{"id":2477,"date":"2015-11-14T15:00:00","date_gmt":"2015-11-14T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2468"},"modified":"2015-11-14T15:00:00","modified_gmt":"2015-11-14T14:00:00","slug":"cassiopeia-24","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/11\/14\/cassiopeia-24\/","title":{"rendered":"Cassiopeia 24."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/p>\n

<\/strong> Dnes jsem m\u011bla jeden z lep\u0161\u00edch dn\u016f. Ruka relativn\u011b poslouchala, jak vid\u00edte, po\u010d\u00edta\u010d n\u00e1sledoval jej\u00edho p\u0159\u00edkladu a tak mi nic nebr\u00e1nilo v tom, abych se kone\u010dn\u011b pustila do psan\u00ed. Melancholick\u00e9 po\u010das\u00ed za okny ve mn\u011b probudilo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed nostalgii, mo\u017en\u00e1 proto je dne\u0161n\u00ed d\u00edl takov\u00fd, jak\u00fd je… no, posu\u010fte sami :). P\u0159eji kr\u00e1sn\u00e9 \u010dten\u00ed!<\/em><\/div>\n

<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Mlad\u00e1 \u017eena se po n\u011bkolikahodinov\u00e9m hlubok\u00e9m sp\u00e1nku za\u010dala kone\u010dn\u011b probouzet. Prvn\u00edm sign\u00e1lem probouzen\u00ed bylo zachv\u011bn\u00ed jej\u00edch p\u0159ekr\u00e1sn\u00fdch dlouh\u00fdch \u0159as, kter\u00e9 j\u00ed od narozen\u00ed vytv\u00e1\u0159ely kolem o\u010d\u00ed v\u011bj\u00ed\u0159e tolik netypick\u00e9 pro ostatn\u00ed \u010dleny jej\u00ed rodiny. \u0160kubla sebou, p\u0159i\u010dem\u017e se marn\u011b pokou\u0161ela pohnout znecitliv\u011bl\u00fdmi kon\u010detinami, nohy i ruce m\u011bla jako z olova, zcela bezvl\u00e1dn\u011b ukryt\u00e9 pod b\u00edlou p\u0159ikr\u00fdvkou s v\u016fn\u00ed levn\u00e9ho prac\u00edho pr\u00e1\u0161ku. Pootev\u0159ela \u00fasta, \u017e\u00edzniv\u00e1 po tro\u0161e vody, dehydrovan\u00fd jazyk se j\u00ed p\u0159i sebemen\u0161\u00edm pohybu nep\u0159\u00edjemn\u011b lepil na patro. Nepamatovala si, \u017ee by se n\u011bkdy p\u0159edt\u00edm c\u00edtila tak slab\u00e1 a otup\u011bl\u00e1. Ano, v jej\u00edm \u017eivot\u011b byly chv\u00edle, kdy nec\u00edtila vlastn\u00ed t\u011blo, kdy zlomen\u00e1 le\u017eela na podlaze, pros\u00edc\u00ed o z\u00e1zrak, ale tentokr\u00e1t to bylo jin\u00e9.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Nebyla schopna otev\u0159\u00edt o\u010di a rozhl\u00e9dnout se kolem sebe, nejist\u00e1, jestli byl za t\u00edm v\u0161\u00edm strach nebo slabost rozl\u00e9vaj\u00edc\u00ed se ka\u017ed\u00fdm milimetrem jej\u00edho t\u011bla. Jen m\u011blk\u00e9 d\u00fdch\u00e1n\u00ed a slab\u00fd, nepravideln\u00fd tlukot jej\u00edho srdce j\u00ed byly n\u00e1pov\u011bdou, \u017ee byla je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d na\u017eivu. \u017de byli na\u017eivu, poopravila se v mysli vz\u00e1p\u011bt\u00ed a zkoncentrovala ve\u0161kerou s\u00edlu do prav\u00e9 ruky, kterou si v n\u011b\u017en\u00e9m, ochranitelsk\u00e9m gestu p\u0159ilo\u017eila na b\u0159icho. Byla p\u0159ipravena l\u00e1skypln\u011b pohladit sv\u00e9 pln\u00e9 h\u0159ejiv\u00e9 b\u0159icho a rozmlouvat s d\u00edt\u011btem, kter\u00e9 nosila pod srdcem t\u00e9m\u011b\u0159 dev\u011bt m\u011bs\u00edc\u016f, byla mu p\u0159ipravena pov\u011bd\u011bt o tom, \u017ee a\u0165 u\u017e se stalo cokoliv, je tady jen pro n\u011bj, \u017eije a d\u00fdch\u00e1 jen proto, aby skrz jej\u00ed t\u011blo proudila \u017eivotod\u00e1rn\u00e1 energie i do jeho mali\u010dk\u00e9ho t\u011bl\u00ed\u010dka, ale nec\u00edtila v\u016fbec nic.<\/em><\/div>\n

Otev\u0159ela o\u010di a vyd\u011b\u0161en\u00fdm pohledem z\u00edrala na b\u00edlou p\u0159ikr\u00fdvku osv\u011btlenou jasn\u00fdm svitem m\u011bs\u00edce, zakr\u00fdvaj\u00edc\u00ed jej\u00ed nep\u0159irozen\u011b ploch\u00e9 b\u0159icho. Ud\u011blalo se j\u00ed nevolno, jen co si uv\u011bdomila tu stra\u0161livou skute\u010dnost. Bylo pry\u010d. Jej\u00ed mali\u010dk\u00e9 bylo pry\u010d, nez\u016fstalo po n\u011bm v\u00edc ne\u017e pr\u00e1zdnota, ta v jej\u00edm t\u011ble se v\u0161ak nedala srovnat s tou, kter\u00e1 se j\u00ed vz\u00e1p\u011bt\u00ed usadila na hrudn\u00edku a rozr\u016fstala se jako pop\u00ednav\u00e1 rostlina, jako nen\u00e1vid\u011bn\u00fd plevel, kter\u00fd ni\u010dil v\u0161e, co mu p\u0159i\u0161lo pod ruce, rozn\u00e1\u0161el tmu, a\u017e dokud nepohltil i posledn\u00ed kousek sv\u011btla.<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
\n

I p\u0159es bolest v podb\u0159i\u0161ku, prudce vyst\u0159elila do sedu a okam\u017eit\u011b uc\u00edtila, jak se j\u00ed dech \u00fam\u011brn\u011b p\u0159izp\u016fsobil divok\u00e9mu tlukotu jej\u00edho srdce. Zalapala po dechu, z pootev\u0159en\u00fdch \u00fast j\u00ed pronikl t\u00e9m\u011b\u0159 nepost\u0159ehnuteln\u00fd vzlyk, av\u0161ak d\u0159\u00edv, ne\u017e stihla zcela podlehnout panice a nar\u016fstaj\u00edc\u00ed \u00fazkosti, do m\u00edstnosti vstoupila dal\u0161\u00ed osoba.<\/em><\/div>\n
„Sle\u010dno Kaulitzov\u00e1?“<\/em><\/div>\n
Ode dve\u0159\u00ed k n\u00ed dolehl tich\u00fd hlas mlad\u00e9 d\u00edvky, mo\u017en\u00e1 jen o n\u011bco star\u0161\u00ed, ne\u017e byla ona sama.<\/em><\/div>\n
Neodpov\u011bd\u011bla, jen zoufale m\u017eourala do tmy v m\u00edstech, kde spat\u0159ila pohybuj\u00edc\u00ed se st\u00edn. Trhla sebou, jakmile d\u00edvka ne\u010dekan\u011b rozsv\u00edtila lampu a pokoj se vz\u00e1p\u011bt\u00ed zalil ostr\u00fdm sv\u011btlem. Trvalo n\u011bkolik vte\u0159in, ne\u017e si jej\u00ed o\u010di znovu p\u0159ivykly na sv\u011btlo, sest\u0159i\u010dka mezit\u00edm do\u0161la a\u017e k posteli, a kdy\u017e k n\u00ed Sarah zvedla sv\u016fj uplakan\u00fd pohled a spat\u0159ila v jej\u00edm n\u00e1ru\u010d\u00ed drobn\u00fd pohybuj\u00edc\u00ed se uzl\u00ed\u010dek, srdceryvn\u011b se rozvzlykala, tentokr\u00e1t nev\u00fdslovn\u00fdm \u0161t\u011bst\u00edm.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„U\u017e jsme o v\u00e1s za\u010d\u00ednali m\u00edt strach,“ promluvila d\u00edvka laskav\u00fdm hlasem a jemn\u011b pohladila ru\u010di\u010dku natahuj\u00edc\u00ed se k jej\u00ed tv\u00e1\u0159i. „N\u011bkdo by v\u00e1s r\u00e1d poznal.“<\/em> Sarah nebyla schopna vn\u00edmat jej\u00ed slova, pohledem zoufale visela na sn\u011bhob\u00edl\u00e9 p\u011bsti\u010dce, p\u0159i\u010dem\u017e j\u00ed z o\u010d\u00ed st\u00e9kaly dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed slzy a ona nebyla schopna ten nekon\u010d\u00edc\u00ed proud zastavit. „B\u011bhem porodu se vyskytly men\u0161\u00ed komplikace, ale nakonec v\u0161echno dob\u0159e dopadlo. M\u00e1te p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9ho a zdrav\u00e9ho chlape\u010dka,“ usm\u00e1la se na ni sv\u011btlovlas\u00e1 d\u00edvka a naklonila n\u00e1ru\u010d k jej\u00ed hrudi, aby j\u00ed p\u0159edala d\u00edt\u011b.<\/em><\/div>\n

Chlape\u010dka, zopakovala si v duchu. Jej\u00ed nitro ho\u0159elo l\u00e1skou, l\u00e1skou tak hlubokou a bezb\u0159ehou, a\u017e ji jej\u00ed s\u00edla nutila zalapat po dechu.<\/em><\/div>\n
„J-j\u00e1\u2026,“ rozt\u0159esen\u011b se nadechla. „Jsem hodn\u011b slab\u00e1\u2026 m\u00e1m strach, \u017ee bych mu mohla ubl\u00ed\u017eit,“ p\u00edpla tich\u00fdm hlasem, nespou\u0161t\u011bj\u00edc o\u010di z mal\u00e9 p\u0159ikr\u00fdvky, v n\u00ed\u017e se nach\u00e1zel st\u0159ed jej\u00edho vesm\u00edru.<\/em><\/div>\n
„Pom\u016f\u017eu v\u00e1m, ano? Nem\u011bjte obavy.“<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Sarah v\u00e1hav\u011b p\u0159ik\u00fdvla, rozev\u0159ela n\u00e1ru\u010d a nadstavila zesl\u00e1bl\u00e9 ruce tak, aby j\u00ed do n\u00ed mohla opatrn\u011b polo\u017eit mal\u00fd bal\u00ed\u010dek. D\u011b\u0165\u00e1tko v jej\u00edm n\u00e1ru\u010d\u00ed bylo tak drobounk\u00e9 a lehk\u00e9, \u017ee sotva c\u00edtila jeho t\u00edhu. Jemn\u011b jej p\u0159itiskla ke sv\u00e9 hrudi, zhluboka se nadechla a poprv\u00e9 se na n\u011bj pod\u00edvala. Byl to z\u0159ejm\u011b ten nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed a nejvz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00ed okam\u017eik v jej\u00edm \u017eivot\u011b, mo\u017en\u00e1 dokonce ten jeden jedin\u00fd, kter\u00fd st\u00e1l za v\u0161echna ta l\u00e9ta tr\u00e1pen\u00ed, kter\u00fdmi si za sv\u016fj kr\u00e1tk\u00fd \u017eivot musela proj\u00edt.<\/em><\/div>\n

„Ahoj, mali\u010dk\u00fd,“ \u0161pitla, zvedla t\u0159esouc\u00ed se ruku a l\u00e1skypln\u011b j\u00ed pohladila sn\u011bhob\u00edlou tv\u00e1\u0159i\u010dku. Chlape\u010dek se v jej\u00edm objet\u00ed spokojen\u011b p\u0159evaloval a vyd\u00e1val rozko\u0161n\u00e9 zvuky tolik typick\u00e9 pro v\u0161echny novorozence. Najednou bylo v\u0161echno pry\u010d. Vzpom\u00ednky na minulost, jej\u00ed obavy i slabost, kter\u00e1 ji je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edli su\u017eovala. Hled\u011bla do velik\u00fdch p\u0159ekr\u00e1sn\u00fdch o\u010d\u00ed sv\u00e9ho d\u00edt\u011bte a v\u011bd\u011bla, \u017ee po letech kone\u010dn\u011b nalezla svou sp\u0159\u00edzn\u011bnou du\u0161i. \u010clov\u00ed\u010dka, pro kter\u00e9ho bude bojovat ze v\u0161ech sil a kter\u00e9ho ochr\u00e1n\u00ed p\u0159ed v\u0161\u00edm zl\u00fdm, p\u0159ed \u010d\u00edm nebyla chr\u00e1n\u011bna ona samotn\u00e1.<\/em><\/div>\n
„Nen\u00ed to to nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed miminko na sv\u011bt\u011b?“<\/em><\/div>\n
„Je n\u00e1dhern\u00fd,“ p\u0159ik\u00fdvla sest\u0159i\u010dka, kter\u00e1 byla i za svou kr\u00e1tkou praxi na klinice ji\u017e zvykl\u00e1 na podobn\u00e9 reakce v\u0161ech novope\u010den\u00fdch maminek. Tahle d\u00edvenka se v\u0161ak na sv\u00e9ho synka d\u00edvala pon\u011bkud jinak. Pouto, kter\u00e9 si mezi sebou vytvo\u0159ili jen b\u011bhem pouh\u00fdch vte\u0159in, bylo nesmazateln\u00e9, bezb\u0159eh\u00e9 a tajupln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e v\u0161echna ostatn\u00ed, se kter\u00fdmi se ji\u017e potkala. Nedok\u00e1zala z t\u011bch dvou spustit pohled a opravdu necht\u011bla p\u0159eru\u0161it ten magick\u00fd okam\u017eik, ale bohu\u017eel, bylo to jej\u00ed povinnost\u00ed.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„Sle\u010dno Kaulitzov\u00e1,“ ozvala se opatrn\u011b. „Jste tady u\u017e druh\u00fd den a je\u0161t\u011b se za v\u00e1mi nikdo nep\u0159i\u0161el pod\u00edvat. Nem\u011bli bychom zavolat otci d\u00edt\u011bte?“<\/em><\/div>\n

„Nem\u00e1 otce,“ \u0161pitla drobounk\u00e1 tmavovl\u00e1ska a pla\u0161e sklonila tv\u00e1\u0159.<\/em><\/div>\n
„A co va\u0161e rodina? M\u016f\u017eeme zavolat va\u0161im rodi\u010d\u016fm a ozn\u00e1mit jim tu \u00fa\u017easnou zpr\u00e1vu.“<\/em><\/div>\n
Sarah se smutn\u011b pousm\u00e1la. „Moji rodi\u010de o ni nestoj\u00ed. V\u011b\u0159te mi.“<\/em><\/div>\n
„A co va\u0161i sourozenci?“ zkou\u0161ela d\u00e1l d\u00edvka, kter\u00e1 se je\u0161t\u011b nikdy p\u0159edt\u00edm nesetkala s n\u011bk\u00fdm tak zraniteln\u00fdm a plach\u00fdm.<\/em><\/div>\n
„M\u00e1m jen bratra,“ odpov\u011bd\u011bla pon\u011bkud zdr\u00e1hav\u011b. „Nechci, aby se o n\u011bm dov\u011bd\u011bl. Nen\u00ed to\u2026 dobr\u00fd \u010dlov\u011bk.“<\/em><\/div>\n
„Nen\u00ed tady nikdo dal\u0161\u00ed?“<\/em><\/div>\n
„Pod\u00edvejte se na n\u011bj,“ \u0159ekla m\u00edsto odpov\u011bdi a tv\u00e1\u0159\u00ed uk\u00e1zala na chlape\u010dka, kter\u00e9mu se pomalu zav\u00edrala o\u010dka. „Nepot\u0159ebuji nikoho dal\u0161\u00edho. On je m\u00e9 v\u0161echno.“ Sklonila tv\u00e1\u0159 a drobn\u00fdmi polibky pokr\u00fdvala jemn\u00e9 vl\u00e1sky.<\/em><\/div>\n
\n

\u2026<\/p><\/div>\n

\n

„Ko\u0165\u00e1tka!“<\/p><\/div>\n

Nad\u0161en\u00fd v\u00fdk\u0159ik mal\u00e9 Beth probral Toma ze zamy\u0161len\u00ed a donutil jej oto\u010dit hlavu sm\u011brem, kam mali\u010dk\u00e1 ukazovala. Jen n\u011bkolik metr\u016f od m\u00edsta, kde post\u00e1vali, st\u00e1l d\u0159ev\u011bn\u00fd st\u00e1nek, ve kter\u00e9m drobn\u00e1 buclat\u00e1 usm\u00edvaj\u00edc\u00ed se \u017eena prod\u00e1vala dom\u00e1c\u00ed vaj\u00ed\u010dka a lahve s ml\u00e9kem a na podlaze u jej\u00edch nohou byl velk\u00fd pleten\u00fd ko\u0161 pln\u00fd flekat\u00fdch, \u010dern\u00fdch a b\u00edl\u00fdch ko\u017e\u00ed\u0161k\u016f. N\u011bkter\u00e1 z ml\u00e1\u010fat odpo\u010d\u00edvala op\u0159en\u00e1 o z\u00e1da sv\u00fdch sourozenc\u016f, sleduj\u00edc kolemjdouc\u00ed lidi ospal\u00fdm pohledem, jin\u00e1 m\u011bla hravou n\u00e1ladu a kousala sv\u00e9 sp\u00edc\u00ed sourozence do u\u0161\u00ed a pohupuj\u00edc\u00edch se oc\u00e1sk\u016f.<\/div>\n
„Tomi, p\u016fjdeme se na n\u011b pod\u00edvat?“ zeptala se nesm\u011bl\u00fdm hl\u00e1skem a up\u0159ela na n\u011bj pohled sv\u00fdch nevinn\u00fdch o\u010d\u00ed, tolik podobn\u00fd t\u011bm Billov\u00fdm.<\/div>\n
„To v\u00ed\u0161, \u017ee ano,“ k\u00fdvl hlavou a usm\u00e1l se na ni. „Po\u010dk\u00e1me na Georga a p\u016fjdeme.“<\/div>\n
Tom v duchu za\u00fap\u011bl. Na v\u00fdstavu dorazili p\u0159ed necelou p\u016flhodinou a od t\u00e9 doby nebyl schopen myslet na nic jin\u00e9ho ne\u017e na Billa. Neust\u00e1le bojoval s nutk\u00e1n\u00edm zavolat mu, aby se ujistil, zda je v po\u0159\u00e1dku, ve skute\u010dnosti v\u0161ak zoufale pot\u0159eboval sly\u0161et jeho hlas. Nem\u011bl jej poslechnout, m\u011bl z\u016fstat s n\u00edm.<\/div>\n
\n

„Tak jsem tu, M\u016f\u017eeme pokra\u010dovat,“ zaslechl Tom po sv\u00e9m boku, a kdy\u017e se oto\u010dil, spat\u0159il Georga, kter\u00fd k nim vesele cupital s rozz\u00e1\u0159en\u00fdm pohledem a ko\u017eenou bundou, kterou m\u011bl vep\u0159edu nep\u0159irozen\u011b vypouklou.<\/p><\/div>\n

Tom pobaven\u011b zakroutil hlavou a proto\u010dil o\u010dima. Stoupl si p\u0159ed Georga, aby mu zabr\u00e1nil prosm\u00fdknout se kolem n\u011bj a nep\u0159est\u00e1val se pobaven\u011b usm\u00edvat.<\/div>\n
„Co je?“ Georg p\u0159ekvapen\u011b pozdvihl obo\u010d\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e se pokou\u0161el tv\u00e1\u0159it co mo\u017en\u00e1 nejv\u00edc nen\u00e1padn\u011b.<\/div>\n
„Netu\u0161il jsem, \u017ee \u010dek\u00e1\u0161 d\u00edt\u011b,“ \u0159ekl se sm\u00edchem, prstem n\u011b\u017en\u011b dloubaje do Georgova b\u0159icha, kter\u00e9 se neklidn\u011b zakroutilo.<\/div>\n
„Nev\u00edm, o \u010dem to mluv\u00ed\u0161,“ Georg opatrn\u011b zk\u0159\u00ed\u017eil ruce na hrudi a hystericky zapi\u0161t\u011bl, jakmile mu Tom rozepnul zip a z bundy okam\u017eit\u011b vykoukla mal\u00e1 chundelat\u00e1 hlavi\u010dka. „P\u0159\u00edsah\u00e1m, nev\u00edm, jak se tam dostala.“ Zvedl ruce do vzduchu v obrann\u00e9m gestu.<\/div>\n
„Tohle nemysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b,“ \u0159ekl Tom, nep\u0159est\u00e1vaje pobaven\u011b kroutit hlavou, zat\u00edmco opatrn\u011b vysvobozoval ubohou ove\u010dku z Georgovy bundy. Kdy\u017e mu Bill vypr\u00e1v\u011bl o p\u0159\u00edhod\u011b ze zoo o opici, kterou se Georg pokou\u0161el un\u00e9st, p\u0159i\u0161lo mu to sp\u00ed\u0161 jako vtipn\u00e1 historka ne\u017e realita, ale jak se zd\u00e1lo, Billovo varov\u00e1n\u00ed bylo opr\u00e1vn\u011bn\u00e9.<\/div>\n
\n

„P\u016fjdu ji vr\u00e1tit,“ ozn\u00e1mil Tom a s \u00fasm\u011bvem k sob\u011b p\u0159itiskl krout\u00edc\u00ed se ml\u00e1d\u011b.<\/p><\/div>\n

„Ale no tak, pod\u00edvej, jak je roztomil\u00e1. J\u00e1 chci m\u00edt taky n\u011bjak\u00e9ho mazl\u00ed\u010dka.“<\/div>\n
„Georgu, z t\u00e9hle roztomil\u00e9 mal\u00e9 ove\u010dky bude za chv\u00edli velk\u00e1 tlust\u00e1 ovce.“<\/div>\n
„To nevad\u00ed, budu se o ni starat, budu ji krmit a m\u016f\u017ee sp\u00e1t u m\u011b v posteli.“<\/div>\n
„A kde bude\u0161 sp\u00e1t ty?“ zeptal se Tom se sm\u00edchem.<\/div>\n
„U Billa na gau\u010di,“ odpov\u011bd\u011bl Georg a mrzut\u011b vystr\u010dil spodn\u00ed ret. „Vid\u00ed\u0161? Nem\u00e1 to chybu.“<\/div>\n
„M\u016f\u017eu ti n\u011bco poradit?“ Tom jej hrav\u011b dloubl do boku. „Najdi si rad\u011bji holku a ud\u011blej to opravdu rychle, proto\u017ee za\u010d\u00edn\u00e1\u0161 \u0161\u00edlet.“ Nemyslel to v\u016fbec \u0161patn\u011b, jen si jej dob\u00edral a Georg\u016fv vra\u017eedn\u00fd pohled a trucovit\u00e9 \u0161pulen\u00ed rt\u016f jej alespo\u0148 na chv\u00edli odpoutaly od my\u0161lenek na Billa, tak\u017ee byl v podstat\u011b r\u00e1d.<\/div>\n
„Co je tohle za \u017eivot? Nem\u016f\u017eu m\u00edt nic. Ani opici, ani ovci. Co jsem komu ud\u011blal?“ st\u011b\u017eoval se Georg celou cestu, co kr\u00e1\u010deli k velik\u00e9 ohrad\u011b pln\u00e9 v\u011bt\u0161\u00edch i mal\u00fdch b\u00edl\u00fdch ko\u017e\u00ed\u0161k\u016f a tahle mrzut\u00e1 n\u00e1lada se jej dr\u017eela i dlouho pot\u00e9, co se musel rozlou\u010dit se svou malou kamar\u00e1dkou a vr\u00e1tit ji k ostatn\u00edm ovc\u00edm.<\/div>\n
\n

Kdy\u017e se kone\u010dn\u011b ocitli u st\u00e1nku s mal\u00fdmi ko\u0165aty, tv\u00e1\u0159il se po\u0159\u00e1d rozmrzele, ale Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee to jen hraje, a kdy\u017e se po chv\u00edli spole\u010dn\u011b skl\u00e1n\u011bli k roztomil\u00fdm drobe\u010dk\u016fm a hr\u00e1li si s nimi, u\u017e to byl zase ten star\u00fd Georg. Usm\u00edval se, hr\u00e1l si s energick\u00fdmi ko\u0165aty, zat\u00edmco ty odpo\u010d\u00edvaj\u00edc\u00ed hladil po z\u00e1dech. Pan\u00ed dovolila Beth vz\u00edt si jedno do n\u00e1ru\u010de a pomazlit se s n\u00edm, ale Beth byla a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 nesm\u011bl\u00e1. Zavrt\u011bla hlavi\u010dkou, pla\u0161e sklonila tv\u00e1\u0159 a p\u0159itulila se k Tomov\u00fdm bok\u016fm.<\/p><\/div>\n

„Opravdu si nechce\u0161 jedno podr\u017eet?“ zeptal se j\u00ed a hladil ji po vl\u00e1sc\u00edch.<\/div>\n
Beth beze slova zavrt\u011bla hlavi\u010dkou a s drobn\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech pozorovala roztomil\u00e1 zv\u00ed\u0159\u00e1tka.<\/div>\n
Toma p\u0159i pohledu na ko\u0161\u00edk s ko\u0165aty n\u011bco napadlo.<\/div>\n
„Jak vypadal Bill\u016fv kocourek?“ zeptal se, pokou\u0161eje se vypadat co nejv\u00edce nen\u00e1padn\u011b.<\/div>\n
Georg se k n\u011bmu oto\u010dil a p\u0159ekvapen\u011b pozdvihl obo\u010d\u00ed. „\u0158\u00edkal ti o n\u011bm?“<\/div>\n
„Jen mali\u010dko. Necht\u011bl se o tom p\u0159\u00edli\u0161 bavit.“ Tom jemn\u011b pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Tak to se nediv\u00edm,“ povzdechl si Georg smutn\u011b a Tomem projela nep\u0159\u00edjemn\u00e1 p\u0159edtucha. Georgova n\u00e1hl\u00e1 zm\u011bna v\u00fdrazu v obli\u010deji a to, co se mu vz\u00e1p\u011bt\u00ed usadilo v o\u010d\u00edch, jasn\u011b vypov\u00eddalo o tom, \u017ee mu Bill ne\u0159ekl celou pravdu. „\u0158\u00edkal mi, \u017ee byl \u0161ed\u00fd, tak\u017ee mohl vypadat n\u011bjak takhle,“ \u0159ekl v\u00e1\u017en\u00fdm hlasem a ukazov\u00e1\u010dkem n\u011b\u017en\u011b dloubl do jedin\u00e9ho \u0161ed\u00e9ho kot\u011bte, kter\u00e9 mezi sourozenci p\u016fsobilo jako p\u011bst na oko.<\/div>\n
\n

„Co se s n\u00edm stalo?“ zeptal se Tom.<\/p><\/div>\n

„No,“ Georg zav\u00e1hal. „Tohle by ti asi m\u011bl \u0159\u00edct s\u00e1m.“<\/div>\n
„\u0158ekl mi, \u017ee utekl.“<\/div>\n
Georg se smutn\u011b pousm\u00e1l. „P\u0159esn\u011b tohle \u0159ekl i mn\u011b.“<\/div>\n
„Tak\u017ee je to pravda? Utekl mu?“<\/div>\n
„Tome?“ Georg k n\u011bmu zvedl hlavu, o\u010di m\u011bl pln\u00e9 bezb\u0159eh\u00e9 l\u00edtosti. „\u0158\u00edkal ti n\u011bkdy o sv\u00fdch rodi\u010d\u00edch?“<\/div>\n
Tom sklonil tv\u00e1\u0159 a zavrt\u011bl hlavou. „Ani j\u00e1 jsem se zat\u00edm necht\u011bl p\u0159\u00edli\u0161 bavit o minulosti. Necht\u011bl jsem na n\u011bj tla\u010dit, doufal jsem, \u017ee si o tom mo\u017en\u00e1 n\u011bkdy bude cht\u00edt promluvit s\u00e1m.“<\/div>\n
„Tak t\u00edm si nejsem jist\u00fd,“ povzdechl si Georg. Chv\u00edli se zdr\u00e1hal, ale nakonec promluvil, dostate\u010dn\u011b ti\u0161e na to, aby jeho slova unikla u\u0161\u00edm mal\u00e9 Beth, kter\u00e1 m\u00e1vala na jedno z ko\u0165\u00e1tek, neust\u00e1le p\u0159itulen\u00e1 k Tomov\u00fdm bok\u016fm. „Neutekl mu. Jeho otec ho p\u0159ejel autem. Pr\u00fd to byla nehoda.“<\/div>\n
Tom prudce vyvalil o\u010di. „Co\u017ee?“<\/div>\n
„Jo,“ Georg siln\u011b zatnul \u010delist. „Jeho rodi\u010de byli p\u0159\u00ed\u0161ern\u00ed lid\u00e9 a to, co mu cel\u00e1 ta l\u00e9ta d\u011blali, je\u2026 ot\u0159esn\u00e9.“<\/div>\n
\n

Tom p\u0159ekvapen\u011b zamrkal, ud\u011blalo se mu nevolno, c\u00edtil tup\u00fd tlak v okol\u00ed \u017ealudku a tou\u017eil se rozb\u011bhnout a ut\u00edkat za Billem a ud\u011blat i nemo\u017en\u00e9 proto, aby zapomn\u011bl na v\u0161echno to, co mu rodi\u010de ud\u011blali, i kdy\u017e zat\u00edm netu\u0161il, co to bylo.<\/p><\/div>\n

„Pros\u00edm, neber to tak, \u017ee ti lhal. Bill je prost\u011b takov\u00fd. Svou minulost se pokou\u0161\u00ed neust\u00e1le zleh\u010dovat, zjevn\u011b proto, aby v druh\u00fdch nevzbuzoval l\u00edtost, a mo\u017en\u00e1 se to jen v\u0161echno sna\u017e\u00ed s\u00e1m pro sebe ud\u011blat o n\u011bco snesiteln\u011bj\u0161\u00edm.“<\/div>\n
Jeliko\u017e p\u0159ek\u00e1\u017eeli davu ostatn\u00edch lid\u00ed, p\u0159esunuli se k nejbli\u017e\u0161\u00ed voln\u00e9 lavi\u010dce, Tom si Beth vysadil na kl\u00edn, Georg j\u00ed podal l\u00edz\u00e1tko a pot\u00e9 se na Toma v\u00e1\u017en\u011b zahled\u011bl.<\/div>\n
„Billovi na tob\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed,“ za\u010dal ti\u0161e, vp\u00edjel se do Tomova pohledu a probouzel v n\u011bm pocit, \u017ee je testov\u00e1n, a opravdu m\u011bl strach z toho, zda v Georgov\u00fdch o\u010d\u00edch usp\u011bje. „Opravdu mu na tob\u011b hodn\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed, i kdy\u017e ti to mo\u017en\u00e1 prozat\u00edm ne\u0159ekl. D\u016fv\u011b\u0159uje ti, ka\u017ed\u00fdm dnem se p\u0159ed tebou otev\u00edr\u00e1 po\u0159\u00e1d v\u00edc a v\u00edc, Tome, a to ho d\u011bl\u00e1 hodn\u011b zraniteln\u00fdm.“<\/div>\n
Tom se neodv\u00e1\u017eil promluvit a tak jen poslouchal.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b nikdy nikomu nedovolil dostat se takhle bl\u00edzko. Nesm\u00ed\u0161 mu ubl\u00ed\u017eit.“<\/div>\n
„J\u00e1-„<\/div>\n
„Nesm\u00ed\u0161 mu ubl\u00ed\u017eit, proto\u017ee bych t\u011b pak musel asi zab\u00edt a j\u00e1 t\u011b nechci zab\u00edt. M\u00e1m t\u011b moc r\u00e1d, tak\u017ee mi te\u010f pros\u00edm slib, \u017ee to s n\u00edm mysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee ano, sledoval jsem v\u00e1s a v\u00edm, jak moc je pro tebe d\u016fle\u017eit\u00fd, ale pot\u0159ebuju to sly\u0161et.“<\/div>\n
\n

Tom sklonil hlavu a v duchu ne\u0161\u0165astn\u011b za\u00fap\u011bl. Nikdy mu to se slovy p\u0159\u00edli\u0161 ne\u0161lo. Nikdy neum\u011bl vyj\u00e1d\u0159it sv\u00e9 pocity tak, jak by r\u00e1d, \u017e\u00e1dn\u00e9 slovn\u00ed spojen\u00ed mu nikdy nep\u0159i\u0161lo posta\u010duj\u00edc\u00ed pro to, co c\u00edtil, a te\u010f se dostal do situace, kdy na jeho slovech z\u00e1viselo naprosto v\u0161echno a on byl zcela bezradn\u00fd. Jak m\u011bl popsat to, co c\u00edtil k Billovi? Jak m\u011bl popsat samotn\u00e9ho Billa? N\u011bco takov\u00e9ho bylo zcela nemo\u017en\u00e9. Bill se vymykal v\u0161em krit\u00e9ri\u00edm, podle kter\u00fdch lid\u00e9 obvykle soud\u00ed jin\u00e9; byl nadpozemsky p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd, tajemn\u00fd, vzd\u00e1len\u00fd a nedosa\u017eiteln\u00fd, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed se zd\u00e1l b\u00fdt tak otev\u0159en\u00fd a pln\u00fd sv\u011btla, vyza\u0159uj\u00edc\u00ed neust\u00e1lou ostra\u017eitost a nesm\u011blost, ale i touhu to v\u0161echno zm\u011bnit a st\u00e1t se n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm.<\/p><\/div>\n

Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e jej Tom dr\u017eel v n\u00e1ru\u010d\u00ed a c\u00edtil na sv\u00e9m t\u011ble t\u00edhu toho jeho a teplo z n\u011bj vych\u00e1zej\u00edc\u00ed, byl by schopen uv\u011b\u0159it z\u00e1zrak\u016fm, proto\u017ee jeden m\u011bl pr\u00e1v\u011b b\u011bhem takov\u00fdch okam\u017eik\u016f na dosah ruky. Mo\u017en\u00e1 by jej mohl p\u0159irovnat ke hv\u011bzd\u00e1m, kter\u00e9 tolik miloval, a procesy prob\u00edhaj\u00edc\u00ed v jeho t\u011ble poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e byli spolu, srovnat s chemick\u00fdmi reakcemi, ale ani to mu nep\u0159i\u0161lo vhodn\u00e9. Bylo toho tolik, co cht\u011bl \u0159\u00edct, a z\u00e1rove\u0148 bylo tak m\u00e1lo slov, kter\u00fdmi by to mohl popsat.<\/div>\n
„Miluju ho,“ \u0159ekl po chv\u00edli ti\u0161e, ani\u017e by zvedl pohled ke Georgov\u011b tv\u00e1\u0159i. „A jestli mu jednoho dne n\u00e1hodou ubl\u00ed\u017e\u00edm, nebude\u0161 m\u00edt p\u0159\u00edle\u017eitost m\u011b zab\u00edt, proto\u017ee u\u017e budu vnit\u0159n\u011b d\u00e1vno mrtv\u00fd.“ Vzal Beth do n\u00e1ru\u010de, pomalu vstal a m\u00ed\u0159il zp\u011bt ke st\u00e1nku s ko\u0165aty.<\/div>\n
Georg sledoval jeho vzdaluj\u00edc\u00ed se z\u00e1da, na rtech pok\u0159iven\u00fd \u00fasm\u011bv, o\u010di top\u00edc\u00ed se v slz\u00e1ch. Byl \u0161\u0165astn\u00fd za sv\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele, opravdu byl, proto\u017ee sly\u0161el mnohem v\u00edc, ne\u017e o\u010dek\u00e1val.<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Dnes jsem m\u011bla jeden z lep\u0161\u00edch dn\u016f. Ruka relativn\u011b poslouchala, jak vid\u00edte, po\u010d\u00edta\u010d n\u00e1sledoval jej\u00edho p\u0159\u00edkladu a tak mi nic nebr\u00e1nilo v tom, abych se kone\u010dn\u011b pustila do psan\u00ed. Melancholick\u00e9 po\u010das\u00ed za okny ve mn\u011b probudilo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed nostalgii, mo\u017en\u00e1 proto<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[625],"tags":[],"class_list":["post-2477","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-cassiopeia"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2477","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2477"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2477\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2477"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2477"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2477"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}