{"id":2484,"date":"2015-11-11T15:00:00","date_gmt":"2015-11-11T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2475"},"modified":"2015-11-11T15:00:00","modified_gmt":"2015-11-11T14:00:00","slug":"lehrer-des-lebens-37","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/11\/11\/lehrer-des-lebens-37\/","title":{"rendered":"Lehrer des Lebens 37."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
24. ledna 2008, Berl\u00edn<\/p>\n

<\/em> B\u00fdval obl\u00edben\u00fdm \u017e\u00e1kem. Vzhledem ke sv\u00fdm studijn\u00edm v\u00fdsledk\u016fm, u\u010denlivosti, vst\u0159\u00edcnosti a ak\u010dnosti p\u0159i r\u016fzn\u00fdch ud\u00e1lostech pat\u0159il Bill k \u017e\u00e1k\u016fm, kter\u00fdch si u\u010ditel\u00e9 ve sv\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b v\u00e1\u017eili, byli r\u00e1di, \u017ee ho tam maj\u00ed. Jakmile se ale zjistilo, \u017ee h\u0159\u00ed\u0161n\u00fdm p\u00e1rem, kter\u00fd na \u0161kolu vrh\u00e1 neblah\u00e9 sv\u011btlo, je Anis s Billem, r\u00e1zem jako by neexistoval, v tom lep\u0161\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b. V hor\u0161\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b se ho u\u010ditel\u00e9 sna\u017eili dostat na kolena. N\u011bkolikr\u00e1t do hodiny ho vyvol\u00e1vali, a pokud n\u011bco nev\u011bd\u011bl, psali si \u010d\u00e1rku. Billovou jedinou v\u00fdhodou bylo, \u017ee m\u011bl opravdu v\u00fdbornou pam\u011b\u0165 – pamatoval si spoustu u\u010diva je\u0161t\u011b z d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edch hodin, tak\u017ee se st\u00e1valo m\u00e1lokdy, \u017ee by n\u011bco nev\u011bd\u011bl.<\/div>\n

\n

I tak ale bylo podobn\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed velmi nep\u0159\u00edjemn\u00e9, t\u00edm sp\u00ed\u0161, kdy\u017e se k tomu p\u0159idaly i posm\u011b\u0161ky n\u011bkter\u00fdch spolu\u017e\u00e1k\u016f. Najednou jako by t\u00e1hli s u\u010diteli za jeden provaz, a neb\u00fdt p\u00e1r dobr\u00fdch du\u0161\u00ed, kter\u00e9 k n\u011bmu \u010das od \u010dasu jen tak p\u0159i\u0161ly a sd\u011blily mu, \u017ee jemu a Anisovi dr\u017e\u00ed palce, nejsp\u00ed\u0161 by se zbl\u00e1znil. Na Anisovi bylo vid\u011bt, \u017ee ani on to nem\u00e1 jednoduch\u00e9 – hodinu od hodiny vypadal vy\u010derpan\u011bji. Bill nem\u011bl ani pon\u011bt\u00ed, co se d\u011bje za zdmi kantorsk\u00fdch kabinet\u016f, jeho p\u0159\u00edtel se o tom v\u016fbec necht\u011bl bavit. Tohle chov\u00e1n\u00ed se ho pom\u011brn\u011b dot\u00fdkalo, ale na druhou stranu\u2026 On Anisovi tak\u00e9 ne\u0159\u00edkal o mont\u00e1\u017e\u00edch a vzkazech, kter\u00e9 mu spolu\u017e\u00e1ci h\u00e1zeli do sk\u0159\u00ed\u0148ky nebo na n\u011bj, ani se nezmi\u0148oval o ur\u00e1\u017ek\u00e1ch, kter\u00e9 si musel vyslechnout. Jakmile byli po \u0161kole spolu, \u010dasto si n\u011bkam zalezli a jen si u\u017e\u00edvali \u010das spolu. Odpo\u010d\u00edvali, sledovali seri\u00e1ly nebo filmy, \u010dasto tak\u00e9 chodili za Anisovou rodinou a ob\u010das k Billovi. D\u00edky tomu se stalo norm\u00e1ln\u00edm, \u017ee Bill p\u0159espal u Anise nebo Anis u Billa, nikdo u\u017e se ni\u010demu nedivil, a to zejm\u00e9na kv\u016fli chlapcovu \u0161patn\u00e9mu span\u00ed.<\/p><\/div>\n

\n
Od t\u00e9 doby, co se to ve \u0161kole tak rapidn\u011b zhor\u0161ilo, Billovo psychick\u00e9 zdrav\u00ed pomalu upadalo, a kv\u016fli tomu se zhor\u0161oval i jeho sp\u00e1nkov\u00fd re\u017eim. Oproti jeho p\u016fvodn\u00edm zvyk\u016fm, kdy spal pravideln\u011b alespo\u0148 dev\u011bt hodin, v sou\u010dasnosti spal sotva \u0161est, a je\u0161t\u011b ne zrovna kvalitn\u00edm sp\u00e1nkem. Anisova p\u0159\u00edtomnost hodn\u011b pom\u00e1hala – a\u010dkoliv t\u0159eba nespal, byl s n\u00edm a c\u00edtil se v bezpe\u010d\u00ed, tak\u017ee si relativn\u011b odpo\u010dinul. I tak ale za posledn\u00ed dva t\u00fddny zhubnul asi p\u011bt kilo a na jeho \u00fatl\u00e9m t\u011ble to bylo okam\u017eit\u011b zn\u00e1t. P\u016fvodn\u011b kr\u00e1sn\u011b zaoblen\u00e9 boky a zade\u010dek se nebezpe\u010dn\u011b zten\u010dily a tv\u00e1\u0159e nab\u00edraly \u0159ezan\u011bj\u0161\u00edch rys\u016f. P\u0159\u00e1l si v\u011b\u0159it tomu, \u017ee se to brzy zlep\u0161\u00ed, ale vzhledem k tomu, \u017ee se nebezpe\u010dn\u011b bl\u00ed\u017eil posledn\u00ed term\u00edn k odevzd\u00e1n\u00ed p\u0159ihl\u00e1\u0161ek na um\u011bleck\u00e9 \u0161koly, bylo mu snad je\u0161t\u011b h\u016f\u0159. Nem\u011bl ani pon\u011bt\u00ed, kam by cht\u011bl j\u00edt.<\/div>\n
\n

„Ta medi\u00e1ln\u00ed komunikace nevypadala blb\u011b,“ zahu\u010del Tom, zat\u00edmco s Billem otr\u00e1ven\u011b proch\u00e1zeli ulicemi Berl\u00edna. Obe\u0161li zhruba des\u00edtku univerzit, a \u017e\u00e1dn\u00e1 nebyla p\u0159esn\u011b to, co cht\u011bli. „Ten kluk \u0159\u00edkal, \u017ee je to docela fl\u00e1k\u00e1rna.“<\/p><\/div>\n

„Pro\u010d nejde\u0161 na hudebn\u00ed fakultu? Mohl bys hr\u00e1t na kytaru a t\u0159eba by ses d\u00edky tomu n\u011bkam dostal.“<\/div>\n
„Nechci to studovat,“ pokr\u010dil rameny. „Je to m\u016fj kon\u00ed\u010dek a sotva bych to za\u010dal br\u00e1t v\u00e1\u017en\u011b, dokonce se t\u0159eba musel u\u010dit noty, u\u017e by to pro m\u011b byla povinnost. Ne\u0159\u00edk\u00e1m, kdybych m\u011bl hr\u00e1t n\u011bkde v kapele, bylo by to super. Ale studovat to? N\u00e9\u00e9,“ za\u0161klebil se.<\/div>\n
Bill se kr\u00e1tce zasm\u00e1l. „V kapele bys byl dobr\u00fd, mysl\u00edm, \u017ee to je povol\u00e1n\u00ed p\u0159esn\u011b pro tebe. \u017d\u00e1dn\u00e9 starosti, pohoda, z\u00e1bava, holky,“ pousm\u00e1l se. „Mo\u017en\u00e1 bys to m\u011bl n\u011bkde zkusit?“<\/div>\n
Tom na bratra s \u00fasm\u011bvem pohl\u00e9dl. „V\u00ed\u0161 moc dob\u0159e, \u017ee do kapely bych \u0161el jenom v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee bys tam ty zp\u00edval. Nedok\u00e1\u017eu si p\u0159edstavit, \u017ee bych m\u011bl jet n\u011bkam na turn\u00e9 a ty bys z\u016fstal doma,“ pevn\u011b ho objal kolem ramen. „Kdo by tu pak na tebe dohl\u00ed\u017eel?“<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, mo\u017en\u00e1 Anis?“<\/div>\n
„To nen\u00ed to stejn\u00fd, jako kdybych na tebe dohl\u00ed\u017eel j\u00e1. Sice mu v\u011b\u0159\u00edm a tak, ale j\u00e1 jedin\u00fd jsem ten, kdo se o tebe dok\u00e1\u017ee postarat spr\u00e1vn\u011b.“<\/div>\n
\n

Bill se k n\u011bmu s \u00fasm\u011bvem na okam\u017eik p\u0159itiskl. „Te\u010f m\u011b napadlo, ne\u0159\u00edkal jsi n\u00e1hodou, \u017ee ten tv\u016fj d\u016fchodcovsk\u00fd klub taky hraje na n\u011bco? Bic\u00ed a basa, ne?“<\/p><\/div>\n

„Jo, Gustav na bic\u00ed dost v\u00e1l\u00ed a Georg sem tam n\u011bco zabrnk\u00e1,“ zasm\u00e1l se Tom. „Pro\u010d, mysl\u00ed\u0161, \u017ee bych s nima m\u011bl zalo\u017eit kapelu?“<\/div>\n
„Nen\u00ed to zas tak mizern\u00fd n\u00e1pad, m\u011bl bys n\u011bjak\u00e9 vyu\u017eit\u00ed. T\u0159eba by sis na\u0161el n\u011bjakou nen\u00e1ro\u010dnou pr\u00e1ci, klidn\u011b u Gordona ve firm\u011b, a mohl by ses vyka\u0161lat na \u0161kolu. V\u00fd\u0161ku stejn\u011b zas tak moc nepot\u0159ebuje\u0161.“<\/div>\n
Tom si povzdechl a na Billa pohl\u00e9dl. „Tob\u011b u\u017e se do \u0161koly nechce, vi\u010f? Kv\u016fli tomu, co se d\u011bje na \u0161kole te\u010f.“<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, Tome\u2026 \u0158\u00edk\u00e1m si, \u017ee na univerzit\u011b by to mohli br\u00e1t \u00fapln\u011b v klidu, nemuseli by to \u0159e\u0161it, ale taky si \u0159\u00edk\u00e1m, pro\u010d by to \u0159e\u0161it nem\u011bli? Jen proto, \u017ee se \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee tam jsou u\u017e dosp\u011bl\u00ed? V\u017edy\u0165 jsou tam \u00fapln\u011b stejn\u011b sta\u0159\u00ed lidi jako u n\u00e1s na \u0161kole\u2026“ Bill si zastr\u010dil ruce do kapes a pokr\u010dil rameny. „\u010c\u00edm d\u00e1l v\u00edc si \u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee bych m\u011bl zkusit n\u011bjakou galerii jako st\u00e1\u017eista nebo tak, a p\u0159i tom nav\u0161t\u011bvovat kurzy\u2026 Ned\u00e1vno jsem byl v kontaktu s t\u00edm mal\u00ed\u0159em, co byl vloni u n\u00e1s na \u0161kole a m\u011bl by o m\u011b z\u00e1jem, l\u00edb\u00ed se mu moje pr\u00e1ce,“ pousm\u00e1l se. „Napadlo m\u011b, \u017ee bych to mohl zkusit.“<\/div>\n
\n

„Ozval se ti a tys mi to ani ne\u0159ekl? Tak te\u010f jsem ura\u017eenej,“ odfrkl Tom naoko, ale po chvilce se rozesm\u00e1l. „Bille, to je \u00fa\u017easn\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost, tak nad \u010d\u00edm je\u0161t\u011b v\u00e1h\u00e1\u0161? Tehdy jsi \u0159\u00edkal, \u017ee m\u00e1 pobo\u010dku v Magdeburgu, co\u017e je skv\u011bl\u00fd, mohl bys z\u016fstat s Anisem, t\u0159eba si tam naj\u00edt byt nebo tak!“<\/p><\/div>\n

„A co ty?“<\/div>\n
„No, docela jsi m\u011b nalomil s tou kapelou. S klukama by se to mo\u017en\u00e1 dalo d\u00e1t dohromady, a ty bys m\u011bl ur\u010dit\u011b dost \u010dasu, abys s n\u00e1ma zp\u00edval,“ zazubil se. „A mezit\u00edm bych mohl pracovat t\u0159eba n\u011bkde v servisu, m\u00e1m doporu\u010den\u00ed z t\u00fd lo\u0148sk\u00fd brig\u00e1dy, byl jsem tam fakt t\u0159\u00edda. Gordonova \u0161kola u motor\u016f v\u0161eho druhu u\u017e odmala mi dost p\u00edchla.“<\/div>\n
„Tak to bychom si mohli n\u011bjak\u00fd men\u0161\u00ed byt naj\u00edt spolu,“ oplatil mu Bill \u00fasm\u011bv. „\u010casto bych asi z\u016fst\u00e1val u Anise, ale ofici\u00e1ln\u00ed domov by byl u tebe.“<\/div>\n
„To je dost dobrej n\u00e1pad. Vid\u00ed\u0161, \u017ee to s tebou nen\u00ed tak marn\u00fd!“ se sm\u00edchem mu Tom prohr\u00e1bnul vlasy. „D\u00edky t\u00fd brig\u00e1d\u011b, co n\u00e1m na\u0161el Andy, si dok\u00e1\u017eeme docela i na\u0161et\u0159it, kdy\u017e k tomu p\u0159id\u00e1me i v\u00fd\u017eivn\u00fd od otce a mysl\u00edm, \u017ee pak by n\u00e1m dost pomohla i m\u00e1ma s t\u00e1tou, a i babi\u010dka by asi zkusila p\u0159idat.“<\/div>\n
„Bo\u017ee, kdy\u017e si p\u0159edstav\u00edm, \u017ee jsem si teprve te\u010f p\u0159ed\u011blal svoje podkrov\u00ed a u\u017e od n\u011bj ut\u00edk\u00e1m,“ Bill fale\u0161n\u011b zaf\u0148ukal. „Tolik pr\u00e1ce jsem na tom ud\u011blal!“<\/div>\n
Tom nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. „Co podkrov\u00ed, ale co Andy? Jak on to m\u00e1 se \u0161kolou?“<\/div>\n
„Andy? V\u00e1\u017en\u011b se pt\u00e1\u0161 na to, jak to m\u00e1 se \u0161kolou pr\u00e1v\u011b Andreas? Tome, ten kluk u\u017e vym\u00fd\u0161l\u00ed ob\u0159adn\u00ed ritu\u00e1l na sp\u00e1len\u00ed maturitn\u00edho vysv\u011bd\u010den\u00ed! Jeho u\u017e do \u0161koly nikdy nikdo nedostane, i kdyby to m\u011blo znamenat dal\u0161\u00ed t\u0159i roky fl\u00e1k\u00e1n\u00ed. Mysl\u00edm si, \u017ee skon\u010d\u00ed u jeho t\u00e1ty ve firm\u011b, p\u0159eci jenom, tam ho m\u016f\u017ee m\u00edt pod kontrolou, aby se nefl\u00e1kal, nefetoval a tak. A taky mu d\u00e1 mo\u017enost se finan\u010dn\u011b od n\u011bj odpoutat, co\u017e pot\u0159ebuje jako s\u016fl.“<\/div>\n
„Je pravda, \u017ee p\u0159edstava Andrease na vej\u0161ce je docela dost vtipn\u00e1,“ uznal Tom se sm\u00edchem. „A co teprve, kdyby to ud\u011blal, dok\u00e1\u017ee\u0161 si ho p\u0159edstavit v tal\u00e1ru?“<\/div>\n
„Nebu\u010f na n\u011bj zlej, Andy nen\u00ed hloupej,“ Bill do bratra \u0161\u0165ouchnul, ale rty mu cukaly v potla\u010dovan\u00e9m sm\u00edchu. „Jen se mu prost\u011b do studia nechce, nic v\u00edc. Rad\u0161i si \u017eivot u\u017e\u00edv\u00e1, ne\u017e ho studuje.“<\/div>\n
„Sp\u00ed\u0161 nech\u00e1v\u00e1 ostatn\u00ed, aby studovali jeho, a on si to u\u017e\u00edv\u00e1,“ u\u0161kl\u00edbl se Tom. A Bill souhlasil.<\/div>\n
\n

~<\/p><\/div>\n

\n

Ne\u017e se stihli z Berl\u00edna vr\u00e1tit dom\u016f, m\u011bli kompletn\u011b vymy\u0161len\u00fd cel\u00fd pl\u00e1n, jak bude vypadat jejich \u017eivot po ukon\u010den\u00ed studia na gymn\u00e1ziu v Magdeburgu. Bill se rozhodl, \u017ee p\u0159ijme nab\u00eddku pracovat v galerii Hanse Botha se v\u0161emi benefity, tud\u00ed\u017e jak\u00fdkoliv v\u00fdjezd do zahrani\u010d\u00ed a Bill m\u00e1 mo\u017enost jet s n\u00edm, p\u0159i\u010dem\u017e n\u00e1klady bude m\u00edt nulov\u00e9. Z\u00e1rove\u0148 m\u00e1 spoustu dovolen\u00e9 a plat\u2026 No, \u0159ekn\u011bme, \u017ee si nebude moct st\u011b\u017eovat. A je\u0161t\u011b ke v\u0161emu se bude moct u\u010dit techniku od slavn\u00e9ho mal\u00ed\u0159e. Co v\u00edc si p\u0159\u00e1t? Tom zase moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl o jednom autoservisu, kde si ho budou v\u00e1\u017eit jak platov\u011b, tak p\u0159\u00edstupem – u\u017e d\u00e1vno mu slibovali, \u017ee mu v\u017edycky uplatn\u011bn\u00ed najdou. Nezb\u00fdvalo, ne\u017e naj\u00edt n\u011bjak\u00e9 rozumn\u00e9 obydl\u00ed a mohli se st\u011bhovat. Billovi to vdechlo novou radost do \u017eivota, na okam\u017eik zapomn\u011bl na starosti spojen\u00e9 se \u0161kolou. Jedin\u00e9, z \u010deho m\u011bl obavy, byla m\u00e1ma a jej\u00ed n\u00e1zor.<\/p><\/div>\n

\n

„Jste si t\u00edm, kluci, stoprocentn\u011b jist\u00ed?“ Simone se na n\u011b d\u00edvala s pochybami, ale vzhledem k tomu, \u017ee rovnou ne\u0159ekla ne, byla velk\u00e1 \u0161ance, \u017ee \u0159ekne ano.<\/p><\/div>\n

„Ne,“ zazubil se Bill. „Ale pevn\u011b v\u011b\u0159\u00edme tomu, \u017ee to vyjde. A v\u00ed\u0161, \u017ee my kdy\u017e si n\u011bco usmysl\u00edme, tak to dok\u00e1\u017eeme.“<\/div>\n
„No, sp\u00ed\u0161 to dok\u00e1\u017ee Bill a j\u00e1 se vezu, ale je jasn\u00fd, \u017ee to zvl\u00e1dneme,“ Tom se zasm\u00e1l. „Nav\u00edc, p\u0159edstav si, jak kr\u00e1sn\u00fd bude\u0161 m\u00edt ateli\u00e9r z Billova p\u0159ed\u011blan\u00e9ho podkrov\u00ed! To stoj\u00ed za podporu na\u0161eho pl\u00e1nu, ne?“<\/div>\n
Simone se naoko zamyslela, ne\u017e se usm\u00e1la. „Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee v\u00e1s podpo\u0159\u00edm. Jestli odejdete na vysokou nebo pracovat, to je jedno. Hlavn\u011b, \u017ee budete d\u011blat to, co v\u00e1s bav\u00ed.“<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b? Bylo to tak snadn\u00e9?“<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b, bylo to tak snadn\u00e9. Jsem na v\u00e1s py\u0161n\u00e1, kluci, \u017ee mysl\u00edte na svoj\u00ed budoucnost, a a\u010dkoliv budete d\u011blat to, co v\u00e1s bav\u00ed nejv\u00edc, z\u00e1rove\u0148 p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edte zodpov\u011bdn\u011b. Je to pro m\u011b zn\u00e1mka, \u017ee jsem v\u00e1s asi nevychovala tak mizern\u011b, jak mi vy\u010d\u00edt\u00e1 v\u00e1\u0161 otec.“<\/div>\n
\n

„Gordon ti n\u011bco vy\u010d\u00edt\u00e1?“ n\u011b\u017en\u011b Bill nazna\u010dil, kdo m\u00e1 v jeho o\u010d\u00edch hlavn\u00ed postaven\u00ed jako otec rodiny, a stisknul j\u00ed ruku. „Mysl\u00edm, \u017ee na sebe m\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt hrd\u00e1, mami. Vychovala jsi dva syny, kte\u0159\u00ed ct\u00ed svoj\u00ed rodinu a sebe navz\u00e1jem, dva dosp\u011bl\u00e9 mu\u017ee, kte\u0159\u00ed mysl\u00ed na to, jak se zabezpe\u010dit a z\u016fstat spolu. N\u011bkdo by mo\u017en\u00e1 mohl nam\u00edtat, \u017ee ze m\u011b m\u00e1\u0161 couru, co se pele\u0161\u00ed kv\u016fli lep\u0161\u00edm zn\u00e1mk\u00e1m-„<\/p><\/div>\n

„\u2026 a ze m\u011b m\u00e1\u0161 d\u011bvka\u0159e, co vleze do postele s ka\u017edou,“ sko\u010dil mu do \u0159e\u010di Tom, „ale mysl\u00edm, \u017ee v\u00ed\u0161, kde je pravda.“<\/div>\n
„M\u00e1me s Gordonem dva skv\u011bl\u00e9 syny,“ p\u0159itakala Simone s n\u011b\u017en\u00fdm \u00fasm\u011bvem. „A opravdu jsme na v\u00e1s oba py\u0161n\u00ed.“<\/div>\n
„U\u017e jste p\u0159em\u00fd\u0161leli, kde byste tam cht\u011bli bydlet?“ ozval se Gordon, kter\u00fd sc\u00e9nu ti\u0161e sledoval ode dve\u0159\u00ed, do t\u00e9 doby zcela nepov\u0161imnut. Bill se z\u00e1\u0159iv\u011b usm\u00e1l, ale zavrt\u011bl hlavou. „M\u00e1m tam jednoho p\u0159\u00edtele. Vlastn\u00ed b\u00fdvalou tov\u00e1rn\u00ed budovu, nic extra velk\u00e9ho, ale je to prost\u011b star\u0161\u00ed budova. V\u00edm, \u017ee tam m\u00e1 k dispozici pln\u011b funk\u010dn\u00ed byt, je dost velk\u00fd pro v\u00e1s dva i n\u00e1v\u0161t\u011bvu rodi\u010d\u016f,“ zazubil se, „mysl\u00edm, \u017ee n\u00e1jem necht\u011bl nijak vysok\u00fd, p\u0159eci jen je to opu\u0161t\u011bn\u00fd bar\u00e1k. A pokud si ten byt sami zrekonstruujete, mysl\u00edm, \u017ee v\u00e1m poskytne i materi\u00e1l nebo pen\u00edze na n\u011bj. Je to dobr\u00e1k od kosti.“<\/div>\n
„Tati, to zn\u00ed skv\u011ble!“ vyhrkl Tom. „Spoustu v\u011bc\u00ed si s Billem zvl\u00e1dneme ud\u011blat sami, a co ne, s t\u00edm n\u00e1m pom\u016f\u017eou Gustav s Georgem, ti toho um\u00ed docela dost, a Andy m\u00e1 kontakty p\u0159es t\u00e1tovu firmu. Bylo by skv\u011bl\u00fd, kdyby tohle vy\u0161lo!“<\/div>\n
„M\u016f\u017eu mu klidn\u011b hned j\u00edt zavolat. Kdyby to bylo k dispozici, mohli byste si za\u010d\u00edt p\u0159ed\u011bl\u00e1vat u\u017e te\u010f, a\u0165 to m\u00e1te k maturit\u011b hotov\u00e9.“<\/div>\n
Bill vyst\u0159elil ze sv\u00e9ho m\u00edsta a Gordonovi se vrhnul kolem krku. Obj\u00edmal ho pevn\u011b, sna\u017ee se d\u00e1t mu najevo ve\u0161ker\u00fd vd\u011bk, kter\u00fd k n\u011bmu c\u00edtil. „D\u00edky, tati. Za v\u0161echno. M\u00e1m t\u011b r\u00e1d.“<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. 24. ledna 2008, Berl\u00edn B\u00fdval obl\u00edben\u00fdm \u017e\u00e1kem. Vzhledem ke sv\u00fdm studijn\u00edm v\u00fdsledk\u016fm, u\u010denlivosti, vst\u0159\u00edcnosti a ak\u010dnosti p\u0159i r\u016fzn\u00fdch ud\u00e1lostech pat\u0159il Bill k \u017e\u00e1k\u016fm, kter\u00fdch si u\u010ditel\u00e9 ve sv\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b v\u00e1\u017eili, byli r\u00e1di, \u017ee ho tam maj\u00ed. Jakmile se ale<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[610],"tags":[],"class_list":["post-2484","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lehrer-des-lebens"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2484","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2484"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2484\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2484"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2484"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2484"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}