{"id":2490,"date":"2015-11-09T15:00:00","date_gmt":"2015-11-09T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2481"},"modified":"2015-11-09T15:00:00","modified_gmt":"2015-11-09T14:00:00","slug":"live-my-life-36","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/11\/09\/live-my-life-36\/","title":{"rendered":"Live my life 36."},"content":{"rendered":"
autor: Neilinka<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
(Bill)<\/p>\n

Po „rann\u00edm“ obslou\u017een\u00ed na\u0161ich drah\u00fdch rodi\u010d\u016f jsme se vydali bl\u00ed\u017e prozkoumat m\u011bste\u010dko, ve kter\u00e9m jsme tr\u00e1vili na\u0161e prvn\u00ed spole\u010dn\u00e9 pr\u00e1zdninov\u00e9 chv\u00edle. Vypadali jsme jako p\u00e1rek n\u00e1ru\u017eiv\u00fdch turist\u016f z Japonska, proto\u017ee minim\u00e1ln\u011b po\u010dtem fotografi\u00ed bychom se jim skute\u010dn\u011b vyrovnali. Oba jsme to v\u011bd\u011bli, ale m\u011bli jsme stejn\u00fd n\u00e1zor na to, jak moc je d\u016fle\u017eit\u00e9 si to v\u0161echno zdokumentovat. I kdy\u017e jsme samoz\u0159ejm\u011b nezapom\u00ednali se na to v\u0161echno d\u00edvat i vlastn\u00edma o\u010dima a nejen p\u0159es hled\u00e1\u010dek.<\/div>\n

Nev\u00edm, do jak\u00e9 m\u00edry to vn\u00edmal Tom, ale j\u00e1 jsem si v\u0161iml, \u017ee po n\u00e1s docela koukaj\u00ed m\u00edstn\u00ed sle\u010dny. I kdy\u017e jsem netu\u0161il, jestli sp\u00ed\u0161 po n\u00e1s, nebo po n\u011bm. V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b okukovaly. Tedy a\u017e do t\u00e9 doby, dokud m\u011b Tom v z\u00e1palu afektivn\u00ed v\u00e1\u0161n\u011b nep\u0159irazil ke zdi a nepono\u0159il se sv\u00fdmi rty do m\u00fdch. Nutno \u0159\u00edct, \u017ee v tu chv\u00edli jsem zav\u0159el o\u010di, ale kdy\u017e jsem dostal mo\u017enost je znovu otev\u0159\u00edt, rozhodn\u011b jejich pohledy byly tatam.<\/div>\n
\n

Musel jsem se pro sebe uculit. Byl jsem najednou klidn\u011bj\u0161\u00ed a spokojen\u011bj\u0161\u00ed. I kdy\u017e jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee se nen\u00ed \u010deho b\u00e1t a na jednu stranu mi to ur\u010dit\u011b lichotilo, \u017ee mi na Toma obdivn\u011b z\u00edraj\u00ed… Hluboko v hlav\u011b jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee bych si asi m\u011bl p\u0159iznat ur\u010ditou m\u00edru \u017e\u00e1rlivosti. Na druhou stranu, kdo ji v sob\u011b nem\u011bl? Kdo si nikdy aspo\u0148 podv\u011bdom\u011b nebr\u00e1nil, co je jeho?<\/p><\/div>\n

Usoudil jsem, \u017ee moje majetnick\u00e1 \u010d\u00e1st povahy je po\u0159\u00e1d ve zdrav\u00e9 m\u00ed\u0159e a nehodlal se t\u00edm n\u011bjak zvl\u00e1\u0161\u0165 zab\u00fdvat. Byl jsem si jist\u00fd, \u017ee Tom by byl na tom stejn\u011b, jen kdyby si toho n\u011bkdy v\u00edc v\u0161\u00edmal. Koneckonc\u016f na Daniela \u017e\u00e1rlil p\u011bkn\u011b. I kdy\u017e v jeho p\u0159\u00edpad\u011b to bylo asi v\u00edce opr\u00e1vn\u011bn\u00e9, aspo\u0148 co se t\u00fdkalo jeho strany pohledu.<\/div>\n
Kdy\u017e u\u017e n\u00e1m za\u010d\u00ednalo b\u00fdt nesnesiteln\u00e9 vedro a zd\u00e1lo se, \u017ee se pod vysoko posazen\u00fdm sluncem upe\u010deme, obr\u00e1tili jsme svoje m\u00edrn\u011b unaven\u00e9 kroky zp\u011bt k „domovu“. Baron i Pumba n\u00e1s nad\u0161en\u011b v\u00edtali, jako by o\u010dek\u00e1vali, \u017ee jsme jim p\u0159inesli n\u011bjak\u00fd suven\u00fdr.<\/div>\n
\n
„Pardon, kamar\u00e1di. Na nakupov\u00e1n\u00ed bude je\u0161t\u011b dost \u010dasu, nav\u00edc by se cestou sem v\u0161echno k j\u00eddlu zkazilo.“<\/div>\n
Jako po domluv\u011b oba po sob\u011b zamru\u010deli a vr\u00e1tili se pozornost\u00ed k m\u00e1m\u011b, kter\u00e1 zrovna chystala sva\u010dinu. Musel jsem se pousm\u00e1t. J\u00eddlo bylo prost\u011b j\u00eddlo. Po umyt\u00ed rukou jsme se usadili ke stolu a spole\u010dn\u011b se najedli. Odchod na pl\u00e1\u017e byl napl\u00e1novan\u00fd na p\u016fl hodiny pot\u00e9. To bylo akor\u00e1t na p\u0159evl\u00e9knut\u00ed a sbalen\u00ed v\u011bc\u00ed.<\/div>\n
Bylo p\u0159\u00edjemn\u00e9, jak u\u017e takhle pozd\u011bji nebylo na pl\u00e1\u017ei tolik lid\u00ed, byl tam v\u011bt\u0161\u00ed klid a soukrom\u00ed, i kdy\u017e n\u00e1s tu po\u0159\u00e1d bylo dost. St\u0159\u00eddav\u011b jsme se m\u00e1\u010deli, hr\u00e1li r\u016fzn\u00e9 hry, i kdy\u017e h\u00e1zen\u00ed a hlavn\u011b chyt\u00e1n\u00ed frisbee nebyla zrovna discipl\u00edna, ve kter\u00e9 bych vynikal, i tak m\u011b to bavilo. Zase se mi da\u0159ilo v kart\u00e1ch, u kter\u00fdch trochu brblal Tom, proto\u017ee dost\u00e1val chud\u00e1k sam\u00e9 blbiny. Zat\u00edmco u m\u011b se co druh\u00e9 kolo objevila aspo\u0148 jedna sedmi\u010dka. Sna\u017eil jsem se ho konej\u0161it a p\u0159ipom\u00ednal mu star\u00e9 p\u0159\u00edslov\u00ed, \u017ee kdo nem\u00e1 \u0161t\u011bst\u00ed ve h\u0159e, m\u00e1 ho v l\u00e1sce. Po tomhle se na m\u011b usm\u00e1l a souhlasn\u011b p\u0159ik\u00fdvl hlavou.<\/div>\n
\n

(Tom)<\/p><\/div>\n

\n

Na p\u00eds\u010dit\u00e9m povrchu pl\u00e1\u017ee jsem v\u017edycky miloval to, \u017ee se tam nejl\u00edp chod\u00ed naboso. Ne, \u017ee bych si potrp\u011bl na n\u011bjak\u00e9 kosmetick\u00e9 \u00fapravy nohou, ale to, jak jsem m\u011bl potom kr\u00e1sn\u011b hladk\u00e9 paty, rozhodn\u011b nebylo k zahozen\u00ed. Nav\u00edc bylo p\u0159\u00edjemn\u00e9, jak mi zrn\u00ed\u010dka propad\u00e1vala mezi prsty. Psiska z\u0159ejm\u011b sd\u00edlela stejnou teorii, proto\u017ee se po\u0159\u00e1d sna\u017eila vehementn\u011b n\u011bco vyhrab\u00e1vat, jako bychom byli pir\u00e1ti na ostrov\u011b s pokladem.<\/p><\/div>\n

Odpo\u010dinkov\u00e9 aktivity ve mn\u011b probouzely pocity naprost\u00e9ho klidu a maxim\u00e1ln\u00edho sou\u017eit\u00ed n\u00e1s v\u0161ech jako rodiny. Bylo to a\u017e k nev\u00ed\u0159e. Uv\u011bdomoval jsem si, jak\u00e9 jsme m\u011bli obrovsk\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee na\u0161e \u017eivoty se propojily zrovna Billem. Ani jsem si necht\u011bl p\u0159edstavovat, jak to v\u0161echno mohlo dopadnout, ale vzpomn\u011bl jsem si na ten prvotn\u00ed obrovsk\u00fd \u0161ok a strach, co jsem za\u017eil, kdy\u017e jsem tehdy p\u0159i\u0161el ze \u0161koly a dozv\u011bd\u011bl se pravdu. Tenkr\u00e1t jsem m\u011bl pocit, \u017ee se mi zhroutil cel\u00fd sv\u011bt, ale postupem \u010dasu jsem pochopil, \u017ee pravda byla docela n\u011bkde jinde.<\/div>\n
Zkr\u00e1tka jsem ho m\u011bl jen postaven\u00fd na jin\u00fdch z\u00e1kladech, ne\u017e jsem p\u0159edpokl\u00e1dal. Ale neznamenalo to, \u017ee by nebyly stejn\u011b siln\u00e9 jako u jin\u00fdch. Mo\u017en\u00e1 i siln\u011bj\u0161\u00ed. Kolik spolu\u017e\u00e1k\u016f m\u011blo rozveden\u00e9 rodi\u010de, nebo takov\u00e9, kte\u0159\u00ed sice byli spolu, ale v\u011b\u010dn\u011b se h\u00e1dali? Kolik jich m\u011blo sourozence, se kter\u00fdmi se nesn\u00e1\u0161eli, a j\u00e1 jsem byl sice takovou dobu jedin\u00e1\u010dek, ale pak jsem v podstat\u011b na\u0161el n\u011bkoho, kdo mi nahradil bratra, nejlep\u0161\u00edho kamar\u00e1da i p\u0159\u00edtele z\u00e1rove\u0148?<\/div>\n
Za\u010d\u00ednal jsem opravdu v\u011b\u0159it, \u017ee v\u0161echno zl\u00e9 je pro n\u011bco dobr\u00e9. V p\u0159\u00edpad\u011b Billovy zlomen\u00e9 nohy to platilo dvojn\u00e1sob, proto\u017ee odhalen\u00ed t\u00e9hle pravdy n\u00e1s u\u010dinilo v na\u0161ich \u017eivotech \u0161\u0165astn\u00fdmi. Kdy\u017e jsme pak za soumraku opou\u0161t\u011bli mo\u0159e a kr\u00e1\u010deli bok po boku k na\u0161emu pronajat\u00e9mu obydl\u00ed, vychutn\u00e1val jsem si to pln\u00fdmi dou\u0161ky a vst\u0159eb\u00e1val ve\u0161kerou energii, kterou mi tahle chv\u00edle nab\u00edzela.<\/div>\n
\n

Miloval jsem basket, a v\u00fdhra v d\u016fle\u017eit\u00e9m z\u00e1pase mi v\u017edycky neuv\u011b\u0159iteln\u011b lichotila, d\u011blala dob\u0159e, c\u00edtil jsem se siln\u00fd a dobr\u00fd v tom, co d\u011bl\u00e1m. Ale tahle spokojenost byla mnohem hlub\u0161\u00ed a h\u016f\u0159e popsateln\u00e1. Pokud jsem v prvotn\u00edch momentech proz\u0159en\u00ed c\u00edtil n\u011bjakou k\u0159ivdu od osudu, musel jsem od toho te\u010f ne\u00faprosn\u011b upustit. N\u011bkdy se toti\u017e \u017eivot prost\u011b nem\u011b\u0159\u00ed na \u0161t\u011bst\u00ed podle toho, jak moc norm\u00e1ln\u00ed v\u011bci se v\u00e1m v n\u011bm stanou, nebo jak situaci vn\u00edm\u00e1 va\u0161e okol\u00ed a spole\u010dnost.<\/p><\/div>\n

V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee na rozd\u00edl od mnoha jin\u00fdch rodin s podobnou histori\u00ed se \u0161t\u011bst\u011bna dr\u017eela p\u0159i n\u00e1s. Nem\u011bl jsem tu\u0161en\u00ed, co se na n\u00e1s chyst\u00e1 v dal\u0161\u00edch t\u00fddnech, m\u011bs\u00edc\u00edch nebo letech. Ale v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee te\u010f je to skv\u011bl\u00e9 a bude to dobr\u00fd z\u00e1klad pro n\u00e1\u0161 budouc\u00ed vztah. Nejen u m\u011b a Billa, ale u cel\u00e9 na\u0161\u00ed rodiny.<\/div>\n
Za\u010d\u00ednal jsem poci\u0165ovat lehkou \u00fanavu, p\u0159\u00edjemnou a ukol\u00e9b\u00e1vaj\u00edc\u00ed, kter\u00e1 mi lehce p\u0159iv\u00edrala v\u00ed\u010dka k sob\u011b. Zav\u0159el jsem proto o\u010di a jen vn\u00edmal v\u016fni mo\u0159e a lechtaj\u00edc\u00ed paprsky zapadaj\u00edc\u00edho slunce. Do p\u016fl hodiny byla t\u00e9m\u011b\u0159 tma a my posb\u00edrali v\u011bci a dorazili do na\u0161eho odpo\u010dinkov\u00e9ho resortu. Dnes jsem byl spokojen\u00fd se spole\u010dnou sprchou a us\u00edn\u00e1n\u00edm v objet\u00ed. V\u016fbec to pro m\u011b nebylo m\u00e1lo.<\/div>\n
Naopak.<\/p>\n

autor: Neilinka<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Neilinka (Bill) Po „rann\u00edm“ obslou\u017een\u00ed na\u0161ich drah\u00fdch rodi\u010d\u016f jsme se vydali bl\u00ed\u017e prozkoumat m\u011bste\u010dko, ve kter\u00e9m jsme tr\u00e1vili na\u0161e prvn\u00ed spole\u010dn\u00e9 pr\u00e1zdninov\u00e9 chv\u00edle. Vypadali jsme jako p\u00e1rek n\u00e1ru\u017eiv\u00fdch turist\u016f z Japonska, proto\u017ee minim\u00e1ln\u011b po\u010dtem fotografi\u00ed bychom se jim skute\u010dn\u011b vyrovnali. Oba<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[621],"tags":[],"class_list":["post-2490","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-live-my-life"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2490","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2490"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2490\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2490"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2490"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2490"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}