov\u011bdi? Ve\u0161ker\u00e1 snaha a odhodl\u00e1n\u00ed p\u0159i\u0161ly vnive\u010d. Akor\u00e1t ze sebe ud\u011blal idiota a ten kret\u00e9n se mu za t\u011bmi dve\u0159mi nejsp\u00ed\u0161 vysm\u00edv\u00e1, jak se tam ztrapnil. Ale tohle mu nedaruje, tohle teda ne.<\/div>\n
\n

Odstr\u010dil se od stolu a zam\u00ed\u0159il rovnou ke dve\u0159\u00edm od m\u00edstnosti, kde zmizel ten ignorant. Vydoloval ze sebe posledn\u00ed zbyte\u010dky slu\u0161n\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed, aby se p\u0159inutil zaklepat, ne\u017e vtrhne dovnit\u0159, ale jakmile n\u011bkolikr\u00e1t rychle poklepal kloubky prst\u016f na povrch dve\u0159\u00ed, ve\u0161el bez vyzv\u00e1n\u00ed dovnit\u0159. Odolal nutk\u00e1n\u00ed na chv\u00edli ml\u010det a detailn\u011b si prohl\u00e9dnout, co bylo v m\u00edstnosti.<\/p><\/div>\n

„Chci mluvit s tv\u00fdm nad\u0159\u00edzen\u00fdm.“<\/div>\n
\n

**<\/p><\/div>\n

P\u0159\u00ed\u0161t\u011b: „Krok zp\u011bt“<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

<\/em> autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o* T\u011b\u017ek\u00e9 za\u010d\u00e1tky Po tom, co se Tom musel b\u011bhem chvilky sm\u00ed\u0159it s novou realitou, se na chodn\u00edku oto\u010dil a vracel se zp\u011bt do domu. Pohledem zakotvil na sv\u00e9m bodyguardovi, kter\u00fd vypadal, \u017ee na m\u00edst\u011b, kde st\u00e1l, hodl\u00e1 vyst\u00e1t d\u00edru.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[631],"tags":[],"class_list":["post-2473","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-my-bodyguard"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2473","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2473"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2473\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2473"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2473"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2473"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}