{"id":249,"date":"2019-01-17T16:00:00","date_gmt":"2019-01-17T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=244"},"modified":"2019-01-17T16:00:00","modified_gmt":"2019-01-17T15:00:00","slug":"objection-i-want-you-23","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2019\/01\/17\/objection-i-want-you-23\/","title":{"rendered":"Objection! I want you 23."},"content":{"rendered":"
autor: Darkness069<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Dal\u0161\u00ed den byl bolestn\u00fd u\u017e od za\u010d\u00e1tku. I to, \u017ee musel Bill vst\u00e1vat z postele o p\u016fl hodiny d\u0159\u00edv, ho unavovalo. V\u011bd\u011bl ale, \u017ee dnes mus\u00ed j\u00edt znovu do pr\u00e1ce a nem\u016f\u017ee si dovolit chyb\u011bt dal\u0161\u00ed den hlavn\u011b proto, aby neprop\u00e1sl p\u0159\u00edpad. Nejen\u017ee mu Tom v\u010dera \u0159ekl, \u017ee je to t\u011b\u017ek\u00fd p\u0159\u00edpad kv\u016fli jeho stigmatu, ale tak\u00e9 mu prozradil, \u017ee se ne\u010dekan\u011b zastav\u00ed jeho u\u010ditel, aby jej zkontroloval a zjistil, jak mu to jde. \u00da\u017easn\u00e9, znamenalo to, \u017ee se mus\u00ed obl\u00e9ct nudn\u011b jako na za\u010d\u00e1tku.<\/div>\n
St\u00e1le je\u0161t\u011b z\u00edval, i kdy\u017e u\u017e dorazil do Tr\u00fcmperovy spole\u010dnosti, a roze\u0161el se rovnou do kancel\u00e1\u0159e, kde tr\u00e1vil minim\u00e1ln\u011b p\u016fl dne sv\u00e9ho \u010dasu. Ani Dunja je\u0161t\u011b nedorazila, tak rovnou ve\u0161el do kancel\u00e1\u0159e.<\/div>\n
\n

Nestihl \u0159\u00edct ani dobr\u00e9 r\u00e1no a u\u017e byl vta\u017een do p\u00e1ru siln\u00fdch rukou a obklopen v\u016fn\u00ed drah\u00e9 kol\u00ednsk\u00e9, kterou mohl von\u011bt jedin\u011b Tom. Pro Billa to bylo p\u0159ekvapen\u00ed, ale jen zav\u0159el o\u010di a u\u017e\u00edval si chv\u00edli ten moment, p\u0159\u00e1l si, aby mohl zapomenout na nepo\u0159\u00e1dek, kter\u00fd se v jeho \u017eivot\u011b d\u011bje. Pro Billa se Tom odt\u00e1hl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 brzy. „Za co to bylo? Jen objet\u00ed bez toho, abych m\u011bl tvoji ruku na zadku?“<\/p><\/div>\n

Tom se trochu uchechtl. „Pokud chce\u0161 mou ruku na sv\u00e9m zadku, sta\u010d\u00ed jen \u0159\u00edct.“ \u0160k\u00e1dlil jej a trochu se odt\u00e1hl. „Jen jsem si myslel, \u017ee to pot\u0159ebuje\u0161. Jsi v pohod\u011b? V\u010dera jsi v telefonu zn\u011bl hodn\u011b na\u0161tvan\u011b.“ Komentoval a roze\u0161el se zp\u00e1tky ke sv\u00e9mu stolu, zat\u00edmco na Billa k\u00fdvnul, aby si sedl vedle n\u011bj.<\/div>\n
Bill jen zavrt\u011bl hlavou. „Skoro nikdy se s Andreasem neh\u00e1d\u00e1m. Jsem si jist\u00fd, \u017ee tohle bylo zat\u00edm nejhor\u0161\u00ed.“ \u0158ekl a sledoval sv\u00e9 nehty. Vypadaly divn\u011b, kdy\u017e na sob\u011b nem\u011bly \u017e\u00e1dn\u00fd lak, byl zvykl\u00fd si je barvit stylov\u011b. „Je to kv\u016fli n\u00e1m. V\u00ed to a nesn\u00e1\u0161\u00ed to. \u0158\u00edk\u00e1, \u017ee m\u011b m\u011bn\u00ed\u0161 a \u017ee bych se od tebe m\u011bl dr\u017eet d\u00e1l. J\u00e1 nev\u00edm, co d\u011blat. V\u00edm, \u017ee nejsem ten sam\u00fd Bill, kter\u00fd jsem byl, kdy\u017e jsem sem nastoupil.“ P\u0159iznal potichu.<\/div>\n
\n

Tomovy ruce se za\u0165aly v p\u011bst p\u0159i tom, co mu Bill \u0159\u00edkal. Pokud tohle m\u011bl b\u00fdt jeho nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1d, nechce ani v\u011bd\u011bt, jak by vypadal nep\u0159\u00edtel. A lid\u00e9 st\u00e1le uva\u017euj\u00ed, pro\u010d Tom nem\u016f\u017ee vyst\u00e1t blon\u010f\u00e1ky\u2026 no dob\u0159e, tohle byl jin\u00fd d\u016fvod. „Pro\u010d ti na tom tak moc z\u00e1le\u017e\u00ed, co \u0159\u00edk\u00e1? Jsi v tom ty, ne on. Tvoje volba. Ud\u011blal jsi to, po \u010dem jsi tou\u017eil, nevid\u00edm v tom nic \u0161patn\u00e9ho. Nebo se ti nel\u00edb\u00ed ten Bill, kter\u00fdm jsi te\u010f?“<\/p><\/div>\n

„A to je p\u0159esn\u011b ten probl\u00e9m. Od t\u00e9 doby, co jsem t\u011b poznal, jsem se zm\u011bnil v jin\u00e9ho Billa, a i kdyby se mi to l\u00edbilo\u2026 ubli\u017euju lidem, na kter\u00fdch mi z\u00e1le\u017e\u00ed\u2026 nechci, aby se to d\u011blo. Nen\u00ed to n\u011bco, co nebo kdo chci b\u00fdt.“ \u0158ekl Bill a pod\u00edval se Tomovi do o\u010d\u00ed. P\u0159ekvapil je oba dva. „Georg i Andreas jsou pro m\u011b moc d\u016fle\u017eit\u00ed, a najednou ses objevil ty a mot\u00e1\u0161 mi hlavu. Nic nen\u00ed tak, jak bylo. Jsem unaven\u00fd z toho, jak se s t\u00edm mus\u00edm poka\u017ed\u00e9 vypo\u0159\u00e1dat.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 mus\u00ed\u0161 p\u0159ehodnotit n\u011bkter\u00e9 \u010d\u00e1sti tv\u00e9ho \u017eivota a uv\u011bdomit si, co pro tebe ti lid\u00e9 opravdu znamenaj\u00ed.“ \u0158ekl Tom a d\u00edval se Billovi zp\u0159\u00edma do o\u010d\u00ed. „Nebudu t\u011b do ni\u010deho nutit, ale v\u00ed\u0161, jak p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm a co chci. Zn\u00e1\u0161 moji pozici v cel\u00e9 t\u00e9hle situaci.“ Ol\u00edzl si ret a uhnul o\u010dima. Pod\u00edval se dol\u016f a rad\u011bji za\u010dal kontrolovat n\u011bjak\u00e9 pap\u00edry. S t\u011bmihle slovy ukon\u010dil konverzaci.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
Bill chv\u00edli z\u00edral p\u0159ed sebe; Tom byl zaj\u00edmav\u00fd, a moc, kterou nad n\u00edm m\u011bl, byla ohromuj\u00edc\u00ed a nap\u00ednav\u00e1. St\u00e1le cht\u011bl n\u011bco \u0159\u00edct, ale neodv\u00e1\u017eil se. Nam\u00edsto toho se nahnul a opatrn\u011b se zeptal na informace o tom, co mu uteklo v p\u0159\u00edpadu. P\u00e1r jemn\u00fdch dotek\u016f bylo v\u0161e, co mezi nimi prob\u011bhlo. I jeho v\u016fn\u011b a bl\u00edzkost Toma dov\u00e1d\u011bla k \u0161\u00edlenstv\u00ed. Jedin\u00e9, co cht\u011bl, bylo p\u0159it\u00e1hnout si toho kluka do kl\u00edna a v\u00e1\u0161niv\u011b ho l\u00edbat, z\u00edskat nad n\u00edm dominanci a vz\u00edt si ho. Cht\u011bl, aby byl jen jeho.<\/div>\n
\n

Asi o hodinu pozd\u011bji, kdy\u017e u\u017e byl Bill o p\u0159\u00edpadu informov\u00e1n, se Tom letmo pod\u00edval na hodiny, a rozhodl se to risknout. P\u0159it\u00e1hl si sv\u016fj objekt tu\u017eeb k sob\u011b, ani\u017e by n\u011bco \u0159ekl, a pol\u00edbil ho v\u00e1\u0161niv\u011b a drav\u011b. Nutil ho st\u00e9nat. Byl to ten druh polibk\u016f, kter\u00fd mu cht\u011bl d\u00e1t u\u017e od r\u00e1na, a ten zp\u016fsob, o n\u011bm\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee Billa donut\u00ed st\u00e9nat a t\u0159\u00e1st se vzru\u0161en\u00edm. Kdy\u017e se odt\u00e1hl, ol\u00edzl si rty a uculil se. „B\u011b\u017e na svoje norm\u00e1ln\u00ed m\u00edsto a d\u011blej, jako by se mezi n\u00e1mi nic ned\u011blo, jen \u010dist\u011b pracovn\u00ed vztah. Tv\u016fj u\u010ditel za chv\u00edli doraz\u00ed, aby t\u011b p\u0159ekvapil\u2026“ \u0158ekl a ukradl si je\u0161t\u011b jeden rychl\u00fd polibek p\u0159edt\u00edm, ne\u017e ho pustil.<\/p><\/div>\n

\n

Bill musel p\u00e1rkr\u00e1t zamrkat, ne\u017e pln\u011b pochopil, co mu Tom pr\u00e1v\u011b \u0159ekl. Bez ohledu na celou situaci k Tomovi st\u00e1le n\u011bco c\u00edtil, matouc\u00ed pocit a ka\u017ed\u00fd polibek, kter\u00fd dostal, tak zp\u016fsobil, \u017ee mu t\u011blem projel zvl\u00e1\u0161tn\u00ed h\u0159\u00ed\u0161n\u00fd pocit. Kdy\u017e ho Tom k sob\u011b p\u0159it\u00e1hl a vzal si\u2026 vzal si, co cht\u011bl\u2026 o \u010dem\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee on to chce taky, bylo tam n\u011bco, co ho nutilo po n\u011bm v\u00edc tou\u017eit a n\u011bco, co za\u017e\u00edval pouze s Tomem. Bylo to dost siln\u00e9 na to, aby mu to poka\u017ed\u00e9 vzalo dech. Nebyl schopn\u00fd mluvit, jen p\u0159ik\u00fdvl, vzal sv\u016fj po\u010d\u00edta\u010d a \u0161el na sv\u00e9 obvykl\u00e9 m\u00edsto, aby pracoval. Vypadalo to, \u017ee maj\u00ed je\u0161t\u011b hodn\u011b pr\u00e1ce.<\/p><\/div>\n

\n

O 15 minut pozd\u011bji se v telefonu ozvala Dunja. „Pane, byli jsme pr\u00e1v\u011b informov\u00e1n\u00ed, \u017ee pan\u00ed Schmidt nastoupila do letadla a p\u0159istane dnes ve\u010der. D\u011bkuje v\u00e1m, \u017ee m\u00e1 mo\u017enost b\u00fdt sou\u010d\u00e1st\u00ed tohoto p\u0159\u00edpadu.“ \u0158ekla a bylo sly\u0161et, jak n\u011bco p\u00ed\u0161e na po\u010d\u00edta\u010di. „Taky m\u00e1te, pane, n\u00e1v\u0161t\u011bvu z Humboldtovy univerzity, nen\u00ed na seznamu, bohu\u017eel.“<\/p><\/div>\n

Tom se jen pod\u00edval na Billa, kdy\u017e tu informaci usly\u0161el, a v\u0161iml si, jak se jeho o\u010di prudce otev\u0159ely. Za\u010dal se b\u00e1t. Tom jen p\u0159ik\u00fdvl a usm\u00e1l se na n\u011bj. „Relax“, \u0159ekl mu potichu. „To je v pohod\u011b, Dunjo, pus\u0165 ho dovnit\u0159. Kontaktoval m\u011b soukrom\u011b. Nem\u011bl jsem \u0161anci ti to je\u0161t\u011b \u0159\u00edct. O\u010dek\u00e1val jsem ho, tak pros\u00edm, pus\u0165 ho dovnit\u0159 a dej mu cokoliv, co chce; k\u00e1vu, vodu, \u010daj, cokoliv\u2026“ \u0158ekl Tom a ukon\u010dil hovor. Znovu se pod\u00edval na Billa a mrkl na n\u011bj. Byl \u010das za\u010d\u00edt malou show.<\/div>\n
\n

Zvedl pohled a postavil se, kdy\u017e se dve\u0159e otev\u0159ely. Nat\u00e1hl ruku, aby si pot\u0159\u00e1sl s mu\u017eem, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b ve\u0161el od kancel\u00e1\u0159e. „Profesore Weissi, r\u00e1d v\u00e1s znovu vid\u00edm. Omlouv\u00e1m se, \u017ee v\u00e1s moje sekret\u00e1\u0159ka nepustila ihned dovnit\u0159, je to moje chyba. Pros\u00edm, sedn\u011bte si.“ Nab\u00eddl Tom a v\u0161iml si, jak se Bill zved\u00e1 ze sv\u00e9ho m\u00edsta.<\/p><\/div>\n

„Profesore, nem\u011bl jsem ani pon\u011bt\u00ed, \u017ee p\u0159ijdete! J\u00e1\u2026 nen\u00ed to test, \u017ee ne, pane? Douf\u00e1m, \u017ee ne.“ \u0158ekl Bill a p\u0159i\u0161el k m\u00edstu, kde jeho profesor sed\u011bl. Byl nerv\u00f3zn\u00ed, ale aspo\u0148 mu to pomohlo v jeho h\u0159e ‚jsem p\u0159ekvapen\u00fd.‘ Bill si skousnul ret, ani\u017e by si to uv\u011bdomil. „Ummm\u2026“<\/div>\n
„Uvoln\u011bte se, chlap\u010de, jsem tady, abych v\u00e1s zkontroloval, jak v\u00e1m to jde. Douf\u00e1m, \u017ee tady neblbnete a neni\u010d\u00edte pr\u00e1ci pana Tr\u00fcmpera.“ \u0158ekl profesor a o\u010distil si slune\u010dn\u00ed br\u00fdle. O sekundu pozd\u011bji ve\u0161la Dunja s k\u00e1vou. Pod\u00edvala se rychle na Billa a zase ode\u0161la.<\/div>\n
\n

„Tak\u017ee, pane Weissi, je zde n\u011bco, co pro v\u00e1s m\u016f\u017eu ud\u011blat? Ob\u00e1v\u00e1m se, \u017ee si nejsem zcela jist, jak bude va\u0161e pozorov\u00e1n\u00ed prob\u00edhat, nebo cokoliv vlastn\u011b budete d\u011blat.“ Zeptal se Tom a sna\u017eil se odpoutat jeho pozornost od atraktivn\u00ed blond\u00fdnky, kter\u00e1 moment\u00e1ln\u011b opustila kancel\u00e1\u0159.<\/p><\/div>\n

„No, pane Tr\u00fcmpere, te\u010f kdy\u017e jste to zm\u00ednil, zaj\u00edmalo by m\u011b, na \u010dem pr\u00e1v\u011b pracujete.“ \u0158ekl mu\u017e a ochutnal svou k\u00e1vu. „Ale cht\u011bl bych to sly\u0161et od sv\u00e9ho studenta, pokud v\u00e1m to nevad\u00ed.“<\/div>\n
Bill si skousl ret a v duchu d\u011bkoval Tomovi po\u0159\u00e1d dokola, \u017ee ho s t\u00edm sezn\u00e1mil. Stoprocentn\u011b mu te\u010f zachr\u00e1nil \u017eivot, proto\u017ee asi v\u011bd\u011bl, \u017ee se tohle stane. Vzal si sv\u016fj laptop a sedl si vedle profesora. Letmo se pod\u00edval na sv\u00e9ho \u0161\u00e9fa. „Zat\u00edm jsme vyhr\u00e1li tyhle p\u0159\u00edpady\u2026 a ten, na kter\u00e9m te\u010f pracujeme, je o \u017een\u011b, kter\u00e9 se jej\u00ed rodina sna\u017e\u00ed vz\u00edt d\u011bti, proto\u017ee se otev\u0159ela sv\u00e9 sexualit\u011b potom, co um\u0159el jej\u00ed man\u017eel. V tuhle chv\u00edli je tohle to, co d\u011bl\u00e1me.“ \u0158ekl Bill a hledal n\u011bjak\u00e9 dokumenty ve sv\u00e9m po\u010d\u00edta\u010di.<\/div>\n
\n

Tom pokra\u010doval v pr\u00e1ci a ob\u010das se na chlapce pod\u00edval a odpov\u00eddal na ot\u00e1zky, kter\u00e9 \u0161ly jeho sm\u011brem. Na v\u0161echny odpov\u00eddal stejn\u011b, up\u0159\u00edmn\u011b, stru\u010dn\u011b, a p\u0159itom m\u011bl st\u00e1le na pam\u011bti mal\u00e9 detaily. Jasn\u011b, \u017ee \u0159ekl, \u017ee on a Bill m\u011bli na za\u010d\u00e1tku n\u011bjak\u00e9 probl\u00e9my, ale vzal na sebe zodpov\u011bdnost a od\u016fvodnil to. Nebyla to v\u0161echno Billova vina. Jakoukoliv osobn\u00ed situaci vynechal, to bylo soukrom\u00e9.<\/p><\/div>\n

Ani jeden si nev\u0161imli \u010dasu, kter\u00fd ub\u011bhl. P\u0159eru\u0161il je a\u017e Bill\u016fv telefon, kter\u00fd mu p\u0159ipom\u00ednal, co sl\u00edbil, \u017ee ud\u011bl\u00e1; vyzvedne Georga z nemocnice. Billovi se najednou zhroutil sv\u011bt a sly\u0161el, \u017ee se n\u011bco rozb\u00edj\u00ed, stejn\u011b tak jako Georgova nad\u011bje. „O-omlouv\u00e1m se, mus\u00edm si rychle zatelefonovat. Hned budu zp\u00e1tky.“ Omluvil se a vylovil telefon, rychle ode\u0161el z kancel\u00e1\u0159e, ne\u017e aby se jej n\u011bkdo na n\u011bco zeptal. V duchu u\u017e si nad\u00e1val za to, co ud\u011bl\u00e1, a Georg ho pravd\u011bpodobn\u011b bude nen\u00e1vid\u011bt.<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

„Dunjo, panebo\u017ee\u2026 \u0159ekni mi, pros\u00edm, \u017ee je Gustav voln\u00fd nebo tak! V\u00edm, \u017ee nem\u016f\u017ee\u0161 odej\u00edt z pr\u00e1ce, ale pros\u00edm, pros\u00edm, \u0159ekni, \u017ee existuje n\u011bkdo, kdo m\u016f\u017ee.“ Bill skoro a\u017e prosil sekret\u00e1\u0159ku, zat\u00edmco chodil kolem stolu a rukama m\u00e1val ve vzduchu. A taky mluvil hodn\u011b rychle.<\/p><\/div>\n

„Umm\u2026 mysl\u00edm, \u017ee jo, zavol\u00e1m mu. Je \u0161\u00e9f\u016fv bodyguard, nem\u011bl by b\u00fdt odsud nikdy daleko.“ \u0158ekla a nadzvedla obo\u010d\u00ed, kdy\u017e vyt\u00e1\u010dela zn\u00e1m\u00e9 \u010d\u00edslo.<\/div>\n
„\u0160\u00e9fa ne\u0159e\u0161, toho vy\u0159e\u0161\u00edm j\u00e1, slibuju, jen\u2026 jen, pros\u00edm, se\u017ee\u0148 Gustava,“ \u017eadonil Bill nerv\u00f3zn\u011b a st\u00e1le znovu a znovu ma\u010dkal vyt\u00e1\u010den\u00ed, aby zavolal Georgovi a vysv\u011btlil mu situaci. Poka\u017ed\u00e9 \u0161el ale hovor do hlasov\u00e9 schr\u00e1nky.<\/div>\n
„Pokud jsi si tak jist\u00fd.“ \u0158ekla Dunja p\u0159edt\u00edm, ne\u017e Gustav zvedl telefon. Jej\u00ed hlas se ve vte\u0159in\u011b zm\u011bnil, kdy\u017e mluvila s blon\u010f\u00e1kem tak jako poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e mu volala, a brzy to polo\u017eila. „U\u017e jde, stejn\u011b je bl\u00edzko.“ \u0158ekla a trochu si upravila vlasy.<\/div>\n
„Jsi \u00fa\u017easn\u00e1, Dunjo, d\u011bkuju. A tvoje vlasy vypadaj\u00ed dob\u0159e, neboj se. Ale mo\u017en\u00e1 m\u00e1 Gustav r\u00e1d trochu v\u00edc lesku na rty?“ \u0159ekl Bill a mrkl na ni s \u00fasm\u011bvem. Ud\u011blala p\u0159esn\u011b to, co j\u00ed bylo navrhnuto. P\u0159edt\u00edm, ne\u017e stihla \u0159\u00edct dal\u0161\u00ed slovo, Gustav se objevil ve dve\u0159\u00edch.<\/div>\n
\n

„Dunjo? Co se stalo Tomovi? Je v pohod\u011b?“ Zeptal se rychle Gustav, ignoroval Billa, kter\u00fd tam st\u00e1l, a ruce si opatrn\u011b polo\u017eil na jej\u00ed. I kdy\u017e byl Bill ignorov\u00e1n, tohle ho donutilo se usm\u00e1t.<\/p><\/div>\n

„Ahoj, Gustave, \u0161\u00e9f je v pohod\u011b. Byl to vlastn\u011b Bill, kdo m\u011b \u017e\u00e1dal, abych t\u011b sehnala.“ \u0158ekla Dunja a pod\u00edvala se na n\u011bho s \u00fasm\u011bvem. Bylo zcela jasn\u00e9, jak se ti dva cht\u011bli navz\u00e1jem, ale ani jeden z nich se neodv\u00e1\u017eili ud\u011blat prvn\u00ed krok. Bill je cht\u011bl d\u00e1t n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem dohromady, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee to nen\u00ed v\u011bc, kterou by m\u011bl ud\u011blat on.<\/div>\n
„Ahoj, Gustave! Umm\u2026 hotov\u00fd s flirtov\u00e1n\u00edm? V\u00edte, \u017ee v\u00e1s oba dva miluju a v\u0161echno, ale tro\u0161ku t\u011b pot\u0159ebuju a vy dva se m\u016f\u017eete obdivovat pozd\u011bji,“ p\u0159eru\u0161il je Bill a oba dva se za\u010dervenali. Ale aspo\u0148 z\u00edskal jejich pozornost. „V\u00edm, \u017ee to nen\u00ed n\u011bco, co obvykle d\u011bl\u00e1\u0161, ale mohl bys pros\u00edm, pros\u00edm, pros\u00edm ud\u011blat n\u011bco pro m\u011b? Slibuju, \u017ee se Tom nena\u0161tve, a nezeptal bych se t\u011b, kdybych nebyl tak zoufal\u00fd, ale je to situace na \u017eivot a na smrt.“ \u0158ekl rychle a jeho telefon byl znovu p\u0159esm\u011brov\u00e1n do hlasov\u00e9 schr\u00e1nky.<\/div>\n
\n

Gustav se p\u0159i jeho slovech zasekl. Bylo to neobvykl\u00e9, ale h\u00e1dal, \u017ee to asi bude opravdu d\u016fle\u017eit\u00e9. Nav\u00edc byl ochranka, tak\u017ee zvl\u00e1dne cokoliv.<\/p><\/div>\n

„Pot\u0159ebuju, abys jel do Nemocnice svat\u00e9ho srdce a vyzvedl jednoho pacienta. Je v pokoji 935. \u0158ekl jsem mu, \u017ee ho vyzvednu, ale je tady m\u016fj profesor a j\u00e1 nem\u016f\u017eu odej\u00edt; Georg by m\u011b za to nen\u00e1vid\u011bl, tak mus\u00ed\u0161 j\u00edt a vysv\u011btlit mu to\u2026 a -a vz\u00edt ho dom\u016f.“ \u0158ekl Bill a zoufale se d\u00edval na Gustava. Nen\u00ed mo\u017en\u00e9, aby odm\u00edtl jeho po\u017eadavek,<\/div>\n
Gustav si jen povzdychl a proto\u010dil o\u010dima. „Fajn, cokoliv- Ale tohle vysv\u011btl\u00ed\u0161 \u0161\u00e9fovi. Pro koho to v\u016fbec jedu?“ \u0158ekl a vzal si tu\u017eku, aby si to mohl poznamenat.<\/div>\n
„M\u016fj p\u0159\u00edtel Georg Listing, je v pokoji 935. Mal\u00fd, dlouh\u00e9 hn\u011bd\u00e9 vlasy, svalnat\u00fd\u2026“ Bill za\u010dal mluvit a v\u0161iml si, jak na n\u011bj \u0161okovan\u011b z\u00edraj\u00ed dva p\u00e1ry o\u010d\u00ed. V prvn\u00ed chv\u00edli mu to nedo\u0161lo, ale pak si to uv\u011bdomil.<\/div>\n
\n

„Ty m\u00e1\u0161 p\u0159\u00edtele? Plaz\u00ed\u0161 se tady posledn\u00edch p\u00e1r t\u00fddn\u016f po \u0161\u00e9fovi, a ty m\u00e1\u0161, kurva, p\u0159\u00edtele!?“ Byla to Dunja, kdo prvn\u00ed promluvil. \u0158\u00edkala p\u0159esn\u011b to, co si myslel i Gustav. \u0160ok, zklam\u00e1n\u00ed, na\u0161tvanost a zmatek byly jasn\u011b \u010diteln\u00e9 na jejich tv\u00e1\u0159\u00edch.<\/p><\/div>\n

„Trochu, vlastn\u011b ne. Je to komplikovan\u00e9.“ Bill se sna\u017eil vymluvit, i kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee to posral, a pr\u00e1v\u011b te\u010f nebyla vhodn\u00e1 doba na diskuzi. „Hele, v\u0161echno vysv\u011btl\u00edm pozd\u011bji, slibuju, ale mus\u00edm se te\u010f vr\u00e1tit, pokud chci odmaturovat. Pros\u00edm, Gustave, ud\u011bl\u00e1\u0161 to pro m\u011b? P\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee v\u0161echno vysv\u011btl\u00edm, a-a Tom nebude na\u0161tvan\u00fd,“ \u017eadonil znovu, klidn\u011b bude prosit na kolenou, kdy\u017e bude muset.<\/div>\n
Jeho odpov\u011bd\u00ed bylo utr\u017een\u00ed pap\u00edrku a mu\u017e, kter\u00fd pomalu odch\u00e1zel. „Uvid\u00edme se pozd\u011bji, Dunjo, vypad\u00e1 to, \u017ee m\u00e1m pr\u00e1ci.“<\/div>\n
\n

Bill si oddechl a ud\u011blal krok vzad. D\u00edval se na Dunju. V\u0161iml si jej\u00edch pochybnost\u00ed, kdy\u017e se na n\u011bj znovu ohl\u00e9dla, a povzdychl si. V\u011bd\u011bl, \u017ee si to zavinil s\u00e1m. „Tom o tom v\u00ed, okej? Je to hrozn\u00e1 situace a m\u016f\u017eu to vysv\u011btlit, a ud\u011bl\u00e1m to. Jen te\u010f mus\u00edm j\u00edt zp\u00e1tky.“ \u0158ekl, zkontroloval si sv\u016fj obli\u010dej v zrcadle a znovu ve\u0161el do kancel\u00e1\u0159e.<\/p><\/div>\n

Dva p\u00e1ry o\u010d\u00ed se na n\u011bj ihned pod\u00edvaly. „Omlouv\u00e1m se, byla to urgentn\u00ed situace. V\u0161echno vy\u0159e\u0161eno, kde jsme byli?“ \u0158ekl klidn\u011b a skoro a\u017e nad\u0161en\u011b, kdy\u017e p\u0159i\u0161el ke sv\u00e9mu profesorovi a sv\u00e9mu \u0161\u00e9fovi. Pan Weiss vypadal, \u017ee mu v\u011b\u0159\u00ed, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee Tomovy o\u010di jsou st\u00e1le na n\u011bm. Toma bylo t\u011b\u017ek\u00e9 oklamat.<\/p>\n

autor: Darkness069<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Danny<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Darkness069 Dal\u0161\u00ed den byl bolestn\u00fd u\u017e od za\u010d\u00e1tku. I to, \u017ee musel Bill vst\u00e1vat z postele o p\u016fl hodiny d\u0159\u00edv, ho unavovalo. V\u011bd\u011bl ale, \u017ee dnes mus\u00ed j\u00edt znovu do pr\u00e1ce a nem\u016f\u017ee si dovolit chyb\u011bt dal\u0161\u00ed den hlavn\u011b proto, aby<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[708],"tags":[],"class_list":["post-249","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-objection-i-want-you"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/249","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=249"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/249\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=249"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=249"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=249"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}